WĚMASƐXWETƐN ƐNTƐNƐ́TI JÍ TƆN Watchtower tɔn
WĚMASƐXWETƐN ƐNTƐNƐ́TI JÍ TƆN
Watchtower tɔn
Fɔngbe
Á
  • Á
  • á
  • Ǎ
  • ǎ
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ě
  • ě
  • Ɛ́
  • ɛ́
  • Ɛ̌
  • ɛ̌
  • Ó
  • ó
  • Ǒ
  • ǒ
  • Ú
  • ú
  • Ǔ
  • ǔ
  • Í
  • í
  • Ǐ
  • ǐ
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̌
  • ɔ̌
  • BIBLU
  • WĚMA LƐ́
  • KPLÉ LƐ́
  • ijwbq xóta 128
  • È ka Ðɔ Lɛmɛ́zoxó Ðò Biblu Mɛ À?

Video ɖě ko ɖo nǔ e a sɔ́ é jí ǎ.

Ma sin xomɛ ó, nǔɖé jɛ do ɖo nǔ e ba wɛ a ɖe é mɛ.

  • È ka Ðɔ Lɛmɛ́zoxó Ðò Biblu Mɛ À?
  • Nǔkanbyɔ Biblu Tɔn lɛ Sín Xósin
  • Xótala lɛ́
  • Xósin e Biblu na é
Nǔkanbyɔ Biblu Tɔn lɛ Sín Xósin
ijwbq xóta 128
Desɛ́ɛn lɛmɛ́zo tɔn e alɔlyɛnzɔ́watɔ́ ɖé ɖè é

È ka Ðɔ Lɛmɛ́zoxó Ðò Biblu Mɛ À?

Xósin e Biblu na é

Eǒ. Xókwín “lɛmɛ́zo” ɔ ɖò Biblu mɛ ǎ, mɔ̌ jɛn Biblu ma ka lɛ́ kplɔ́n mɛ ɖɔ mɛ e kú lɛ é sín lindɔ̌n nɔ yì lɛmɛ́zo mɛ bonu è na lɛ̀ ye wé ǎ é nɛ.a Ðǒ ayi nǔ e Biblu kplɔ́n mɛ dó hwɛhuhu kpo kú kpo wu é gɔ́ nú lee enɛ sɔ́ ta sinsɛn-núkplɔnmɛ lɛmɛ́zo tɔn gbɔn é wu.

  • Nǔɖiɖi ɖiɖó nú hun Jezu tɔn e é kɔn nyi ayǐ é wɛ nɔ lɛ̀ mɛ wé sín hwɛ mɛ, é nyí táan e è zán ɖò lɛmɛ́zo enyíì mɛ é wɛ ǎ. Biblu ɖɔ ɖɔ, “vǐ [Mawu] tɔn Jezu sín hun nɔ lɛ̀ mǐ wé sín hwɛ mǐtɔn lɛ bǐ mɛ,” bɔ “Jezu Klisu . . . hwlɛn mǐ sín hwɛ e mǐ hu lɛ mɛ, gbɔn kanjɔ tɔn gblamɛ.” (1 Jaan 1:7; Nǔɖexlɛ́mɛ 1:4, 5) Jezu “sɔ́ gbɛ̀ [tɔn] jó dó xɔ gbɛ̀ nú mɛ gegě” bo dó sú hwɛ yetɔn lɛ sín axɔ́.—Matie 20:28.

  • Mɛ e ko kú lɛ é sɔ́ tuùn nǔ ɖě ǎ. “Mɛ e ɖò gbɛ̀ lɛ ma tuùn ɖɔ emi na kú vɔ́vɔ́ à? Loɔ, mɛ e ko kú lɛ sɔ́ tuùn nǔɖe ǎ.” (Nǔnywɛtɔ́xó 9:5) Mɛ e ko kú é ɖé sɔ́ sixu mɔ wuvɛ̌ ǎ, enɛ wu ɔ, myɔ lɛmɛ́zo tɔn ɖě sixu lɛ̀ ɛ wé ǎ.

  • È sɔ́ nɔ dɔn tó ɖě nú mɛ e ko kú é ɖé ɖó hwɛhuhu tɔn wu ǎ. Biblu ɖɔ ɖɔ, “axɔ́ e hwɛhuhu nɔ sú mɛ ɔ wɛ nyí kú” bɔ “mɛ e ko kú ɔ gosin hwɛhuhu sín hlɔnhlɔn kannu.” (Hlɔmanu lɛ 6:7, 23) Nú mɛɖé kú hǔn, è ko dɔn hwɛ tɔn lɛ sín tó n’i bǐ mlɛ́mlɛ́ nɛ.

Etɛ ka nyí sinsɛn-núkplɔnmɛ lɛmɛ́zo tɔn ɔ?

Sinsɛn Katolika tɔn nɔ kplɔ́n mɛ ɖɔ lɛmɛ́zo nyí fí e mɛkúkú lɛ sín lindɔ̌n nɔ sú hwɛ e ye hu bɔ è ma ko sɔ́ kɛ ye ǎ lɛ é sín axɔ́ ɖè bɔ è nɔ lɛ̀ ye wé é, alǒ ninɔmɛ e mɛ nǔ nɔ nyí mɔ̌ ɖè é.b Sɔgbe xá Catéchisme de l’Église catholique ɔ, wǔsláslá enɛ ɖò dandan, “bonu è na mɛ́ ɖó bǎ e mɛ é byɔ ɖó cobɔ è na byɔ awǎjijɛ sɛ́xwé tɔn mɛ é.” Wema ɔ ɖɔ gɔ́ na ɖɔ: “Aca Amǐsa ɔ tɔn . . . ɖɔ xó dó myɔ e nɔ lɛ̀ mɛ wé é ɖé jí,” lee è sixu mɔ gbɔn ɖò ɖiɖe e zɔn kpɔ́ kpo xóta elɔ kpo é mɛ é. É ɖò mɔ̌ có, Mawuxówema ɔ ka kplɔ́n nǔ mɔhun ɖě mɛ ǎ.

Fitɛ sinsɛn-núkplɔnmɛ lɛmɛ́zo tɔn ɔ ka gosin?

Glɛkinu hwexónu tɔn lɛ ɖi nǔ nú Lɛ̌nbu kpo lɛmɛ́zo kpo. Tamɛ-núkplɔnmɛ Glɛkinu lɛ tɔn wà nǔ dó Clément Alexandrie tɔn wu, b’ɛ ɖɔ ɖɔ myɔ e nɔ slá wǔ nú mɛ é ɖé sixu lɛ̀ mɛkúkú lɛ wé sín hwɛ mɛ. É ɖò mɔ̌ có, wema The History of Christian Doctrines ɖɔ ɖɔ Pápa Grégoire Ðaxó ɔ wɛ zyan vǎ d’eji ɖɔ myɔ lɛmɛ́zo tɔn xó ɔ nyí nǔkplɔnmɛ e è ma ɖó na xò nǔ kpɔ́n d’ewu ǎ é ɖé. Wema enɛ lɛ́ ɖɔ gɔ́ na ɖɔ Grégoire e nyí Pápa sín 590 jɛ 604 H.M. tɔn é ɔ, “è ɖó aca bo nɔ ylɔ́ ɛ ɖɔ ‘dǒwatɔ́ lɛmɛ́zo tɔn.’” Sinsɛn Katolika tɔn tinmɛ nǔkplɔnmɛ lɛmɛ́zo tɔn ɔ ɖò vaxɔ Lyon tɔn (1274) kpo Florence tɔn (1439) kpo hwenu bo lɛ́ tɛɖɛ̌ jí ɖò vaxɔ Trente tɔn hwenu ɖò 1547.

a Wema Orpheus, Histoire générale des religions ɖɔ: “Xókwín ɖě ɖò Wɛnɖagbe-Wema lɛ mɛ bo na zɔ́n nú è na lin nǔ jɛ lɛmɛ́zo jí ǎ.” Mɔ̌ ɖokpo ɔ, New Catholic Encyclopedia ɖɔ: “È gbéjé sinsɛn-núkplɔnmɛ e nyí lɛmɛ́zo é kpɔ́n fó é ɔ, è mɔ ɖɔ é kún jinjɔn Nǔwlanwlán Mímɛ́ lɛ jí ó, loɔ, hwɛndomɛnú lɛ jí wɛ é jinjɔn.”—Wegɔ́ E È Ðetɔ́n É, Akpáxwé 11, wexwɛ 825.

b Kpɔ́n New Catholic Encyclopedia, Wegɔ́ E È Ðetɔ́n É, Akpáxwé 11, wexwɛ 824.

    Fon Publications | (2008-2025)
    Sú kɔ́ntu towe
    Hun kɔ́ntu towe
    • Fɔngbe
    • Sɛ́ dó mɛɖé
    • Nǔjlómɛ lɛ́
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Sɛ́n e ɖɔ nǔ dó zǐnzán tɔn nu lɛ́ é
    • Sɛ́n nǔ e kan mɛɖésúnɔ lɛ́ é tɔn lɛ́
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Hun kɔ́ntu towe
    Sɛ́ dó mɛɖé