Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
5-11 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | TÍNTƆ́N 31-32
“Hɔn nú Vodunsinsɛn”
w09 15/5 11 akpá. 11
Dovivẹnu Nado Lẹzun Mẹhe Whèwhìn Na ‘Azán Daho Jehovah Tọn Ko Sẹpọ’
11 E sọgan nọma bọawu nado yí nuhe mí plọn sọn Owe-wiwe mẹ lẹ do yizan mẹ, titengbe to ninọmẹ sinsinyẹn lẹ glọ. Di apajlẹ, ojlẹ vude to whenue Jehovah tún Islaelivi lẹ sọn kanlinmọgbenu Egipti tọn godo, yé ‘tlọ́nu do Mose’ bo “to OKLUNỌ whlepọn.” Etẹwutu? Na e wá jọ bọ yé ma mọ osin nù wutu. (Eks. 17:1-4) To nuhe ma pé osun awe he yé biọ alẹnu de mẹ hẹ Jiwheyẹwhe bo yigbe nado ‘wà nuhe Jehovah ko dọ lẹpo’ godo, yé gbọn boṣiọ-sinsẹ̀n dali gbà osẹ́n etọn. (Eks. 24:3, 12-18; 32:1, 2, 7-9) Be na Mose dẹn to whenue e yì Osó Holẹbi tọn ji nado yì yí anademẹ lẹ wẹ zọ́n bọ yé dibu ya? Be vlavo yé lẹndọ Amalẹkinu lẹ na vọ́ awhàn-tọ́n yé bọ Islaelivi lẹ ma na mọ mẹhe na gọalọna yé, na Mose he nọ zealọ daga bọ yé do nọ gbawhàn, ma tin to finẹ wutu wẹ ya? (Eks. 17:8-16) E sọgan yinmọ, ṣigba mahopọnna lehe whẹho lọ yin, Islaelivi lẹ ‘gbẹ́ nado setonu.’ (Owalọ 7:39-41) Paulu dotuhomẹna Klistiani lẹ nado wà nuhe go yé pé lẹpo ma nado “jai kẹdẹdi ohia mayise [kavi tonumase] tọn dopolọ” he mẹ Islaelivi lẹ jai jẹ to whenue yé dibu nado biọ Aigba Pagbe tọn lọ mẹ.—Heb. 4:3, 11.
w12 15/10 25 akpá. 12
Setonuna Jiwheyẹwhe bo Duale Opagbe Etọn lẹ Tọn
12 Tlolo he Jehovah basi alẹnu hẹ Islaelivi lẹ godo wẹ e jẹ opà etọn de ji. Ewọ de yẹwhenọ lẹ nado nọ sẹ̀n to gòhọtúntún sinsẹ̀n-bibasi tọn vonọtaun de mẹ podọ nado gọalọna akọta lọ nado tindo haṣinṣan dagbe de hẹ Jiwheyẹwhe. Ṣigba, dile etlẹ yindọ Islaelivi lẹ ko yin kinklandowiwe na Jiwheyẹwhe, e ma dẹn bọ yé vẹtolina ẹn. Yé ma wà nuhe yé dopà nado wà podọ yé “hẹn awusinyẹn Mẹwiwe Islaeli tọn lọ.” (Ps. 78:41) Di apajlẹ, to whenue Mose jo Islaelivi lẹ do bo yì Osó Sinai tọn ji nado yí anademẹ devo lẹ sọn Jiwheyẹwhe dè, agbọ́ ko pé Islaelivi lẹ hoho bọ yé hẹn yise bu to Jiwheyẹwhe mẹ bo lẹndọ Mose ko wọnji yé go. Enẹwutu, yé basi boṣiọ oyìnvu sika tọn de bo dọna gbẹtọ lẹ dọmọ: “Ehe wẹ yẹwhe towe, hiẹ Islaeli, he hẹn we hẹji jẹgbonu sọn aigba Egipti tọn lọ ji.” (Eks. 32:1, 4) Enẹgodo, yé basi nuwiwa de he yé ylọdọ ‘hùnwhẹ de na Jehovah,’ litaina boṣiọ he yé yí alọ yetọn do basi lọ bosọ basi avọ́sinsan na ẹn. To whenue Jehovah mọ enẹ, e dọna Mose dọmọ: “Yé ko lẹ́ jẹ adà ji plaun sọn aliho he yẹn degbena yé lọ ji.” (Eks. 32:5, 6, 8) To owhe he bọdego lẹ mẹ, Islaelivi lẹ dopà susu devo lẹ na Jiwheyẹwhe, ṣigba whlasusu wẹ yé gboawupo nado hẹn opà yetọn lẹ di.—Sọh. 30:2.
Mɛ̌ Mɛ̌ E ka Ðò Jehovah Sín Ahwan Mɛ?
14 Togun ɔ tuùn ɖɔ vodunsinsɛn nyí hwɛ syɛnsyɛn ɖé huhu dó Jehovah. (Tín. 20:3-5) Amɔ̌, zaanɖé kpowun ɔ, ye jɛ siká nyibuví ɖé sɛn jí! Tónúmase núwiwa Izlayɛli-ví lɛ tɔn enɛ ɖò gannaganna mɔ̌ có, ye blɛ́ yeɖée, bo lin ɖɔ emi kpò ɖò Jehovah sín ahwan mɛ. Etɛ! Aalɔ́ɔn tlɛ ylɔ́ nyibuví enɛ sínsɛ́n ɖɔ ‘xwèɖuɖu dó kpa susu nú Jehovah’! Nɛ̌ Jehovah ka wà nǔ gbɔn? É mɔ ɖɔ ye kún nɔ gbeji nú emi ó. Jehovah ɖɔ nú Mɔyizi ɖɔ togun ɔ “wà nǔ gblégblé” bo “lɛkɔ sín ali e [emi] ɖɔ ye ni gbɔn ɔ jí.” Ðò “xomɛsin” Jehovah tɔn mɛ ɔ, é tlɛ lin ɖɔ emi na sú kún dó nú ye, bo na ɖó akɔta Izlayɛli tɔn yɔyɔ̌ ɖevo ayǐ.—Tín. 32:5-10.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
Azɔ̌ kpo Gbɔjɛ kpo “Ðó Hwenu”
4 Kpɔ́ndéwú e Jehovah kpo Jezu kpo zé ɖ’ayǐ, bo nɔ w’azɔ̌ syɛnsyɛn é xlɛ́ ɖɔ é kún ɖò dandan ɖɔ mǐ ni nɔ gbɔjɛ ó wɛ à? Ðebǔ ǎ. Nǔ nɔ cikɔ nú Jehovah gbeɖé ǎ, enɛ wu ɔ, é byɔ ɖɔ é ni gbɔjɛ ǎ. Biblu ɖɔ ɖɔ Jehovah dá jinukúnsin kpo ayikúngban kpo gudo é ɔ, é “ɖó azɔ̌ te bo gbɔjɛ.” (Tín. 31:17) Enɛ xlɛ́ ɖɔ Jehovah ɖó nǔ lɛ dídá te bo kpɔ́n ye b’ɛ jɛmɛ n’i. Jezu w’azɔ̌ syɛnsyɛn hwenu e é ɖò ayikúngban jí é có, é lɔ ka nɔ ba hwenu bo nɔ gbɔjɛ bo nɔ lɛ́ ɖu nǔ.—Mat. 14:13; Luk. 7:34.
Jehovah Tɔn Wɛ Mǐ Nyí
8 Enyi è wlán nyikɔ mǐtɔn dó “flǐn wema” Jehovah tɔn mɛ, bonu é tuùn mǐ, ɖɔ mǐ nyí togun emitɔn ɔ, enɛ nɔ byɔ nǔɖe lɛ ɖò mǐ sí dandan. Malacíi ɖɔ tawun ɖɔ mǐ ɖó na ‘ɖi xɛsi nú Jehovah bo lin tamɛ dó nyikɔ tɔn jí.’ Nú mǐ sɛn mɛ ɖevo, alǒ, nǔ ɖevo ɖebǔ ɔ, è na ɖè nyikɔ mǐtɔn sín gbɛwema nǔjlɛdonǔwu tɔn Jehovah tɔn mɛ.—Tín. 32:33; Ðɛh. 69:29.
9 Enɛ wu ɔ, zě e mǐ zé mǐɖée jó nú Jehovah é nɔ byɔ nǔ hugǎn akpá didó n’i dó nǔjɔnǔ mɛ ɖɔ mǐ na wà jlǒ tɔn, lobo bló baptɛm. Nǔwiwa enɛ lɛ ɖò klewun, bɔ tlolo jɛn ye nɔ huzu nǔ xóxó. Jehovah sín ahwan mɛ e mǐ ɖè bo nyí togun tɔn é byɔ ɖɔ mǐ ni fɔ́n bo ɖò xíxlɛ́ wɛ ɖɔ mǐ setónú n’i dìn, bo na lɛ́ bló mɔ̌ ɖò sɔgudo, kaka nú táan e mǐ na nɔ gbɛ̀ xɔ é bǐ.—1 Pi. 4:1, 2.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
Mɛ̌ Mɛ̌ E ka Ðò Jehovah Sín Ahwan Mɛ?
14 Togun ɔ tuùn ɖɔ vodunsinsɛn nyí hwɛ syɛnsyɛn ɖé huhu dó Jehovah. (Tín. 20:3-5) Amɔ̌, zaanɖé kpowun ɔ, ye jɛ siká nyibuví ɖé sɛn jí! Tónúmase núwiwa Izlayɛli-ví lɛ tɔn enɛ ɖò gannaganna mɔ̌ có, ye blɛ́ yeɖée, bo lin ɖɔ emi kpò ɖò Jehovah sín ahwan mɛ. Etɛ! Aalɔ́ɔn tlɛ ylɔ́ nyibuví enɛ sínsɛ́n ɖɔ ‘xwèɖuɖu dó kpa susu nú Jehovah’! Nɛ̌ Jehovah ka wà nǔ gbɔn? É mɔ ɖɔ ye kún nɔ gbeji nú emi ó. Jehovah ɖɔ nú Mɔyizi ɖɔ togun ɔ “wà nǔ gblégblé” bo “lɛkɔ sín ali e [emi] ɖɔ ye ni gbɔn ɔ jí.” Ðò “xomɛsin” Jehovah tɔn mɛ ɔ, é tlɛ lin ɖɔ emi na sú kún dó nú ye, bo na ɖó akɔta Izlayɛli tɔn yɔyɔ̌ ɖevo ayǐ.—Tín. 32:5-10.
15 Jehovah wá gbeta ɔ kɔn bo sɔ́ na sú kún dó nú Izlayɛli-ví lɛ ǎ. Nǔblawukúnúmɛ tɔn hun ali nú mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ bɔ ye na nɔ ahwan tɔn mɛ ganji. (Tín. 32:14) Hwenu e Mɔyizi mɔ nǔwalɔ togun ɔ tɔn enɛ e zɛkpá é, enɛ wɛ nyí xósúsú, hanjiji kpo weɖuɖú ɖò vodun ɖé nukɔn kpo é ɔ, é li siká nyibuví ɔ kpɔ́ɖɔ́kpɔ́ɖɔ́. Enɛ gudo ɔ, é ɖɔ: ‘Mɛ e yí wǎn nú Jehovah lɛ [alǒ “mɛ e ɖò Jehovah hwan mɛ lɛ”] ni wá gɔ̌n ce!’ Ee Mɔyizi ɖɔ mɔ̌ é ɔ, “mɛ e ɖò akɔta Levíi tɔn mɛ lɛ wá kplé lɛlɛ̌ dó è.”—Tín. 32:17-20, 26.
16 Aalɔ́ɔn ɖ’alɔ ɖò vodun ɔ biblo mɛ tlolo hwɛ̌, amɔ̌, é lɛkɔ sín hwɛ tɔn gudo, bo gɔ́ nú Levíi ví e kpò lɛ é, bo nɔ Jehovah sín ahwan mɛ. Enyi ahwan Jehovah tɔn mɛ kɛɖɛ wɛ gbejinɔtɔ́ enɛ lɛ nɔ ǎ, loɔ, ye lɛ́ ɖè yeɖée ɖó vo nú nǔnyanyawatɔ́ lɛ ɖò hwe ɖokpo ɔ nu. Nǔnywɛnú wɛ nyí enɛ; ɖò gbè nɛ gbè ɔ, gbɛtɔ́ afatɔ́n donu mɔ̌kpan wɛ kú ɖó vodunsinsɛn wu. É ɖò mɔ̌ có, Jehovah dó akpá ɖɔ emi na kɔn nyɔna dó mɛ e ɖò ahwan emitɔn mɛ lɛ é jí.—Tín. 32:27-29.
17 Mɛsɛ́dó Pɔlu dɔn ayi mɛtɔn wá nǔ e jɛ ɖò siká nyibuví ɔ hwenu é jí, bo gb’akpá nú mɛ ɖɔ: ‘Kpɔ́ndéwú wɛ nǔ enɛ lɛ e jɛ lɛ nyí nú mǐ, bonu mǐ ni ma jɛ vodun sɛn jí lee mɛɖé lɛ bló gbɔn ɖò ye mɛ ɔ ɖɔhun ó. È wlán nǔ enɛ lɛ e jɛ lɛ, bo na dó kplɔ́n nǔ mǐ na; ɖó hwenu e mǐ ɖè dìn ɔ, hwenu lɛ sín vivɔ ko sɛya. Enɛ wu ɔ, mɛ e lin ɖɔ emi ɖò te ɔ ɖó na cɔ́ éɖée, bo ma wá jɛ ayǐ ó.’ (1 Kɔ. 10:6, 7, 11, 12) Lee mɛsɛ́dó Pɔlu xlɛ́ gbɔn é ɔ, mɛ e tlɛ nyí Mawu sɛntɔ́ nǔgbo lɛ é sixu jɛ nǔ nyanya ɖé lɛ wà jí. Mɛ ɖěɖee jó gbè ɖò mɛtɛnkpɔn mɛ lɛ é sixu lin ɖɔ emi kpò ɖò kancica ɖagbe ɖé ɖó xá Jehovah wɛ. Amɔ̌, enyi è ɖɔ ɖɔ è jló na nyí xɔ́ntɔn Jehovah tɔn, alǒ è ɖɔ ɖɔ è ɖò gbeji n’i kpowun ko xlɛ́ hwebǐnu ɖɔ nǔ mɛtɔn nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ ǎ.—1 Kɔ. 10:1-5.
18 Hwenu e Mɔyizi ma yawǔ jɛte sín Sinayíi Só ɔ jí ǎ é ɔ, Izlayɛli-ví lɛ jɛ linkpɔ́n mɛ; mɔ̌ ɖokpo ɔ, ɖó é sixu cí nú Klisanwun lɛ ɖò égbé ɖɔ hwɛɖɔzán Jehovah tɔn kpo gbɛ̀ yɔyɔ̌ ɔ kpo sín wiwá ɖò lɛjɛlɛjɛ dán wɛ ɖɔhun wutu ɔ, ye sixu jɛ linkpɔ́n mɛ. Nǔɖɔɖ’ayǐ enɛ lɛ sín jijɛ sixu cí nǔ e na wá jɛ ɖò kaka sɔgudo bǐ, alǒ, nǔ e ma sixu jɛ ǎ é ɖé ɖɔhun nú mɛ. Nú mǐ ma cɔ́ mǐɖée ǎ ɔ, linlin mɔ̌hun sixu sísɛ́ mǐ, bɔ nǔ agbaza tɔn lɛ na mya nukún nú mǐ jɛ nukɔn nú jlǒ Jehovah tɔn wiwa. Bɔ é wá yá ɔ, mǐ sixu sɛ̀ yì zɔ nú Jehovah, bo wá dó ta nǔwalɔ e mǐ ɖò ganji ɖò gbigbɔ lixo ɔ, mǐ ma sixu lin gbeɖé ɖɔ mǐ na wà nǔ gbɔn mɔ̌ ǎ lɛ é mɛ.
19 Mǐ ɖó na wɔn gbeɖé ɖɔ Jehovah nɔ byɔ ɖɔ mǐ ni setónú nú emi kpo ayi mǐtɔn bǐ kpo, bo lɛ́ zé mǐɖée bǐ jó nú emi mlɛ́mlɛ́ ǎ. (Tín. 20:5) Enyi è sɛ̀ yì zɔ nú sinsɛn-biblo Jehovah tɔn ɖò ali ɖebǔ nu hǔn, é xlɛ́ céɖécéɖé ɖɔ jlǒ Satáan tɔn wà wɛ è ɖè, bɔ nǔ baɖabaɖa kɛɖɛ mɛ jɛn enɛ ka sixu tɔ́n kɔ dó. Enɛ wu ɔ, Pɔlu flín mǐ ɖɔ: “Mi sixu nu ahan ɖò kɔ́fu Aklunɔ tɔn mɛ, bo lɛ́ nu ahan ɖò kɔ́fu yɛ nyanya lɛ tɔn mɛ ǎ; mi sixu ɖu Aklunɔ sín nǔɖuɖu, bo lɛ́ ɖu yɛ nyanya lɛ sín nǔɖuɖu ǎ.”—1 Kɔ. 10:21.
12-18 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | TÍNTƆ́N 33-34
“Jijɔ Jehovah Tɔn E Dɔn Mɛ lɛ É”
it-2 412
Nom
La création atteste l’existence de Dieu, mais ne révèle pas son nom (Ps 19:1 ; Rm 1:20). Connaître le nom divin implique beaucoup plus que de savoir quel est ce nom (2Ch 6:33). En fait, cela signifie connaître la Personne qu’est Dieu : ses desseins, ses actions et ses qualités, que révèle sa Parole (voir 1R 8:41-43 ; 9:3, 7 ; Ne 9:10). C’est ce que montre le cas de Moïse, un homme que Jéhovah ‘ connaissait de nom ’, autrement dit qu’il connaissait intimement (Ex 33:12). Moïse eut l’honneur de voir une manifestation de la gloire de Dieu et d’entendre ‘ proclamer le nom de Jéhovah ’. (Ex 34:5.) Par proclamation il ne s’agissait pas simplement de la répétition du nom “ Jéhovah ”, mais de l’énoncé des attributs et des actions de Dieu. “ Jéhovah, Jéhovah, Dieu miséricordieux et compatissant, lent à la colère et abondant en bonté de cœur et en vérité, conservant la bonté de cœur à des milliers, pardonnant la faute et la transgression et le péché, mais en aucun cas il n’accordera l’exemption de punition, faisant venir la punition pour la faute des pères sur les fils et sur les petits-fils, sur la troisième génération et sur la quatrième génération. ” (Ex 34:6, 7). De même, le chant de Moïse, qui contient ces paroles : “ Car je proclamerai le nom de Jéhovah ”, parle des relations que Dieu entretenait avec Israël et décrit sa personnalité.— Dt 32:3-44.
w09 1/7 10 akpá. 3-5
Jehovah Do Ede Hia
Onú tintan he Jehovah dehia gando ede go wẹ yindọ ewọ yin ‘Jiwheyẹwhe lẹblanunọ podọ homẹdagbenọ.’ (Wefọ 6) Sọgbe hẹ nuhe wesetọ de dọ, hogbe Heblu tọn he yin lilẹdo ‘lẹblanunọ’ do “awuvẹmẹ sisosiso [Jiwheyẹwhe tọn hia], taidi dehe otọ́ de nọ dohia ovi etọn lẹ.” Hogbe he yin lilẹdo ‘homẹdagbenọ’ tindo kanṣiṣa hẹ hogbe de he “nọ dlẹnalọdo mẹhe yin whinwhàn sọn ahun mẹ nado gọalọna mẹhe tin to nuhudo mẹ de.” E họnwun dọ Jehovah jlo dọ mí ni yọnẹn dọ ewọ nọ penukundo sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ go kẹdẹdile mẹjitọ lẹ nọ penukundo ovi yetọn lẹ go do—po owanyi sisosiso po gọna mẹtọnhopọn ahundopo tọn.—Psalm 103:8, 13.
Enẹgodo, Jehovah dọ dọ emi nọ ‘whleawu nado sadi.’ (Wefọ 6) E ma nọ yawu gblehomẹ do devizọnwatọ etọn he tin to aigba ji lẹ go. Kakatimọ, e nọ sinyẹnlin hẹ yé bo nọ doakọnna awugbopo yetọn lẹ bosọ nọ jo whenu do na yé nado lẹnvọjọ sọn ylando yetọn lẹ mẹ.—2 Pita 3:9.
Jiwheyẹwhe zindonukọn dọ emi yin ‘susunọ to dagbewanyi po nugbo po mẹ.’ (Wefọ 6) Dagbewanyi kavi owanyi nugbo yin jẹhẹnu họakuẹ he Jehovah nọ yizan nado wleawuna kanṣiṣa dolido tẹgbẹ tọn de hẹ omẹ etọn lẹ. (Deutelonomi 7:9) Jehovah sọ yin asisa nugbo tọn. E ma sọgan klọmẹ mọjanwẹ mẹde ma sọgan klọ ẹ do niyẹn. Taidi “Jiwheyẹwhe nugbo tọn,” mí sọgan yí nuhe e dọ lẹpo sè gọna opagbe he e do gando sọgodo go lẹ.—Psalm 31:5.
w09 1/7 10 akpá. 6
Jehovah Do Ede Hia
Nugbo titengbe devo he Jehovah jlo dọ mí ni yọnẹn gando ede go wẹ yindọ e nọ jona “ylankan po ylanwiwa po po ylando po.” (Wefọ 7) E “wleawu nado jona” ylandonọ he lẹnvọjọ lẹ. (Psalm 86:5) To ojlẹ dopolọ mẹ, Jehovah ma nọ miyọnnukundo ylanwiwa gbede. E basi zẹẹmẹ dọ emi “ma na dike whẹgbledonọ to alọ depope mẹ ni yì ma jiya.” (Wefọ 7) Jiwheyẹwhe he yin wiwe podọ dodonọ ma na dike mẹhe waylando sọn ojlo mẹ wá lẹ ni dù dọ̀n. E yá wẹo kavi e dẹn wẹo, yé na gbẹ̀n nuhe yé do janwẹ.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
Nɛ̌ A ka Tuùn Jehovah Ganji Gbɔn?
9 Hwenu e ye tɔ́n sín Ejipu gudo é ɔ, kancica e Mɔyizi ɖó xá Jehovah é syɛn sɔmɔ̌, bɔ é cí ɖɔ é ɖò Tɔ́ tɔn jixwé tɔn ɔ mɔ wɛ ɖɔhun. (Xà Eblée lɛ 11:27.) Bo na dó xlɛ́ lee kancica yetɔn syɛn sɔ́ é ɔ, Biblu ɖɔ: ‘Jehovah kpo Mɔyizi kpo nɔ kpé nu bo nɔ ɖɔ xó, lee xɔ́ntɔn xɔ́ntɔn nɔ kpé nu bo nɔ ɖɔ xó ɔ ɖɔhun.’—Tín. 33:11.
10 Etɛ enɛ ka kplɔ́n mǐ? Bo na dó tuùn Jehovah ganji ɔ, é nyí jijɔ tɔn lɛ kɛɖɛ wu wɛ mǐ na kplɔ́n nǔ dó ǎ, loɔ mǐ ɖó na lɛ́ wà jlǒ tɔn. Jlǒ Jehovah tɔn égbé wɛ nyí ɖɔ “gbɛtɔ́ lɛ bǐ ni mɔ hwlɛngán, bo na tuùn nǔgbo ɔ bǐ dégbédégbé.” (1 Tim. 2:3, 4) Ali e nu mǐ na wà jlǒ Jehovah tɔn ɖè é ɖokpo wɛ nyí ɖɔ mǐ na kplɔ́n nǔ mɛ ɖevo lɛ dó wǔtu tɔn.
w98 1/9 20 akpá. 5
Hẹn Ẹn Diun Nado Ze Onú Tintan lẹ Do Otẹn Tintan Mẹ!
Whlaatọ̀n to owhe dopo mẹ Islaelivi sunnu lẹpo po mẹdiọzun Juvi lẹ po he tin to aigba lọ ji yin gbedena nado sọawuhia to Jehovah nukọn. To yinyọnẹn mẹ dọ whẹndo lọ blebu sọgan mọale gbigbọmẹ tọn yí sọn nujijọ mọnkọtọn lẹ mẹ, tatọ whẹndo tọn susu basi tito na asi po ovi yetọn lẹ po nado hodo yé. Ṣigba mẹnu wẹ na basi hihọ́na owhé yetọn lẹ po ogle yetọn lẹ po sọn mẹgbeyinyan kẹntọ lẹ tọn si to whenuena whẹndo lọ ko tọ́n yì godo? Jehovah dopagbe dọmọ: “Omẹ depope ma na jlo aigba towe gba, whenuena hiẹ hẹji jei nado sọawuhia to OKLUNỌ Jiwheyẹwhe towe lọ nukọn whlaatọ̀n to owhe lọ mẹ.” (Eksọdusi 34:24) E biọ yise to Islaelivi lẹ si nado yise dọ eyin yé ze dagbenu gbigbọmẹ tọn lẹ do otẹn tintan mẹ, yé ma na hẹn nudepope bú to agbasa liho gba. Be Jehovah yin nugbonọ hlan ohó etọn ya? E wàmọ na jide tọn!
19-25 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | TÍNTƆ́N 35-36
“È Sɔnǔ nú Ye Bonu Ye Na W’azɔ̌ Jehovah Tɔn”
w14 15/12 4 akpá. 4
Jehovah Nọ Kọ̀n Dona Susugege Do Ojlo Dagbenọ lẹ Ji
E ma yin nunina he mẹhe nọ nọgodona sinsẹ̀n-bibasi wiwe ṣeke Jehovah tọn lẹ nọ basi wẹ nọ hẹn homẹhun etọn hùn gba, kakatimọ ojlo dagbe yetọn wẹ nọ hẹn homẹ etọn hùn hugan. Yé sọ nọ yin whinwhàn nado yí gànmẹ po huhlọn yetọn po zan. Kandai lọ dọmọ: “Yọnnu he yin ayiha nuyọnẹnnọ lẹpo yí alọ yetọn do gbẹ̀n sekan.” Podọ, “yọnnusi lẹpo ayiha mẹhe tọn fọ́n yé daga to nuyọnẹn mẹ lẹ gbẹ̀n ofún gbọgbọẹ lẹ tọn.” Humọ, Jehovah na Bezalẹli ‘nuyọnẹn, nukunnumọjẹnumẹ, po oyọnẹn po nado wà anazọ́n hunkọhunkọ lẹ.’ Na nugbo tọn, Jiwheyẹwhe na Bezalẹli po Oholiabi po huhlọn he yé tindo nuhudo etọn nado hẹn azọ́n he yin didena yé lẹpo di.—Eks. 35:25, 26, 30-35.
w11 15/12 19 akpá. 6
Nugbonọ Hohowhenu Tọn lẹ Yin Anadena Gbọn Gbigbọ Jiwheyẹwhe Tọn Dali
6 Numimọ Bezaleli he nọgbẹ̀ to ojlẹ Mose tọn mẹ tọn do nususu hia gando lehe gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn sọgan yinuwadomẹji do go. (Hia Eksọdusi 35:30-35.) Bezaleli yin dide nado yin nukọntọ na mẹhe na basi aṣọ́donu gòhọtúntún lọ tọn lẹ. Be e ko plọn anazọ́nwiwa jẹnukọnna azọ́n vonọtaun ehe wẹ ya? Vlavo e sọgan yinmọ, ṣigba azọ́n he e na ko wà gbọn godo wẹ bliki mimẹ̀ na Egiptinu lẹ. (Eks. 1:13, 14) Enẹwutu, nawẹ Bezaleli na hẹn azọngban sinsinyẹn etọn enẹ di gbọn? Jehovah “yí gbigbọ [etọn] lọ do gọ́ ẹ, to nuyọnẹn mẹ, to wuntuntun mẹ, podọ to oyọnẹn mẹ, podọ to hunkọhunkọ anazọ́n lẹpo tọn mẹ; podọ nado ṣẹ azọ́n wunmẹwunmẹ lẹ dai . . . nado wazọ́n to anazọ́n hunkọhunkọ lẹpo tọn mẹ.” Gbigbọ wiwe hẹn nugopipe jọwamọ tọn depope he Bezaleli sọgan ko tindo pọnte dogọ. Nudopolọ wẹ e wà na Oholiabi. Bezaleli po Oholiabi po dona ko yọ́n azọ́n taun, na gbọnvona dọ yé hẹn azọngban yetọn lẹ di, yé sọ plọnazọ́n mẹdevo lẹ. Mọwẹ, Jiwheyẹwhe yí do ahun yetọn mẹ nado plọnmẹ.
w11 15/12 19 akpá. 7
Nugbonọ Hohowhenu Tọn lẹ Yin Anadena Gbọn Gbigbọ Jiwheyẹwhe Tọn Dali
7 Nudevo he dohia dọ Bezaleli po Oholiabi po yin anadena gbọn gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn dali wẹ yindọ azọ́n he yé wà lọ nọ aimẹ dẹn. Nuhe yé basi lẹ gbẹ́ nọ yin yiyizan to owhe 500 godo. (2 Otan. 1:2-6) Bezaleli po Oholiabi po ma tindo ojlo nado do ohia yetọn azọ́n yetọn lẹ go dile alọnuzọ́nwatọ egbezangbe tọn lẹ nọ wà do gba. Jehovah wẹ mọ pipà nuhe yé wadotana lẹpo tọn yí.—Eks. 36:1, 2.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w05 15/5 23 akpá. 14
Plọn Nado Yọ́n Aliho Jehovah Tọn Lẹ
14 Nọ ze gbigbọnu lẹ do otẹn tintan mẹ. Akọta Islaeli tọn ma dona dike nukunpipedo nuhudo agbasamẹ tọn lẹ go ni fẹayihasẹna yé sọn nuwiwa gbigbọmẹ tọn lẹ ji. Islaelivi lẹ ma dona pò na yanwle aihọn tọn lẹ kẹdẹ gba. Jehovah de ojlẹ delẹ dovo to osẹ dopodopo mẹ, ehe e ylọdọ ojlẹ wiwe he nọ yin yiyizan na nuwiwa he gando sinsẹ̀n-bibasi Jiwheyẹwhe nugbo lọ tọn go lẹ kẹdẹ. (Eksọdusi 35:1-3; Osọha lẹ 15:32-36) To owhe dopodopo mẹ, ojlẹ devo lẹ dona yin dide dovo na opli wiwe taun taun lẹ. (Levitiku 23:4-44) Opli ehelẹ na hùn dotẹnmẹ dote nado dọhodo nuyiwa huhlọnnọ Jehovah tọn lẹ ji, nado yin nuflin gando aliho etọn lẹ go, podọ nado dopẹna ẹn na dagbewà etọn lẹpo. Dile gbẹtọ lọ lẹ dohia dọ yé ze yede jo hlan Jehovah, yé na whẹ́n to obu po owanyi Jiwheyẹwhe tọn po mẹ bo na yin alọgọna nado nọ zinzọnlin to aliho etọn lẹ ji. (Deutelonomi 10:12, 13) Nunọwhinnusẹ́n dagbe he anademẹ enẹlẹ bẹhẹn lẹ nọ hẹn ale wá na devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ to egbehe.—Heblu lẹ 10:24, 25.
w00 1/11 29 akpá. 1
Adọkun Alọtútlú Tọn lẹ Nọ Hẹn Ayajẹ Wá
To whenẹnu, lẹnnupọndo nuhe na yin numọtolanmẹ Islaelivi lẹ tọn ji. Whẹndo lẹ ko jiya gbọn kanlinmọgbenu vẹadi po hẹ́njijẹ po gblamẹ. Todin yé yin tuntundote bosọ tindo nutindo họakuẹ agbasanu tọn lẹ. Etẹwẹ na yin numọtolanmẹ yetọn gando delẹ to nutindo enẹlẹ nina go? Yé sọgan ko lẹndọ yé ko mọ yé yí bosọ tindo jlọjẹ nado whlá yé. Ṣigba, to whenuena yè basi oylọ na yé nado na nunina to akuẹzinzan-liho nado nọgodona sinsẹ̀n-bibasi wiwe ṣeke, yé wàmọ—podọ e mayin po awuwhiwhle kavi tẹnkuku po gba! Yé ma wọnji dọ Jehovah wẹ ko hẹn ẹn yọnbasi na yé nado tindo nutindo agbasa tọn enẹlẹ gba. Enẹwutu, yé na fataka po sika po gọna kanlin-yìnyìn yetọn lẹ susugege. Yé yin “ojlonọ ayiha tọn.” ‘Ahun yetọn lẹ whàn yé.’ ‘Gbigbọ yetọn fọ́n yé dote.’ Na nugbo tọn ‘avọnunina sọn ojlo mẹ wá hlan Jehovah’ wẹ e yin.—Eksọdusi 25:1-9; 35:4-9, 20-29; 36:3-7.
26 OCTOBRE–1 NOVEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | TÍNTƆ́N 37-38
“Vɔsakpe E Ðò Goxɔ ɔ Mɛ lɛ É kpo Azɔ̌ E Ye Nɔ Wà Ðò Sinsɛn Nǔgbo ɔ Mɛ É Kpo”
it-1 230 akpá. 1
Autel
L’autel de l’encens. L’autel de l’encens (également appelé “ l’autel d’or ” [Ex 39:38]) était lui aussi en acacia. La partie supérieure, recouverte d’or comme les côtés, était entourée d’une bordure d’or. Cet autel, qui mesurait 44,50 cm de côté et 89 cm de hauteur, comportait également des “ cornes ” faisant saillie aux quatre coins. Quatre anneaux d’or, deux de chaque côté, étaient fixés au-dessous de la bordure. On y introduisait les barres d’acacia recouvertes d’or qui servaient à porter l’autel (Ex 30:1-5 ; 37:25-28). Un encens spécial était brûlé deux fois par jour sur cet autel, le matin et le soir (Ex 30:7-9, 34-38). Comme en d’autres occasions il est question d’un encensoir ou d’un récipient à feu pour brûler de l’encens, on devait probablement utiliser aussi ces instruments dans le cadre du service à l’autel de l’encens (Lv 16:12, 13 ; Hé 9:4 ; Ré 8:5 ; voir aussi 2Ch 26:16, 19). Dans le tabernacle, l’autel de l’encens se trouvait juste devant le rideau du Très-Saint ; aussi est-il dit qu’il était “ devant l’arche du témoignage ”.—Ex 30:1, 6 ; 40:5, 26, 27.
it-1 756
Encens
L’encens sacré prescrit à l’usage du tabernacle dans le désert se composait de produits coûteux offerts par la congrégation (Ex 25:1, 2, 6 ; 35:4, 5, 8, 27-29). La formule de ce mélange composé de quatre ingrédients fut donnée par Jéhovah, qui déclara à Moïse : “ Procure-toi des parfums : des gouttes de stacté et de l’ongle odorant, du galbanum parfumé et de l’oliban pur. Il y aura la même portion de chaque. Tu devras en faire un encens, un mélange d’aromates, œuvre de confectionneur d’onguents, salé, pur, chose sainte. Tu devras en broyer une partie en poudre fine et en mettre un peu devant le Témoignage dans la tente de réunion, là où je me présenterai à toi. Pour vous, il sera très saint. ” Puis, pour marquer dans l’esprit des Israélites le caractère exclusif et saint de cet encens, Jéhovah ajouta : “ Quiconque en fera de semblable pour en savourer l’odeur devra être retranché de son peuple. ”—Ex 30:34-38 ; 37:29.
it-1 229 akpá. 6
Autel
Les autels du tabernacle. Lorsqu’on dressa le tabernacle, on construisit deux autels d’après le modèle fourni par Dieu. L’autel de l’holocauste (appelé également “ l’autel de cuivre ” [Ex 39:39]) était en acacia et avait la forme d’une caisse creuse, probablement sans fond ni couvercle. Il mesurait 2,20 m de côté et 1,30 m de haut et avait quatre “ cornes ” proéminentes aux quatre angles supérieurs. Il était entièrement recouvert de cuivre, et sous son rebord était placé un grillage de cuivre, ouvrage en filet, “ par en bas, à l’intérieur ”, “ vers le milieu ”. Aux quatre extrémités, près du filet, étaient fixés quatre anneaux, ceux apparemment dans lesquels on introduisait les deux barres en acacia recouvertes de cuivre qui servaient à porter l’autel. Cela peut signifier qu’on avait découpé une fente sur deux faces opposées de l’autel, afin d’y glisser un grillage horizontal, les anneaux faisant saillie de chaque côté. Les opinions des biblistes sont très divergentes à ce sujet. Beaucoup sont d’avis qu’il y avait deux séries d’anneaux et que ceux de la deuxième série, dans lesquels on introduisait les barres servant à porter l’autel, étaient directement fixés à l’extérieur de l’autel. On avait aussi fabriqué des ustensiles de cuivre : des récipients et des pelles pour les cendres, des bols pour recueillir le sang des animaux, des fourchettes pour la viande et des récipients à feu.— Ex 27:1-8 ; 38:1-7, 30 ; Nb 4:14.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1 34
Acacia
Les branches de l’acacia, qui se déploient largement, sont couvertes de longues épines. Elles sont généralement enchevêtrées avec celles des acacias voisins, si bien que ceux-ci forment d’épais bosquets, d’où sans aucun doute l’utilisation dans presque tous les cas du pluriel shittim dans le récit biblique. L’acacia peut atteindre 6 à 8 m de haut, mais on ne le trouve bien souvent qu’à l’état d’arbrisseau. Son feuillage plumeux est doux au toucher. Il porte des fleurs jaunes et odorantes, et ses fruits sont enfermés dans des gousses incurvées et effilées. Son écorce noire et rugueuse entoure un bois très dur et compact, à la texture serrée, qui ne craint pas les ravages des insectes. Ces caractéristiques ajoutées à sa présence dans le désert faisaient de l’acacia un matériau idéal pour la construction du tabernacle et la fabrication de son mobilier. Il servit à la fabrication de l’arche de l’alliance (Ex 25:10 ; 37:1), de la table des pains de proposition (Ex 25:23 ; 37:10), des autels (Ex 27:1 ; 37:25 ; 38:1), des barres servant à porter ce mobilier (Ex 25:13, 28 ; 27:6 ; 30:5 ; 37:4, 15, 28 ; 38:6), des colonnes pour le rideau et le voile (Ex 26:32, 37 ; 36:36), ainsi que des cadres (Ex 26:15 ; 36:20) et de leurs traverses (Ex 26:26 ; 36:31).
w15 1/4 15 akpá. 4
Be Hiẹ Yọnẹn Ya?
To vogbingbọn mẹ na mẹpọ́nnu egbehe tọn lẹ, mẹpọ́nnu ojlẹ Biblu mẹ tọn lẹ nọ saba yin bibasi po ogàn he yè dídí taun lẹ po, yèdọ gànyuu, podọ to whedelẹnu po gànvẹẹ, fataka, sika kavi onú mọnkọtọn devo lẹ po. Whla tintan he mẹpọ́nnu yin nùdego to Biblu mẹ wẹ whenue yè jlo na gbá gòhọtúntún lọ, yèdọ nọtẹn sinsẹ̀n-bibasi tọn tintan to Islaeli. Yọnnu lẹ basi nunina mẹpọ́nnu lẹ tọn ehe yè yí do wleawu basia wiwe gànvẹẹ tọn po nuhe ji e nọ yin zizedo po tọn. (Eksọdusi 38:8) Ṣigba, nado jẹ yanwle enẹ kọ̀n, yè na ko yí miyọ́n do yọ́ mẹpọ́nnu ehelẹ.