‘Mì Pà Jah, Mì Gbẹtọ lẹ Emi!’
“Mì gbọ onú he tindo gbọfufu lẹpo ni pa Oklunọ.”—PSALM 150:6.
1, 2. (a) Jẹ obá tẹ mẹ wẹ sinsẹ̀n Klistiani nugbo tọn tindo kọdetọn dagbe to owhe kanweko tintan mẹ te? (b) Avase tẹwẹ apọsteli lẹ na jẹnukọn? (c) Nawẹ atẹṣiṣi bẹjẹeji gbọn?
JESU wleawu agun Klistiani tọn na devi etọn lẹ, ehe tindo kọdetọn dagbe to owhe kanweko tintan whenu. Mahopọnna nukundiọsọmẹ sinsinyẹn sinsẹ̀n tọn, “wẹndagbe [lọ] . . . [yin] yẹwheho etọn [dọ] hlan omẹ he tin to olọn glọ lẹpo.” (Kọlọsinu lẹ 1:23) Ṣigba to okú apọsteli Jesu Klisti tọn lẹ tọn godo, Satani gbọn ayiha wintinwintin dali do blase atẹṣiṣi tọn.
2 Apọsteli lẹ ko na avase jẹnukọn gando ehe go. Di apajlẹ, Paulu dọna mẹho Efesu tọn lẹ dọmọ: “Mì payi mìde go, po apó he gbigbọ wiwe yí mì do basi nugopọntọ na lẹpo po, nado nọ yìn agun Jiwheyẹwhe tọn, he e yí ohùn [Visunnu edetiti tọn tọn, NW ] do họ̀. Na yẹn yọ́n ehe dọ, to yìyì ṣie godo, ohla he dobu na biọ mì mẹ, mapò apó yìnte. Podọ to mìlọsu mẹ wẹ sunnusi lẹ na fọ́n sọn bo na to onú agọ̀ dọ, nado dọ̀n nuplọntọ lẹ do godo yetọn.” (Owalọ lẹ 20:28-30, sọ pọ́n 2 Pita 2:1-3; 1 Johanu 2:18, 19 ga.) Gbọnmọ dali, to owhe kanweko ẹnẹtọ mẹ, sinsẹ̀n Klistiani atẹṣitọ lẹ jẹ awukọndopọ hẹ Ahọluigba Lomu tọn ji. To owhe kanweko vude lẹ godo Ahọluigba Wiwe Lomu tọn lọ, po gbekọndopọ po hẹ papa Lomu tọn, wá dugán do ada he klo hugan gbẹtọvi lẹ tọn ji. To nukọnmẹ, Diọdo Plọtẹstan tọn ṣiatẹ sọta mẹylankan walọ gbíngbánnọ Ṣọṣi Katholiki tọn lẹ, ṣigba e gboawupo nado gọ̀ sinsẹ̀n Klistiani tọn do otẹn etọn mẹ.
3. (a) Whetẹnu podọ nawẹ wẹndagbe lọ yin yẹwheho etọn dọ hlan nudida lẹpo gbọn? (b) Nukundido he sinai do Biblu ji tẹlẹ wẹ yin mimọyi to 1914?
3 Etomọṣo, dile vivọnu owhe kanweko 19tọ tọn dọnsẹpọ, Biblu plọntọ ahundoponọ lẹ hẹn alọnu yetọn ján to yẹwhehodidọ mẹ whladopo dogọ bo to kandlẹnna ‘todido wẹndagbe lọ tọn hlan nudida he tin to olọn glọ lẹpo.’ To dodonu oplọn yetọn dogbọn dọdai Biblu tọn dali ji, na nuhe hugan owhe 30 lẹ jẹnukọnna 1914 pipli Biblu plọntọ tọn ehelẹ dọn ayidonugo wá 1914 ji taidi dehe na dohiagona vivọnu “ojlẹ Kosi lẹ tọn,” yèdọ whenu “ojlẹ ṣinawe” tọn, kavi owhe 2 520, he bẹjẹeji po vasudo Jelusalẹm tọn po to owhe 607 J.W.M. (Luku 21:24; Daniẹli 4:16) To hẹndi nukundido yetọn lẹ tọn mẹ, 1914 sọawuhia nado yin ojlẹ diọdo titengbe tọn lẹ to whẹho gbẹtọ lẹ tọn mẹ to aigba ji. Nujijọ whenuho tọn lẹ wá aimẹ to olọn mẹ ga. To ojlẹ enẹ mẹ wẹ Ahọlu madopodo lọ ze Ahọlu gbẹdohẹmẹtọ etọn lọ, yèdọ Jesu Klisti, do ofìn olọn mẹ tọn de ji, to awuwlemẹ nado zà ylanwiwa lẹpo sẹ̀ sọn aigba ehe nukunmẹ bo vọ́ Paladisi zedai.—Psalm 2:6, 8, 9; 110:1, 2, 5.
Mì Pọ́n Ahọlu Mẹssia Lọ!
4. Nawẹ Jesu yinuwa sọgbe hẹ zẹẹmẹ yinkọ etọn Mikaẹli gbọn?
4 To 1914 Ahọlu Mẹssia ehe, yèdọ Jesu, bẹ́ azọ́n jẹeji. To Biblu mẹ e sọ yin yiylọdọ Mikaẹli, he zẹẹmẹdo “Mẹnu Wẹ Taidi Jiwheyẹwhe?,” na lẹndai etọn wẹ nado suwhẹna nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn. Dile e yin kinkandai to Osọhia 12:7-12 mẹ do, apọsteli Johanu basi zẹẹmẹ nuhe na jọ lọ tọn to numimọ mẹ dọmọ: “Awhàn de sọ tin to olọn mẹ: Mikaẹli po angẹli etọn lẹ po to avunho hẹ dlagọni lọ; dlagọni lọ sọ to avunho po angẹli etọn lẹ po, yé ma sọ gbawhàn; mọ otẹn ma sọ tin na yé to olọn mẹ ba. Yé sọ yàn dlagọni daho lọ jẹgbonu, odàn hoho lọ, he yè nọ ylọ Lẹgba, podọ Satani, he nọ to aihọn lẹpo klọ: yè yàn ẹn dlan aigba ji, bosọ yàn angẹli etọn lẹ jẹgbonu po e po.” Aijijẹ taun de wẹ ehe yin nugbo!
5, 6. (a) Bọdo 1914 go, nulila ojlofọndotenamẹ tọn tẹwẹ yin bibasi sọn olọn mẹ wá? (b) Nawẹ Matiu 24:3-13 bladopọ po ehe po gbọn?
5 Ogbè lele de to olọn mẹ lá dọmọ: “Dinvie wẹ whlẹngán, huhlọn, ahọludu Jiwheyẹwhe mítọn tọn, po huhlọn Klisti etọn tọn po wá: na yè ko yan mẹslẹtọ mẹmẹsunnu mítọn lẹ tọn dlan odò, he nọ to owhẹ̀ yetọn jẹ to Jiwheyẹwhe mítọn nukọn to okle po ozan po. Yé [Klistiani nugbonọ lẹ] sọ gbawhàn etọn na ohùn Lẹngbọvu lọ [Klisti Jesu] tọn wutu, podọ na ohó okunnu yetọn tọn wutu; yé ma sọ yiwanna gbigbọ yetọn kakajẹ oku gba.” Ehe zẹẹmẹdo whlẹngán na tenọgligo hẹntọ, he ko do yise hia to avọ́sinsan họakuẹ ofligọ Jesu tọn mẹ lẹ.—Howhinwhẹn lẹ 10:2; 2 Pita 2:9.
6 Ogbè lele lọ to olọn mẹ zindonukọn nado lá dọmọ: “Enẹwutu mì to ayajẹ, mì olọn lẹ emi, po mì he nọnọ̀ yé mẹ lẹ po. Dindọn hlan aihọnmẹnu lẹ, podọ hlan yé he tin to ohù mẹ lẹ, na Lẹgba lọ ko jẹte wá mì de, po homẹgble daho po wutu, na e yọnẹn dọ whenu gli de wẹ e tindo.” Gbọnmọ dali “dindọn” lọ he yin didọdai na aigba ehe ko sọawuhia to awhàn aihọn tọn lẹ, huvẹ́ lẹ, azọ̀nylankan lẹ, aigba sisọsisọ lẹ, po sẹ́nhẹngba lẹ po mẹ he ko gbà ṣinyọ́n aigba ji to owhe kanweko ehe mẹ. Dile Matiu 24:3-13 dọ ẹ do, Jesu dọ dọdai dọ ehelẹ na yin apadewhe ‘ohia vivọnu whenu-nu ehe tọn.’ To hẹndi dọdai enẹ tọn mẹ, sọn 1914 gbọ́n gbẹtọvi lẹ ko tindo numimọ dindọn tọn lẹ to aigba ji he hugan dai tọn lẹpo to whenuho gbẹtọvi tọn mẹ.
7. Naegbọn Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ do nọ dọyẹwheho po niyaniya po?
7 To ojlẹ dindọn Satani tọn ehelẹ mẹ, be gbẹtọvi lẹ sọgan mọ todido hlan sọgodo ya? Etẹ, mọwẹ, na Matiu 12:21 dọ dogbọn Jesu dali dọmọ: “Oyín etọn mẹ wẹ [Akọta lẹ, NW] na do todido te.” Ninọmẹ mẹhẹnjọsi awugble tọn he tin to akọta lẹ ṣẹnṣẹn ma dohiagona ‘ohia vivọnu whenu-nu ehe tọn’ kẹdẹ gba ṣigba ‘ohia tintin tofi Jesu tọn’ taidi Ahọlu olọn mẹ tọn yèdọ Ahọluduta Mẹssia tọn. Gando Ahọluduta enẹ go, Jesu dọ yinukọn dogọ dọmọ: “Yè nasọ dọ yẹwheho wẹndagbe ahọludu tọn he lẹ to aigba fininọ lẹpo mẹ na okunnu de hlan akọta lẹpo; whenẹnu wẹ opodo na wá.” (Matiu 24:14) Omẹ dopo tẹlẹ to aigba ji to egbehe wẹ to yẹwheho todido gigonọ gandudu Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn dọ? Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ wẹ! To aliho niyaniya tọn mẹ, yé nọ lá to gbangba podọ sọn whédegbè jẹ whédegbè dọ Ahọluduta dodonọ Jiwheyẹwhe tọn po jijọho po na yitẹn sọn whẹho aihọn tọn lẹ si to madẹnmẹ. Be hiẹ to mahẹ tindo to lizọnyizọn ehe mẹ ya? Lẹblanulọkẹyi daho devo de matin he hiẹ sọgan tindo gba!—2 Timoti 4:2, 5.
Nawẹ “Opodo” lọ na Wá Gbọn?
8, 9. (a) Nawẹ whẹdida bẹjẹeji po “owhé Jiwheyẹwhe tọn” po gbọn? (b) Nawẹ Mẹylọhodotọklisti tọn tùnafọ Ohó Jiwheyẹwhe Tọn ji gbọn?
8 Gbẹtọvi lẹ ko biọ ojlẹ whẹdida tọn mẹ. Mí yin didọna to 1 Pita 4:17 mẹ dọ whẹdida na bẹjẹeji “sọn owhé Jiwheyẹwhe tọn gbè”—yèdọ whẹdida titobasinanu Klistiani yẹdoklọmẹ tọn lẹ he ko to awusọhia sọn whenuena ‘azán godo tọn lẹ’ ko bẹjẹeji po mẹhuhu Wẹkẹ Whan I tọn po to 1914-18 whenu. Etẹwẹ na yin ninọmẹ Mẹylọhodotọklisti tọn to whẹdida ehe mẹ? Eyọn, lẹnnupọn do teninọ ṣọṣi lẹ tọn ji to godoninọ na awhàn lẹ sọn 1914 gbọ́n. Be sinsẹ̀ngan lẹ ma ko yin hinhẹn kudiho gbọn “ohùn gbigbọ ayiha wamọnọ homẹvọnọ lẹ tọn” he yé na tuli nado fùnawhàn lẹ dali ya?—Jẹlemia 2:34.
9 Sọgbe hẹ Matiu 26:52, Jesu dọmọ: “Mẹhe ze ohi lẹpo wẹ na dọ̀n po ohi po.” Lehe ehe ko yin nugbo to awhàn owhe kanweko ehelẹ tọn mẹ do sọ! Sinsẹ̀ngan lẹ ko na tuli sunnu jọja lẹ nado hù sunnu jọja devo lẹ matin lẹblanu, yèdọ mẹhe tlẹ tin to sinsẹ̀n dopolọ mẹ hẹ yé lẹ lọsu—yèdọ Katholiki to Katholiki hù bọ Plọtẹstan sọ to Plọtẹstan hù ga. Mẹdezejo hlan akọta mẹtọn ko yin zizedaga hú Jiwheyẹwhe po Klisti po. To agọe, to otò Aflika tọn delẹ mẹ, akọ̀ ṣinṣinyan ko yin zize do aga hú nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ. To Rwanda, fie suhugan mẹhe tin to otò lọ mẹ tọn lẹ yin yinyọnẹn lẹdope nado yin Katholiki te, e whè gbahu livi daa gbẹtọ lẹ tọn wẹ yin hùhù to hunyanhunyan akọ̀ ṣinṣinyan tọn mẹ. Papa yigbe to linlinwe Vatican tọn lọ L’Osservatore Romano mẹ dọmọ: “Akọ̀ vasudo mlẹnmlẹn de wẹ e yin, he e blawu dọ Katholiki lẹ tlẹ sọ wẹ yin mẹhe hẹn ẹn wá.”—Yijlẹdo Isaia 59:2, 3; Mika 4:3, 5 go.
10. Whẹdida tẹwẹ Jehovah na hẹnṣẹ do sinsẹ̀n lalo tọn ji?
10 Nukun tẹwẹ Ahọlu madopodo tọn lọ do nọ pọ́n sinsẹ̀n he nọ na tuli sunnu lẹ nado nọ hù ode awetọ yetọn kavi he nọ doalọtonu to whenuena hagbẹ apó yetọn mẹ tọn lẹ to hagbẹ devo lẹ hù? Gando Babilọni Daho lọ, yèdọ titonu sinsẹ̀n lalo tọn lẹdo aihọn pé lọ go, Osọhia 18:21, 24 dọna mí dọmọ: “Angẹli huhlọnnọ de sọ ze ozannu de daga taidi gilise daho, bo ze e dlan ohù mẹ, bo to didọmọ, Le wẹ yè na yí huhlọn do dọ̀n Babilọni otò daho lọ dlan odò do, yè ma sọ to na mọ ẹn gbedegbede ba. Na ohò etọn mẹ wẹ yè mọ ohùn yẹwhegan lẹ tọn, mẹwiwe lẹ tọn, po omẹ yè hù to aigba ji lẹ po tọn te.”
11. Nuhiọawunamẹ tẹlẹ wẹ ko to jijọ to Mẹylọhodotọklisti tọn mẹ?
11 To hẹndi dọdai Biblu tọn mẹ, awuhiọnamẹnu lẹ ko to jijọ to Mẹylọhodotọklisti mẹ. (Yijlẹdo Jẹlemia 5:30, 31; 23:14 go.) Suhugan na walọyizan alọjodokọjinamẹ sinsẹ̀ngan lẹ tọn wutu, apó yetọn lẹ yin hinhẹn gọfla gbọn fẹnnuwiwa dali. To États-Unis, he yin pinpọndohlan nado yin akọta Klistiani tọn, nudi odaa alọwle lẹpo tọn wẹ nọ wá vivọnu gbọn gbẹdai dali. Hòmimọ jọja aflanmẹ lẹ tọn po zanhẹmẹ sunnu po sunnu tọn lẹ po wẹ alọ ma sọ pla ba to hagbẹ ṣọṣi tọn lẹ ṣẹnṣẹn. Yẹwhenọ lẹ nọ zanhẹ vivu lẹ gánnu-gánnu—to ninọmẹ susu lẹ mẹ. E ko yin didọ dọ whẹdọgbò whẹ̀dọhọsa tọn gando whẹho ehelẹ go sọgan hẹn Ṣọṣi Katholiki États-Unis tọn zan dọla liva dopo to owhe ao gblamẹ. Mẹylọhodotọklisti ko gbẹkọ nugbẹnamẹ apọsteli Paulu tọn heyin mimọ to 1 Kọlintinu lẹ 6:9, 10 mẹ tọn go he dọmọ: “Be mì ma yọnẹn dọ mawadodonọ lẹ ma na dugu ahọludu Jiwheyẹwhe tọn? Yè klọ mì blo; ogalọtọ lẹ, kavi boṣiọ-sẹ̀ntọ lẹ, kavi ayọdetọ lẹ, kavi yọnnujọmẹ lẹ, kavi yé he nọ yí sunnu do hẹn yéde gble lẹ. Kavi ajotọ lẹ, kavi nukunkẹnnọ lẹ, kavi ahannumunọ lẹ, kavi mẹvlẹtọ lẹ, kavi alọslonamẹtọ lẹ de ma na dugu ahọludu Jiwheyẹwhe tọn.”
12. (a) Nawẹ Ahọlu madopodo tọn lọ na yinuwa sọta Babilọni Daho lọ gbọn? (b) To vogbingbọn mẹ na Mẹylọhodotọklisti tọn, na whẹwhinwhẹn tẹ wutu wẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nado jì hàngbè-pli “Halleluia” tọn lọ?
12 To madẹnmẹ, Ahọlu madopodo lọ, Jehovah, to nuyiwa gbọn Awhàngan Daho olọn mẹ etọn tọn lọ, yèdọ Klisti Jesu dali, na hẹn nukunbibia daho lọ gbajẹgbonu. Tintan, Mẹylọhodotọklisti po ogbẹ́ Babilọni Daho lọ tọn devo lẹ po na jiya vasudo whẹdida Jehovah tọn. (Osọhia 17:16, 17) Yé ko do yedelẹ hia taidi mẹhe ma jẹ na whlẹngán he Jehovah ko wleawu etọn gbọn avọ́sinsan ofligọ Jesu tọn dali. Yé ko vlẹ oyín wiwe Jiwheyẹwhe tọn kò. (Yijlẹdo Ezekiẹli 39:7 go.) Lehe e yin mẹṣanko dọ yé nọ jì hàngbè-pli “Halleluia” tọn to sinsẹ̀nhọ gbóogbó yetọn lẹ mẹ do sọ! Yé dè oyín họakuẹ Jehovah tọn sọn lẹdogbedevomẹ Biblu tọn yetọn lẹ mẹ ṣigba sọawuhia nado tin to wunvi mẹ hlan nugbo lọ dọ “Hallelujah” zẹẹmẹdo ‘Mì pa Jah’—yèdọ ‘Jah’ he yin wunmẹ sandogli “Jehovah” tọn. Po gbesisọ po, Osọhia 19:1-6 basi kandai hàngbè-pli “Halleluia” tọn he na yin jìjì to madẹnmẹ to hùnwhẹ whẹdida Jiwheyẹwhe tọn hinhẹnṣẹ do Babilọni Daho ji whenu.
13, 14. (a) Nujijọ titengbe tẹlẹ wẹ jọ bọdego? (b) Etẹwẹ yin kọdetọn ayajẹnọ tọn na gbẹtọvi budisi-Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ?
13 Dehe bọdo todohukanji lọ go wẹ ‘wiwá’ Jesu tọn nado lá whẹdida do akọta lẹ po gbẹtọ lẹ po ji. Ewọ lọsu dọ dọdai dọmọ: “Whenuena Ovi gbẹtọ tọn [Klisti Jesu] na wá to gigo etọn mẹ, po angẹli lẹpo po e po, whenẹnu wẹ e na sinai to ofìn gigo [whẹdida] etọn tọn ji. Nukọn etọn wẹ yè na bẹ akọta [aigba ji tọn] pli do: e nasọ klan yé dovo sọn yenọzo go, dile lẹngbọhọtọ nọ klan lẹngbọ etọn lẹ sọn gbọgbọẹ lẹ go do. E nasọ yí lẹngbọ lẹ do adusilọ etọn mẹ, ṣigba gbọgbọẹ lẹ do amiyọn mẹ. Whenẹnu wẹ Ahọlu na dọ hlan yé mẹhe to adusilọ etọn mẹ lẹ, dọmọ, Mì wá, mì donanọ Otọ́ ṣie tọn, mì dugu ahọludu he yè ko wleawu etọn dai na mì sọn dòdó aihọn tọn wá.” (Matiu 25:31-34) Wefọ 46 zindonukọn nado dọ dọ hagbẹ gbọgbọẹ lẹ tọn “na juyi oya madopodo mẹ; ṣigba dódónọ lẹ biọ ogbẹ̀ madopodo mẹ.”
14 Owe Biblu tọn heyin Osọhia basi zẹẹmẹ lehe “Ahọlu ahọlu lẹ tọn po Oklunọ oklunọ lẹ tọn po,” yèdọ Oklunọ olọn mẹ tọn mítọn, Jesu Klisti, na kùn osọ́ biọ awhànfunfun mẹ to Amagẹdọni do, bo na và nugonu tonudidọ po ajọwiwa heyin titonu Satani tọn lẹ po sudo. Gbọnmọ dali Klisti na ko kọ̀n “ahandanu homẹgble Jiwheyẹwhe Ganhunupo tọn” do agblò aigba Satani tọn lẹpo ji. Dile ‘onú hoho tọn ehelẹ na juwayi,’ gbẹtọvi budisi Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ na yin pinplan biọ aihọn yọyọ gigonọ lọ mẹ fie Jiwheyẹwhe na “súnsún dasìn lẹpo sẹ̀ sọn nukun yetọn mẹ” te.—Osọhia 19:11-16; 21:3-5.
Ojlẹ de Nado Pagigona Jah
15, 16. (a) Naegbọn e do yin onú titengbe dọ mí ni payi hogbe dọdai Jehovah tọn lẹ go? (b) Etẹwẹ yẹwhegan lẹ po apọsteli lẹ po dohia dọ mí dona wà nado sọgan yin whinwhlẹngan, podọ etẹwẹ ehe sọgan zẹẹmẹdo na mẹsusu to egbehe?
15 Azán whẹdida hinhẹnṣẹ enẹ tọn tin to yakẹ! Enẹwutu, mí na wà dagbe, nado setonuna hogbe dọdai Ahọlu madopodo lọ tọn. Na mẹhe gbẹ́ pò to omọ̀ nuplọnmẹ po aṣa sinsẹ̀n lalo tọn po mẹ lẹ, ogbè sọn olọn mẹ wá de lá dọmọ: “Mì tọ́n sọn e mẹ, mì omẹ ṣie emi, dọ mì yin mahẹtọ to ylando etọn mẹ blo, dọ mì yí to azọ̀nylankan etọn mẹ blo.” Ṣigba fie wẹ mẹhe tọ́n sọn e mẹ lẹ na yì? Nugbo sinsẹ̀n tọn dopo kẹdẹ wẹ sọgan tin, gbọnmọ dali sinsẹ̀n nugbo dopo wẹ tin. (Osọhia 18:4; Johanu 8:31, 32; 14:6; 17:3) Ogbẹ̀ mavọmavọ mítọn mimọyi sinai do dindin sinsẹ̀n enẹ mọ po tonusisena Jiwheyẹwhe etọn po ji. Biblu deanana mí hlan ẹn to Psalm 83:18 mẹ, ehe hia dọmọ: “Hiẹ, oyín mẹhe tọn dopo kẹdẹ nọ yin JEHOVA[H], wẹ Gigogan to wẹkẹ lẹpo ji.”
16 Ṣigba, mí dona wà hugan oyín Ahọlu madopodo lọ tọn yinyọnẹn poun. Mí dona plọn Biblu bo plọnnu dogbọn jẹhẹnu yiaga po lẹndai etọn lẹ po dali. Enẹgodo mí dona wà ojlo etọn to ojlẹ ehe mẹ, dile e yin didohia to Lomunu lẹ 10:9-13 mẹ do, to fie apọsteli Paulu yihodọ sọn hodidọ yẹwhegan gbọdo lẹ tọn mẹ te bo dotana dọmọ: “Yè na whlẹn mẹdepope he na ylọ oyín Oklunọ tọn gán.” (Joẹli 2:32; Zẹfania 3:9) Whlẹngán ya? Mọwẹ, na mẹsusu he yí yise zan to awuwledainanu ofligọ Jehovah tọn mẹ gbọn Klisti gblamẹ na yin whinwhlẹn sọn nukunbibia daho he ja mẹ, to whenuena whẹdida na yin hinhẹnṣẹ do aihọn he gblezọn Satani tọn ji.—Osọhia 7:9, 10, 14.
17. Todido gigonọ tẹwẹ dona whàn mí nado kọnawudopọ to ohàn Mose po Lẹngbọvu lọ tọn po jìjì mẹ todin?
17 Etẹwẹ yin ojlo Jiwheyẹwhe tọn na mẹhe tindo todido nado luntọ́n lẹ? Ewu lọ wẹ dọ mí ni kọnawudopọ to ohàn Mose po Lẹngbọvu lọ tọn po jiji mẹ, bo to gigopana Ahọlu madopodo lọ to nukundido mẹ na awhàngbigba etọn. Mí na wà ehe gbọn didọna mẹdevo lẹ dogbọn lẹndai gigonọ etọn tọn lẹ dali. Dile mí to nukọnzindo to nukunnumọjẹnumẹ Biblu tọn mẹ, mí sọgan klan gbẹzan mítọn do wiwe hlan Ahọlu madopodo lọ. Enẹ na dekọtọn do gbẹninọ mítọn kakadoi to tito he Ahọlu huhlọnnọ ehe basi zẹẹmẹ etọn glọ, dile e yin mimọ to Isaia 65:17, 18 mẹ do dọmọ: “Yẹn na dá olọn yọyọ lẹ [Ahọluduta Mẹssia Jesu tọn] po aigba yọyọ [ogbẹ́ yọyọ gbẹtọvi dodonọ lẹ tọn] de po: yè ma na flin hoho tọn, mọ yé ma na wá linlẹn mẹ. Ṣigba homẹ mìtọn ni hùn, na mì ni sọ to ayajẹ kakadoi to enẹ he yẹn dá mẹ.”
18, 19. (a) Etẹwẹ hogbe Davidi tọn lẹ to Psalm 145 mẹ na whàn mí nado wà? (b) Etẹwẹ mí sọgan donukun po jide po to alọ Jehovah tọn mẹ?
18 Psalmkantọ lọ Davidi basi zẹẹmẹ Ahọlu madopodo lọ tọn to hogbe ehelẹ mẹ dọmọ: “Kiklo wẹ Oklunọ, bọ yè do nọ pà susu tlala; podọ kiklo etọn yin dinmamọdona.” (Psalm 145:3) Kiklo-yinyin etọn yin dinmamọdona dile dovlomẹ po madopodo po te nkọ! (Lomunu lẹ 11:33) To whenue mí to nukọnzindo nado to oyọnẹn Mẹdatọ mítọn tọn po awuwle ofligọ lọ tọn po gbọn Visunnu etọn, Klisti Jesu tọn dali tindo, mí na jlo nado pagigona Ahọlu madopodo mítọn yinukọn dogọ. Mí na jlo nado basi dile Psalm 145:11-13 basi todohukanji etọn do dọmọ: “Yé na dọho gigo ahọludu towe tọn, bosọ dọho huhlọn towe tọn; Nado hẹn owalọ huhlọnnọ etọn lẹ zun yinyọnẹn hlan visunnu gbẹtọ lẹ tọn lẹ, po gigo gigodaho ahọludu etọn lọ tọn po. Ahọludu madopodo de wẹ ahọludu towe, ahọludutẹn towe sọ to ote jẹ whẹndo lẹpo mẹ.”
19 Mí sọgan donukun po jide po dọ Jiwheyẹwhe mítọn na hẹn opagbe etọn di he dọmọ: “Hiẹ kẹ̀ alọ towe, bosọ hẹnnupekọna ojlo nutẹgbẹ lẹpo tọn.” Ahọlu madopodo tọn lọ na plan mí dẹẹdẹ nado lùn vivọnu azán godo tọn ehelẹ tọn tọ́n, na Davidi na mí jide dọmọ: “Oklunọ yinuglona yé he yiwan na ẹn lẹ: Ṣigba mẹylankan lẹpo wẹ e na husudo.”—Psalm 145:16, 20.
20. Nawẹ hiẹ nọ na gblọndo hlan oylọ basinamẹ Ahọlu madopodo tọn lọ, dile e yin didohia to psalm atọ́n he gbọngodo lẹ mẹ gbọn?
20 Vivọnu psalm atọ́n he tin to Biblu mẹ lẹpo tọn bẹjẹeji bo wá vivọnu po oylọ basinamẹ “Hallelujah” tọn de po. Gbọnmọ dali, Psalm 146 basi oylọ na mí dọmọ: “Hallelujah. Pa Oklunọ, hiẹ ayiha ṣie. Le yẹn nọgbẹ̀ dẹnsọ, Oklunọ wẹ yẹn na to pipa: Yẹn na jihàn pipa lẹ hlan Jiwheyẹwhe ṣie to ojlẹ he mẹ tintin tin to asi e.” Be hiẹ na yigbe na oylọ basinamẹ enẹ ya? Na jide tọn hiẹ dona jlo nado pagigona ẹn! Na hiẹ ni tin to mẹhe yin zẹẹmẹ basina to Psalm 148:12, 13 mẹ lẹ ṣẹnṣẹn he dọmọ: “Dẹpẹ lẹ, po awhli lẹ po; yọnhonọ lẹ, po yọpọ lẹ po: Mì gbọ yé ni pa oyín Oklunọ tọn. Na oyín ewọ dopokẹdẹ tọn wẹ gbọnvo: Yẹyi daho etọn sọ ṣinyọ́n aigba po olọn po ji.” Mì gbọ mí ni kẹalọyi oylọ basinamẹ lọ sọn ahunmẹ wá he dọmọ: ‘Mì pa Jah mì gbẹtọ lẹ emi’! To pọmẹ, mì gbọ mí ni pagigona Ahọlu madopodo lọ!
Etẹwẹ Yin Gblọndo Towe?
◻ Gando etẹ go wẹ apọsteli Jesu tọn lẹ gbẹnunamẹ gando?
◻ Bẹjẹeji sọn 1914, nuyiwa nujikudo tọn tẹlẹ wẹ ko jọ?
◻ Whẹdida tẹlẹ wẹ Jehovah to na hẹnṣẹ?
◻ Naegbọn ehe do yin ojlẹ titengbe hugan nado pagigona Ahọlu madopodo tọn lọ?
[Apotin to weda 28]
Ojlẹ Hunyanhunyan Nugbajẹmẹji Tọn Ehe
Dọ ojlẹ hunyanhunyan de jẹ awusọhia ji to bẹjẹeji owhe kanweko 20 lọ tọn mẹ ko yin alọkẹyi gbọn mẹsusu dali. Di apajlẹ, to hodidọ jẹnukọn owe lọ Pandaemonium tọn mẹ, gbọn Osẹ́nbasitọ États-Unis tọn lọ Daniel Patrick Moynihan dali, he yin zinzinjẹgbonu to 1993, zẹẹmẹ de do “nugbajẹmẹji 1914 tọn” ji dọmọ: “Awhàn wá bọ aihọn lọ diọ—pete. To egbehe ayimatẹn ṣinatọ̀n poun wẹ tin to aigba ji he tin to 1914 he ninọmẹ gandudu yetọn tọn ma ko diọ gbọn hunyanhunyan dali sọn ojlẹ enẹ mẹ gbọ́n gba. . . . To 170 kavi hugan mọ he pò to ayimatẹn he tin todin lẹ mẹ, delẹ yin didoai yọyọ to ojlẹ agọe tọn lẹ mẹ nado tindo numimọ hunyanhunyan agọe tọn lẹ tọn.” Na nugbo tọn, ojlẹ lọ sọn 1914 gbọ́n ko tindo numimọ susugege nugbajẹmẹji tọn lẹ!
Dehe sọ yin zinzinjẹgbonu to 1993 wẹ owe lọ Out of Control—Global Turmoil on the Eve of the Twenty-First Century. Wekantọ lọ wẹ Zbigniew Brzezinski, heyin nukọntọ Pipli Hihọbasitọ Otò États-Unis dai tọn lọ. E wlan dọmọ: “Bẹjẹeji owhe kanweko okotọ tọn yin gigopana to hodidọ susu lẹ mẹ taidi bẹjẹeji Ojlẹ Oyọnẹn Tọn taun. . . . Jẹagọdo opagbe edetiti tọn, owhe kanweko okotọ lẹzun owhe kanweko hùnsọndai hugan po dehe gọna wangbẹna gbẹtọvi lẹ tọn po, yèdọ owhe kanweko bẹwlu tonudidọ tọn po mẹhuhu dobunamẹ tọn po. Kanyinylan yin awuwlena jẹ obá he yiaga hugan de mẹ, mẹhuhu yin awuwlena to ninọmẹ mẹsusu hùhù tọn mẹ. Vogbingbọn to yọnbasi ninọmẹ dagbe lẹnunnuyọnẹn tọn po danuwiwa tonudidọ tọn he yin kàntluna po ṣẹnṣẹn yin nuhe hẹnmẹ-jọsi tlala. Mẹhuhu he ylan zẹjlẹgo lẹdo globu pe mọnkọtọn ma ko jọ pọ́n gbede to whenuho mẹ gba, e ma ko và ogbẹ̀ susu sọmọ sudo pọ́n gbede gba, okún gbẹtọvi lẹ tọn viva sudo ma ko yin afọdona po ayidonugo vivẹnu egblemaku he sinai do yanwle goyiyi matin lẹnpọn tọn lẹ po sọmọ pọ́n gbede gba.” Lehe enẹ yin nugbo do sọ!
[Yẹdide to weda 26]
Mikaẹli yàn Satani po awhànvipẹ́ etọn lẹ po dlan aigba ji to 1914