Aṣejininọ Whlẹn Ogbẹ̀ Yetọn Gán
JESU KLISTI na avase jẹnukọn gando vivọnu titonu Juvi lẹ tọn he ahọnkan etọn tin to tẹmpli Jelusalẹm tọn mẹ go. E ma dọ azán he gbè ehe na jọ gba. Ṣigba e dọ nujijọ he na dekọtọn do vasudo enẹ mẹ lẹ. E dotuhomẹna devi etọn lẹ nado nọ họ́ali bo họnyi sọn lẹdo owù tọn lọ mẹ.
Jesu dọ dọdai etọn dọmọ: “Whenuena mìwlẹ mọ yè yí awhàn lẹdo Jelusalẹm, whenẹnu mì ni yọnẹn dọ vọjẹ etọn sẹpọ.” E sọ dọmọ: “Enẹwutu, whenuena mì mọ osùnú awuhiọ hẹngble tọn . . . [ṣite] to ofi wiwe mẹ . . . whenẹnu wẹ mẹhe tin to Jude lẹ ni họnyi osó lẹ mẹ.” Jesu dotuhomẹna devi etọn lẹ ma nado lẹkọ yigodo nado basi hihọ́na nutindo yetọn lẹ. Yé dona họnyi to niyaniya mẹ nado whlẹn ogbẹ̀ yetọn lẹ gán.—Luku 21:20, 21; Matiu 24:15, 16.
Nado sọgan doalọtena gufinfọn he dẹn-to-aimẹ lọ, Cestius Gallus deanana awhànpa Lomunu lẹ tọn yì Jelusalẹm to 66 W.M. E tlẹ biọ tòdaho lọ mẹ bo dosla lẹdo tẹmpli lọ. Tòdaho lọ biọ bẹwlu mẹ. Mẹhe to alihọ́ lẹ penugo nado mọdọ nugbajẹmẹji de ko tin to yakẹ. Ṣigba be e yọnbasi nado họ̀ngán ya? To ajijimẹ, Cestius Gallus gọkọna awhànpa etọn lẹ. Juvi gufọntọ lẹ dómọna yé. Ojlẹ ko sọ todin nado họnyi sọn Jelusalẹm podọ sọn Judé lẹpo mẹ!
To owhe he bọdego mẹ, awhànpa Lomunu lẹ tọn lẹkọwa to anademẹ Vespasien po visunnu etọn Titus po tọn glọ. Awhàn to núgbà to otò lọ blebu mẹ. To bẹjẹeji owhe 70 W.M., Lomunu lẹ kùn dokọ de lẹdo Jelusalẹm pé. Aliho họ̀ngán tọn depope ma sọ tin ba. (Luku 19:43, 44) Ogbẹ́ pipli voovo he jẹagọdo yede bo tin to otò lọ mẹ lẹ hù yedelẹ. Mẹhe pò lẹ yin hùhù gbọn Lomunu lẹ dali, kavi yin hinhẹn yì kanlinmọgbenu. Tòdaho lọ po tẹmpli etọn po yin vivasudo mlẹnmlẹn. Sọgbe hẹ nuhe whenuho-kantọ Juvi owhe kanweko tintan tọn Josèphe dọ, hugan Juvi livi dopo wẹ jiya bo kú. Tẹmpli enẹ ma yin vivọgbá gbede ba.
Eyin Klistiani lẹ gbẹsọ tin to Jelusalẹm to owhe 70 W.M. mẹ wẹ, yé na ko yin hùhù kavi yin hinhẹn yì kanlinmọgbenu to pọmẹ hẹ mẹhe tin to finẹ lẹ. Ṣigba, whenuho-kantọ hohowhenu tọn lẹ na linlin dọ Klistiani lẹ setonuna avase Jiwheyẹwhe tọn bo họnyi sọn Jelusalẹm po Judé lẹpo po mẹ bo yì osó he tin to whèzẹtẹn Otọ̀ Jọdani tọn lẹ ji. Mẹdevo lẹ sawhé do Pella he tin to ayimatẹn Pelea tọn mẹ. Yé ko tlọ́n Judé bo masọ lẹkọyi. Yé yin whinwhlẹngán na yé setonuna avase Jesu tọn wutu.
Be Hiẹ Nọ Ylọ Avase He Wá sọn Asisa Dejidego lẹ mẹ Dọ Nujọnu Ya?
Na mẹsusu ko sè gando avase madosọha he ma mọ hẹndi lẹ go wutu, yé nọ yí nukunpẹvi do pọ́n avase lẹpo. Etomọṣo, tonusisena avase lẹ sọgan whlẹn ogbẹ̀ towe.
To Chine to 1975, avase yin nina dọ aigba sisọsisọ de na wá aimẹ. Togán lẹ ze afọdide lẹ. Tovi lẹ kọngbedopọ. Ogbẹ̀ fọtọ́n susu wẹ yin whinwhlẹngán.
To avril 1991 to Philippines, mẹhe nọ nọ̀ gbétatò he tin to lẹdo Osó Pinatubo tọn lẹ mẹ na linlin dọ azọ̀ po afín po to tìtì sọn osó lọ mẹ. To whenuena yé gbadopọnna ninọmẹ lọ na osun awe godo, Ogbẹ́ lẹnunnuyọnẹn tọn he nọ penukundo Osó Miyọnnọ po Aigba Whinwhàn po go to Philippines na avase dọ owùnu-jijọ de na wá aimẹ to madẹnmẹ. To afọdopolọji, gbẹtọ fọtọ́n susu wẹ yin tẹnsẹna sọn lẹdo lọ mẹ. To 15 juin to afọnnu fuu, nuwujẹgbonu daho de dlan osé flinflin tọnu liva susu hlan jẹhọn mẹ enẹgodo osé ehelẹ wá ṣinyọ́n otò lọ ji pete. Aṣejininọ whlẹn ogbẹ̀ omẹ fọtọ́n susu tọn gán.
Biblu na avase mí gando vivọnu titonu ehe tọn go. Azán godo tọn lẹ mẹ wẹ mí to gbẹnọ te todin. Dile opodo lọ to sisẹpọ, be hiẹ to alihọ́ ya? Be hiẹ to afọdide lẹ ze nado tin to olá na lẹdo owù tọn lọ ya? Be hiẹ to avase na mẹdevo lẹ nado wà onú dopolọ po linlẹn niyaniya-yinyin tọn de po ya?
[Yẹdide to weda 20]
Na tonusisena avase wutu, ogbẹ̀ mẹsusu tọn yin whinwhlẹngán to whenuena Osó Pinatubo tọn túntún afín miyọnnọ jẹgbonu
[Yẹdide to weda 21]
Ogbẹ̀ Klistiani he setonuna avase Jesu tọn lẹ tọn yin whinwhlẹngán to whenuena Jelusalẹm yin vivasudo to 70 W.M.