Plọn Mẹdevo lẹ Nuhe Biblu Plọn Mí Taun
‘Mì hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ, na mì nisọ nọ plọn yé.’—MATIU 28:19, 20.
1. Etẹwẹ dohia dọ Biblu tin-to-aimẹ na gbẹtọvi lẹ?
OHÓ JEHOVAH TỌN, Biblu Wiwe lọ, yin dopo to owe he ko dẹn-to-aimẹ bo yin mimá gbayipe hugan to aigba ji lẹ mẹ. E whè gbau, apadewhe etọn ko yin lilẹdo ogbè he lán to 2 300 ji lẹ mẹ. Hugan 90 to kanweko ji gbẹtọvi lẹ tọn wẹ tindo Biblu to ogbè yetọn titi mẹ.
2, 3. (a) Naegbọn bẹwlu do tin gando nuplọnmẹ Biblu tọn lẹ go? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna?
2 Gbẹtọ livi susu wẹ nọ hia apadewhe Biblu tọn egbesọegbesọ. Mẹdelẹ ko hia ẹ fó whlasusu. Pipli sinsẹ̀n tọn fọtọ́n susu wẹ sọalọakọ́n dọ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ yetọn sinai do Biblu ji, ṣogan ogbè yetọn ma to opọ́ gando nuplọnmẹ etọn lẹ go. Nuhe tlẹ sọ yidogọna bẹwlu lọ wẹ gbemanọpọ sinsinyẹn he tin to hagbẹ sinsẹ̀n dopolọ tọn lẹ ṣẹnṣẹn. Mẹdelẹ tindo ayihaawe gando Biblu, fie e wá sọn, po nuhọakuẹ-yinyin etọn po go. Mẹsusu nọ pọ́n ẹn hlan taidi owe wiwe he yè nọ yí do dopà de poun kavi nuhe yè nọ yí do whlé nado dọ nugbo to whẹdọhọsa.
3 Na nugbo tọn, Biblu bẹ ohó, kavi owẹ̀n huhlọnnọ Jiwheyẹwhe tọn, na gbẹtọvi lẹ hẹn. (Heblu lẹ 4:12) Enẹwutu, taidi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, mí jlo dọ gbẹtọ lẹ ni mọnukunnujẹ nuplọnmẹ Biblu tọn lẹ mẹ. Homẹ mítọn nọ hùn nado wà azọ́n he Jesu Klisti dena hodotọ etọn lẹ to whenuena e dọmọ: “Mì yì, bo hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ, . . . na mì nisọ nọ plọn yé.” (Matiu 28:19, 20) To lizọnyizọn gbangba tọn mítọn mẹ, mí nọ mọ gbẹtọ ahunjijlọnọ susu he ko jẹflumẹ na bẹwlu sinsẹ̀n tọn he gbayipe to aihọn mẹ wutu. Yé jlo nado yọ́n nugbo lọ gando omẹ nankọ he Mẹdatọ lọ yin go bosọ jlo nado yọ́n nuhe Biblu dọ gando zẹẹmẹ ogbẹ̀ tọn go. Mì gbọ mí ni gbadopọnna kanbiọ voovo atọ̀n he nọ duahunmẹna mẹsusu. To whẹho dopodopo mẹ, mí na doayi nuhe nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ gbọn nuṣiwa dali dọ go, podọ enẹgodo mí na gbadopọnna nuhe Biblu plọn mí taun lọ. Kanbiọ lọ lẹ die: (1) Be Jiwheyẹwhe nọ hò mítọn pọ́n ya? (2) Naegbọn mí do tin to aigba ji? (3) Etẹwẹ nọ yin ninọmẹ mítọn to whenuena mí kú?
Be Jiwheyẹwhe Nọ Hò Mítọn Pọ́n Ya?
4, 5. Naegbọn gbẹtọ lẹ nọ lẹndọ Jiwheyẹwhe ma nọ hò mítọn pọ́n?
4 Mì gbọ mí ni bẹjẹeji po kanbiọ lọ po, Be Jiwheyẹwhe nọ hò mítọn pọ́n ya? E blawu dọ, to linlẹn mẹsusu tọn mẹ, gblọndo kanbiọ ehe tọn wẹ lala. Naegbọn yé do lẹnmọ? Whẹwhinwhẹ́n dopo wẹ yindọ yé tin to aihọn he gọ́ na wangbẹna, awhàn, po yajiji po de mẹ. Yé nọ dọ dọ, ‘Eyin Jiwheyẹwhe nọ hò mítọn pọ́n nugbonugbo, e na ko glọnalina onú ylankan mọnkọtọn lẹ ma nado jọ.’
5 Whẹwhinwhẹ́n devo he wutu gbẹtọ lẹ nọ lẹndọ Jiwheyẹwhe ma nọ hò mẹtọn pọ́n wẹ nuhe sinsẹ̀ngán lẹ nọ dọ. Etẹwẹ yé nọ saba dọ to whenuena onú ylankan de jọ? To whenuena yọnnu de hẹn ovi pẹvi etọn awe bu to asidan mọto tọn de mẹ, sinsẹ̀ngán etọn dọna ẹn dọ, “Ojlo Jiwheyẹwhe tọn wẹ, Jiwheyẹwhe tindo nuhudo angẹli awe tọn dogọ.” To whenuena sinsẹ̀ngán lẹ yí hogbe mọnkọtọn lẹ zan, e họnwun dọ whẹgbledo Jiwheyẹwhe wẹ yé te na onú ylankan he nọ jọ lẹ. Ṣogan, devi Jakobu wlan dọmọ: “Whenuena yè whlé mẹde pọ́n, e dọmọ Jiwheyẹwhe dè wẹ yè whlé e pọ́n sọn blo: na yè ma sọgan yí oylan do whlé Jiwheyẹwhe pọ́n gba, mọ e masọ nọ whlé mẹdepope pọ́n.” (Jakobu 1:13) Jehovah Jiwheyẹwhe ma nọ hẹn nuylankan lẹ wá gbede. Na nugbo tọn, ‘e tin dẹ̀n do Jiwheyẹwhe na ewọ nido wà ylankan.’—Job 34:10.
6. Mẹnu wẹ nọ hẹn danuwiwa po yajiji po wá to aihọn ehe mẹ?
6 To whelọnu lo, naegbọn danuwiwa po yajiji po do sù sọmọ? Whẹwhinwhẹ́n dopo wẹ yindọ gbẹtọ lẹ to paa mẹ ko gbẹ́ gandudu Jiwheyẹwhe tọn dai, bo ma jlo na litaina osẹ́n po nunọwhinnusẹ́n dodo tọn etọn lẹ po. To mayọnẹn mẹ, gbẹtọvi lẹ ko litaina Kẹntọ Jiwheyẹwhe tọn, Satani, na “aihọn lẹpo [wẹ] mlọnai to mẹylankan lọ mẹ.” (1 Johanu 5:19) Nukunnumimọjẹ nugbo ehe mẹ hẹn ẹn bọawu nado yọ́n nuhewutu ninọmẹ ylankan lẹ do tin. Satani yin mẹylankan, wangbẹnamẹtọ, mẹklọtọ, po kanylantọ po. Enẹwutu mí dona donukun dọ aihọn lọ ni zan jijọ ogán etọn tọn. Abajọ danuwiwa do gbayipe sọmọ!
7. Etẹwẹ yin delẹ to whẹwhinwhẹ́n he wutu mí nọ jiya lẹ mẹ?
7 Mapenọ-yinyin gbẹtọvi tọn sọ yin whẹwhinwhẹ́n devo he nọ hẹn yajiji egbehe tọn lẹ wá. Ojlo gbẹtọvi ylandonọ lẹ tọn wẹ nado vánkan bo dugán do mẹdevo lẹ ji, podọ enẹ nọ saba dekọtọn do awhàn, kọgbidinamẹ, po yajiji po mẹ. Yẹwhehodọtọ 8:9 dọ po gbesisọ po dọmọ: “Mẹde to gandu do omẹ awetọ ji . . . na awugble etọn.” Whẹwhinwhẹ́n devo he wutu yajiji do tin wẹ Biblu dlẹnalọdo taidi “ojlẹ po kosọ po.” (Yẹwhehodọtọ 9:11) Onú ylankan nọ saba jọ do gbẹtọ lẹ go na gbọn kosọ dali yé tin to otẹn de mẹ to ojlẹ nujijọ ylankan de tọn whenu wutu.
8, 9. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ Jehovah nọ hò mítọn pọ́n nugbonugbo?
8 Homẹmiọnnamẹnu wẹ e yin nado yọnẹn dọ Jehovah ma nọ hẹn yajiji wá gba. Ṣigba be nuhe to jijọ to gbẹzan mítọn mẹ lẹ nọ duahunmẹna Jiwheyẹwhe nugbonugbo ya? Gblọndo homẹmiọnnamẹ tọn na kanbiọ ehe yin mọwẹ! Mí yọnẹn dọ Jehovah nọ hò mítọn pọ́n na Ohó gbọdo etọn dọ nuhewutu e na dotẹnmẹ gbẹtọvi lẹ nado doafọna ylanwiwa na mí. Whẹwhinwhẹ́n he wutu Jiwheyẹwhe wàmọ bẹ whẹho awe hẹn: nupojipetọ-yinyin etọn po tenọgligo-hinhẹn gbẹtọvi lẹ tọn po. Taidi Mẹdatọ ganhunupotọ lọ, Jehovah ma tin to dandannu glọ nado dọ nuhewutu ewọ na dotẹnmẹ yajiji na mí gba. Etomọṣo, e dọ ẹ na mí na e nọ hò mítọn pọ́n wutu.
9 Mì gbọ mí ni gbadopọnna kunnudenu devo he dohia dọ Jiwheyẹwhe nọ hò mítọn pọ́n. E “doadi na ẹn to ayiha etọn mẹ” to whenuena kanyinylan gọ́ aigba ji to azán Noa tọn gbè. (Gẹnẹsisi 6:5, 6) Be numọtolanmẹ Jiwheyẹwhe tọn gbọnvo to egbehe wẹ ya? Lala, na ewọ ma nọ diọ gba. (Malaki 3:6) E gbẹwanna whẹdida mawadodo podọ e nọ vẹna ẹn eyin gbẹtọ lẹ to yaji. Biblu plọn mí dọ Jiwheyẹwhe na vọ́ nuhe gandudu gbẹtọ tọn po nuyiwadomẹji Lẹgba tọn po ko hẹngble lẹpo jlado to madẹnmẹ. Be e ma yin kunnudenu dolido de wẹ enẹ yin dọ Jiwheyẹwhe nọ hò mítọn pọ́n ya?
10. Etẹwẹ Jehovah tindo ojlo nado wà gando yajiji gbẹtọvi tọn go?
10 Nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ nọ do Jiwheyẹwhe hia to aliho agọ̀ mẹ to whenuena yé dọ dọ nugbajẹmẹji he nọ wá mí ji lẹ yin ojlo etọn. Ṣigba nado dọ hójọhó, ojlo vẹkuvẹku Jehovah tọn wẹ nado doalọtena yajiji. “Ewọ to tukla mìtọn jẹ,” wẹ 1 Pita 5:7 dọ. Enẹ wẹ nuhe Biblu plọn mí taun lọ!
Naegbọn Mí Do Tin to Aigba Ji?
11. Etẹwẹ sinsẹ̀n aihọn tọn lẹ tọn nọ saba plọnmẹ gando gbẹninọ gbẹtọ tọn to aigba ji go?
11 Todin, mì gbọ mí ni gbadopọnna kanbiọ awetọ he mẹsusu nọ kanse, Naegbọn mí do tin to aigba ji? Sinsẹ̀n aihọn tọn lẹ nọ saba plọnmẹ dọ gbẹtọ tin to aigba ji na ojlẹ gli de poun. Yé nọ pọ́n aigba mítọn taidi fihe yè nọ wá whleahi te poun whẹpo do yì nọgbẹ̀ to fidevo. Sinsẹ̀ngán delẹ nọ dolalo to mẹpinplọn yetọn mẹ dọ Jiwheyẹwhe na và planẹti ehe sudo to gbèdopo. Taidi kọdetọn de, mẹsusu ko wá tadona kọ̀n dọ e na pọnte eyin emi gbọ bo dugbẹ domẹwhenu na okú wẹ to tepọn emi wutu. Etẹwẹ Biblu plọn mí taun gando nuhewutu mí do tin to aigba ji go?
12-14. Etẹwẹ Biblu plọn mí gando lẹndai Jiwheyẹwhe tọn na aigba po gbẹtọvi lẹ po go?
12 Jiwheyẹwhe tindo lẹndai jiawu de na aigba podọ na gbẹtọvi lẹ. E “ma dá [aigba] tata gba” ṣigba e “do e na mí nido nọ nọ̀ e mẹ.” (Isaia 45:18) Humọ, Jehovah “ko do aihọn ai do dòdó etọn lẹ ji, bọ e ma nado yin tẹnsẹna gbedegbede.” (Psalm 104:5) Onú ehelẹ pinplọn gando lẹndai Jiwheyẹwhe tọn na aigba po gbẹtọvi lẹ po go sọgan gọalọna mí nado yọ́n nuhewutu mí do tin to aigba ji.
13 Gẹnẹsisi weta 1 po 2 po dohia dọ Jehovah yí sọwhiwhe do wleawuna aigba na gbẹtọvi lẹ nido nọ nọ̀ e ji. Sẹpọ vivọnu ojlẹ nudida tọn he gando aigba mítọn go, nulẹpo wẹ “yọ́n tlala.” (Gẹnẹsisi 1:31) Jiwheyẹwhe ze sunnu po yọnnu tintan lọ po, Adam po Evi po, do jipa whanpẹnọ Edẹni tọn mẹ bo na yé núdùdù dagbedagbe susu. Asu po asi po tintan lọ yin didọna dọmọ: “Mì yin sinsẹ́nnọ, bo sudeji, bosọ gọ́ aigba ji, bo dugán do e ji.” Yé na tindo ovi pipé lẹ bo dlẹnkanna jipa yetọn gbọ̀n aigba lọ pete ji bosọ dugán do kanlin lẹ ji to owanyi mẹ.—Gẹnẹsisi 1:26-28.
14 Lẹndai Jehovah tọn wẹ yindọ whẹndo gbẹtọvi pipé tọn de ni nọ̀ aigba ji kakadoi. Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọmọ: “Dodonọ wẹ na dugu aigba tọn, bo nasọ nọ nọ̀ e mẹ kakadoi.” (Psalm 37:29) Mọwẹ, gbẹtọvi lẹ yin didá nado duvivi ogbẹ̀ tọn kakadoi to aigba Paladisi tọn de ji. Enẹ wẹ lẹndai Jiwheyẹwhe tọn, podọ enẹ wẹ nuhe Biblu plọn mí taun lọ!
Etẹwẹ Nọ Yin Ninọmẹ Mítọn to Whenuena Mí Kú?
15. Etẹwẹ suhugan sinsẹ̀n aihọn tọn lẹ tọn nọ plọnmẹ gando nuhe nọ yin ninọmẹ mítọn to whenuena mí kú go?
15 Todin mì gbọ mí ni gbadopọnna kanbiọ atọ̀ntọ he nọ duahunmẹna mẹsusu: Etẹwẹ nọ yin ninọmẹ mítọn to whenuena mí kú? Suhugan sinsẹ̀n aihọn tọn lẹ tọn wẹ nọ plọnmẹ dọ nude tin to gbẹtọ mẹ he nọ zindonukọn nado to gbẹnọ to whenue agbasa ko kú godo. Pipli sinsẹ̀n tọn delẹ gbẹsọ tẹdo linlẹn lọ go dọ Jiwheyẹwhe nọ sayana mẹylankan lẹ bo nọ hẹn yé nado jiya kakadoi to zòmẹ. Ṣigba be nugbo wẹ enẹ yin ya? Etẹwẹ Biblu plọn mí taun gando oṣiọ lẹ go?
16, 17. Sọgbe hẹ nuhe Biblu dọ, etẹwẹ yin ninọmẹ oṣiọ lẹ tọn?
16 Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọmọ: “Mẹhe to ogbẹ̀ yọnẹn dọ emi na kú; ṣigba oṣiọ lẹ ma yọ́n nude, mọ yé masọ tindo ale de ba.” To whenuena e yindọ oṣiọ lẹ “ma yọ́n nude,” yé ma sọgan sèhó, mọnú, dọho, sè vivẹ́, kavi lẹnnupọn. Yé masọ tindo ale depope. Podọ nawẹ enẹ na tlẹ yọnbasi do to whenuena e yindọ yé ma sọgan wà nudepope! Humọ, “owanyi yetọn ga, po wangbẹnamẹ yetọn po, po homẹkẹn yetọn po, e sudo to dinvie,” na yé ma sọgan do numọtolanmẹ depope hia.—Yẹwhehodọtọ 9:5, 6, 10.
17 Nuhe Biblu dọ do whẹho ehe ji bọawu bosọ họnwun hezeheze—yèdọ mẹhe kú ma nọ nọgbẹ̀ to fidevo ba. Nudepope matin to mí mẹ he nọ tọ́nsọn agbasa mẹ to okú whenu nado sọgan yin vivọji do agbasa devo mẹ, dile mẹhe tindo yise to vọji mẹ lẹ dọ do. Mí sọgan basi dohia etọn to aliho ehe mẹ: Ogbẹ̀ gbẹtọ tọn taidi miyọ́n vẹla de tọn. Eyin miyọ́n lọ yin ṣiṣi, e ma nọ yì fidevo depope. E masọ tin ba poun wẹ.
18. To whenuena Biblu plọntọ de plọn dọ oṣiọ lẹ ma yọ́n nude, tadona tẹlẹ kọ̀n wẹ e dona penugo nado wá?
18 Lẹnnupọndo kọdetọn nugbo he bọawu ṣigba bo tindo huhlọn enẹ tọn ji. To whenuena Biblu plọntọ de plọn dọ oṣiọ lẹ ma yọ́n nude, e dona penugo nado wá tadona kọ̀n po awubibọ po dọ mahopọnna lehe tọgbo etọn he ko kú lẹ gbẹwanna ẹn sọ to whenue yé tin to ogbẹ̀, yé ma sọgan dotukla ẹ todin ba. Podọ e dona yawu mọnukunnujẹemẹ dọ mẹvivẹ etọn he ko kú lẹ ma sọgan sèhó, mọnú, dọho, sè vivẹ́, kavi lẹnnupọn ba. Enẹwutu, yé ma sọgan to oyà ṣokẹdẹninọ tọn ji to lẹwezomẹ kavi tin to awufiẹsa sinsinyẹn mẹ to nọtẹn yasanamẹ miyọnnọ de mẹ gba. To vogbingbọn mẹ, Biblu plọn mí dọ oṣiọ he tin to oflin Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ na yin finfọnsọnku. Todido jiawu nankọtọn die!—Johanu 5:28, 29.
Owe Yọyọ He Yin Awuwlena Na Mí
19, 20. Taidi Klistiani lẹ, azọngban tẹwẹ mí tindo, podọ nuplọnmẹwe Biblu tọn dagbe tẹwẹ ko yin awuwlena na mí nado yizan to lizọnyizọn lọ mẹ?
19 Kanbiọ he nọ duahunmẹna mẹsusu atọ̀n poun wẹ mí ko gbadopọnna. To whẹho dopodopo mẹ, nuhe Biblu plọn mí họnwun bosọ to tlọlọ. Ayajẹ nankọtọn die nado má nugbo mọnkọtọn lẹ hẹ mẹhe jlo na yọ́n nuhe Biblu plọn mí taun lẹ! Ṣigba kanbiọ titengbe susu devo lẹ gbẹsọ tin ehe gbẹtọ ahunjijlọnọ lẹ dona mọ gblọndo pekọhẹnwanamẹ tọn lẹ na. Taidi Klistiani lẹ, azọngban mítọn wẹ nado gọalọna yé nado mọ gblọndo na kanbiọ mọnkọtọn lẹ.
20 Avùnnukundiọsọmẹnu wẹ e yin nado plọnmẹ nugbo Owe-wiwe tọn to aliho he họnwun bo na jẹ ahun gbẹtọ lẹ tọn mẹ. Nado gọalọna mí nado duto avùnnukundiọsọmẹ enẹ ji, “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ ko wleawuna owe dagbe de he mí na yizan to lizọnyizọn Klistiani tọn mítọn mẹ. (Matiu 24:45-47) Hosọ owe weda-224 ehe tọn wẹ Etẹwẹ Biblu Plọn Mí Taun?
21, 22. Dọ adà ayidego owe Etẹwẹ Biblu Plọn Mí Taun? tọn delẹ.
21 Owe he yin didetọn to Plidopọ Agbegbe “Tonusisena Jiwheyẹwhe” Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn ji to 2005/06 ehe tindo adà ayidego tọn susu. Di dohia, e tindo hodidọ jẹnukọn weda-atọ́n tọn de he to alọgọ taun nado bẹ plọnmẹ Biblu lẹ jẹeji. Hiẹ sọgan mọ dọ e bọawu nado dọhodo yẹdide po wefọ he tin to weda ehelẹ po ji. Hiẹ sọgan sọ yí nudọnamẹ adà ehe tọn de zan nado dohia whétọ lọ lehe ewọ sọgan dín weta po wefọ Biblu tọn lẹ po do.
22 Owe lọ yin kinkàn to aliho he bọawu bo họnwun mẹ. Vivẹnu ko yin dido nado jẹ ahun nuplọntọ lọ tọn mẹ gbọn kanbiọ he na hẹn ẹn nado dọ pọndohlan etọn lẹ yiyizan to whedepopenu he e yọnbasi dali. Weta dopodopo tindo kanbiọ homẹbibiọ tọn voovo lẹ po apotin de po to vivọnu he hosọ etọn yin “Nuhe Biblu Plọn Mí Lẹ.” Gblọndo Owe-wiwe tọn na kanbiọ homẹbibiọ tọn lọ lẹ tin to apotin lọ mẹ. Yẹdide whanpẹnọ lẹ po zẹẹmẹ yetọn po gọna apajlẹ he tin to owe ehe mẹ lẹ na gọalọna nuplọntọ lọ nado mọnukunnujẹ linlẹn yọyọ lẹ mẹ. Dile etlẹ yindọ nudọnamẹ tangan owe lọ tọn ko yin hinhẹn bọawu taun, e sọ bẹ nudọnamẹ dogọ de hẹn he na na we dotẹnmẹ nado gbadopọnna hosọ titengbe 14 to gigọ́ mẹ eyin nuplọntọ lọ biọ zẹẹmẹ lẹ dogọ.
23. Ayinamẹ tẹlẹ wẹ yin nina gando lehe owe Biblu Plọn Mí lọ sọgan yin yiyizan nado deanana plọnmẹ Biblu lẹ do go?
23 Owe Biblu Plọn Mí lọ yin awuwlena nado gọalọna mí nado plọnnu hẹ mẹhe sewé po mẹhe ma sewé lẹ po gọna mẹhe tin to sinsẹ̀n voovo mẹ lẹ. Eyin nuplọntọ de ma tindo oyọnẹn Biblu tọn depope, e sọgan biọ hugan nupinplọn ojlẹ dopo tọn nado dotana weta de. Ma họ̀nwezun gbọ̀n nudọnamẹ lọ lẹ ji blo, ṣigba dovivẹnu nado jẹ ahun nuplọntọ lọ tọn mẹ. Eyin e ma mọnukunnujẹ apajlẹ he yin yiyizan to owe lọ mẹ de mẹ, basi zẹẹmẹ etọn kavi yí devo zan. Nọ wleawu ganji bo wà nuhe go a pé lẹpo nado yí owe lọ zan to aliho dagbe mẹ bosọ hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe nado gọalọna we na hiẹ nido sọgan ‘yí ohó nugbo tọn zan dile e jẹ do.’—2 Timoti 2:15.
Yọ́n Pinpẹn Lẹblanulọkẹyi Vonọtaun He A Tindo lẹ Tọn
24, 25. Lẹblanulọkẹyi vonọtaun tẹlẹ wẹ Jehovah ko na omẹ etọn lẹ?
24 Jehovah ko na omẹ etọn lẹ lẹblanulọkẹyi vonọtaun lẹ. E ko hẹn mí penugo nado plọn nugbo lọ gando ewọ go. Mí ma dona yí nukunpẹvi do pọ́n lẹblanulọkẹyi ehe gbede! Na nugbo tọn, Jiwheyẹwhe ko whla lẹndai etọn lẹ do goyitọ lẹ bo do yé hia whiwhẹnọ lẹ. Jesu dọ gando ehe go dọmọ: “Yẹn dopẹna we, Otọ́ E, Oklunọ olọn po aigba po tọn, na hiẹ sọ onú helẹ whlá do nuyọnẹntọ lẹ, podọ do zinzin yọnẹntọ lẹ, bo do yé hia na ovivu lẹ.” (Matiu 11:25) Gbégbò vonọtaun wẹ e yin nado yin dopo to whiwhẹnọ he to Nupojipetọ Wẹkẹ lọ tọn, Jehovah, sẹ̀n lẹ mẹ.
25 Jiwheyẹwhe ko sọ na mí lẹblanulọkẹyi lọ nado plọnnu mẹdevo lẹ gando ewọ go. Flin dọ ewọ ko yin didohia to aliho agọ̀ mẹ gbọn mẹhe ko plọnmẹ lalo gando ewọ go lẹ dali. Gbọnmọ dali, mẹsusu tindo linlẹn agọ̀ mlẹnmlẹn gando Jehovah go, bo lẹndọ ewọ yin mẹtọnmahopọntọ po kanylantọ po. Be hiẹ to jijlo, yèdọ, to jejeji, nado gọalọ nado vọ́ linlẹn agọ̀ lọ gando ewọ go jlado ya? Be a jlo dọ omẹ ahundoponọ lẹ to filẹpo ni yọ́n nugbo lọ gando Jiwheyẹwhe go ya? Eyin mọwẹ, wà nuhe go a pé lẹpo nado setonuna Jiwheyẹwhe gbọn zohunhun yíyí do dọyẹwheho bo plọn mẹdevo lẹ nuhe Owe-wiwe dọ do whẹho titengbe lẹ ji dali. Mẹhe ovẹ́ nugbo lọ tọn to húhú lẹ dona yọ́n nuhe Biblu plọn mí taun.
Etẹwẹ Yin Gblọndo Towe Lẹ?
• Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ Jiwheyẹwhe nọ hò mítọn pọ́n?
• Naegbọn mí do tin to aigba ji?
• Etẹwẹ nọ yin ninọmẹ mítọn to whenuena mí kú?
• Adà owe Biblu Plọn Mí lọ tọn tẹlẹ wẹ hiẹ yiwanna taun?
[Yẹdide to weda 22]
Biblu plọn mí dọ yajiji na doalọte
[Asisa Yẹdide tọn]
Top right, girl: © Bruno Morandi/age fotostock; left, woman: AP Photo/Gemunu Amarasinghe; bottom right, refugees: © Sven Torfinn/Panos Pictures
[Yẹdide to weda 23]
Dodonọ lẹ na nọgbẹ̀ kakadoi to Paladisi mẹ