Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
6-12 JUILLET
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | TÍNTƆ́N 6-7:25
“A Na Mɔ Nǔ E Un Na Wà Xá Axɔ́su Ejipu Tɔn ɔ Dìn É”
it-2 309 akpá. 5
Mɔyizi
Huzuhuzu ɖaxó ɖé tíìn ɖò Izlayɛli-ví lɛ lɔmɔ̌ tɛntin. Tlolo hwɛ̌ ɔ, ye ɖi nǔ nú Mɔyizi, amɔ̌, ee Falawɔ́ɔn dó azɔ̌ syɛnsyɛn kɔ jí nú ye gudo é ɔ, ye hlún nǔ ɖɔ dó Mɔyizi jí kaka bɔ awakanmɛ kú i, b’ɛ gbɔ bo savo nú Jehovah. (Tí 4:29-31; 5:19-23) Ðò hwenɛnu ɔ, Ajalɔnnɔ ɔ dó wusyɛn lanmɛ n’i, bo ɖɔ n’i ɖɔ emi ɖò akpá e Ablaxamu, Izaki kpo Jakɔbu kpo ɖó nukún é na ɖè wɛ; enɛ wɛ nyí ɖɔ é na ɖè tinmɛ nyikɔ tɔn Jehovah ɔ tɔn xlɛ́ bǐ mlɛ́mlɛ́, bo na ɖè Izlayɛli-ví lɛ sín kannumɔgbenu, bɔ ye na huzu togun ɖaxó ɖé ɖò akpádídó yikúngban ɔ jí. (Tí 6:1-8) É na bo nyí ɖò hwenɛnu ɔ, Izlayɛli-ví lɛ ɖótó Mɔyizi ǎ. Amɔ̌, ɖò awě tɛnnɛgɔ́ ɔ gudo ɔ, ye sɔgbe dó Mɔyizi wu, bo w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ xá ɛ kaka bɔ, ɖò awě wǒgɔ́ ɔ gudo ɔ, é kpéwú bo bló tuto nú ye, bo lɛ́ nɔ nukɔn nú ye bɔ ye tɔ́n sín Ejipu, lobɔ ye “tò yeɖée ganji” ahwanfuntɔ́ lɛ ɖɔhun.—Tí 13:18.
it-2 309 akpá. 3-4
Mɔyizi
Ðò Falawɔ́ɔn Nukɔn Ðò Ejipu. Mɔyizi kpo Aalɔ́ɔn kpo huzu mɛ nukúnɖeji lɛ dìn ɖò ‘nǔmɛsɛn lɛ sín nǔdindɔn’ ɖé mɛ. Gbɔn majikiblotɔ́ lɛ sín gǎn, ee sixu ko nyí Janɛsi kpo Janblɛsi kpo é gblamɛ ɔ (2Ti 3:8), Falawɔ́ɔn ylɔ́ nǔmɛsɛn Ejipu tɔn lɛ bɔ ye na dɔn nǔ xá Jehovah. Nǔjiwǔ nukɔntɔn e Mɔyizi xlɛ́ ali Aalɔ́ɔn b’ɛ bló ɖò Falawɔ́ɔn nukɔn é xlɛ́ ɖɔ Jehovah hugǎn nǔmɛsɛn Ejipu tɔn lɛ, é ɖò mɔ̌ có, Falawɔ́ɔn lɛ́ ci tamɛ hú ɖ’ayǐ tɔn. (Tí 7:8-13) Nukɔnmɛ, ee awě atɔngɔ́ ɔ gbà nǔ gudo é ɔ, majikiblotɔ́ lɛ lɔ gbɔ bo yí gbè ɖɔ: “Hlɔnhlɔn Mawu tɔn wɛ ɖò nǔ wà wɛ.” Awě nǔtitɛ tɔn ɔ dó nǔ sin xá ye sɔmɔ̌ bɔ ye mɛ ɖebǔ kpéwú bo wá Falawɔ́ɔn nukɔn bá dɔn nǔ xá Mɔyizi ɖò awě enɛ ɔ hwenu ǎ.—Tí 8:12-15; 9:10-12.
Awě lɛ zɔ́n bɔ mɛɖé lɛ yí wǎn nú Jehovah, bɔ mɛ ɖevo lɛ vɛtoli n’i d’eji. Mɔyizi kpo Aalɔ́ɔn kpo huzu mɛ e dó awě wǒ lɛ ɖokpo ɖokpo sín wɛn é. Awě lɛ jɛ lee Mɔyizi ɖɔ gbɔn é bo ɖexlɛ́ ɖɔ afɔsɔ́ɖótetɔ́ Jehovah tɔn wɛ é nyí nǔgbo. È tuùn nyikɔ Jehovah tɔn bɔ mɛ gegě nɔ ɖɔ xó d’ewu ɖò Ejipu tò ɔ bǐ mɛ, bo zɔ́n bɔ mɛɖé lɛ yí wǎn nú Jehovah, lobɔ mɛ ɖevo lɛ vɛtoli n’i; Izlayɛli-ví lɛ kpo Ejipunu ɖé lɛ kpo yí wǎn n’i, bɔ Falawɔ́ɔn kpo wěɖexámɛtɔ́ tɔn lɛ kpo, gɔ́ nú mɛ e ɖò gudo n’i lɛ vɛtoli n’i. (Tí 9:16; 11:10; 12:29-39) Ejipunu lɛ mɔ ɖɔ sù wɛ ye ɖu nú nǔmɛsɛn yetɔn lɛ ǎ, loɔ, ye tuùn ɖɔ Jehovah wɛ ɖò hwɛ ɖó nú nǔmɛsɛn yetɔn lɛ wɛ. Ee awě tɛnnɛ gbà nǔ gudo é ɔ, Mɔyizi ɖesu huzu mɛɖé bɔ “è nɔ ɖó sísí n’i ɖesu ɖò Ejipu tò ɔ mɛ: Axɔ́su ɔ sín gǎnhɔnyitɔ́ lɛ kpo togun ɔ bǐ kpo wɛ nɔ ɖó sísí n’i.”—Tí 11:3.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-2 1091 akpá. 4-5
Nǔbǐwukpétɔ́
Jehovah zán tɛnmɛ nyikɔ “Mawu Nǔbǐwukpétɔ́” hwenu e é ɖò akpá e é dó dó jiji Izaki tɔn wu é xó ɖɔ nú Ablaxamu wɛ é, akpá ɖé wɛ bo byɔ ɖɔ Ablaxamu ni ɖó nǔɖiɖi ɖaxó ɖɔ Mawu sín hlɔnhlɔn na bló bɔ é na jɛnu. Ðò nukɔnmɛ ɔ, è zán nyikɔ enɛ dó dó gesí Mawu e na kɔn nyɔna dó Izaki kpo Jakɔbu kpo, ee na ɖu gǔ akɔjijɛ Ablaxamu tɔn ɔ tɔn lɛ é jí é.—Bǐ 17:1; 28:3; 35:11; 48:3.
Enɛ ɔ wu wɛ Jehovah wá ɖɔ nú Mɔyizi ɖò nukɔnmɛ ɖɔ: “Un ko tɔ́n dó Ablaxamu, Izaki kpo Jakɔbu kpo jí, ɖi Mawu Nǔbǐwukpétɔ́, amɔ̌, un ɖè nǔ e nyikɔ ce Jehovah ɔ nyí é bǐ xlɛ́ ye ǎ.” (Tí 6:3, nwt) Enyi xlɛ́xlɛ́ wɛ enɛ ɖè ɖɔ tɔ́gbó enɛ lɛ kún tuùn nyikɔ Jehovah ɔ ó ǎ, ɖó ye kpo mɛ e jɛ nukɔn nú ye lɛ é kpo nɔ zán hwɛhwɛ. (Bǐ 4:1, 26; 14:22; 27:27; 28:16, nwt) Nǔgbo ɔ, azɔn 6 géé wɛ è mɔ xókwín “Nǔbǐwukpétɔ́” ɔ ɖò wema Bǐbɛ̌mɛ tɔn e kpi tɔ́gbó lɛ sín tan é mɛ, amɔ̌, azɔn 172 wɛ nyikɔ Jehovah ɔ tɔ́n ɖò nǔwlanwlán dodó Ebléegbe tɔn ɔ mɛ. Nǔgbo wɛ ɖɔ nǔ e tɔ́gbó enɛ lɛ ko mɔ kpɔ́n lɛ é zɔ́n bɔ ye tuùn ɖɔ Mawu jɛxa bo na ɖó tɛnmɛ nyikɔ “Nǔbǐwukpétɔ́” ɔ có, ali ka hun nú ye bonu ye tuùn nǔ e nyikɔ tɔn ɖesunɔ, Jehovah ɔ nyí é bǐ mlɛ́mlɛ́ ǎ. Xókwíntinmɛwegbo The Illustrated Bible Dictionary (Vol. 1, wex. 572) ɖɔ dó xó enɛ wu ɖɔ: “Nǔ nukɔntɔn e è ɖexlɛ́ Tɔ́gbó lɛ ɔ kúnkplá akpá e è dó nú ye dó sɔgudo línlín ɖé wu é; é byɔ ɖɔ ye ɖó na ɖeji ɖɔ Mɛ e dó akpá enɛ é, Yahweh, nyí Mawu (’él) ɖé, bo kpéwú (enɛ sixu nyí tinmɛ sadday tɔn ɖokpo) bo na ɖè akpá e è dó lɛ é. Nǔ e é ɖexlɛ́ ɖò zungodwe ɔ kpá é hugǎn ɖě ɔ, bo lɛ́ dɔn mɛ hugǎn; ɖó hlɔnhlɔn Mawu tɔn kpo kpɔ́ e é ɖè xá ye ɖò finɛ tlolo, bo na lɛ́ kpò ɖè xá ye é kpo bǐ wɛ tɔ́n ɖò nyikɔ Yahweh ɔ mɛ.”—J. D. Douglas wɛ wlán, 1980.
it-2 308 akpá. 6
Mɔyizi
È xò Mɔyizi nyi kɛ́n ɖó é nɔ kú winnya wutu ǎ. Ðó Mɔyizi nɔ kú winnya wutu ɔ, é ba hwɛjijɔ bo ɖɔ emi kún nyɔ́ xó ɖɔ ganji ó. Mɔyizi huzu bǐ, é gbɔn vo tawun nú mɛ e, xwè 40 jɛ nukɔn nú hwe enɛ nu ɔ, sɔ́ éɖée dó ɖó mɛhwlɛngántɔ́ Izlayɛli tɔn é. É kpò ɖò nǔ dɔn xá Jehovah wɛ, bɔ wǎgbɔ tɔn ɔ, é byɔ Jehovah ɖɔ é ni ba mɛ ɖevo nú azɔ̌ ɔ. Nǔ enɛ dó xomɛsin nú Mawu có, é gbɛ́ Mɔyizi ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, é sɔ́ nɔví tɔn Aalɔ́ɔn b’ɛ nyí ɖɛ̌mɛnu n’i. Enɛ wu ɔ, ɖó Mɔyizi sɔ́ afɔ Mawu tɔn ɖó te wutu ɔ, é huzu “Mawu” nú Aalɔ́ɔn, ee sɔ́ afɔ tɔn ɖó te é. Ðò kplé e ye bló xá tomɛxo Izlayɛli tɔn lɛ é hwenu, kpo hwenu e ye nɔ yì mɔ Falawɔ́ɔn é kpo hwenu ɔ, é cí ɖɔ Mawu nɔ na alixlɛ́mɛ lɛ kpo gbeɖiɖe lɛ kpo Mɔyizi, bɔ éyɛ nɔ wá ɖɔ ye nú Aalɔ́ɔn ɖɔhun; mɔ̌ mɛ ɔ, Aalɔ́ɔn wɛ nyí mɛ e nɔ ɖɔ xó ɖò Falawɔ́ɔn nukɔn nǔgbo nǔgbo é (Falawɔ́ɔn enɛ wɛ jɛ Falawɔ́ɔn e wu Mɔyizi hɔn xwè 40 ɖíe é tɛnmɛ). (Tí 2:23; 4:10-17) Nukɔnmɛ ɔ, Jehovah ylɔ́ Aalɔ́ɔn ɖɔ “gbeyiɖɔ” Mɔyizi tɔn, enɛ wɛ nyí ɖɔ Mɔyizi wɛ ɖó na xlɛ́ ali Aalɔ́ɔn lee Mawu sɔ́ Mɔyizi gbeyiɖɔ, bo xlɛ́ ali i gbɔn é ɖɔhun. Gɔ́ na ɔ, Mawu ɖɔ nú Mɔyizi ɖɔ emi sɔ́ ɛ dó ɖó “Mawu nú axɔ́su Ejipu tɔn ɔ,” enɛ wɛ nyí ɖɔ é na ɛ hlɔnhlɔn kpo acɛ kpo dó Falawɔ́ɔn jí, mɔ̌ mɛ ɔ, é sɔ́ ɖó na ɖi xɛsi nú axɔ́su Ejipu tɔn ɔ ǎ.—Tí 7:1, 2.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
w15 15/1 9 akpá. 6-7
6 Nɛ̌ mǐ ka sixu xwedó kpɔ́ndéwú ɖagbe Pɔlu tɔn, bɔ nǔ na nɔ sù nukún mǐtɔn mɛ, lobɔ mǐ na nɔ ɖexlɛ́ gbɔn? Pɔlu ɖɔhun ɔ, mǐ ɖó na nɔ lin tamɛ dó nǔ e Jehovah ko wà nú mǐɖesunɔ tlɔlɔ lɛ é jí. (Ðɛ 116:12) Nú è kanbyɔ we ɖɔ ‘nyɔna Jehovah tɔn tɛ lɛ ka sù nukún towe mɛ à jí ɔ,’ ɖětɛ a ka na ɖɔ? A ka na ɖɔ xó dó kancica xɔ akwɛ e a ɖó xá Jehovah é wu à? Alǒ a na ɖɔ xó dó hwɛ towe lɛ e é nɔ sɔ́ kɛ we ɖó a ɖi nǔ nú vɔsisa gbɛxɔnúmɛ tɔn Klisu tɔn wutu é wu? A ka na flín nɔví sunnu kpo nɔví nyɔnu kpo ɖěɖee nɔ gudo nú we ɖò wuvɛ̌ vovo e a ɖí xwi xá lɛ é hwenu lɛ é sín nyikɔ à? É ɖò wɛn ɖɔ a kún na wɔn asú alǒ asì vívɛ́ towe, abǐ vǐ vívɛ́ towe lɛ ó. Enyi a nɔ xwè sɔ dó lin tamɛ dó nyɔna ɖagbeɖagbe e Tɔ́ wanyiyinɔ towe Jehovah nɔ kɔn dó jǐ we lɛ é jí ɔ, é na zɔ́n bɔ a na nɔ ɖè nǔsumɛnukúnmɛ xlɛ́ ɛ, bo na nɔ dókú n’i gbè bǐ gbè.—Xà Ðɛhan 92:2, 3.
7 Nú nyɔna lɛ zawě ɖò linlin mǐtɔn kpo ayi mǐtɔn kpo mɛ ɔ, mǐ na ɖò gbesisɔmɛ bo na xoɖɛ sɛ́dó è kpo kúdónúmɛ kpo. (Ðɛ 95:2; 100:4, 5) Mɛ gegě nɔ mɔ ɖɔ nǔbyɔbyɔ Mawu kɛɖɛ wu jɛn è ɖó na nɔ xoɖɛ. Amɔ̌, mǐdɛɛ lɛ tuùn ɖɔ enyi mǐ xoɖɛ bo dókú nú Jehovah ɖó nǔ e mǐ ɖó lɛ é wu ɔ, é nɔ víví n’i. Ðɛ kúdónúmɛ tɔn e byɔ lanmɛ nú mɛ é gegě ɖò Biblu mɛ, bɔ ee Ana kpo Ezekiyasi kpo xò lɛ é lɔ ɖò ye mɛ. (1 Sam. 2:1-10; Eza. 38:9-20) Hǔn, nɔ wà nǔ Mawu sɛntɔ́ gbejinɔtɔ́ enɛ lɛ e ɖè nǔsumɛnukúnmɛ xlɛ́ lɛ é ɖɔhun. Ɛɛn, nɔ dókú nú Jehovah nú nyɔna e é nɔ kɔn dó jǐ we lɛ é. (1 Tɛ. 5:17, 18) Lè e ɖò mɔ̌ wiwa mɛ é gégé. A na ɖó fífá ayi mɛ tɔn, bɔ wǎn e a yí nú Jehovah é na lɛ́ syɛn d’eji bɔ mi na vɛ́ d’eji.—Ja. 4:8.
13-19 JUILLET
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | TÍNTƆ́N 7:26-9
“Ðò Manywɛ Mɛ ɔ, Falawɔ́ɔn Goyitɔ́ ɔ Bló Bɔ Linlin Mawu Tɔn Jɛnu”
it-2 431 akpá. 5
Ta Syɛnsyɛn
Mɛɖé lɛ kpo togun ɖé lɛ kpo jɛxa kú ɖò hwexónu có, Jehovah Mawu ka wà nǔ xá ye kpo suúlu kpo bo jó ye dó nyi gbɛ̀. (Bǐ 15:16; 2Pi 3:9) Mɛɖé lɛ wà nǔ sɔgbe xá suúlu Mawu tɔn, b’ɛ kú nǔblawu nú ye (Jo 2:8-14; 6:22, 23; 9:3-15), amɔ̌, mɛ ɖevo lɛ syɛn ta zɛ xwé wu kaka bo klán gbè xá Jehovah kpo togun tɔn kpo. (Sɛ́ 2:30-33; Jo 11:19, 20) Ðó Jehovah ma nɔ glɔ́n ali nú gbɛtɔ́ lɛ bonu ye na gɔn ta syɛn ǎ wutu ɔ, è ɖɔ dó wǔ tɔn ɖɔ ‘é hɛn ayixa yetɔn syɛn bǐ dégbédégbé’ alǒ ‘é na ye ta syɛnsyɛn.’ Enyi é wá ɖó hwɛ nú tasyɛntɔ́ lɛ ɔ, enɛ nɔ ɖè hlɔnhlɔn tɔn ɖaxó ɔ xlɛ́ bo nɔ zɔ́n bɔ è nɔ kpa susu nú nyikɔ tɔn.—Jlɛ̌ dó Tí 4:21; Jn 12:40; Hlɔ 9:14-18 wu.
it-2 240 akpá. 8-241 akpá. 2
Nǔnyanyawiwa
Gɔ́ na ɔ, Jehovah Mawu nɔ zán ninɔmɛ lɛ dó bló bɔ nǔnyanyawatɔ́ lɛ ɖesunɔ nɔ bló ɖò manywɛ mɛ bɔ linlin tɔn nɔ jɛnu. Ye nɔ klán gbè xá Mawu có, é nɔ lɔn bonu ye ni wà nǔ dó mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ wu kaka bɔ ye na gɔn gbeji nɔ n’i ǎ, bo sixu bló bɔ nǔwiwa mɛ mɔ̌hun lɛ tɔn na zɔ́n bɔ nǔjlɔjlɔwiwa tɔn na jɛ wě.—Hlɔ 3:3-5, 23-26; 8:35-39; Ðɛ 76:11.
Mɛ mɔ̌hun ɖokpo wɛ nyí Falawɔ́ɔn e gɔ́n Jehovah sɛ́ Mɔyizi kpo Aalɔ́ɔn kpo dó, bo ɖɔ ye ni ɖɔ n’i bonu é ni tún kan nú Izlayɛli-ví lɛ é. Mawu wɛ zɔ́n bɔ axɔ́su Falawɔ́ɔn nyí mɛ nyanya ǎ, amɔ̌ é tin b’ɛ kpò ɖò gbɛ̀, bo lɛ́ dɔn ninɔmɛ ɖěɖee zɔ́n bɔ é ɖexlɛ́ ɖɔ emi nyí mɛ nyanya bo jɛxa kú lɛ é wá. Linlin e wu Jehovah wà mɔ̌ é tɔ́n ɖò Tíntɔ́n 9:16 mɛ: “Un jó we dó nyi gbɛ̀ bo na ɖè hlɔnhlɔn ce xlɛ́ we, lobɔ nyikɔ ce na gbakpé ayikúngban ɔ bǐ jí.”
Awě Wǒ e xò Ejipu tò ɔ lɛ é kaka wá jɛ dɔn e Falawɔ́ɔn kpo ahwankpá tɔn kpo wá dɔn ɖò Xù Vɔvɔ ɔ mɛ é jí é ɖè hlɔnhlɔn jiwǔ Jehovah tɔn xlɛ́. (Tí 7:14–12:30; Ðɛ 78:43-51; 136:15) Xwè mɔ̌kpan gudo ɔ, tò e lɛlɛ̌ dó ye lɛ é kpò ɖò xó ɖɔ dó nǔ enɛ wu wɛ, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, nyikɔ Mawu tɔn gbakpé ayikúngban ɔ bǐ jí. (Jo 2:10, 11; 1Sa 4:8, nwt) Enyi Jehovah ko yawǔ hu Falawɔ́ɔn wɛ ɔ, hlɔnhlɔn ɖaxó enɛ e é ɖexlɛ́ dó kpa susu nú éɖée, bo lɛ́ dó hwlɛn togun tɔn gán é na jɛ wě ǎ.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-2 1039 akpá. 2
Asɔfin
È tuùn sukpɔ alɔkpa e xókwín dodó Ebléegbe tɔn e è zán dó ɖɔ xó dó awě ɛnɛgɔ́ e xò Ejipunu lɛ é wu é ɖò gesí dó wɛ é pɛ́pɛ́pɛ́ ǎ. Awě enɛ wɛ nyí nukɔntɔn e xò Ejipunu lɛ kɛɖɛ, bo ma ka xò Izlayɛli-ví lɛ ɖò Gocɛni ǎ é.—Tí 8:17, 18, 20, 25, 27; Ðɛ 78:45; 105:31.
Asɔfin e xó è ɖɔ ɖò awě ɛnɛgɔ́ e xò Ejipunu lɛ é mɛ é sixu ko nyí sukpɔ ɖaxó e nɔ tɔ́n agbaza kanlin lɛ kpo gbɛtɔ́ lɛ kpo tɔn, bo nɔ gbɔn hun yetɔn lɛ é. Sukpɔ enɛ lɛ sín wě ɖé lɛ nɔ nɔ gbɛ̀ ɖò kanlin lɛ kpo gbɛtɔ́ lɛ kpo lanmɛ; bɔ è nɔ mɔ ɖěɖee nɔ d’azɔn gbɛtɔ́ lɛ é ɖò tò e mɛ yǒzo nɔ sukpɔ́ ɖè lɛ é mɛ. Mɔ̌ mɛ ɔ, awě asɔfin lɛ tɔn na ko ɖó wuvɛ̌ gegě nú Ejipunu lɛ kpo kanlin yetɔn lɛ kpo, bo tlɛ sixu ko hu ɖé lɛ ɖò ye mɛ.
w04 15/3 25 akpá. 10
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema Tíntɔ́n Tɔn Mɛ lɛ É
8:22, 23—Etɛwu Mɔyizi ka ɖɔ ɖɔ “suɖunú wɛ Ejipunu lɛ” na sɔ́ vɔsanú Izlayɛli-ví lɛ tɔn dó mɔ? Kanlin vovo gegě wɛ è nɔ sɛn ɖò Ejipu. Hǔn, vɔsisa e xó Mɔyizi ɖɔ é gɔ́ sò nú byɔ e é byɔ majomajo ɖɔ è ni jó Izlayɛli-ví lɛ dó nú ye na yì zɔ bo savɔ̌ nú Jehovah é.
20-26 JUILLET
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | TÍNTƆ́N 10-11
“Mɔyizi kpo Aalɔ́ɔn kpo Ðè Akɔ́nkpinkpan Ðaxó Xlɛ́”
w09 15/7 20 akpá. 6
Wà Nǔ Jezu Ðɔhun: Nɔ Jla Mawuxó ɔ kpo Adɔgbigbo Kpo
6 Lɛ̌ kpɔ́n adɔgbigbo e é na ko byɔ ɖò Mɔyizi sí cobɔ é ɖɔ xó nú Falawɔ́ɔn é. Acɛkpatɔ́ ɖé wɛ, bɔ Ejipunu lɛ nɔ sɔ́ ɛ dó mɔ yɛhwe ɖé, é ka nyí afɔsɔ́ɖótetɔ́ yɛhwe lɛ tɔn ɖé kpowun ǎ, loɔ, yɛhwe hwesivɔ tɔn Râ sín vǐ wɛ. Falawɔ́ɔn ɖě lɛ ɖɔhun ɔ, é sixu ko nɔ sɛn akpajlɛ éɖée tɔn. Falawɔ́ɔn ɖɔ xó ɔ, lǎmu wɛ gbò. Ðó Falawɔ́ɔn nyí hlɔnhlɔnnɔ, goyitɔ́, kpo tasyɛntɔ́ kpo wutu ɔ, é ɖó aca ɔ bonu mɛ ɖevo lɛ ni ɖɔ nǔ e é na wà é n’i ǎ. Nya enɛ nukɔn wɛ Mɔyizi e nyí lɛngbɔ̌nyitɔ́ fífá ɖé é nɔ yì hwɛhwɛ dìn, è ka nɔ ylɔ́ ɛ cobɔ é nɔ wà mɔ̌ ǎ. Wɛn tɛ Mɔyizi ka dó? Awě e na gbà nǔ tawun lɛ é. Etɛ é ka byɔ? É byɔ Falawɔ́ɔn ɖɔ é ni na gbè kannumɔ tɔn livi mɔ̌kpan lɛ, bonu ye ni gosin tò ɔ mɛ! Mɔyizi ka ɖó hudo adɔgbigbo tɔn à? É ɖò wɛn!—Kɛ́n. 12:3; Ebl. 11:27.
it-2 309 akpá. 6
Mɔyizi
É byɔ akɔ́nkpinkpan kpo nǔɖiɖi kpo cobɔ è na yì Falawɔ́ɔn nukɔn. Hlɔnhlɔn Jehovah tɔn kpo gbigbɔ tɔn kpo e ɖò Mɔyizi kpo Aalɔ́ɔn kpo jí lɛ é kɛɖɛ jɛn sixu zɔ́n bɔ ye kpé azɔ̌ e é sɔ́ d’así nú ye é wu. Dǒ nukún hɔnmɛ Falawɔ́ɔn, ee nyí axɔ́su agbɔ̌nnɔ bǐ gbɛ̀ ɔ tɔn hwenɛnu tɔn é tɔn mɛ kpɔ́n sɛ́dó. Fí enɛ e ɖɛkpɛ tɔn ma kpé we ǎ é wɛ Falawɔ́ɔn goyitɔ́ ɔ, ee sɔ́ éɖée dó ɖó yɛhwe ɖé é nɔ nɔ, bɔ wěɖexámɛtɔ́ tɔn lɛ, ahwangán tɔn lɛ, mɛcɔ́tɔ́ tɔn lɛ kpo kannumɔ tɔn lɛ kpo nɔ lɛlɛ̌ dó è. Gɔ́ na ɔ, sinsɛngán lɛ, ee nyí majikiblotɔ́ lɛ é ɖò gbeklánxámɛtɔ́ taji Mɔyizi tɔn lɛ mɛ. Gbɔn vo nú Falawɔ́ɔn ɔ, nya enɛ lɛ wɛ nyí mɛ e ɖó hlɔnhlɔn hugǎn ɖò axɔ́suɖuto ɔ mɛ lɛ é. Mɛ nukúnɖeji enɛ lɛ bǐ ɖò gudo nú Falawɔ́ɔn e ɖò hun jɛ dó yɛhwe Ejipu tɔn lɛ jí wɛ é. Azɔn ɖokpo géé wɛ Mɔyizi kpo Aalɔ́ɔn kpo wá Falawɔ́ɔn nukɔn ǎ, loɔ, azɔn mɔ̌kpan wɛ, bɔ Falawɔ́ɔn nɔ ɖò ayi tɔn hɛn syɛn d’eji wɛ hweɖebǔnu e ye wá é, ɖó é kánɖeji bo na hɛn kannumɔ tɔn Eblée enɛ lɛ e xɔ akwɛ n’i lɛ é ɖó acɛ tɔn glɔ́. Nǔgbo ɔ, ee Mɔyizi kpo Aalɔ́ɔn kpo dó awě tantɔngɔ́ ɔ sín wɛn gudo é ɔ, è nya ye tɔ́n sín Falawɔ́ɔn nukɔn, bɔ ɖò awě tɛnnɛgɔ́ ɔ gudo ɔ, è ɖegbe nú ye ɖɔ ye ni ma sɔ́ tɛ́n kpɔ́n bá mɔ Falawɔ́ɔn nukúnmɛ gbeɖé ó, é ma nyí mɔ̌ ǎ ɔ, è na hu ye.—Tí 10:11, 28.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w95 1/9 23 akpá. 11
Kúnnuɖetɔ́ lɛ kpo Nǔmɛsɛn lɛ Kpo
11 Hwenu e Izlayɛli-ví lɛ kpò ɖò Ejipu é ɔ, Jehovah sɛ́ Mɔyizi dó Falawɔ́ɔn gɔ́n, bo ɖɔ n’i ɖɔ: “Yì axɔ́su ɔ gɔ́n. Nyɛ wɛ zɔ́n bɔ é kpo gǎnhɔnyitɔ́ tɔn lɛ kpo ɖò tó tlí wɛ, bonu má jlɛ́ nǔdabaɖa enɛ lɛ ɖò tɛntin yetɔn. Enɛ ɔ, a na sixu ɖɔ lee un wà Ejipunu lɛ sín nǔ gbɔn ɔ kpodo nǔdabaɖa e un jlɛ́ ɖò tɛntin yetɔn lɛ kpo sín xó nú vǐ towe lɛ kpo vivǔ towe lɛ kpo. Enɛ ɔ, mi na tuùn ɖɔ nyɛ wɛ nyí Mawu Mavɔmavɔ.” (Tíntɔ́n 10:1, 2) Mɛjitɔ́ Izlayɛli-ví tónúsétɔ́ lɛ na ɖɔ nǔ ɖaxó ɖaxó e Jehovah wà lɛ é nú vǐ yetɔn lɛ. Vǐ enɛ lɛ na wá ɖɔ nú vǐ yeɖesunɔ tɔn lɛ, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, é na nɔ nyí sín jijimɛ ɖé jí jɛ jijimɛ ɖevo jí. Enɛ ɔ, ye na kpò ɖò nǔ ɖaxó ɖaxó e Jehovah wà lɛ é flín wɛ. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, ɖò égbé ɔ, azɔ̌ mɛjitɔ́ lɛ tɔn wɛ é nyí ɖɔ ye ni nyí kúnnuɖetɔ́ nú vǐ yetɔn lɛ.—Sɛ́nflínmɛ 6:4-7; Nǔnywɛxó 22:6.
it-1 849 akpá. 6
Tíntɔ́n
Mɔ̌ mɛ ɔ, Jehovah ɖè hlɔnhlɔn tɔn xlɛ́ ɖò ali jiwǔ ɖé nu dó sɔ́ nyikɔ tɔn sù, bo lɛ́ hwlɛn Izlayɛli-ví lɛ. Ee Izlayɛli-ví lɛ jɛ Zǎnzǎnhweji Xù Vɔvɔ ɔ tɔn wuyɛyɛ́-afɔyɛyɛ́ gudo é ɔ, sunnu lɛ dó han ɖé ɖò alixlɛ́mɛ Mɔyizi tɔn glɔ́; bɔ nɔví nyɔnu tɔn Miliamu gbeyiɖɔ ɔ lɔmɔ̌ zé hǔn, bɔ ɖò alixlɛ́mɛ tɔn glɔ́ ɔ, nyɔnu lɛ xò kpóɖó nú sunnu lɛ bɔ ye jihan, bo ɖú we. (Tí 15:1, 20, 21) Izlayɛli-ví lɛ kpo kɛntɔ́ yetɔn lɛ kpo sɔ́ ɖò kpɔ́ dìn ǎ. Hwenu e Izlayɛli-ví lɛ tɔ́n sín Ejipu é ɔ, gbɛtɔ́ alǒ kanlin wà nǔ nyanya ɖé nú ye ǎ; cukú vɔ́vɔ́ hó ye ǎ. (Tí 11:7) Tan e è kpi ɖò Tíntɔ́n mɛ é xlɛ́ ɖɔ Falawɔ́ɔn ɖesunɔ dɔn ɖò xù ɔ mɛ kpo ahwankpá tɔn kpo ǎ có, Ðɛhan 136:15 ɖɔ ɖɔ Jehovah “dɔn Ejipu xɔ́su ɔ kpo ahwangɔnu tɔn kpo dó [Xù Vɔvɔ ɔ] mɛ.”
27 JUILLET–2 AOÛT
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | TÍNTƆ́N 12
“Etɛ ka Nyí Tinmɛ Dindinwayixwe ɔ Tɔn nú Klisanwun Lɛ?”
w07 1/1 20 akpá. 4
“Mi Na Ðò Awǎ Jɛ Wɛ Kpowun”
4 Jezu kú ɖò 14 Nisáan 33 H.M. tɔn. Ðò Izlayɛli ɔ, 14 Nisáan sín azǎn jí wɛ è nɔ ɖu Dindinwayixwe ɔ kpo awǎjijɛ kpo ɖè. Xwewu xwewu ɖò azǎn enɛ jí ɔ, xwédo lɛ nɔ ɖu nǔɖe ɖó kpɔ́, bɔ lɛngbɔ̌ví e ma ɖó blɔ̌ ǎ é winnyawinnya ɖé nɔ ɖ’emɛ. Mɔ̌ mɛ ɔ, ye nɔ flín azɔ̌ e lɛngbɔ̌ví ɖé sín hun wà, ee è hwlɛn nukɔngbeví Izlayɛli-ví lɛ tɔn hwenu e wɛnsagun kú tɔn ɔ hu nukɔngbeví Ejipunu lɛ tɔn ɖò 14 Nisáan ɖò 1513 J.H.M. tɔn é. (Tíntɔ́n 12:1-14) Lɛngbɔ̌ví Dindinwayixwe tɔn ɔ nɔte nú Jezu. Mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔ dó wǔ tɔn ɖɔ: “Klisu e nyí Dindinwayixwe mǐtɔn sín lɛngbɔ̌ví ɔ, è ko sɔ́ ɛ dó savɔ̌ na.” (1 Kɔlɛntinu lɛ 5:7) Hun lɛngbɔ̌ví Dindinwayixwe tɔn ɔ tɔn ɖɔhun ɔ, hun e Jezu kɔn nyi ayǐ é hwlɛn mɛ gegě.—Jaan 3:16, 36.
it-2 485 akpá. 7
Dindinwayixwe
Jezu bló bɔ Dindinwayixwe ɔ sín akpáxwé ɖé lɛ jɛnu. Ali e nu é jɛnu ɖè é ɖokpo wɛ nyí ɖɔ hun e è sá dó xwé lɛ wu ɖò Ejipu é hwlɛn nukɔngbeví Izlayɛli-ví lɛ tɔn gán sín wɛnsagun e sú kún dó nú mɛ lɛ é lɔ mɛ. Pɔlu ɖɔ dó Klisanwun yí ami dó ɖè lɛ wu ɖɔ ye nyí agun nukɔngbeví lɛ tɔn (Eb 12:23, nwt), bo ɖɔ ɖɔ Klisu hwlɛn ye gbɔn hun tɔn gblamɛ. (1Tɛ 1:10; Efɛ 1:7) È ɖó na gbà lɛngbɔ̌ví Dindinwayixwe tɔn ɔ sín xú ɖě ǎ. È ko ɖɔ ɖ’ayǐ dó xú Jezu tɔn lɛ wu ɖɔ è kún na gbà kwín ɖokpo ó, bɔ nǔ e ka jɛ ɖò kú tɔn gudo pɛ́ɛ é nɛ. (Ðɛ 34:21; Jn 19:36) Mɔ̌ mɛ ɔ, Dindinwayixwe e Jwifu lɛ ɖu nú xwè kanweko mɔ̌kpan é nyí ɖokpo ɖò nǔ ɖěɖee Sɛ́n ɔ sɔnǔ na b’ɛ nyí yɛ nǔ ɖěɖee ja, bo dó gesí Jezu Klisu “Lɛngbɔ̌ví Mawu tɔn” tɔn é.—Eb 10:1; Jn 1:29.
w13 15/12 20 akpá. 13-14
‘Mi Na Hɛn Nǔ E Jɛ ɔ Ayi Mɛ’
13 Enyi jijimɛ yɔyɔ̌ lɛ ɖò susu wɛ ɔ, tɔ́ lɛ ɖó na nɔ tɛɖɛ̌ nǔkplɔnmɛ taji ɖé lɛ jí nú vǐ yetɔn lɛ. Nǔkplɔnmɛ ɔ ɖokpo wɛ nyí ɖɔ Jehovah sixu cyɔn alɔ mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ jí. Vǐ lɛ nɔ kplɔ́n ɖɔ Jehovah kún nyí yɛhwe ɖé kpowun ó. Mɛ nǔjɔnǔ tɔn ɖé wɛ Jehovah nyí, bo lɛ́ nyí Mawu gbɛɖe e nǔ togun tɔn tɔn nɔ ɖu ayi mɛ na, b’ɛ nɔ jɛhun dó takún tɔn mɛ é. É xlɛ́ ɖɔ emi nɔ wà mɔ̌ hwenu e é “dɔn tó nú Ejipu tò ɔ,” bo cyɔn alɔ nukɔngbeví Izlayɛli-ví lɛ tɔn lɛ jí é. É hu nukɔngbeví yetɔn lɛ ǎ.
14 Mɛjitɔ́ Klisanwun lɛ nɔ kpi nǔ e Dindinwayixwe ɔ nɔte na é sín tan nú vǐ sunnu kpo vǐ nyɔnu kpo yetɔn lɛ xwewu xwewu ǎ. É ɖò mɔ̌ có, a ka nɔ ɖɔ nǔkplɔnmɛ e ɖ’emɛ é nú vǐ towe lɛ à? Enɛ wɛ nyí ɖɔ Mawu nɔ cyɔn alɔ togun tɔn jí. A ka nɔ ɖɔ nú ye ɖɔ a kúdeji ɖɔ Jehovah kún ko huzu ó, bo kpò ɖò Alɔcyɔnmɛjitɔ́ nyí nú togun tɔn wɛ à? (Ðɛ 27:11; Eza. 12:2) Enyi a ɖò mɔ̌ wà wɛ ɔ, é ka nɔ nyí xóɖɔɖókpɔ́ ɖagbe ɖé ɖò hwi kpo vǐ towe lɛ kpo tɛntin, bɔ é nɔ nyí xóɖiɖɔ mɔ̌tɔn mɔ̌tɔn ɖé kpowun ǎ à? Dǒ gǎn bo sɔ́ nǔkplɔnmɛ enɛ dó hɛn xwédo towe lidǒ ɖò gbigbɔ lixo.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-2 484 akpá. 2
Dindinwayixwe
Awě Wǒ e xò Ejipu tò ɔ lɛ é bǐ xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ hwɛɖónúmɛ ɖé wɛ ye nyí nú yɛhwe Ejipu tɔn lɛ, ɖò taji ɔ, wǒgɔ́ ɔ, ee hu nukɔngbeví lɛ é. (Tí 12:12) Ðó kanlin ɖeɖóvo ɖé wɛ agbo nyí nú yɛhwe Râ wutu ɔ, sá e è sá lɛngbɔ̌ví Dindinwayixwe tɔn ɔ sín hun dó hɔnkpo lɛ wu é na nyí sù ɖuɖu ɖò Ejipunu lɛ nukúnmɛ. Gɔ́ na ɔ, kanlin ɖeɖóvo ɖé wɛ nyibu nyí nú yɛhwe Osiris, bɔ kún e è sú dó nú nukɔngbeví nyibu lɛ tɔn é nyí winnyanú nú yɛhwe enɛ. Falawɔ́ɔn ɖesu ɔ, yɛhwe Râ sín vǐ wɛ è nɔ sɔ́ ɛ dó mɔ, bo nɔ sɛn ɛ. Enɛ wu ɔ, kú e nukɔngbeví Falawɔ́ɔn ɖesunɔ tɔn kú é xlɛ́ ɖɔ é kpo Râ kpo ɖě kún vó nǔtí ó.
it-1 207 akpá. 1
Kpléɖókpɔ́
Nǔ e “kpléɖókpɔ́ mímɛ́” enɛ lɛ bǐ ɖó ɖò bǔ é wɛ nyí ɖɔ togun ɔ ɖó na wà azɔ̌ syɛnsyɛn ɖebǔ ɖò hwe enɛ lɛ nu ǎ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖò azǎn nukɔntɔn ɔ kpo tɛnwegɔ́ ɔ kpo Wɔ̌xúxú E Mɛ È Ma Dó Tɔ́n Ǎ É Sín Xwè hwenu ɔ, è nɔ bló “kpléɖókpɔ́ mímɛ́” lɛ, bɔ Jehovah ɖɔ dó ye wu ɖɔ: “È na wà azɔ̌ ɖebǔ azǎn enɛ lɛ gbè ǎ, nǔɖuɖu e mɛ ɖokpo ɖokpo na ɖu ɔ jɛn mi na ɖa.” (Tí 12:15, 16) É ɖò mɔ̌ có, vɔsanúxwlémawutɔ́ lɛ sín alɔnu nɔ ján ɖò “kpléɖókpɔ́ mímɛ́” lɛ hwenu, bɔ ye nɔ ɖò vɔ̌ sá nú Jehovah wɛ (Le 23:37, 38), b’ɛ ɖò wɛn ɖɔ enɛ kún gbà sɛ́n e ɖɔ xó dó azɔ̌ gbè bǐ gbè tɔn lɛ wu é ɖebǔ ó. Ðò kpaa mɛ ɔ, hwe enɛ lɛ nu nyí hwenu nǔɖemanawa tɔn nú togun ɔ ǎ, loɔ, hwenu e è na ɖu nǔ gbigbɔ tɔn lɛ sín vivǐ tawun lɛ é wɛ. Ðò gbɔjɛzán aklunɔzán gblamɛ tɔn hwenu ɔ, togun ɔ bǐ nɔ kplé bo nɔ sɛn Mawu agbawungba, bɔ è nɔ kplɔ́n nǔ ye. Enɛ ɔ, Xó Mawu tɔn e è nɔ xà ɖò agbawungba, bo nɔ lɛ́ tinmɛ é nɔ dó wusyɛn lanmɛ nú ye tawun, lee é wá nyí gbɔn ɖò kplɔ́ngbasá lɛ mɛ ɖò nukɔnmɛ é ɖɔhun. (Mɛ 15:21) Enɛ wu ɔ, togun ɔ nɔ wà azɔ̌ syɛnsyɛn ɖò Gbɔjɛzán gbè alǒ “kpléɖókpɔ́ mímɛ́” ɖevo lɛ hwenu ǎ có, ye ka nɔ zé yeɖée jó nú ɖɛxixo, bo nɔ lɛ́ lin tamɛ dó Gbɛɖotɔ́ ɔ kpo linlin tɔn lɛ kpo wu.—Kpɔ́n ASSEMBLÉE.