“Mì Gbọ Alọwle Ni Yin Tintindo to Ogbégbigbo mẹ to Omẹ Popo Mẹ”
“Mì gbọ alọwle ni yin tintindo to ogbégbigbo mẹ to omẹ popo mẹ, mì sọ dike yé hẹn adọ̀ flu blo.”—HEBLU LE 13:4.
1. Etẹwẹ mẹsusu ko plọn dogbọn alọwle kọdetọn dagbenọ dali?
LIVI susu gbẹtọ lẹ tọn, etlẹ yin to ojlẹ gbẹdai po awubibọ po mítọn ehe mẹ, nọ duvivi alọwle he dẹn lẹ tọn. Yé ko mọ aliho nuwiwa tọn de na kọdetọn dagbe tintindo, mahopọnna vogbingbọn walọyizan tọn po ninọmẹ he mẹ yé whẹ́n te tọn po. Alọwle mọnkọtọn lẹ nọ yin mimọ to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ṣẹnṣẹn. To ninọmẹ suhugan lẹ mẹ asú po asi po ehelẹ na yigbe dọ yé ko tindo numimọ ojlẹ dagbe po ylankan po tọn, mẹdelẹ tlẹ nọ hlunnudọ sọta yedelẹ. Ṣogan, yé ko plọn nado doakọnna nuhahun pẹvi pẹvi alọwle tọn lẹ bo to anadena alọwle yetọn hlan fihe jẹ. Etẹwẹ yin delẹ to ninọmẹ titengbe he hẹn yé nado to kọdetọn dagbe tindo lẹ mẹ?—Kọlọsinu lẹ 3:13.
2. (a) Etẹwẹ yin ninọmẹ kọdetọn dagbe tọn delẹ he nọ hẹn alọwle dote? (b) Etẹwẹ yin ninọmẹ delẹ he sọgan siọ alọwle de? (Pọ́n apotin to weda 10 ji.)
2 Zẹẹmẹ he yin bibasi gbọn mẹdelẹ he alọwle Klistiani tọn yetọn lẹ yin ayajẹnọ po dehe dẹn to aimẹ po dali yin nuhe yin didohia hezeheze. Asu he ko wlealọ na owhe 16 de dọmọ: “To whedepopenu he nuhahun de wá aimẹ, mí ko dovivẹnu taun nado dotoai na pọndohlan ode awetọ tọn.” Ehe zinnudo ninọmẹ titengbe lẹ ji to alọwle susu mẹ—yedọ hodọdopọ he họnwun sọn ahun mẹ wá. Asi de, he ko wlealọ na owhe 31, dọmọ: “Alọgohẹnnamẹ po nuyiwa awuvivi pọmẹ tọn lẹ po nado hẹn nuyiwa owanyi tọn he to mí ṣẹnṣẹn dote nọ saba tin to otẹn tintan mẹ.” Podọ enẹ yin ada hodọdopọ tọn devo. Asú po asi po devo, he wlealọ na nudi owhe 40 lẹ, zinnudo nujọnu-yinyin hinhẹn ninọmẹ aslanyinyin tọn go ji, na yinyin mẹhe penugo nado kònú do yedelẹ podọ hẹ ode awetọ. Yé sọ vọ dọ dọ e nọ gọalọ nado penugo nado mọ ada he yọ́n hugan po dehe ylan hugan po to ode awetọ mẹ ṣogan bo do owanyi nugbo tọn hia. Asú lọ donù ojlo nado yigbe nuṣiwa lẹ tọn bo biọ jona go. Fie gbigbọ awujonanu tọn tin te, alọwle lọ nọ tindo awuvivo nado diọada sọgbe hẹ ninọmẹ lọ kakati nado gbakija.—Filippinu lẹ 2:1-4; 4:5, Traduction interlinéaire du Royaume (Glẹnsigbe).
Didiọ Ninọmẹ Tọn
3, 4. Diọdo to walọyizan mẹ tẹlẹ wẹ ko wá aimẹ gando nugbonọ-yinyin to alọwle mẹ go? Be hiẹ sọgan na apajlẹ lẹ ya?
3 To owhe ao ao vude he wayì lẹ gblamẹ, lẹdo aihọn pe, nukunnumọjẹnumẹ ko diọ na nuhe dù nugbonọ-yinyin to alọwle mẹ. Mẹhe wlealọ delẹ yise dọ nudepope ma ylan to kọndopọ zanhẹmẹ tọn tintindo hẹ mẹdevo na ojlẹ gli de gba, yedọ aṣagbè egbezangbe tọn na ogalilọ, titengbe eyin omẹ awetọ yọnẹn bo kẹalọyi i.
4 Klistiani nugopọntọ de basi zẹẹmẹ dogbọn ninọmẹ lọ dali dọmọ: “Aihọn lọ ko gbẹkọ afọdide nujọnu tọn depope nado zan gbẹzan walọ dagbe tọn de go gbidigbidi. Walọ wiwe ko wá lẹzun nuhe yè nọ pọnhlan taidi aṣa hoho.” Nukunmọnu tonudọtọ lẹ, bọlu aihundida lanmẹyiya tọn lẹ, po ayidedai devo lẹ tọn po nọ gbà osẹ́n nujinọtedo Biblu tọn lẹ to gbangba na nuhe dù walọ dagbe, podọ omẹ mọnkọtọn lẹ nọ yin nuyiwa hẹ taidi mẹjọmẹ. Winyan depope ma blado wunmẹ walọ ylankan kavi ylanwiwa depope go gba. wiwejininọ po tenọgli go hinhẹn po nọ yin pinpọn vlavo di nuhọakuẹ to hagbẹ he yè nọ saba ylọ dọ ehe hunnukun lẹ ṣẹnṣẹn. Enẹgodo, to nunọwhinnusẹ́n heyin ‘nuhe gando omẹ dopo go gando mẹdevo go tọn ji,’ gbẹtọgun lẹ nọ hodo apajlẹ enẹ bo nọ nọgodona nuhe Jiwheyẹwhe gblewhẹdo. E taidi lehe Paulu dohia do dọmọ: “Yé mẹhe ayiha yetọn jẹglo, bọ ye sọ yí yede na wantuntun, nado nọ yí nukunkẹn do wazọ́n mawe tọn, po wọnkuku po.”—Efesunu lẹ 4:19; Howhinwhẹn lẹ 17:15; Lomunu lẹ 1:24-28; 1 Kọlintinu lẹ 5:11.
5. (a) Etẹwẹ yin teninọ Jiwheyẹwhe tọn do ayọdide ji? (b) Etẹwẹ zẹẹmẹ Biblu tọn gbọn hogbe lọ “ayọdide” dali bẹhẹn?
5 Nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn lẹ ma ko diọ gba. Na Jiwheyẹwhe mẹdedidọ matin ale alọwle tọn yin nado to gbẹnọ to ogalilọ mẹ. Nugbomadọ to alọwle mẹ gbẹsọ po to ayọdide yin.a Apọsteli Paulu dohia hezeheze dọmọ: “Be mì ma yọnẹn dọ mawadodonọ lẹ ma na dugu ahọludu Jiwheyẹwhe tọn? Yè klọ mì blo; ogalọtọ lẹ, kavi boṣiọsẹntọ lẹ, kavi ayọdetọ lẹ, kavi yọnnujọmẹ lẹ, kavi yé he nọ yí sunnu do hẹn yede gble lẹ ... de ma na dugu ahọludu Jiwheyẹwhe tọn. Mọwẹ mẹdelẹ te to mì mẹ; ṣigba yé ko klọ mì, ṣigba yè ko lẹ̀ mì wé, ṣigba yè ko suwhẹna mí to oyín Jesu Oklunọ tọn mẹ, podọ to gbigbọ Jiwheyẹwhe mítọn tọn mẹ.”—1 Kọlintinu lẹ 6:9-11.
6. Tuli tẹwẹ mí sọgan mọ to hogbe Paulu tọn to 1 Kọlintinu lẹ 6:9-11 mẹ?
6 Onu agokun tulinamẹ tọn de to lẹdo hodidọ enẹ mẹ wẹ yin hogbe Paulu tọn heyin, “mọwẹ mẹdelẹ te to mì mẹ; ṣigba yé ko klọ́ mì.” Mọwẹ, mẹsusu he to dai họnwezun to wantuntun “aliylankan” aihọn tọn lẹ mẹ ko gọwa yede mẹ, bo kẹalọyi Klisti po avọsinsan etọn po, bo yin kiklọwé. Yé ko basi dide nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn gbọn zinzan gbẹzan walọ dagbe tọn dali podọ taidi kọdetọn de yin ayajẹnọ hugan dai tọn.—1 Pita 4:3, 4.
7. Tasọmẹnọzo tẹwẹ tin to nukunnumọjẹ “fẹnnuwiwa” mẹ, podọ etẹwẹ yin pọndohlan Biblu tọn?
7 To alọ devo mẹ, zẹẹmẹ fẹnnuwiwa aihọn egbezangbe tọn ko dè huhlọn pò sọmọ bọ e ma sọ sọzẹn hẹ pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn ba. Owezẹhomẹ de basi zẹẹmẹ “fẹnnuwiwa” tọn taidi “agọjijẹ do walọ dagbe he yin zizedai go.” “Walọ dagbe he yin zizedai” to egbehe, he nọ kẹalọyi zanhẹmẹ jẹnukọnna alọwle po ayọdide po gọna zanhẹmẹ sunnu po sunnu po tọn, wẹ yin nuhe Biblu gblewhẹdo taidi fẹnnuwiwa. Mọwẹ, sọn pọndohlan Biblu tọn mẹ, fẹnnuwiwa yin osẹ́n walọ dagbe Jiwheyẹwhe tọn gbigbà sinsinyẹn.—Eksọdusi 20:14, 17; 1 Kọlintinu lẹ 6:18.
Agun Klistiani Tọn Yin Gingandego
8. Nawẹ fẹnnuwiwa sọgan gando mẹhe tin to agun Klistiani tọn mẹ lẹ go gbọn?
8 Fẹnnuwiwa to egbehe gbayipe sọmọ bọ e tlẹ sọgan yi huhlọn zan do enẹnọ he tin to agun Klistiani tọn mẹ lẹ ji. E sọgan yí huhlọn zan do yé ji gbọn, tito-to-whinnu gblewa television tọn lẹ, vidéo tọn lẹ, po wema fẹnnuwiwa tọn he gbayipe lẹ po dali. Dile e tlẹ yindọ sọha vude Klistiani lẹ tọn go wẹ e gando, e dona yin yinyọnẹn dọ whẹho suhugan mẹdidesẹ sọn hukan Kunnudetọ Jehovah tọn ji na walọ malẹnvọjọ he ma yin Klistiani de tọn nọ gando wunmẹ fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn delẹ go. To ada he jlọ lọ ji, sọha susu mẹdesẹ sọn agun mẹ lẹ tọn to agọgbọnẹnmẹ doayi nuṣiwa yetọn lẹ go, bo bẹ aliho gbẹninọ wiwe de jẹeji, podọ dile ojlẹ lẹ to yiyi yin gigọyi do agun lọ mẹ.—Yijlẹdo Luku 15:11-32 go.
9. Nawẹ Satani nọ yí mẹhe ma tin to aṣeji lẹ zan gbọn?
9 Ayihaawe depope matin dọ Satani to yiyipe taidi kinnikinni he to lìlì, he ko wleawu fó nado tlẹ́n mẹhe ma tin to aṣeji dù. Ayiha wintinwintin etọn lẹ, kavi “bublu” etọn lẹ, to wiwle Klistiani he ma tin to aṣeji lẹ do omọ̀ mẹ to owhe lẹpo mẹ. Gbigbọ he nọ tin to aimẹ tẹgbẹ aihọn etọn tọn wẹ ṣejannabi, gbẹfẹdudu, po fẹnnuwiwa po. E nọ fọ́n ojlo agbasa tọn lẹ dote. E nọ gbẹ mawazẹjlẹgo dai.—Efesunu lẹ 2:1, 2; 6:11, 12, nudọnamẹ odò tọn; 1 Pita 5:8.
10. Mẹnu lẹ wẹ tin to whlepọn glọ, podọ etẹwutu?
10 Mẹnu to agun lọ mẹ wẹ sọgan jai biọ whlepọn fẹnnuwiwa tọn mẹ? Suhugan Klistiani lẹ tọn wẹ, vlavo yé yin mẹho lẹ to agun okọ́ lọ tọn mẹ wẹo, nugopọntọ tomẹyitọ lẹ, mẹhe tin to Bẹtẹli lẹ, gbehosọnalitọ he nọ dọyẹwheho na ganhiho susu lẹ to osun dopodopo mẹ, mẹjitọ he alọnu yetọn ján to ovi lẹ go pinpọn mẹ, kavi jọja lẹ he pannukọn kọgbidinamẹ ogbẹ́ yetọn lẹ tọn. Whlepọn agbasa tọn yin nuhe gbayipe hlan mẹlẹpo. Haṣinṣan pẹkipẹki zanhẹmẹ tọn sọgan yin finfọndote to whenuena e ma yin didonukun. Gbọnmọ dali Paulu sọgan wlan dọmọ: “Enẹwutu mì gbọ ewọ he lẹn dọ e to ote ni payi, e nikaa jai. Owhlepọn de ma sa ko pla mì adavo ehe hunkọ tin ayà hlan gbẹtọ.” E yin nuhe blawu dọ, Klistiani delẹ he tin to otẹ̀n azọ́ngban tọn mẹ ko joawuna mẹdindọn fẹnnuwiwa tọn ehe.—1 Kọlintinu lẹ 10:12, 13.
Yin Dindọ̀n bo Yin Wiwle
11-13. Ninọmẹ tẹlẹ wẹ ko dekọtọn do fẹnnuwiwa mẹ?
11 Etẹwẹ yin whlepọn po ninọmẹ lọ lẹ po he ko plan mẹdelẹ hlan afọdide nulu ayọdide po ogalilọ tọn po kọ̀n? Yé su bosọ gẹdẹ talala bo sọgan gbọnvo sọn otò kavi aṣa de mẹ jẹ devo mẹ. Nalete, ninọmẹ dodonu tọn delẹ tin he nọ sọawuhia to otò susu mẹ. Di apajlẹ, e yin linlin etọn na dọ mẹdelẹ ko basi tito agọdudu tọn lẹ fie ahàn sinsinyẹn tin to aimẹ po awubibọ po te. Mẹdevo lẹ ko yiwanna ohunhiho fẹnnuwiwa aihọn tọn po wedudu gblewa tọn lẹ po. To fidelẹ to Mẹyugbeji, adọkunnọ heyin—mayisenọ lẹ tin—he tindo asimọwhla lẹ; yọnnu delẹ ko yin whiwhlepọn nado din hihọ to akuẹ-liho to ninọmẹ mọnkọtọn mẹ eyin e tlẹ bẹ fẹnnuwiwa hẹn. To awa devo lẹ ji asú Klistiani lẹ ko jo whẹndo yetọn lẹ do nado yi nọ fidevo. To whelọnu lo nugbonọ-yinyin po tenọgli yetọn po nọ yin whiwhlepọn jẹ oba de mẹ kavi to aliho lẹ mẹ he yé ma na ko yin numimọ etọn tindotọ to owhé yetọn gbè.
12 To otò he hunnukun lẹ mẹ mẹdelẹ ko jai jẹ omọ̀ Satani tọn mẹ gbọn yíyí whepoponu do tin hẹ hagbẹ vijinu awetọ tọn lẹ matin tintin to finẹ omẹ atọ̀ntọ tọn dali—taidi tintin whepoponu to nuglọ pẹkipẹki to mọto de mẹ na mọto kùnkùn pinplọn.b Mẹho he to dlapọn lẹngbọhihọ tọn basi lẹ lọsu tindo nuhudo ga nado payi ma nado tin yede ṣó hẹ mẹmẹyọnnu de to whenuena yè to ayinamẹ na ẹn. Hodọdopọ sọgan lẹzun nuhe fọ́n numọtolanmẹ dote bo dekọtọn do ninọmẹ winyan tọn de mẹ na yé omẹ awe lẹ.—Yijlẹdo Malku 6:7; Owalọ lẹ 15:40 go.
13 Ninọmẹ he yin nùdego wayì lẹ ko hẹn Klistiani delẹ nado doalọtena hinhẹn aṣejininọ yetọn go bo tindo mahẹ to walọ fẹnnuwiwa tọn lẹ mẹ. Dile e tlẹ jọ do to owhe kanweko tintan whenu, yé ko jo dotẹnmẹ do na yedelẹ nado ‘yin whiwhlepọn bo yin dindọn gbọn ojlo agbasa yetọn titi lẹ dali,’ he ko dekọtọn do ylando mẹ.—Jakobu 1:14, 15; 1 Kọlintinu lẹ 5:1; Galatianu lẹ 5:19-21.
14. Etẹwutu wẹ ṣejannabi do yin ninọmẹ titengbe to whẹho ayọdide tọn mẹ?
14 Yíyí sọwhiwhe do gbadopọnna mẹdidesẹ sọn agun mẹ lẹ dohia dọ nuyiwa fẹnnuwiwa tọn lẹ tindo ninọmẹ titengbe delẹ he sọgbe hẹ yenọzo. To whẹho mọnkọtọn lẹ mẹ wunmẹ ṣejannabi tọn delẹ nọ tin. Etẹwutu wẹ mí dọmọ? Na to whẹho ayọdide tọn mẹ, omẹ homẹvọnọ de kavi delẹ na yin awugblena. E sọgan yin asi he yè wlealọ hẹ to osẹ́n liho lọ. Dandan wẹ e na gando ovi lẹ go, eyin yé tin, na eyin ayọdide dekọtọn do gbẹdai mẹ, ovi lẹ, he jlo hihọ whẹndo gbekọndopọ de tọn, sọgan jiya hugan. Ayọdetọ lọ to nulẹnpọn jẹnukọn do awuvivi po ale ewọ sunnu kavi yọnnu tọn titi po ji. Ṣejannabi wẹ enẹ yin.—Filippinu lẹ 2:1-4.
15. Etẹwẹ sọgan ko yin whẹho delẹ he nọ planmẹ biọ ogalilọ mẹ?
15 Ayọdide ma nọ saba yin nuyiwa ajiji madogan tọn gba. Doyìyì vude vude, yedọ he ma nọ yin ayidego ko nọ tin to alọwle lọ lọsu mẹ. Vlavo hodọdopọ ko lẹzun tukla kavi nuhe ma yọnbasi. Tulinina ode awetọ vude wẹ sọgan ko tin. Dopodopo yetọn sọgan ko gboawupo nado yọ́n pinpẹn yenọzo tọn. Yé omẹ awe lẹ sọgan ko gboawupo nado hẹn pekọ wá na yenọzo to zanhẹmẹ liho na ojlẹ de. Na jide tọn eyin ayọdide sọawuhia, didepo haṣinṣan po Jiwheyẹwhe po ko tin ga. Jehovah ma sọ nọ yin yinyọnẹn hezeheze taidi Jiwheyẹwhe ogbẹnọ de he yọ́n linlẹn nuyiwa mítọn lẹpo bà. E tlẹ sọgan yin dọ to ayiha ayọdetọ lọ tọn mẹ, “Jiwheyẹwhe” ko lẹzun hogbe tata de, nuhe matin to ogbẹ̀ de he ma yin apadewhe gbẹninọ egbesọ tọn. To whelọnu lò e nọ lẹzun nuhe bọawu nado wàylando sọta Jiwheyẹwhe.—Psalm 51:3, 4; 1 Kọlintinu lẹ 7:3-5; Heblu lẹ 4:13; 11:27.
Họngan lọ na Akọndona
16. Nawẹ Klistiani de sọgan nọavunte sọta whlepọn ma nado yin nugbonọ gbọn?
16 Eyin Klistiani depope mọ ede to yinyin whiwhlepọn biọ aliho nugbomadọ tọn mẹ, ninọmẹ titengbe tẹlẹ wẹ dona yin zizedo lẹnpọn mẹ? Tintan whẹ́, lẹnpọn dona yin nina hlan owanyi Klistiani tọn, he yin zize sinai do nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ ji. Owanyi agbasa tọn kavi numọtolanmẹ tọn ma dona yin nina dotẹnmẹ nado tindo huhlọn do numọtolanmẹ ji gbede pọn bo yawu hẹn aijijẹ de wá biọ ṣejannabi mẹ, bo hẹn oyajiji wá mẹdevo lẹ ji gba. Kakatimọ, ninọmẹ lọ dona yin pinpọn sọn pọndohlan Jehovah tọn mẹ. E dona yin pinpọn to lẹdo daho agun lọ tọn mẹ po osi matindo he walọyizan ylankan lọ na hẹnwa agun lọ ji podọ do oyín Jehovah tọn ji. (Psalm 101:3) Nugbajẹmẹji sọgan yin didapana gbọn tintindo ayiha Klisti tọn do whẹho lẹ ji podọ to whelọnu lo yinuwa to gbesisọ mẹ po e po. Flindọ, owanyi matin ṣejannabi taidi Klisti tọn ma nọ gbọvọ gbede gba.—Howhinwhẹn lẹ 6:32, 33; Matiu 22:37-40; 1 Kọlintinu lẹ 13:5, 8.
17. Apajlẹ mẹfọndote nugbonọ-yinyin tọn tẹlẹ wẹ mí tindo?
17 Họngan na akọndona wẹ yin nado na huhlọn yise mẹdetiti tọn po numimọ todido he tin to yakẹ tọn po. Ehe zẹẹmẹdo hinhẹn apajlẹ vonọtaun tenọgligo hinhẹn sunnu po yọnnu nugbonọ hohowhenu tọn lẹ po, gọna dehe Jesu lọsu, ko zedai do otẹn tintan mẹ to ahun mítọn mẹ. Paulu wlan dọmọ: “Be enẹwutu sọle yè yí aslọ kunnude tọn susu lẹdo mí pé ga di ehe, mì gbọ mí ni dè onú pinpẹn lẹpo do apadopo, po ylando he ma sinyẹnawu nado tẹ́ do omẹ go po, bo sọ gbọ mí ni nọ yí homẹfa do họ̀n alewezun he yè zé do mí nukọn, bo nọ pọ́n hlan Jesu he yin dòdó po opòdo yise mítọn tọn po, mẹhe na ayajẹ he yè zé do nukọn etọn wutu e doakọnna satin lọ, ma hò winyan lọ pọ́n, bo sọ sinai to adusilọ ofìn Jiwheyẹwhe tọn ji. Bo sọ lẹn ewọ he doakọ́nna hodọdomẹgo ylandonọ lẹ tọn he hunkọ tọn pọ́n, na onu nikaa dikọna mì, na agbọ nikaa pé ayiha mìtọn.” (Heblu lẹ 12:1-3) Kakati nado siọhún alọwle tọn, omẹ he yọnnuin de na lẹn aliho lẹ pọ́n nado vọ nuhe gble depope jlado nado sọgan hẹn ẹn gọwa ninọmẹ dagbe mẹ, bo gbọnmọ dali to didapana aijijẹ nugbonọ mayin po oklọ tọn po.—Job 24:15.
18. (a) Etẹwutu wẹ nugbomadọ ma do yin hogbe he sinyẹn hugan de nado basi zẹẹmẹ ayọdide tọn? (b) Nukun tẹwẹ Jiwheyẹwhe do nọ pọ́n opagbe hinhẹndi?
18 Be nugbonọ mayin, he yin oklọ nugbomadọ tọn, yin hogbe he sinyẹn hugan de gando fẹnnuwiwa go wẹ? Oklọ nugbomadọ tọn yin nugbonọ mayin hlan adọgbigbo kavi jide do mẹgo. Na jide tọn opadido alọwle tọn bẹ adọgbigbo po opagbe nado yiwanna bo wleyẹyina po hẹn, mahopọnna nuhahun lẹpo, to ojlẹ dagbe po ylankan po mẹ. E bẹ nude he mẹsusu nọ pọnhlan taidi nuhe ko ṣa na ojlẹ he mẹ mí tin te—yedọ jide he nọ yin nina na osi mẹdetiti tọn to opadido alọwle tọn mẹ hẹn. Nado do nugbonọ mayin hlan jide do mẹgo enẹ hia yin nado basi wunmẹ oklọ nugbonọ mayin tọn sọta alọwlemẹ mẹtọn. Pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn na nuhe dù opagbe yin didohia hezeheze to Biblu mẹ dọmọ: “Whenuena hiẹ dopà hlan Jiwheyẹwhe, a nọte dẹn nado depa blo; na e ma tindo homẹhunhun de do nulunọ go gba.”—Yẹwhehodọtọ 5:4.
19. To vogbingbọn mẹ na etẹ wẹ Satani nọ jaya te to whenuena Kunnudetọ de jai?
19 Mì gbọ ayihaawe depope ni ma tin dogbọn dali etọn blo. Kẹdẹdile ayajẹ daho tin to olọn mẹ do whlẹngan ylandonọ dopo tọn ji, mọwẹ ayajẹ daho nọ tin to aigba ji to gbẹtọgun Satani tọn ṣẹnṣẹn, yinukundomọ po mayinukundomọ po, to whenuena dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ gboawupo nado hẹn tenọgli etọn go.—Luku 15:7; Osọhia 12:12.
Whlepọn he tin Ayà Hlan Mẹlẹpo Lẹ
20. Nawẹ mí sọgan nọavunte sọta whlepọn gbọn? (2 Pita 2:9, 10)
20 Be fẹnnuwiwa yin nuhe yè ma sọgan dapana to whẹho delẹ mẹ wẹ? Be agbasa po Satani po yin huhlọnnọ sọmọ bọ Klistiani lẹ ma sọgan pẹhe bo hẹn tenọgli yetọn go wẹ? Paulu na tuli to hogbe ehelẹ mẹ dọmọ: “Owhlepọn de ma sa ko pla mì adavo ehe hunkọ tin ayà hlan gbẹtọ: ṣigba nugbonọ wẹ Jiwheyẹwhe, mẹhe ma na dike yè ni whle mí pọ́n hú ehe mí sọgan hẹn; ṣigba ewọ na deali de po owhlepọn lọ po ga nado gán, na mìwlẹ nido tin sọgan nado doakọ́n nẹẹ.” To aihọn egbehe tọn mẹ mí sọgan nọ ma penugo nado dapana whlepọn lẹpo to pọmẹ, ṣigba gbọn lilẹhlan Jiwheyẹwhe to odẹ̀ mẹ dali, mí sọgan doakọnna bo dù to whlepọn depope ji.—1 Kọlintinu lẹ 10:13.
21. Gblọndo kanbiọ tẹlẹ tọn wẹ na yin nina to oplọn mítọn he na bọdego mẹ?
21 Etẹwẹ Jiwheyẹwhe na mí nado gọalọna mí nado doakọnna whlepọn lẹ bo gbawhan yetọn? Etẹwẹ dopodopo mítọn tindo nuhudo etọn nado sọgan basi hihọ na alọwle mítọn lẹ, whẹndo mítọn lẹ, gọna yinkọ dagbe Jehovah po agun lọ po tọn? Hosọ mítọn he bọdego na penukundo kanbiọ enẹlẹ go. (Pọ́n w-F 15/2/93, weda 12)
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a “‘Ogalilọ’ to zẹẹmẹ he gblo mẹ, podọ dile e yin yiyizan do to Matiu 5:32 po 19:9 po mẹ, po kunnudenu po dlẹnalọdo kọndopọ he gblo zanhẹmẹ jẹagọdo osẹ́n to mẹhe ma wlealọ lẹ ṣẹnṣẹn. Porneia [hogbe Glẹki tọn he yin yiyizan to wefọ enẹlẹ mẹ] bẹ yizan fẹnnuwiwa daho nuyizan vijinu lẹ tọn hẹn e whè gbau gbẹtọvi dopo tọn (vlavo to jọwamọ kavi dehe ma yin jọwamọ liho); Humọ, ada devo na ko tin na fẹnnuwiwa lọ—sunnu kavi yọnnu, kavi kanlin de.” (Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn 15 juin 1983, weda 30.) Ayọdide: “Zanhẹmẹ sọn ojlo mẹ wá to mẹhe wlealọ de po mẹdevo de po he gbọnvona asu kavi asi to osẹ́n liho lọ.—Dictionaire Hachette.
b E họnwun hezeheze dọ, nujijọ he sọgbe lẹ na tin to whenuena mẹmẹsunnu de na gọalọ mẹzize tọn na mẹmẹyọnnu de, podọ ninọmẹ mọnkọtọn lẹ ma dona yin yíyí nukun agọ̀ do pọ́n gba.
Be Hiẹ Flin Ya?
◻ Etẹwẹ yin ninọmẹ delẹ he nọ gọalọ nado na huhlọn alọwle de?
◻ Naegbọn mí dona gbẹ́ nukun he aihọn do nọ pọ́n walọ dagbe dai?
◻ Whlepọn po ninọmẹ tẹlẹ po wẹ sọgan planmẹ biọ fẹnnuwiwa mẹ?
◻ Etẹwẹ yin họngan tangan lọ nado nọavunte sọta ylando?
◻ Nawẹ Jiwheyẹwhe nọ gọalọna mí to ojlẹ whlepọn tọn whenu gbọn?
[Apotin]
NINOME PAA ALOWLE HE NO DEN TO AIME LE TON
◻ Titẹdo nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ go gligli
◻ Alọwlemẹ awe lẹpo tindo haṣinṣan he lodo de hẹ Jehovah
◻ Asú nọ tindo osi na, numọtolanmẹ po linlẹn asi etọn tọn lẹ po
◻ Hodọdopọ dagbe to dodonu egbesọ tọn de ji
◻ Nọ din nado hẹn homẹ ode awetọ tọn hùn
◻ Tindo gbigbọ aslanyinyin tọn; penugo nado nọ kònú do ode awetọ
◻ Nọ kẹalọyi nuṣiwa po awubibọ po; nọ jonamẹ po awubibọ po
◻ Gbọ alọsadomẹgo heyin nuyiwa owanyi tọn ni tin
◻ Mì yin gbekọndopọtọ to ovi lẹ go pinpọn po mẹplọnlọdomẹgo po mẹ
◻ Mì nọ kọnawudopọ to odẹhiho mẹ hlan Jehovah whepoponu
NINOME AGO HE NO HEN NUHAHUN WA TO ALOWLE ME LE
◻ Ṣejannabi po tasinsinyẹn po
◻ Awugbopo nado wà onu lẹ dopọ
◻ Hodọdopọ ma nọ tin sọmọ
◻ Awugbopo mẹdọnsẹpọ he pé tọn to alọwlemẹ lẹ ṣẹnṣẹn
◻ Mayọnzan ganji akuẹ tọn
◻ Vogbingbọn nujinọtedo tọn lẹ to nuyiwa hẹ ovi lẹ po/kavi ovi mẹjitọ daa tọn lẹ
◻ Asú nọ wazọ́n kakajẹ zanmẹ kavi nọ gbẹkọ whẹndo go na nuyiwa devo lẹ
◻ Awugbopo nado penukundo nuhudo gbigbọmẹ whẹndo lọ tọn lẹ go
[Yẹdide]
Hinhẹn alọwle yin gbégbòna nọ hẹn ayajẹ dẹn to aimẹ wá