Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
13-19 AVRIL
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JENẸSISI 31
“Jakọbu po Labani po Basi Alẹnu Jijọho Tọn”
it-1-F 943 huk. 7
Galeẹdi
Nado dín jijọho, Jakọbu po Labani po dọhodo nuhe hẹn gbemanọpọ wá ṣẹnṣẹn yetọn lẹ ji bo basi alẹnu de. Jakọbu yí zannu de bo tùnte taidi dòtin, enẹgodo e dọna “omẹ etọn lẹ” dọ yé ni bẹ zannu lẹ pli, vlavo taidi tafo de, podọ yé dùnú to e ji taidi ohia alẹnu yetọn tọn. Enẹwutu, Labani yí bẹplidopọ zannu lọ lẹ tọn do dó yinkọ na nọtẹn lọ, yèdọ “Jẹgali-sahaduta,” to Alamaiki-gbè (Silia-gbè) mẹ, amọ́ Jakọbu ylọ ẹ dọ “Galeẹdi,” to Heblugbe mẹ. Labani dọmọ: “Bẹplidopọ zannu tọn ehe [gal to Heblugbe mẹ] na yin kunnudenu de [ʽedh to Heblugbe mẹ] to yẹn po hiẹ po ṣẹnṣẹn to egbé.” (Jen 31:44-48) Bẹplidopọ zannu lọ lẹ tọn (gọna zannu he yin tùntùnte taidi dòtin lọ) yin kunnudenu na mẹhe gbọn finẹ lẹpo. Dile e yin didohia to wefọ 49tọ mẹ do, “Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn [mits·pahʹ to Heblugbe mẹ]” yin kunnudenu dọ Jakọbu po Labani po ko magbe nado hẹn jijọho go to yé omẹ awe lẹ po hagbẹ whẹndo tọn yetọn lẹ po ṣẹnṣẹn. (Jen 31:50-53) Mọdopolọ to ninọmẹ devo lẹ mẹ, zannu lẹ sọ wá yin yiyizan taidi oflin de.—Jọṣ 4:4-7; 24:25-27.
it-2-F 1089
Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn
Jakọbu yí zannu de bo tùnte taidi dòtin bosọ ylọ ẹ dọ “Galeẹdi” (ehe zẹẹmẹdo “Bẹplidopọ Zannu Tọn He to Kunnude”) podọ “Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn.” Enẹgodo, Labani dọ: “Jehovah ni to yẹn po hiẹ po ṣọ́ to whenue mí dẹn do míde.” (Jen 31:45-49) Bẹplidopọ zannu lọ lẹ tọn dohia dọ Jehovah yin kunnudetọ alẹnu jijọho tọn he Jakọbu po Labani po basi lọ tọn bo jlo dọ yé ni wanu sọgbe hẹ alẹnu lọ.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-2-F 1062
Tẹlafimi
Nuhe dodinnanutọ lẹ mọ to Mẹsopotamia po lẹdo etọn lẹ po mẹ dohia dọ eyin mẹde tindo boṣiọ tẹlafimi tọn whẹndo etọn tọn lẹ, e gán tindo jlọjẹ nado mọ ogú whẹndo lọ tọn yí. Sọgbe hẹ zannu de he yin mimọ to Nuzi, eyin ovisu de tindo yẹwhe whédo de tọn lẹ, enẹ gán zọ́n bọ e na yì whẹdọhọsa sọgbe hẹ osẹ́n nado biọ aigba asi-tọ́ etọn he ko lẹzun matintọ tọn. (Ancient Near Eastern Texts, zinjẹgbonu J. Pritchard tọn, 1974, weda 219, 220, po nudọnamẹ odò tọn 51 po) Vlavo ehe mẹ wẹ Laheli na ko desọn bo do lẹndọ emi gán ze Tẹlafimi lọ lẹ hẹn, na otọ́ etọn ko yí oklọ do yinuwa hẹ asu etọn Jakọbu wutu. (Yijlẹdo Jen 31:14-16 go.) Nugbo lọ dọ Labani hanú taun to whenue tẹlafimi lọ lẹ bu do e, bo tlẹ plan omẹ etọn lẹ dogodo nado dómọna Jakọbu na azán ṣinawe plipli sọ dohia dọ tẹlafimi lọ lẹ yin nujọnu bo gán zọ́n bọ mẹde na tindo jlọjẹ nado mọ ogú yí. (Jen 31:19-30) E họnwun dọ Jakọbu ma yọnẹn paali dọ Laheli ze tẹlafimi lọ lẹ (Jen 31:32), mọ nudepope masọ dohia dọ e wá tẹnpọn nado yí yé do hò ogú yí sọn visunnu Labani tọn lẹ si. Jakọbu ma sẹ̀n boṣiọ to aliho depope mẹ. To godo mẹ, e sọgan ko dì tẹlafimi lọ lẹ to whenue e bẹ yẹwhe jonọ lẹ sọn omẹ etọn lẹpo si bo yì dì yé do dòglọ to atin daho de sá sẹpọ Ṣekẹmi.—Jen 35:1-4.
w13 15/3 21 huk. 8
Jehovah Wẹ Fininọ Mítọn
8 To whenue Jakọbu jẹ Halani, ylọnẹn etọn Labani yí i po ayajẹ po, podọ to godo mẹ, e wá na ẹn Lea po Laheli po taidi asi. Ṣigba to ojlẹ de mẹ, Labani tafu Jakọbu bo diọ azọ́nkuẹ etọn whla ao. (Gẹn. 31:41, 42) Jakọbu doakọnna nuyiwa mawadodo tọn enẹlẹ bo deji dọ Jehovah na to nukunpedo emi go zọnmii, podọ Jehovah sọ wàmọ. Na nugbo tọn, to ojlẹ he mẹ Jiwheyẹwhe dọna Jakọbu nado lẹkọyi Kenani, ewọ tindo “kanlinpa susu, deviyọnnu, po devisunnu po, po kanklosọ́poawenọ po, po kẹtẹkẹtẹ lẹ po.” (Gẹn. 30:43) Enẹwutu, Jakọbu hodẹ̀ po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn sisosiso po dọmọ: “Yẹn ma jẹ na ṣinun-ṣinun sọn dagbewanyi lẹpo mẹ, podọ sọn nugbo lẹpo tọn mẹ, he hiẹ ko yí hia hlan devi towe; na opò ṣie kẹdẹ wẹ yẹn hẹn do dasá Jọdani he, dinvie yẹn lẹzun awhànpa awe.”—Gẹn. 32:10.
20-26 AVRIL
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JENẸSISI 32-33
“Be A to Ahidi Nado Mọ Dona Yí Ya?”
w03 15/8 25 huk. 3
Be Hiẹ to Jehovah Dín Vẹkuvẹku Ya?
Owe-wiwe gọ́ na apajlẹ mẹhe dovivẹnu sinsinyẹn to Jehovah dindin mẹ lẹ tọn. Omẹ mọnkọtọn dopo wẹ Jakobu, he diahi tlala hẹ angẹli Jiwheyẹwhe tọn he ze agbasa gbẹtọ tọn dó de kakajẹ afọnnu. Taidi kọdetọn de, Jakobu yin nina yinkọ lọ Islaeli (Ahidihẹ Jiwheyẹwhe tọ́) na e “diahi hẹ,” vánkan, dovivẹnu, kavi sinyẹnlin hẹ Jiwheyẹwhe wutu. Angẹli lọ dona ẹn na vivẹnudido vẹkuvẹku etọn.—Gẹnẹsisi 32:24-30.
it-1-F 356
Kúsẹ́
Jakọbu Kúsẹ́. Whenue Jakọbu do nudi owhe 97 wẹ e yí ozán dopo blebu do diahi hẹ angẹli Jiwheyẹwhe tọn de he diọwunmẹ. E penugo nado glọnalina angẹli lọ kakajẹ whenue e yin didona godo. To ahididi lọ whenu, angẹli lọ doalọ hupetẹn asapada po alìn po tọn Jakọbu tọn go bọ e sẹ̀ alìn. Ehe zọ́n bọ Jakọbu jẹ ṣinṣọ̀n ji. (Jen 32:24-32; Hos 12:2-4) Enẹgodo, nujijọ ehe nọ flinnu Jakọbu dọ dile etlẹ yindọ e “diahi hẹ Jiwheyẹwhe [angẹli Jiwheyẹwhe tọn] po gbẹtọ lẹ po, [bo] ko sọ dudeji to godo mẹ,” kẹdẹdile angẹli lọ dọ do, e ma yindọ e duto angẹli huhlọnnọ Jiwheyẹwhe tọn ji na taun tọn wẹ gba. Na nugbo tọn, Jiwheyẹwhe wẹ jlo bosọ na dotẹnmẹ Jakọbu nado diahi hẹ angẹli lọ, bo yí ehe zan taidi kunnudenu dọ Jakọbu yọnẹn dọ emi do hudo dona Jiwheyẹwhe tọn vẹkuvẹku.
it-1-F 1212
Islaeli
Yinkọ enẹ wẹ Jiwheyẹwhe do na Jakọbu to whenue e tindo nudi owhe 97. Ozán he mẹ Jakọbu dasá tọ̀sisa Jabọki tọn nado yì pé nọvisunnu etọn Esau te wẹ e diahi hẹ dawe de he yin angẹli na taun tọn. Na e sinyẹnlin do diahi wutu, yinkọ etọn yin didiọ zun Islaeli taidi ohia dona Jiwheyẹwhe tọn. Nado flin nujijọ ehe, Jakọbu ylọ filọ dọ Peniẹli kavi Penuẹli. (Jen 32:22-31; pọ́n JACOB.) To godo mẹ, Jiwheyẹwhe vọ́ nùzindeji to Bẹtẹli dọ yinkọ etọn ko diọ, podọ sọn ojlẹ enẹ mẹ kakajẹ vivọnu gbẹzan etọn tọn, Jakọbu nọ yin yiylọdọ Islaeli. (Jen 35:10, 15; 50:2; 1Ot 1:34) Ṣigba, to suhugan whla 2 500 he yinkọ lọ Islaeli sọawuhia to Biblu mẹ lẹ tọn, e nọ yin yiyizan nado dlẹnalọdo kúnkan Jakọbu tọn blebu taidi akọta de.—Eks 5:1, 2.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
w10 15/6 22 huk. 10-11
Ohó He Gọ́ Na Ojọmiọn Nọ Hẹn Haṣinṣan Dagbe Yọnbasi
10 Ohó he gọ́ na ojọmiọn po hodọdopọ dagbe po nọ gọalọ nado wleawuna haṣinṣan jijọho tọn bo hẹn e go. Na nugbo tọn, nuhe go mí pé lẹpo wiwà nado hẹn haṣinṣan mítọn hẹ mẹdevo lẹ pọnte sọgan hẹn hodọdopọ mítọn hẹ yé pọnte. Afọdide ahundopo tọn zize nado wà dagbe na mẹdevo lẹ—yèdọ dotẹnmẹ hundote lẹ dindin nado gọalọ, nado nanúmẹ sọn ojlo mẹ, nado nọ hẹjómẹ—sọgan yidogọna hodọdopọ dagbe. E tlẹ sọgan “bẹ akán he to jiji” do mẹlọ ji bo sọgan hẹn ẹn nado diọ, bo gbọnmọ dali hẹn ẹn bọawu nado dọhodo whẹho lẹ ji po awubibọ po.—Lom. 12:20, 21.
11 Tọgbo Jakọbu mọnukunnujẹ ehe mẹ. Nọvisunnu ahoho etọn, Esau gblehomẹ do e go sọmọ bọ Jakọbu họnyi na Esau nikaa hù i. To owhe susu godo, Jakọbu lẹkọ. Esau tọ́n nado wá pé e, po sunnu 400 po. Jakọbu biọ alọgọ Jehovah tọn to odẹ̀ mẹ. Enẹgodo e do nunina kanlin-yìnyìn susu tọn hlan Esau. Nunina ehe hẹn kọdetọn dagbe wá. To whenue yé wá pé yede, nuyiwa Esau tọn ko diọ, bọ e họ̀nwezun bo yì gbò e fán.—Gẹn. 27:41-44; 32:6, 11, 13-15; 33:4, 10.
it-1-F 641
Jiwheyẹwhe Wẹ Jiwheyẹwhe Islaeli Tọn
To whenue Jakọbu ko diahi hẹ angẹli Jehovah tọn to Peniẹli godo wẹ yinkọ lọ Islaeli yin didona ẹn, podọ to whenue e ko basi jijọho hẹ nọvisunnu etọn Esau godo, e wá nọ Sukoti, enẹgodo Ṣekẹmi. Finẹ wẹ e họ̀ aigba de te to visunnu Hamọli tọn lẹ si bo tùn gòhọ etọn do e ji. (Jen 32:24-30; 33:1-4, 17-19) “E sọ basi agbà de do finẹ bo ylọ ẹ dọ Jiwheyẹwhe wẹ Jiwheyẹwhe Islaeli tọn.” (Jen 33:20) Gbọn yinkọ yọyọ lọ Islaeli he yin didona ẹn yiyizan na agbà he e basi lọ dali, Jakọbu dohia dọ emi kẹalọyi yinkọ enẹ bosọ yọ́n pinpẹn etọn, na Jiwheyẹwhe nọgodona ẹn bọ e lẹkọwa Aigba Pagbe tọn lọ ji awuyẹyẹ afọyẹyẹ wutu. Whladopo gee wẹ hodidọ enẹ sọawuhia to Owe-wiwe lẹ mẹ.
27 AVRIL–3 MAI
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JENẸSISI 34-35
“Kọdetọn Vẹadi Gbẹdido Ylankan Tọn Lẹ”
w97-F 2/1 30 huk. 4
Ṣekẹmi—Tòdaho de He to Agbàdo Mẹ
Nukun tẹwẹ dẹpẹ tòdaho lọ tọn lẹ nọ yí do pọ́n awhli he to alọji enẹ he nọ wá lẹdo yetọn mẹ whẹwhẹ, diblayin ede ṣo? Visunnu ahọvi otò lọ tọn “mọ ẹn, e plan ẹn bo zanhẹ ẹ gánnugánnu.” Naegbọn Dina do dogbẹ́ hẹ Kenaninu mawénọ enẹlẹ bo ze ede do owù mẹ? Be vlavo na e jlo na dogbẹ́ hẹ awhli he to ohà etọn ji lẹ wutu wẹ ya? Be na e nọ sinyẹnta bo nọ jlo na nọ jlòkoko di delẹ to mẹdaho etọn lẹ mẹ wutu wẹ ya? Hia kandai Jenẹsisi tọn bo tẹnpọn nado mọ lehe afọdide nulú tọn he Dina ze nado nọ yì nọwhẹ̀ to Ṣekẹmi na ko hẹn awubla po winyan po wá Jakọbu po Lea po ji do.—Jenẹsisi 34:1-31; 49:5-7; sọ pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn [Flansegbe] 15 juin 1985, weda 31.
lvs 124 huk. 14
“Họ̀nna Fẹnnuwiwa Zanhẹmẹ Tọn!”
14 Ṣekẹmi wà nuhe di jọwamọnu bo sọgbe to nukun etọn mẹ. Na onú Dina tọn nọ jẹeji na ẹn wutu, e “plan ẹn” bo “zanhẹ ẹ gánnugánnu.” (Hia Jenẹsisi 34:1-4.) Danú ehe wá dekọtọn do nujijọ debọdo-dego lẹ mẹ he hẹn nugbajẹmẹji wá Dina po whẹndo etọn blebu po ji.—Jenẹsisi 34:7, 25-31; Galatianu lẹ 6:7, 8.
w09 1/10 21 huk. 1-2
Eyin Mẹde Hẹn We Gblehomẹ
Mẹhe nọ tẹnpọn nado yiahọsu lẹ nọ saba wàmọ nado de awufiẹsa he mẹhe ṣinuwa do yé hẹnwa yé ji pò. Di apajlẹ, Biblu dọ dọ to whenue visunnu tọgbo Heblu lọ, Jakobu tọn lẹ sè dọ Ṣẹkẹmi he yin Kenaninu de yí huhlọn do zanhẹ nọviyọnnu yetọn Dina, ‘homẹgble yé, adi sọ do yé tlala.’ (Gẹnẹsisi 34:1-7) Nado yiahọsu oylan he yè wà do nọviyọnnu yetọn go tọn, visunnu Jakobu tọn awe blasé do Ṣẹkẹmi po whédo etọn po go. Simeọni po Levi po kàn ayiha gigẹdẹ de bo biọ tòdaho Kenaninu lẹ tọn mẹ bosọ hù sunnu he tin to otò lọ mẹ lẹpo kakajẹ Ṣẹkẹmi ji.—Gẹnẹsisi 34:13-27.
Be hùnsọndai enẹ lẹpo didẹ nuhahun lọ ya? Whenue Jakobu sè nuhe visunnu etọn lẹ wà, e wọhẹ yé, bo dọmọ: “Mì do magbọjẹ na mi nado hẹn mi nado lunwán to mẹhe yin aigbanọ lẹ ṣẹnṣẹn . . . yé na bẹ yede pli do oji e, bosọ jẹ oji e: yẹn nasọ yin husudo, yẹn po owhé ṣie po.” (Gẹnẹsisi 34:30) Mọwẹ, kakati nuyiwa ahọsuyíyí tọn yetọn ni didẹ whẹho lọ, e hẹn ninọmẹ lọ vantan dogọ poun wẹ; Jakobu po whẹndo etọn po dona họ́ yede todin na tòmẹnu lọ lẹ nikaa yiahọsu yé go. Vlavo na enẹ nikaa jọ, Jiwheyẹwhe degbena Jakobu nado sẹtẹn po whẹndo etọn po sọn lẹdo lọ mẹ yì Bẹtẹli.—Gẹnẹsisi 35:1, 5.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-1-F 603 huk. 9
Debola
Yọnnu nukunpedomẹgotọ Lebeka tọn. Whenue Lebeka tọ́n sọn owhé otọ́ etọn Bẹtuẹli tọn gbè bo yì Palestine nado wlealọ hẹ Isaki wẹ Debola hodo e yì. (Jen 24:59) To whenue Debola ko wadevizọn to whédo Isaki tọn mẹ na owhe susu godo, e wá nọ whédo Jakọbu tọn mẹ vlavo to okú Lebeka tọn godo. Nudi owhe 125 to alọwle Lebeka po Isaki po tọn godo, Debola wá kú bo yin dìdì do atin daho de sá to Bẹtẹli. Yinkọ he yin dido na atin lọ (Alọni-bakuti, he zẹẹmẹdo “Oaki Avi Tọn”) do obá he mẹ Jakọbu po whédo etọn po yiwanna Debola jẹ hia.—Jen 35:8.
w17.12 14
Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ Dè
To Islaeli hohowhenu tọn, be dandan wẹ dọ sunnu de ni mọ jlọjẹ viplọnji tọn yí whẹpo do yin tọgbo Mẹsia lọ tọn de ya?
To ojlẹ delẹ mẹ, zẹẹmẹ mítọn lẹ ko do mọ hia. E taidi dọ zẹẹmẹ enẹlẹ sọgbe hẹ Heblu lẹ 12:16. Wefọ lọ dọ dọ Esau “ma yọ́n pinpẹn onú wiwe lẹ tọn,” bo “yí núdùdù dopo do diọ jlọjẹ viplọnji tọn etọn” hẹ Jakọbu. Po ehe po, e taidi dọ whenue Jakọbu mọ “jlọjẹ viplọnji tọn” yí, ewọ lẹzun dopo to tọgbo Mẹsia lọ tọn lẹ mẹ.—Mat. 1:2, 16; Luku 3:23, 34.
Ṣigba, kandai Biblu tọn lẹ vivọ́ gbeje pọ́n dohia dọ e ma yin dandan dọ sunnu de ni yin viplọnji whẹpo do yin tọgbo Mẹsia lọ tọn de. Lẹnnupọndo kunnudenu delẹ ji:
To visunnu Jakọbu (Islaeli) tọn lẹ mẹ, viplọnji etọn gbọn Lea gblamẹ wẹ Leubẹni. To nukọn mẹ, visunnu tintan he asi yiwanna Jakọbu tọn Laheli ji na ẹn wẹ Josẹfu. Whenue Leubẹni hùwhẹ walọ mawé tọn, jlọjẹ viplọnji tọn lọ wá lẹzun Josẹfu tọn. (Jen. 29:31-35; 30:22-25; 35:22-26; 49:22-26; 1 Otàn. 5:1, 2) Etomọṣo, Mẹsia lọ ma wá sọn hukan whẹndo tọn Leubẹni kavi Josẹfu tọn mẹ gba. Juda, yèdọ visunnu ẹnẹtọ Jakọbu tọn he Lea ji na ẹn gblamẹ wẹ e wá gbọn.—Jen. 49:10.