Klistiani Nugbo lẹ Nọ Na Sisi Ohó Jiwheyẹwhe Tọn
“Ohó towe wẹ nugbo.”—JOH. 17:17.
DÍN NUAGOKUN EHELẸ:
Nawẹ opli de he yin bibasi to Jelusalẹm to 49 W.M. gbọnvona opli sinsẹ̀ngán lẹ tọn to ojlẹ he bọdego lẹ mẹ gbọn?
Mẹnu lẹ wẹ yin delẹ to mẹhe yiavùnlọna Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ he nọgbẹ̀ to ojlẹ nukunmahun Europe tọn mẹ?
Aliho Biblu pinplọn tọn tẹwẹ Klistiani nugbo lẹ yizan to vivọnu owhe 1800 lẹ tọn, podọ naegbọn e do tindo kọdetọn dagbe?
1. Sọn numimọ towe titi mẹ, dọ onú titengbe dopo he mẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ gbọnvona sinsẹ̀n devo lẹ te.
BE HIẸ flin whla tintan he a tindo hodọdopọ nujọnu tọn de hẹ dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ ya? Etẹwẹ hiẹ flin gandego? Mẹsusu na dọ dọ, ‘Nuhe yinuwado ji e wẹ yindọ Kunnudetọ lọ yí Biblu zan nado na gblọndo kanbiọ ṣie lẹpo tọn.’ Lehe homẹ mítọn hùn nado yọ́n lẹndai Jiwheyẹwhe tọn na aigba, nuhe nọ jọ do mí go to whenue mí kú po todido he tin na mẹyiwanna mítọn he ko kú lẹ po do sọ!
2. Etẹwẹ yin delẹ to whẹwhinwhẹ́n he wutu hiẹ do yọ́n pinpẹn Biblu tọn lẹ mẹ?
2 Ṣigba, dile mí zindonukọn to nupinplọn lọ mẹ, mí wá mọdọ Biblu bẹ nususu hẹn hugan gblọndo nina na kanbiọ mítọn lẹ gando ogbẹ̀, okú po sọgodo po go. Mí wá mọdọ Biblu wẹ owe he yọ́n-na-yizan hugan to aihọn lọ mẹ. Ayinamẹ etọn lẹ ma nọ dohó podọ mẹhe yí sọwhiwhe do hodo nuhe e dọ lẹ nọ tindo kọdetọn dagbe po ayajẹ po. (Hia Psalm 1:1-3.) Klistiani nugbo lẹ nọ kẹalọyi Biblu to whepoponu, “e ma yin taidi ohó gbẹtọ tọn gba, ṣigba kẹdẹdile e te do nugbonugbo, yèdọ taidi ohó Jiwheyẹwhe tọn.” (1 Tẹs. 2:13) Dogbapọn kleun de bibasi do nuhe jọ to whenuho mẹ ji na gọalọna mí nado mọ vogbingbọn he tin to mẹhe nọ na sisi Ohó Jiwheyẹwhe tọn nugbonugbo lẹ po mẹhe ma nọ na ẹn sisi lẹ po ṣẹnṣẹn.
WHẸHO SINSINYẸN DE YIN DIDIDẸ
3. Whẹho tẹwẹ ze pọninọ agun Klistiani owhe kanweko tintan tọn do owù mẹ, podọ nuhahun tẹwẹ enẹ sọgan ko hẹnwa?
3 To owhe 13 he bọdo ojlẹ he mẹ Kọneliọsi, yèdọ Kosi adàmagbonọ tintan he yin amisisadode go gblamẹ, whẹho de fọndote he ze pọninọ agun Klistiani tọn do owù mẹ. Kosi susu wẹ to lilẹzun Klistiani. Kanbiọ he fọndote wẹ yindọ, Be sunnu Kosi lẹ dona gboadà sọgbe hẹ aṣa Ju lẹ tọn whẹpo do yí baptẹm wẹ ya? E ma na bọawuna Ju de nado na gblọndo kanbiọ enẹ tọn. Ju he nọ yìn Osẹ́n Mose tọn lẹ ma tlẹ nọ biọ owhé Kosi lẹ tọn gbè whẹpo mí nido dọ dọ yé ni jihọntọn hẹ yé. Ju he yin Klistiani lẹ nọ pehẹ homẹkẹn sinsinyẹn na yé jo sinsẹ̀n yetọn dai tọn do wutu. Eyin yé yì jẹ obá lọ mẹ nado kẹalọyi Kosi he ma gboadà lẹ do ṣẹnṣẹn yetọn, ehe na yidogọna kinklan he tin to Ju he tẹdo sinsẹ̀n yetọn go lẹ po Klistiani lẹ po ṣẹnṣẹn bo na hẹn homẹkẹn wá Klistiani lẹ ji dogọ.—Gal. 2:11-14.
4. Mẹnu lẹ wẹ pli nado didẹ whẹho lọ, podọ kanbiọ tẹlẹ wẹ na ko fọndote gando whẹho ehe go?
4 To 49 W.M., apọsteli lẹ po sunnu mẹho he tin to Jelusalẹm lẹ po he yemẹpo yin Ju he gboadà lẹ, “pli dopọ nado dọhodo whẹho ehe ji.” (Owalọ 15:6) To opli he yé basi lọ tẹnmẹ, yé ma dọnnu do whẹho sinsẹ̀n tọn he ma yin nujọnu lẹ ji gba, kakatimọ yé tindo hodọdopọ ojlofọndotenamẹ tọn gando nuplọnmẹ Biblu tọn lẹ go. Mẹdopodopo wẹ dọ linlẹn etọn do adà voovo whẹho lọ tọn lẹ ji. Be nujlomẹ mẹdetiti tọn po nuvẹun po na yinuwado yé ji to gbenẹgbe wẹ ya? Be sunnu mẹho he tin to otẹn nukunpedonugo tọn mẹ lẹ na sẹ̀ nudide lọ do nukọn kakajẹ whenue ninọmẹ sinsẹ̀n tọn na pọnte to Islaeli na Klistiani lẹ wẹ ya? Kavi be yé na gbọ bo kọngbedopọ do nuhe yé yọnẹn dọ e ma sọgbe ji na yé nido sọgan wá nudide dopo kọ̀n wẹ ya?
5. Aliho titengbe tẹlẹ mẹ wẹ opli he wá aimẹ to 49 W.M. to Jelusalẹm gbọnvona opli he sinsẹ̀ngán lẹ nọ basi to owhe kanweko lẹ godo te?
5 To opli he sinsẹ̀ngán lẹ nọ basi to egbehe lẹ whenu, yé nọ saba kọngbedopọ do nuhe yé yọnẹn dọ e ma sọgbe lẹ ji bo nọ hẹn hagbẹ yetọn lẹ nado kẹalọyi linlẹn yetọn. Etomọṣo, to opli enẹ tẹnmẹ to Jelusalẹm, onú mọnkọtọn depope ma wá aimẹ. Kakatimọ, nudide he mẹlẹpo kẹalọyi de wẹ yin bibasi. Nawẹ enẹ jọ gbọn? Dile etlẹ yindọ dopodopo mẹhe wá finẹ lẹ tọn wẹ nọgodona pọndohlan etọn jẹ obá de mẹ, yemẹpo wẹ na sisi Ohó Jiwheyẹwhe tọn, podọ kandai wiwe enẹlẹ gọalọ nado didẹ whẹho lọ.—Hia Psalm 119:97-101.
6, 7. Nawẹ Owe-wiwe lẹ yin yiyizan nado didẹ whẹho adàgbigbo tọn gbọn?
6 Adà Owe-wiwe tọn he gọalọ nado didẹ whẹho lọ tin to Amọsi 9:11, 12 mẹ. Mí hia dile e yin hodọ sọn e mẹ do to Owalọ lẹ 15:16, 17 mẹ dọmọ: “Yẹn na lẹkọwa bo na vọ́ gòhọ Davidi tọn he ko họ́jai lọ gbá; podọ yẹn na vọ́ gbakija etọn lẹ gbá bo na vọ́ ẹ jlọ dote, na pipotọ gbẹtọ lọ lẹ tọn nido sọgan dín Jehovah vẹkuvẹku, to pọmẹ hẹ gbẹtọ akọta lẹpo tọn, he nọ yin yiylọ gbọn oyín ṣie dali lẹ, wẹ Jehovah dọ.”
7 Mẹde sọgan dọnnu dọ, ‘Ṣigba wefọ enẹlẹ ma dọ dọ e ma yin dandan na Kosi he lẹzun yisenọ lẹ nado gboadà nẹ.’ Nugbo wẹ; ṣigba Ju he yin Klistiani lẹ na ko mọnukunnujẹ nuagokun lọ mẹ. Yé ma nọ pọ́n Kosi he gboadà lẹ hlan taidi ‘gbẹtọ akọta lẹ tọn’ gba, ṣigba taidi mẹmẹsunnu lẹ. (Eks. 12:48, 49) Di apajlẹ, lẹdogbedevomẹ Septante Bagster tọn lilẹ́ Ẹsteli 8:17 dole: “Mẹsusu sọn Kosi lẹ mẹ gboadà, bo lẹzun Ju lẹ.” Enẹwutu, nuhe dọ Owe-wiwe lẹ te họnwun to whenuena e dọ dọdai dọ pipotọ owhé Islaeli tọn (Ju lẹ po mẹdiọzun Juvi he gboadà lẹ po) to pọmẹ hẹ “gbẹtọ akọta lẹpo tọn” (Kosi he ma gboadà lẹ) na lẹzun omẹ dopolọ lẹ na oyín Jiwheyẹwhe tọn. Adàgbigbo ma yin nubiọtomẹsi de na Kosi he jlo na lẹzun Klistiani lẹ gba.
8. Naegbọn nudide he yin bibasi lọ do biọ adọgbigbo?
8 Ohó Jiwheyẹwhe tọn po gbigbọ etọn po gọalọna Klistiani ahundoponọ enẹlẹ nado “wá gbèta dopo kọ̀n.” (Owalọ 15:25) Dile etlẹ yindọ nudide lọ na zọ́n bọ Ju he yin Klistiani lẹ na yin homẹkẹndo dogọ, nugbonọ lẹ nọgodona nudide he sinai do Biblu ji lọ mlẹnmlẹn.—Owalọ 16:4, 5.
VOGBINGBỌN AYIDEGO TỌN DE
9. Etẹwẹ yin dopo to whẹwhinwhẹ́n tangan he wutu sinsẹ̀n-bibasi nugbo do yin hinhẹnflu lẹ mẹ, podọ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ titengbe tẹwẹ yin hinhẹnflu?
9 Apọsteli Paulu dọ dọdai dọ to okú apọsteli lẹ tọn godo, sinsẹ̀n-bibasi nugbo na yin hinhẹnflu gbọn nuplọnmẹ lalo lẹ dali. (Hia 2 Tẹsalonikanu lẹ 2:3, 7.) Delẹ to mẹhe ma na tẹdo “oplọn he pegan lọ” go lẹ mẹ wẹ mẹhe tin to otẹn azọngban tọn mẹ lẹ. (2 Tim. 4:3) Paulu na avase mẹho agun tọn lẹ to azán etọn gbè dọmọ: “Sọn mìlọsu lẹ ṣẹnṣẹn wẹ sunnu lẹ na fọ́n sọn bo na slokọna nuplọnmẹ lẹ nado dọ̀n devi lẹ do godo yede tọn.” (Owalọ 20:30) Wezẹhomẹ Glẹnsigbe tọn de do dopo to whẹwhinwhẹ́n tangan he wutu nuplọnmẹ he yin kọslona lẹ do wá aimẹ lẹ mẹ hia dọmọ: “Klistiani he mọ azọ́nplọnmẹ yí to [wehọmẹ] tamẹnuplọnmẹ Glẹki tọn mẹ delẹ jẹ numọtolanmẹ lọ tindo ji nado nọ basi zẹẹmẹ nuyise yetọn tọn sọgbe hẹ tamẹnuplọnmẹ mọnkọtọn, nado do wésise yetọn hia podọ nado sọgan diọ kosi he yin weyọnẹntọ lẹ.” (The New Encyclopædia Britannica) Dopo to sinsẹ̀n-nuplọnmẹ titengbe he yin hinhẹnflu lẹ mẹ wẹ dehe gando omẹ alọpa he Jesu Klisti yin go. Biblu ylọ ẹ dọ Visunnu Jiwheyẹwhe tọn; mẹhe yiwanna tamẹnuplọnmẹ Glẹki tọn lẹ tẹkudeji dọ Jiwheyẹwhe wẹ e yin.
10. Nawẹ whẹho he gando omẹ alọpa he Klisti yin go sọgan ko yin dididẹ gbọn?
10 Whẹho lọ yin hodọdeji whlasusu to opli sinsẹ̀ngán lẹ tọn whenu. Podọ e sọgan ko yin dididẹ po awubibọ po eyin mẹhe wá opli lọ tẹnmẹ lẹ ylọ Owe-wiwe lẹ dọ nujọnu, ṣigba suhugan yetọn ma wàmọ. Na nugbo tọn, susu yetọn ko nọ basi nudide yetọn dote whẹpo do wá opli lọ lẹ tẹnmẹ, podọ pọndohlan yetọn wẹ nọ duahunmẹna yé hugan. Vlavo wẹ kandai nudide yetọn lẹ tọn po gbèta he kọ̀n yé nọ wá to opli enẹlẹ tẹnmẹ po nọ sinai do Owe-wiwe lẹ ji.
11. Nukun tẹwẹ gbẹtọ lẹ nọ yí do pọ́n hodidọ Nukọntọ Ṣọṣi tọn lẹ tọn, podọ etẹwutu?
11 Naegbọn sinsẹ̀ngán enẹlẹ ma nọ gbadopọnna nuhe Owe-wiwe lẹ dọ po sọwhiwhe po? Weyọnẹntọ Charles Freeman basi zẹẹmẹ dọ, na nuhe Biblu dọ ma nọgodona linlẹn yetọn dọ Jesu yin Jiwheyẹwhe wutu wẹ. Hogbe Jesu lọsu tọn lẹ dohia dọ Jiwheyẹwhe klo hugan ewọ. Taidi kọdetọn de, yé nọ pọ́n aṣa ṣọṣi tọn po pọndohlan mẹhe tin to otẹn aṣẹpipa tọn mẹ lẹ tọn po hlan taidi nujọnu hugan nuhe owe Wẹndagbe tọn lẹ dọ. Kakajẹ egbehe, susu to nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ mẹ gbẹ́ nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n hodidọ he ma sinai do Owe-wiwe ji Nukọntọ Ṣọṣi tọn lẹ tọn hugan Ohó Jiwheyẹwhe tọn! Eyin hiẹ ko dọhodo nuplọnmẹ Atọ̀n-to-Dopomẹ tọn ji hẹ mẹhe yì wehọmẹ sinsẹ̀n tọn de, a sọgan ko doayi enẹ go.
12. Nawẹ ahọluigbagán nọ yinuwado nudide sinsẹ̀ngán lẹ tọn ji to aliho he ma sọgbe mẹ gbọn?
12 Ahọluigbagán Lomu tọn lẹ lọsu nọ dádo nudide he nọ yin bibasi to opli sinsẹ̀ngán lẹ tọn enẹlẹ ji mẹ. Di apajlẹ, Weyọnẹntọ Richard E. Rubenstein wlan gando opli he sinsẹ̀ngán lẹ basi to Nicée go dọmọ: “Constantin do nukundagbe hia [biṣọpu lẹ] bosọ hẹn yé jẹ adọkun hugan nuhe yé sọgan ko donukun. To nuhe ma pé owhe dopo gblamẹ, ahọluigbagán yọyọ lọ gọ̀ ṣọṣi-họ̀ yetọn lẹ jo kavi vọ́ suhugan yetọn gbá bosọ gọ̀ azọ́n yetọn lẹ po gbégbò he yin yíyí sọn yé si lẹ po jo na yé . . . E ko na sinsẹ̀ngán Klistiani lẹ lẹblanulọkẹyi he yẹwhenọ kosi lẹ nọ mọyi lẹ.” Enẹwutu, “Constantin vò nado tindo nuyiwadomẹji sinsinyẹn do—kavi tlẹ magbe—nudide he na yin bibasi to opli Nicée tọn ji lẹ.” Charles Freeman zinnudo nugbo ehe ji dọmọ: “Nujijọ he wayi ehelẹ ko na dotẹnmẹ ahọluigbagán lọ todin, e ma yin nado na huhlọn Ṣọṣi lọ kẹdẹ wẹ gba, ṣigba nado yinuwado sinsẹ̀n-nuplọnmẹ yetọn lẹ ji ga.”—Hia Jakọbu 4:4.
13. Etẹlẹ wẹ na ko yinuwado nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ ji nado dovọ́na nuplọnmẹ Biblu tọn he họnwun lẹ?
13 Dile etlẹ yindọ e vẹawuna sinsẹ̀ngán lẹ nado do omẹ alọpa he Jesu Klisti yin hia, susu gbẹtọ paa lẹ tọn ma tindo nuhahun enẹ. Na akuẹ ahọluigbagán lọ tọn ma to ahunmẹduna yé kavi na yé ma to ogántẹn ṣọṣi mẹ tọn dín wutu, yé sọgan penugo nado pọ́n nulẹ dile e jẹ do, to kọndopọ mẹ hẹ Owe-wiwe lẹ. Podọ nuhe yé wà pẹpẹ niyẹn. Grégoire Nysse tọn, he yin sinsẹ̀n-nuplọnmẹtọ ojlẹ enẹ mẹ tọn de dọ to aliho mẹṣanko tọn mẹ gando gbẹtọ paa lọ lẹ go dọmọ: “Avọ̀satọ lẹ, akuẹdiọtọ lẹ, po ajọwatọ lẹpo po wẹ lẹzun sinsẹ̀n-nuplọnmẹtọ. Eyin a kanhose akuẹdiọtọ delẹ gando akuẹ go, yé na dọna we dọ Visunnu lọ gbọnvona Otọ́ lọ. Eyin a kàn blẹdi-kuẹ biọ, yé na gblọnna we dọ Otọ́ lọ klohugan Visunnu lọ. Eyin a kanbiọ eyin a sọgan lawu, gblọndo he a na sè wẹ yindọ Visunnu lọ yin didá wẹ.” Mọwẹ, to vogbingbọn mẹ na sinsẹ̀ngán lẹ, susu to gbẹtọ paa lẹ mẹ nọ yí Ohó Jiwheyẹwhe tọn zan nado nọgodona tadona yetọn lẹ. Lehe e na yọ́n do sọ eyin Grégoire po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po ko dotoaina yé!
“LIKUN” PO “OGBÉ YLANKAN LẸ” PO WHẸ́N DOPỌ
14. Naegbọn mí sọgan wá tadona kọ̀n dọ sọn owhe kanweko tintan wá ojlẹ mítọn mẹ, Klistiani yiamisisadode nujọnu tọn delẹ dona ko tin to aigba ji to ojlẹ lẹpo mẹ?
14 To apajlẹ de mẹ, Jesu dohia dọ bẹsọn owhe kanweko tintan whenu zọnmii, Klistiani yiamisisadode nujọnu tọn delẹ na tin to aigba ji to ojlẹ lẹpo mẹ. E yí yé jlẹdo “likun” he to whinwhẹ́n to “ogbé ylankan lẹ” ṣẹnṣẹn go. (Mat. 13:30) Na nugbo tọn, mí ma sọgan dọ mẹhe kavi pipli he yin mẹyiamisisadode he nọtena likun enẹ po nujikudo po gba, ṣigba mí sọgan dọ madoadúdẹji dọ mẹdelẹ ko yí adọgbigbo do nọgodona Ohó Jiwheyẹwhe tọn bo hùngona nuplọnmẹ ṣọṣi tọn he ma sinai do Owe-wiwe ji lẹ to ojlẹ lẹpo mẹ. Mì gbọ mí ni gbadopọnna apajlẹ delẹ.
15, 16. Dọ delẹ to mẹhe na sisi Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ.
15 Biṣọpu-gán Agobard tòdaho Lyon tọn to France he nọgbẹ̀ to 779-840 W.M. dọho sọta boṣiọ sinsẹ̀n, klandowiwe ṣọṣi-họ̀ lẹ tọn hlan mẹwiwe lẹ po nuyiwa gọna aṣa he ma sinai do Owe-wiwe ji ṣọṣi tọn lẹ po. Biṣọpu Claudius he nọgbẹ̀ to ojlẹ dopolọ mẹ lọsu jẹagọdo aṣa ṣọṣi tọn lẹ bo ma kẹalọyi dẹ̀hiho hlan mẹwiwe lẹ po boṣiọ sinsẹ̀n po. To owhe kanweko 11tọ mẹ, sinsẹ̀ngán Bérenger tòdaho Tours tọn to France yin didesẹ sọn sinsẹ̀n Katoliki tọn mẹ na e jẹagọdo nuplọnmẹ sinsẹ̀n etọn tọn he dohia dọ akla lọ nọ lẹzun agbasa jọnun Jesu tọn bọ ovẹn lọ nọ lẹzun ohùn etọn. Humọ e tẹkudeji dọ nuhe Biblu dọ lẹ yiaga taun hugan aṣa ṣọṣi tọn lẹ.
16 Mẹdevo lẹ he yiwanna nugbo Biblu tọn bo nọgbẹ̀ to owhe kanweko 12tọ mẹ lẹ wẹ Pierre he wá sọn Bruys po Henri he wá sọn Lausanne po. Pierre jo sinsẹ̀nzọn yẹwhenọ tọn do na e mọdọ nuplọnmẹ Katoliki tọn he yin baptẹm bibasi na yọpọvu lẹ, nuplọnmẹ lọ dọ akla lọ nọ lẹzun agbasa jọnun Jesu tọn bọ ovẹn lọ nọ lẹzun ohùn etọn, dẹ̀hiho na oṣiọ lẹ po sinsẹ̀n-bibasi na satin po ma sọgbe hẹ Owe-wiwe lẹ. To 1140, Pierre yin hùhù na nuyise etọn lẹ wutu. Henri, yẹwhenọ pamẹnọtọ de dọho sọta aṣa alọgodo-kuẹ yíyí to ṣọṣi mẹ tọn gọna aṣa he ma sinai do Owe-wiwe ji ṣọṣi tọn lẹ. E yin wiwle to 1148 bo zan pipotọ gbẹzan etọn tọn to gànpamẹ.
17. Afọdide ayidego tọn tẹlẹ wẹ Valdo po hodotọ etọn lẹ po ze?
17 To whenue Pierre he wá sọn Bruys yin mimẹ̀ gbẹ̀te na e gboadọ bo mọhodọdo ṣọṣi go wutu, diblayin ojlẹ enẹ mẹ wẹ mẹde yin jiji te he na wá yí onú susu wà nado hẹn nugbo Biblu tọn lẹ gbayipe. Yinkọ whẹndo etọn tọn wẹ Valdès, kavi Valdo.a Omẹ paa de wẹ ewọ yin to vogbingbọn mẹ na Pierre he wá sọn Bruys po Henri he wá sọn Lausanne po, ṣigba e yọ́n nuhọakuẹ-yinyin Ohó Jiwheyẹwhe tọn sọmọ bọ e sà nutindo etọn lẹ bo basi tito na apadewhe Biblu tọn nido yin lilẹdo ogbè he nọ yin dido to paa mẹ to hùwaji-whèzẹtẹn France tọn de mẹ. Awuji mẹdelẹ nado sè owẹ̀n Biblu tọn to ogbè yetọn titi mẹ sọmọ bọ yelọsu jo nutindo yetọn lẹ do bo ze yede jo nado lá nugbo Biblu tọn na mẹdevo lẹ. Ehe ma hẹn homẹhun nukọntọ ṣọṣi tọn lẹ. To 1184, papa de sunnu po yọnnu zohunhunnọ enẹlẹ po he wá yin yiylọdọ Vaudois lẹ sẹ̀ sọn sinsẹ̀n Katoliki tọn mẹ podọ biṣọpu yàn yé sọn owhé yetọn lẹ gbè. Ehe gọalọ nado hẹn owẹ̀n Biblu tọn gbayipe yì lẹdo devo lẹ mẹ. To godo mẹ, hodotọ Valdo, Pierre he wá sọn Bruys po Henri he wá sọn Lausanne po tọn lẹ gọna agọjẹdonutọ devo lẹ sọgan yin mimọ to awà voovo Europe tọn lẹ ji. Mẹdevo lẹ sọ yiavùnlọna nugbo Biblu tọn to owhe kanweko he bọdego lẹ mẹ, di apajlẹ: John Wycliffe (nudi 1330-1384), William Tyndale (nudi 1494-1536), Henry Grew (1781-1862) po George Storrs (1796-1879) po.
“YÈ MA DO GẸDẸ OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN”
18. Aliho Biblu pinplọn tọn tẹwẹ Biblu plọntọ ahundoponọ owhe kanweko 19tọ tọn lẹ yizan, podọ naegbọn e do tindo kọdetọn dagbe?
18 Mahopọnna vivẹnudido mẹhe gbẹwanna nugbo Biblu tọn lẹ tọn, yé ma penugo bo glọnalina ẹn nado gbayipe. Mí hia to 2 Timoti 2:9 mẹ dọmọ: “Yè ma do gẹdẹ ohó Jiwheyẹwhe tọn.” To 1870, pipli Biblu plọntọ lẹ tọn de jẹ nugbo lọ dín ji. Nawẹ yé nọ plọnnu gbọn? Mẹde nọ fọ́n kanbiọ de dote. Enẹgodo yé nọ dọhodeji. Yé nọ hia wefọ he gando kanbiọ lọ go lẹpo podọ to enẹgodo, eyin yé kọngbedopọ do gbesisọ wefọ lọ lẹ tọn ji, yé nọ dọ tadona he kọ̀n yé wá bo nọ basi kandai etọn. Be e ma vọ́ jide na we nado yọnẹn dọ sunnu nugbonọ enẹlẹ, yèdọ “tọgbo gbigbọmẹ tọn” mítọn lẹ he nọgbẹ̀ to vivọnu owhe 1800 lẹ tọn hẹn ẹn diun dọ nuyise yetọn lẹ sinai do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji gligli taidi apọsteli po sunnu mẹho owhe kanweko tintan tọn lẹ po ya?
19. Etẹwẹ yin hosọ owhe 2012 tọn, podọ naegbọn e do sọgbe?
19 Biblu ji wẹ nuyise mítọn lẹ gbẹ́ nọ sinai do. Po enẹ po to ayiha mẹ, Hagbẹ Anademẹtọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn de hogbe jidenamẹ tọn Jesu tọn lẹ taidi hosọ owhe 2012 tọn, ehe dọmọ: “Ohó towe wẹ nugbo.” (Joh. 17:17) To whenue e yindọ mẹhe jlo na mọ nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹpo dona zinzọnlin to nugbo mẹ, mì gbọ mímẹpo ni nọ dovivẹnu zọnmii nado yin anadena gbọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn dali.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a To ojlẹ de mẹ wayi, Valdès nọ yin yiylọdọ Pierre Valdès kavi Pierre Valdo, ṣigba mí ma sọgan dọ yinkọ etọn po nujikudo po.
[Yẹdide to weda 8]
Hosọ owhe 2012 tọn wẹ: “Ohó towe wẹ nugbo.”—Johanu 17:17
[Yẹdide to weda 7]
Valdo
[Yẹdide to weda 7]
Wycliffe
[Yẹdide to weda 7]
Tyndale
[Yẹdide to weda 7]
Grew
[Yẹdide to weda 7]
Storrs