Halfpoint Images/Moment via Getty Images
NƆ ACÉJÍ!
Dotóogán ɖé gba akpá nú mɛ dó nǔ e tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é nɔ wa dó mɛ wínnyáwínnyá lɛ́ wú é wú: Étɛ́ Biblu ka ɖɔ?
Ðo 23 mai 2023 ɔ, dotóogán e nɔ nɔ États-Unis é ɖé gba akpá nú mɛ lɛ́ ɖɔ tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é ɖo nǔ hɛn gblé dó mɛ wínnyáwínnyá gěgé wú wɛ.
“Tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é sixú hɛn le wá nú yɔkpɔ́vú kpó mɛ wínnyáwínnyá kpó ɖé lɛ́ có, kúnnuɖenú gěgé xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ, tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn énɛ́ lɛ́ sixú lɛ́ hɛn nǔ gblé tawun dó yɔkpɔ́vú lɛ́ kpó mɛ wínnyáwínnyá lɛ́ kpó wú ɖo taglomɛ, lobo lɛ́ wa mɔ̌ ɖo agbaza lixo.”—Social Media and Youth Mental Health: The U.S. Surgeon General’s Advisory, 2023.
Akpágbanúmɛ ɔ kɛ nu dó dobanúnǔ ɖé lɛ́ wú, bɔ yě ná hwɛjijɔ e wú ado ɖó ná hu mɛ é ɖé lɛ́.
Mɛ wínnyáwínnyá e sín xwe ɖo 12 jɛ 15 vlamɛ “bo nɔ zán ganxixo hú gán 3 gbe ɖokpó ɖo tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é jí é ná ɖibla bɛ́ taglomɛzɔn hú gán; nǔ élɔ́ lɛ́ ɖo taglomɛzɔn e yě nɔ jɛ lɛ́ é mɛ: Nǔ ɖěɖěe nɔ xlɛ́ ɖɔ linkpɔ́n alǒ adohu adohu ɖo nǔ wa dó mɛɖé wú wɛ lɛ́ é.”
Vǐ ɖěɖěe ɖó xwe 14 “bo nɔ zán tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é hú gán é nɔ d’amlɔ ganjí ǎ, è nɔ gbídí kɔ nú yě ɖo Ɛntɛnɛ́ti jí, lěe agbaza yětɔn cí é nɔ nyɔ́ nukún yětɔn mɛ ǎ, yě nɔ mɔ ɖɔ émí kún xɔ akwɛ́ ó, lobo nɔ jɛ linkpɔ́nzɔn. Nyɔ̌nuví lɛ́ wɛ nǔ énɛ́ lɛ́ nɔ ɖibla xá hú gán súnnuví lɛ́.”
Nɛ̌ mɛjitɔ́ lɛ́ ka sixú nya xɛ ɖo vǐ yětɔn lɛ́ jí sín awǒvinú énɛ́ lɛ́ sí gbɔn? Biblu ɖe wě tawun tawun lɛ́ xá mɛ.
Nǔ e mɛjitɔ́ lɛ́ sixú wa é
Ma blá alɔ dó wǔ ó. Mi mɛ mɛjitɔ́ lɛ́ ní gbéjé awǒvinú lɛ́ kpɔ́n, bo kpɔ́n ɖɔ vǐ mitɔn ɖó ná zán tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é alǒ gbɔ a jí.
Nǔgbódodó Biblu tɔn: “Vǐ e ɖo kpɛví ɔ, sɔ́ ɛ ɖó ali e jí é ɖó ná nɔ é.”—Nǔnywɛ́xó 22:6.
Bo ná dó kplɔ́n nǔ d’é jí hǔn, xa xóta “Be E Jẹ Dọ Ovi Ṣie Ni Zan Nọtẹn Gbẹdido Intẹnẹt Ji Tọn lẹ Ya?”
Ényí a yí gbe bónú vǐ towe ná zán tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe é hǔn, ɖǒ ayi te dó awǒvinú e sixú wá xwetɔ́n lɛ́ é wú, bo mɔ nǔ jɛ nǔ ɖěɖěe wa wɛ vǐ towe ɖe ɖo Ɛntɛnɛ́ti jí lɛ́ é wú. Gbɔn nɛ̌ é?
Nya xɛ ɖo vǐ towe jí sín nǔ e sixú wa nǔ dó wǔ tɔn lɛ́ é sí. Kplɔ́n vǐ towe bónú é ní tuun nǔ e sixú wa nǔ dó wǔ tɔn lɛ́ é, bo nyi alɔ nú yě.
Nǔgbódodó Biblu tɔn: “Mi ma nú è tlɛ se agalilɛ, nǔblíblíwiwa alɔkpa ɖěbǔ kpó nukúnkɛndídó kpó sín xó ɖo tɛ́ntin mitɔn ó. È ɖó ná lɛ́ se nǔwalɔ e hu winnyá é, xlonɔxó alǒ alisá blíblí sín xó ɖo tɛ́ntin mitɔn ǎ.”—Efɛ́zinu lɛ́ 5:3, 4.
Nú a ná mɔ wlɛnwín e w’azɔ̌ lɛ́ é hǔn, xa xóta “Protégez votre adolescent des dangers des réseaux sociaux.”
Ðǒ dogbó lɛ́ ayǐ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, dǒ sɛ́n lɛ́ dó hwenu e vǐ towe sixú zán tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é kpó táan nabí e é sixú zán ɖo yě jí é kpó wú.
Nǔgbódodó Biblu tɔn: “Mi . . . nɔ cɔ́ lěe mi nɔ zán gbɛ gbɔn é ganjí, mi . . . nɔ zán gbɛ . . . nǔnywɛ́tɔ́ lɛ́ ɖɔhun. Mi ní nɔ zán hwenu mitɔn ganjí.”—Efɛ́zinu lɛ́ 5:15, 16.
Zǎn ɖiɖe cícaví tɔn Zun xɔ́ntɔn ɖo Ɛntɛnɛ́ti jí kpó nǔnywɛ́ kpó dó d’alɔ vǐ towe nú é ní mɔ nukúnnú jɛ nǔ e wú è ɖó ná ɖó dogbó lɛ́ ayǐ é wú.