Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
1-7 JUIN
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 44-45
“Jozɛfu Sɔ́ Hwɛ Kɛ Nɔví Tɔn Lɛ”
w15 1/5 14-15
“Un Sixu Sɔ́ Nyɛɖée Ðó Mawu Tɛnmɛ Ǎ.”
Jozɛfu kpò ɖò nɔví tɔn lɛ dó kpɔ́n wɛ. É sɛ́ mɛ dó nɔví tɔn lɛ gbé mɛ, bɔ è wlí ye, bo dóhwɛ ye ɖɔ ye fin kɔ́fu. Hwenu e è mɔ kɔ́fu ɔ ɖò Bɛnjamɛ́ɛ sín sáki mɛ é ɔ, è kplá ye mɛ bǐ lɛkɔ wá Jozɛfu gɔ́n. Ali hun nú Jozɛfu lo, b’ɛ na mɔ nǔ jɛ mɛ alɔkpa e nɔví tɔn lɛ nyí é wu. Judáa ɖɔ xó dó ye nu. É byɔ ɖɔ é ni kú nǔblawu nú ye, bo tlɛ ɖɔ ɖɔ emi mɛ 11 lɛ bǐ ni huzu kannumɔ. Jozɛfu ɖegbe ɖɔ Bɛnjamɛ́ɛ ɖokponɔ ni nyí kannumɔ ɖò Ejipu, ɖɔ mɛ e kpò lɛ é ni lɛkɔ yì xwé.—Bǐbɛ̌mɛ 44:2-17.
Lee nǔ cí nú Judáa é sísɛ́ ɛ b’ɛ ɖɔ: “Nɔví mǐtɔn . . . ɖó fofó ɖokpo bɔ é nyí nɔ tɔn sín vǐ; é ka ko kú. É wá kpò éɖokponɔ bɔ tɔ́ mǐtɔn yí wǎn n’i.” Xó enɛ lɛ na ko byɔ lanmɛ nú Jozɛfu, ɖó é wɛ nyí Hlacɛli e nyí asì yí wǎn na Jakɔbu tɔn, ee kú hwenu e é ɖò Bɛnjamɛ́ɛ jì wɛ é sín vǐ sunnu ɖaxó. É ɖò wɛn ɖɔ nǔ e kúnkplá Hlacɛli lɛ é flínflín xɔ akwɛ nú Jozɛfu, tɔ́ tɔn ɖɔhun. Vlafo kancica enɛ e ɖò Jozɛfu kpo Bɛnjamɛ́ɛ kpo tɛntin é zɔ́n bɔ Bɛnjamɛ́ɛ vɛ́ n’i tawun.—Bǐbɛ̌mɛ 35:18-20; 44:20.
Judáa savo nú Jozɛfu ɖɔ é ni ma sɔ́ Bɛnjamɛ́ɛ dó ɖó kannumɔ ó. É tlɛ byɔ ɖɔ emi na huzu kannumɔ ɖó Bɛnjamɛ́ɛ tɛnmɛ. Enɛ gudo ɔ, é sú ta nú xó tɔn kpo wǔblabla kpo bo ɖɔ: “Enyi nyɛ kpo vǐ ɔ kpo ma zɔn yì ǎ ɔ, nɛ̌ un na sixu yì tɔ́ ce gɔ́n gbɔn? Etɛ! Tɔ́ ce jɛ aluwɛ mɛ ɔ, é na nyɔ́ mɔ nú mì ǎ.” (Bǐbɛ̌mɛ 44:18-34) É ɖò wɛn ɖɔ é ko huzu dìn lo. É xlɛ́ ɖɔ hwɛ emitɔn lɛ vɛ́ nú emi kpowun ǎ, loɔ, é lɛ́ ɖè wuvɛ̌sexámɛ, mɛɖée sísɔ́ dó savɔ̌ kpo xomɛnyínyɔ́ kpo xlɛ́.
Jozɛfu sɔ́ sixu ɖu ɖò éɖée jí ǎ. É ɖó na ɖè lee nǔ cí n’i ɖò ayi mɛ é xlɛ́. Ee é nya mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ tɔ́n gudo é ɔ, é y’avǐ kpo xósúsú kpo bɔ è sè ɖò Falawɔ́ɔn sín hɔnmɛ. Enɛ gudo ɔ, é ɖè éɖée xlɛ́ ye: “Nyɛ wɛ nyí nɔví mitɔn Jozɛfu.” É zunfan nɔví tɔn e sín ayi ko gbadó lɛ é, bo sɔ́ nǔ e ye wà n’i lɛ é bǐ sín hwɛ kɛ ye kpo xomɛnyínyɔ́ kpo. (Bǐbɛ̌mɛ 45:1-15) Mɔ̌ mɛ ɔ, é wà nǔ Jehovah e nɔ sɔ́ hwɛ kɛ mɛ faa é ɖɔhun. (Ðɛhan 86:5) Mǐ lɔ ka nɔ wà mɔ̌ à?
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1 606
Awu Vúnvún Dó Kɔ nú Mɛɖée
Xlɛ̌ aluwɛ mɛ ninɔ tɔn ɖé wɛ é nyí nú Jwifu lɛ kpo mɛ e ɖò Zǎnzǎnhweji lɛ é kpo, ɖò taji ɔ, hwenu e ye sè ɖɔ mɛyámɛ yetɔn ɖé kú é. Ðò ninɔmɛ gegě mɛ ɔ, awu vúnvún gbɔn mɔ̌ nɔ byɔ ɖɔ è ni vún awu ɔ ɖò akɔ́n nu kpowun, é nyí dandan awu ɔ bǐ wɛ è nɔ vún kaka bɔ didó tɔn na gló ǎ.
Hwlibɛni, ee nyí vǐ sunnu ɖaxó Jakɔbu tɔn é wɛ wà nǔ gbɔn mɔ̌ azɔn nukɔntɔn bɔ Biblu ɖɔ. Hwenu e é lɛkɔ yì dotɔ e mɛ sin ma ɖè ǎ, bɔ è sɔ́ Jozɛfu dó é kɔn, bo ma mɔ ɛ ǎ é ɔ, é vún awu dó kɔ nú éɖée bo ɖɔ: “Jozɛfu sɔ́ ɖò dotɔ ɔ mɛ ǎ. Nɛ̌ un na wà nǔ gbɔn dìn?” Ðó Hwlibɛni wɛ nyí vǐ sunnu ɖaxó ɔ wu ɔ, é wɛ è ɖó na kan nɔví tɔn kpɛví ɔ byɔ. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, hwenu e è wá dó Jozɛfu sín kú enyíì wɛn tɔ́ tɔn Jakɔbu é ɔ, é vún awu dó kɔ nú éɖée, bo sɔ́ nǔwamɛwu dó. (Bǐ 37:29, 30, 34) Bɔ hwenu e è ɖɔ ɖɔ Bɛnjamɛ́ɛ nyí ajotɔ́ ɖò Ejipu é ɔ, Jozɛfu sín tɔ́ví lɛ vún awu dó kɔ nú yeɖée bo dó ɖè aluwɛ e mɛ ye ɖè é xlɛ́.—Bǐ 44:13.
w04 15/8 15 akpá. 15
Wǎn Gbɛ́ nú Mɛ Ma Sín Nǔɖe Wu
15 Etɛ ka sixu d’alɔ mǐ bɔ mǐ ma na mɔ akpɔ dó mɛ ɖěɖee nɔ gbɛ́ wǎn nú mǐ, ma sín nǔɖe wu lɛ é wu ǎ? Flín ɖɔ Satáan kpo awoví lɛ kpo wɛ nyí kɛntɔ́ mǐtɔn taji lɛ. (Efɛzinu lɛ 6:12) Mɛ gegě nɔ tuùn gaan bo nɔ sɔ́ jlǒ dó dóya nú mǐ có, mɛ e nɔ klán gbè xá togun Mawu tɔn lɛ é gegě nɔ wà mɔ̌ ɖó ye ɖò manywɛ mɛ, alǒ mɛ ɖevo lɛ wɛ sísɛ́ ye ɖɔ ye ni wà mɔ̌ wutu. (Daniyɛli 6:5-17; 1 Timɔtée 1:12, 13) Jlǒ Jehovah tɔn wɛ nyí ɖɔ ali ni hun nú ‘gbɛtɔ́ alɔkpa lɛ bǐ’ bonu ye ni “mɔ hwlɛngán, bo na tuùn nǔgbo ɔ bǐ dégbédégbé.” (1 Timɔtée 2:4) Nǔgbo ɔ, mɛ e ko nɔ klán gbè xá mǐ ɖ’ayǐ lɛ é ɖé lɛ wá huzu nǔɖitɔ́ hatɔ́ mǐtɔn lɛ dìn ɖó ye mɔ jijɔ ɖagbe e mǐ nɔ ɖexlɛ́ lɛ é wutu. (1 Piyɛ́ɛ 2:12) Gɔ́ na ɔ, kpɔ́ndéwú Jakɔbu sín vǐ Jozɛfu tɔn sixu kplɔ́n nǔɖe mǐ. Jozɛfu sè wuvɛ̌ gegě ɖó tɔ́ví tɔn lɛ wutu có, é ka hɛn ye dó xomɛ ǎ. Etɛwu? Ðó Jozɛfu mɔ ɖɔ Jehovah sín nu ɖò xó ɔ mɛ, bɔ é ɖò gudo nú lee nǔ lɛ ɖò yiyi wɛ gbɔn é bonu linlin Tɔn na dó jɛnu. (Bǐbɛ̌mɛ 45:4-8) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Jehovah sixu sɔ́ wuvɛ̌ ɖebǔ e mǐ mɔ ɖò ali agɔ nu é dó bló bɔ é na kpa susu nú nyikɔ tɔn.—1 Piyɛ́ɛ 4:16.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
w06 1/2 31
Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É
Jozɛfu, mɛsɛntɔ́ Jehovah tɔn gbejinɔtɔ́ ɔ ka nɔ zán kpatagan kɔ́fu e é nɔ nu sin na ɔ dó tuùn sɔ e ja é na, lee Bǐbɛ̌mɛ 44:5 ɖò ɖiɖɔ gbɔn wɛ é wɛ à?
Hwɛjijɔ ɖebǔ ɖè bonu è na ɖi ɖɔ Jozɛfu nɔ zán amɔɛkinkan sín nǔ ɖě dó tuùn sɔ na ǎ.
Biblu ɖɔ linlin e Jozɛfu ɖó dó majiki sín nǔ lɛ zinzan dó tuùn sɔ na wu é nyi wɛn. Hwenu e è byɔ Jozɛfu ɖ’ayǐ ɖɔ é ni tinmɛ dlɔ̌ e Falawɔ́ɔn kú lɛ é ɔ, é tɛɖɛ̌ jí azɔn mɔkpan ɖɔ Mawu kɛɖɛ jɛn sixu “tinmɛ” nǔ e ɖò na jɛ wɛ ɖò sɔ lɛ é. Wǎgbɔ tɔn ɔ, Falawɔ́ɔn ɖesunɔ wá ɖi nǔ ɖɔ Mawu e Jozɛfu nɔ sɛn é, Mawu nǔgbo ɔ, wɛ zɔ́n bɔ Jozɛfu tuùn doyidoslɔ́ nǔ e na jɛ ɖò sɔ lɛ é tɔn, é nyí hlɔnhlɔn nǔɖoyɛswímɛ lɛ tɔn wɛ ǎ. (Bǐbɛ̌mɛ 41:16, 25, 28, 32, 39) Ðò Sɛ́n e Jehovah na gbɔn Mɔyizi jí ɖò nukɔnmɛ é mɛ ɔ, é gbɛ́ majikibiblo alǒ amɔɛkinkan dó dó zǒgbe jí ɖɔ Emiɖokponɔ wɛ nɔ ɖɔ nǔ e ja jijɛ gbé ɖò sɔ é ɖ’ayǐ.—Sɛ́nflínmɛ 18:10-12.
Bɔ etɛwu Jozɛfu ka ɖɔ gbɔn mɛsɛntɔ́ tɔn jí ɖɔ kpatagan kɔ́fu ɔ wɛ emi nɔ dó “tuùn sɔ e ja é na” lo? (Bǐbɛ̌mɛ 44:5) Enyi mǐ na tuùn ɔ, mǐ ɖó na mɔ nukúnnú jɛ ninɔmɛ e mɛ è ɖɔ xó ɔ ɖè lɛ é wu.
Jozɛfu sín nɔví lɛ yì Ejipu bo na xɔ nǔɖuɖu ɖó adɔ syɛnsyɛn e tɔ́n é wutu. Xwè ɖé lɛ ɖíe ɔ, nɔví tɔn enɛ lɛ ɖokpo ɔ wɛ sà ɛ dó kannumɔgbenu. Dìn ɔ, ye wá byɔ alɔdó ɖò nɔví yeɖesunɔ tɔn, ee nɔ kpé nukún dó nǔɖuɖuxó wu ɖò Ejipu é gɔ́n, bo ka tuùn ɖɔ é wɛ ǎ. Jozɛfu ɖè éɖée xlɛ́ ye ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, é ba bo na tɛ́n ye kpɔ́n. Jozɛfu jló na mɔ nukúnnú jɛ wu ɖɔ hwɛ yetɔn ka vɛ́ nú ye nǔgbo nǔgbo à jí. É lɛ́ jló na tuùn lě dò ye yí wǎn nú nɔví yetɔn Bɛnjamɛ́ɛ kpo tɔ́ yetɔn, Jakɔbu, ee yí wǎn nú Bɛnjamɛ́ɛ ɖó vo é sɔ é. Mɔ̌ mɛ ɔ, Jozɛfu zán sísɛ́.—Bǐbɛ̌mɛ 41:55–44:3.
Jozɛfu ɖegbe nú mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ ɖokpo ɖɔ é ni dó nǔɖuɖu gɔ́ nɔví emitɔn lɛ sín ati lɛ mɛ, bo lɛ́ lɛkɔ nú ye mɛ ɖokpo ɖokpo sín akwɛ dó sáki yetɔn lɛ mɛ, lobo sɔ́ kpatagan kɔ́fu emitɔn dó Bɛnjamɛ́ɛ sín sáki mɛ. Kaka jɛ finɛ ɔ, Jozɛfu ɖò éɖée ɖexlɛ́ wɛ ɖi nukúnkpénuwutɔ́ ɖé ɖò pagáwun tò ɖé mɛ. É nɔ huzu nǔwalɔ tɔn lɛ kpo gbè tɔn kpo sɔgbe xá nukúnkpénuwutɔ́ ɖé tɔn, ɖó mɔ̌ wɛ nɔví tɔn lɛ nɔ mɔ ɛ gbɔn ɖò manywɛ mɛ é nɛ.
Ee Jozɛfu wá nɔví tɔn lɛ nukɔn é ɔ, é lɛ́ kpò ɖò sísɛ́ sɔ́ ɖó nukɔn wɛ, bo kanbyɔ ye ɖɔ: “Mi tuùn ɖɔ gbɛtɔ́ nyɛ ɖɔhun ɔ, ɖó acɛ bo nɔ tuùn nǔ e ɖò jijɛ wɛ ɔ bǐ à cé?” (Bǐbɛ̌mɛ 44:15) Hǔn, é ɖò wɛn ɖɔ sísɛ́ ɔ mɛ jɛn kɔ́fuxó ɔ lɔmɔ̌ ɖè. Lee Bɛnjamɛ́ɛ ma j’ajo nǔgbo ǎ gbɔn é ɔ, mɔ̌ jɛn Jozɛfu lɔ ma nɔ zán kɔ́fu dó tuùn nǔ e ɖò na jɛ wɛ ɖò sɔ é ɖě ǎ é nɛ.
8-14 JUIN
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 46-47
“Ye Mɔ Kɔ Dó Sà Fún I Ðò Adɔ Hwenu”
w87 1/5 15 akpá. 2
È Hwlɛn Gbɛ̀ Yetɔn Ðò Adɔ Hwenu
2 Xwè tɛnwe e nǔɖuɖu tíìn kɔn nyi kpɔ́ gégé na lɛ é wá vivɔnu, bɔ adɔ ɔ tɔ́n lee Jehovah ko ɖɔ gbɔn é, Ejipu kɛɖɛ wɛ é ka tɔ́n ɖè ǎ, loɔ, é “kpa zinkpo bo jinjɔn ayǐ [gbɔn ayikúngban] ɔ bǐ [jí].” Hwenu e togun Ejipu tɔn e ɖò adɔ kú wɛ é wlí xósúsú bo yì Falawɔ́ɔn gɔ́n bo byɔ nǔɖuɖu é ɔ, é ɖɔ nú ye ɖɔ: “Mi yì Jozɛfu gɔ́n, bo bló nǔ e é na ɖɔ nú mi é bǐ.” Jozɛfu sà jinukún nú ye kaka bɔ akwɛ yetɔn bǐ vɔ. Enɛ gudo ɔ, é yí gbè bonu ye na sɔ́ kanlin yetɔn lɛ dó xɔ nǔ. Wǎgbɔ tɔn ɔ, togun ɔ wá Jozɛfu gɔ́n bo ɖɔ n’i ɖɔ: “Xɔ mǐ kpo ayikúngban mǐtɔn lɛ kpo, bo na nǔɖuɖu mǐ. Enɛ ɔ, mǐ kpo ayikúngban mǐtɔn lɛ kpo na nyí axɔ́su ɔ tɔn.” Mɔ̌ mɛ ɔ, Jozɛfu xɔ ayikúngban Ejipunu lɛ tɔn bǐ nú Falawɔ́ɔn.—Bǐbɛ̌mɛ 41:53-57; 47:13-20.
Axɔ́suɖuto ɔ Ðò Jlǒ Mawu Tɔn Wà Wɛ Ðò Ayikúngban Jí
11 Nǔɖuɖu na túnflá. Adɔ ɖò ya dó nú gbɛ̀ ɔ wɛ ɖò gbigbɔ lixo. Biblu gb’akpá nú mɛ ɖɔ: “Azǎn ɖé na wá bɔ un na sɛ́ adɔ dó tò ɔ mɛ. Xovɛ́ na nɔ sin mɛ lɛ, é ka na nyí nǔɖuɖu sín xovɛ́ ǎ. Kɔ na xú ye, é ka na nyí sin sín kɔ wɛ na xú ye ǎ; loɔ, xó e ɖɔ wɛ un ɖè ɔ sín xovɛ́ wɛ na sin ye, bɔ kɔ tɔn na xú ye.” (Amɔ. 8:11) Adɔ na dóya nú toví Axɔ́suɖuto Mawu tɔn tɔn lɛ lɔ wɛ à? Jehovah ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ vogbingbɔn elɔ na tíìn ɖò togun emitɔn kpo kɛntɔ́ emitɔn lɛ kpo tɛntin: “Mɛsɛntɔ́ ce lɛ na mɔ nǔ e ye na ɖu é, bɔ midɛɛ lɛ ka na nɔ xovɛ́. Mɛsɛntɔ́ ce lɛ na mɔ sin bo nu, midɛɛ lɛ ka na nɔ nugblá. Mɛsɛntɔ́ ce lɛ na ɖò awǎjijɛ mɛ, midɛɛ lɛ ka na ɖu winnya.” (Eza. 65:13) A ka mɔ bɔ xó enɛ lɛ ɖò jijɛnu wɛ nǔgbo à?
12 Nǔɖuɖu gbigbɔ tɔn lɛ nɔ sà tɔ̀ wá mǐ gɔ́n tɔsisa e gbló ada bo lɛ́ gɔ́ngɔ́n é ɖɔhun. Wema junjɔn Biblu jí lɛ kaka jɛ xóyidókanji lɛ kpo video lɛ kpo, kplé mǐtɔn lɛ kpo kpléɖókpɔ́ ɖaxó lɛ kpo, kpodo nǔ ɖěɖee nɔ tɔ́n ɖò Tɛn Ɛntɛnɛti Tɔn mǐtɔn jí lɛ é kpo jí nyí tɔsisa ɖaxó gbigbɔ tɔn ɖé bo ɖò sisa wá mǐ gɔ́n wɛ ɖò gbɛ̀ e adɔ ɖò ya dó na wɛ é ɖé mɛ. (Ezek. 47:1-12; Jowɛ. 3:18) Enyi a ɖò mimɔ wɛ bɔ akpá e Jehovah dó ɖɔ nǔɖuɖu na túnflá é ɖò jijɛnu wɛ ɖò gbɛzán towe mɛ ɔ, é nɔ sɔ́ akpakpa we à cé? A ka kúdeji ɖɔ emi ɖò nǔ ɖu wɛ ɖò tavo Jehovah tɔn jí ɖò gbesisɔmɛ à?
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1 227 akpá. 16
Alɔ, Wǔtu, Afɔ, kpo Nukúnmɛ Sín Xlɛ̌ lɛ kpo Zinzan
Alɔ sísɔ́ dó bɔ mɛkúkú sín nukún lɛ dó. Ðɔ e Jehovah ɖɔ nú Jakɔbu ɖɔ “Jozɛfu wɛ na zé alɔ tɔn dó bɔ nukún towe lɛ dó” é ɔ (Bǐ 46:4, nwt), ɖiɖɔ wɛ é ɖè ɖɔ Jozɛfu wɛ na bɔ nukún Jakɔbu tɔn lɛ dó ɖò kú tɔn gudo; vǐ sunnu ɖaxó ɔ wɛ ka ɖó acɛ bo na wà mɔ̌. Hǔn, é cí ɖɔ Jehovah ɖò xlɛ́xlɛ́ Jakɔbu wɛ ɖò fí ɖɔ vǐ sunnu ɖaxó sín acɛ ɔ, Jozɛfu tɔn wɛ é ɖó na nyí.—1Tan 5:2.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mɛ 7:14 jí
Ye bǐ bló gbɛtɔ́ 75: Hwenu e Etyɛni ɖɔ ɖɔ mɛ e ɖò xwédo Jakɔbu tɔn mɛ bo yì Ejipu lɛ é bǐ bló gbɛtɔ́ 75 é ɔ, é sixu nɔ ma nyí Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ É sín wemafɔ ɖé lě mɛ wɛ é ɖè xó sín tlɔlɔ. È mɔ kɛ́n enɛ ɖò wema Massorète tɔn e è wlan dó Ebléegbe mɛ lɛ é mɛ ǎ. Bǐ 46:26 ɖɔ: “Mɛ e xwedó Jakɔbu wá Ejipu bo nyí vǐ tɔn kpo vivǔ tɔn kpo lɛ ɔ bǐ bló gbɛtɔ́ kanɖé-ko-atɔ́ɔ́n-nukún-ɖokpo (66).” Wemafɔ 27 ɖɔ gɔ́ na ɖɔ: “Jakɔbu sín hɛ̌nnu e wá nɔ Ejipu lɛ bǐ bló kanɖé gban (70).” Ðò fí ɔ, è xà mɛ lɛ ɖò ali vovo we nu; é cí ɖɔ kɛ́n nukɔntɔn ɔ ɖò gesí dó Jakɔbu sín vǐ lɛ kpo vivǔ lɛ kpo kɛɖɛ wɛ, bɔ wegɔ́ ɔ ɖò gesí dó ye mɛ nabi e wá Ejipu lɛ é bǐ wɛ. È lɛ́ ɖɔ xó dó kɛ́n Jakɔbu sín vǐ lɛ kpo vivǔ lɛ kpo tɔn wu ɖò Tí 1:5 kpo Sɛ́ 10:22 kpo mɛ, bɔ è ɖɔ ɖɔ é nyí “70.” É cí ɖɔ kɛ́n atɔngɔ́ e Etyɛni na é ɖò gesí dó Jakɔbu sín hɛ̌nnu e gbló ada hú mɔ̌ é ɖé wɛ ɖɔhun. Mɛɖé lɛ lin ɖɔ vǐ kpo vivǔ kpo Jozɛfu sín vǐ Manasée kpo Eflayimu kpo tɔn, ee xó è ɖɔ ɖò Bǐ 46:20 ɖò Septante mɛ lɛ é ɖò kɛ́n enɛ mɛ. Mɛ ɖevo lɛ lin ɖɔ Jakɔbu sín vǐsí, ee è ma xà dó kɛ́n e xó è ɖɔ ɖò Bǐ 46:26 mɛ ǎ lɛ é ɖò kɛ́n enɛ mɛ. Hǔn, kɛ́n “75” ɔ sixu nyí kplékplé ɔ bǐ. É ɖò mɔ̌ có, é sixu nyí vɔ̌ wlan akpáxwé Biblu tɔn e ɖò Ebléegbe mɛ, bɔ è nɔ zán ɖò xwè kanweko nukɔntɔn H.M. tɔn mɛ lɛ é mɛ wɛ kɛ́n enɛ ɖè. Ðò xwè lɛ gudo ɔ, akɔwé Biblu tɔn lɛ wá mɔ ɖɔ kɛ́n “75” ɔ wɛ nyí kɛ́n e è zán ɖò Bǐ 46:27 kpo Tí 1:5 kpo mɛ ɖò Septante Glɛkigbe tɔn mɛ é. Gɔ́ na ɔ, ɖò xwè kanweko 20gɔ́ ɔ mɛ ɔ, è mɔ Tí 1:5 sín xwɛ we bɔ ye ɖò Ebléegbe mɛ ɖò Wema Mlámlá Xú Kúkú tɔn ɔ mɛ, bɔ è zán kɛ́n “75” ɔ ɖò ye lɔ mɛ. Kɛ́n e Etyɛni zán é sixu ko jinjɔn wema xóxó enɛ lɛ ɖokpo jí. É na bo nyí ɖɔ linlin ɖebǔ wɛ sɔgbe ɔ, ali vovo e nu è nɔ xà hɛ̌nnu Jakɔbu tɔn lɛ bǐ ɖè é ɖokpo jí wɛ kɛ́n e Etyɛni zán é jinjɔn kpowun.
15-21 JUIN
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 48-50
“Mɛxomɔ lɛ Ðó Nǔ Gegě Bo Na Má Xá Mǐ”
it-1 1228 akpá. 8
Jakɔbu
Táan kpɛɖé cobɔ Jakɔbu na kú ɔ, é xoɖɛ dó vivǔ tɔn, Jozɛfu ví lɛ jí, bɔ gbɔn alixlɛ́mɛ Mawu tɔn gblamɛ ɔ, é sɔ́ acɛ e vǐ mɛxo ɔ, Manasée ɖó é jó nú mɛ kpɛví ɔ, Eflayimu. Enɛ gudo ɔ, Jakɔbu ɖɔ nú Jozɛfu e na yí akpáxwé we gǔ nukɔngbeví tɔn ɔ ɖɔ: “Sikɛmu tò ɔ, hwi wɛ un na na; nɔví towe lɛ wɛ un na na ǎ. Tò enɛ ɔ, ahwan wɛ un fun bo yí ɖò Amɔliti lɛ sí. Un na na we, bɔ é na nyí tò ɖé bɔ a na ɖó hú nɔví towe lɛ.” (Bǐ 48:1-22; 1Tan 5:1) Ðó fífá mɛ wɛ Jakɔbu xɔ ayikúngban kpɛví e ɖò Sikɛmu kpá é ɖè ɖò vǐ sunnu Hamɔ́ɔ tɔn lɛ sí wutu ɔ (Bǐ 33:19, 20), é cí ɖɔ nǔɖiɖi e Jakɔbu ɖó é ɖexlɛ́ wɛ é ɖè hwenu e é dó akpá enɛ nú Jozɛfu é. Nǔɖiɖi enɛ sísɛ́ ɛ b’ɛ ɖɔ xó dó tò Kanáa tɔn e kúnkan tɔn na wá yí ɖò nukɔnmɛ é wu cí nǔ ɖɔ éɖesunɔ wɛ ko sɔ́ hwi kpo gǎ kpo dó yí na ɖɔhun. (Kpɔ́n AMORITE.) Akpáxwé we Jozɛfu tɔn e ɖò ayikúngban e ye yí lɛ é mɛ é wɛ nyí akpáxwé we e è na akɔta Eflayimu kpo Manasée kpo tɔn lɛ é.
it-1 623 akpá. 1
Azǎn Gudogudo Tɔn Lɛ
Nǔ E Jakɔbu Ðɔ Ð’ayǐ Ðò Kúzan Tɔn Jí É. Hwenu e Jakɔbu ɖɔ nú vǐ sunnu tɔn lɛ ɖɔ “Mi sɛkpɔ́ mì, bonu ma ɖɔ lee sɔ na cí gbɔn ɔ nú mi” é ɔ, hwenu e xó tɔn lɛ na jɛ jijɛnu jí é sín xó ɖɔ wɛ é ɖè. (Bǐ 49:1) Xwè 200 jɛji ɖíe é ɔ, Jehovah ko ɖɔ nú gǎn’páa Jakɔbu tɔn Ablamu (Ablaxamu) ɖɔ è na dóya nú kúnkan tɔn nú xwè 400. (Bǐ 15:13) Enɛ wu ɔ, ɖò ninɔmɛ elɔ mɛ ɔ, xwè 400 e è na dóya nú ye xɔ é na wá vivɔnu hwɛ̌, cobɔ sɔgudo e xó ɖɔ wɛ Jakɔbu ɖè bo ɖɔ “sɔ” é na bɛ́. (Nú a na mɔ tinmɛ ɖevo lɛ dó Bǐbɛ̌mɛ 49 jí hǔn, kpɔ́n nǔ e ɖò Jakɔbu ví lɛ ɖokpo ɖokpo sín nyikɔ glɔ́ lɛ é.) È sixu lɛ́ ɖó nukún ɖɔ nǔɖɔɖ’ayǐ enɛ na jɛnu ɖò ali ɖevo nu ɖò nukɔnmɛ dó “Izlayɛli Mawu tɔn” wu.—Ga 6:16, nwt; Hlɔ 9:6.
w07 1/6 28 akpá. 10
Nyɔna ɖé Wɛ Mɛxomɔ lɛ Nyí nú Mɛ Winnyawinnya Lɛ
10 Mɛxomɔ lɛ sixu lɛ́ nyí kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖé nú nǔɖitɔ́ hatɔ́ yetɔn lɛ. Ðò vǐ sunnu Jakɔbu tɔn Jozɛfu sín kpikpo hwenu ɔ, é wà nǔɖiɖi nú klewun ɖé bɔ nǔ e mɛ é tɔ́n kɔ dó é kan Mawu sɛntɔ́ e nɔ gbɛ̀ ɖò gudo tɔn lɛ é livi mɔkpan. Hwenu e é ɖó xwè 110 é ɔ, é ɖegbe nú ye dó “lee è na wà xú tɔn lɛ sín nǔ gbɔn é” wu, enɛ wɛ nyí ɖɔ, hwenu e Izlayɛli-ví na wá gosin Ejipu é ɔ, ye ɖó na bɛ́ xú tɔn lɛ yì. (Eblée lɛ 11:22; Bǐbɛ̌mɛ 50:25) Gbeɖiɖe enɛ na hlɔnhlɔn nukúnɖiɖó Izlayɛli-ví lɛ tɔn ɖò xwè mɔkpan e ye bló ɖò kannumɔgbenu ɖò kú Jozɛfu tɔn gudo lɛ é mɛ, bo na ye ganjɛwu ɖɔ è na wá hwlɛn ye gbè ɖokpo.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w04 1/6 15 akpá. 4-5
Nyɔnanɔ Wɛ nú Mɛ E Nɔ Kpa Susu nú Mawu lɛ É
4 Cobonu Izlayɛli-ví lɛ na yì Akpádídó Yikúngban ɔ jí ɔ, Izlayɛli-ví e ɖò akɔta Gadi tɔn mɛ lɛ é ɖé lɛ byɔ ɖɔ è ni na gbè emi bonu emi na nɔ ayikúngban e nyɔ́ nú kanlin nyinyi e jí ɖò zǎnzǎnhweji Judɛ́ɛn tɔn. (Kɛ́nsísɔ́ 32:1-5) Gbɛ̀ ninɔ ɖò finɛ na byɔ ɖɔ ye ni ɖí xwi xá wuvɛ̌ syɛnsyɛn ɖé lɛ. Judɛ́ɛn Tɔdo ɔ na cyɔn alɔ akɔta e ɖò gbadahweji lɛ é jí; nǔɖe wɛ é nyí bo nɔ glɔ́n ali nú ahwantɔ́nmɛ ɖò jɔwamɔ linu. (Jozuwée 3:13-17) Amɔ̌, George Adam Smith ɖɔ dó ayikúngban e ɖò zǎnzǎnhweji Judɛ́ɛn tɔn lɛ é wu ɖɔ: “[Ayikúngban lɛ] ɖò faɖaɖa ɖò Alabíi yikúngban e yì jǐ é jí, bɔ nǔ kaka ɖé ɖè bo na nya xɛ ɖò mɛ jí ǎ. Enɛ wu ɔ, hwɛhwɛ wɛ mɛ ɖěɖee xovɛ́ nɔ ɖò sinsin wɛ bɔ ye ma nɔ nɔ fí ɖokpo ǎ lɛ é nɔ wà gbà ye, bɔ ɖé lɛ ɖò ye mɛ nɔ wá xwewu xwewu bo na ba nǔɖuɖu nú kanlin yetɔn lɛ.” (The Historical Geography of the Holy Land).
5 Nɛ̌ akɔta Gadi tɔn ka na ɖu ɖò kɔgbidínúmɛ magbokɔ enɛ jí gbɔn? Xwè kanweko ɖé lɛ ɖíe é ɔ, tɔ́gbó yetɔn Jakɔbu ɖɔ ɖ’ayǐ ɖò kúzan tɔn jí ɖɔ: “Gadi ɔ, mɛ wɔbuwɔbu ɖé lɛ na hɛn ahwanfunnú, bo na wá tɔ́n ahwan ɛ. Amɔ̌, é wɛ na zun dó ye jí.” (Bǐbɛ̌mɛ 49:19) Enyi è kpɔ́n tlolo ɔ, xó enɛ lɛ cí nǔ e ma sixu jɛ ǎ é ɖɔhun. Nǔgbo ɔ wɛ ka nyí ɖɔ xó enɛ lɛ ɖò xlɛ́xlɛ́ wɛ ɖɔ Gadi ví lɛ ɖó na jɛ mɛ e tɔ́n ahwan ye lɛ é gudo. Jakɔbu na ganjɛwu Gadi ví lɛ ɖɔ enyi ye wà mɔ̌ ɔ, mɛ e wá tɔ́n ahwan ye lɛ é na hɔn kpo winnya kpo, bɔ ye na zun dó ye jí.
ia 142, gbǎví
Nǔɖɔɖ’ayǐ ɖé Jɛ
Gbɔn hunjijɛ dó togun Mawu tɔn jí gblamɛ ɔ, Ɛsitɛ́ɛ kpo Maadocée kpo bló bɔ nǔɖɔɖ’ayǐ Biblu tɔn ɖé jɛ. Hugǎn xwè 1 200 jɛ nukɔn ɔ, Jehovah sɔ́ dó ayi mɛ nú tɔ́gbó Jakɔbu bɔ é ɖɔ ɖ’ayǐ dó vǐ sunnu tɔn lɛ ɖokpo wu ɖɔ: “Bɛnjamɛ́ɛ ɔ, hla lanwlíɖutɔ́ wɛ é nyí. É nɔ wlí lan ɖu zǎnzǎn, bɔ é jɛ gbadanu ɔ, é nɔ má nǔ e é wlí lɛ.” (Bǐb. 49:27) Ðò “zǎnzǎn” ɖò axɔ́su Izlayɛli tɔn lɛ sín hwenuxó mɛ ɔ, Axɔ́su Sawulu kpo togun Jehovah tɔn sín ahwanfuntɔ́ hlɔnhlɔnnɔ ɖevo lɛ kpo nyí kúnkan Bɛnjamɛ́ɛ tɔn lɛ. Ðò “gbadanu” ɖò axɔ́su Izlayɛli tɔn lɛ sín hwenuxó mɛ ɔ, Ɛsitɛ́ɛ kpo Maadocée kpo gbà kɛntɔ́ Jehovah tɔn lɛ sín ahwan. Bɛnjamɛ́ɛ sín akɔta mɛ wɛ ye lɔ jɔ ɖè. Ye lɔ má nǔ e ye wlí lɛ é ɖò ali ɖé nu, ɖó è sɔ́ tɛnmɛ aditi e nyí Hamáa tɔn é nú ye.
22-28 JUIN
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | TÍNTƆ́N 1-3
“Un Na Huzu Nǔ E Jló Mì Bɔ Un Na Huzu É”
w13 15/3 25 akpá. 4
Sɔ́ Nyikɔ Ðaxó Jehovah Tɔn Sù
4 Xà Tíntɔ́n 3:10-15. Hwenu e Mɔyizi ɖó xwè 80 é ɔ, Mawu ɖegbe agbɔ̌nnɔ ɖé n’i: “Ðè togun ce Izlayɛli tɔ́n sín [Ejipu].” Mɔyizi kan nǔ e tinmɛ tɔn gɔ́ngɔ́n é ɖé byɔ kpo sísí kpo. Nǔ e kanbyɔ wɛ Mɔyizi ɖè é wɛ nyí ɖɔ: ‘Nɛ̌ nyikɔ towe ka nɔ nyí?’ Ðó è ko tuùn nyikɔ Mawu tɔn sín hwenu línlín ɖíe wutu ɔ, etɛwu Mɔyizi ka kan nǔ enɛ byɔ? É ɖò wɛn ɖɔ é jló na tuùn nǔ ɖevo lɛ dó mɛ e ɖó nyikɔ enɛ é wu: nǔ ɖěɖee na na jiɖe togun Mawu tɔn ɖɔ É na ɖè ye sín kannumɔgbenu nǔgbo nǔgbo lɛ é. Linkpɔ́n e mɛ Mɔyizi ɖè é sɔgbe, ɖó é ko lín dìn bɔ Izlayɛli-ví lɛ ɖò kannumɔgbenu. Ye na ko ɖò kinkanbyɔ yeɖée wɛ ɖɔ Mawu tɔ́gbó yetɔn lɛ tɔn ka na sixu hwlɛn ye dóo à jí. Nǔgbo ɔ, Izlayɛli-ví ɖé lɛ tlɛ ko ɖò vodun Ejipu tɔn lɛ sɛn wɛ!—Ezek. 20:7, 8.
kr 43, gbǎví
NYIKƆ MAWU TƆN SÍN TINMƐ
NYIKƆ Jehovah ɔ gosin xókwín Ebléegbe tɔn e tinmɛ tɔn nyí “huzu” é mɛ. Enɛ wu ɔ, mɛ gegě mɔ nukúnnú jɛ mɛ ɖɔ nyikɔ Mawu tɔn sín tinmɛ wɛ nyí “É Nɔ Bló B’ɛ Nɔ Jɛ.” Tinmɛ enɛ sɔgbe tawun kpo Gbɛɖotɔ́ e Jehovah nyí é kpo. É bló bɔ wɛkɛ ɔ kpo nǔɖiɖó nǔnywɛtɔ́ lɛ kpo jɔ, bo lɛ́ kpó ɖò biblo wɛ bonu jlǒ tɔn kpo linlin tɔn kpo na dó jɛ jlɔ́.
Amɔ̌, nɛ̌ mǐ ka ɖó na mɔ nukúnnú jɛ xósin e Jehovah na nú nǔkanbyɔ Mɔyizi tɔn e ɖò Tíntɔ́n 3:13, 14 mɛ é mɛ gbɔn? Mɔyizi kanbyɔ ɖɔ: “Hǔn un na yì Izlayɛli-ví lɛ gɔ́n, bo na ɖɔ nú ye ɖɔ Mawu wɛ sɛ́ mì dó, Mawu e tɔ́gbó yetɔn lɛ nɔ sɛn é wɛ sɛ́ mì dó gɔ̌n yetɔn. Nú ye ka kanbyɔ mì ɖɔ nɛ̌ nyikɔ tɔn nɔ nyí à jí ɔ, nɛ̌ un na ɖɔ nú ye?” Jehovah ɖɔ n’i ɖɔ: “[Un Na Huzu Nǔ E Jló Mì Bɔ Un Na Huzu É, nwt].”
Ðǒ ayi wu ɖɔ Mɔyizi kún ɖò byɔbyɔ Jehovah wɛ ɖɔ é ni ɖɔ nyikɔ tɔn nú emi ó. Mɔyizi kpo Izlayɛli-ví lɛ kpo ko tuùn nyikɔ Mawu tɔn ganji. Mɔyizi jló ɖɔ Jehovah ni ɖè Mawu alɔkpa e É nyí é xlɛ́, é ni ɖè nǔ e sixu hɛn nǔɖiɖi mɛtɔn lidǒ bo ka na sɔgbe xá tinmɛ nyikɔ tɔn tɔn é xlɛ́. Enɛ wu ɔ, “Un Na Huzu Nǔ E Jló Mì Bɔ Un Na Huzu É” e Jehovah ɖɔ é ɖò nǔ awǎjijɛ tɔn ɖé ɖexlɛ́ wɛ dó mɛ alɔkpa e éɖesunɔ nyí é wu: Ðò ninɔmɛ ɖokpo ɖokpo mɛ ɔ, é nɔ huzu nǔ e é ɖò dandan ɖɔ é ni huzu bonu linlin tɔn na dó jɛ jlɔ́ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Jehovah huzu Mɛhwlɛngántɔ́ ɖé, Sɛ́ndótɔ́ ɖé kpo Alixlɛ́mɛtɔ́ ɖé kpo kpodo nǔ ɖevo lɛ kpo nú Mɔyizi kpo Izlayɛli-ví lɛ kpo. Mɔ̌ mɛ ɔ, Jehovah ɖesunɔ nɔ jló bo nɔ huzu nǔ e é ɖò dandan ɖɔ é ni huzu bonu akpá ɖěɖee é dó nú togun tɔn é na dó jɛnu é. Nǔgbo wɛ ɖɔ nyikɔ Jehovah ɔ sixu ɖó tinmɛ enɛ, amɔ̌, tinmɛ ɔ ko nɔte ɖó nǔ e éɖesunɔ nɔ jló bo nɔ huzu lɛ é kɛɖɛ jí ǎ. Nǔ e é nɔ bló bɔ nǔɖiɖó tɔn lɛ nɔ huzu bonu linlin tɔn na dó jɛnu é lɔ ɖ’emɛ.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
g04 8/4 6 akpá. 4
Mɔyizi: Xɛxó ɖé Kpowun Wɛ À?
Xlonɔnú wɛ é ka nyí ɖɔ è ni ɖi ɖɔ axɔ́ví Ejipu tɔn ɖé ni sɔ́ vǐ mɔhun dó ɖó vǐ na à? Eǒ, ɖó sinsɛn Ejipunu lɛ tɔn byɔ ɖɔ è ni nɔ wà nǔ ɖagbe lɛ bá mɔ tɛn dó yì sɛ́xwé. Nú nǔ e kan mɛ sísɔ́ dó ɖó vǐ xó ɔ é ɔ, dobanúnǔtɔ́ dokunkun tɔn Joyce Tyldesley ɖɔ: “Acɛ ɖokpo ɔ wɛ nyɔnu Ejipu tɔn lɛ wá ɖó kpo sunnu Ejipu tɔn lɛ kpo. Ye nɔ ɖu vivǐ nǔ ɖokpo ɔ lɛ tɔn ɖò sɛ́n kpo akwɛ kpo linu, enyi nǔwiwa lɛ na bo ma nɔ xlɛ́ mɔ̌ ǎ ɔ nɛ, bɔ . . . nyɔnu lɛ sixu sɔ́ mɛ ɖevo lɛ dó ɖó vǐ.” Fɛ́n hwexónu tɔn ɖé tlɛ ɖɔ xó dó nyɔnu Ejipunu e sɔ́ kannumɔ tɔn lɛ dó ɖó vǐ é ɖé wu. Nú nǔ e kan Mɔyizi sín nɔ sísɔ́ dó ɖó mɛ e kpé nukún wǔ tɔn é ɔ, xókwíntinmɛwegbo Biblu tɔn ɖé ɖɔ: “Yǐ e è yí Mɔyizi sín nɔ jɔnwun ɔ bo na sú axɔ́ ɛ, b’ɛ na kpé nukún wǔ tɔn é . . . nyí nǔɖe bɔ è ko nɔ mɔ ɖò Mɛzopotamíinu lɛ gɔ́n hwɛhwɛ.” (The Anchor Bible Dictionary).
w04 15/3 24 akpá. 4
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema Tíntɔ́n Tɔn Mɛ lɛ É
3:1—Vɔsanúxwlémawutɔ́ alɔkpa tɛ Jetlo ka nyí? Ðò tɔ́gbó lɛ hwenu ɔ, tatɔ́ xwédo tɔn ɖé nɔ nyí vɔsanúxwlémawutɔ́ nú xwédo tɔn. É ɖò wɛn ɖɔ Jetlo nyí tɔ́gbó nú akɔta Madiáani lɛ tɔn ɖé. Ðó vǐ e Ketula jí nú Ablaxamu lɛ mɛ wɛ Madiáani lɛ gosin wutu ɔ, ye sixu ko tuùn nǔ e Jehovah sinsɛn nyí é.—Bǐbɛ̌mɛ 25:1, 2.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
w02 15/6 11 akpá. 1-4
Nǔ E Xɔ Akwɛ Hú Dɔkun Ejipu Tɔn lɛ É Ðé
Hwenu e Mɔyizi ɖó xwè 40 bo ko nyí Ejipunu bǐ é ɔ, “é tɔ́n bo yì kpɔ́n nɔví tɔn . . . lɛ, bo mɔ azɔ̌ syɛnsyɛn e wà wɛ ye ɖè lɛ” é. Nǔ e é wà bɔ d’ewu é xlɛ́ ɖɔ é kún nyí nǔ dò ba gbé kpowun wɛ é tɔ́n ó, loɔ, é jló tawun bo na d’alɔ ye wɛ. Hwenu e é mɔ Ejipunu ɖé ɖò nɔví tɔn Eblée lɛ ɖokpo xò wɛ é ɔ, é byɔ tɛntin yetɔn, bo hu yadonúmɛtɔ́ ɔ. Nǔ enɛ e Mɔyizi wà é xlɛ́ ɖɔ ayi tɔn ɖò nɔví tɔn lɛ wu. É cí ɖɔ azɔ̌gán ɖé wɛ nú nya e kú é, bɔ hwenu e é ɖò azɔ̌ tɔn lɛ wà wɛ é wɛ è hu i. Nú Ejipunu lɛ ɔ, Mɔyizi ɖó hwɛjijɔ lɛ bǐ bo na nɔ gbeji nú Falawɔ́ɔn. Amɔ̌, wǎn e Mɔyizi yí nú nǔ jlɔjlɔ é wɛ lɛ́ nyí hwɛjijɔ e sísɛ́ ɛ bɔ é wà mɔ̌ é, bɔ jijɔ enɛ wɛ é lɛ́ ɖexlɛ́ ayihɔngbe tɔn hwenu e é gbɛ́ nǔ nú Eblée e ɖò Eblée gbɛ̌ tɔn xò dó acɛ jí wɛ é é. Mɔyizi jló na ɖè Eblée lɛ sín wuvɛ̌ syɛnsyɛn e mɔ wɛ ye ɖè ɖò kannumɔgbenu lɛ é mɛ, amɔ̌, hwenu e Falawɔ́ɔn sè nǔ e é wà é bo jló na hu i é ɔ, é gbɔ bo hɔn yì Madiáani.—Tíntɔ́n 2:11-15; Mɛsɛ́dó 7:23-29.
Hwenu e Mɔyizi jló na ɖè togun Jehovah tɔn sín kannumɔgbenu e sɔgbe xá hwenu e Jehovah ba é ǎ. É ɖò mɔ̌ có, nǔ e é wà lɛ é ɖè nǔɖiɖi tɔn xlɛ́. Eblée lɛ 11:24-26 ɖɔ: “Nǔɖiɖi e Mɔyizi ɖó ɔ wɛ zɔ́n bɔ hwenu e é sù ɔ, é gbɛ́ ɖɔ è ni ma ylɔ́ emi ɖɔ Ejipu xɔ́su ɔ sín vǐ nyɔnu sín vǐ ó. É yí gbè ɖɔ è ni dóya nú emi kpo togun Mawu tɔn kpo; enɛ ɔ nyɔ́ n’i hú é ni mɔ vivǐ e ɖò hwɛhuhu mɛ ɔ nú hwenu kpɛɖé.” Etɛwu? “É tuùn ɖɔ nú mɛ lɛ gbɛ́ wǎn nú emi lee ye gbɛ́ wǎn nú Klisu gbɔn ɔ, é kpé akwɛ nú emi hú dɔkun Ejipu tɔn lɛ; ɖó nukún tɔn ɖò ajɔ e jawě sɔgudo ɔ wu.” Xókwín “Klisu,” ee tinmɛ tɔn nyí “mɛ yí ami dó ɖè” e è zán ɖò ali bǔnɔ ɖé nu ɖò fí é jɛxa Mɔyizi ɖò ali ɖé nu, ɖó Jehovah wá ɖè azɔ̌ bǔnɔ ɖé n’i tlɔlɔ ɖò nukɔnmɛ.
Dǒ nukún mɛ! Wemaxɔmɛ e mɛjɔmɛ Ejipu tɔn ɖé kɛɖɛ wɛ sixu yì é wɛ Mɔyizi yì. Tɛn e mɛ é ɖè é hun ali n’i bɔ é sixu wà azɔ̌ ɖebǔ e é ba é, bo na ɖu gbɛ̀ lee é jló è gbɔn é có, é ka gbɛ́ nǔ enɛ lɛ bǐ. É sixu zán gbɛ̀ ɖò Falawɔ́ɔn, acɛgannaganna-kpanúmɛtɔ́ ɔ sín hɔnmɛ bo lɛ́ yí wǎn nú Jehovah kpo nǔjlɔjlɔwiwa kpo hwe ɖokpo ɔ nu ǎ. Tuùn e Mɔyizi tuùn akpá e Mawu dó nú tɔ́gbó tɔn Ablaxamu, Izaki, kpo Jakɔbu kpo lɛ é, kpo tamɛ e é nɔ lin dó akpá enɛ lɛ jí é kpo zɔ́n bɔ é ba bo na nyɔ́ Mawu nukúnmɛ. Enɛ zɔ́n bɔ Jehovah ɖè wǔjɔmɛzɔ́ e ma kpé we ǎ é ɖé nú Mɔyizi bo dó bló bɔ linlin Tɔn lɛ jɛnu.
Mǐ mɛ bǐ wɛ gbeta ɖé lɛ kɔn wiwa dó nǔ e ɖò taji hugǎn nú mǐ lɛ é wu nɔ wà kpannukɔn. Mɔyizi ɖɔhun ɔ, a sixu ko ɖò gbeta e vɛwǔ é ɖé kɔn na wá wɛ. A ka ɖó na jó nǔwalɔ ɖé lɛ, alǒ nǔ e cí nǔ e sixu hɛn lè wá é ɖɔhun ɖé lɛ dó, enyi é na bo byɔ nǔ ɖebǔ ɖ’así we ɔ wɛ à? Enyi gbeta mɔhun kɔn wɛ a ɖó na wá ɔ, flín ɖɔ Mɔyizi mɔ ɖɔ xɔ́ntɔn zunzun xá Jehovah xɔ akwɛ hú dɔkun Ejipu tɔn lɛ bǐ, b’ɛ ka wá vɛ́ n’i kpɔ́n ǎ.
29 JUIN–5 JUILLET
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | TÍNTƆ́N 4-5
“Nyiɖesunɔ Na Ðò Kpɔ́ Xá We”
w10 15/10 13-14
Hwɛjijɔ Biba: Etɛ Jehovah ka Nɔ Lin D’ewu?
“Un sixu kpéwú ǎ.” A sixu lin ɖɔ emi kún jɛxa bo na nyí wɛnjlatɔ́ ɖagbe ɖé ó. Jehovah sɛntɔ́ gbejinɔtɔ́ e nɔ gbɛ̀ ɖò Biblu sín táan mɛ é ɖé lɛ lin ɖɔ emi kún sixu kpé azɔ̌ e Jehovah sɔ́ dó alɔ mɛ nú emi é wu ó. Kpɔ́n kpɔ́ndéwú Mɔyizi tɔn. Hwenu e Jehovah zɔ́n azɔ̌ taji ɖé Mɔyizi é ɔ, é ɖɔ: “Nǔ sixu nyí mɔ̌ ǎ Aklunɔ, un ɖi ɖɛ̌ ǎ; un nyɔ́ xó ɖɔ sín dò ǎ. Sín hwenu e a ɖò xó ɖɔ nú mì wɛ kaka jɛ dìn ɔ, lee un ɖè ɔ jɛn un ɖè. Xóɖiɖɔ ko nɔ nyí tagba nú mì ɖ’ayǐ.” Jehovah lɛ́ vɔ́ jiɖe na Mɔyizi có, é lɛ́ ɖɔ: “Óo! Aklunɔ, kɛnklɛn bo sɛ́ mɛ ɖevo dó!” (Tín. 4:10-13) Nɛ̌ Jehovah ka wà nǔ gbɔn?
w14 15/4 9 akpá. 5-6
A ka Nɔ Mɔ “Mawu E È Ma Nɔ Mɔ Ǎ É” À?
5 Cobonu Mɔyizi na lɛkɔ yì Ejipu ɔ, Mawu kplɔ́n nǔgbododó taji ɖé è, bɔ nukɔnmɛ ɔ, Mɔyizi wlan nǔgbododó enɛ ɖokpo ɔ dó wema Jɔbu tɔn mɛ: “Sísí ɖó [alǒ xɛsi ɖi] nú nyɛ Aklunɔ wɛ nyí nǔnywɛ.” (Jɔb. 28:28) Bo na dó d’alɔ Mɔyizi bonu é na ɖó xɛsi mɔhun lobo na wà nǔ kpo nǔnywɛ kpo ɔ, Jehovah ɖè vogbingbɔn e ɖò gbɛtɔ́ lɛ kpo Mawu Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ kpo tɛntin é xlɛ́. É kanbyɔ ɛ ɖɔ: “Mɛ̌ wɛ na nu gbɛtɔ́? Mɛ̌ wɛ nɔ zɔ́n bɔ ɖɛ̌ nɔ tɛ́? Mɛ̌ wɛ nɔ zɔ́n bɔ tó nɔ kú? Mɛ̌ wɛ nɔ zɔ́n bɔ è nɔ mɔ nukúnnú? Mɛ̌ wɛ nɔ zɔ́n bɔ nukún nɔ tɔ́n? Nyɛ Mawu Mavɔmavɔ ɔ wɛ à cé?”—Tín. 4:11.
6 Nǔkplɔnmɛ tɛ ka ɖò enɛ mɛ? Mɔyizi ɖó na ɖi xɛsi ǎ. Jehovah, mɛ e na na nǔ ɖebǔ e sín hudo Mɔyizi ɖó, bo na dó wɛn tɔn Falawɔ́ɔn é wɛ sɛ́ ɛ dó. Gɔ́ na ɔ, Falawɔ́ɔn sɔ atɛ́n ɖò Jehovah kpá ǎ. È na ɖɔ ɔ, é nyí azɔn nukɔntɔn ɔ nɛ Mawu sɛntɔ́ lɛ sín gbɛ̀ ɖò axɔ́ nu ɖò acɛkpikpa Ejipu tɔn glɔ́ nɛ ǎ. Vlafo Mɔyizi na ko lin tamɛ dó lee Jehovah cyɔn alɔ Ablaxamu, Jozɛfu, kaka jɛ éɖesunɔ jí ɖò Falawɔ́ɔn e kp’acɛ wá yì lɛ é hwenu gbɔn é jí. (Bǐb. 12:17-19; 41:14, 39-41; Tín. 1:22–2:10) Nǔɖiɖi e Mɔyizi ɖó nú Jehovah, “Mawu e è ma nɔ mɔ ǎ é” é d’alɔ ɛ b’ɛ yì Falawɔ́ɔn nukɔn kpo adɔgbigbo kpo, bo ɖɔ xó e Jehovah ɖɔ é ni ɖɔ lɛ é bǐ n’i.
w10 15/10 14
Hwɛjijɔ Biba: Etɛ Jehovah ka Nɔ Lin D’ewu?
Jehovah jó Mɔyizi dó bonu é gɔn azɔ̌ ɔ wà ǎ. Amɔ̌, é sɔ́ Aalɔ́ɔn b’ɛ na d’alɔ ɛ. (Tín. 4:14-17) Gɔ́ na ɔ, ɖò xwè e bɔ d’ewu lɛ é mɛ ɔ, Jehovah nɔ kpɔ́ xá Mɔyizi, bo na ɛ nǔ ɖebǔ e sín hudo é ɖó bo na wà azɔ̌ e é zɔ́n ɛ lɛ bǐ mlɛ́mlɛ́ é. Égbé ɖesu ɔ, a sixu ɖeji ɖɔ Jehovah na zán nǔɖitɔ́ hatɔ́ e ko mɔ nǔ kpɔ́n lɛ é bɔ ye na d’alɔ hwi lɔ bɔ a na wà sinsɛnzɔ́ towe. Hugǎn bǐ ɔ, Xó Mawu tɔn na jiɖe mǐ ɖɔ Jehovah na w’azɔ̌ ɖò mǐ wǔ bɔ mǐ na kpéwú bo w’azɔ̌ e é zɔ́n mǐ lɛ é.—2 Kɔ. 3:5; kpɔ́n gbǎví “Xwè Ðěɖee Mɛ Un Ðó Awǎjijɛ Ðè Hugǎn Ðò Gbɛ̀ Ce Mɛ lɛ É.”
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w04 15/3 28 akpá. 4
Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É
Xógbe “asú hunmɛ tɔn wɛ a nyí nú mì” e Sipɔla zán é nyí xógbe ɖé bɔ è nɔ zán mɔ̌ ǎ. Etɛ enɛ ka xlɛ́ dó wǔ tɔn? Gbɔn tónúsíse nú nǔ e akɔjijɛ adagbigbo tɔn ɔ byɔ lɛ é gblamɛ ɔ, Sipɔla yí gbè ɖɔ akɔjijɛ sín kancica ɖé tíìn kpo Jehovah kpo. Akɔjijɛsɛ́n e Jehovah wá na Izlayɛli-ví lɛ ɖò nukɔnmɛ é xlɛ́ ɖɔ, ɖò akɔjijɛ sín kancica ɖé mɛ ɔ, è sixu mɔ Jehovah dó mɔ asú ɖé, bɔ gbɛ̌nu wegɔ́ ɔ sixu nyí asì ɖé. (Jelemíi 31:32) Hǔn, ylɔ̌ e Sipɔla ylɔ́ Jehovah (gbɔn wɛnsagun e sɔ́ afɔ tɔn ɖó te é gblamɛ é) ɖɔ “asú hunmɛ tɔn” é ɔ, é cí ɖɔ xlɛ́xlɛ́ wɛ é ɖè ɖɔ é yí gbè nú nǔ e akɔjijɛ ɔ byɔ lɛ é bo na nɔ glɔ̌ tɔn ɖɔhun. É cí ɖɔ é yí gbè bo na nɔ asì ɖé tɛnmɛ ɖò akɔjijɛ adagbigbo tɔn ɔ mɛ, bɔ Jehovah Mawu na nɔ asú tɛnmɛ n’i. Ðebǔ wɛ é na bo nyí gbɔn ɔ, ɖó é yawǔ wà nǔ sɔgbe xá nǔ e Mawu byɔ é wutu ɔ, vǐ tɔn sɔ́ kú ǎ.
it-1 1257 akpá. 3
Jehovah
Enɛ wu ɔ, è tuùn mɛɖé alǒ nǔɖe kpowun ko kpé nú è ni “tuùn” mɛ ɔ alǒ nǔ ɔ ganji dandan ǎ. Nabalu xlonɔ ɔ tuùn Davidi ganji cobo ka kanbyɔ ɖɔ, “Mɛ̌ ka nyí Davidi?” Ðò ali ɖé nu ɔ, kinkanbyɔ wɛ é ɖè ɖɔ: “Acɛ tɛ é ka ɖó?” (1Sa 25:9-11; sɔ́ jlɛ́ dó 2Sa 8:13 wu.) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Falawɔ́ɔn kanbyɔ Mɔyizi ɖɔ: “Mɛ nǎhun wɛ [Jehovah] nyí bɔ un na setónú n’i, bo na jó Izlayɛli-ví lɛ dó bɔ ye na yì ɔ? Un tuùn [Jehovah] ɖé ǎ, un ka ɖò Izlayɛli-ví lɛ na jó dó wɛ ǎ.” (Tí 5:1, 2) É ɖò wɛn ɖɔ ɖiɖɔ wɛ Falawɔ́ɔn ɖè gbɔn mɔ̌ ɖɔ emi kún tuùn nú Jehovah nyí Mawu nǔgbo ɔ, alǒ ɖó acɛ dó axɔ́su Ejipu tɔn kpo nǔ e é nɔ wà lɛ é kpo jí ó, é kún ka lɛ́ ɖó hlɔnhlɔn ɖě bo na wà jlǒ Tɔn lee Mɔyizi kpo Aalɔ́ɔn kpo ɖò ɖiɖɔ gbɔn wɛ é ɖě ó. Amɔ̌ dìn ɔ, Falawɔ́ɔn kpo Ejipunu lɛ bǐ kpo, kaka jɛ Izlayɛli-ví lɛ jí na tuùn tinmɛ e nyikɔ enɛ ɖó tawun é, mɛ e ɖó nyikɔ ɔ é. Lee Jehovah xlɛ́ Mɔyizi gbɔn é ɔ, é na bló bɔ ye na tuùn mɛ e é nyí é gbɔn blobló bonu linlin e É ɖó nú Izlayɛli-ví lɛ é na jɛnu gblamɛ; é na ɖè ye sín kannumɔgbenu, kplá ye yì Akpádídó Yikúngban ɔ jí, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, akɔ e é jɛ xá tɔ́gbó yetɔn lɛ é na jɛnu. Mɔ̌ mɛ ɔ, lee Mawu ko ɖɔ gbɔn é ɔ, “Mi na tuùn nǔgbo ɖɔ nyi wɛ nyí Jehovah Mawu mitɔn.”—Tí 6:4-8, nwt; kpɔ́n TOUT-PUISSANT.