Alɔdlɛ́ndónǔ Kplé gbɛzán kpó sinsɛnzɔ́ kpó tɔn sín azɔ̌wéma tɔn lɛ́
© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
1er-7 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | JƆBU 32-33
Nɔ dó gbɔ nú mɛ e ɖo linkpɔ́n mɛ lɛ́ é
it-1 724
Elihu
Elihu ɖe mɛɖé ɖó vo ɖo mɛɖé mɛ ǎ, é ka sun nyǐ mɛklɔ́klɔ́ tɔn mɛɖé ǎ. É tuun ɖɔ ko wɛ è sɔ́ dó bló émí ná Jɔbu ɖɔhun, bɔ Nǔbǐwúkpétɔ́ ɔ wɛ nyí Gbɛɖótɔ́ émítɔn. Elihu ɖó linlin ɔ bá gba ayi dó nú Jɔbu ǎ, loɔ, é zán nyǐkɔ tɔn dó ɖɔ xó n’i xɔ́ntɔn nǔgbó ɖé ɖɔhun; Elifázi, Biludádi, kpó Sofáa kpó ka wa mɔ̌ ǎ.—Jɔb 32:21, 22; 33:1, 6.
w14 15/6 25 akpá. 8- 10
A ka nɔ ɖó linlin e Jexóva nɔ ɖó dó gǎnmaɖó gbɛtɔ́ lɛ́ tɔn wú é a?
8 Mǐ ná ɖibla nɔ se wǔvɛ́ xá mɛ hú gǎn ényí mǐ nɔ flín ɖɔ ninɔmɛ vɛ́ wǔ lěhun lɛ́ ko vɔ́ da nú nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn ɖé lɛ́ ɔ nɛ́: lanmɛzɔn jijɛ, xwédo e klán é mɛ ninɔ, alǒ xwi ɖíɖí xá linkpɔ́nzɔn. Mǐ sixú wá mɔ mǐɖée ɖo ninɔmɛ mɔ̌hun lɛ́ ɖě mɛ gbe ɖokpó. Cóbɔ Izlayɛ́li ví éé ko nyí wamamɔnɔ bo ma ɖó gǎn ɖé ǎ ɖo Ejípu lɛ́ é ná yí Akpádídó yíkúngban ɔ jí ɔ, è flín nǔ yě ɖɔ yě kún ɖó ná nɔ “syɛ́n nukún” dó nɔví yětɔn gbɛ̌dónánɔ lɛ́ wú ó. Jexóva ɖó nukún ɖo yě sí ɖɔ yě ní mɔ ɖɔ é jɛxá ɖɔ émí ní nɔ d’alɔ wamamɔnɔ lɛ́.—Sɛ́n. 15:7, 11; Lev. 25:35-38.
9 Mǐ ɖó ná nɔ ɖó hwɛ nú mɛ e ɖo ninɔmɛ vɛ́ wǔ lɛ́ mɛ gbɔn din wɛ lɛ́ é alǒ vɛ nǔ dó yě ǎ, é nyɔ́ wa ɔ, mǐ ɖó ná nɔ dó gbɔ nú yě ɖo gbigbɔ lixo. (Jɔbu 33:6, 7; Mat. 7:1) Nǔjlɛ́dónǔwú ɖé ɖíe: Ényí kɛkɛ́kuntɔ́ ɖé gblé wǔ ɖo alitawoví ɖé mɛ bónú è kplá ɛ yi dotóoxwé ɔ, dotóo lɛ́ nɔ to ba do ná kpɔ́n ɖɔ hwɛ tɔn jɔ alǒ kú a jí hwɛ̌ wɛ a? Éǒ, yě nɔ to kpé nukún dó wǔ tɔn hwɛ̌. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, ényí tagba ɖé lɛ́ zɔ́n nú nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ ɖé húzú mɛ e ma ɖó gǎn ǎ é ɔ, nǔ e gbé mǐ ná nya jɛ nukɔn é wɛ nyí ɖɔ mǐ ná kpé nukún dó wǔ tɔn ɖo gbigbɔ lixo.—Xa 1 Tɛsaloníkinu lɛ́ 5:14.
10 Ényí mǐ nɔ yi agbɔ̌n jí bo nɔ lin tamɛ dó ninɔmɛ nɔví mǐtɔn lɛ́ tɔn lɛ́ jí ɔ, mǐ sixú mɔ nǔ e cí gǎnmaɖó ɖɔhun bɔ yě ɖó lɛ́ é ɖo ali ɖěvo nu. Lin tamɛ dó nɔví nyɔ̌nu ɖěɖěe ko ɖo didɛ wɛ ɖo gbeklánxámɛ xwédo tɔn nu sín xwe mɔ̌kpán ɖíe lɛ́ é jí. Yě mɛ ɖé lɛ́ sixú cí gǎnmaɖowǔnánɔ e wú è ma nɔ ɖ’ayi ǎ lɛ́ é ɖɔhun có, yě nɔ ɖó nǔɖiɖi kpó didɛ kpó nukúnɖéjí ǎ cé? Nú a mɔ bɔ nɔ goɖokpónɔ ɖé kpó vǐ tɔn alǒ vǐ tɔn lɛ́ kpó nɔ wá kplé lɛ́ ɖo gbesisɔmɛ ɔ, nǔɖiɖi kpó kanɖódónǔwú kpó tɔn nɔ byɔ́ lanmɛ nú we ǎ cé? Bɔ mɛ wínnyáwínnyá ɖěɖěe gbɛ̌ yětɔn lɛ́ nɔ gbídí kɔ nú yě nú yě ná wa nǔ nyanya ɖo wěmaxɔmɛ yětɔn có yě nɔ tɛ́ dó nǔgbó ɔ wú lɛ́ é tɔn ka lo? Kpó mɛɖéesɔ́hwe kpó ɔ, mǐ nɔ yí gbe ɖɔ mɛ mɔ̌hun lɛ́ e é sixú cí ɖɔ yě kún ɖó gǎn ó ɖɔhun lɛ́ é sixú nyí “dɔkunnɔ ɖo nǔɖiɖi mɛ” mɛ ɖěɖěe ninɔmɛ yětɔn kpɔ́n te hú gǎn ɖo mǐ mɛ lɛ́ é ɖɔhun.—Ja. 2:5.
w20.03 23 akpá17-18
Hwetɛnu mǐ ka ɖó na ɖɔ xó?
17 Elihu, hɛ̌nnumɔ Ablaxamu tɔn wɛ nyí mɛ ɛnɛgɔ́ e jló na dó gbɔ nú Jɔbu é. É ɖótó Jɔbu kpo mɛ atɔn ɖě lɛ kpo hwenu e ye ɖò xó ɖɔ wɛ é. É ɖó ayi xó e ye ɖɔ lɛ é wu céɖécéɖé, ɖó é kpéwú bo ɖè wě e wuvɛ̌sexámɛ kpé bo ka ɖò tlɔlɔ bo na d’alɔ Jɔbu b’ɛ na jla linlin tɔn ɖó lɛ é ɖé lɛ xá ɛ. (Jɔb. 33:1, 6, 17) Nǔ e ɖu ayi mɛ nú Elihu hugǎn é wɛ nyí ɖɔ é na kpa susu nú Jehovah; é nyí éɖesunɔ alǒ gbɛtɔ́ ɖě ǎ. (Jɔb. 32:21, 22; 37:23, 24) Kpɔ́ndéwú Elihu tɔn kplɔ́n mǐ ɖɔ hwenu e è na nɔ abwɛ bo ɖótó mɛ dó é tíìn. (Ja. 1:19, nwt) Mǐ lɛ́ kplɔ́n ɖɔ nú mǐ jló na ɖè wě xá mɛ ɔ, nǔ e ɖó na mya nukún nú mǐ tawun é wɛ nyí ɖɔ mǐ na kpa susu nú Jehovah, é nyí mǐɖesunɔ ǎ.
18 Mǐ sixu xlɛ́ ɖɔ nǔnina xóɖiɖɔ tɔn ɔ xɔ akwɛ nú mǐ gbɔn wě e Biblu ɖè xá mǐ dó hwenu e mǐ na ɖɔ xó dó é kpo lee mǐ na ɖɔ gbɔn é kpo wu é xwixwedó gblamɛ. Mawu sɔ́ d’ayi mɛ nú axɔ́su nǔnywɛtɔ́ Salomɔ́ɔ b’ɛ wlan ɖɔ: “Xó e è ɖɔ bɔ é jɛ gan ɔ, cí nǔ xɔ akwɛ sikánú ɖɔhun, sikánú e è bló kpatagan gbɔn wu dó ɖó acɔ́ na é ɖɔhun.” (Nǔx. 25:11) Nú mǐ nɔ xwè sɔ bo nɔ ɖótó mɛ ɖevo lɛ lobo nɔ lin tamɛ cobo nɔ ɖɔ xó ɔ, xó mǐtɔn lɛ sixu cí nǔ xɔ akwɛ enɛ ɖɔhun. Enɛ ɔ, enyi mǐ ma nɔ ɖɔ xó kaka ɖé ǎ, alǒ nɔ ɖɔ xó kpɛɖé ɔ, xó mǐtɔn lɛ na hɛn mɛ ɖevo lɛ lidǒ, bo lɛ́ bló bɔ Jehovah na gó dó mǐ wu. (Nǔx. 23:15; Efɛ. 4:29) Ali ɖagbe hugǎn e nu mǐ sixu xlɛ́ ɖɔ nǔnina Mawu tɔn enɛ sù nukún mǐtɔn mɛ ɖè é nɛ.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w13 15/1 19 akpá. 10
Kpo ɖo vǐvɛ́ kpó Jexóva kpó wɛ
10 Mɔ̌ ɖokpó ɔ, é sɔgbe ɖɔ lěe mǐ cí ɖo wěxo é ní nɔ ɖu ayi mɛ nú mǐ. Amɔ̌, é byɔ́ ɖɔ mǐ ní nɔ dó gǎn dín bá ɖe wuntun e nɔ xlɛ́ ɖɔ mǐ ɖo mɛxó nyí wɛ lɛ́ é bǐ sín ǎ. Wuntun énɛ́ lɛ́ sixú nyí kúnnuɖenú ɖěɖěe xlɛ́ ɖɔ è zin, ɖó wi ɖo ta, bo lɛ́ nyɔ́ ɖɛkpɛ ɖo xomɛ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Biblu ɖɔ: “Hwa e nɔ wú ɖo ta ɔ, jɛ̌gbákún ɖagbe ɖagbe wɛ; mɛ e nɔ wa nǔ jlɔ́jlɔ́ lɛ́ ta wɛ è nɔ mɔ ɖe.” (Nǔx. 16:31) Mɔ̌ wɛ Jexóva nɔ mɔ mǐ gbɔn, bɔ mǐ lɔmɔ̌ ɖó ná tɛ́n kpɔ́n bo ná nɔ mɔ mǐɖée gbɔn mɔ̌. (Xa 1 Piyɛ́ɛ 3:3, 4.) Énɛ́ wú ɔ, é ka ná nyí nǔnywɛ́nú ɖɔ mǐ ní wa nǔ e ma ɖo dandan ǎ bo sixú sɔ́ gbɛ mǐtɔn ɖó axɔ́ nu lɛ́ é ɖi, mǐ ná yí gbe bɔ è ná wa azɔ̌ nú mǐ alǒ kpé nukún dó mǐ wú ɖo dotóoxwé linu bónú lěe mǐ cí ɖo wěxo é ná dɔn mɛ hú gǎn kpowun wútu a? “Awǎjijɛ e nɔ gosín [Jexóva] gɔ́n” é ɔ, jɔtɛn ɖɛkpɛ jɔ ɖɛkpɛ e nɔ hɔ́n sín ayi mɛ é tɔn ɖé wɛ, bɔ é nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ nyɔ́ ɖɛkpɛ, ényí mǐ na bo ɖó xwe ɖěbǔ alǒ lanmɛ mǐtɔn na bo ɖo ɖěbǔ ɔ nɛ́. (Nɛ́ɛ. 8:10) Gbɛ yɔ̌yɔ́ ɔ mɛ jɛ́n lanmɛ mǐtɔn ná nɔ ganjí bǐ mlɛ́mlɛ́ ɖe bɔ mǐ ná lɛ́ nyɔ́ ɖɛkpɛ e mǐ ko nyɔ́ ɖo wínnyáwínnyá mɛ é. (Jɔb. 33:25; Eza. 33:24) Cóbɔ nǔ ná nyí mɔ̌ ɔ, nǔnywɛ́ e nyɔ́ zán é kpó nǔɖiɖi kpó ná d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná kpo ɖo vǐvɛ́ kpó Jexóva kpó wɛ, éé mǐ ná ɖo ninɔmɛ mǐtɔn din tɔn lɛ́ zán wɛ ganjí é.—1 Tim. 4:8.
8-14 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | JƆBU 34-35
Hwenu e é cí ɖɔ è ɖo nǔ agɔ wa xá mǐ wɛ é
Jijɔ Tɛ lɛ Mawu ka Ðó?
Mawu nɔ wà nǔ e sɔgbe é hwebǐnu. Nǔgbo ɔ, “Mawu nɔ wà nǔ nyanya gbeɖé ǎ. Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ nɔ dó hwɛ agɔ gbeɖé ǎ.” (Jɔbu 34:10) Hwɛɖiɖɔ tɔn lɛ nɔ jlɔ́, lee ɖɛhanwlantɔ́ ɔ ɖɔ gbɔn hwenu e é ɖò xó ɖɔ dó Jehovah wu wɛ é: “A nɔ ɖɔ hwɛ xá togun lɛ ɖó sɛ́nxwi jí.” (Ðɛhan 67:5) Ðó ‘ayixa mɛ wɛ Mawu Mavɔmavɔ nɔ kpɔ́n’ wutu ɔ, yɛmɛnúwiwa mɛɖé tɔn sixu blɛ́ ɛ ǎ, é kpé nǔ wu hwebǐnu bo na mɔ fí e nǔgbo ɔ ɖè é bo nɔ dá hwɛ jlɔjlɔ. (1 Samuwɛli 16:7) Mawu lɛ́ tuùn nǔagɔwiwa kpo mɛxoɖu kpo e ɖò ayikúngban jí lɛ é bǐ, bo d’akpá ɖɔ zaanɖé dìn ɔ, ‘mɛdídá lɛ ɔ, emi na ɖè ye sín ayikúngban ɔ jí.’—Nǔnywɛxó 2:22.
Etɛ lɛ ka Na Wá Yì Hwenu E Axɔsuɖuto Mawu Tɔn Na Wá É?
5 Etɛ Jehovah ka na wà? Dìn hwɛ̌ ɔ, Jehovah ɖò ali hun nú mɛ nyanya lɛ wɛ bonu ye na huzu. (Eza. 55:7) É ko ɖó hwɛ gudogudo tɔn ɔ nú ɖokpo ɖokpo yetɔn ǎ. Gbɛ̀ elɔ wɛ é ɖó hwɛ na. Bɔ mɛ ɖěɖee ma ka ba na huzu ǎ, bo na kpó ɖò gudo nú gbɛ̀ elɔ kaka jɛ hwenu e ya ɖaxó ɔ na bɛ́ lɛ é ka ló? Jehovah d’akpá ɖɔ emi na ɖè mɛ nyanya lɛ sín ayikúngban ɔ jí kaka sɔyi. (Xà Ðɛhan 37:10.) Mɛ nyanya lɛ sixu lin ɖɔ emi na xò gló hwɛɖónúmɛ enɛ. Mɛ gègě ko kplɔ́n bo nɔ hwla nǔ e wà wɛ ye ɖè lɛ é, bɔ ɖò gbɛ̀ elɔ mɛ ɔ, é cí ɖɔ ye nɔ xò gló hwɛɖónúmɛ kpo nǔ e ye wà lɛ é sín xɔxɔ kpo ɖɔhun. (Jɔb. 21:7, 9) Loɔ, Biblu flín mǐ ɖɔ: “Mawu nɔ mɔ lee zán gbɛ̀ gbɔn wɛ mɛ bǐ ɖè ɔ, nukún tɔn ɖò afɔ e ɖè wɛ mɛ ɖokpo ɖokpo ɖè ɔ wu. Zinflu kpo ablu gɔngɔn kpo sixu hwla nǔnyanyawatɔ́ lɛ dó Mawu ǎ.” (Jɔb. 34:21, 22) Nǔ ɖebǔ nɔ nɔ hwlahwla dó Jehovah Mawu ǎ. Awoxotɔ́ ɖebǔ sixu blɛ́ ɛ ǎ; zinflu ɖebǔ sixu dó kaka bo na zɔ́n bɔ nǔwukpikpé nǔ mimɔ tɔn Mawu tɔn e ma ɖó dogbó ǎ é na gɔn doyidoslɔ́ nǔ lɛ tɔn mɔ ǎ. Haamagedɔni gudo ɔ, mǐ sixu kpɔ́n fí e mɛ nyanya lɛ ko nɔ nɔ é, loɔ, mǐ na mɔ ye ǎ. Ye sɔ́ na tíìn ǎ kaka sɔyi!—Ðɛh. 37:12-15.
A Na Klɛ́n Afɔ Ðó Jezu Wu Wɛ À?
19 Nǔ ɖokpo ɔ nɔ lɛ́ jɛ égbé wɛ à? Ɛɛn, mɛ gegě nɔ gbɛ́ mǐ égbé ɖó wǔ e mǐ nɔ ɖó zɔ ɖò toxóɖiɖɔ linu é wu. Ye nɔ ɖó nukún ɖɔ mǐ ni sɔ́ wema nú mɛ lɛ ɖò sɔ́misɔ́mi lɛ hwenu. Amɔ̌, mǐ mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ sɔgbe xá linlin Jehovah tɔn ɔ, enyi mǐ sɔ́ gbɛtɔ́ ɖé b’ɛ na kp’acɛ dó mǐ nu ɔ, gbigbɛ́ ɛ wɛ mǐ ɖè nɛ. (1 Sam. 8:4-7) Mɛ ɖevo lɛ sixu nɔ lɛ́ lin ɖɔ mǐ ɖó na nɔ gbá azɔ̌mɛxwé lɛ kpo dotóoxwé lɛ kpo dó d’alɔ toví lɛ. Ye nɔ gbɛ́ wɛn mǐtɔn ɖó wɛnɖagbejijlazɔ́ ɔ jí wɛ mǐ nɔ sɔ́ ayi ɖó, é nyí ɖó lee mǐ na yawǔ ɖeɖɛ tagba gbɛ̀ ɔ tɔn lɛ gbɔn é jí ǎ.
20 Nɛ̌ mǐ ka sixu nyi alɔ nú nǔ ɖěɖee na zɔ́n bɔ mǐ na klɛ́n afɔ lɛ é gbɔn? (Xà Matie 7:21-23.) Nǔ e ɖó na nɔ vɛ́ adɔ̌ mǐ é wɛ nyí azɔ̌ e Jezu ɖegbe tɔn nú mǐ ɖɔ mǐ ni wà é wiwa. (Mat. 28:19, 20) Mǐ ɖó na lɔn gbeɖé bɔ toxóɖiɖɔ, alǒ tagba gbɛ̀ elɔ tɔn lɛ ɖiɖeɖɛ na fɛ́ ayi mǐtɔn ǎ. Mǐ yí wǎn nú mɛ lɛ, bɔ wuvɛ̌ e mɔ wɛ ye ɖè lɛ é nɔ lɛ́ ɖu ayi mɛ nú mǐ. Amɔ̌, mǐ tuùn ɖɔ nǔ kplɔnkplɔn nɔzo mǐtɔn lɛ dó Axɔ́suɖuto Mawu tɔn wu, gɔ́ nú alɔdidó ye bonu ye ni ɖó kancica ɖagbe kpo Jehovah kpo wɛ nyí ali ɖagbe hugǎn e nu mǐ sixu d’alɔ ye ɖè lɛ é.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w17.04 29 akpá 3
Nǔ Linlin Mɛɖée Zízé Jó Tɔn Towe Ni Kpa Susu nú Jehovah!
3 Jehovah gbɛ́ nǔ nú Elihu hwenu e é kàn nǔ elɔ byɔ é ǎ: “Enyi a nɔ wà ɖagbe ɔ, nǔ tɛ na [Mawu] wɛ a ɖè? Nǔ tɛ yí ɖò así towe wɛ é ɖè?” (Jɔb. 35:7) Ðiɖɔ wɛ Elihu ɖè ɖɔ gǎn e dó wɛ mǐ ɖè ɖò sinsɛnzɔ́ Mawu tɔn mɛ lɛ é nyí nǔ yayǎ à? Eǒ. Ðiɖɔ wɛ é ɖè ɖɔ Jehovah kún jɛ dò sinsɛn-biblo mǐtɔn tɔn ó. Jehovah ɖó hudo nǔ ɖebǔ tɔn ǎ. Mǐ sixu bló bɔ é na jɛ dɔkun d’eji alǒ ɖó hlɔnhlɔn d’eji ǎ. Loɔ, jijɔ ɖagbe ɖebǔ, nǔwukpikpé ɖebǔ alǒ hlɔnhlɔn ɖebǔ e mǐ ɖó é nyí nùnina ɖé bo gosin Mawu gɔ́n, bɔ é nɔ ɖó ayi lee mǐ nɔ zán gbɔn é wu.
15-21 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | JƆBU 36-37
Nǔ e wú a sixú ɖeji dó gbɛ mavɔmavɔ sín akpá e Mawu dó é wú é
w15 1/10 13 akpá. 1-2
Mǐ ka sixú tuun Mawu nǔgbó a?
MAWU TÍIN HWEBǏNU: Biblu kplɔ́n mǐ ɖɔ Mawu tíin ‘sín mavɔmavɔ káká sɔ́yi mavɔmavɔ.’ (Ðɛhan 90:2) Ðo xógbe ɖěvo mɛ ɔ, Mawu ɖó bǐbɛ́ ǎ, é ka ná lɛ́ ɖó vivɔ ǎ. Gbɛtɔ́ “ɖěbǔ sixú tuun xwe e é ɖó ɔ ǎ.”—Jɔbu 36:26.
Lěe a sixú ɖu le tɔn gbɔn é: Mawu d’akpá ɖɔ ényí a kplɔ́n bo tuun émí nǔgbó nǔgbó ɔ, émí ná ná we gbɛ mavɔmavɔ. (Jaan 17:3) Bónú Mawu ma ná tíin káká sɔ́yi ǎ ɔ, è ka ná sixú gán jɛ akpá énɛ́ wú a? “Axɔ́sú mavɔmavɔ” ɔ kɛ́ɖɛ́ jɛ́n sixú ɖe akpá énɛ́.—1 Timɔtée 1:17.
Nǔnina Mawu Tɔn lɛ ka Nɔ Sù Nukún Towe Mɛ À?
6 Sin ɖò planɛti mǐtɔn e nyí ayikúngban é jí, ɖó ayikúngban ɔ ɖò fí e é na nɔ dó hwesivɔ é pɛ́ɛ wutu. Nú é ko sɛkpɔ́ ɛ kpɛɖé wɛ nyí ɔ, sin e ɖò ayikúngban ɔ jí é bǐ na ko mɛ, bɔ ayikúngban ɔ na ko hunzo kaka bɔ nǔɖogbɛ ɖě na ɖ’eji ǎ. Enyi ayikúngban ɔ ko lín d’è kpɛɖé hú mɔ̌ wɛ ɔ, sin e ɖò ayikúngban ɔ jí é bǐ na ko huzu singǒ, bɔ ayikúngban ɔ bǐ na ko huzu laglasi aditi ɖé. Ðó Jehovah sɔ́ ayikúngban ɔ ɖó tɛn e jɛxa é mɛ wutu ɔ, huzuhuzu sín tuto e kúnkplá sin ɖò ayikúngban ɔ jí é sixu zɔ́n bɔ è nɔ gbɛ̀. Hwesivɔ ɔ nɔ xwí sin e ɖò xù lɛ mɛ é kpo ee ɖò ayikúngban ɔ jí é kpo, b’ɛ nɔ huzu akpɔ́kpɔ́. Ðò xwè ɖokpo ɖokpo mɛ ɔ, sin e hwesivɔ ɔ nɔ xwí é sukpɔ́ hú sin e ko ɖò tɔgwede e gbɔn gbɛ̀ ɔ mɛ lɛ é bǐ mɛ é. Sin enɛ nɔ nɔ jɔhɔn mɛ nú azǎn wǒ mɔ̌, cobo nɔ wá huzu jǐ alǒ laglasi linfín bo nɔ ja. Gudo mɛ ɔ, sin ɔ nɔ lɛkɔ yì xù lɛ mɛ alǒ fí ɖevo e sin nɔ nɔte ɖè lɛ é, bɔ huzuhuzu ɔ nɔ lɛ́ bɛ́. Jehovah sɔnǔ nú huzuhuzu enɛ, bonu sin ni ɖò ayikúngban ɔ jí hwebǐnu. Enɛ xlɛ́ ɖɔ Jehovah nyí nǔnywɛtɔ́ bo lɛ́ ɖó hlɔnhlɔn.—Jɔb. 36:27, 28; Nǔt. 1:7.
Blǒ bónú nukúnɖíɖó klisánwun tɔn towe ní lí dǒ
16 Nǔníná xɔ akwɛ́ ɖé wɛ nukúnɖíɖó gbɛ mavɔmavɔ tɔn mǐtɔn nyí, bɔ Mawu ná mǐ. Mǐ ɖo nukún ɖó sɔgúdo jí wǔ ɖé wɛ, bɔ mǐ sixú ɖeji ɖɔ nǔ énɛ́ e ɖó nukún wɛ mǐ ɖe é kún ná sɛ do ó. Nukúnɖíɖó mǐtɔn cí gandótɔnu ɖɔhun nú mǐ, bo nɔ bló bɔ mǐ nɔ gbí dɔn, bá mɔ tɛn dó dɛ ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n lɛ́ kpó yadónúmɛ kpó nu; é nɔ lɛ́ d’alɔ mǐ hwenu e kú wá kpan nukɔn mǐ é. É cí gangbakún ɖɔhun nú mǐ, bo nɔ cyɔ́n alɔ linlin mǐtɔn jí bónú mǐ ní mɔ tɛn bo hɔn nú nǔ e ma sɔgbe ǎ lɛ́ é, lobo wa nǔ ɖagbe. Nukúnɖíɖó mǐtɔn e jínjɔ́n Biblu jí é nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ vɛ́ xá Mawu, bo nɔ lɛ́ zɔ́n bɔ mǐ nɔ mɔ lěe wǎn e é yí nú mǐ é d’agba sɔ é. Ényí nukúnɖíɖó mǐtɔn ma sɛ do ǎ ɔ, mǐ nɔ ɖu le tɔn tawun.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-1 503
Nǔ e jɛ lɛ́ é kpó wɛn lɛ́ kpó sise
Ðo hwexónu ɖo to e xó Biblu ɖɔ lɛ́ é mɛ ɔ, ali vovo nu wɛ nǔ e jɛ lɛ́ é kpó wɛn lɛ́ kpó nɔ gosín mɛɖé gɔ́n jɛ mɛ ɖěvo gɔ́n ɖe. Ðo ninɔmɛ gěgé mɛ ɔ, nu wɛ è nɔ sɔ́ dó ɖɔ nǔ e jɛ ɖo kpaa mɛ ɖo xá ɖé mɛ alǒ ɖo to ɖěvo mɛ lɛ́ é ná. (2Sa 3:17, 19; Jɔb 37:20) Tomɛyitɔ́ ɖěɖěe nɔ so gbɛ̌ bo nɔ yi tomɛ hwɛhwɛ lɛ́ é nɔ ɖɔ nǔ e jɛ ɖo fí línlín lɛ́ é hwenu e yě nɔ nɔ te ɖo toxo lɛ́ alǒ fí ɖěvo lɛ́ ɖo tomɛyiyi ɔ hwenu ba ɖu nǔ, nu sin abǐ xɔ nǔ ɖěvo lɛ́ é. Ðó fí tají ɖé wɛ Palestine ɖe nú Azíi, Aflíka kpó Elɔ́pu kpó wútu ɔ, tomɛyitɔ́ ɖěɖěe nɔ so gbɛ̌ lɛ́ é nɔ gbɔn fínɛ́ ɖo tomɛyiyi gaga yětɔn lɛ́ hwenu. Énɛ́ wú ɔ, mɛ e nɔ nɔ fínɛ́ lɛ́ é sixú nɔ yá wǔ tuun nǔ tají e jɛ ɖo to ɖěvo lɛ́ mɛ lɛ́ é. È sixú nɔ se nǔ e jɛ ɖo to ɔ kpó to ɖěvo lɛ́ kpó mɛ lɛ́ é hwɛhwɛ ɖo axi e ɖo toxo ɔ mɛ é mɛ.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
ijwfq 57 akpá. 5-15
Etɛwu è ka doya nú ye?
È doya nú Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ ɖó ye xwedó nùkplɔnmɛ Biblu tɔn lɛ wutu. Enyi acɛkpikpa Nazi lɛ tɔn byɔ Kúnnuɖetɔ́ lɛ ɖɔ ye ni wà nǔ e Biblu gbɛ́ é ɔ, ye nɔ gbɛ́ bǐ. Ye wá gbeta ɔ kɔn bo ‘setónú nú Mawu hú gbɛtɔ́.’ (Mɛsɛ́dó 5:29) Mǐ ni kpɔ́n ali e nu ye wà mɔ̌ ɖè é wè.
1. Wǔ ɖiɖó zɔ ɖò toxóɖiɖɔ linu. Lee é nyí gbɔn nú Kúnnuɖetɔ́ e gbɔn tò lɛ bǐ mɛ égbé lɛ é ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn e nɔ acɛkpikpa Nazi lɛ tɔn glɔ́ lɛ é ɖó wǔ zɔ nú nǔ e kàn toxóɖiɖɔ lɛ é. (Jaan 18:36) Enɛ wu ɔ, ye gbɛ́ ɖɔ emi kún na:
• Wà ahwanzɔ́ alǒ wà azɔ̌ e cá kàn xá ahwan é ɖebǔ ó.—Ezayíi 2:4; Matie 26:52.
• Ð’alɔ ɖò sɔmisɔmi núwiwa lɛ mɛ, alǒ xò kpóɖó nú tutoblonunu Nazi lɛ tɔn lɛ ɖebǔ ó.—Jaan 17:16
• Dó gbè wuntun tò ɔ tɔn e nyí swastika é alǒ ɖɔ “Heil Hitler!” ó—Matie 23:10; 1 Kɔlɛntinu lɛ 10:14.
2. Mawu sinsɛn. È gbɛ́ ɖɔ Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ ni ma sɛ̀n Mawu ó có, ye kpó ɖò:
• Kplékplé ɖó kpɔ́ wɛ bo nɔ xoɖɛ lobo nɔ sɛ̀n Mawu.—Eblée lɛ 10:24, 25.
• Wɛn Biblu tɔn jla wɛ, bo nɔ má wema junjɔn Biblu jí lɛ.—Matie 28:19, 20.
• Xomɛ nyɔ́ dó nɔzo yetɔn lɛ wu wɛ kaka jɛ Jwifu lɛ jí.—Maki 12:31.
• Títɛ́dó nùɖiɖi yetɔn wu wɛ, bo nɔ gbɛ́ ɖɔ emi kún na d’alɔ wema ɖé mɛ dó gbɛ́ nùɖiɖi emitɔn ó.—Maki 12:30.
Akɔwé Robert Gerwarth wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ wɛ nyí “gbɛ̌ta ɖokpo e è doya na ɖó nǔ e ye ɖi nǔ na ɖò sinsɛn linu lɛ é wu, hwenu e Hitler ɖò acɛ kpa wɛ é.” * Gantɔ́ hàtɔ́ e ɖò yadonumɛkpá lɛ mɛ xá Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ é yí wǎn nú ye ɖó dǒ e ye lí ɖò nùɖiɖi mɛ é wu. Gantɔ́ e nyí Australie-nu é ɖé ɖɔ: “Ye nɔ yì ahwan ǎ. È ka hu ye ɔ, é nyɔ́ nú ye hú yedɛɛ lɛ na hu mɛ ɖevo.”
Fitɛ lɛ ye ka kú ɖè?
Yadonumɛkpá lɛ mɛ: Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ gègě kú ɖò yadonumɛkpá lɛ mɛ. È wlí ye dó gan ɖò yadonumɛkpá elɔ lɛ mɛ: Auschwitz, Buchenwald, Dachau, Flossenbürg, Mauthausen, Neuengamme, Niederhagen, Ravensbrück, kpo Sachsenhausen kpo. Ðò Sachsenhausen kɛɖɛ ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn 200 mɔ̌ wɛ kú bɔ è tuùn céɖécéɖé.
Gankpa lɛ mɛ: È xò daka Kúnnuɖetɔ́ ɖé lɛ wu kaka bɔ ye kú ɖò gankpa lɛ mɛ. Mɛ ɖevo lɛ kú ɖó wǔ e è gblé ye ɖò nùkanbyɔmɛ hwenu é wutu.
Fí e è nɔ hu mɛ ɖè lɛ é: Fí ɖěɖee è hu Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ ɖè tawun é wɛ nyí gankpa e ɖò Berlin-Plötzensee, Brandenburg, kpo Halle/Saale kpo é. Gɔ́ na ɔ, è wlan dó wema lɛ mɛ ɖɔ fí vovo 70 ɖevo lɛ tíìn bɔ è hu Kúnnuɖetɔ́ lɛ ɖè.
Mɛ ɖěɖee è hu é ɖé Lɛ
Nyikɔ: Helene Gotthold
Fí e è hu i ɖè é: Plötzensee (Berlin)
Azɔn mɔkpan wɛ è wlí Helene e ɖó vǐ wè é. Ðò 1937 ɔ, è xò daka wǔ tɔn ɖò nùkanbyɔmɛ ɖé hwenu b’ɛ syɛn kaka bɔ adɔgo gblé d’è. Ðò 8 décembre 1944 ɔ, è gbò ta tɔn ɖò gankpa Plötzensee tɔn mɛ, ɖò Berlin.
Nyikɔ: Gerhard Liebold
Fí e è hu i ɖè é: Brandenburg
È gbò ta Gerhard e ɖó xwè ko é ɖò 6 mai 1943; è gbò ta tɔ́ tɔn ɖò gankpa ɖokpo enɛ mɛ é ɔ, xwè wè bló wɛ jɛn é ɖè nɛ. É wlan wema gudogudo tɔn ɖé sɛ́dó xwédo tɔn kpo asixɔntɔn tɔn kpo, bo ɖɔ: “Hlɔnhlɔn Aklunɔ ɔ tɔn mɛvo ɔ, na kpéwú bo zán gbɛ̀ gbɔn lě ǎ.”
Nyikɔ: Rudolf Auschner
Fí e è hu i ɖè é: Halle/Saale
Xwè 17 jɛn Rudolf ɖó bɔ è gbò ta ɛ ɖò 22 septembre 1944. Ðò wema gudo tɔn e é wlan sɛ́dó nɔ tɔn é mɛ ɔ, é ɖɔ: “Nɔví gègě zán gbɛ̀ gbɔn mɔ̌, mɔ̌ wɛ nyì lɔ ka na bló.”
KLISÁNWUN GBƐ ZÍNZÁN
km 11/06 3
Linlin tɛ́ un ka nɔ ɖó dó fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ tají ɛnɛ e ɖo hun mɛ lɛ́ é tɔn kpó wlɛnwín dotóoxwé tɔn e ná byɔ́ ɖɔ è ní zán hun nyiɖésúnɔ tɔn lɛ́ é kpó wú?
Biblu ɖe gbe nú klisánwun lɛ́ ɖɔ yě ní “nɔ zɔ nú . . . hun.” (Mɛsɛ́dó 15:20) Énɛ́ wú ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ nɔ yí gbe nú è ná dó hun blěbú alǒ nǔ tají ɛnɛ e nɔ nɔ hun mɛ bɔ è nɔ ylɔ́ ɖɔ, globules rouges, globules blancs, plaquettes, kpó plasma kpó lɛ́ é nú yě ǎ. Yě nɔ lɛ́ ná hun yětɔn alǒ yí ɖ’ayǐ ɖó fí ɖé nú è ná dó nú mɛ ǎ.—Lev. 17:13, 14; Mɛ 15:28, 29.
Étɛ́ lɛ́ ka nyí fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ tají ɛnɛ e ɖo hun mɛ lɛ́ é tɔn? Aniwú klisánwun ɖokpó ɖokpó wɛ ɖó ná wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ émí ná zán yě alǒ gbɔ?
Hun mɛ wɛ è ɖe fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ tají ɛnɛ énɛ́ lɛ́ tɔn sín, bɔ wlɛnwín e è zán dó ɖe yě ɖó vovo é nɔ nyí fractionnement. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, è sixú mɔ nǔ élɔ́ lɛ́ sín yɔywɛ ɖo plasma éé nyí ɖokpó ɖo nǔ tají e ɖo hun mɛ lɛ́ é mɛ: sin (91 % mɔ̌); protéines ɖé lɛ́ ɖi albumines, globulines kpó fibrinogène kpó (7 % mɔ̌); kpó nǔ ɖěvo lɛ́ kpó ɖi nutriments, hormones, gaz, vitamines, déchets kpó électrolytes kpó (1,5 % mɔ̌).
Gbeɖiɖe e ɖɔ ɖɔ è ní nɔ zɔ nú hun é ka kan fɛ́n ɖó yɔywɛ hun tɛn lɛ́ lɔ wɛ a? Mǐ sixú ɖɔ ǎ. Biblu ɖe wě tawun tawun lɛ́ xá mɛ dó fɛ́n ɖó yɔywɛ hun tɔn lɛ́ zínzán xó ɔ wú ǎ. Nǔgbó ɔ, hun ɖěɖěe è ná bɔ è nɔ zán dó kpé nukún dó mɛ wú ɖo lanmɛ ná nɔ ganjí linu lɛ́ é mɛ wɛ è nɔ ɖe fɛ́n ɖó yɔywɛ énɛ́ lɛ́ gěgé sín. Klisánwun ɖokpó ɖokpó ɖó ná zán ayixa tɔn dó wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ émí ná yí gbe alǒ gbɛ́ ɖɔ è ní zán fɛ́n ɖó yɔywɛ énɛ́ lɛ́ dó kpé nukún dó émí wú ɖo lanmɛ ná nɔ ganjí linu.
Ényí a ɖo gbeta mɔ̌hun lɛ́ kɔn wá wɛ hǔn, lin tamɛ dó nǔkanbyɔ́ élɔ́ lɛ́ jí: Un ka mɔ nǔ jɛ wú ɖɔ ényí un gbɛ́ fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ tají ɛnɛ e ɖo hun mɛ lɛ́ é tɔn bǐ ɔ, énɛ́ xlɛ́ ɖɔ un kún ná yí gbe nú amasin ɖé lɛ́ ɖi éé è ɖe nǔɖé lɛ́ sín hun mɛ dó bló, bɔ yě nɔ li za xá azɔnkwín lɛ́ alǒ gbɔ azɔn ɖé lɛ́ abǐ nɔ zɔ́n bɔ hunɖiɖi nɔ nɔ te lɛ́ é ó a? Un ka sixú tínmɛ nǔ e wú un gbɛ́ alǒ yí gbe nú fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ tají ɛnɛ e ɖo hun mɛ lɛ́ é tɔn ɖé é nú dotóo ɖé a?
22-28 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | JƆBƆ 38-39
A ka nɔ ba hwenu bo nɔ kpɔ́n nǔɖíɖó lɛ́ a?
A ka Ðò Gbesisɔmɛ Bo Na Nɔte Kpɔ́n Jehovah À?
7 Biblu tinmɛ lee Jehovah bló ayikúngban ɔ gbɔn é, bo ɖɔ ɖɔ é ‘ɖó dogbó lɛ na’ bo sɔ́ ɛ ‘jinjɔn dotín tɔn lɛ jí,’ lobo “dó awinnya e ɖò taji ɔ dò.” (Jɔb. 38:5, 6) É tlɛ lɛ́ ba hwenu bo lin tamɛ dó azɔ̌ e é wà lɛ é jí. (Bǐb. 1:10, 12) Dǒ nukún mɛ bo kpɔ́n lee nǔ na ko cí nú wɛnsagun lɛ, hwenu e ye na mɔ nǔ yɔyɔ̌ e dá wɛ Jehovah ɖè lɛ é é. Akpakpa ɖó na ko sɔ́ ye tawun! Nǔ e wu é wá sù hweɖenu bɔ wɛnsagun lɛ jɛ “xó sú [jí] kpo xomɛhunhun kpo” é nɛ. (Jɔb. 38:7) Etɛ ka nyí nǔkplɔnmɛ ɔ? Xwè afatɔ́n mɔ̌kpan wɛ nǔɖiɖó lɛ dídá ɖu nú Jehovah, amɔ̌, hwenu e Jehovah kpɔ́n nǔ e é ko xwè sɔ bo dá lɛ é bǐ é ɔ, é ɖɔ ɖɔ “nǔ ɖagbe wɛ ye nyí tawun.”—Bǐb. 1:31.
Fínfɔ́n Sín Kú Ðè Wanyiyi, Nǔnywɛ kpo Suúlu kpo Mawu Tɔn Xlɛ́
2 Jɛ nukɔn hwɛ̌ ɔ, Jehovah dá azɔ̌watɔ́gbɛ́ ɖé. Enɛ gudo ɔ, é gbɔn Nukɔngbeví tɔn enɛ jí bo ‘bló nǔ ɖevo lɛ bǐ’ kaka jɛ nǔɖiɖó gbigbɔ tɔn nǔnywɛtɔ́ livi mɔ̌kpan lɛ jí. (Kolo. 1:16) Ali e hun nú Jezu bɔ é na w’azɔ̌ xá Tɔ́ tɔn é víví n’i. (Nǔx. 8:30, nwt) Wɛnsagun lɛ lɔ ɖó hwɛjijɔ e wu ye na j’awǎ é. Ye ɖò finɛ hwenu e Jehovah kpo Azɔ̌gán tɔn Jezu kpo bló jinukúnsin kpo ayikúngban kpo é. Nɛ̌ wɛnsagun lɛ ka wà nǔ gbɔn? Ye “ɖò xó sú wɛ kpo xomɛhunhun kpo” hwenu e è dá ayikúngban ɔ é, é ɖò wɛn ɖɔ ye lɛ́ kpò ɖò xó sú wɛ hwenu e Jehovah ɖò nǔ ɖokpo ɖokpo dá wɛ é kaka jɛ hwenu e é dá gbɛtɔ́ é jí. (Jɔb. 38:7; Nǔx. 8:31, nwt) Nǔɖiɖó enɛ lɛ ɖokpo ɖokpo wɛ ɖè wanyiyi kpo nǔnywɛ Jehovah tɔn kpo xlɛ́.—Ðɛh. 104:24; Hlɔ. 1:20.
Kplɔ́n nǔ dó Jexóva wú d’é jí gbɔn nǔɖíɖó lɛ́ gblamɛ
8 É jɛxá ɖɔ mǐ ní gán jɛ Jexóva wú. Jexóva d’alɔ Jɔbu bɔ jiɖe e é ɖó dó wǔ tɔn é lɛ́ jɛjí. (Jɔb. 32:2; 40:6-8) Ðo xó e Mawu ɖɔ xá Jɔbu é mɛ ɔ, é ɖɔ xó dó nǔ e é dá lɛ́ é gěgé wú, ɖi sunví lɛ́, akpɔ́kpɔ́ lɛ́ kpó jǐ kɛwun kpó. Jexóva lɛ́ ɖɔ xó dó kanlin lɛ́ wú, ɖi agbo gbě tɔn kpó sɔ́ kpó. (Jɔb. 38:32-35; 39:9, 19, 20) É nyí hlɔ̌nhlɔ́n aditi e Mawu ɖó é kɛ́ɖɛ́ wɛ nǔ énɛ́ lɛ́ nɔ xlɛ́ ǎ, loɔ, yě nɔ lɛ́ xlɛ́ wǎnyíyí tɔn kpó nǔnywɛ́ ɖaxó e é ɖó é kpó. Xóɖɔɖókpɔ́ énɛ́ zɔ́n bɔ Jɔbu wá ɖeji dó Jexóva wú hú ɖ’ayǐ tɔn. (Jɔb. 42:1-6) Mɔ̌ ɖokpó ɔ, ényí mǐ nɔ kplɔ́n nǔ dó nǔɖíɖó lɛ́ wú ɔ, yě ná flín mǐ ɖɔ Jexóva ɖó nǔnywɛ́ hú mǐ flaflá tɔn, bo lɛ́ ɖó hlɔ̌nhlɔ́n hú mǐ b’ɛ vɛ́ jlɛ́. É sixú lɛ́ ɖó nǔ mɛtɛ́nkpɔ́n mǐtɔn lɛ́ bǐ nu, bo ka ná wa mɔ̌. Nǔ énɛ́ hinhɛn ayi mɛ sixú d’alɔ mǐ bɔ jiɖe e mǐ ɖó dó wǔ tɔn é ná syɛ́n d’é jí.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-2 122
Sɛ́nnámɛtɔ́
Jexóva, Sɛ́nnámɛtɔ́. Jexóva wɛ nyí Sɛ́nnámɛtɔ́ nǔgbó ɖokpó é tíin ɖo wɛ̌kɛ́ ɔ mɛ é. É wɛ ná sɛ́n ɖěɖěe kp’acɛ dó nǔɖíɖó e mɛ fúnfún gbɛ tɔn ma ɖé ǎ lɛ́ é (Jɔb 38:4-38; Ðɛ 104:5-19), kpó kanlin lɛ́ kpó jí lɛ́ é. (Jɔb 39:1-30) Ðó gbɛtɔ́ ɖo nǔɖíɖó Jexóva tɔn lɛ́ mɛ wútu ɔ, é lɔmɔ̌ ɖo sɛ́n jɔwámɔ tɔn Jexóva tɔn lɛ́ sín acɛ mɛ, bɔ ɖó nǔɖíɖó e nɔ ɖó walɔ ɖagbe, nɔ lin tamɛ, bo nɔ jlɛ́ xó dó xó wú é ɖé wɛ n’i, lobɔ é sixú lɛ́ sɛn Mawu wútu ɔ, é lɛ́ ɖo sɛ́n e nɔ ɖɔ nǔ dó nǔgbódodó walɔ ɖagbe tɔn wú lɛ́ é glɔ́. (Hlɔ̌ 12:1; 1Kɔ 2:14-16) Gɔ́ ná ɔ, sɛ́n Jexóva tɔn nɔ kpa acɛ dó wɛnsagun, éé nyí nǔɖíɖó gbigbɔ tɔn lɛ́ é lɔ jí.—Ðɛ 103:20; 2Pi 2:4, 11.
È sixú gba sɛ́n jɔwámɔ tɔn Jexóva tɔn lɛ́ ǎ. (Jel 33:20, 21) Gbɔn akpáxwé wɛ̌kɛ́ ɔ tɔn e è sixú mɔ bɔ è tuun lɛ́ é ɔ, sɛ́n Jexóva tɔn lɛ́ xwe hwǐn bɔ è sixú ɖeji dó yě wǔ sɔ mɔ̌ bɔ, ɖo fí ɖěɖěe nǔnywɛ́ xwítíxwítízɔ́watɔ́ lɛ́ tuun sɛ́n énɛ́ lɛ́ ɖe lɛ́ é ɔ, yě sixú tuun lěe sun, planɛ́ti lɛ́, kpó nǔɖíɖó jinukúnsin tɔn ɖěvo lɛ́ kpó nɔ sɛ tɛn gbɔn é kpó gbesisɔ ɖaxó kpó. Nú mɛɖé ma se tónú nú sɛ́n jɔwámɔ tɔn énɛ́ lɛ́ ǎ ɔ, tlóló jɛ́n é nɔ se xɔxɔ tɔn. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, è sixú húzú nǔgbódodó walɔ ɖagbe tɔn Mawu tɔn lɛ́, kpa kɛ́n nú yě alǒ tɛ afɔ yě jí ma se xɔxɔ tɔn ǎ. Lěe sɛ́n jɔwámɔ tɔn Mawu tɔn lɛ́ ɖe gbɔn bɔ ényí è ma xwedó yě ǎ ɔ, è nɔ se xɔxɔ tɔn é ɖɔhun wɛ nǔgbódodó walɔ ɖagbe tɔn Mawu tɔn lɛ́ lɔ ɖe; ényí è tɛ afɔ yě jí ɔ, é nɔ se xɔxɔ tɔn nú é ná bo tlɛ ma nyí tlóló ǎ ɔ nɛ́. “È sixú wa yɛ nú Mawu ǎ. Ðó nǔ e mɛɖé dó é wɛ é ná ya.”—Ga 6:7; 1Ti 5:24.
29 JANVIER–4 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | JƆBU 40-42
Nǔ ɖěɖěe nǔ e gbo Jɔbu lɛ́ é sixú kplɔ́n mǐ lɛ́ é
w10 15/10 3-4 akpá. 4-6
“Mɛ̌ ka kpé wú bo tuun linlin Jexóva tɔn?”
4 Éé mǐ ná ɖo tamɛ lin dó azɔ̌ e Jexóva wa lɛ́ é jí wɛ é ɔ, mǐ ɖó ná nyi alɔ nú jlǒ masɔgbe e mǐ nɔ ɖó bo nɔ ba ná ɖó hwɛ nú Jexóva sɔgbe xá nǔgbódodó gbɛtɔ́ tɔn lɛ́ é. Jlǒ énɛ́ dlɛ́n alɔ dó wɛ Jexóva ɖe ɖo Ðɛhan 50:21 mɛ bo ɖɔ: “Towe ɖɔhun wɛ un ɖe wɛ a vɛdó a?” É ko bló xwe 175 jɛjí din bɔ akɔwé Biblu tɔn ɖé ɖɔ xó mɔ̌hun ɖé bo ɖɔ: “Gbɛtɔ́ lɛ́ nɔ ɖó jlǒ masɔgbe ɔ bo nɔ ba ná kpɔ́n dó yěɖésúnɔ wú bo ɖó hwɛ nú Mawu, yě nɔ lin ɖɔ É ɖo sɛ́n ɖěɖěe yě nɔ mɔ ɖɔ émí ɖó ná se tónú ná lɛ́ é sín acɛ mɛ.”
5 Mǐ ɖó ná nɔ acéjí bo ná lɔn nú nǔgbódodó mǐɖésúnɔ tɔn lɛ́ kpó jlǒ mǐtɔn lɛ́ kpó ná nɔ xlɛ́ ali linlin e mǐ nɔ ɖó dó Jexóva wú é ǎ. Étɛ́wú énɛ́ ka ɖo tají? Ðó nú mǐ ɖo Biblu kplɔ́n wɛ ɔ, nǔwiwa Jexóva tɔn ɖé lɛ́ sixú nɔ ma sɔgbe ganjí ɖo nukún mǐtɔn mɛ, ényí mǐ sɔ́ linlin mǐtɔn e ɖó dogbó bɔ hwɛhuhu ko wa nǔ d’é wú é dó da yě kpɔ́n ná ɔ nɛ́. Izlayɛ́li ví hwexónu tɔn lɛ́ lin nǔ gbɔn mɔ̌ bo wá gbeta masɔgbe lɛ́ kɔn dó lěe Jexóva wa nǔ xá yě gbɔn é wú. Ð’ayi nǔ e Jexóva ɖɔ nú yě é wú: “Mi nɔ ɖɔ: ‘Aklúnɔ nɔ dó atɔ́ɔ́nnu nǔ jí.’ Izlayɛ́li togun e mi, mi ɖótó mì ganjí: nyɛ wɛ ɖo atɔ́ɔ́nnu dó nǔ jí wɛ a, abǐ mi wɛ ma ɖo nǔ wa ɖó nǔ gan jí wɛ ǎ?”—Eze. 18:25.
6 Nǔ e ná d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná nyi alɔ nú hwɛ ɖíɖó nú Jexóva sɔgbe xá nǔgbódodó mǐɖésúnɔ tɔn lɛ́ sín mɔ mɛ jijɛ é ɖokpó wɛ nyí ɖɔ mǐ ná yí gbe ɖɔ linlin mǐtɔn lɛ́ ɖó dogbó, bɔ hweɖélɛ́nu ɔ, yě nɔ sɔgbe ɖěbǔ ǎ. É byɔ́ ɖɔ Jɔbu ní tuun énɛ́. Hwenu e Jɔbu ɖo wǔvɛ́ se wɛ é ɔ, é ba nukúnɖíɖó kpo, bo jɛ ayi sɔ́ ɖó éɖée jí jí. É wɔn xó tají e ɖo atɛ jí é. Amɔ̌, kpó wǎnyíyí kpó ɔ, Jexóva d’alɔ ɛ bɔ é gbló ada nú linlin tɔn. Jexóva zán nǔkanbyɔ́ vovo 70 jɛjí e Jɔbu ma kpé wú bo ná xósin ná ǎ lɛ́ é dó xlɛ́ Jɔbu nyi wɛn ɖɔ nukúnnúmɔjɛnǔmɛ tɔn ɖó dogbó. Jɔbu sɔ́ éɖée hwe bo jlá linlin tɔn ɖó.—Xa Jɔbu 42:1-6.
Sɔ́ Ayi Towe Ðó Xó Ðaxó E Ðò Atɛ Jí É Jí
12 Jehovah ka nyla hun dó Jɔbu hwenu e é ɖò wě enɛ e ɖò tlɔlɔ e ɖè xá ɛ wɛ ɖò hwenu e é ko dɛ ɖò mɛtɛnkpɔn syɛnsyɛn enɛ nu gudo é wɛ à? Mawu wà mɔ̌ ǎ, Jɔbu lɔ ka lin ɖɔ é wà mɔ̌ ǎ. Jɔbu mɔ mɛtɛnkpɔn enɛ lɛ có, gudo mɛ ɔ, é wá jɛ xó ɖɔ jí dó xlɛ́ ɖɔ wěɖexámɛ lɛ sù nukún tɔn mɛ. É tlɛ ɖɔ: “Un jó xó e ɖɔ wɛ un ɖè ɔ dó, un jinjɔn kɔgudu kpo afín kpo mɛ dó ɖexlɛ́ ɖɔ un wà nǔ nyì dò.” Nǔ e wě e Jehovah ɖè xá ɛ bɔ é ɖò tlɔlɔ bo ka fá kɔ nú mɛ é wà n’i é nɛ. (Jɔb. 42:1-6) Jɛ nukɔn nú enɛ ɔ, Elihu e nyí dɔnkpɛvu ɖé é ko ɖè wě e ɖè mɛ dó ali jí é xá Jɔbu. (Jɔb. 32:5-10) Ee Jɔbu yí gbè nú nǔ e Mawu gbɛ́ n’i é lobo jla linlin tɔn ɖó gudo é ɔ, Jehovah ɖexlɛ́ mɛ ɖevo lɛ ɖɔ emi yí gbè nú gbejininɔ e Jɔbu xlɛ́ ɖò mɛtɛnkpɔn mɛ é.—Jɔb. 42:7, 8.
w22.06 25 akpá 17-18
‘Ðǒ nukún Jehovah’
17 Kpɔ́ndéwú mɛsɛntɔ́ Jehovah tɔn e kpankɔ́n, bo lɛ́ dɛ ɖo tagba syɛ́nsyɛ́n lɛ́ nu é tɔn ɖokpó kpowun wɛ Jɔbu nyí. Ðo wěma e mɛsɛ́dó Pɔ́lu sɛ́ dó Eblée lɛ́ é mɛ ɔ, é ɖɔ xó dó mɛ gěgé ɖěvo lɛ́ wú, bo ylɔ́ yě ɖɔ “akpɔ́kpɔ́ ɖaxó kúnnuɖetɔ́ lɛ́ tɔn.” (Ebl. 12:1, nwt) Yě mɛ bǐ wɛ gbɔn tagba syɛ́nsyɛ́n lɛ́ mɛ có, yě nɔ gbejí nú Jehovah ɖo gbɛzán yětɔn bǐ mɛ. (Ebl. 11:36-40) Yě dɛ, bo lɛ́ dó gǎn énɛ́ lɛ́ bǐ dó wǔvɔ́ wɛ a? Cɛ́nnyícɛ́nnyí ɖé lɔ ǎ! Yě ná bo ma tlɛ mɔ lěe akpá Mawu tɔn lɛ́ bǐ jɛnu mlɛ́mlɛ́ gbɔn é ɖo gbɛhwenu yětɔn ǎ ɔ, yě ka kpo ɖo nukún ɖó Jehovah wɛ. Gɔ́ ná ɔ, kú e yě kú d’é jí ɖɔ nǔ émítɔn lɔ nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ é zɔ́n bɔ yě kán ɖ’é jí ɖɔ émí lɔ ná mɔ akpá tɔn sín jijɛnu. (Ebl. 11:4, 5) Kpɔ́ndéwú yětɔn sixú ná hlɔ̌nhlɔ́n kán e mǐ kán ɖ’é jí bo ná kpo ɖo nukún ɖó Jehovah wɛ é.
18 Égbé ɔ, mǐ ɖo gbɛ nɔ wɛ ɖo gbɛ e fɔ́n bo lɛ́ ɖo nylǎnylá d’é jí wɛ é ɖé mɛ. (2 Tim. 3:13) Satáan kpo ɖo togun Mawu tɔn tɛ́n kpɔ́n wɛ. Wǔvɛ́ lɛ́ ɖo nukɔn jawě có, mi nú mǐ ní kán ɖ’é jí bá w’azɔ̌ syɛ́nsyɛ́n nú Jehovah, lobo ɖeji ɖɔ “Mawu gbɛɖe e nyí Mɛhwlɛ́ngántɔ́ gbɛtɔ́ lɛ́ bǐ tɔn ɔ ɖó nukún wɛ” mǐ ɖe. (1 Tim. 4:10) Mi nú mǐ ní flín ɖɔ ajɔ e Mawu dó Jɔbu é xlɛ́ ɖɔ “Aklúnɔ nyɔ́ xomɛ ɖésú; mɛ nú nɔ blá wǔ n’i titewungbe.” (Ja. 5:11) Mi nú mǐ lɔmɔ̌ ní kpo ɖo gbejí nú Jehovah, lobo kán ɖ’é jí ɖɔ é ná d’ajɔ “mɛ e ɖo biba ɛ wɛ lɛ́” é.—Xa Eblée lɛ́ 11:6.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-2 344
Mɛcáko
Jɔbu nyí nya nǔjlɔ́jlɔ́watɔ́ e hɛn gbejíninɔ tɔn wú ɖo mɛcáko gěgé nukɔn é ɖé. Amɔ̌, é wá jɛ linlin masɔgbe lɛ́ ɖó jí bɔ è gbɛ́ nǔ n’i. Elihu ɖɔ dó Jɔbu wú ɖɔ: “Mɛ ɖěvo tɛ́ ka cí Jɔbu ɖɔhun, bo nɔ nu mɛcáko sin ɖɔhun?” (Jɔb 34:7, nwt) Hunjijɛ dó hwɛjijɔnɔ e Jɔbu nyí é jí jɛ nukún myá nú Jɔbu jí hú gǎn hunjijɛ dó hwɛjijɔnɔ e Mawu nyí é jí, bɔ é tɛ́n kpɔ́n bá sɔ́ hwɛjijɔnɔ e é nyí é sɔ́ su hú ée Mawu nyí é. (Jɔb 35:2; 36:24) Éé Jɔbu sín xɔ́ntɔn nyíjɛtɔ́ atɔn lɛ́ ɖo cícá ɛ ko wɛ syɛ́nsyɛ́n é ɔ, Jɔbu nɔ mɔ ɖɔ émí cá ko wɛ yě ɖe bɔ é kún nyí Mawu ó. Mɔ̌ mɛ ɔ, é cí mɛ e zé éɖée jó nú slamɛ kpó mɛcáko kpó bo ɖo vǐví tɔn ɖu wɛ mɛ e ɖo sin nu wɛ bo ɖo vǐví tɔn se wɛ é ɖé ɖɔhun. Mawu wá tínmɛ nú Jɔbu ɖɔ mɛcákotɔ́ énɛ́ lɛ́ ɔ, nú è ná ɖɔ ɔ, émí, Mawu wú ɖ’adingban dó wɛ yě ɖe. (Jɔb 42:7) Mɔ̌ ɖokpó ɔ, hwenu e Izlayɛ́li ví lɛ́ byɔ́ gbeyíɖɔ Samuwɛ́li ɖɔ é ní sɔ́ axɔ́sú ɖokpó nú é ná nɔ émí nu é ɔ, Jexóva ɖɔ nú Samuwɛ́li ɖɔ: “Hwi wɛ yě gbɛ́ ǎ, nyɛ wɛ yě gbɛ́ ɖɔ nyi kún sɔ́ ná ɖu axɔ́sú ɖo émí nu ó.” (1Sa 8:7) Bɔ Jezu ɖɔ nú ahwanvú tɔn lɛ́ ɖɔ: “Akɔta lɛ́ bǐ ná gbɛ́ wǎn nú mi [ényí ɖó miɖésúnɔ wútu ǎ, loɔ] ɖó nyǐkɔ ce wú.” (Mt 24:9) Ényí klisánwun ɖé nɔ hɛn xó énɛ́ lɛ́ ayi mɛ ɔ, énɛ́ ná d’alɔ ɛ bɔ é ná nɔ dɛ ɖo mɛcáko lɛ́ nu kpó linlin ɖagbe kpó bɔ énɛ́ ná zɔn bɔ é ná mɔ dɛ e é dɛ é sín ajɔ yí.—Lk 6:22, 23.
5-11 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | ÐƐHAN 1-4
Nɔ Axɔ́súɖuto Mawu tɔn sín ahwan mɛ
“Un Na Dán Togun Ðě lɛ Bǐ”
8 Nɛ̌ mɛ lɛ ka yí wɛn enɛ gbɔn? Mɛ gegě gbɛ́. (Xà Ðɛhan 2:1-3.) Akɔta lɛ xò zǐn. Ye gbɛ́ Acɛkpatɔ́ e Jehovah sɔ́ é. Ye nɔ mɔ wɛn Axɔ́suɖuto ɔ tɔn e jlá wɛ mǐ ɖè é dó mɔ “wɛnɖagbe” ǎ. Nǔgbo ɔ, acɛkpikpa ɖé lɛ tlɛ ɖó dogbó nú Mawuxóɖiɖɔzɔ́ ɔ. Acɛkpatɔ́ akɔta enɛ lɛ tɔn gegě nɔ ɖɔ ɖɔ emi ɖò Mawu sɛn wɛ có, ye nɔ ba na gosin gǎnzinkpo jí ǎ. Enɛ wu ɔ, acɛkpatɔ́ e nɔ gbɛ̀ ɖò Jezu hwenu lɛ é ɖɔhun ɔ, acɛkpatɔ́ égbé tɔn lɛ nɔ tɔ́n ahwan Klisanwun gbejinɔtɔ́ lɛ dó xlɛ́ ɖɔ emi klán gbè xá Mɛ e Jehovah sɔ́ é.—Mɛ. 4:25-28.
Ðǒ Wǔ Zɔ Ðò Gbɛ̀ E Klán É ɖé Mɛ
11 Agbaza sín nǔ lɛ nyinya. Enyi akwɛ kpo nǔɖokan mǐtɔn lɛ kpo nyí nǔ taji nú mǐ dín ɔ, mǐ sixu mɔ ɖɔ wǔ ɖiɖó zɔ nú gbɛ̀ ɔ vɛwǔ. Ðò 1970 gudo ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Malawi tɔn gègě ɖó na jó nǔɖokan yetɔn lɛ bǐ dó ɖó ye gbɛ́ ɖɔ emi kún na byɔ toxóɖɔgbɛ́ ɖé mɛ ó wutu. É blawu ɖɔ ye mɛ ɖé lɛ kún jó gbɛ̀ ɖagbe e mɛ ye ɖè é dó ó. Nɔví nyɔnu e è nɔ ylɔ ɖɔ Ruth é flín nǔ elɔ: “Mɛɖé lɛ kpo mǐ kpo yì kannumɔgbenu, amɔ̌, ye wá byɔ toxóɖɔgbɛ́ ɔ mɛ ɖò nukɔnmɛ, bo lɛkɔ yì xwé, ɖó ye jló na dɛ ɖò gbɛ̀ vɛwǔ e ɖò slá bibɛtɛn tɔn ɔ mɛ lɛ é nu ǎ wutu.” Amɔ̌, mɛ Mawu tɔn lɛ gègě wà mɔ̌ ǎ. Ye ɖó wǔ zɔ nú gbɛ̀ ɔ, b’ɛ sín enɛ wu bɔ ye sɔ́ ɖó akwɛ gègě ǎ, alǒ nǔ yetɔn lɛ bǐ bú; ye ka gbɛ́ ǎ.—Eblée lɛ 10:34.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-1 261
Wɔn
Akpa alǒ fló e nɔ bú nǔ dó jinukún ɔ́ji kpó blěe kpó ɖɔhun lɛ́ sín kwín lɛ́ é. Nǔjlɛ́dónǔwú linu wɛ Biblu ɖɔ xó dó wɔn wú ɖe, amɔ̌, énɛ́ ɖe wlɛnwín e mɛ lɛ́ nɔ zán ɖo kpaa mɛ ɖo hwexónu dó só jinukún é xlɛ́. Nú è ya nǔkún lɛ́ fó ɔ, fló énɛ́ e nɔ bú nǔ dó jinukún kwín e ba wɛ è ɖe é sɔ́ nɔ nyí nǔtí ǎ, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, é nyí wuntun e jɛ xá nǔ e fúɖá, ma xɔ akwɛ́ ǎ, bɔ è ma ba ǎ é ɖé, nǔ e è ɖó ná ɖe ɖó vo nú nǔ ɖagbe ɔ bo sɔ́ nyi gbě é ɖé.
Jɛ nukɔn hwɛ ɔ, jinukún sísó ɔ nɔ zɔ́n bɔ wɔn ɔ nɔ jó jinukún kwín ɔ dó. Énɛ́ gúdo ɖo jinukún fúnfún ɔ hwenu ɔ, ɖó wɔn ɔ fúɖá wútu ɔ, jɔhɔn nɔ d’alɔ mɛ bo nɔ sɔ́ ɖidó afúntúntún ɖɔhun. Énɛ́ xlɛ́ lěe Jexóva Mawu nɔ ɖe gǔfɔ́ndómawujítɔ́ lɛ́ sín togun tɔn mɛ gbɔn é, gɔ́ nú lěe é nɔ sú kún dó nú mɛ nyanya lɛ́ kpó togun e nɔ klán gbe xá ɛ lɛ́ é kpó gbɔn é ganjí. (Jɔb 21:18; Ðɛ 1:4; 35:5; Ez 17:13; 29:5; 41:15; Oz 13:3) Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná gbídí kɛntɔ́ tɔn lɛ́ kpɔ́ɖɔ́kpɔ́ɖɔ́ bɔ é ná bɔ wǔ nú è ná fún yě wɔn ɖɔhun.—Da 2:35.
Hwɛhwɛ ɔ, è nɔ xo wɔn e ma sɔ́ vo nǔtí ǎ lɛ́ é kplé bo nɔ dó zo bónú jɔhɔn ma wá d’alɔ mɛ lobonú yě lɛ́ wá byɔ́ jinukún kwín e è xo kplé lɛ́ é mɛ ó. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, Jaan Batɛ́mublónúmɛtɔ́ ɔ ɖɔ xó dó kún e è ná sú dó nú sinsɛnnɔ nyanya lɛ́ ɖo myɔ mɛ é wú bo ɖɔ ɖɔ Jezu Klísu, Jinukúnfúntɔ́ ɔ, ná xo blěe lɛ́ kplé, “amɔ̌ fló lɛ́ ɔ, é ná sɔ́ myɔ e ma sixú cí ǎ é dó fyɔ́ yě.”—Mt 3:7-12; Lk 3:17.
12-18 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | ÐƐHAN 5-7
Mɛ ɖěvo lɛ́ ná bo ɖo nǔ wa wɛ gbɔn ɖěbǔ hǔn, kpo ɖo gbejí
Lee Biblu Xixa Sixu D’alɔ Mǐ Bɔ Mǐ Na Dɛ Ðò Tagba lɛ Nu Gbɔn É
7 Xɔ́ntɔn towe ɖé, alǒ mɛ e ɖò xwédo towe mɛ é ɖé wà nǔ nyi dò dó we wɛ à? Enyi mɔ̌ wɛ hǔn, nǔ e sixu d’alɔ we é wɛ nyí ɖɔ a na kplɔ́n nǔ e Axɔ́su Davidi wà hwenu e vǐ sunnu tɔn Abusalɔmu wà nǔ nyi dò d’è, bo lɛ́ tɛ́n kpɔ́n bo na huzu axɔ́su é.—2 Sam. 15:5-14, 31; 18:6-14.
8 (1) Ðɛxixo. Tan ɔ ni nɔ ayi mɛ nú we bonu a ni xoɖɛ sɛ́dó Jehovah, bo ɖɔ lee nǔ cí nú we dó nǔ agɔ e è wà xá we é wu é n’i. (Dɛh. 6:7-10) Ðɔ lee nǔ cí nú we pɛ́ɛ é n’i. Enɛ gudo hǔn, byɔ̌ Jehovah ɖɔ é ni d’alɔ we bonu a na tuùn nǔgbododó Biblu tɔn ɖěɖee sixu xlɛ́ ali we hwenu e a na ɖò tintɛnkpɔn wɛ bo na ɖí xwi xá ninɔmɛ vɛwǔ enɛ é.
Kúdeji Ðɔ Nǔgbo ɔ Wɛ A Mɔ
3 Wanyiyi Klisanwun tɔn e togun Mawu tɔn ɖó é kɛɖɛ jí wɛ nǔɖiɖi mǐtɔn jinjɔn ǎ. Etɛwu? Mǐ ni ɖɔ ɖɔ nǔɖitɔ́ hatɔ́ ɖé, é tlɛ sixu nyí mɛxo agun tɔn alǒ gbexosin-alijitɔ́ ɖé hu hwɛ syɛnsyɛn ɖé. Alǒ, nú nɔví ɖé wà nǔ nyi dò nú we ɔ ka lo? Abǐ vlafo, mɛɖé huzu gǔfɔndómawujitɔ́ bo jɛ jijla kpé jí ɖɔ é kún nyí sinsɛn nǔgbo ɔ nɛ ó. Nú nǔ mɔ̌hun jɛ ɔ, enɛ na nyí afɔklɛ́nnú nú we bɔ a na ɖó Jehovah sinsɛn te wɛ à? Nǔkplɔnmɛ ɔ ɖíe: Nú nǔɖiɖi e a ɖó nú Mawu é jinjɔn lee mɛ ɖevo lɛ nɔ wà nǔ gbɔn é jí, bo ma jinjɔn kancica e hwiɖesunɔ ɖó xá Jehovah é jí ǎ ɔ, nǔɖiɖi towe na lidǒ ǎ. Nú xɔ ɖé wɛ nǔɖiɖi towe nyí ɔ, é nyí azɔ̌wanú fɛ́ɖɛ́fɛ́ɖɛ́ lɛ, ɖi lee nǔ nɔ cí nú we é kɛɖɛ wɛ a na zán dó gbá na ǎ, loɔ, a ɖó na lɛ́ zán azɔ̌wanú syɛnsyɛn lɛ, enɛ wɛ nyí nǔgbo e ɖó dodónú syɛnsyɛn lɛ é lɔ. A ɖó na kúdeji ɖɔ Biblu kplɔ́n mǐ nǔgbo ɔ dó Jehovah wu.—Hlɔ. 12:2.
4 Jezu ɖɔ ɖɔ mɛɖé lɛ nɔ yí nǔgbo ɔ “kpo awǎjijɛ kpo,” amɔ̌, nú nǔɖiɖi yetɔn gbɔn tɛnkpɔn mɛ ɔ, ye nɔ xò nǔ kplá. (Xà Matie 13:3-6, 20, 21.) Bɔya, ye sixu nɔ ma mɔ nǔ jɛ mɛ ɖɔ nú emi xwedó Jezu ɔ, emi na mɔ wuvɛ̌ lɛ. (Mat. 16:24) Alǒ, ye sixu lin ɖɔ nú emi huzu Klisanwun ɔ, gbɛ̀ na ɖò tɔnfinnɔɔ nú emi hwebǐnu, bɔ nyɔna kɛɖɛ wɛ na gɔ́ mɛ, é na ɖó wuvɛ̌ ɖě ǎ. Amɔ̌, ɖò gbɛ̀ e mɛ mǐ ɖè é ɔ, wuvɛ̌ lɛ na hán ǎ. Ninɔmɛ lɛ sixu wá ɖyɔ, bo na zɔ́n bɔ awǎjijɛ mǐtɔn na ɖekpo nú hwenu ɖé.—Ðɛh. 6:7; Nǔt. 9:11, nwt.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-1 776
Yɔdo
Ðo Hlɔ̌manu lɛ́ 3:13 mɛ ɔ, mɛsɛ́dó Pɔ́lu ɖe xó sín Ðɛhan 5:10 mɛ, bo jlɛ́ gbego mɛ nyanya lɛ́ kpó dǎkaxotɔ́ lɛ́ kpó tɔn dó “yɔdo e ɖo nuvo é” wú. Ðó cyɔ lɛ́ kpó nǔ e gblé lɛ́ é kpó wɛ è ɖó ná bɛ́ dó yɔdo e ɖo nuvo é ɖé mɛ wútu ɔ, gbego yětɔn nɔ ɖo nuvo nú xó e nɔ kplá mɛ yi kú lɛ́ é kpó éé nɔ hɛn nǔ gblé lɛ́ é kpó.—Kpɔ́n Mt 15:18-20.
19-25 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | ÐƐHAN 8-10
“[Jexóva,] un ná nɔ kpa we”!
Tɛn E Mɛ A Ðè Ðò Xwédo Jehovah Tɔn Mɛ É Ni Xɔ Akwɛ nú We
6 Jehovah sɔnǔ nú xwé ɖaaɖagbe ɖé nú mǐ. Jehovah ko bló ayikúngban ɔ nú gbɛtɔ́ lɛ, b’ɛ ko bló táan gegě cobɔ é wá dá gbɛtɔ́ nukɔntɔn ɔ. (Jɔb. 38:4-6; Jel. 10:12) Ðó Jehovah nɔ nyɔ́ xomɛ, bo nɔ lɛ́ na nǔ mɛ wutu ɔ, é sɔnǔ nú nǔ gegě nú mǐ bonu mǐ na ɖu vivǐ yetɔn. (Ðɛh. 104:14, 15, 24) Sín hweɖenu jɛ hweɖenu ɔ, é lin tamɛ dó alɔ tɔn núwiwa lɛ jí, bo “mɔ ɖɔ nǔ ɖagbe wɛ.” (Bǐb. 1:10, 12, 31) É “sɔ́” gbɛtɔ́ lɛ ɖó nǔ ɖaaɖagbe e é bló bɔ ye ɖò ayikúngban ɔ jí lɛ é bǐ “nu” dó wlí yɛ̌yi nú ye. (Ðɛh. 8:7) Linlin Mawu tɔn wɛ nyí ɖɔ gbɛtɔ́ maɖóblɔ̌ lɛ ni mɔ awǎjijɛ hwenu e ye na ɖò nukún kpé dó nǔ enɛ lɛ wu wɛ kaka sɔyi é. A ka nɔ dókú nú Jehovah hwɛhwɛ ɖó nǔ ɖaaɖagbe enɛ wu à?
Nǔnina Mawu Tɔn lɛ ka Nɔ Sù Nukún Towe Mɛ À?
10 Ali e nu mǐ sixu xlɛ́ ɖɔ nǔwukpíkpé xóɖiɖɔ tɔn e Mawu na mǐ é sù nukún mǐtɔn mɛ ɖè é ɖokpo wɛ nyí ɖɔ mǐ na nɔ tinmɛ nǔ e wu mǐdɛɛ lɛ ɖi nǔ ɖɔ Mawu wɛ dá nǔ lɛ bǐ é nú mɛ ɖěɖee ɖi nǔ ɖɔ nǔ lɛ jɔ nú yeɖée lɛ é. (Ðɛh. 9:2; 1 Pi. 3:15, 16a) Mɛ ɖěɖee nɔ jɛhun dó nǔkplɔnmɛ enɛ jí lɛ é nɔ ɖɔ ɖɔ ayikúngban ɔ kpo nǔ e ɖ’eji lɛ é bǐ kpo wá xwetɔ́n kpowun wɛ. Enyi mǐ zán Biblu kpo nǔ e jí mǐ ɖɔ xó dó ɖò xóta elɔ mɛ lɛ é ɖé lɛ kpo ɔ, mǐ sixu jɛhun dó Tɔ́ mǐtɔn jixwé tɔn ɔ jí, bo tinmɛ nǔ e wu mǐ kúdeji ɖɔ Jehovah wɛ dá jǐ kpo dò kpo é nú mɛ ɖěɖee jló na ɖótó lɛ é.—Ðɛh. 102:26; Eza. 40:25, 26.
A ka “nyí kpɔ́ndéwú . . . ɖo xóɖiɖɔ mɛ” a?
13 Ji han kpó ayi bǐ kpó. Ényí mǐ ɖo han Axɔ́súɖuto ɔ tɔn mǐtɔn lɛ́ ji wɛ ɔ, nǔ nukɔntɔn e jí mǐ ɖó ná sɔ́ ayǐ ɖó é wɛ nyí susu kpikpa nú Jehovah. Nɔví nyɔ̌nu e nɔ nyí Sara é nɔ sɔ́ ayi ɖó nǔwúkpíkpé e é ɖó bó nɔ ji han ganjí é jí ǎ. Loɔ, susu wɛ é nɔ ba ná kpa nú Jehovah dó han mɛ. Énɛ́ wú ɔ, ényí é ɖo nǔ sɔ́ nú kplé lɛ́ wɛ ɔ, é nɔ lɛ́ kplɔ́n lěe è nɔ ji han lɛ́ gbɔn é. É nɔ ji han lɛ́ azɔn mɔ̌kpán, bó nɔ tɛ́n kpɔ́n bó nɔ mɔ kancícá e ɖo xógbe han lɛ́ tɔn kpó nǔ ɖěɖěe jí ná ɖɔ xó dó wɛ è ɖe ɖo kplé ɔ jí lɛ́ é kpó tɛ́ntin é. É ɖɔ: “Énɛ́ nɔ d’alɔ mì bɔ un nɔ sɔ́ ayi ɖó xógbe han lɛ́ tɔn jí hú gǎn, b’ɛ nɔ nyí dó nǔwúkpíkpé e un ɖó bó nɔ ji han é jí ǎ.”
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w23 03 wěx. 19 akpá. 14
14 Davídi nɔ lin tamɛ dó nǔɖíɖó Mawu tɔn lɛ́ wú dó nǔjɔnǔ mɛ. É ɖɔ nú Jexóva ɖɔ: “Ényí un kpɔ́n jǐxwé, alɔ towe núwiwa ɔ, bo kpɔ́n sun kpó sunví kpó e a sɔ́ ɖó tɛn yětɔn yětɔn mɛ lɛ́ ɔ, un nɔ kanbyɔ́ nyɛɖée ɖɔ étɛ́ gbɛtɔ́ ka nyí, bɔ a nɔ ké ya n’i sɔmɔ̌?” (Ðɛh. 8:4, 5) È ná ɖɔ ɔ, ényí Davídi ɖo jǐxwé kpɔ́n wɛ zǎnmɛ ɔ, sunví lɛ́ kpínkpɔ́n kɛ́ɖɛ́ sín vǐví wɛ é nɔ ɖu ǎ. É nɔ lɛ́ lin tamɛ dó nǔ e sunví lɛ́ kplɔ́n ɛ dó Mawu wú lɛ́ é jí. É kplɔ́n lě do Jexóva d’agba sɔ é. Ðo hwe ɖěvo lɛ́ nu ɔ, Davídi lin tamɛ dó lěe é su ɖo nɔ tɔn xomɛ gbɔn é jí. Ée é ɖo tamɛ lin dó gǒflɛ́mɛ jí wǔ énɛ́ lɛ́ jí wɛ é ɔ, nǔnywɛ́ Jexóva tɔn lɛ́ su nukún tɔn mɛ d’é jí.—Ðɛh. 139:14-17.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
15 A ka flín lě dò xɛsi ɖi we sɔ hwenu e a jló na huzu Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn ɖé é à? Bɔya a nɔ mɔ ɖɔ emi kún na kpéwú, bo ɖɔ Mawuxó gbɔn xwégbe xwégbe gbeɖé kpɔ́n ó. Alǒ, vlafo xɛsi nɔ ɖi we ɖɔ xwédo towe alǒ xɔ́ntɔn towe lɛ sixu klán gbè xá we. Enyi mɔ̌ wɛ hǔn, a sixu mɔ nǔ jɛ lee nǔ cí nú Biblu kplɔntɔ́ towe é wu. Jezu yí gbè ɖɔ xɛsi mɔ̌hun lɛ sixu ɖi mɛ. É ka ɖò mɔ̌ có, é gb’akpá nú ahwanvu tɔn lɛ ɖɔ ye ni ma lɔn nú xɛsi zɔ́n bonu ye gɔn Jehovah sɛn ó. (Mat. 10:16, 17, 27, 28) Nɛ̌ Jezu ka d’alɔ ahwanvu tɔn lɛ, bɔ ye ɖu ɖò xɛsi e nɔ ɖi ye lɛ é jí gbɔn? Nɛ̌ a ka sixu xwedó kpɔ́ndéwú tɔn gbɔn?
16 D’alɔ nǔkplɔntɔ́ towe dɛ̌dɛ̌ dɛ̌dɛ̌ bonu é ni má nǔ e é ɖi nǔ na lɛ é xá mɛ ɖevo lɛ. Hwenu e Jezu sɛ́ ahwanvu tɔn lɛ dó Mawuxó ɖɔ gbé é ɔ, ado sixu ko hu ye. Jezu ɖɔ fí e ye na jlá Mawuxó ɔ ɖè lɛ é kpo wɛn e ye na jlá é kpo nú ye dó d’alɔ ye. (Mat. 10:5-7) Nɛ̌ a ka sixu xwedó kpɔ́ndéwú Jezu tɔn gbɔn? D’alɔ nǔkplɔntɔ́ towe bonu é ni tuùn fí e é na ɖɔ Mawuxó gbɔn lɛ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, kanbyɔ ɛ ɖɔ é ka tuùn mɛɖé, bɔ nǔgbo Biblu tɔn tawun ɖé lě sixu d’alɔ ɛ à jí. Enɛ gudo hǔn, d’alɔ ɛ bonu é ni sɔnǔ nú nǔ e é na ɖɔ é gbɔn lee é na má nǔgbo enɛ xá mɛɖé gbɔn ɖò ali e bɔkun é ɖé nu é xíxlɛ́ ɛ gblamɛ. Hwenu e é jɛxa dó é ɔ, a sixu zán akpáxwé, “Mɛɖé lɛ Ðɔ” kpo “Mɛɖé Sixu Kanbyɔ Ðɔ” kpo e ɖò wema Ðu Gbɛ̀ Vivǐ Kaka Sɔyi! ɔ mɛ lɛ é, bonu mi ni nɔ kpɔ́ dó vɔ́ lee é na má nǔgbo enɛ xá mɛ ɖevo lɛ gbɔn é bló. Enyi a ɖò mɔ̌ wà wɛ hǔn, zě ayi ɖó lee a na d’alɔ Biblu kplɔntɔ́ towe b’ɛ na zán Biblu dó na xósin e bɔkun lɛ é mɛ, lobo lɛ́ ɖó ayi te dó wà mɔ̌ gbɔn é jí.
17 D’alɔ nǔkplɔntɔ́ towe bonu é ni ɖeji dó Jehovah wu. Jezu na ganjɛwu ahwanvu tɔn lɛ ɖɔ Jehovah na d’alɔ ye, ɖó é yí wǎn nú ye. (Xà Matie 10:19, 20, 29-31.) Nɔ flín nǔkplɔntɔ́ towe ɖɔ Jehovah na d’alɔ é lɔmɔ̌. A sixu d’alɔ ɛ b’ɛ na ɖeji dó Jehovah wu, gbɔn ɖɛ xixo xá ɛ dó nǔ e gbé nya wɛ é ɖè lɛ é takúnmɛ gblamɛ. Franciszek ee nɔ nɔ Pologne é ɖɔ: “Nǔkplɔnmɛtɔ́ ce nɔ ɖɔ xó dó nǔ e gbé nya wɛ un ɖè lɛ é wu hwɛhwɛ ɖò ɖɛ tɔn lɛ mɛ. Ee un mɔ lee Jehovah nɔ na sinkɔn nú ɖɛ nǔkplɔnmɛtɔ́ ce tɔn lɛ gbɔn é ɔ, nyi lɔ yawǔ jɛ ɖɛ xò jí. Ee é byɔ ɖɔ má byɔ gbè ɖò azɔ̌ ce yɔyɔ̌ ɔ mɛ, bá yì kplé lɛ kpo kpléɖókpɔ́ lɛ kpo é ɔ, un mɔ alɔdó Jehovah tɔn.”
18 Biblu kplɔntɔ́ mǐtɔn lɛ sín nǔ nɔ ɖu ayi mɛ nú Jehovah tawun. Azɔ̌ syɛnsyɛn e wà wɛ nǔkplɔnmɛtɔ́ lɛ ɖè, bá d’alɔ gbɛtɔ́ lɛ bonu ye na sɛkpɔ́ ɛ é, nɔ sù nukún tɔn mɛ, bɔ é lɛ́ yí wǎn nú ye ɖó enɛ wu. (Eza. 52:7) Enyi a na bo ma tlɛ ɖò nukún kpé dó Biblu kplɔnkplɔn ɖé wu wɛ ɖò alɔnu dìn ǎ ɔ, a sixu kpò ɖò alɔ dó Biblu kplɔntɔ́ lɛ wɛ bɔ ye na yì nukɔn bo bló baptɛm gbɔn wɛnjlatɔ́ ɖevo lɛ kplákplá yì Biblu kplɔnkplɔn yetɔn lɛ gblamɛ.
26 FÉVRIER–3 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | ÐƐHAN 11-15
Kpɔ́n hwiɖée sɛ́ dó ɖo gbɛ yɔ̌yɔ́ Mawu tɔn e mɛ fífá ná gɔ́ é mɛ
w06 15/5 18 akpá. 3
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Ðɛhan tɔn mɛ lɛ́ é
11:3—Étɛ́ xó ɖɔ wɛ wěmafɔ énɛ́ ka ɖe? Dodónú ɖěɖěe jí è sɔ́ gbɛ gbɛtɔ́ lɛ́ tɔn jínjɔ́n é wɛ; yě wɛ nyí sɛ́n, tuto kpó hwɛjijɔ kpó. Ényí è kpé ta do nú nǔ énɛ́ lɛ́ ɔ, hunnyahunnya nɔ tíin bɔ hwɛjijɔ nɔ hán. Ényí nǔ nyí mɔ̌ ɔ, “nǔjlɔ́jlɔ́watɔ́” ɖó ná ɖeji dó Mawu wú.—Ðɛhan 11:4-7.
Adakaxixo ka Na Wá Hán Ðò Gbɛ̀ ɔ Mɛ À?
Biblu d’akpá ɖɔ Mawu na ɖè adakaxixo bǐ sín ayikúngban ɔ jí ɖò malin-malin mɛ. Gbɛ̀ égbé tɔn e mɛ adakaxixo gɔ́ é ɖò te kpɔ́n “gbè e gbè [Mawu] na wá ɖó hwɛ nú mɛ nyanya lɛ, bo na vɔ ye dó é.” (2 Piyɛ́ɛ 3:5-7) Adakaxotɔ́ ɖě sɔ́ na doya nú mɛ ɖevo lɛ ǎ. Etɛwu mǐ ka kudeji ɖɔ Mawu ɖó jlǒ bo na ɖè adakaxixo bǐ síìn?
Mawu “gbɛ́ wǎn nú mɛ e yí wǎn nú alǎnnúwiwa é,” wɛ Biblu ɖɔ. (Ðɛhan 11:5) Gbɛɖotɔ́ ɔ yí wǎn nú fífá kpo hwɛjijɔ kpo. (Ðɛhan 33:5; 37:28) Nǔ e wu é ma na tin d’emɛ nú adakaxotɔ́ lɛ kaka sɔyi ǎ é nɛ.
A ka Ðò Gbesisɔmɛ, Bo Na Ðó Suúlu Bo Nɔte À?
15 Etɛwu Davidi ka ɖò gbesisɔmɛ bo ɖó suúlu lobo nɔte? É na xósin ɔ mǐ ɖò ɖɛhan ɖokpo ɔ e mɛ é kanbyɔ azɔn ɛnɛ ɖè ɖɔ “Kaka hwetɛnu?” é. Nǔ e é ɖɔ é ɖíe: ‘Nyɛ ka ganjɛ xomɛnyínyɔ́ towe wu. Xomɛ ɖò hunhun mì wɛ ɖó hwlɛn e a hwlɛn mì gán é wu. Un na jihan dó kpa susu nú Jehovah, ɖó é wà ɖagbe nú mì.’ (Ðɛh. 13:6) Davidi ɖeji dó xomɛnyínyɔ́ Jehovah tɔn wu. É ɖó nukún hwlɛngán kpo awǎjijɛ kpo lobo lin tamɛ dó lee Jehovah ko d’ajɔ ɛ gbɔn lɛ é jí. Nugbǒ ɔ, Davidi mɔ ɖɔ te e emi nɔ kpɔ́n Jehovah é xɔ akwɛ.
Axɔsuɖuto ɔ Ðò Jlǒ Mawu Tɔn Wà Wɛ Ðò Ayikúngban Jí
16 Ayijayǐ. Ðò gudo mɛ ɔ, nùjlɛdonǔwu ɖagbeɖagbe e ɖò Ezayíi 11:6-9 mɛ é na jɛnu bǐ mlɛ́mlɛ́, bo tlɛ na jɛ tlɔlɔ. Sunnu, nyɔnu kpo yɔkpɔvu lɛ kpo na nɔ ayijayǐ mɛ ɖò fí ɖebǔ e ye na yì ɖò ayikúngban ɔ jí é. Nùɖíɖó ɖě, é sixu nyí gbɛtɔ́ alǒ kanlin, sɔ́ na nyí awovinú nú mɛɖé ǎ. Dǒ nukún mɛ bo kpɔ́n! Ayikúngban ɔ bǐ na nyí xwé towe, fí e a sixu lin tɔ̀, tɔgwede kpo xù kpo ɖè é; a na gbɔn sókan lɛ mɛ; bo na ɖi sà gbɔn ayikúngban wɛnjɛ lɛ jí ɖò ayijayǐ mɛ bǐ mlɛ́mlɛ́. Enyi zǎn kú ɔ, a sɔ́ na ɖi xɛsi ɖě ǎ. Xó e ɖò Ezekiyɛli 34:25 mɛ é na jɛ, kaka bɔ togun Mawu tɔn na kpéwú bo “nɔ vivo mɛ, ɖò amagbo mɛ, bo na dɔ́ amlɔ ɖò zunkan mɛ.”
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w13 15/9 19 akpá. 12
A ko húzú wɛ a?
12 É blá wǔ ɖɔ mɛ e xó Pɔ́lu ɖɔ lɛ́ é ɖɔhun wɛ mɛ e lɛ́ lɛ̌ dó mǐ ɖo gbɛ ɔ mɛ lɛ́ é cí. Yě sixú nɔ lin ɖɔ gbɛ zínzán sɔgbe xá nǔgbódodó lɛ́ sín hwenu ko wa yi. Mɛ̌si kpó mɛjitɔ́ kpó gěgé wɛ nɔ túntún da kpo nú nǔ lɛ́ bo nɔ sɔ́ linlin ɔ ɖɔ mɛ ɖokpó ɖokpó ɖó acɛ bo ná wa nǔ lěe é jló é gbɔn é ɖ’ajo. Nú yědɛɛ lɛ́ ɔ, mɛ ɖokpó ɖokpó ɖó acɛ bo ná wa nǔ e jló é; mɛɖé tuun nǔ e nyí nǔgbó bɔ nǔ bǐ vɔ ɖ’é wú é ǎ. Mɛ ɖěɖěe nɔ ɖɔ ɖɔ émí nyí sinsɛnnɔ lɛ́ é gěgé tlɛ nɔ lin ɖɔ émí ɖó acɛ bo ná wa nǔ e émí mɔ ɖɔ é sɔgbe é, lé é kún byɔ́ ɖěbǔ ɖɔ émí ní se tónú nú Mawu kpó sɛ́n tɔn lɛ́ kpó ó. (Ðɛ. 14:1) Linlin mɔ̌hun ɖíɖó sixú nyí awǒvinú ɖaxó nú klisánwun nǔgbó lɛ́. Mɛ ɖěɖěe ma nɔ nɔ acéjí ǎ lɛ́ é sixú jɛ linlin ɖokpó ɔ ɖó dó tutoblónúnǔ ɔ sín nǔ lɛ́ wú jí. Tuto e agun ɔ nɔ bló lɛ́ é xwixwedó sixú jɛ wǔ vɛ́ nú yě jí bo tlɛ ná jɛ nǔ húnhún ɖɔ dó nǔ ɖěbǔ e ma sɔgbe xá jlǒ yětɔn ǎ lɛ́ é wú jí. Alǒ, ényí è zán Biblu dó ɖe wě xá yě dó ayiɖeɖayǐ lɛ́, Ɛntɛnɛ́ti zínzán kpó wěma kplɔ́nkplɔ́n ɖaxó ɖaxó lɛ́ gbé nyinya kpó wú ɔ, yě sixú jɛ nǔ xo kpɔ́n jí.
KLISÁNWUN GBƐ ZÍNZÁN
Nǔ e nǔxatɔ́ lɛ́ kanbyɔ́ lɛ́ é
É ka nyɔ́ ɖɔ Klisanwun ɖé ni ɖó adǎnwanu ɖé lɛ ɖi yovótú ɖé, alǒ cakaviwun ɖé dó nya xɛ ɖò éɖée jí, bonu mɛ ɖevo lɛ ni ma wà nǔ dó wǔ tɔn ó à?
▪ Klisanwun lɛ sixu ɖè afɔ e jɛxa lɛ é dó nya xɛ ɖò yeɖée jí, amɔ̌, ye nɔ zán nugbodòdó Biblu tɔn e sɔgbe lɛ é dó wà mɔ̌. Wěɖexámɛ enɛ lɛ gbɛ́ adǎnwanu lɛ, ɖi yovótú, cakaviwun alǒ nǔ mɔhun ɖevo zinzan dó jɛhun dó mɛɖée jí, bonu mɛ ɖevo lɛ ni ma wà nǔ dó mɛ wu ó. Ðǒ ayi nǔ elɔ lɛ e bɔ d’ewu lɛ é wu:
Ðò Jehovah sín nukúnmɛ ɔ gbɛ̀, ɖò taji ɔ gbɛ̀ gbɛtɔ́ tɔn nyí nǔ mímɛ́. Ðɛhanwlantɔ́ Davidi tuùn ɖɔ Jehovah “gɔ́n wɛ gbɛ̀ ɔ jɔ sín.” (Ðɛh. 36:10) Enɛ wu ɔ, enyi Klisanwun ɖé wá gbeta ɔ kɔn bo na zán adǎnwanu lɛ dó jɛhun dó éɖée alǒ dó nǔɖokan tɔn lɛ jí ɔ, é ɖó na wà nǔ e wu é kpé é bǐ, bo na nyì alɔ nú mɛhuhu lobo na huzu hunxɔ́ɖutɔ́ ǎ.—Sɛ́n. 22:8; Ðɛh. 51:16.
È zán nǔ ɖebǔ bo na dó jɛhun dó mɛɖée jí ɔ, è sixu kɔn hun kɔn nyì ayǐ, amɔ̌, tú zinzan nɔ zɔ́n bɔ mɛhuhu nɔ bɔkun, é sixu nyí ɖò manywɛ mɛ alǒ kpo jlǒ kpo. Gɔ́ na ɔ, enyi axansunxo e ko ɖò síjasíja jí é ɖé mɔ ɖɔ mɛ e xwé emi wá é ɖó adǎnwanu ɖé ɔ, ninɔmɛ ɔ nɔ syɛn d’eji bo sixu dɔn kú wá.
Ee Jezu ɖɔ nú ahwanvu tɔn lɛ ɖɔ ye ni hɛn hwǐ, ɖò zǎn gudo tɔn e jɛ nukɔn nú kú tɔn é mɛ é ɔ, hunjijɛ dó mɛɖée jí wɛ ɖò ayi tɔn mɛ ǎ. (Luk. 22:36, 38) É nyɔ́ wà ɔ, Jezu ɖɔ ye ni hɛn hwǐ bo na dó kplɔ́n nǔ taji ɖé ye, é wɛ nyí ɖɔ hwenu e mɛ lɛ tlɛ na nyì ahwan wá, bo na huzu kpannukɔn ye é ɔ, ye kún ɖó na xò daka ó. (Luk. 22:52) Ee Piyɛ́ɛ sɔ́ hwǐ lɛ ɖokpo dó kpa tó mɛsɛntɔ́ vɔsanúxwlémawutɔ́ ɖaxó ɔ tɔn é ɔ, Jezu ɖegbe n’i ɖɔ: “Sɔ́ hwǐ towe ɖó tɛn tɔn mɛ.” Enɛ gudo ɔ, Jezu ɖè nugbǒ taji ɖokpo tɔ́n, nugbodòdó ɖé wɛ, bo nɔ xlɛ́ ali ahwanvu tɔn lɛ kaka jɛ égbé. É ɖɔ: “Mɛ e nɔ sɔ́ hwǐ dó fun ahwan na ɔ, hwǐ kú wɛ é na kú.”—Mat. 26:51, 52.
Sɔgbe xá Micée 4:3 ɔ, togun Mawu tɔn na “sɔ́ hwǐ yetɔn dó tun alǐn na, bo na sɔ́ hwǎn yetɔn dó tun gyankpa na.” Nǔ enɛ e nɔ ɖè Klisanwun nugbǒ lɛ xlɛ́ é sɔgbe xá xó e gbigbɔ mímɛ́ sɔ́ d’ayi mɛ nú mɛsɛ́dó Pɔlu é: “Mi ma nɔ zé nǔ nyanya dó sú nǔ nyanya xɔ mɛɖebǔ ó . . . Enyi mi kpéwú hǔn, mi tɛnkpɔn gbɔn alɔkpa bǐ mɛ lee mi kpéwú gbɔn é, bo nɔ fífá mɛ xá gbɛtɔ́ lɛ bǐ.” (Hlɔ. 12:17, 18) Pɔlu mɔ wuvɛ̌ gègě kaka bɔ adǎn lɛ́ gbò è ɖò ajotɔ́ lɛ lɔ mɛ có, é zán gbɛ̀ sɔgbe xá xó e éɖesunɔ wlan lɛ é, bo lɔn gbeɖé bo sɔ́ ayijayǐ mɛ ninɔ éɖesunɔ tɔn ɖó ta bo xò nugbodòdó Biblu tɔn lɛ nyì kɛ́n ǎ. (2 Kɔ. 11:26, nwt) É nyɔ́ wà ɔ, é ɖeji dó Jehovah kpo nùnywɛ e ɖò Xó Tɔn mɛ é kpo wu, nùnywɛ enɛ ɔ ka “nyɔ́ hú ahwanfunnu lɛ.”—Nùt. 9:18.
Klisanwun lɛ nɔ kpɔ́n gbɛ̀ dó mɔ nǔ e xɔ akwɛ tawun hú nǔɖokan lɛ é. “Gbɛtɔ́ na bo ɖó nǔ gbɔn ɖebǔ ɔ, gbɛ̀ jɔ gbɛ̀ ɔ ɖò dɔkun tɔn lɛ mɛ ǎ.” (Luk. 12:15) Enɛ wu ɔ, enyi gbè fífá ma kpéwú bo lɛkɔ nú ajotɔ́ axansunxo ɖé ǎ ɔ, Klisanwun e ɖó nùnywɛ lɛ é nɔ xwedó nugbodòdó e ɖò xó Jezu tɔn elɔ mɛ é: “Mɛɖé wà nǔ nyanya nú we hǔn, ma ba hlɔn tɔn ó.” É tlɛ sixu byɔ ɖɔ mǐ ni jó è dó bonu é ni fɔ nǔ e ba wɛ é ɖè lɛ é bǐ. (Mat. 5:39, 40; Luk. 6:29) Nǔ ɖagbe hugǎn ɔ wɛ nyí ɖɔ a ni sɔnǔ ɖ’ayǐ bá glɔ́n ali nú ninɔmɛ mɔhun lɛ. Nú mǐ nyì alɔ nú “goyiyi e dɔkun jijɛ nɔ zɔ́n mɛ é,” bonu mɛ e ɖò xá mǐtɔn mɛ lɛ é tuùn mǐ ɖɔ mǐ nyí Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn fífá-kàn-xotɔ́ lɛ ɔ, mǐ na dɔn ayi axansunxo lɛ tɔn wá mǐɖée jí ǎ.—1 Jaan 2:16; Nùx. 18:10.
Klisanwun lɛ nɔ ɖó sísí nú ayixa mɛ ɖevo lɛ tɔn. (Hlɔ. 14:21) Enyi nùɖitɔ́ hàtɔ́ lɛ wá tuùn ɖɔ hagbɛ̌ agun ɔ tɔn ɖé ɖó tú, bo nɔ dó jɛhun dó éɖée jí ɔ, é sixu cí kliwun nú ye mɛ ɖé lɛ bo tlɛ sixu lɛ́ nyí afɔklɛ́nnú nú ye. Wanyiyi nɔ sísɛ́ mǐ bɔ nǔ mɛ ɖevo lɛ tɔn nɔ ɖu ayi mɛ nú mǐ hú mǐɖesunɔ tɔn, nú é na bo tlɛ byɔ ɖɔ mǐ ni xò nǔ e sín acɛ mǐ ɖó lɛ é nyì kɛ́n ɔ nɛ.—1 Kɔ. 10:32, 33; 13:4, 5.
Klisanwun lɛ nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ sɔ́ kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖ’ayǐ. (2 Kɔ. 4:2; 1 Pi. 5:2, 3) Nú è ɖè wě xá Klisanwun ɖé bonu é lɛ́ kpó ɖò tú zán dó jɛhun dó éɖée jí wɛ ɔ, è sixu kpɔ́n ɛ dó mɔ mɛ e ma sɔ́ ɖò kpɔ́ndéwú ɖagbe nyí wɛ ǎ é ɖé. Enɛ wu ɔ, é na jɛxa bo na ɖó azɔ̌ lɛ alǒ wǔjɔmɛzɔ́ bunɔ lɛ ɖò agun ɔ mɛ ǎ. Nǔ ɖokpo ɔ wɛ é na nyí nú Klisanwun e agbazazɔ́ tɔn nɔ byɔ ɖɔ é ni hɛn tú é. É na nyɔ́ hugǎn ɖɔ é ni ba azɔ̌ ɖevo!
Klisanwun ɖé ɖesu wɛ na wá gbeta ɖé kɔn dó lee é na jɛhun dó éɖée, xwédo tɔn alǒ nǔɖokan tɔn lɛ jí gbɔn é wu; éɖesu wɛ na lɛ́ wá gbeta ɖé kɔn dó azɔ̌ e é na wà é wu. Amɔ̌, flín ɖɔ nugbodòdó Biblu tɔn lɛ nɔ ɖè nùnywɛ Mawu tɔn kpo wǎn e é yí nú mǐ é kpo xlɛ́. Enɛ wu ɔ, Klisanwun e zin ɖò gbigbɔ lixo lɛ é nɔ zɔ́n dó nugbodòdó enɛ lɛ jí, bo nɔ wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ emi kún na hɛn adǎnwanu ɖé dó jɛhun dó emiɖée jí ó. Ye tuùn ɖɔ ayijayǐ jɔ ayijayǐ e na nɔ ayǐ sɔyi é nɔ wá nú mɛ ɖěɖee nɔ xlɛ́ ɖɔ emi ɖeji dó Mawu wu, lobo nɔ zán gbɛ̀ sɔgbe xá nugbodòdó e ɖò Biblu mɛ lɛ é é.—Ðɛh. 97:10; Nùx. 1:33; 2:6, 7.