A ka flín a?
A ka xa Atɔxwɛ yaɖéyaɖé e tɔ́n wá yi lɛ́ é ganjí a? É nyɔ́, kpɔ́n ɖɔ a ka sixú ná xósin nú nǔkanbyɔ́ élɔ́ lɛ́ a jí:
Ényí mǐ nɔ zán hwenu dó ɖɔ xó nú Jexóva, dó ɖótó è, lobo nɔ lɛ́ lin tamɛ dó jǐ tɔn ɔ, le tɛ́ mǐ ka ná mɔ ɖ’é mɛ?
Mǐ ná wá gbeta ɖagbe lɛ́ kɔn, húzú nǔkplɔ́nmɛtɔ́ ɖagbe lɛ́, nǔɖiɖi mǐtɔn ná lí dǒ d’é jí, bɔ wǎn e mǐ yí nú Jexóva é ná jɛjí.—w22.01, wěx. 30-31.
Ényí mǐ kplɔ́n bo nɔ ɖeji dó Jexóva kpó afɔsɔ́ɖótetɔ́ tɔn lɛ́ kpó wú ɔ, nɛ̌ énɛ́ ka ná d’alɔ mǐ gbɔn?
Hwe ɔ nu ɖíe din, bɔ mǐ ná kplɔ́n bá ɖeji dó lěe Mawu nɔ wa nǔ lɛ́ gbɔn é wú, lobo ná nɔ mɔ xó ɖɔ dó ali e mɛxó agun tɔn lɛ́ nɔ xlɛ́ mǐ é kpó gbeta e kɔn yě nɔ wá lɛ́ é kpó wú ǎ. Hwenu e wǔvɛ́ ɖaxó ɔ ná bɛ́ é ɔ, mǐ ná ɖo gbesisɔmɛ bo ná se tónú, é ná bo tlɛ nyí nú wě ɖěɖěe é sixú vɛ́ wǔ bɔ mǐ ná mɔ nǔ jɛ mɛ, alǒ vɛ́ wǔ bɔ mǐ ná xwedó lɛ́ é ɔ nɛ́.—w22.02, wěx. 4-6.
Étɛ́ ɖɔ wɛ wɛnsagun ɔ ka ɖe hwenu e é ɖɔ nú Zakalíi ɖɔ “nǔjlɛ́kan ɖo alɔ [tokpɔngán Jwifu lɛ́ tɔn] Zolobabɛ́li tɔn mɛ” é? (Zak. 4:8-10)
Nǔmimɔ énɛ́ ná gǎnjɛwú togun Mawu tɔn ɖɔ tɛ́npli énɛ́ e ma sɔ xóxó ɔ ǎ é ɔ, è ná gbá fó, b’ɛ ka ná lɛ́ nyí nǔ e ɖó nukún wɛ Jexóva ɖe ɖɔ é ná nyí é.—w22.03, wěx. 16-17.
Nɛ̌ mǐ ka sixú “nyí kpɔ́ndéwú . . . ɖo xóɖiɖɔ mɛ” gbɔn? (1 Tim. 4:12)
Mǐ nɔ ɖɔ xó kpó xomɛnyínyɔ́ kpó, kpódó sísí kpán ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ, nɔ ji han kpó ayi bǐ kpó lobo nɔ lɛ́ ná xósin hwɛhwɛ ɖo kplé agun tɔn lɛ́ jí, nɔ ɖɔ nǔgbó bo nɔ lɛ́ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ, lobo nɔ lɛ́ nyi alɔ nú mɛnúɖiɖɔ alɔkpa lɛ́ bǐ.—w22.04, wěx. 6-9.
Nǔ e è ɖɔ dó kanlin (axɔ́súɖuto) vovo ɛnɛ e xó è ɖɔ ɖo Daniyɛ́li wěmata 7 mɛ lɛ́ é wú é ɔ, kanlin ɖokpó wú wɛ è ɖɔ dó ɖo Nǔɖexlɛ́mɛ 13:1, 2 mɛ. Étɛ́wú?
Kanlin e xó è ɖɔ ɖo Nǔɖexlɛ́mɛ wěmata 13gɔ́ ɔ mɛ é nɔ te nú axɔ́súɖuto ɖé lě (ɖi Hlɔ̌ma mɔ̌) tawun ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, axɔ́súɖuto e kpa acɛ dó gbɛtɔ́ lɛ́ jí lɛ́ é bǐ wɛ é nɔ te ná.—w22.05, wěx. 9.
Ali tají tɛ́ nu mǐ ka sixú xlɛ́ ɖɔ mǐ ɖeji dó hwɛɖiɖɔ Mawu tɔn wú ɖe?
Ényí mɛɖé zun mǐ, dó xomɛsin nú mǐ, alǒ wa nǔ nyi do nú mǐ ɔ, mǐ nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ nyi alɔ nú xomɛsin kpó mɛhɛndóxomɛ kpó, lobo nɔ jó xó ɔ d’alɔ mɛ nú Jexóva. É ná vɔ́ nǔ e hwɛhuhu ko hɛn gblé lɛ́ é bǐ jlá ɖó.—w22.06, wěx. 10-11.
Étɛ́ nɔví súnnu e ɖo ɖɛ xo wɛ ɖo kplé jí é ɖé ka ɖó ná hɛn dó ayi mɛ?
È ɖó ná gbɔn ɖɛ e è nɔ xo lɛ́ é sín yɛkan mɛ dó kplɔ́n nǔ agun ɔ, alǒ xwlé ɖɔnúese lɛ́ mɛ ǎ. É ka byɔ́ “xó gěgé ɖiɖɔ” ǎ, tají ɔ ɖo kplé lɛ́ sín bǐbɛ́mɛ. (Mat. 6:7)—w22.07, wěx. 24-25.
Ali tɛ́ nu “mɛ e wa nǔ nyanya lɛ́ é ɔ, è ná fɔ́n yě bo ná ɖɔ hwɛ xá yě” ɖe? (Jaan 5:29)
È ná zɔn dó nǔ e yě ko wa wá yi lɛ́ é wú dó ɖɔ hwɛ xá yě ǎ. Gbeta gǔdo tɔn e kɔn è ná wá dó mɛ ɖěɖěe è ná fɔ́n sín kú lɛ́ é wú é ná sín lěe yě zán gbɛ yětɔn gbɔn é kpó lěe yě wa nǔ gbɔn ɖo fínfɔ́n sín kú yětɔn gúdo é kpó wú.—w22.09, wex. 18.
Gbe e sɔ́ akpakpa mɛ é tɛ́ J. F. Rutherford ka ɖe ɖo kpléɖókpɔ́ ɖaxó e è bló ɖo septembre 1922 mɛ é jí?
Ðo kpléɖókpɔ́ ɖaxó e è bló ɖo Cedar Point, Ohio, ɖo États-Unis é hwenu ɔ, é ɖɔ: “Axɔ́sú ɔ ɖo acɛ kpa wɛ! Mi wɛ nyí mɛ ɖěɖěe ná jlá lɛ́ é. Énɛ́ wú ɔ, mi jlá, mi jlá, mi jlá Axɔ́sú ɔ kpó Axɔ́súɖuto tɔn kpó!”—w22.10, wěx. 3-5.
Ali e nu Mawu nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ dɛ ɖe é atɔn tɛ́ lɛ́ jí Ezayíi wěmata 30gɔ́ ɔ ka tɛ ɖɛ̌?
Wěmata énɛ́ xlɛ́ ɖɔ é nɔ (1) ɖótó ɖɛ mǐtɔn lɛ́ bo nɔ lɛ́ ná xósin nú yě, (2) nɔ xlɛ́ ali mǐ, lobo (3) nɔ kɔn nyɔ̌ná dó mǐ jí din, bo ná lɛ́ wa mɔ̌ ɖo sɔgúdo.—w22.11, wěx. 9.
Étɛ́wú mǐ ka sixú ɖɔ ɖɔ xó ɖěɖěe ɖo Ðɛhan 37:10, 11, 29 mɛ lɛ́ é ko jɛnu ɖo hwexónu, bo ná lɛ́ jɛnu ɖo sɔgúdo?
Xó e Davídi ɖɔ lɛ́ é xlɛ́ ninɔmɛ ɖagbe e nɔ ayǐ ɖo Izlayɛ́li, ɖi éé nɔ ayǐ hwenu e axɔ́sú Salomɔ́ɔ ɖo acɛ kpa wɛ é. Jezu zán wěmafɔ 11gɔ́ ɔ dó dó gesí palaɖísi e ɖó nukún wɛ mǐ ɖe é. (Mat. 5:5; Luk. 23:43)—w22.12, wěx. 8-10, 14.