“Ojlẹ Etọn Ma Ko Wá”
“Mẹde ma ze alọ do e ji, na ojlẹ etọn ma ko wá wutu.”—JOHANU 7:30.
1. Whẹho awe tẹlẹ wẹ deanana aliho nuyiwa Jesu tọn?
“OVI gbẹtọ tọn ma wá nado yilizọn na, adavo nado yilizọn na omẹ, podọ nado yí ogbẹ̀ etọn do basi ofligọ na omẹ susu,” wẹ Jesu Klisti dọna apọsteli etọn lẹ. (Matiu 20:28) E dọ hlan togán Lomu tọn Pọntiu Pilati dọmọ: “Hlan opodo he wẹ yè ko do ji mi, podọ hlan opodo he wẹ yẹn do wá aihọn mẹ, na yẹn nido dekunnu hlan nugbo lọ.” (Johanu 18:37) Jesu yọ́n nuhe wutu e dona kú po azọ́n he e dona wà jẹnukọnna okú etọn po ganji. E sọ yọ́n ojlẹ he e tindo nado hẹn azọ́ndenamẹ etọn di. Lizọnyizọn etọn to aigba ji taidi Mẹssia na dite na owhe atọ̀n daa poun. E bẹjẹeji po baptẹm osin tọn etọn po to Tọ̀sisa Jọdani tọn mẹ (to 29 W.M.) to bẹjẹeji osẹ yẹhiadonu tọn 70tọ lọ tọn heyin dọdai etọn dọ bosọ wá vivọnu to okú etọn whenu to yatin ji to ṣẹnṣẹn osẹ enẹ tọn (to 33 W.M.) mẹ. (Daniẹli 9:24-27; Matiu 3:16, 17; 20:17-19) Enẹwutu, aliho nuyiwa blebu gbẹzan Jesu tọn to aigba ji yin anadena na taun tọn gbọn whẹwhinwhẹ́n awe dali: lẹndai wiwá etọn tọn po linlẹn vẹkuvẹku ojlẹ dide tọn po.
2. Nawẹ Jesu Klisti yin didohia to Wẹndagbe lẹ mẹ gbọn, podọ nawẹ e do azọ́ndenamẹ etọn yinyọnẹn hia gbọn?
2 Kandai Wẹndagbe tọn lẹ do Jesu Klisti hia taidi dawe zohunhunnọ de he basi gbejizọnlin gbọn aigba Palestine tọn lẹpo ji, bo to wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn lá bosọ to azọ́n huhlọnnọ susu wà. To adà bẹjẹeji lizọnyizọn huhlọnnọ Jesu tọn whenu, e yin didọ gando ewọ go dọmọ: “Ojlẹ etọn ma ko wá.” Jesu lọsu yí hogbe lọ zan dọmọ: “Ojlẹ ṣie ma ko wá.” Sẹpọ vivọnu lizọnyizọn etọn tọn, e yí hogbe lọ “ojlẹ lọ wá” zan. (Johanu 7:8, 30; 12:23) Ojlẹ lọ yinyọnẹn Jesu tọn, kavi whenu lọ na azọ́n heyin didena ẹn, gọna okú avọ́sinsan tọn etọn, dona ko yinuwa do nuhe e dọ bo wà ji. Nukunnumimọjẹ ehe mẹ sọgan hẹn mí tindo wuntuntun gando gbẹtọ-yinyin etọn po aliho nulẹnpọn etọn tọn po go, he na gọalọna mí ‘nado hodo afọdòmẹ etọn’ pẹkipẹki dogọ.—1 Pita 2:21.
Magbe Nado Wà Ojlo Jiwheyẹwhe Tọn
3, 4. (a) Etẹwẹ jọ to hùnwhẹ alọwle tọn de tẹnmẹ to Kana? (b) Naegbọn Visunnu Jiwheyẹwhe tọn do jẹagọdo ayinamẹ Malia tọn dọ e dona wà nude gando whèdomẹ ovẹn tọn go, podọ etẹwẹ mí sọgan plọn sọn ehe mẹ?
3 Owhe lọ wẹ 29 W.M. Azán kleun de poun wẹ ko juwayi sọn whenuena Jesu lọsu titi de devi etọn tintan lẹ. Yemẹpo wẹ ko wá gbétatò Kana tọn mẹ to agbegbe Galili tọn ji todin nado yì hùnwhẹ alọwle tọn de tẹnmẹ. Malia, onọ̀ Jesu tọn, lọsu tin to finẹ ga. Ovẹn ko vọ̀. To ayinamẹ nina dọ e dona yí nude wà mẹ, Malia dọna visunnu etọn dọmọ: “Yé ma tindo ovẹn gba.” Ṣigba Jesu gblọn dọmọ: “Nawe, etẹwẹ yẹn do na wà hẹ we? Ojlẹ ṣie ma ko wá gba.”—Johanu 1:35-51; 2:1-4.
4 Gblọndo Jesu tọn, “Nawe, etẹwẹ yẹn do na wà hẹ we?” yin wunmẹ kanbiọ hohowhenu tọn de he nọ do agọjẹdonu hia na nuhe yin ayinamẹ etọn na kavi yin zizedonukọnnamẹ. Naegbọn Jesu do jẹagọdo ohó Malia tọn lẹ? Eyọ́n, ewọ ko yin owhe 30 mẹvi todin. To osẹ kleun delẹ die wayi poun, ewọ ko yin bibaptizi, yèdọ yin dide po gbigbọ wiwe po, bosọ yin alọdlẹndo gbọn Johanu baptizitọ dali taidi “Lẹngbọvu Jiwheyẹwhe tọn, he ze ylando aihọn tọn yì.” (Johanu 1:29-34; Luku 3:21-23) Todin anademẹ etọn na dandan tọn dona wá sọn Aṣẹpipa Yiaga hugan he do e hlan lọ dè. (1 Kọlintinu lẹ 11:3) Mẹdepope, e tlẹ yin hagbẹ whẹndo tọn pẹkipẹki de, ma sọgan yin dotẹnmẹ na nado dá do azọ́n he Jesu wá aigba ji nado wà lọ mẹ gba. Gbemima nado wà ojlo Otọ́ etọn tọn nankọtọn die yin didohia to gblọndo Jesu tọn mẹ hlan Malia! Na mílọsu ni magbe to aliho dopolọ mẹ nado hẹn ‘azọngban mítọn lẹpo’ hlan Jiwheyẹwhe di.—Yẹwhehodọtọ 12:13.
5. Azọ́njiawu tẹwẹ Jesu Klisti wà to Kana, podọ nugandomẹgo tẹwẹ e tindo do mẹdevo lẹ ji?
5 To nukunnumimọjẹ nuhe visunnu etọn to didọ mẹ, Malia joagọ to afọdopolọji bosọ dọna lizọnyitọ lẹ dọmọ: “Nudepope e dọ hlan mì, mì wà ẹ.” Podọ Jesu didẹ nuhahun lọ. E dọna lizọnyitọ lẹ nado dà osin gọ́ tọ̀zẹ́n lẹ, podọ e diọ osin lọ zun ovẹn dagbe hugan. Ehe jọ taidi bẹjẹeji huhlọn azọ́njiawu wiwà Jesu tọn, bo na ohia de dọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn tin to e ji. To whenuena devi yọyọ lẹ mọ azọ́njiawu ehe, yise yetọn yin hinhẹn lodo.—Johanu 2:5-11.
Zohunhunnọ na Ohọ̀ Jehovah Tọn
6. Naegbọn Jesu do gblehomẹ gando nuhe e mọ to tẹmpli mẹ to Jelusalẹm mẹ go, podọ afọdide tẹwẹ e ze?
6 To madẹnmẹ e yin amàkikọ-whenu owhe 30 W.M. tọn, podọ Jesu po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po tin to aliho yetọn ji dohlan Jelusalẹm nado basi Juwayi. To whenuena yé tin to finẹ, devi etọn lẹ mọ Nukọntọ yetọn nado to nuyiwa to aliho de mẹ ehe mẹ vlavo yé ma ko mọ ẹn nado yinuwa te dai. Juvi ajọwatọ nukunkẹnnọ lẹ to kanlin lẹ po ohẹ lẹ po sà na avọ́sinsan to tẹmpli mẹ. Podọ yé to ahivivẹ dona Juvi sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ lẹ. Na yinyin homẹ hẹngblena tlala, Jesu yinuwa. E yí okàn tlẹ́lẹ de do basi obá bosọ yàn nusàtọ lẹ jẹgbonu. To akuẹ akuẹdiọtọ lẹ tọn kinkọ̀nyingbe mẹ, e takiti na tafo yetọn lẹ. “Mì ze onú helẹ sọn ofi!” wẹ e degbena mẹhe to apoe sà lẹ dọ. To whenuena devi Jesu tọn lẹ mọ ẹn nado to nuyiwa po numọtolanmẹ sinsinyẹn mọnkọtọn po, yé flin dọdai lọ gando Visunnu Jiwheyẹwhe tọn go he dọmọ: “Vivẹnu ohọ̀ towe tọn dù mi pó.” (Johanu 2:13-17; Psalm 69:9) Mí lọsu dona gbọn zohunhun dali whlá míde ma nado dike na ayilinlẹn aihọn tọn lẹ ni bẹpla sinsẹ̀n-bibasi mítọn.
7. (a) Etẹwẹ whàn Nikodemi nado dla Mẹssia lọ pọ́n? (b) Etẹwẹ mí plọn sọn kunnudide Jesu tọn hlan yọnnu Samalianu de mẹ?
7 To whenuena yé tin to Jelusalẹm, Jesu basi ohia ayidego tọn lẹ, podọ gbẹtọ susu tindo yise to ewọ mẹ. Yèdọ Nikodemi, heyin hagbẹ Tòhódọtọ Ju lẹ tọn lọ, kavi whẹdatẹn daho Juvi lẹ tọn, yin nuyiwadeji gbọn Jesu dali bọ e wá ewọ dè to zánmẹ nado plọnnu dogọ. Enẹgodo, Jesu po devi etọn lẹ po tin to “aigba Judé tọn ji” na nudi osun ṣinatọ̀n, bo to yẹwhehodọ bosọ to gbẹtọ lẹ hẹnzun devi. Ṣigba, to Johanu Baptizitọ zizedo gànpamẹ godo, yé tọ́nsọn Judé yì Galili. Dile yé to gbejizọnlin basi gbọn agbegbe Samalia tọn ji, Jesu yí dotẹnmẹ hundote de zan nado dekunnu mlẹnmlẹn hlan yọnnu Samalianu de. Ehe jla aliho do na Samalianu susu nado lẹzun yisenọ. Mì gbọ mílọsu lẹ ni tin to aṣeji hlan dotẹnmẹ hundote lẹ nado dọho dogbọn Ahọluduta lọ dali.—Johanu 2:23; 3:1-22; 4:1-42; Malku 1:14.
Mẹpinplọn He Gbloada to Galili
8. Azọ́n tẹwẹ Jesu bẹjẹeji to Galili?
8 Jẹnukọnna “ojlẹ” okú Jesu tọn, e tindo nususu nado wà to sinsẹ̀nzọn Otọ́ olọn mẹ etọn tọn mẹ. To Galili, Jesu bẹ lizọnyizọn daho hugan de jẹeji he tlẹ hugan dehe e wà to Judé po Jelusalẹm po. E “zinzọnlin lẹdo Galili lẹpo pé, e to omẹ plọn to sinagọgu yetọn lẹ mẹ, bo to yẹwheho wẹndagbe ahọludu tọn dọ, e to azọ̀n hunkọhunkọ po madogán hunkọhunkọ po hẹngbọ to gbẹtọ lẹ ṣẹnṣẹn.” (Matiu 4:23) Hogbe oylọbasinamẹ tọn etọn lẹ: “Mì lẹnvọjọ: na ahọludu olọn tọn sẹpọ,” dọnu jẹgbonu to agbegbe lọ blebu mẹ. (Matiu 4:17) To osun kleun delẹ godo, to whenuena devi Johanu Baptizitọ tọn awe wá nado sè linlin tlọlọ de gando Jesu go, e dọna yé dọmọ: “Mì yì, bo dọho onú he mì mọ, po ehe mì sè po tọn hlan Johanu; nukuntọ́nnọ lẹ to númọ, sẹkunọ lẹ to zọnlinzin, yè hẹn pòtọnọ lẹ zun wiwe, tókunọ lẹ to núsè, yè to oṣiọ lẹ fọ́n do ogbẹ̀, podọ hlan wamọnọ lẹ wẹ yè to wẹndagbe yẹwheho tọn dọ. Podọ donanọ wẹ ewọ mẹdepope he [yẹn ma hẹn dahli, NW ].”—Luku 7:22, 23.
9. Naegbọn gbẹtọgun lẹ do wọ̀wá Klisti Jesu dè, podọ nupinplọn tẹwẹ mí sọgan de sọn ehe mẹ?
9 ‘Linlin dagbe gando Jesu go gbayipe lẹdope gbọn otò he tin to lẹdo lọ mẹlẹpo mẹ,’ podọ gbẹtọgun daho lẹ wọ̀wá e dè—sọn Galili, Dekapolé, Jelusalẹm, Judé, podọ to adà awetọ Tọ̀sisa Jọdani tọn. (Luku 4:14, 15; Matiu 4:24, 25) Yé wá e dè e mayin na azọ́njiawu azọ̀nhẹngbọ tọn etọn lẹ kẹdẹ wutu gba ṣigba na aliho jiawu he mẹ e nọ plọnmẹ te wutu ga. Owẹ̀n etọn nọ dọnmẹdogo bosọ yin tulinamẹ tọn. (Matiu 5:1–7:27) Ohó Jesu tọn lẹ yin awuvivinamẹ po homẹhunhun tọn lẹ po. (Luku 4:22) ‘Avò vò gbẹtọgun lẹ do nuplọnmẹ etọn go,’ na e nọ dọho sọn Owe-wiwe lẹ mẹ po aṣẹpipa po. (Matiu 7:28, 29; Luku 4:32) Mẹnu wẹ ma na dọnsẹpọ dawe mọnkọtọn? Mì gbọ mí lọsu ni wleawuna nuyiwa mẹpinplọn tọn na omẹ ahunjijlọnọ lẹ nido sọgan yin hinhẹn dọnsẹpọ nugbo lọ.
10. Naegbọn tòmẹnu Nazalẹti tọn lẹ tẹnpọn nado hù Jesu, podọ naegbọn yé do gboawupo?
10 Etomọṣo, e mayin hosetọ Jesu tọn lẹpo wẹ kẹalọyi gba. Etlẹ yin to bẹjẹeji lizọnyizọn etọn tọn, to whenuena e to mẹplọ́n to sinagọgu otò etọn tọn mẹ to Nazalẹti, vivẹnudido de yin bibasi nado hù ì. Dile etlẹ yindọ awuji mẹhe tin to otò lọ mẹ lẹ gando “ohó ojọmiọn tọn” etọn lẹ go, yé jlo nado mọ azọ́njiawu lẹ. Ṣigba, kakati nado wà azọ́n huhlọnnọ susu to finẹ, Jesu hùngona ṣejannabinọ-yinyin po yise matindo yetọn po. Na yinyin homẹ hẹngblena tlala, mẹhe tin to sinagọgu mẹ lẹ fọnṣite, bo wle Jesu, bosọ hẹn ẹn wá osó de tónu nado sọtado na ẹn. Ṣigba e họnyi sọn alọ yetọn mẹ bosọ họ̀ngán. “Ojlẹ” okú etọn tọn ma ko wá gba.—Luku 4:16-30.
11. (a) Etẹwutu wẹ sinsẹ̀ngán delẹ do wá nado dotoaina Jesu? (b) Naegbọn Jesu do yin owhẹ̀ Gbọjẹzan gbigbà tọn sadokọna?
11 Sinsẹ̀ngán lẹ—wekantọ lẹ, Falesi lẹ, Sadusi lẹ po mẹdevo lẹ po—nọ saba tin to fie Jesu to yẹwheho dọ te ga. Susu yetọn nọ tin to finẹ, e mayin nado dotoai bo plọnnu wẹ gba, ṣigba nado dín nuṣiwa bosọ tẹnpọn nado wle ewọ do omọ̀n mẹ. (Matiu 12:38; 16:1; Luku 5:17; 6:1, 2) Di apajlẹ, to whenuena e to dlapọn basina Jelusalẹm na Juwayi owhe 31 W.M., Jesu hẹn dawe he ko to azọ̀njẹ na owhe 38 de jẹgangan. Sinsẹ̀ngán Juvi lẹ sawhẹdokọna Jesu dọ e gbàsẹ́n Gbọjẹzan tọn. E gblọn dọmọ: “Otọ́ ṣie wazọ́n kakajẹ dinvie, yẹn sọ wazọ́n.” Todin Ju lẹ ylọwhẹ ẹ dọ e zánnu na alọsisọakọ́n dọ emi yin Visunnu Jiwheyẹwhe tọn gbọn yiylọ ẹ dọ Otọ́ dali. Yé dín nado hù Jesu, ṣigba ewọ po devi etọn lẹ po tọ́nsọn Jelusalẹm bo yì Galili. Mọdopolọ, nuyọnẹnnu wẹ e na yin na mí nado dapana avùntọ́nmẹ he mayin dandan tọn lẹ hẹ agọjẹdomẹtọ lẹ dile mí to huhlọn mítọn yizan na azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn po gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi lẹ po tọn.—Johanu 5:1-18; 6:1.
12. Nawẹ azọ́nwiwa Jesu tọn to aigba-denamẹ Galili tọn ji gbloada sọ?
12 Na nudi owhe dopo kavi dopo-daa mọ, Jesu basi suhugan lizọnyizọn etọn tọn to Galili, bo basi dlapọn na Jelusalẹm kiki nado yì hùnwhẹ atọ̀n whemẹwhemẹ Ju lẹ tọn poun. To popolẹpo mẹ, e ko basi gbejizọnlin yẹwhehodidọ tọn atọ̀n to Galili: tintan hẹ devi yọyọ 4, awetọ hẹ apọsteli 12 lẹ, po dehe yin kandlẹnna de po hẹ apọsteli heyin azọ́nplọn lẹ he sọ yin didohlan ga. Kunnudide he gbloada nankọtọn die yin nina hlan nugbo lọ to Galili!—Matiu 4:18-25; Luku 8:1-3; 9:1-6.
Kunnudide po Adọgbigbo po to Judé po Pelea Po
13, 14. (a) To nujijọ tẹ whenu wẹ Ju lẹ to dindin nado wle Jesu te? (b) Naegbọn awhàngán lẹ do gboawupo nado wle Jesu?
13 Afò owhe 32 W.M. tọn wẹ, podọ “ojlẹ” Jesu tọn ma ko wá gba. Hùnwhẹ Gòhọtúntún tọn ko sẹpọ. Nọvisunnu daa Jesu tọn lẹ dotuhomẹna ẹn todin dọmọ: “Tọ́n sọn ofi, bo yì Judé.” Yé jlo dọ Jesu ni do huhlọn azọ́njiawu wiwà tọn etọn hia mẹhe plidopọ to hùnwhẹ lọ tẹnmẹ lẹpo to Jelusalẹm. Nalete, Jesu doayi owù lọ go. Enẹwutu e dọna nọvisunnu etọn lẹ dọmọ: “Yẹn ma ko to na hẹji yì hùnwhẹ he gba: na ojlẹ ṣie ma ko wá.”—Johanu 7:1-8.
14 To gbàndindọn to Galili na ojlẹ de, Jesu yì Jelusalẹm “e ma yin to gbangba, ṣigba taidi to nuglọ.” Na nugbo tọn Ju lẹ to dindin in to hùnwhẹ lọ tẹnmẹ, bo to didọmọ: “Fie wẹ [dawe lọ] te?” To whenuena hùnwhẹ lọ ko sẹpọ vivọnu, Jesu biọ tẹmpli lọ mẹ bo jẹ nuplọnmẹ ji po adọgbigbo po. Yé dín nado wle, vlavo nado ze e do gànpamẹ kavi nado hù ì. Ṣogan, yé ma tindo kọdetọn dagbe gba na ‘ojlẹ etọn ma ko wá gba.’ Mẹsusu sọ yise to Jesu mẹ todin. Etlẹ yin awhàngán he Falesi lẹ ko dohlan nado wle e lẹ lẹkọ asigbá-alọgbá, bo dọmọ: “Omẹ de ma dọho domọ gbede.”—Johanu 7:9-14, 30-46.
15. Naegbọn Ju lẹ do ze zannu lẹ nado dlan do Jesu, podọ nujijla yẹwhehodidọ tọn tẹwẹ e basi bọdego?
15 Wiwọ́ lẹ to Jesu po Juvi agọjẹdomẹtọ etọn lẹ po ṣẹnṣẹn zindonukọn dile ewọ to mẹplọ́n gando Otọ́ etọn go to tẹmpli mẹ to hùnwhẹ lọ whenu. To azán he gbọngodo hùnwhẹ lọ tọn gbè, na yinyin homẹ hẹngblena gbọn hodidọ Jesu tọn lẹ dali gando tintin jẹnukọnna gbẹtọ-yinyin etọn go, Ju lẹ ze zánnu lẹ nado dlan do e. Ṣigba e họ̀n whlá bosọ họnyi mayin awugblena. (Johanu 8:12-59) Gbigbọṣi gbonu Jelusalẹm tọn, Jesu basi nujijla he gbloada kunnudide tọn de to Judé. E ṣinyan devi 70 podọ, to whenuena e ko na ayinamẹ yé godo, do yé hlan awe awe nado wazọ́n to aigba-denamẹ lọ ji. Yé yì jẹnukọn biọ nọtẹn lẹpo mẹ po tòdaho he mẹ Jesu, to kọndopọmẹ hẹ apọsteli etọn lẹ po, to titobasi nado yì mẹ.—Luku 10:1-24.
16. Owù tẹ mẹ wẹ Jesu họnyi sọn to Hùnwhẹ Klandowiwe tọn whenu, podọ azọ́n tẹ mẹ wẹ e hẹn alọnuján te whladopo dogọ?
16 To awéwe owhe 32 W.M. tọn mẹ, “ojlẹ” Jesu tọn to dindọnsẹpọ. E wá Jelusalẹm na Hùnwhẹ Klandowiwe tọn. Ju lẹ gbẹ́ pò to dindin nado hù i. Dile Jesu to zọnlinzin to dòtin tẹmpli tọn lẹ ṣẹnṣẹn, yé lẹdo e pé. To owhẹ̀ nùzinzan tọn sadokọna ẹn mẹ whladopo dogọ, yé ze zánnu lẹ nado hù i. Ṣigba dile e wà do to nujijọ he wayi lẹ mẹ, Jesu họnyi. To madẹnmẹ ewọ tin to aliho lọ ji bo to mẹplọ́n, to ojlẹ ehe mẹ sọn tòdaho de mẹ jẹ tòdaho devo mẹ podọ sọn gbétatò de mẹ jẹ gbétatò devo mẹ to agbegbe Pelea tọn mẹ, to adà awetọ Jọdani tọn ji sọn Judé. Podọ mẹsusu yise to ewọ mẹ. Ṣigba oylọ basinamẹ de gando họntọn vivẹ́ etọn Lazalọsi go hẹn ẹn lẹkọ wá Judé.—Luku 13:33; Johanu 10:20-42.
17. (a) Owẹ̀n niyaniya tọn tẹwẹ Jesu mọyi to whenuena e to yẹwhehodọ to Pelea? (b) Etẹwẹ dohia dọ Jesu yọ́n lẹndai nuyiwa he e dona wà tọn po ojlẹ sisọ nujijọ lẹ tọn po?
17 Owẹ̀n niyaniya tọn lọ yin sọn Malta po Malia po dè, yèdọ nọviyọnnu Lazalọsi tọn lẹ, he nọ nọ̀ Bẹtani Judé tọn. “Oklunọ, pọ́n, mẹhe hiẹ yiwanna yin awutuzọ̀nnọ,” wẹ wẹnsagun lọ dọ. “Awutuzọ̀n he ma yin hlan okú gba,” wẹ Jesu gblọn dọ, “ṣigba na gigo Jiwheyẹwhe tọn, na yè nido pagigona Ovi Jiwheyẹwhe tọn gbọn e dali.” Nado basi wadotana lẹndai ehe tọn, Jesu sọn ojlo mẹ wá gbọṣi fihe e tin te na azán awe. Enẹgodo e dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Mì gbọ mí ni sọ vọ́ gọyì biọ Judé mẹ.” Po nupaṣamẹ po, yé gblọn dọmọ: “Mẹplọntọ, dinvie Ju lẹ to dindin nado dlan zannu do we; hiẹ sọ gọ̀ jei finẹ?” Ṣigba Jesu yọnẹn dọ pipòtọ ‘ojlẹ okle tọn lẹ,’ kavi ojlẹ lọ he Jiwheyẹwhe ko de dovo na lizọnyizọn aigba ji tọn etọn, whègli. E yọ́n nuhe e dona wà taun po nuhewutu wẹ lọ po.—Johanu 11:1-10.
Azọ́njiawu He Mẹdepope Ma Sọgan Gbẹdai De
18. To whenuena Jesu wá Bẹtani, etẹwẹ yin ninọmẹ lọ to finẹ, podọ etẹwẹ jọ to wiwá etọn godo?
18 To Bẹtani, Malta wẹ yin omẹ tintan he wá pé Jesu, bo dọmọ: “Oklunọ, eyin hiẹ ko tin to ofi, nọvisunnu ṣie ma do kú gba.” Malia po mẹhe ko wá owhé yetọn gbè lẹ po hodo e. Yemẹpo to avivi. “Fie wẹ mì ko tẹ́ ẹ do?” Wẹ Jesu kanse. Yé sọ gblọn dọmọ: “Oklunọ, wá pọ́n.” To whenuena yé wá oyọwhé lọ—yèdọ osókla de he zannu de tin to nùvo etọn nú—Jesu dọmọ: “Mì ze zannu lọ sẹ.” Na e ma mọnukunnujẹ nuhe Jesu jlo na wà mẹ wutu, Malta jẹagọdo dọmọ: “Oklunọ, ewọ ko to wánlùn dinvie: na e yin azán ẹnẹ he e ko kú.” Ṣigba Jesu kanse dọmọ: “Yẹn ma ko dọ hlan we, dọ, eyin hiẹ yise, hiẹ na mọ gigo Jiwheyẹwhe tọn?”—Johanu 11:17-40.
19. Naegbọn Jesu do hodẹ̀ to gbangba whẹpo do fọ́n Lazalọsi sọnku?
19 Dile zannu he ṣinyọ́n họntonu yọdo Lazalọsi tọn ji lọ yin didesẹ, Jesu hodẹ̀ jẹgbonu na gbẹtọ lẹ nido yọnẹn dọ nuhe e jlo na wà yin wiwadotana gbọn huhlọn Jiwheyẹwhe tọn dali. Enẹgodo e yí ogbè lélé do dawhá dọ: “Lazalọsi, jẹgbonu wá.” Lazalọsi jẹgbonu wá bọ afọ etọn lẹ po alọ etọn lẹ po gbẹ́ pò to biblá po okàn he nọ blá oṣiọ lẹ po podọ nukunmẹ etọn yin nuṣinyọndo po avọ̀ po. “Mì tùn in, bo gbọ e ni yì,” wẹ Jesu dọ.—Johanu 11:41-44.
20. Nawẹ mẹhe mọ bọ Jesu fọ́n Lazalọsi sọnku lẹ yinuwa gbọn?
20 To azọ́njiawu ehe mimọ mẹ, susu Ju lẹ tọn he ko wá nado miọnhomẹna Malta po Malia po yise to Jesu mẹ. Mẹdevo lẹ yì nado dọna Falesi lẹ nuhe ko jọ. Etẹwẹ yin nuyiwa yetọn? To afọdopolọji, yewlẹ po yẹwhenọ daho lẹ po ylọpli madonukun Tòhódọtọ Ju lẹ tọn tọn de. To síjijọ mẹ, yé doavigbe dọmọ: “Etẹ wà wẹ mí te? na dawe he to ohia susu basi. Eyin mí jo e do, omẹ pó wẹ na yí ì se: Lomutọ lẹ nasọ wá yí otẹn po akọta mítọn po ga.” Ṣigba Kaifa Yẹwhenọ Daho dọ hlan yé dọmọ: “Mì ma . . . lẹn dọ, e jẹ na mí dọ omẹ dopo ni kú na gbẹtọ lẹ, na akọta pete ma na do dọ̀n.” Enẹwutu, sọn azán enẹ gbè sọyi wẹ yé yí hónamẹ na yé nido hù Jesu.—Johanu 11:45-53.
21. Etẹwẹ azọ́njiawu fọnsọnku Lazalọsi tọn yin nujijọ jẹnukọn de na?
21 Enẹwutu e yin dọ gbọn hinhẹn Bẹtani wiwá etọn dọngbàn dali, Jesu penugo nado basi azọ́njiawu he mẹdepope ma sọgan gbẹdai. Na yinyin huhlọnna gbọn Jiwheyẹwhe dali wutu, Jesu fọ́n dawe de he ko kú na azán ẹnẹ sọnku. Etlẹ yin Tòhódọtọ Ju lẹ tọn he diyin yin hinhẹn gánnugánnu nado doayi e go bosọ dawhẹ okú tọn na Azọ́njiawu Watọ lọ! Gbọnmọ dali azọ́njiawu lọ yinuwa taidi nujijọ jẹnukọn de hlan ojlẹ titengbe de to lizọnyizọn Jesu tọn mẹ—yèdọ diọdo de sọn ojlẹ lọ mẹ whenuena “ojlẹ etọn ma ko wá” jẹ ojlẹ lọ whenuena “Ojlẹ lọ ko wá” mẹ.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Nawẹ Jesu dohia dọ emi mọnukunnujẹ azọ́ndenamẹ gbọn Jiwheyẹwhe dali emitọn mẹ gbọn?
• Naegbọn Jesu jẹagọdo ayinamẹ onọ̀ etọn tọn gando ovẹn go?
• Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn aliho he mẹ Jesu nọ saba yinuwa hẹ agọjẹdomẹtọ lẹ te mẹ?
• Naegbọn Jesu do dọngbàn nado yinuwa na awutuzọ̀n Lazalọsi tọn?
[Yẹdide to weda 12]
Jesu yí huhlọn etọn zan na azọngban heyin didena ẹn gbọn Jiwheyẹwhe dali