WĚMAFƆ BIBLU TƆN LƐ́ SÍN TÍNMƐ
Jelemíi 11:11: “Un ná dó nǔ sin xá yě”
“Énɛ́ wú ɔ, nǔ e Jexóva ɖɔ é ɖíe: ‘Éɖíe, un ɖo awě e yě ma sixú kpé wú bo xo gló ǎ é dɔn wá yě jí wɛ. Ényí yě ylɔ́ mì, bo byɔ́ alɔdó ɔ, un ná ɖótó yě ǎ.’”—Jelemíi 11:11, Biblu gbɛ yɔ̌yɔ́ ɔ tɔn.
“Énɛ́ ɔ wú wɛ Mawu Mavɔmavɔ ɖɔ: ‘Un ná dó nǔ sin xá yě, bɔ yě ná sixú ɖe ta sín mɛ ǎ. Yě ná sú xó ylɔ́ mì, un ka ná se xó yětɔn ǎ.”—Jelemíi 11:11, MAWUXÓWÉMA.
Tínmɛ Jelemíi 11:11 tɔn
Jwifu e nɔ gbɛ ɖo gbeyíɖɔ Jelemíi sín hwenu lɛ́ é ɖɔ xó ná wɛ Mawu ɖe. Ðó togun ɔ wɔn ya nú sɛ́n jlɔ́jlɔ́ Jexóvaa tɔn lɛ́ kpó nǔ e é gbɛ́ nú yě kpó wǎnyíyí kpó, gbɔn gbeyíɖɔ tɔn lɛ́ jí é kpó wútu ɔ, é ná hwlɛ́n yě ɖo awě baɖabaɖa e nǔwalɔ nyanya yětɔn lɛ́ jí é sí ǎ.—Nǔnywɛ́xó 1:24-32.
“Énɛ́ wú ɔ, nǔ e Jexóva ɖɔ é ɖíe.” Xógbe “énɛ́ wú ɔ” xlɛ́ kancícá e ɖo wěmafɔ e jɛ nukɔn nú énɛ́ é kpó éé ná bɔ d’é wú lɛ́ é kpó tɛ́ntin é. Ðo Jelemíi 11:1-10 mɛ ɔ, Jexóva ɖɔ nú togun tɔn ɖɔ yě gba akɔ e tɔ́gbó yětɔn lɛ́ jɛ xá émí é, alǒ yě kún ɖe akpá e tɔ́gbó yětɔn lɛ́ dó nú émí é ó. (Tíntɔ́n 24:7) Jwifu énɛ́ lɛ́ ɔ, Mɛ e dá yě é wɛ yě ɖó ná sɛn có, yě ka jɛ vodún lɛ́ sɛn jí. Wǎgbɔ tɔn ɔ, gǔ énɛ́ e Jwifu énɛ́ lɛ́ fɔ́n é zɔ́n bɔ yě lɛ́ wa nǔ nyanya gěgé ɖěvo lɛ́ ɖi vǐ yětɔn lɛ́ sísɔ́ dó sá vɔ̌ nú vodún!—Jelemíi 7:31.
“Éɖíe, un ɖo awě . . . dɔn wá yě jí wɛ.” Hwɛhwɛ ɔ, ényí Biblu ɖɔ ɖɔ Mawu wa nǔɖé hǔn, ɖiɖɔ wɛ é nɔ ɖe ɖɔ é ná tɛn nǔ ɔ kpowun bɔ nǔ ɔ jɛ. Nɛ̌ énɛ́ ka nyí nǔgbó ɖo ninɔmɛ élɔ́ mɛ gbɔn? Ðó togun Jexóva tɔn jɛ vodún lɛ́ sɛn jí, bo wɔn ya nú nǔgbódodó Jexóva tɔn e ná wa ɖagbe nú yě lɛ́ é wútu ɔ, yě dɔn wǔvɛ́ ɖaxó dó yěɖée jí. Yě lɛ́ ba xɛnyaɖomɛjí Mawu tɔn kpo. Wǎgbɔ tɔn ɔ, kɛntɔ́ hlɔ̌nhlɔ́nnɔ ɖé, énɛ́ wɛ nyí axɔ́sú Babilɔ́nu tɔn kpé wú bo gba Jeluzalɛ́mu, bo bɛ́ mɛ e ɖo to ɔ mɛ lɛ́ é yi kannumɔgbénu. Vodún e wú togun ɔ ɖeji dó lɛ́ é sixú hwlɛ́n yě gán ǎ.—Jelemíi 11:12; 25:8, 9.
Tɛn e Mawu ná awě énɛ́ lɛ́ bɔ yě xo togun tɔn é xlɛ́ ɖɔ É nyí nǔagɔwatɔ́ alǒ dǎkaxotɔ́ ǎ. Jaki 1:13 ɖɔ: “Ðó nǔ nyanya sixú tɛ́n Mawu kpɔ́n ǎ, Mawu ɖésú ka nɔ sɔ́ nǔ nyanya dó tɛ́n mɛ ɖěbǔ kpɔ́n ǎ”. Hú gǎn bǐ ɔ, Biblu MAWUXÓWÉMA ɖɔ Mawu kún “ná sɔ́ nǔ nyanya dó tɛ́n [Jwifu lɛ́] kpɔ́n” ó. É ɖo mɔ̌ có, xókwínb gbe dodó ɔ tɔn e è tínmɛ dó “nǔ nyanya” ɖo Jelemíi 11:11 mɛ é ɔ, è sixú lɛ́ tínmɛ dó “awě” alǒ “adla,” xógbe énɛ́ lɛ́ xlɛ́ nǔ nyanya e jɛ dó Jwifu lɛ́ jí é.
“Ényí yě ylɔ́ mì, bo byɔ́ alɔdó ɔ, un ná ɖótó yě ǎ.” Jexóva nɔ ɖótó ɖɛ mɛ ɖěɖěe sín ‘alɔ kɔn hun gěgé kɔn nyi ayǐ’ alǒ mɛ ɖěɖěe nɔ ɖeji dó vodún lɛ́ wú lɛ́ é tɔn ǎ. (Ezayíi 1:15; 42:17) É ɖo mɔ̌ có, Jexóva nɔ ɖótó mɛ ɖěɖěe hwɛ yětɔn lɛ́ vɛ́ ná dó nǔjɔnǔ mɛ bɔ yě lɛ́ kɔ sín ali nyanya yětɔn lɛ́ jí bo lɛ́ kɔ wá gɔ̌n tɔn kpó mɛɖéesɔ́hwe kpó lɛ́ é.—Ezayíi 1:16-19; 55:6, 7.
Nǔ e lɛ́ lɛ̌ dó Jelemíi 11:11 lɛ́ é
Ðo 647 J.H.M. ɔ, Jexóva sɔ́ Jelemíi bɔ é ná nyí gbeyíɖɔ tɔn. Jelemíi gb’akpá nú togun Judáa tɔn dó hwɛɖónúmɛ Mawu tɔn wú nú xwe 40. Amɔ̌, yě gbɛ́ ɖɔ émí kún ná ɖótó è ó. Hwenɛ́nu ɔ, gbeyíɖɔ ɔ wlán xó e ɖo Jelemíi 11:11 mɛ lɛ́ é. Gǔdo mɛ ɖo 607 J.H.M. ɔ, akpá e gbeyíɖɔ ɔ gba nú yě lɛ́ é jɛnu hwenu e Babilɔ́nunu lɛ́ gba Jeluzalɛ́mu é.—Jelemíi 6:6-8; 39:1, 2, 8, 9.
Wɛn nukúnɖíɖó tɔn ɖé lɛ́ ɖo wěma Jelemíi tɔn mɛ. Jexóva ɖɔ: “Hwenu e xwe 70 e mi ná bló ɖo Babilɔ́nu é ná wá vivɔnu é ɔ, un ná . . . kplá mi lɛ́ kɔ wá nɔtɛn élɔ́ [to Jwifu lɛ́ tɔn] dó ɖe akpá e un dó é.” (Jelemíi 29:10) Ðo 537 J.H.M. ɔ, Jexóva ‘ɖe’ akpá e é dó é hwenu e Mɛ̌dinu lɛ́ kpó Pɛ́sinu lɛ́ kpó gba Babilɔ́nu gúdo é. Jexóva ná tɛn togun tɔn e è fúnfún gbɔn acɛkpikpa Babilɔ́nu tɔn mɛ lɛ́ é, bɔ yě lɛ́ kɔ yi xwé yětɔn gbe bo lɛ́ vɔ́ mawusinsɛn nǔgbó ɔ ɖó ayǐ.—2 Tan 36:22, 23; Jelemíi 29:14.
Kpɔ́n video kléwún élɔ́ bo ná dó mɔ nǔ tawun tawun e jí wěma Jelemíi tɔn ɖɔ xó dó lɛ́ é.
a Jexóva wɛ Glɛ̌nsigbe nɔ ylɔ́ wěkwín Ebléegbe tɔn ɛnɛ e nɔ dó gesí nyǐkɔ Mawu tɔn ɖésúnɔ ɔ lɛ́ é ɖɔ. Bo ná dó mɔ nǔ e wú Biblu gěgé nɔ zán tɛnmɛ-nyíkɔ “Aklúnɔ” ɔ, b’ɛ ma nyí nyǐkɔ Mawu tɔn ɖésúnɔ ɔ ǎ é hǔn, kpɔ́n xóta “Mɛ̌ ka nyí Jexóva?”
b Ebléegbe kpó Alámugbe kpó mɛ wɛ è wlán Nǔwlánwlán Ebléegbe tɔn lɛ́ e mɛ lɛ́ nɔ ylɔ́ ɖo kpaa mɛ ɖɔ Alɛnuwéma xóxó ɔ é dó ɖo bǐbɛ́mɛ.