Weta 65
Gbejizọnlin Nuglọ Tọn de Yì Jelusalẹm
AFÒ-WHENU owhe 32 W.M. wẹ, podọ Hùnwhẹ Gòhọtúntún tọn ko sẹpọ. Jesu ko hẹn suhugan nuwiwa etọn tọn pòte do Galili sọn Juwayi owhe 31 W.M. tọn whenu gbọ́n, to whenuena Ju lẹ ko tẹnpọn nado hù i. E taidi dọ, sọn whenẹnu gbọ́n Jesu ko yì Jelusalẹm nado yì hùnwhẹ whemẹ-whemẹ tọn atọ̀n Ju lẹ tọn kẹdẹ.
Todin nọvisunnu Jesu tọn lẹ vẹ̀ ẹ dọmọ: “Tọ́n sọn ofi, bo yì Judé.” Jelusalẹm wẹ yin tòdaho titengbe Judé tọn podọ ahọ́nkan sinsẹ̀n tọn na otò lọ blebu. Nọvisunnu etọn lẹ lẹnnupọn dọmọ: “Mẹde ma tin he nọ wà nude to nuglọ, ewlọsu nọ dín yè ni yọ́n ẹn wedédé.”
Dile etlẹ yindọ Jakobu, Simọni, Josẹfu, po Juda po ma yise dọ nọvisunnu daho yetọn, Jesu, wẹ yin Mẹssia lọ nugbonugbo, yé jlo dọ e ni do huhlọn azọ́njiawu tọn etọn hia mẹhe plidopọ to hùnwhẹ lọ tẹnmẹ lẹpo. Ṣigba, Jesu yọ́n owù he tin to finẹ. “Aihọn ma sọgan gbẹwanna mì gba,” wẹ e dọ, “ṣigba yẹn wẹ e gbẹwanna, na yẹn dekunnu do e go, dọ oylan wẹ azọ́n etọn wutu.” Enẹwutu Jesu dọna nọvisunnu etọn lẹ dọmọ: “Mì hẹji yì hùnwhẹ he: yẹn ma ko to na hẹji yì hùnwhẹ he gba.”
Nuwiwa azán-ṣinawe tọn de wẹ Hùnwhẹ Gòhọtúntún tọn lọ yin. To azán ṣinatọ̀ntọ gbè e nọ yin hinhẹnwa vivọnu po nuwiwa sinsẹ̀n tọn lẹ po. Hùnwhẹ lọ nọ dohiagona vivọnu owhe oglelilẹ tọn bo nọ yin ojlẹ ayajẹ daho po pẹdido po tọn. To azán delẹ godo he nọvisunnu Jesu tọn lẹkoyì to pọmẹ hẹ suhugan hagbẹ gbejizọnlin-basitọ lẹ, ewọ po devi etọn lẹ po yì to nuglọ, bo ma dike gbẹtọ paa lẹ ni mọ yé. Aliho he gbọn Samalia ṣẹnṣẹn wẹ yé gbọn, kakati nado gbọn dehe sẹpọ Otọ̀ Jọdani tọn he suhugan gbẹtọ lẹ tọn nọ gbọn.
To whenuena e yindọ Jesu po hagbẹ etọn lẹ po na tindo nuhudo adọtẹn tọn to gbetato Samalia tọn de mẹ, e do wẹnsagun lẹ hlan jẹnukọn nado basi awuwledai lẹ. Ṣigba, gbẹtọ lọ lẹ, gbẹ́ gbidigbidi nado wà nudepope na Jesu to whenuena yé yọnẹn dọ e ja Jelusalẹm. Po homẹgble po, Jakobu po Johanu po kanse dọmọ: “Oklunọ, hiẹ na jlo mí ni ylọ miyọ́n sọn aga, na e ni fiọ yé?” Jesu wọhẹ yé na ayinamẹ mọnkọtọn, bọ yé sọ zin gbejizọnlin yì gbetato devo mẹ.
Dile yé to zọnlinzin jei to aliho ji, wekantọ de dọna Jesu dọmọ: “Mẹplọntọ, yẹn na hodo we yì fidepope hiẹ jei.”
“Wọtupọẹ lẹ tindo odò, ohẹ̀ olọn tọn lẹ sọ tindo adọ́,” wẹ Jesu gblọn, “ṣigba Ovi gbẹtọ tọn ma tindo ofi e na yí ota etọn dai te.” Jesu to zẹẹmẹ basi dọ wekantọ lọ na mọ awusinyẹnnamẹnu eyin e lẹzun hodotọ Emitọn. Podọ e taidi dọ nuhe e zẹẹmẹdo wẹ yindọ wekantọ lọ yin goyitọ zẹjlẹgo nado kẹalọyi aliho gbẹninọ tọn ehe.
Hlan dawe devo, Jesu dọmọ: “To hihodo mi.”
“Gbọ yẹn ni yì, bo diṣiọ otọ́ ṣie tọn whẹ́,” wẹ dawe lọ gblọn.
“Gbọ oṣiọ lẹ ni diṣiọ yede tọn,” wẹ Jesu gblọn, “ṣigba hiẹ ni yì, bo dọyẹwheho ahọludu Jiwheyẹwhe tọn tọn.” Kunnudenu dohia dọ otọ́ dawe lọ tọn ma ko kú gba, na eyin e ko kú wẹ, e ma na ko yọnbasi na visunnu etọn nado tin tofi bo to todoai hlan Jesu. E họnwun dọ whenu biọ wẹ visunnu lọ te nado nọtepọn okú otọ́ etọn tọn whẹ́. Ewọ ma ko wleawufo nado ze Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn do otẹn tintan mẹ to gbẹzan etọn mẹ gba.
Dile yé zindonukọn to aliho ji jei Jelusalẹm, dawe devo sọ dọna Jesu dọmọ: “Oklunọ yẹn na hodo we; ṣigba gbọ yẹn ni yì, bo biọgbè yé he to owhé ṣie gbè lẹ whẹ́.”
To gblọndo mẹ Jesu dọmọ: “Mẹde ma tin he ko yí alọ etọn do glèpọnu go, bo pọ́n godo, tin jẹ na ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn.” Mẹhe na yin devi Jesu tọn lẹ dona hẹn nukun yetọn lẹ tin to sinsẹ̀nzọn Ahọluduta lọ tọn ji. Kẹdẹdile e yọnbasi dọ owhẹ̀n de ni gbán eyin whẹ̀n-pọ̀tọ lọ ma to nukọn pọnhlan to jijlọ ji, mọjanwẹ mẹdepope he pọ́n godo hlan titonu hoho ehe sọgan jai sọn aliho he planmẹ yì ogbẹ̀ mavọmavọ mẹ lọ ji do. Johanu 7:2-10; Luku 9:51-62; Matiu 8:19-22.
▪ Mẹnu wẹ yin nọvisunnu Jesu tọn lẹ, podọ numọtolanmẹ tẹwẹ yé tindo gando e go?
▪ Naegbọn Samalianu lẹ do tindo mẹmasi sọmọ, podọ etẹwẹ Jakobu po Johanu po jlo nado wà?
▪ Hodọdopọ atọ̀n tẹlẹ wẹ Jesu tindo to aliho ji, podọ nawẹ e zinnudo nuhudo lọ na sinsẹ̀nzọn mẹde-yido-sanvọ́ tọn ji gbọn?