ALƆDÓ NÚ XWÉDO LƐ́ | ALƆWLÍWLÍ
Lěe è ná nyi alɔ nú wǔhwinhwan ɖo alɔwlíwlí mɛ gbɔn é
Ényí asú kpó asi kpó lɛ́ ma nɔ ɖeji dó yěɖée wú ǎ ɔ, awǎjijɛ sixú nɔ alɔwlíwlí yětɔn mɛ ǎ. Nú mɔ̌ wɛ ɔ, nɛ̌ è ka sixú nyi alɔ nú wǔhwinhwan e ma sɔgbe ǎ é gbɔn?
Ðo xóta élɔ́ mɛ ɔ, mǐ ná ɖɔ xó dó nǔ élɔ́ lɛ́ jí:
Étɛ́ ka nyí wǔhwinhwan?
Xókwín “wǔhwinhwan” ɔ sixú ɖó tínmɛ vovo lɛ́. Ðo xóta élɔ́ mɛ ɔ, é nɔ dó gesí lěe nǔ nɔ cí nú mǐ hwenu e mǐ nɔ mɔ ɖɔ nǔ mɛ e mǐ da é tɔn jɛ mɛ ɖěvo tɔn jí jɛ jí, alǒ nǔ mɛ ɖěvo tɔn jɛ mɛ e mǐ da é tɔn jí jɛ jí é. Mǐ sixú lin ɖɔ alɔwlíwlí mǐtɔn ɖo axɔ́ nu. Ényí mɔ̌ wɛ nǔgbó ɔ, é jɛxá bo lɛ́ sɔgbe ɖɔ è ní hwan wǔ. È ná ɖɔ ɔ, alɔwlíwlí wɛ nyí kancícá e nɔ syɛ́n hú gǎn ɖo gbɛtɔ́ we tɛ́ntin é, bɔ asú kpó asi kpó lɛ́ ɖó ná nɔ wa nǔ e wú yě kpé é bǐ bo ná nɔ nya xɛ ɖ’é jí.
Nǔgbódodó Biblu tɔn: “Yě sɔ́ ɖo mɛ we nyí wɛ ǎ, loɔ, agbaza ɖokpó wɛ yě nyí. . . . Nǔ e Mawu dɔn cá é ɔ, mɛ ɖěbǔ ní ma klán ó.”—Matíe 19:6.
“Ényí alɔwlíwlí towe ɖo axɔ́ nu ɔ, wǔhwinhwan sixú cí nǔ e nɔ gb’akpá nú mɛ ɖɔ awǒvinú ɖé ɖo nǎ jɛ wɛ, è ní yá wǔ wa nǔ é ɖé ɖɔhun.”—Benjamin.
Amɔ̌, wǔhwinhwan e ma sɔgbe ǎ é ɔ, nǔvɛdómɛ kpó xɛsi kpó e ma ɖó hwɛjijɔ ɖě ǎ é wú wɛ é nɔ sín. Wǎnyíyí adodwé ɔ nɔ nya xɛ ɖo mɛ jí sín wǔhwinhwan mɔ̌hun e nɔ wa nǔ dó mɛ wú é sí. (1 Kɔlɛ́ntinu lɛ́ 13:4, 7) Dr. Robert L. Leahy wlán ɖɔ: “Nǔ e é nɔ jí lɛ́ é sixú sɔ́ kancícá e jí ba ná nya xɛ ɖe wɛ a ɖe é ɖó axɔ́ nu.”a
Étɛ́ lɛ́ ka nɔ dɔn wǔhwinhwan e ma sɔgbe ǎ é wá?
Ényí mɛ e a da wá yí é ɖé ko zán we kpɔ́n ɔ, énɛ́ sixú zɔ́n bɔ wǔhwinhwan e ma sɔgbe ǎ é ná wa nǔ dó wǔ we. Alǒ, bóyá mɛjitɔ́ towe lɛ́ ɖó awǎjijɛ ɖo alɔwlíwlí yětɔn mɛ ǎ ɖó gbejímanɔ wú, bɔ a nɔ ɖi xɛsi ɖɔ nǔ ɖokpó ɔ ná jɛ ɖo alɔwlíwlí hwi lɔmɔ̌ tɔn mɛ.
“Hwenu e un ɖo vǔ é ɔ, tɔ́ ce nɔ gbejí nú nɔ ce ǎ, énɛ́ wú ɔ, é nɔ vɛ́ wǔ nú mì nú má ɖeji dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú. Énɛ́ wa nǔ dó lěe nǔ nɔ cí nú mì é wú, bɔ hweɖélɛ́nu ɔ, é nɔ vɛ́ wǔ nú mì nú má ɖeji dó asú ce wú.”—Melissa.
Nǔ ɖěvo: Ényí hwɛhwɛ ɔ, ayi ma nɔ j’ayǐ nú we ǎ ɔ, é sixú bɔ wǔ nú we bɔ a ná nɔ lin ɖɔ mɛ ɖěvo lɛ́ ɖo tíntɛ́nkpɔ́n wɛ bo ná d’avaja alɔwlíwlí towe mɛ. A sixú lɛ́ jɛ nǔ ɖi jí ɖɔ é ná bɔ wǔ bɔ mɛ e a da é ná jó we dó bá jɛ tíntɔ́n xá mɛ ɖěvo jí.
“Xɔ́ntɔn asú ce tɔn lɛ́ ɖokpó byɔ́ ɛ ɖɔ é ná wa nǔ tají ɖé ɖo alɔwlíwlí émítɔn hwenu, bɔ énɛ́ ná byɔ́ ɖɔ asú ce ní ɖú we xá nyɔ̌nu ɖěvo. Énɛ́ yí hun ce ǎ. Un zín jǐ tɔn ɖɔ é ní gbɛ́.”—Naomi.
Lěe alɔwlíwlí sín nǔwiwa lɛ́ nɔ yi gbɔn é nɔ gbɔn vo sín to ɖé mɛ jɛ ɖěvo mɛ, bɔ klisánwun lɛ́ ɖó ná jó yěɖée dó bɔ nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ ná nɔ xlɛ́ ali yě ɖ’é kɔn. Naomi ka nɔ jlɛ̌ jí ɖo ninɔmɛ énɛ́ mɛ a? Ényí é kpɔ́n gǔdo sɛ́dó ɔ, é nɔ mɔ ɖɔ émí kún ɖó hwɛjijɔ ɖě bo ná hwan wǔ ó. É ɖɔ: “Hweɖélɛ́nu ɔ, un nɔ mɔ ɖɔ un kún ɖo ayijayǐ mɛ ó. Un lin ɖɔ asú ce nɔ sɔ́ mì jlɛ́ dó nyɔ̌nu ɖěvo lɛ́ wú, amɔ̌, adingban wɛ.”
Ényí wǔhwinhwan e ma sɔgbe ǎ é ná bo sín hwɛjijɔ ɖěbǔ wú ɔ, é sixú sísɛ́ mɛ bɔ è ná vɛ nǔ dó mɛ e è da é, alǒ dó hwɛ agɔ ɛ ɖɔ é kún nɔ gbejí nú mɛ ó. Wǎgbɔ tɔn ɔ, tagba e ná wa nǔ dó alɔwlíwlí mɛtɔn wú lɛ́ é sixú wá xwetɔ́n bo tlɛ sixú dó azɔn mɛ.
Nǔgbódodó Biblu tɔn: “Wǔhwinhwan ɔ, xúɖuxúɖu . . . wɛ.”—Nǔnywɛ́xó 14:30, Mawuxówéma.
Nɛ̌ a ka sixú ɖu ɖo wǔhwinhwan jí gbɔn?
Nǎ hlɔ̌nhlɔ́n jiɖe towe. Ma nɔ ba nǔ e ná xlɛ́ ɖɔ mɛ e a da é kún nɔ gbejí nú we ó lɛ́ é ó, é nyɔ́ wa ɔ, nɔ lin tamɛ dó nǔ e é wa bo ná dó bló bɔ a ná ɖeji dó wǔ tɔn hú gǎn lɛ́ é jí.
“Un nɔ lin tamɛ dó jijɔ ɖagbe asú ce tɔn lɛ́ jí. Nǔ mɛ ɖěvo lɛ́ tɔn nɔ ɖu ayi mɛ n’i wú wɛ é nɔ sɔ́ ayi ɖó yě jí, linlin ma sɔgbe lɛ́ wú wɛ ǎ. Un ɖó ná nɔ flín nyiɖée ɖɔ ényí nǔ lɛ́ ma yi ganjí ɖo alɔwlíwlí mɛjitɔ́ ce lɛ́ tɔn mɛ ǎ ɔ, énɛ́ kún xlɛ́ ɖɔ nǔ ná nyí mɔ̌ nú nyɛ lɔ ó.”—Melissa.
Nǔgbódodó Biblu tɔn: “Wǎnyíyí . . . nɔ ɖi nǔ nú nǔ bǐ.”—1 Kɔlɛ́ntinu lɛ́ 13:4, 7.
Gbějé nǔxokpɔ́n towe lɛ́ kpɔ́n. Dr. Leahy e ɖɔ xó wá yi é wlán ɖɔ: “Hwɛhwɛ ɔ, mǐ nɔ lin ɖɔ linlin mǐtɔn lɛ́ sɔgbe. Kú e mǐ nɔ kú d’é jí ɖɔ linlin mǐtɔn lɛ́ sɔgbe é nɔ wá húzú kúnnuɖenú e mǐ ɖó é. Amɔ̌, mǐ lin ɖɔ nǔɖé sɔgbe wɛ nyí ɖɔ é sɔgbe ǎ, bɔ kúnnuɖenú é mǐ ɖó é nyí kúnnuɖenú jɔ kúnnuɖenú ǎ.”b
“Ényí mǐ nɔ nɔ mɔ̌ kpowun bo nɔ lin ɖɔ nǔ lě wú jɛ́n nǔ lě jɛ ɔ, mǐ sixú dɔn tagba lɛ́ wá alɔwlíwlí mǐtɔn mɛ.”—Nadine.
Nǔgbódodó Biblu tɔn: “Mi nú mɛ lɛ́ bǐ ní mɔ ɖɔ mi nɔ nɔ jlɛ̌ jí.”—Filípunu lɛ́ 4:5.
Ðɔ xó dó nǔ e ɖo ado hu nú we wɛ lɛ́ é jí. Hwɛjijɔ ɖěbǔ ná bo ɖo gǔdo nú wǔhwinhwan towe hǔn, ɖɔ xó dó nǔ e ɖo ado hu nú we wɛ lɛ́ é jí xá mɛ é a da é bónú mi ní wá gbeta ɖé kɔn dó lěe mi ná wa nǔ gbɔn bɔ mi mɛ ɖokpó ɖokpó ná nɔ mɔ ɖɔ émí ɖo ayijayǐ mɛ é wú.
“Ðo xóɖɔɖókpɔ́ mɔ̌hun lɛ́ hwenu ɔ, nɔ lin ɖɔ mɛ e a da é kún ba ná gblé wǔ we ɖo xó tɔn lɛ́ mɛ ó, loɔ, tíntɛ́nkpɔ́n wɛ é lɔmɔ̌ ɖe bá wá gbeta ɖagbe lɛ́ kɔn. Ényí mɛ e a da é wa nǔɖé hǔn, nɔ lin ɖɔ linlin ɖagbe lɛ́ wɛ é ɖó. É sixú nyí ɖɔ hwi wɛ ɖo nukún ɖó nǔ zɛ xwé wú wɛ ɖo alɔwlíwlí towe mɛ. Alǒ bóyá mɛ e a da é ɖó ayi wú ɖɔ émí kún ɖo ayi sɔ́ ɖó jǐ we wɛ lěe a ba gbɔn é ó.”—Ciara.
Nǔgbódodó Biblu tɔn: “Mi nú mɛ ɖokpó ɖokpó ní nɔ ba nǔ e ná hɛn le wá nú mɛ ɖěvo lɛ́ é, é ní ma nyí nǔ e ná hɛn le wá nú éɖésúnɔ é ó.”—1 Kɔlɛ́ntinu lɛ́ 10:24.