Owe Heyin Didiọ Do Ogbè Egbezangbe Tọn lẹ Mẹ
Eyin ogbè he mẹ owe de yin kinkan do kú, owe lọ lọsu na kú, na lẹndai yọ́n-na-yizan lẹpo. Omẹ vude to egbehe wẹ sọgan hia ogbè hohowhenu tọn lẹ to ehe mẹ Biblu yin kinkan do. Ṣogan e tin to ogbẹ̀. E ko lùntọ́n na e ko yin didiọ do ogbè he gbẹtọvi lẹ nọ do to egbezangbe mẹ. Lẹdogbedevomẹ-basitọ he diọ ẹ do ogbè devo mẹ lẹ nọ pannukọn aliglọnnamẹnu he taidi nuhe yè ma sọgan dù to e ji lẹ to whedelẹnu.
LILẸ Biblu do ogbè devo mẹ—po hugan weta 1 100 gọna wefọ 31 000 etọn lẹ po—yin azọ́n daho de. Ṣigba, to owhe kanweko lẹ gblamẹ, lẹdogbedevomẹ-basitọ mẹdezejotọ lẹ bẹ azọ́n lọ jẹeji po homẹhunhun po. Suhugan yetọn jlo nado doakọnna awusinyẹnnamẹnu lẹ yèdọ nado tlẹ kú na azọ́n yetọn. Whenuho lehe Biblu wá yin lilẹdo ogbè gbẹtọvi lẹ tọn mẹ gbọn yin kandai ayidego linsinsinyẹn po nugbodidọ po tọn. Gbadopọnna adà vude kandai mẹwhinwhan tọn enẹ.
Avùnnukundiọsọmẹnu he Pannukọn Lẹdogbedevomẹ-basitọ Lẹ
Nawẹ hiẹ na basi lẹdogbedevomẹ owe de tọn do ogbè he ma tindo aliho wekinkan tọn gbọn? Susu lẹdogbedevomẹ-basitọ Biblu tọn lẹ pannukọn avùnnukundiọsọmẹnu mọnkọtọn. Di apajlẹ, Ulfilas, heyin owhe kanweko ẹnẹtọ W.M. tọn, wleawu nado basi lẹdogbedevomẹ Biblu tọn do nuhe yin ogbè ojlẹ lọ tọn mẹ ṣigba mayin ogbè kinkan—yèdọ Gothic. Ulfilas dù to avùnnukundiọsọmẹnu lọ ji gbọn awuwle na wekun asu po asi po 27 ogbè Gothic tọn lẹ na ede, ehe e ze sinai do wekun Glẹki po Latin tọn po ji. Lẹdogbedevomẹ etọn he diblayin Biblu lọ pete do ogbè Gothic tọn mẹ yin tadona jẹnukọnna 381 W.M.
To owhe kanweko ṣiẹnẹtọ mẹ, nọvisunnu awe he nọ do Glẹkigbe, Cyril (he nọ yin Constantine to dowhenu) po Methodius po, he yé omẹ awe lẹ yin weyọnẹntọ po ogbè-plọntọ ayidego tọn po, jlo nado basi lẹdogbedevomẹ Biblu tọn na mẹhe nọ do ogbè Slavic tọn lẹ. Ṣigba Slavonic—he jẹnukọnna ogbè Slavic egbehe tọn—ma tindo aliho wekinkan tọn depope. Enẹwutu nọvisunnu awe lọ lẹ wleawuna wekun lẹ nado sọgan basi lẹdogbedevomẹ Biblu tọn. Gbọnmọ dali Biblu sọgan “dọho” hlan mẹsusu dogọ, mẹhe tin to aihọn Slavic tọn mẹ lẹ.
To owhe kanweko 16tọ mẹ, William Tyndale jẹ lẹdogbedevomẹ Biblu tọn basi sọn ogbè dowhenu tọn lẹ mẹ do Glẹnsigbe mẹ, ṣigba e pannukọn nukundiọsọmẹ sinsinyẹn lẹ sọn Ṣọṣi po Tohọluduta po si. Tyndale, he plọnwe to wehọmẹ alavọ Oxford tọn mẹ, jlo nado dè lẹdogbedevomẹ de tọ́n he “visunnu he to glepọnugàn kùn de” tlẹ sọgan mọnukunnujẹemẹ.1 Ṣigba nado hẹn ehe di, e dona họnyi Allemagne, fie “Alẹnu Yọyọ” etọn do Glẹnsigbe mẹ yin zinzinjẹgbonu te to 1526. To whenuena vọkan etọn lẹ yin hinhẹn biọ Angleterre mẹ to nuglọ, Aṣẹpatọ lẹ gblehomẹ sọmọ bọ yé jẹ yé mẹ̀n ji to gbangba. Tyndale yin didegbà to godo mẹ. Ojlẹ vude whẹpo yé do hù i gbọn okan-dokọnamẹ dali bo mẹ̀n agbasa etọn, e dọ po ogbè lele po dọmọ: “Oklunọ, hùn nukun Ahọlu Angleterre tọn!”2
Lẹdogbedevomẹ Biblu tọn zindonukọn; lẹdogbedevomẹ-basitọ lẹ ma sọgan yin alọhẹndotena gba. To owhe 1800 mẹ, e whè gbau apadewhe Biblu tọn lẹ ko yin lilẹdo ogbè 68 mẹ. Enẹgodo, po awuwlena Ogbẹ́ Biblu tọn lẹ po—titengbe Société biblique britannique et étrangère, heyin didoai to 1804—Biblu yawu yin didiọ do ogbè yọyọ susu devo lẹ mẹ. Sunnu susu lẹ ze yede jó nado yì otò devo lẹ mẹ taidi mẹdehlan lẹ, mẹsusu po lẹndai titengbe lọ po nado basi lẹdogbedevomẹ Biblu tọn.
Lẹdogbedevomẹ Bibasi do Ogbè Aflika Tọn lẹ Mẹ
To 1800, nudi ogbè wiawe wẹ nọ yin kinkan to Aflika. Kanweko susu ogbè devo he nọ yin dido lẹ dona nọtepọn mẹhe na wleawu aliho wekinkan yetọn tọn. Mẹdehlan lẹ wá bo plọn ogbè lọ lẹ, matin alọgọ owe depope tọn nado deanana yé kavi wezẹhomẹ lẹ. Enẹgodo yé dovivẹnu nado wleawuna aliho kandai etọn bibasi, podọ enẹgodo yé plọn gbẹtọ lẹ kandai lọ hihia. Yé basi ehe na gbẹtọ lẹ ni sọgan hia Biblu to ogbè yetọn titi mẹ gbedopo.3
Dopo to mẹdehlan mọnkọtọn lẹ mẹ wẹ dawe Écosse tọn he nọ yin Robert Moffat. To 1821, to owhe 25 mẹvi mẹ, Moffat ze nuwiwa sinsẹ̀n tọn de dai to omẹ he nọ do ogbè Tswana tọn lẹ ṣẹnṣẹn to Afrique du sud. Nado plọn ogbè yetọn he mayin kinkan lọ, e nọ kọnawudopọ hẹ gbẹtọ lẹ, whedelẹnu nọ zingbejizọnlin yì otò lọ homẹ nado yì nọ po yé po. To godo mẹ, e wlan dọmọ: “Gbẹtọ lọ lẹ jọmẹ, podọ nuṣiwa ṣie to ogbè lọ mẹ nọ hẹn mẹsusu konu. Mẹde ma dọna mi whladopo tata pọ́n gbede dọ yẹn ṣì ogbè do gba, kakatimọ omẹ mọnkọtọn nọ vlẹ mi ko, nado sọgan hẹn mẹdevo lẹ konu.”4 Moffat sinyẹnlin podọ to agọgbọnẹnmẹ sè ogbè lọ ganji, bo wleawuna aliho wekinkan tọn na ẹn.
To 1829, to whenuena e ko wazọ́n to omẹ Tswana tọn lẹ ṣẹnṣẹn na owhe ṣinatọ̀n godo, Moffat fó lẹdogbedevomẹ Wẹndagbe Luku tọn. Nado zin in jẹgbonu, e zingbejizọnlin na kilomẹtlu 900 to glepọnugàn heyin dindọn gbọn oyìn dali ji jẹ huto podọ enẹgodo do bato jẹ Cape Town. To finẹ togán na dotẹnmẹ nado yí zomọ-wezinzin ahọlu tọn zan, ṣigba Moffat dona to wekun lọ lẹ do weda debọdo-dego mẹ bo basi wezinzin lọ na ede, tò godo mẹ e zin Wẹndagbe lọ jẹgbonu to 1830. To whla tintan, omẹ Tswana tọn lẹ sọgan hia apadewhe Biblu tọn to ogbè yetọn titi mẹ. To 1857, Moffat dotana lẹdogbedevomẹ Biblu lọ pete tọn to ogbè Tswana tọn mẹ.
To godo mẹ Moffat basi zẹẹmẹ numọtolanmẹ omẹ Tswana tọn lẹ to whenuena Wẹndagbe Luku tọn to tintan whenu yin hinhẹn tin to aimẹ na yé. E doayi e go dọmọ: “Yẹn ko yọ́n omẹ delẹ he ko basi kilomẹtlu kanweko susu nado sọgan mọ vọkan Wẹndagbe Luku tọn yí. . . . Yẹn ko mọ yé to vọkan Wẹndagbe Luku tọn yí, bo to avivi do e ji, bo hẹn yé do akọ́nnu, bo to avi pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn tọn ví, kaka yẹn do dọna hugan dopo dọ, ‘Hiẹ na hẹn owe towe lẹ gble po dasin towe lẹ po.’”5
Lẹdogbedevomẹ-basitọ mẹdezejotọ lẹ taidi Moffat gbọnmọ dali na Aflikanu susu—ehe delẹ to yé mẹ to bẹjẹeji ma mọ nuhudo ogbè he tindo wekun tọn—dotẹnmẹ hundote tintan nado tindo hodọdopọ gbọn wekinkan dali. Nalete, lẹdogbedevomẹ-basitọ lẹ yise dọ yé to nina Aflikanu lẹ nunina he tlẹ họakuẹ hugan taun de—yèdọ Biblu to ogbè yetọn titi mẹ. To egbehe, Biblu lọ pete kavi apadewhe etọn de, yin lilẹdo nuhe hugan ogbè Aflika tọn 600 mẹ.
Lẹdogbedevomẹ Bibasi do Ogbè Asia Tọn lẹ Mẹ
To whenuena lẹdogbedevomẹ-basitọ lẹ dovivẹnu to Aflika nado wleawuna aliho nukinkan tọn na ogbè he yè nọ do lẹ, to adà aihọn lọ tọn devo mẹ, lẹdogbedevomẹ-basitọ lẹ pannukọn aliglọnnamẹnu he gbọnvo pete de—lẹdogbedevomẹ bibasi do ogbè he ko tindo wekinkan he gẹdẹ tọn lẹ mẹ. Avùnnukundiọsọmẹ mọnkọtọn wẹ pannukọn mẹhe basi lẹdogbedevomẹ Biblu tọn do ogbè Asia tọn lẹ mẹ.
To bẹjẹeji owhe kanweko 19tọ mẹ, William Carey po Joshua Marshman po yì Inde bo plọn susu ogbè etọn he nọ yin kinkan lẹ. Po alọgọ William Ward tọn po, yèdọ wezintọ de, yé dè lẹdogbedevomẹ apadewhe Biblu tọn tọ́n to e whè gbau ogbè 40 mẹ.6 Gando William Carey go, wekantọ lọ J. Herbert Kane basi zẹẹmẹ dọmọ: “E wleawuna aliho hodọdopọ dagbe, he bọawu de [ogbè Bengali tọn] he diọ hoho lọ, bo hẹn ẹn bọawu nado yin nukunnumọjẹemẹ bosọ dọ̀n wehiatọ egbezangbe tọn dogo.”7
Adoniram Judson, heyin jiji bo yin pinpọn e go whẹ́n to États-Unis, zingbejizọnlin sọyi Birmanie, podọ to 1817 e jẹ lẹdogbedevomẹ Biblu tọn basi do ogbè Birmane tọn mẹ ji. To zẹẹmẹ nuhahun he tin to ogbè Whezẹtẹn tọn pinplọn jẹ obá he mẹ e sọgan basi lẹdogbedevomẹ Biblu tọn bibasi mẹ, e wlan dọmọ: ‘To whenuena mí plọn ogbè he nọ yin dido gbọn gbẹtọ he nọ nọ adà aigba lọ tọn devo mẹ, mẹhe aliho nulẹnpọn yetọn gbọnvona mítọn, podọ mẹhe mí ma jẹakọ hẹ aṣagbe yetọn lẹ, podọ mẹhe wekun po hogbe yetọn lẹ po ma taidi ogbè he mí ko dukosọ hẹ tọn depope; whenuena mí ma tindo wezẹhomẹ kavi gbesetọ bo dona sè ogbè lọ pẹẹde whẹpo do sọgan biọ alọgọ mẹplọntọ heyin tòvi de tọn—enẹ biọ vivẹnudido susu!’8
To whẹho Judson tọn mẹ, e zẹẹmẹdo owhe 18 azọ́n vivẹnu tọn delẹ. Adà godo tọn heyin Biblu Birmane tọn yin zinzinjẹgbonu to 1835. E jẹazọ̀n susu to ojlẹ he e yizan to Birmanie mẹ. To whenuena e to azọ́nwa do lẹdogbedevomẹ lọ ji, e yin owhẹ̀ amẹ́ tọn sadokọna bo gbọnmọ dali yí nudi owhe awe zan to ganpa he gọna omú de mẹ. E ma dẹn to tundote etọn godo, ovà hù asi etọn po viyọnnu pẹvi etọn po.
To whenuena Robert Morrison owhe 25 mẹvi wá Chine to 1807, e jẹ azọ́n sinsinyẹn heyin lẹdogbedevomẹ Biblu tọn do ogbè Chine tọn mẹ basi ji, dopo to ogbè he vẹawu hugan nado kàn lẹ mẹ. Oyọnẹn ogbè Chine tọn vude wẹ e tindo, ehe e ko jẹ pinplọn ji to owhe awe poun jẹnukọn. Morrison sọ dona diahihẹ osẹ́n Chine tọn, ehe nọ din nado hẹn kadaninọ Chine tọn go. Omẹ Chine tọn lẹ yin gbigbẹna, ma nado plọn ogbè lọ jonọ lẹ, e tlẹ sọgan hẹn yasanamẹ okú tọn wá. Na jonọ de nado basi lẹdogbedevomẹ Biblu tọn do ogbè Chine tọn mẹ yin nuṣiwa he jẹ na okú.
Po adọgbigbo po ṣigba gọna nuyọnẹn, Morrison zindonukọn to ogbè lọ pinplọn mẹ, bo to pinplọn ẹn to niyaniya mẹ. To owhe awe gblamẹ e mọ agbasazọ́n de taidi lẹdogbedevomẹ-basitọ de na azọ́nwhé heyin Companies des Indes orientales. To okle, e nọ wazọ́n na azọ́nwhé lọ, ṣigba to ozán mẹ podọ to obu whepoponu tọn nado yin wiwle mẹ, e wazọ́n to lẹdogbedevomẹ Biblu tọn bibasi mẹ. To 1814, owhe ṣinawe to wiwá Chine etọn godo, e wleawu Owe Wiwe Glẹki Klistiani tọn lẹ fó na zinzinjẹgbonu.9 Owhe atọ́n godo, po alọgọ William Milne tọn po, e dotana Owe Wiwe Heblu Tọn lẹ.
Wadotana daho de wẹ e yin—todin Biblu sọgan yin lẹdogbedevomẹ basina do ogbè he nọ yin yiyizan gbọn suhugan gbẹtọ lẹ tọn dali hugan ogbè devo depope tọn to aihọn mẹ. Pẹdido wẹ na lẹdogbedevomẹ-basitọ nugopetọ lẹ, lẹdogbedevomẹ do ogbè Asia tọn devo lẹ mẹ wá bọdego. To egbehe, apadewhe Biblu tọn lẹ tin to aimẹ to nuhe hugan ogbè Asia tọn 500 lẹ mẹ.
Naegbọn gbẹtọ nẹlẹ taidi Tyndale, Moffat, Judson, po Morrison po do jẹtukla sọmọ na owhe susu lẹ—bọ delẹ to yé mẹ tlẹ ze ogbẹ̀ yetọn lẹ do owù mẹ—nado basi lẹdogbedevomẹ owe de tọn na gbẹtọ he yé ma tlẹ yọnẹn lẹ podọ, to whẹho delẹ mẹ, na gbẹtọ he ogbè yetọn ma ko nọ yin kinkan lẹ? Na nugbo tọn e mayin na gigo kavi alemọyi akuẹ tọn wutu gba. Yé yise dọ Biblu yin Ohó Jiwheyẹwhe Tọn podọ e dona yin lẹdogbedevomẹ etọn basi na gbẹtọ lẹ—yèdọ gbẹtọ lẹpo—to ogbè yetọn titi mẹ.
Vlavo hiẹ tindo numọtolanmẹ dọ Biblu yin Ohó Jiwheyẹwhe Tọn kavi lala, vlavo hiẹ na yigbe dọ wunmẹ gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn heyin didohia gbọn lẹdogbedevomẹ-basitọ mẹdezejotọ enẹlẹ dali ma gbayipe to aihọn egbehe tọn mẹ. Be owe he fọ́n gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn dote mọnkọtọn ma jẹ nado yin dogbapọnna ya?
[Apotin to weda 12]
(Nado mọ yẹdide lọ ganji, pọ́n zinjẹgbonu lọ mẹ)
Sọha ogbè he mẹ apadewhe Biblu tọn lẹ ko yin zinzinjẹgbonu do sọn 1800
68 107 171 269 367 522 729 971 1 199 1 762 2 123
1800 1900 1995
[Yẹdide to weda 10]
Tyndale to lẹdogbedevomẹ Biblu tọn basi
[Yẹdide to weda 11]
Robert Moffat
[Yẹdide to weda 12]
Adoniram Judson
[Yẹdide to weda 13]
Robert Morrison