WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN Watchtower Tọn
WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN
Watchtower Tọn
Gungbe
ẹ,ọ,ṣ
  • á
  • à
  • é
  • è
  • Ẹ
  • ẹ
  • ẹ́
  • ẹ̀
  • í
  • ì
  • ó
  • ò
  • Ọ
  • ọ
  • ọ́
  • ọ̀
  • Ṣ
  • ṣ
  • ú
  • ù
  • BIBLU
  • OWE LẸ
  • OPLI LẸ
  • be oplọn 11 w. 118-w. 120 huk. 5
  • Homẹdagbe po Numọtolanmẹ po Didohia

Video de ma tin na adà ehe

Jaale, nuhahun de wá aimẹ gando video lọ go.

  • Homẹdagbe po Numọtolanmẹ po Didohia
  • Mọaleyi sọn Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta Tọn Mẹ
  • Hosọ Mọnkọtọn
  • Homẹdagbe po Awuvẹmẹ po Didohia
    Jo Dewe Na Wehihia po Mẹpinplọn Po
  • Gbọ na Mawazẹjlẹgo Towe ni tin bo Gọfla
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—1994
  • Nọ Hò Numọtolanmẹ Mẹdevo lẹ Tọn Pọ́n
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá (Oplọn) (2019)
  • Dọho to Jọwamọ-Liho
    Mọaleyi sọn Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta Tọn Mẹ
Pọ́n Nudevo Lẹ
Mọaleyi sọn Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta Tọn Mẹ
be oplọn 11 w. 118-w. 120 huk. 5

OPLỌN 11

Homẹdagbe po Numọtolanmẹ po Didohia

Etẹwẹ hiẹ dona wà?

Dọho to aliho de mẹ he do numọtolanmẹ towe hia bosọ sọgbe hẹ nuhe dọ a te.

Naegbọn e Do yin nujọnu?

Dandannu wẹ e yin nado biọ ahun hosetọ lẹ tọn mẹ.

NUMỌTOLANMẸ yin adà tangan gbẹzan gbẹtọvi tọn. To whenuena mẹde do numọtolanmẹ etọn lẹ hia, e nọ do nuhe tin to ahun etọn mẹ hia, gbẹtọ he nkọ ewọ yin, nuhe yin numọtolanmẹ etọn gando ninọmẹ lẹ po gbẹtọ lẹ po go. Na numimọ vẹadi lẹ to gbẹzan yetọn mẹ wutu—podọ to whedelẹnu na nuyiwadomẹji aṣa tọn lẹ wutu—gbẹtọ susu nọ ze numọtolanmẹ yetọn lẹ whlá. Ṣigba Jehovah nọ na mí tuli nado wleawuna jẹhẹnu dagbe lẹ to gbẹtọ homẹ tọn mẹ podọ to enẹgodo bo do nuhe tin to finẹ hia to aliho dagbe mẹ.—Lom. 12:10; 1 Tẹs. 2:7, 8.

To whenuena mí dọho, hogbe he mí yizan lẹ sọgan do numọtolanmẹ lẹ hia ganji. Ṣigba eyin hogbe mítọn lẹ ma yin didọ po numọtolanmẹ he jẹ po, mẹhe sè nuhe mí dọ lẹ sọgan tindo ayihaawe gando ahundoponọ-yinyin mítọn go. To alọ devo mẹ, eyin hogbe lọ lẹ yin didọ po numọtolanmẹ he sọgbe po, hodidọ mítọn lẹ sọgan tindo whanpẹ po hogbe vivi po he sọgan yinuwado ahun mẹhe to todoai lẹ tọn ji.

Homẹdagbe Didohia. Numọtolanmẹ homẹdagbe tọn lẹ didohia nọ saba yin kinkọndopọ hẹ tintin to lẹnpọn mẹ gando gbẹtọ lẹ go. Enẹwutu, to whenuena mí dọho dogbọn jẹhẹnu owanyinọ Jehovah tọn lẹ dali bo do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn hia na dagbewanyi Jehovah tọn, ogbè mítọn dona yọ́nsè. (Isa. 63:7-9) Podọ to whenuena mí to hodọ na hatọ mítọn lẹ, aliho he mẹ mí nọ dọho te dona do numọtolanmẹ homẹdagbe tọn hia ga.

Pòtọnọ de wá Jesu dè bo vẹvẹ nado yin azọ̀nhẹngbọna. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n hogbe Jesu tọn to whenuena e dọ dọ: “Yẹn jlo, hiẹ ni zun wiwe.” (Malku 1:40, 41) Sọ yí nukun homẹ tọn do pọ́n nujijọ lọ, dile yọnnu he ko to ohùndi na owhe 12 de wà dẹẹdẹ bo dọnsẹpọ Jesu sọn godo bo doalọ okẹyẹ awugbó etọn tọn go. To yinyọnẹn dọ yè ko mọ emi, yọnnu lọ do ede hia po sijọsijọ po, bo họ́ jai to afọ Jesu tọn kọ̀n, bo dọ nuhewutu e do doalọ tewu etọn go podọ lehe e ko yin hinhẹn jẹ gángán do to gbẹtọ lẹpo nukọn. Lẹnnupọndo aliho he mẹ Jesu dọ na ẹn te dọ: “Oviyọnnu, dotu, yise towe ko whlẹn we gán; to yìyì to jijọho mẹ” ji. (Luku 8:42b-48) Homẹdagbe he Jesu dohia to nujijọ enẹlẹ whenu yinuwado ahun mítọn lẹ ji kakajẹ egbehe.

Taidi Jesu, to whenuena mí vẹawu gbẹtọ lẹ bo jlo nado gọalọna yé nugbonugbo, e nọ sọawuhia to aliho he mí nọ dọho na yé te mẹ. Hodidọ he jọmẹ mọnkọtọn yin ahundopo tọn, e mayin wazẹjlẹgo gba. Homẹdagbe mítọn didohia sọgan diọ lehe gbẹtọ lẹ na yigbe do. Suhugan nuhe mí nọ dọ to lizọnyizọn kunnudegbe tọn mẹ nọ do numọtolanmẹ homẹdagbe tọn hia, titengbe to whenuena mí to hoyijlẹdohogo, to tulinamẹ, to tudohomẹnamẹ, bo to awuvẹmẹ.

Eyin hiẹ tindo numọtolanmẹ owanyi tọn na mẹdevo lẹ, do e hia to nukunta towe ji. Eyin hiẹ nọ do homẹdagbe hia, mẹplidopọ towe lẹ na dọnsẹpọ we kẹdẹdile yè nọ dọnsẹpọ miyọ́n jiji to ozán avivọnọ de mẹ do. Eyin homẹdagbe ma sọawuhia to nukunta towe ji, mẹplidopọ towe lẹ sọgan nọ ma kudeji dọ hiẹ to yetọn hòpọn na nugbo tọn. Homẹdagbe ma sọgan yin zizedo taidi nukunmẹṣinyọnnú gba—e dona yin nujọnu tọn.

Homẹdagbe sọ dona sọawuhia to ogbè towe mẹ ga. Eyin hiẹ tindo ogbè sinsinyẹn, he ma zìn de, e sọgan vẹawu nado dọho to aliho he jọmẹ de mẹ. Ṣigba dile ojlẹ to yìyì po vivẹnudido ahun lẹpo tọn po, hiẹ sọgan wàmọ. Onú dopo he sọgan gọalọ, sọn pọndohlan ogbè yiyizan tọn mẹ, wẹ nado flin dọ hogbe gli lẹ sinsánpò nọ hẹn hodidọ sinyẹnawu. Plọn nado nọ dlẹnkanna nudidọ he miọn hugan to hogbe lẹ mẹ. Ehe na gọalọna we nado dọho to aliho he jọmẹ de mẹ.

Ṣigba, dehe tlẹ sọ yin titengbe hugan wẹ ojlo towe. Eyin hiẹ tin to lẹnpọn mẹ na mẹhe hiẹ to hodọna lẹ nugbonugbo bọ hiẹ tindo ojlo vẹkuvẹku nado dọ nude he sọgan hẹn ale wá na yé, numọtolanmẹ enẹ na sọawuhia to hodidọ towe mẹ.

Hodidọ mẹfọndote tọn nọ whànmẹ, ṣigba e sọ biọ awuvẹmẹ ga. E ma ko pé nado diọlinlẹn namẹ poun gba; mí dona whàn ahun ga.

Numọtolanmẹ Devo lẹ Didohia. Numọtolanmẹ lẹ taidi magbọjẹ, obu, po flumẹjijẹ po sọgan yin didohia gbọn mẹhe tin to ayimajai mẹ de dali. Ayajẹ yin numọtolanmẹ de he dona tin to otẹn tintan mẹ to gbẹzan mítọn lẹ mẹ podọ ehe mí dona nọ dohia po awuvivo po dile mí to hodọna mẹdevo lẹ. To alọ devo mẹ, numọtolanmẹ delẹ dona yin didapana. Yé ma tin to gbesisọmẹ hẹ gbẹtọ-yinyin Klistiani tọn. (Efe. 4:31, 32; Flp. 4:4) Numọtolanmẹ wunmẹ lẹpo sọgan yin didohia gbọn hogbe he mí yizan lẹ, kọnugbè mítọn, huhlọn he mí yí do dọho, dohia nukunmẹ mítọn tọn, po gòwhinwhàn po dali.

Biblu na linlin do adà numọtolanmẹ gbẹtọ tọn lẹpo ji. To whedelẹnu e nọ donù numọtolanmẹ lẹ go poun. To ojlẹ devo lẹ mẹ, e nọ dọ nujijọ lẹ kavi nọ yihodọ sọn hodidọ he do numọtolanmẹ hia lẹ mẹ. Eyin hiẹ hia nudọnamẹ mọnkọtọn lẹ daga, e na tindo nugandomẹgo susu do hiẹ po mẹhe to todoaina we lẹ po ji, eyin ogbè towe do numọtolanmẹ enẹlẹ hia. Nado wà enẹ hiẹ dona ze dewe do otẹn mẹhe hiẹ to wehia na lẹ tọn mẹ. Ṣigba, hodidọ mayin wadohia bibasi gba, enẹwutu payi ma nado basi wazẹjlẹgo. Hẹn wehihia lọ tin togbẹ̀ to ayiha mẹhe to todoai lẹ tọn mẹ.

Sọgbe hẹ Nujidọhodo. Dile e yin do po zohunhun po, numọtolanmẹ he hiẹ dohia to hodidọ towe mẹ lẹ sinai tlala do nuhe dọ a te ji.

Lẹhlan Matiu 11:28-30, bo doayi nuhe e dọ go. Enẹgodo hia lehe Jesu gblewhẹdo wekantọ po Falesi lẹ po do, dile e yin kinkàndai to Matiu weta 23 mẹ do. Mí ma sọgan donukun in nado to hogbe sinsinyẹn whẹgbledomẹ tọn ehelẹ dọ to aliho mọmọ he ma hunzo depope tọn mẹ gba.

Numọtolanmẹ nankọtọn wẹ hiẹ lẹndọ kandai taidi dehe tin to Gẹnẹsisi weta 44 mẹ biọ gando ovẹvivẹ Juda tọn do nọvisunnu etọn Bẹnjamini tàmẹ go? Doayi numọtolanmẹ heyin didohia to wefọ 13 mẹ go, dohia lọ to wefọ 16 mẹ gando numọtolanmẹ Juda tọn go na whẹwhinwhẹ́n nugbajẹmẹji lọ tọn, podọ lehe Josẹfu lọsu yinuwa gbọn, dile e yin didọ do to Gẹnẹsisi 45:1 mẹ.

Enẹwutu, vlavo mí to wehia kavi to hodọ, nado wàmọ po kọdetọn dagbe po, e mayin hogbe po linlẹn lẹ po ji kẹdẹ wẹ mí dona lẹnnupọndo gba ṣigba numọtolanmẹ he dona zọnpọ hẹ ehelẹ ga.

LEHE E NỌ YIN DIDOHIA DO

  • Kakati nado yin ahunmẹduna zẹjlẹgo dogbọn hogbe he hiẹ to yiyizan lẹ dali, ze ayidonugo do ojlo towe nado gọalọna todoaitọ towe lẹ ji.

  • Kọnugbè po dohia nukunta towe tọn po dona do numọtolanmẹ depope he jẹ na nudọnamẹ lọ hia.

  • Plọnnu gbọn sọwhiwhe yíyí do doayi mẹdevo he nọ dọho to aliho ayidego tọn mẹ lẹ go dali.

AYINAMẸ: Hia adà Owe-wiwe tọn he bọdego helẹ daga, bo wàmọ po numọtolanmẹ he sọgbe hẹ nudọnamẹ lọ po: Matiu 20:29-34; Luku 15:11-32.

    Gun Publications | (1976-2025)
    Ṣí Adà Towe
    Hùn Adà Towe
    • Gungbe
    • Dohlan
    • Nujlomẹ Lẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Osẹ́n Nọtẹn lọ Tọn Lẹ
    • Osẹ́n Nudọnamẹ Mẹdetiti Tọn
    • De Osẹ́n Nudọnamẹ Tọn Lẹ
    • JW.ORG
    • Hùn Adà Towe
    Dohlan