Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
4-10 MAI
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JENẸSISI 36-37
“Josẹfu Jiya Na Awuwhàn Wutu”
w14 1/10 12-13
“Yẹn Vẹ̀ Mì, Mì Sè Odlọ He”
Biblu na gblọndo dọmọ: “Nọvisunnu etọn lẹ sọ mọdọ otọ́ yetọn yiwanna ewọ hú nọvisunnu etọn lẹpo; yé gbẹwanna ẹn, bo masọ sọgan yí jijọho do dọho hlan ẹn ba.” (Gẹnẹsisi 37:4) Mí sọgan mọnukunnujẹ nuhe hẹn awuwhàn yetọn wá mẹ, ṣigba nọvisunnu Josẹfu tọn lẹ gbọn nulú dali joawuna numọtolanmẹ he ma sọgbe enẹ. (Howhinwhẹn lẹ 14:30; 27:4) Be e ko jọ pọ́n bọ a whànwu mẹde na mẹdevo lẹ na ẹn ayidonugo kavi gbégbò he hiẹ to jijlo ya? Flin nọvisunnu Josẹfu tọn lẹ. Awuwhàn yetọn sisẹ́ yé nado wà nuhe na wá vẹna yé taun to godo mẹ. Apajlẹ yetọn flinnu Klistiani lẹ dọ nuyọnẹnnu taun wẹ e yin nado nọ “jaya hẹ mẹhe to ayajẹ lẹ.”—Lomunu lẹ 12:15.
Ayihaawe ma tin dọ Josẹfu yọnẹn dọ nọvisunnu emitọn lẹ gbẹwanna emi. Enẹwutu, be e nọ whlá tewu whanpẹnọ etọn eyin e mọ nọvisunnu etọn lẹ wẹ ya? Ojlo enẹ sọgan ko wá ayiha etọn mẹ. Ṣigba, flindọ Jakọbu jlo dọ tewu lọ ni yin ohia nukundagbe po owanyi etọn po tọn. Na Josẹfu ma jlo na hẹn nukundagbe otọ́ etọn tọn bu wutu, e nọ gbọn nugbonọ-yinyin dali do tewu lọ. Apajlẹ dagbe de wẹ enẹ yin na mí to egbehe. Dile etlẹ yindọ Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn ma nọ homẹnukuntapọn, to whedelẹnu e nọ yọ́n devizọnwatọ nugbonọ etọn delẹ dovo bo nọ do nukundagbe hia yé. Humọ, e nọ biọ to yé si nado nọ gbọnvo to aihọn he gblezọn to walọyizan-liho ehe mẹ. Taidi tewu vonọtaun Josẹfu tọn, walọyizan Klistiani lẹ tọn nọ zọ́n bọ yé nọ gbọnvo na mẹhe lẹdo yé lẹ. To whedelẹnu, ehe nọ dekọtọn do awuwhàn po wangbẹna po mẹ. (1 Pita 4:4) Be Klistiani de dona whlá dọ emi yin devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn wẹ ya? Lala, e ma dona wàmọ kẹdẹdile Josẹfu ma whlá tewu etọn do.—Luku 11:33.
w14 1/10 13 huk. 2-4
“Yẹn Vẹ̀ Mì, Mì Sè Odlọ He”
Jehovah Jiwheyẹwhe dè wẹ odlọ lọ lẹ wá sọn. Odlọ dọdai tọn lẹ wẹ, podọ Jiwheyẹwhe jlo dọ Josẹfu ni dowẹn nuhe odlọ lọ lẹ bẹhẹn tọn. To linlẹn de mẹ, Josẹfu dona wà nuhe yẹwhegán lẹpo wá wà to godo mẹ to whenue yé dowẹn Jiwheyẹwhe tọn po whẹdida etọn po na omẹ tasinyẹntọ Etọn lẹ.
Josẹfu yí zinzin do dọna nọvisunnu etọn lẹ dọmọ: “Yẹn vẹ̀ mì, mì sè odlọ he yẹn kú.” Nọvisunnu etọn lẹ mọnukunnujẹ odlọ lọ mẹ, podọ e ma jẹ yetọn ji paali. Yé gblọnna ẹn dọmọ: “Be hiẹ na dugán nugbonugbo do míwlẹ ji wẹ?” Kandai lọ yidogọ dọmọ: “Yé sọ vọ́ wangbẹna ẹn deji na odlọ etọn lẹ wutu, podọ na ohó etọn lẹ wutu.” To whenue Josẹfu dọ odlọ awetọ na otọ́ etọn po nọvisunnu etọn lẹ po, ninọmẹ lọ sọ ylan deji. Mí hia dọmọ: “Otọ́ etọn sọ wọhẹ ẹ, bo dọhlan ẹn, dọ, Etẹwẹ odlọ he hiẹ kú he? Be yẹn po onọ̀ towe po, po nọvisunnu towe lẹpo po nugbonugbo na wá nado dẹ́ míde hlan we hlan aigba wẹ?” Ṣigba, Jakọbu gbẹ́ to nulẹnpọn do whẹho lọ ji. Be e ma yin Jehovah wẹ to hodọ hẹ visunnu ehe vlavo nẹ?—Gẹnẹsisi 37:6, 8, 10, 11.
Josẹfu ma yin devizọnwatọ Jehovah tọn tintan kavi godo tọn he si e yin bibiọ te nado dọ dọdai de he mẹdevo lẹ ma na yiwanna he tlẹ na dekọtọn do homẹkẹn mẹ. Jesu wẹ yin mẹhe pehẹ homẹkẹn hugan na owẹ̀n etọn wutu, podọ e dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Eyin yé ko dohomẹkẹn mi, yé na dohomẹkẹn mì ga.” (Johanu 15:20) Klistiani lẹpo, vlavo jọja kavi mẹho, sọgan plọn nususu sọn yise po adọgbigbo Josẹfu tọn po mẹ.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-1-F 693
Edomi
(Eʹdomi) [Vẹẹ], Edominu lẹ (Eʹdom·inu lẹ).
Edomi wẹ yinkọ awetọ he yin didona Esau, nọvisunnu ahoho Jakọbu tọn. (Jen 36:1) Yinkọ enẹ yin didona ẹn, na e yí ayàn vẹẹ do sà jlọjẹ viplọnji tọn etọn wutu. (Jen 25:30-34) Sinmẹ vẹẹ wẹ Esau sọ tindo to whenue e yin jiji (Jen 25:25), podọ sinmẹ enẹ wẹ sọ sù to lẹdo delẹ he mẹ ewọ po kúnkan etọn po wá yì sawhé do to nukọn mẹ.
it-1-F 964
Nukunpedonugo
Eyin lẹngbọhọtọ kavi kanlinyìntọ de yigbe nado penukundo lẹngbọpa kavi kanlinpa de go, enẹ nọ dohia dọ e yigbe sọgbe hẹ osẹ́n nado penukundo kanlin lọ lẹ go. Gbọnmọ dali, e to jide na mẹhe tindo kanlinpa lọ dọ emi na na núdùdù kanlin lọ lẹ bọ ode to yé mẹ ma na yin finfin, e ma yinmọ e na sú alọhọ. Etomọṣo, azọngban etọn do dogbó, na osẹ́n lọ dohia dọ nukunpedonugotọ lọ ma dona yin whẹsadokọna eyin ninọmẹ he zẹ̀ huhlọn gbẹtọ tọn go de wẹ wá aimẹ, di apajlẹ eyin gbekanlin de wẹ tlẹ́n kanlin lọ lẹ dù. Enẹwutu ma nado yin whẹgbledo, nukunpedonugotọ lọ dona do kunnudenu de hia klunọ kanlinpa lọ tọn, di apajlẹ oṣiọ kanlin lọ tọn. To whenue klunọ kanlinpa lọ tọn ko gbeje kunnudenu mọnkọ pọ́n godo, e dona hẹn ẹn họnwun dọ nukunpedonugotọ lọ ma hùwhẹ.
Nunọwhinnusẹ́n dopolọ wẹ nọ yin hihodo eyin nutindo de yin zizedo alọmẹ na mẹde, ehe lọsu tlẹ gando haṣinṣan whẹndo tọn lẹ go ga, di apajlẹ to osẹ́n-liho visunnu plọnji whédo de tọn wẹ nọ penukundo nọvisunnu po nọviyọnnu etọn lẹ po go bo dona dogbé eyin nude jọ do yé go. Abajọ, onú Josẹfu tọn do duahunmẹna Leubẹni to whenue nọvisunnu etọn lẹ jlo na hù i, dile Jenẹsisi 37:18-30 dohia do. “E dọmọ: ‘Mì dike mí yí ogbẹ̀ etọn blo.’ . . . ‘Mì sọ̀n ohùn dai blo. . . . mì sọ gbleawuna ẹn blo.’ Yanwle etọn wẹ nado whlẹn ẹn sọn alọ yetọn mẹ bo hẹn ẹn lẹkọyi na otọ́ etọn.” Podọ to whenue Leubẹni ba Josẹfu pò, e jẹflumẹ sọmọ bọ “e tlẹ́n awugbó etọn lẹ” bo dọ po ogbè lélé po dọmọ: “Ovi lọ ko yì! Fie wẹ yẹn na gbọn?” E na ko mọdọ okọ̀ emitọn wẹ yè na ze owhẹ̀ lọ do. Nado deta sọn e mẹ, nọvisunnu lọ lẹ yí ayiha gigẹdẹ do wleawuna kunnudenu delẹ he na dohia dọ gbekanlin de wẹ hù Josẹfu. Enẹwutu, yé ylọn tewu Josẹfu tọn do ohùn gbọgbọẹ de tọn mẹ. Enẹgodo, yé do kunnudenu ehe hia Jakọbu otọ́ podọ whẹdatọ whédo lọ tọn, bọ e ma sawhẹ depope dokọna Leubẹni, kakatimọ e wá tadona kọ̀n dọ Josẹfu ko yin hùhù.—Jen 37:31-33.
AWUWIWLENA LIZỌNYIZỌN KUNNUDEGBE TỌN
w02 15/10 30-31
Be Klistiani lẹ Dona Nọ Whànwu Wẹ Ya?
E tlẹ sinyẹnawu na suhugan Ju he lẹzun Klistiani lẹ tọn nado klọ́n zohunhun agọ̀ he yé tindo na Osẹ́n lọ sẹ. To gbejizọnlin mẹdehlan etọn atọ̀ntọ godo, Paulu na linlin hlan hagbẹ anademẹtọ owhe kanweko tintan tọn do lilẹzun yisenọ kosi lẹ tọn ji. To ojlẹ enẹ mẹ, Klistiani Ju fọtọ́n susu wẹ ‘yin vivẹnunọ na Osẹ́n lọ.’ (Owalọ lẹ 21:20) Ehe jọ to owhe susu godo he hagbẹ anademẹtọ ko gbẹ́ dọ Kosi he lẹzun Klistiani lẹ ma dona yin whẹgbona. Whẹho he gando tonusisena Osẹ́n lọ go lẹ ko to wiwọ́ hẹnwa agun lọ mẹ. (Owalọ lẹ 15:1, 2, 28, 29; Galatianu lẹ 4:9, 10; 5:7-12) Na yé ma mọnukunnujẹ lehe Jehovah nọ yinuwahẹ omẹ etọn lẹ do mẹ to gigọ́mẹ wutu, Klistiani Juvi delẹ tẹkudo pọndohlan yedetiti tọn lẹ ji, bo nọ mọhodọdo mẹdevo lẹ go.—Kọlọsinu lẹ 2:17; Heblu lẹ 10:1.
Enẹwutu, mí dona dapana omọ̀ tintẹnpọn nado yí awuwhàn do basi hihọ́ na linlẹn kavi aliho mídetiti tọn he ma sinai gligli do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji lẹ. Mí na wà dagbe nado kẹalọyi hinhọ́n yọyọ heyin titá do Ohó Jiwheyẹwhe tọn ji gbọn asisa he Jehovah to yiyizan to egbehe lọ dali.
Whànwu Do Jehovah Tamẹ
Nalete, awuwhàn he sọgbe tindo otẹn etọn to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ. Eyin yinkọ dagbe kavi jlọjẹ mẹdetiti tọn lẹ jẹ ahunmẹduna mí hugan ji, awuwhàn he sọgbe nọ dọ̀n ayidonugo mítọn hlan Jehovah ji. E nọ whàn mí nado dín aliho he mẹ mí na lá nugbo lẹ gando ewọ go te, bo yiavunlọna aliho po omẹ etọn lẹ po.
Whétọ he tindo linlẹn agọ̀ lẹ gando osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn go do ohùn ji de wọhẹ Akiko, lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ́ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn de sinsinyẹn. Akiko yí zìnzìn do yiavunlọna Ohó Jiwheyẹwhe tọn, bo tlẹ donù nuhahun agbasalilo tọn he hùndido nọ hẹnwa lẹ go. Na e tindo ojlo sinsinyẹn nado dọho gando Jehovah go wutu, e diọadana hodọdopọ lọ sọgbe hẹ nuhe yin asisa agọjẹdonu yọnnu lọ tọn taun—yèdọ yise matindo to tintin Mẹdatọ de tọn mẹ. Akiko yihojlẹdohogo hẹ whétọ lọ do lehe nudida dohia dọ Mẹdatọ de tin do ji. E mayin dọ hodidọ po adọgbigbo po etọn de nuvẹun he ma lodo lọ lẹ sẹ kẹdẹ wẹ gba ṣigba sọ dekọtọn do plọnmẹ Biblu de mẹ hẹ yọnnu lọ. To egbehe, whétọ adidutọ dai tọn lọ to gigopana Jehovah.
Awuwhàn, kavi zohunhun he sọgbe na sinsẹ̀n-bibasi nugbo nọ whàn mí nado tin to aṣeji bo yí dotẹnmẹ hundote lẹ zan nado dọho gando yise mítọn go bo yiavunlọna ẹn to azọ́nmẹ, to wehọmẹ, to nusatẹn, podọ to gbejizọnlin ji. Di apajlẹ, Midori magbe nado nọ dọho na azọnwatọgbẹ́ etọn lẹ gando yise etọn go. Azọnwatọgbẹ́ dopo he tin to owhe 40 etọn lẹ mẹ dọ dọ emi ma jlo paali nado dọho hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. To nukọnmẹ, to hodọdopọ devo whenu, yọnnu lọ wule do jijọ ylankan he viyọnnu etọn jẹ tintindo lẹ ji. Midori do owe Kanbiọ He Jọja lẹ Nọ Kanse—Gblọndo He Wazọ́n Lẹ hia ẹ, bosọ biọ dọ emi na basi titona nupinplọn de hẹ viyọnnu lọ to owe lọ mẹ. Oplọn lọ bẹjẹeji, ṣigba onọ̀ lọ ma nọ sinai to hodọdopọ lọ tẹnmẹ. Midori magbe nado do video Les Témoins de Jéhovah—Un nom, une organisation hia yọnnu lọ. Ehe de suhugan linlẹn agọ̀ he e tindo lẹ tọn sẹ. Na nuhe e mọ lẹ whàn ẹn wutu, e dọmọ: “Yẹn jlo na taidi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ.” E kọnawudopọ hẹ viyọnnu etọn to Biblu pinplọn mẹ.
Awuwhàn he sọgbe tindo otẹn etọn to agun Klistiani tọn mẹ ga. E nọ ze gbigbọ he hunzo owanyi po mẹtọnhopọn po tọn daga bo nọ whàn mí nado nọavunte sọta nuhahun he na gbleawuna mẹmẹsunnu gbigbọmẹ tọn mítọn lẹ, taidi mẹnudidọ mẹhẹngble tọn po linlẹn atẹṣiṣi tọn po. Awuwhàn dagbe nọ sisẹ mí nado nọgodona nudide mẹho he nọ mọdọ e yin dandan to whedelẹnu nado wọhẹ ylanwatọ lẹ tọn lẹ. (1 Kọlintinu lẹ 5:11-13; 1 Timoti 5:20) To wekinkan gando numọtolanmẹ awuwhàn tọn he e tindo na yisenọ hatọ etọn he tin to agun Kọlinti tọn mẹ lẹ go, Paulu dọmọ: “Yẹn yí awuwhàn sinsẹ̀ntọ tọn de do yin awuwhànnọ de to mì ji: na yẹn ko biọ mì hlan asu dopo, na yẹn nido plan mì di awhli wiwe de hlan Klisti.” (2 Kọlintinu lẹ 11:2) Mọdopolọ, awuwhàn mítọn nọ sisẹ mí nado wà nuhe go mí pé lẹpo nado basi hihọ́na wiwejininọ nuplọnmẹ, gbigbọnọ-yinyin, po walọyizan mẹhe tin to agun lọ mẹ lẹpo po tọn.
Mọwẹ, awuwhàn he sọgbe—yèdọ awuwhàn jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn—nọ tindo nugandomẹgo mẹjlọdote tọn do mẹdevo lẹ ji. E nọ do alọkẹyi Jehovah tọn hia bo dona yin dopo to jẹhẹnu he dona nọ yin mimọ to Klistiani lẹ mẹ to egbehe.—Johanu 2:17.
11-17 MAI
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JENẸSISI 38-39
“Jehovah Ma Jo Josẹfu Do Gbede”
w14-F 1/11 12 huk. 4-5
“Nawẹ Yẹn Sọgan Waylan Daho Ehe Do?”
“Josẹfu sọ yin hinhẹn yì Egipti bọ Pọtifali Egiptinu de, he yin ahọluzọnwatọ de to họ̀nmẹ Falo tọn podọ ogán nuhọ́tọ lẹ tọn họ̀ ẹ sọn Iṣmaelinu he hẹn ẹn wá finẹ lẹ si.” (Jenẹsisi 39:1) Hogbe Biblu tọn ehelẹ gọalọna mí nado mọdọ yè de jọja sunnu ehe pò taun to whenue e yin sisà di kanlinmọ whladopo dogọ. Alọnugbọvi de poun wẹ e lẹzun! Mí sọgan yí nukun homẹ tọn do mọ Josẹfu dile e to ogán yọyọ etọn he yin ahọluzọnwatọ Egiptinu de hodo bọ yé gbọn ahi mẹ to tòhò mẹ jei fie e na nọ todin.
Nado dọ hójọhó, fi ehe gbọnvo pete na whédo Josẹfu tọn. Lẹngbọhọtọ he nọ nọ̀ gòhọ mẹ lẹ wẹ hagbẹ whẹndo tọn etọn lẹ yin bo nọ saba sẹtẹn dile yé to nukunpedo lẹngbọpa yetọn lẹ go. Amọ́ to Egipti, owhé he yè sá osẹ̀n do bọ yé yọnwhanpẹ taun lẹ mẹ wẹ adọkunnọ Pọtifali nkọ lẹ nọ nọ̀. Dodinnanutọ dòkuntọ lẹ dọ dọ Egiptinu lẹ nọ yiwanna jipa he yè do adó daho lẹdo lẹ, ehe mẹ atin he nọ na yẹtẹn lẹ tin te gọna osindò he mẹ atin papilus, lotusi po atin mọnkọ devo lẹ po nọ vùn te lẹ. Owhé delẹ nọ yin gbigbá do jipa lẹ ṣẹnṣẹn bo nọ tindo agbàsẹnu he mẹ yè gán nọ do yí jẹhọn gọna fleṣe daho lẹ, podọ yé sọ nọ tindo abò susu, núdùtẹn daho de po abò devizọnwatọ lẹ tọn po.
w14-F 1/11 14-15
“Nawẹ Yẹn Sọgan Waylan Daho Ehe Do?”
Onú vude poun wẹ mí yọnẹn gando gànhọ Egipti tọn whenẹnu tọn lẹ go. Dodinnanutọ dòkuntọ lẹ mọ ohọ̀ daho blibata delẹ he mẹ abò po gànhọ dòglọ tọn lẹ po te to gbakija lẹ mẹ. Hogbe he Josẹfu wá zan to nukọn mẹ gando nọtẹn enẹ go zẹẹmẹdo “odò mẹ,” he dohia dọ filọ dozinvlu bo hẹnmẹ jẹflumẹ. (Jenẹsisi 40:15, Odò.) Mí hia to owe Salmu lẹ tọn mẹ dọ Josẹfu sọ jiya dogọ to finẹ: “Yé do afọgàn lẹ afọ na ẹn, yé sọ do gẹdẹ okọ̀ na ẹn.” (Salmu lẹ 105:17, 18) To whedelẹnu, Egiptinu lẹ nọ yí gẹdẹ lẹ do blá gàntọ delẹ do awàgo; bo nọ plá gẹdẹ do okọ̀ na gàntọ devo lẹ. Pọ́n lehe e na ko vẹawuna Josẹfu do sọ nado jiya jẹ obá enẹ mẹ to whenuena e yindọ e ma hùwhẹ depope!
Dehe sọ ylan hugan, yajiji etọn ma yin ojlẹ gli tọn. Kandai lọ dohia dọ Josẹfu “gbọṣi finẹ.” E nọ fi ylankan enẹ na owhe susu! Podọ Josẹfu ma yọnẹn gbede dọ emi na wá yin tuntundote. Dile azán lẹ to yìyì, osẹ lẹ to yìyì bọ osun susu sọ to jujuyi, etẹwẹ e na ko wà nado hẹn todido go?
Kandai lọ na mí jide dọ: “Jehovah sọ tin hẹ Josẹfu bo nọ do owanyi nugbo hia ẹ.” (Jenẹsisi 39:21) Gànpa, afọgàn, kavi gànhọ dòglọ tọn de ma gán klan devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ sọn owanyi nugbo etọn go. (Lomunu lẹ 8:38, 39) Mí gán yí nukun homẹ tọn do pọ́n Josẹfu dile e to awufiẹsa etọn dọtọ́n na Otọ́ olọn mẹ tọn etọn to odẹ̀ mẹ, bo to jijọho ahun mẹ tọn he “Jiwheyẹwhe homẹmimiọn lẹpo tọn” nọ namẹ lọ mọyi. (2 Kọlintinu lẹ 1:3, 4; Filipinu lẹ 4:6, 7) Nudevo tẹwẹ Jehovah sọ wà na Josẹfu? Mí hia dọ e “hẹn ẹn nado tindo nukundagbe ogán gànpa lọ tọn.”
w14-F 1/11 15 huk. 2
“Nawẹ Yẹn Sọgan Waylan Daho Ehe Do?”
Kandai lọ na mí jide dọ: “Jehovah sọ tin hẹ Josẹfu bo nọ do owanyi nugbo hia ẹ.” (Jenẹsisi 39:21) Gànpa, afọgàn, kavi gànhọ dòglọ tọn de ma gán klan devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ sọn owanyi nugbo etọn go. (Lomunu lẹ 8:38, 39) Mí gán yí nukun homẹ tọn do pọ́n Josẹfu dile e to awufiẹsa etọn dọtọ́n na Otọ́ olọn mẹ tọn etọn to odẹ̀ mẹ, bo to jijọho ahun mẹ tọn he “Jiwheyẹwhe homẹmimiọn lẹpo tọn” nọ namẹ lọ mọyi. (2 Kọlintinu lẹ 1:3, 4; Filipinu lẹ 4:6, 7) Nudevo tẹwẹ Jehovah sọ wà na Josẹfu? Mí hia dọ e “hẹn ẹn nado tindo nukundagbe ogán gànpa lọ tọn.”
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-2-F 445
Onani
(Oʹnani) [wá sọn hogbe dowhenu tọn de mẹ he zẹẹmẹdo “huhlọn vijiji tọn; huhlọn daho”].
Ewọ wẹ visunnu awetọ Juda tọn, he viyọnnu Ṣua Kenaninu lọ tọn ji na ẹn. (Jen 38:2-4; 1Ot 2:3) Nuṣiwa Ẹẹli he ma ji ovi depope tọn zọ́n bọ Jehovah hù i, enẹwutu Juda biọ to Onani si dọ ni sọ́n Tamali, asi nọvisunnu etọn tọn. Eyin yọnnu lọ ji visunnu de, ovi lọ ma na yin gudutọ whẹndo Onani tọn, kakatimọ e na yin gudutọ whẹndo Ẹẹli tọn taidi viplọnji; amọ́ eyin gudutọ de ma yin jiji, Onani wẹ na mọ ogú lọ yí. Eyin Onani to kọndopọ zanhẹmẹ tọn tindo hẹ Tamali, “e nọ kọ̀n vísin etọn do kọmẹ” na e ma jlo dọ ni mọhò wutu. Ehe ma yin nuyiwa vijinu-yido-daihun tọn, na kandai lọ dohia dọ whenue “e to kọndopọ zanhẹmẹ tọn tindo hẹ asi nọvisunnu etọn tọn” wẹ e nọ kọ̀n vísin etọn dlan. E taidi dọ Onani nọ desọn ojlo mẹ nado hẹn vísin etọn go to zanhẹmẹ lọ whenu bo ma nọ dike ni kùn do vijinu Tamali tọn mẹ. Taidi kọdetọn de, Onani ma jivi podọ Jehovah hù i, e ma yin na e yí vijinu do daihun wutu, kakatimọ na e vẹtolina otọ́ etọn bo do nukunkẹn bosọ yí nukunpẹvi do pọ́n tito alọwle tọn he Jiwheyẹwhe zedai wutu.—Jen 38:6-10; 46:12; Sọh 26:19.
w04 15/1 30 huk. 4-5
Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ Dè
Aliho he mẹ Juda yinuwa te ma sọgbe na e ma yí Tamali na ovi etọn Ṣela dile e ko dopagbe do. E sọ tindo kọndopọ zanhẹmẹ tọn hẹ yọnnu he e lẹn nado yin ayọdetọ tẹmpli mẹ tọn de. Ehe jẹagọdo lẹndai Jiwheyẹwhe tọn, dọ sunnu de dona tindo kọndopọ zanhẹmẹ tọn to tito alọwle tọn kẹdẹ mẹ. (Gẹnẹsisi 2:24) Ṣigba, nado dọ hójọhó, Juda ma tindo kọndopọ zanhẹmẹ tọn hẹ ayọdetọ de gba. Kakatimọ, azọngban visunnu etọn Ṣela tọn wẹ e yiwà to mayọnẹn mẹ gbọn tito yọnnu sínsọ́n tọn hinhẹndi dali bo gbọnmọ dali lẹzun otọ́ ovivi lọ tọn po jlọjẹ po.
Na nuhe dù Tamali, nuhe e wà mayin ayọdide gba. Ahoho sunnu he e ji lẹ mayin pinpọnhlan taidi ayọvi lẹ gba. To whenuena Boazi Bẹtlẹhẹm tọn sọ́n Luti Moabinu lọ, mẹho Bẹtlẹhẹm tọn lẹ dọho to aliho dagbe mẹ gando visunnu Tamali tọn, Pelẹzi go, bo dọna Boazi dọmọ: “Na owhé towe ni tin di owhé Pelẹzi tọn, mẹhe Tamali ji hlan Juda, sọn okún he OKLUNỌ na na we sọn nawe he mẹ mẹ.” (Luti 4:12) Pelẹzi sọ yin sislẹ do tọgbo Jesu Klisti tọn lẹ mẹ.—Matiu 1:1-3; Luku 3:23-33.
18-24 MAI
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JENẸSISI 40-41
“Jehovah Whlẹn Josẹfu”
w15-F 1/2 14 huk. 4-5
“Be E Ma Yin Jiwheyẹwhe Wẹ Yin Asisa Tadenanu lẹ Tọn Ya?”
Ahànjinọtọ lọ gán ko wọn Josẹfu, amọ́ Jehovah ma wọn ẹn. To zánmẹ gbèdopo, Jehovah hò odlọ awe Falo, he e ma gán wọn gbede. To odlọ tintan mẹ, ahọlu lọ mọ bọ oyìnsi ṣinawe delẹ he dojó bo yọnwhanpẹ to tintọ́n sọn Tọ̀sisa Nile mẹ, podọ oyìnsi he gblekàn bo húgo ṣinawe hodo yé. Oyìnsi he húgo lọ lẹ fọ̀ dehe dojó lẹ dù. Falo sọ kudlọ devo bo mọ getin de he go okọ̀ jinukun tọn ṣinawe he whán bosọ yọ́npọ́n tin te. Enẹgodo, e mọ okọ̀ jinukun tọn tófo ṣinawe he jẹhọn ko hẹn hú delẹ bọ yé ze okọ̀ jinukun tọn ṣinawe he whán bosọ yọ́npọ́n lọ lẹ mì. To whenue Falo fọ́n sọn amlọn mẹ to afọnnu, ayiha etọn ma jai paali bọ e ylọ sunnu nuyọnẹntọ etọn lẹ po nujlẹtọ Egipti tọn lẹpo po nado detana odlọ lọ lẹ. Amọ́, e glo yemẹpo. (Jenẹsisi 41:1-8) Be avò vò yé kavi be yé de linlẹn he sọta yede lẹ tọ́n wẹ ya? Mí ma gán dọ. Depope he whẹho lọ yin, Falo jẹflumẹ—amọ́ e gbẹ́ jlo vẹkuvẹku nado yọ́n zẹẹmẹ odlọ he dablu do e lọ lẹ tọn.
To godo mẹ, ahànjinọtọ lọ flin Josẹfu! Ayihadawhẹnamẹnu etọn gblewhẹdo e bọ e dọho dẹpẹ he po e po nọ gànmẹ wayi lọ tọn na Falo, yèdọ dẹpẹ de he detana odlọ ewọ po akladatọ lọ po tọn to owhe awe die. Falo biọ dọ yè ni plan Josẹfu wá sọn gànmẹ hadopo.—Jenẹsisi 41:9-13.
w15-F 1/2 14-15
“Be E Ma Yin Jiwheyẹwhe Wẹ Yin Asisa Tadenanu lẹ Tọn Ya?”
Na Jehovah nọ yiwanna mẹhe yin whiwhẹnọ po nugbonọ lẹ po wutu, e gọalọna Josẹfu nado yọ́n zẹẹmẹ odlọ he búdò do yẹwhenọ po sunnu nuyọnẹntọ lọ lẹ po tọn. Josẹfu dọ dọ zẹẹmẹ dopolọ wẹ odlọ Falo tọn awe lọ lẹ tindo. Jehovah vọ́ nudopolọ dọ nado dohia dọ whẹho lọ “hẹnai mlẹnmlẹn”—bo na mọ hẹndi dandan. Oyìnsi he dojó lọ lẹ po okọ̀ jinukun tọn he whán lọ lẹ po nọtena owhe ṣinawe he mẹ jinukun na sù te to Egipti, to whenue e yindọ oyìnsi he húgo po okọ̀ jinukun tọn tófo lọ lẹ po nọtena owhe huvẹ tọn he na bọdo owhe jinukun susugege tọn lọ lẹ go. Huvẹ enẹ na zọ́n bọ jinukun na hán pete to otò lọ mẹ.—Jenẹsisi 41:25-32.
w15-F 1/2 15 huk. 3
“Be E Ma Yin Jiwheyẹwhe Wẹ Yin Asisa Tadenanu lẹ Tọn Ya?”
Falo ma nọ dọ vò bo nọ wà vò. To afọdopolọji, e do alavọ dagbedagbe de na Josẹfu. E ze kọnú sika tọn de dokọna ẹn bo yí alọkẹ hiadonugo tọn po osọ́-kẹkẹ ahọlu tọn po na ẹn bosọ na ẹn aṣẹ lẹpo nado nọ zingbejizọnlin gbọn otò lọ mẹ nado sọgan hẹn tito etọn lẹ ṣẹ. (Jenẹsisi 41:42-44) Bleun dopo wẹ Josẹfu tlọ́n gànhọ mẹ bo dugán to họ̀nmẹ. Josẹfu fọ́n to afọnnu taidi gàntọ bo yihọ taidi mẹbọdomẹgo Falo tọn to whèjai. E họnwun dọ Jehovah wẹ suahọ Josẹfu na yise etọn! Jehovah mọ oyà he devizọnwatọ etọn ji to owhe enẹ lẹpo gblamẹ. E jla ninọmẹ lọ do to ojlẹ he sọgbe podọ to aliho he sọgbe mẹ. Gbọnmọ dali, Jehovah súnsún mawadodo he Josẹfu jiya etọn lẹ sẹ̀, bosọ basi hihọ́na kúnkan akọta Islaeli tọn. Mí na wá dọhodo enẹ ji to hosọ ehe nkọ devo he na bọdego mẹ.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
w15-F 1/11 9 huk. 1-3
Be Hiẹ Yọnẹn Ya?
Naegbọn Josẹfu do whlẹ́ atán whẹpo do yì Falo dè?
Sọgbe hẹ kandai Jenẹsisi tọn, Falo degbe dọ gàntọ Heblu lọ Josẹfu ni yin hinhẹn wá e dè hadopo nado detana odlọ he to tuklado e lẹ. Josẹfu ko nọ gànmẹ na owhe susu. Mahopọnna dọ Falo degbe dọ Josẹfu ni yawu wá, Josẹfu whlẹ́ atán whẹ́. (Jenẹsisi 39:20-23; 41:1, 14) Nugbo lọ dọ mẹhe basi kandai lọ yí nudọnamẹ he ma yin dandan tọn ehe dogọ dohia dọ e jẹakọ hẹ aṣa Egiptinu lẹ tọn.
To akọta hohowhenu tọn susu mẹ kakajẹ Heblu lẹ ji, jọwamọnu wẹ e yin nado nọ hlá atán dai. Amọ́ owe de dohia dọ, “akọta Egipti hohowhenu tọn wẹ akọta Whèzẹtẹn-waji tọn dopo gee he jẹagọdo atán lẹ hihla dai.” (McClintock and Strong’s Cyclopedia of Biblical, Theological, and Ecclesiastical Literature)
Be atán lẹ kẹdẹ wẹ yé nọ whlẹ́ ya? Linlinwe de dohia dọ aṣa Egipti tọn delẹ nọ biọ dọ mẹhe jei Falo dè ni sọnú taidi mẹhe jei tẹmpli mẹ nkọ. (Biblical Archaeology Review) Eyin mọ wẹ, be Josẹfu dona whlẹ́ ota, atán po ofún he to agbasa etọn go lẹpo po.
w09 15/11 28 huk. 14
Nọ Do Walọ Dagbe Hia Dile E Jẹna Lizọnyizọnwatọ Jiwheyẹwhe Tọn lẹ Do
14 To hohowhenu, mẹjitọ budisi Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ nọ hẹn ẹn diun dọ ovi yetọn lẹ plọn onú tangan delẹ gando walọ dagbe go to whégbè. Lẹnnupọndo aliho dagbe he mẹ Ablaham po ovi etọn Isaki po dọhona yedelẹ te ji to Gẹnẹsisi 22:7 mẹ. Oplọn dagbe he Josẹfu lọsu mọyi sọn mẹjitọ etọn lẹ dè sọawuhia hezeheze to nuyiwa etọn lẹ mẹ. Etlẹ yin whenue e to gànpamẹ, e do walọ dagbe hia gàntọ hatọ etọn lẹ. (Gẹn. 40:8, 14) Aliho he mẹ e dọhona Falo te dohia dọ e ko plọn lehe yè nọ dọhona mẹhe tin to otẹn aṣẹpipa tọn mẹ do.—Gẹn. 41:16, 33, 34.
25-31 MAI
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JENẸSISI 42-43
“Josẹfu Do Mawazẹjlẹgo Hia to Aliho Vonọtaun Mẹ”
w15-F 1/5 13 huk. 5
“Be Yẹn Wẹ Jiwheyẹwhe Ya?”
Bọ Josẹfu lo? E yọ́n nọvisunnu etọn lẹ to afọdopolọji! Humọ, to whenue yé dẹ́ do odò na ẹn, e flin nuhe jọ to ovu whenu etọn lẹ. Kandai lọ dohia dọ “to afọdopolọji, Josẹfu flin odlọ he ewọ ko kú . . . lẹ,” ehe Jehovah yí huhlọn etọn zan nado dohia ẹ to whenue e gbẹ́ yin yọpọvu, bọ nọvisunnu etọn lẹ dé do odò na ẹn dile yé to wiwà do pẹẹ todin. (Jenẹsisi 37:2, 5-9; 42:7, 9) Etẹwẹ Josẹfu na wà? Be e na gbò yé fán wẹ ya? Kavi e na yiahọsu?
w15-F 1/5 14 huk. 1
“Be Yẹn Wẹ Jiwheyẹwhe Ya?”
Nugbo wẹ dọ a gán nọma mọ dewe to ninọmẹ mọnkọ mẹ gbede. Amọ́, whẹndo susu mẹ wẹ gbemanọpọ po kinklan po nọ wá aimẹ te to egbehe. Eyin enẹ jọ, e bọawu dọ mí ni yinuwa aplà. Amọ́, nuyọnẹnnu wẹ e yin nado yinuwa di Josẹfu bo tẹnpọn nado yọ́n lehe Jiwheyẹwhe jlo dọ mí ni didẹ whẹho lọ do. (Howhinwhẹn lẹ 14:12) Flindọ, dile etlẹ yindọ afọdidona jijọho to whẹndo mẹ yin nujọnu, jijọho mẹ ninọ hẹ Jehovah po Visunnu etọn po sọ yin nujọnu hugan.—Matiu 10:37.
w15-F 1/5 14 huk. 2
“Be Yẹn Wẹ Jiwheyẹwhe Ya?”
Josẹfu yí ayikinkan debọdo-dego delẹ zan nado yọ́n ninọmẹ ahun mẹ tọn nọvisunnu etọn lẹ tọn. Tintan whẹ́, e yí gbesetọ de zan nado dọhona yé to aliho sinsinyẹn mẹ bo sawhẹdokọna yé dọ amẹ́ lẹ wẹ yé. Nado yiavùnlọna yede, yé dọho gando whẹndo yetọn go—bo tlẹ zinnudeji dọ yé tindo nọvisunnu pẹvi de he gbẹ́ pò to whégbè. Josẹfu ma dike yé ni doayi homẹhunhun etọn go. Be nọvisunnu etọn gbẹ́ pò togbẹ̀ nugbonugbo wẹ ya? Nuagokun enẹ zọ́n bọ Josẹfu yọ́n nuhe e na dọ bọdego. E dọmọ: “Yẹn na tẹ́n mì pọ́n nado yọnẹn eyin nugbo dọ wẹ mì te,” enẹgodo e dọna yé dọ emi dona mọ nọvisunnu yetọn pẹvi lọ whẹpo do jo yé. To nukọn mẹ, e na yé dotẹnmẹ nado lẹkọyi whé bo plan omẹ pẹvi lọ wá eyin dopo to yé mẹ yigbe nado gbọṣi gànmẹ.—Jenẹsisi 42:9-20.
it-2-F 50 huk. 4
Josẹfu
Nujijọ voovo ehelẹ zọ́n bọ nọvisunnu daa Josẹfu tọn lẹ mọdọ Jiwheyẹwhe wẹ to ahọsuyi to yé go, na yé sà Josẹfu di kanlinmọ to owhe delẹ die wayi wutu. Yé jẹ whẹ̀do ode awetọ ji bo ma yọnẹn dọ nọvisunnu yetọn nukọn wẹ yé te. Hodidọ yetọn he do lẹnvọjọ hia, ehe Josẹfu gblató yinuwadeji sọmọ bọ e gbọ bo tọ́n sọn nukọn yetọn bo yì viavi. To whenue e lẹkọ, e blá Simeoni bo ze e do gànmẹ kakajẹ whenue yé na plan nọvisunnu yetọn pẹvi lọ wá.—Jen 42:21-24.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-2-F 835
Leubẹni
Delẹ to jẹhẹnu dagbe Leubẹni tọn lẹ mẹ sọawuhia to whenue e diọlinlẹnna nọvisunnu etọn ṣinẹnẹ lẹ nado gbọ bo ze Josẹfu dlan dotọ̀ he gbọgbé de mẹ kakati nado hù i, na Leubẹni yọnẹn dọ emi na gbọn godo yetọn bo na whlẹn ẹn sọn dotọ̀ lọ mẹ. (Jen 37:18-30) To whenue nọvisunnu enẹlẹ dopolọ sọ wá to didọ to owhe 20 linlán godo dọ danú he yé wà do Josẹfu wutu wẹ yè wá to whẹsadokọna yé dọ yé yin amẹ́ to Egipti, Leubẹni flinnu yé dọ emi ma doalọ to danuwiwa yetọn mẹ. (Jen 42:9-14, 21, 22) Whenue Jakọbu gbẹ́ dọ emi ma na jo Bẹnjamini do nado hodo nọvisunnu etọn lẹ bọ yé na lẹkọyi Egipti whla awetọ, Leubẹni wẹ sọ ze visunnu etọn titi awe jo nado súafà eyin Bẹnjamini ma lẹkọ, bo dọmọ: “Hiẹ sọgan hù visunnu ṣie awe lẹ eyin yẹn ma hẹn Bẹnjamini gọwá na we.”—Jen 42:37.
w04 15/1 29 huk. 1
Nuagokun lẹ sọn Owe Gẹnẹsisi Tọn Mẹ—II
43:32—Naegbọn nado dùnú hẹ Heblunu lẹ yin osùnú de na Egiptinu lẹ? Na taun tọn, ehe sọgan ko yin na nuvẹun sinsẹ̀n tọn kavi goyiyi akọ̀ tọn wutu. Egiptinu lẹ sọ gbẹwanna lẹngbọhọtọ lẹ. (Gẹnẹsisi 46:34) Etẹwutu? Lẹngbọhọtọ lẹ sọgan ko tin to godo pete to ogbẹ́ kinklan Egiptinu lẹ tọn mẹ. Kavi e sọgan yindọ to whenuena aigba he tin na glepipọ ma sù sọmọ, Egiptinu lẹ gbẹwanna mẹhe to danji dín na kanlinpa lẹ.