Weta 17
Din Hihọ́ to Omẹ Jiwheyẹwhe Tọn lẹ Ṣẹnṣẹn
1, 2. Nawẹ ninọmẹ gbẹtọvi lẹ tọn taidi mẹhe tin to lẹdo he yin gbigbakija gbọn jẹhọn sinsinyẹn de dali gbọn?
LẸNNUPỌN dọ oyujẹhọn sinsinyẹn de ko hẹnnugble to lẹdo he mẹ hiẹ nọ nọ. Ohọ̀ towe họ́ bo gbakija, podọ hiẹ hẹn nutindo towe lẹpo bú. Núdùdù vẹawu nado mọ. Ninọmẹ lọ taidi dọ todido matin. Enẹgodo, nunina kọgbọ tọn he yè ma donukun lẹ wá. Núdùdù po avọ̀ po susugege yin awuwlena. Ohọ̀ yọyọ de yin gbigbá na we. Na jide tọn hiẹ na gọna pẹdido na mẹhe hẹn nunina ehelẹ tin to aimẹ.
2 Nuhe sọgan yin jijlẹ do ehe go de to jijọ to egbehe. Taidi oyujẹhọn sinsinyẹn enẹ, gufinfọn Adam po Evi po tọn hẹn awugble susu wá whẹndo gbẹtọvi lẹ tọn ji. Owhé Paladisi gbẹtọvi lẹ tọn yin hinhẹnbu. Sọn whenẹnu gbọ́n, gandudu gbẹtọvi tọn lẹ ko gboawupo nado basi hihọ́ na gbẹtọ lẹ sọn awhàn, sẹ́nhẹngba, po whẹdida agọ̀ po si. Sinsẹ̀n lalo ko dekọtọn do huvẹ núdùdù gbigbọmẹ tọn he nọ na mẹsusu agbasa lilo mẹ. Ṣigba, to gbigbọ liho, Jehovah Jiwheyẹwhe to awuwlena núdùdù, avọ̀, po fibẹtado po. Nawẹ e to enẹ basi gbọn?
“AFANUMẸ NUGBONỌ NUYỌNẸNTỌ” LỌ
3. Nawẹ Jehovah nọ wleawuna gbẹtọvi lẹ gbọn, dile e yin didohia gbọn apajlẹ tẹ dali?
3 Nunina kọgbọ tọn lẹ nọ saba yin mimá gbọn asisa he yin tito basina de gblamẹ, podọ Jehovah gbọn yizan asisa lọ tọn dali ko basi awuwlenanu gbigbọmẹ tọn na omẹ etọn lẹ. Di apajlẹ, Islaelivi lẹ ko yin “agun [Jehovah] tọn” na owhe 1 500 delẹ. To yé mẹ wẹ mẹhe nọ wadevizọ́n taidi aliho Jiwheyẹwhe tọn nado plọnmẹ Osẹ́n etọn lẹ tin te. (1 Otannugbo 28:8; 2 Otannugbo 17:7-9) To owhe kanweko tintan W.M. tọn mẹ, Jehovah wleawuna titobasinanu Klistiani tọn. Agun lẹ yin awuwlena, podọ yé nọ wazọ́n to anademẹ hagbẹ́ anademẹtọ lọ tọn glọ he bẹ apọsteli lẹ po sunnu mẹho lẹ po hẹn. (Owalọ lẹ 15:22-31) Mọdopolọ to egbehe, Jehovah nọ yinuwa hẹ omẹ etọn lẹ gbọn yizan pipli he yin tito basina de tọn dali. Nawẹ mí wagbọn do yọ́n ehe?
4. Mẹnu wẹ “afanumẹ nugbonọ nuyọnẹntọ” lọ ko do ede hia nado yin to egbezangbe, podọ nawẹ awuwledainanu gbigbọmẹ tọn lẹ tin to aimẹ gbọn?
4 Jesu dọ dọ to ojlẹ tintin tofi etọn to huhlọn Ahọluduta tọn mẹ, “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ na yin mimọ to awuwlena “núdùdù . . . to osaa sisọ mẹ” na hodotọ Etọn lẹ. (Matiu 24:45-47) To whenuena Jesu yin zizedo ofìn ji taidi Ahọlu olọn mẹ tọn to 1914, mẹnu wẹ “afanumẹ” ehe sọawuhia nado yin? Na jide tọn e ma yin Sinsẹ̀ngan Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ gba. Na ada suhugan yetọn, yé to nudọnamẹ he nọgodona gandudu akọta yedetiti tọn lẹ yì do to núdùdù na lẹngbọpa yetọn lẹ to Wẹkẹ Whan I mẹ. Ṣigba núdùdù gbigbọmẹ tọn he sọgbe bo wá do ganmẹ ganji to yinyin nina gbọn pipli Klistiani nugbonọ yiamisisadode gbọn gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn dali podọ yin apadewhe nuhe Jesu ylọ dọ “lẹngbọpa pẹvi” lọ tọn. (Luku 12:32) Klistiani yiamisisadode ehelẹ nọ dọyẹwheho Ahọluduta Jiwheyẹwhe Tọn kakati nado yin gandudu gbẹtọ tọn lẹ. Taidi kọdetọn de, to owhe lẹ gblamẹ, livi susu mẹhe jo yede na dodowiwa “lẹngbọ devo” lẹ ko kọnawudopọ hẹ “afanumẹ” yiamisisadode lọ to sinsẹ̀n nugbo bibasi mẹ. (Johanu 10:16) To yíyí ‘afanumẹ nugbonọ’ lọ po Hagbẹ Anademẹtọ egbezangbe etọn po zan, Jiwheyẹwhe nọ deanana omẹ etọn heyin tito basina lọ lẹ nado hẹn núdùdù, avọ̀, po fibẹtado gbigbọmẹ tọn po tin to aimẹ na mẹhe jlo nado tindo awuwledainanu ehe lẹpo.
‘NÚDÙDÙ TO OSAA SISỌ MẸ’
5. Ninọmẹ gbigbọmẹ tọn tẹwẹ tin to aihọn mẹ to egbehe, ṣigba etẹwẹ Jehovah to wiwà dogbọn ehe dali?
5 Jesu dọmọ: “Gbẹtọ ma to ogbẹ̀ gbọn akla dopokẹdẹ sinmẹ gba, adavo gbọn ohó he tọ́n sọn onù Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹpo dali.” (Matiu 4:4) Nalete, e blawu dọ, suhugan gbẹtọ lẹ tọn ma to didoayi ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ go gba. Dile e yin didọdai gbọn yẹwhegan Jehovah tọn Amọsi dali do, “ohuvẹ́ akla tọn de ma gba, mọ onúgbla osìn tọn de ma gba, ṣigba sisè ohó Oklunọ tọn lẹ tọn, na tin.” (Amọsi 8:11) Yèdọ mẹhe tlẹ yin sinsẹ̀nnọ taun lẹ tin to huvẹ to gbigbọmẹ. Etomọṣo, ojlo Jehovah tọn wẹ yindọ “yè ni whlẹn [gbẹtọ wunmẹ lẹpo, NW] gan, podọ na yé ni wá oyọnẹn nugbo tọn kọ̀n.” (1 Timoti 2:3, 4) To gbesisọ mẹ, e to awuwlena susugege núdùdù gbigbọmẹ tọn. Ṣigba fie wẹ yè sọgan mọ ẹn yí te?
6. Nawẹ Jehovah ko na núdùdù omẹ etọn lẹ to gbigbọ liho to ojlẹ he wayi lẹ mẹ gbọn?
6 To gblagbla whenuho tọn lẹpo mẹ, Jehovah ko na núdùdù gbigbọmẹ tọn omẹ etọn lẹ taidi pipli de. (Isaia 65:13) Di dohia, yẹwhenọ Islaeli tọn lẹ nọ pli sunnu lẹ, yọnnu lẹ, po ovi lẹ po nado yin pinplọn Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn taidi pipli de. (Deutelonomi 31:9, 12) To anademẹ hagbẹ anademẹtọ lọ tọn glọ, Klistiani owhe kanweko tintan whenu tọn lẹ do agun lẹ ai bo nọ basi opli lẹ na oplọn po tulinamẹ mẹlẹpo tọn po. (Lomunu lẹ 16:5; Filemọni 1, 2) Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ nọ hodo apajlẹ ehe. Hiẹ yin oylọ basina po zohunhun po nado nọ wá opli yetọn lẹpo.
7. Nawẹ opli Klistiani tọn lẹ yiyi to gbesisọ mẹ gando oyọnẹn po yise po go gbọn?
7 Na nugbo tọn, hiẹ sọgan ko plọn onú susu to oplọn Biblu mẹdetiti towe tọn whenu. Vlavo mẹde ko gọalọna we. (Owalọ lẹ 8:30-35) Ṣigba yise towe sọgan yin jijlẹdo atin he na hú bo kú de go eyin e ma mọ nukunpedomẹgo he jẹ yí. Gbọnmọ dali, hiẹ dona mọ núdùdù gbigbọmẹ tọn he jẹ yí. (1 Timoti 4:6) Opli Klistiani tọn lẹ nọ wleawuna tito-to-whinnu mẹpinplọn zọnmii tọn de he yin awuwlena nado na núdùdù we to gbigbọ liho bo gọalọna we nado to whinwhẹ́n zọnmii to yise mẹ dile hiẹ to susudeji to oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn mẹ.—Kọlọsinu lẹ 1:9, 10.
8. Naegbọn mí do yin tulina nado nọ yì opli Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ tọn?
8 Opli lẹ nọ yinuwa na lẹndai titengbe devo. Paulu wlan dọmọ: “Mì gbọ mí ni sọ nọ lẹn mínọzo tọn pọ́n nado nọ jlahomẹdona to owanyi po azọ́n dagbe lẹ po mẹ: to ma gbẹ́ opli míde tọn mẹ.” (Heblu lẹ 10:24, 25) Hogbe Glẹki tọn lọ he yin lilẹdogbedevomẹ do “nado nọ jlahomẹdona” sọgan sọ zẹẹmẹdo “nado gàn.” Howhinwhẹn Biblu tọn de dọmọ: “Ogàn na gàn ogàn: mọwẹ sunnu nọ gàn nukunmẹ họntọn etọn tọn.” (Howhinwhẹn lẹ 27:17) Mí mẹpo tindo nuhudo ‘gingàn’ zọnmii tọn de. Kọgbidinamẹ egbesọegbesọ tọn lẹ sọn aihọn mẹ sọgan hẹn yise mítọn pò. To whenuena mí yì opli Klistiani tọn lẹ, mí nọ na tuli mínọzo. (Lomunu lẹ 1:11, 12) Hagbẹ agun Klistiani tọn lẹ nọ hodo ayinamẹ apọsteli Paulu tọn nado “nọpọ do miọnhomẹna mìnọzo, bosọ nọ dó mìnọzo daga.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 5:11) Tintin to opli Klistiani tọn lẹ tẹnmẹ to gbesisọmẹ sọ nọ dohia dọ mí yiwanna Jiwheyẹwhe podọ nọ na mí dotẹnmẹ hundote lẹ nado pa ẹ.—Psalm 35:18.
“MÌ ZÉ OWANYI DOGO”
9. Nawẹ Jehovah ko zé apajlẹ lọ dai to owanyi didohia mẹ gbọn?
9 Paulu wlan dọmọ: “Mì zé owanyi dogo, ehe yin pọninọ gbesisọ tọn.” (Kọlọsinu lẹ 3:14) Jehovah po homẹmimiọn po ko wleawu avọ̀ ehe tọn na mí. To aliho tẹ mẹ? Klistiani lẹ sọgan do owanyi hia na e yin dopo to sinsẹ́n he Jiwheyẹwhe nọ namẹ lẹ mẹ heyin gbigbọ wiwe Jehovah tọn. (Galatianu lẹ 5:22, 23) Jehovah lọsu ko do owanyi he klo hugan hia gbọn dido Visunnu etọn dopo akàn hlan na mí nido tindo ogbẹ̀ madopodo dali. (Johanu 3:16) Dohia he yiaga tlala hugan owanyi tọn ehe wleawuna apajlẹ de na mí to jẹhẹnu ehe didohia mẹ. “Eyin Jiwheyẹwhe yiwanna mí sọmọ, e jẹ dọ mí ni sọ yiwanna mínọzo ga,” wẹ apọsteli Johanu wlan.—1 Johanu 4:11.
10. Nawẹ mí sọgan mọaleyi sọn “ogbẹ́ mẹmẹsunnu tọn pete” mẹ gbọn?
10 Opli lẹ yìyì towe to Plitẹnhọ Ahọluduta Lọ Tọn mẹ na na we dotẹnmẹ hundote dagbe hugan nado do owanyi hia. To finẹ hiẹ na mọ gbẹtọ voovo susu lẹ. Matin ayihaawe hiẹ na yin dindọn sẹpọ susu yetọn to afọdopolọji. Nugbo wẹ dọ, gbẹtọ-yinyin lẹ nọ gbọnvo e tlẹ yin to mẹhe to Jehovah sẹ̀n lẹ ṣẹnṣẹn. Vlavo to ojlẹ he wayi mẹ hiẹ nọ dapana mẹhe ma tindo ojlo kavi jijọ dopolọ lẹ po hiẹ po. Nalete, Klistiani lẹ dona “tindo owanyi na ogbẹ́ mẹmẹsunnu tọn pete.” (1 Pita 2:17, NW) Enẹwutu, yí i do basi yanwle towe nado jẹakọ hẹ mẹhe tin to Plitẹnhọ Ahọluduta Lọ Tọn mẹ lẹ—yèdọ omẹ dopodopo he owhe, gbẹtọ-yinyin, akọ̀, kavi weyinyọnẹn etọn sọgan gbọnvona towe lẹ. Vlavo hiẹ sọgan mọdọ mẹdopodopo tindo jẹhẹnu dagbe delẹ.
11. Naegbọn hiẹ ma dona yin tuklado gbọn gbẹtọ-yinyin voovo lẹ he tin to omẹ Jehovah tọn lẹ ṣẹnṣẹn dali?
11 Vogbingbọn gbẹtọ-yinyin tọn to agun lọ mẹ ma dona paṣa we gba. Nado na apajlẹ etọn, mí ni dọ dọ mọto susu lẹ to gbejizọnlin ji po hiẹ po to aliho ji. E ma yin popolẹpo wẹ nọ to wezun dopolọ do gba, mọ e ma sọ yin popolẹpo wẹ tin to ninọmẹ dopolọ mẹ gba. Delẹ ko basi gbejizọnlin na kilomẹtlu susu lẹ, ṣigba taidi hiẹ, devo lẹ ṣẹṣẹ bẹ gbejizọnlin lọ jẹeji. Nalete mahopọnna vogbingbọn ehelẹ, yemẹpo wẹ to yiyi to aliho lọ ji. Onú dopolọ wẹ e yin po omẹ dopodopo he tin to agun mẹ lẹ po. E ma yin mẹlẹpo wẹ nọ yawu wleawuna jẹhẹnu Klistiani tọn lẹ to oba dopolọ mẹ gba. Yinukọn dogọ, e ma yin yemẹpo wẹ tindo ninọmẹ agbasa po numọtolanmẹ tọn dopolọ po gba. Mẹdelẹ ko to Jehovah sẹ̀n na owhe susu lẹ; mẹdevo lẹ ṣẹṣẹ bẹjẹeji. Ṣogan, yemẹpo wẹ to gbejizọnlin basi dopọ to aliho he planmẹ sọyì ogbẹ̀ madopodo mẹ lọ ji, yin kinkọndopọ “to ayiha dopolọ mẹ podọ to linlẹn dopolọ mẹ.” (1 Kọlintinu lẹ 1:10) Enẹwutu, nọ pọ́n jẹhẹnu dagbe mẹhe tin to agun lọ mẹ lẹ tọn kakati madogan yetọn. Enẹ bibasi na hẹn ayiha towe jaya, na hiẹ na mọnukunnujẹemẹ nugbonugbo dọ Jiwheyẹwhe tin to omẹ ehelẹ ṣẹnṣẹn. Podọ po jide po file wẹ hiẹ jlo na nọ.—1 Kọlintinu lẹ 14:25.
12, 13. (a) Eyin mẹde to agun lọ mẹ ṣinuwa do go we, etẹwẹ hiẹ sọgan wà? (b) Naegbọn e do yin onú titengbe ma nado hẹnmẹ do homẹ?
12 To whenuena e yindọ gbẹtọvi lẹpo wẹ yin mapenọ, to whedelẹnu mẹde to agun lọ mẹ sọgan dọ kavi wà nuhe na gblehomẹ na we. (Lomunu lẹ 3:23) Devi Jakobu wlan to aliho lẹnpọn dagbe tọn mẹ dọmọ: “Onú susu mẹ wẹ mí omẹ popo to ylanwa te.” (Jakobu 3:2) Nawẹ hiẹ na yinuwa gbọn eyin mẹde ṣinuwa do go we? Howhinwhẹn Biblu tọn de dọmọ: “Zìnzìn gbẹtọ tọn hẹn ẹn whleawu nado gblehomẹ; gigo etọn sọ wẹ nado dèkọ̀ sọn ylanwa go.” (Howhinwhẹn lẹ 19:11) Nado tindo zìnzìn zẹẹmẹdo nado pọ́n sisosiso ninọmẹ de tọn, nado mọnukunnujẹ ninọmẹ he hẹn mẹde nado dọho kavi yinuwa to alọpa de mẹ lẹ go. Suhugan mítọn nọ yí zìnzìn susu zan nado din whẹjijọ na nuṣiwa mítọn lẹ. Naegbọn mí ma nasọ yí i zan nado tindo nukunnumọjẹnumẹ bo ṣinyọnnudo mapenọ-yinyin mẹdevo lẹ tọn?—Matiu 7:1-5; Kọlọsinu lẹ 3:13.
13 Ma wọnji pọ́n gbede blo dọ mí dona jona mẹdevo lẹ eyin mílọsu na mọ jonamẹ Jehovah tọn yí. (Matiu 6:9, 12, 14, 15) Eyin mí to nugbo lọ basi, mí na yinuwa hẹ mẹdevo lẹ to aliho owanyi tọn mẹ. (1 Johanu 1:6, 7; 3:14-16; 4:20, 21) Enẹwutu, eyin hiẹ tindo nuhahun po mẹde po to agun lọ mẹ, hoavun sọta adì hinhẹn do homẹ. Eyin hiẹ ze owanyi dogo, hiẹ na dovivẹnu nado didẹ nuhahun lọ, podọ hiẹ ma na whleawu nado vẹvẹ gba eyin hiẹ ko ṣinuwa do mẹde go.—Matiu 5:23, 24; 18:15-17.
14. Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ mí dona zé dogo?
14 Avọ̀ gbigbọmẹ tọn mítọn dona bẹ jẹhẹnu devo lẹ he gando owanyi go hẹn. Paulu wlan dọmọ: “Mì zé lẹblanu homẹ tọn, odagbewa, huwhẹ, walọmimiọn, po linsinsinyẹn po dogo.” Jijọ ehelẹ, he bẹ owanyi hẹn, yin apadewhe “gbẹtọ yọyọ” jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn. (Kọlọsinu lẹ 3:10, 12) Be hiẹ na dovivẹnu nado ṣinyọnavọna dewe to aliho ehe mẹ ya? Titengbe eyin hiẹ zé owanyi mẹmẹsunnu tọn dogo hiẹ na tindo ohia mẹyinyọnẹn devi Jesu tọn lẹ tọn, na e dọmọ: “Gbọn ehe dali wẹ gbẹtọ lẹpo na yọnẹn dọ nuplọntọ ṣie wẹ mì, eyin mìwlẹ tindo owanyi hlan mìnọzo.”—Johanu 13:35.
NỌTẸN HIHỌ́ TỌN DE
15. Nawẹ agun lọ taidi hihọ́ de gbọn?
15 Agun lọ sọ nọ yinuwa taidi hihọ́-basinamẹ, fibẹtado hihọ́ tọn de fie hiẹ sọgan tindo numọtolanmẹ hihọ́ tọn te. To e mẹ hiẹ na mọ gbẹtọ ahunjijlọnọ lẹ he to vivẹnudo nado wà nuhe jlọ to nukun Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Susu to yé mẹ ko gbẹ́ aṣa po walọyizan dopolọ lẹ po he hiẹ sọgan to huhlọndo nado du to e ji dai. (Titu 3:3) Yé sọgan gọalọna we, na mí yin didọna nado “nọ hẹn agbàn mínọzo tọn.” (Galatianu lẹ 6:2) To jọwamọ liho, wezundido to godo na yanwle de he nọ planmẹ sọyì ogbẹ̀ madopodo mẹ to godo mẹ yin azọngban mẹdetiti tọn towe. (Galatianu lẹ 6:5; Filippinu lẹ 2:12) Ṣogan, Jehovah ko wleawuna agun Klistiani tọn taidi aliho jiawu na alọgọ po godonọnamẹ po. Mahopọnna lehe nuhahun towe na yin awufiẹsa hẹnwanamẹnu tọn do sọ, hiẹ tindo adọkun họakuẹ he tin to aimẹ na we—yèdọ agun owanyi tọn de he na nọgodona we to ojlẹ awufiẹsa kavi hẹnbu tọn whenu.—Yijlẹdo Luku 10:29-37 go; Owalọ lẹ 20:35.
16. Alọgọ tẹwẹ mẹho agun tọn lẹ nọ namẹ?
16 To mẹhe na tin to aimẹ nado gọalọna we lẹ mẹ wẹ “nunina gbẹtọ lẹ” tọn tin te—yèdọ mẹho agun tọn he yin dide lẹ, kavi nugopọntọ lẹ, he nọ yìn lẹngbọpa lọ sọn ojlo mẹ wá po zohunhun po. (Efesunu lẹ 4:8, 11, 12; Owalọ lẹ 20:28; 1 Pita 5:2, 3) Gando yé go, Isaia dọdai dọmọ: “Gbẹtọ dopo na taidi otẹn whiwhla tọn sọn jẹhọn nu, bẹtẹn sọn oyujẹhọn nu; di otọ̀ osìn tọn to ofi húhú.”—Isaia 32:2.
17. (a) Na titengbe tọn alọgọ alọpa tẹwẹ Jesu jlo na na? (b) Awuwledainanu tẹwẹ Jehovah dopagbe nado basi na omẹ etọn lẹ?
17 To whenuena Jesu tin to aigba ji, e blawu dọ nuhudo nukunpedomẹgo owanyinọ gbọn sinsẹ̀ngan lẹ dali tọn matin. Ninọmẹ gbẹtọ lẹ tọn walẹblanu na ẹn tlala, podọ na titengbe tọn e jlo na gọalọna yé to gbigbọ liho. Jesu wàlẹblanu na yé na “yè hẹn agbọ́pé yé, bosọ hẹn apọ̀ṣi yé di lẹngbọ he ma tindo lẹngbọhọtọ de.” (Matiu 9:36) Lehe ehe basi zẹẹmẹ ninọmẹ egbezangbe mẹsusu he to akọndona nuhahun awufiẹsa tọn matin mẹhe yè sọgan lẹhlan na alọgọ gbigbọmẹ tọn po homẹmiọnnamẹ po do sọ! Ṣigba omẹ Jehovah tọn lẹ nọ tindo alọgọ gbigbọmẹ tọn, na e dopagbe dọmọ: “Yẹn nasọ zé lẹngbọhọtọ lẹ daga do yé ji he na to yé yìn: yé ma to obu na di ba, kavi yin avosatọ, mọ depope ma sọ to na bú.”—Jẹlemia 23:4.
18. Naegbọn mí dona dọnsẹpọ mẹho de eyin mí tindo nuhudo alọgọ gbigbọmẹ tọn?
18 Jẹakọ hẹ mẹho he yin dide to agun lọ mẹ lẹ. Yé tindo numimọ susu to oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn yiyizan mẹ, na yé ko jẹ jẹhẹnu nugopọntọ lẹ tọn he yin zize dai to Biblu mẹ kọ̀n. (1 Timoti 3:1-7; Titu 1:5-9) Ma whleawu blo nado dọnsẹpọ dopo to yé mẹ eyin hiẹ tindo nuhudo alọgọ gbigbọmẹ tọn nado du to walọ kavi jijọ he sọta nubiọtomẹsi Jiwheyẹwhe tọn lẹ de ji. Hiẹ na mọdọ mẹho lẹ nọ hodo ayinamẹ Paulu tọn: “Mì nọ miọnhomẹna ayi mawhiwhẹnọ lẹ, mì nọ gọalọna madogánnọ lẹ, mì sọ nọ sinyẹnlin hẹ gbẹtọ lẹpo.”—1 Tẹsalonikanu lẹ 2:7, 8; 5:14.
DUVIVI HIHỌ́ TỌN HẸ OMẸ JEHOVAH TỌN LẸ
19. Dona tẹlẹ wẹ Jehovah ko kọ̀n do mẹhe to hihọ́ din to titobasinanu etọn mẹ lẹ ji?
19 Dile e tlẹ yindọ mí to gbẹ̀nọ todin to ninọmẹ mape tọn lẹ mẹ, Jehovah wleawu núdùdù, avọ̀, po hihọ́ gbigbọmẹ tọn po tọn na mí. Na nugbo tọn, mí dona nọtepọn aihọn yọyọ dopagbe Jiwheyẹwhe tọn nado tindo numimọ alemọyi paladisi agbasamẹ tọn. Ṣigba mẹhe yin apa-dewhe titobasinanu Jehovah tọn lẹ to vivi hihọ́ paladisi gbigbọmẹ tọn du todin. Gando yé go, Ezekiẹli, dọ dọdai dọmọ: “Yé na yí avòmasa do nọ nọ̀, podọ mẹde ma nasọ hẹn yé savò gba.”—Ezekiẹli 34:28; Psalm 4:8.
20. Nawẹ Jehovah na suahọ na mí na nudepope he mí sọgan yí do sanvọ́ na sinsẹ̀n-bibasi etọn wutu gbọn?
20 Lehe mí sọgan gọna pẹdido dọ Jehovah basi awuwledainanu gbigbọmẹ tọn lẹ gbọn Ohó po Titobasinanu etọn po dali do sọ! Dọnsẹpọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ pẹkipẹki. Ma dọn yonu do godo na obu nuhe họntọn lẹ kavi hẹnnumẹ lẹ sọgan lẹn dogbọn hiẹ dali na alọkẹyi oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn wutu blo. Mẹdelẹ sọgan jẹagọdo we na hiẹ to gbẹdo hẹ Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ bo nọ yì opli lẹ to Plitẹnhọ Ahọluduta Lọ Tọn mẹ wutu. Ṣigba Jiwheyẹwhe na dona we susugege na nudepope he hiẹ yí do sanvọ́ na sinsẹ̀n-bibasi etọn wutu. (Malaki 3:10) Humọ, Jesu dọmọ: “Mẹde ma tin ehe jo owhé kavi mẹmẹsunnu lẹ, kavi mẹmẹyọnnu lẹ, kavi otọ́, kavi onọ̀, kavi asi, kavi ovi lẹ, kavi aigba lẹ dai, na yẹn tọn wutu, podọ na wẹndagbe tọn wutu, ṣigba e na mọ yí to dinvie to ojlẹ he mẹ, kanweko donu kanweko owhé lẹ, mẹmẹsunnu lẹ, mẹmẹyọnnu lẹ, onọ̀ lẹ, ovi lẹ, po aigba po po homẹkẹn lẹ po, podọ to aihọn he ja mẹ ogbẹ̀ madopodo.” (Malku 10:29, 30) Mọwẹ, mahopọnna nuhe hiẹ ko jodo godo kavi dona doakọnna, hiẹ sọgan mọ gbẹdido awuvivi tọn po hihọ́ gbigbọmẹ tọn po to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn.
TẸ́N OYỌNẸN TOWE PỌ́N
Mẹnu wẹ yin “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ?
Awuwledainanu tẹwẹ Jehovah ko basi nado na núdùdù mí to gbigbọ liho?
Nawẹ mẹhe tin to agun Klistiani tọn mẹ lẹ sọgan gọalọna mí gbọn?
[Yẹdide to weda blebu ji to weda 165]