Klistiani lẹ po Ogbẹ́ Gbẹtọvi lẹ Tọn po to Egbehe
“Yè nasọ gbẹwanna mì to akọta lẹpo mẹ na oyín ṣie tọn wutu.”—MATIU 24:9.
1. Etẹwẹ dona yin ohia vonọtaun sinsẹ̀n Klistiani tọn?
KADANINỌ na aihọn yin ohia vonọtaun Klistiani fliflimẹ lẹ tọn. To odẹ̀ mẹ hlan Otọ́ etọn olọn mẹ tọn, Jehovah, Klisti dọ dogbọn devi etọn lẹ dali dọmọ: “Yẹn ko na ohó towe yé; aihọn sọ gbẹwanna yé, na yé ma yin aihọn tọn wutu, yedọ dile yẹn ma yin aihọn tọn.” (Johanu 17:14) To whenuena e yin hinhẹnwa Pọntiu Pilati nukọn, Jesu dọmọ: “Ahọludu ṣie ma yin aihọn he tọn gba.” (Johanu 18:36) Kadaninọ Sinsẹ̀n Klistiani dowhenu tọn na aihọn yin kunnudena gbọn Owe wiwe Glẹki Klistiani lẹ tọn po whenuhokantọ lẹ po dali.
2. (a) Be vọdiọ depope na tin to haṣinṣan lọ to hodotọ Jesu tọn po aihọn lọ po ṣẹnṣẹn to ojlẹ he wayì mẹ ya? (b) Bẹ Ahọluduta Jesu tọn na wá gbọn akọta lẹpo didiọ zun yisenọ dali wẹ?
2 Be Jesu to nukọnmẹ dohia dọ diọdo de na tin to haṣinṣan hodotọ etọn lẹ po aihọn lọ po ṣẹnṣẹn podọ dọ Ahọluduta etọn na wá gbọn didiọ aihọn lọ tọn hlan sinsẹ̀n Klistiani tọn mẹ dali wẹ ya? Lala. Nudepope matin he hodotọ etọn lẹ yin gbigbọdo nado wlan to okú Jesu tọn godo he tlẹ dọho do onu mọnkọtọn ji gba. (Jakobu 4:4 [yin kinkan whenu vude jẹnukọnna owhe 62 W.M. tọn mẹ.]; 1 Johanu 2:15-17; 5:19 [yin kinkan to nudi owhe 98 W.M. tọn mẹ.]) To vogbingbọn mẹ, Biblu yí “tintin tofi” Jesu tọn po “wiwá” bọdego to huhlọn Ahọluduta tọn mẹ po jlẹdo “opòdo aihọn tọn” he na dekọtọn do “opòdo,” kavi vasudo mẹ go. (Matiu 24:3, 14, 29, 30; Daniẹli 2:44; 7:13, 14) To ohia he Jesu na gando pa·rou·siʹa, kavi tintin tofi etọn mẹ go, e dọ gando hodotọ nugbo etọn lẹ go dọmọ: “Whenẹnu wẹ yé na jó mì hlan nukunbibia, yè nasọ hù mì: yè nasọ gbẹwanna mì to akọta lẹpo mẹ na oyín ṣie tọn wutu.”—Matiu 24:9.
Klistiani Nugbo lẹ to Egbehe
3, 4. (a) Nawẹ owe encyclopédie Katholiki tọn de basi zẹẹmẹ Klistiani fliflimẹ lẹ tọn gbọn? (b) To hogbe wunmẹ dopolọ tẹ mẹ wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ po Klistiani fliflimẹ tọn lẹ yin zẹẹmẹ basina te?
3 Pipli sinsẹ̀n tẹ tọn to egbehe wẹ ko mọ yinkọ dagbe nugbonọ-yinyin hlan nunọwhinnusẹ́n Klistiani tọn lẹ po kadaninọ po na aihọn yí, he hagbẹ etọn lẹ nọ yin wangbẹna bo nọ yin homẹkẹndo? Eyọn, titobasinanu Klistiani tọn lẹdo aihọn pé tẹwẹ sọgbe to ninọmẹ lẹpo mẹ hẹ yẹdenanu whenuho tọn heyin Klistiani fliflimẹ lẹ tọn? Gando ehelẹ go, owe lọ Nouvelle Encyclopédie Catholique (Glẹnsigbe) dọmọ: “Lẹdo Klistiani dowhenu tọn, dile e tlẹ yindọ e yin pinpọn hlan to tintan whenu taidi sinsẹ̀n plọngiglọ tọn to gblagbla Ju lẹ tọn mẹ, sọawuhia nado yin vonọtaun to sinsẹ̀n-nuplọnmẹ etọn mẹ, podọ na titengbe hugan to zohunhun hagbẹ etọn lẹ tọn mẹ, he wadevizọn taidi kunnudetọ lẹ hlan Klisti ‘to Jude po Samalia lẹ po mẹ podọ kaka jẹ opodo aigba tọn’ (Owalọ lẹ 1:8).”—Bladopọ 3, weda 694.
4 Doayi hodidọ lọ “yin pinpọn hlan ... taidi sinsẹ̀n plọngiglọ tọn” go, “yin vonọtaun to ... nuplọnmẹ” etọn mẹ, “zohunhun ... taidi kunnudetọ lẹ.” Podọ todin doayi lehe otanwe enẹ dopolọ basi zẹẹmẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ do: “Sinsẹ̀n plọngiglọ tọn de ... Kunnudetọ lẹ yin dudu deji sisosiso dọ opodo aihọn tọn na wá to owhe vude tlala gblamẹ. Yise nujikudo tọn ehe sọawuhia nado yin huhlọn anademẹ tọn he sinyẹn hugan to godo na zohunhun magbọjọ yetọn. ... Dandannu dodonu hagbẹ dopodopo sinsẹ̀n lọ tọn wẹ yin nado dekunnu na Jehovah gbọn lilá basina Ahọluduta he to dindọn sẹpọ Etọn dali. ... Yé nọ pọ́n Biblu lọ hlan taidi asisa dopo kẹdẹ yise yetọn tọn po nuyiwa walọyizan tọn po ... Nado yin Kunnudetọ nugbo omẹ lọ dona dọyẹwheho kọdetọn dagbe tọn to aliho de kavi devo mẹ.”—Bladopọ 7, weda 864 jẹ 865.
5. (a) To aliho tẹ mẹ wẹ nupinplọn Kunnudetọ Jehovah tọn yin vonọtaun tọn te? (b) Na apajlẹ lẹ he dohia dọ nuhe Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yise tin to kọndopọmẹ hẹ Owe wiwe lẹ.
5 To aliho tẹlẹ mẹ wẹ nuplọnmẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn gbọnvo te? Owe lọ Nouvelle Encyclopédie Catholique donù vude go dọmọ: “Yé [Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ] gblewhẹdo Atọ̀n-to-dopomẹ taidi boṣiọsinsẹ̀n kosi tọn ... Yé nọ pọn Jesu hlan taidi mẹhe klo hugan to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ, ‘yẹwhe de’ (enẹwutu yé basi lẹdogbedevomẹ Johanu 1:1 tọn domọ), ma tin to mẹde glọ gba ṣigba to Jehovah glọ ... E kú taidi gbẹtọ de bo yin finfọ́n taidi Visunnu gbigbọmẹ tọn jọmaku de. Oyajiji po okú etọn po wẹ yin ahọ́ he e sú nado vọ jlọjẹ lọ na gbẹtọvi lẹ nado nọgbẹ kakadoi to aigba ji. Na nugbo tọn, ‘gbẹtọ susugege’ (Osọhia 7.9) Kunnudetọ nugbo lẹ tọn tindo todido to paladisi aigba ji tọn de mẹ; kiki nugbonọ 144 000 wẹ (Osọhia 7.4; 14.1, 4) sọgan duvivi gigo olọn mẹ tọn po Klisti po. Omẹ ylankan lọ na jugbọn vasudo mlẹnmlẹn mẹ. ... Baptẹm—he Kunnudetọ lẹ nọ basi gbọn mẹyinylọn do sìnmẹ dali ... [yin] yẹhiadonu gbangba klandowiwe yetọn tọn hlan sinsẹnzọn Jehovah Jiwheyẹwhe tọn. ... Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko dọ̀n ayidonugo gbẹtọ lẹ tọn gbọn gbigbẹ́ ohùn dido dai dali ... Osẹ́n he bla alọwle po walọyizan zanhẹmẹ tọn yetọn po sinyẹn.” Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ sọgan yin omẹ vonọtaun to ninọmẹ ehe lẹ mẹ, ṣigba teninọ yetọn to nuagokun ehe lẹpo ji sinai gligli do Biblu ji.—Psalm 37:29; Matiu 3:16; 6:10; Owalọ lẹ 15:28, 29; Lomunu lẹ 6:23; 1 Kọlintinu lẹ 6:9, 10; 8:6; Osọhia 1:5.
6. Teninọ tẹ go wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko hẹn? Gbọnna?
6 Owe Katholiki Lomu tọn ehe yidogọ dọ to 1965 (owhe he mẹ e họnwun dọ hogo lọ yin kinkan te) “Kunnudetọ lẹ ma pọnhlan dọ yé yin apadewhe ogbẹ́ lẹdo he mẹ yé nọ nọ tọn gba.” Wekantọ lọ sọawuhia nado lẹnpọn dọ dile ojlẹ lẹ to yìyì bọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to susu dogọ bo to yíyí “nuyiwa ṣọṣi de tọn he jẹagọ do sinsẹ̀n plọngiglọ tọn de go vude vude,” yé na lẹzun apadewhe aihọn ehe tọn. Ṣigba enẹ ma ko sọawuhia nado yin whẹho lọ gba. To egbehe, po nuhugan whla ẹnẹ do su hugan Kunnudetọ he tin to 1965 lẹ, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko hẹn kadaninọ yetọn gando aihọn ehe go po nujikudo po. “Yé ma yin aihọn tọn,” dile Jesu ma “yin aihọn tọn do.”—Johanu 17:16.
Tin to Kada Ṣigba ma Gbẹwannamẹ Gba
7, 8. Dile eyin nugbo dogbọn Klistiani fliflimẹ tọn lẹ dali do, etẹwẹ yin nugbo dogbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali to egbehe?
7 To hodọgando avunlọyíyí Klistiani fliflimẹ lẹ tọn gbọn avunlọyitọ sinsẹ̀n tọn owhe kanweko awetọ Justin Martyr dali, Robert M. Grant wlan to owe etọn Le christianisme primitif et la société (Glẹnsigbe) mẹ dọmọ: “Eyin Klistiani lẹ ko yin gufọntọ lẹ wẹ, yé na ko bẹta do nuglọ nado sọgan jẹ yanwle yetọn kọ̀n. ... Yéwlẹ wẹ yin mẹkọndopọtọ ahọluigbagan lọ tọn dagbe hugan lẹ to nuyiwa jijọho po walọ dagbe tọn po liho.” Mọdopolọ, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to egbehe yin yinyọnẹn lẹdo aihọn pé nado yin jijọho yiwannatọ lẹ po tovi he tin to titoji lẹ po. Gandudu lẹ, wunmẹ depope, yọnẹn dọ budisi depope matin gando Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ go gba.
8 Linlinwe kantọ Agewaji Amelika tọn de wlan dọmọ: “E nọ yí linlẹn he ma sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe po jimadedomẹgo he ma tindo dodonu de po nado yise dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ hẹn wunmẹ owù depope tọn pla gandudu tonudidọ tọn depope; yé ma yin ganyísọnmẹsitọ gba bo yiwanna jijọho dile pipli sinsẹ̀n de tọn sọgan nọ.” To owe etọn L’objection de conscience mẹ, Jean-Pierre Cattelain wlan dọmọ: “Kunnudetọ lẹ nọ yin mẹglọnọtọ taun hlan tohọluduta lẹ podọ na paa tọn nọ setonuna osẹ́n lẹ; yé nọ sú takuẹ yetọn lẹ podọ ma nọ din nado diọnukunsọ, diọ, kavi gbà gandudu lẹ gba, na yé ma nọ doalọ to nuwiwa aihọn tọn lẹ mẹ gba.” Cattelain zindonukọn nado yidogọ dọ adavo eyin Ayimatẹn biọ ogbẹ̀ yetọn lẹ, he yé ko klandowiwe hlan Jiwheyẹwhe kẹdẹ, wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ do nọ gbẹ́ nado setonu. To ehe mẹ yé taidi Klistiani fliflimẹ tọn lẹ pẹpẹ.—Malku 12:17; Owalọ lẹ 5:29.
Hagbẹ Tohọluduta tọn lẹ Tindo Nukunnumọjẹnumẹ Agọ̀ Dogbọn Yé Dali
9. Gando kadaninọ na aihọn go, etẹwẹ yin vogbingbọn ayidonugo tọn he tin to Klistiani fliflimẹ tọn lẹ po Katholiki egbezangbe tọn lẹ po ṣẹnṣẹn?
9 Suhugan ahọluigbagan Lomu tọn lẹ tindo nukunnumọjẹnumẹ agọ dọgbọn Klistiani fliflimẹ tọn lẹ dali bo do homẹkẹn yé. To dido nuhewutu wẹ hia, L’épître à Diognète, he mẹdelẹ lẹ̀n nado yin owhe kanweko awetọ W.M. tọn, lá dọmọ: “Klistiani lẹ nọ nọ aihọn mẹ, ṣigba ma yin apadewhe aihọn lọ tọn to ninọmẹ depope mẹ gba.” To alọ devo mẹ, Pipli Vatican Awetọ, to Osẹ́n Yise Ṣọṣi etọn tọn mẹ, dọ dọ Katholiki dona “din ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn gbọn mahẹ tintindo to nuyiwa aihọn tọn lẹ mẹ” bo “wazọ́n na klandowiwe aihọn tọn sọn gblagbla etọn mẹ.”
10. (a) Nawẹ Klistiani fliflimẹ tọn lẹ yin pinpọnhlan gbọn hagbẹ́ tohọluduta tọn lẹ dali gbọn? (b) Nawẹ Kunnudetọ Jehovah tọn nọ saba yin pinpọnhlan gbọn, podọ etẹwẹ nọ yin nuyiwa yetọn?
10 Whenuhokantọ E.G. Hardy dọ dọ ahọluigbagan Lomu tọn lẹ pọ́n Klistiani fliflimẹ lẹ hlan nado yin “zohunhunnọ osi matindotọ to ninọmẹ de mẹ.” Whenuhokantọ Flanse tọn lọ Étienne Trocmé dọho “osi matindo lọ tọn to ehe mẹ Glẹki po nukunmọnu Lomunu walọdagbenọ lẹ po tẹdo nuhe yé mọ go taidi sinsẹ̀n plọngiglọ Whezẹtẹn waji tọn he bajonọmẹ taun de [Klistiani lẹ].” Wekanhlanmẹ to Jọja Pliny, togan (gouverneur) Lomu tọn heyin Bithynia tọn, po Ahọluigbagan Trajan po ṣẹnṣẹn dohia dọ hagbẹ tohọluduta tọn lẹ na paa tọn tin to wunvi mẹ dogbọn ninọmẹ nugbo sinsẹ̀n Klistiani tọn dali. Mọdopolọ to egbehe, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ saba yin mẹhe ohó yetọn nọ yin nukunnumọjẹemẹ agọ̀ bo tlẹ nọ yin vivlẹ gbọn hagbẹ tohọluduta aihọn tọn lẹ dali. Nalete, Ehe ma nọ paṣa kavi hẹn Kunnudetọ lẹ gbọjọ gba.—Owalọ lẹ 4:13; 1 Pita 4:12, 13.
“Ofi Popo wẹ Yè to Ohó Ylankan dọ do E go Te”
11. (a) Etẹlẹ wẹ yin didọ dogbọn Klistiani fliflimẹ tọn lẹ dali, podọ etẹwẹ ko yin didọ dogbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali? (b) Naegbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma do nọ tindo mahẹ to tonudidọ lẹ mẹ?
11 Gando Klistiani fliflimẹ tọn lẹ go eyin didọ dọmọ: “Na eyin akọta he tọn wẹ, míwlẹ yọnẹn dọ ofi popo wẹ yè to ohó ylankan dọ do e go te.” (Owalọ lẹ 28:22) To owhe kanweko awetọ W.M. tọn mẹ, Celsus heyin kosi lọ sọalọkọ́n dọ sinsẹ̀n Klistiani tọn yin dindọn hlan mẹylankan ogbẹ́ gbẹtọvi lẹ tọn kẹdẹ. Mọdopolọ e ko yin didọ dogbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali dọ “na suhugan yetọn, yé yin hinhẹnwá sọn ada he ylan hugan ogbẹ́ mítọn tọn mẹ.” Whenuhokantọ Ṣọṣi tọn Augustus Neander na linlin dọ “Klistiani lẹ yin didohia taidi gbẹtọ he kú hlan aihọn lọ lẹ, bo ma nọ joawu na nuwiwa ogbẹ̀ tọn lẹpo gba; ... podọ e yin nuhe yè kanbiọ dọ, etẹwẹ ajọwiwa gbẹmẹ tọn na lẹzun, eyin mẹlẹpo taidi yéwlẹ?” Na Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ joagọ sọn mahẹ tintindo to tonudidọ lẹ mẹ wutu, yélọsu ga nọ saba yin whẹsadokọna taidi oṣiọ to ogbẹ́ gbẹtọvi lẹ tọn mẹ. Ṣigba nawẹ yé sọgan yin tonudọtọ bọ to ojlẹ dopolọ mẹ na yin zedagatọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn taidi todido dopo kẹdẹ gbẹtọvi lẹ tọn gbọn? Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yí hogbe apọsteli Paulu tọn lẹ do ayiha mẹ he dọmọ: “Tindo mahẹ to oyajiji mẹ taidi awhanvipẹ dagbe Klisti Jesu tọn. Awhànfuntọ he tin to azọ́n mẹ de ma nọ yí yanwle aihọn tọn lẹ do bla ede gba, to whenuena e yindọ yanwle etọn wẹ nado hẹn homẹ mẹhe yi i do basi awhanvipẹ tọn hùn.”—2 Timoti 2:3, 4, TOB.
12. To nuyiwa titengbe kadaninọ tọn tẹ mẹ wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ di Klistiani fliflimẹ tọn lẹ te?
12 To owe etọn Histoire du christianisme (Glẹnsigbe) mẹ, Weyọnẹntọ K.S. Latourette wlan dọmọ: “Dopo to whẹho lọ lẹ mẹ to ehe mẹ Klistiani fliflimẹ tọn lẹ ma tin to gbekọndopọmẹ hẹ aihọn Græco-Roman tọn te wẹ yin mahẹ tintindo to awhànfunfun mẹ. Na owhe kanweko atọ̀n tintan lẹ wekinkan Klistiani tọn depope he lùn ojlẹ lẹ tọ́n jẹ ojlẹ mítọn mẹ ma nọgodona mahẹ tintindo Klistiani lẹ tọn to awhàn mẹ gba.” Owe Edward Gibbon tọn heyin l’Histoire du déclin et de la chute de l’Empire romain dọmọ: “E ma yọnbasi na Klistiani lẹ, he ma gbẹ́ azọ́ngbàn wiwe hugan yetọn lẹ dai, nado kẹalọyi nuyiwa awhànfuntọ tọn lẹ, whẹdatọ tọn lẹ, kavi ahọvi tọn lẹ gba.” Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mọdopolọ kẹalọyi otẹn de heyin kadaninọ vẹkuvẹku tọn bo nọ hodo nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ heyin kandai basina to Isaia 2:2-4 po Matiu 26:52 po mẹ.
13. Owhẹ̀ tẹwẹ yè sadokọna Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, ṣigba etẹwẹ whẹwhinwhẹn lẹ dohia?
13 Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yin owhẹ̀ whẹndo lẹ gbigbà tọn sadokọna gbọn kẹntọ yetọn lẹ dali. Nugbo, ninọmẹ delẹ nọ tin he mẹ whẹndo lẹ nọ klan to whenuena hagbẹ dopo kavi humọ lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Jesu dọ dọdai dọ ehe na jọ. (Luku 12:51-53) Nalete, lẹndopọ sọha lẹ tọn dohia dọ, alọwle he nọ gbakija na whẹwhinwhẹn ehe tọn wutu yin vonọtaun de. Di dohia, to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ṣẹnṣẹn to France, asu po asi po 1 to 3 mẹ nọ bẹ alọwlemẹ he ma yin Kunnudetọ de hẹn. Ṣogan, sọha gbẹdai tọn to alọwle Kunnudetọ po mẹhe ma yin Kunnudetọ po ṣẹnṣẹn ma yiaga sọ madozẹnzẹn ehe yin otò tọn gba. Etẹwutu wẹ? Apọsteli Paulu po Pita po na ayinamẹ gbọdo nuyọnẹn tọn hlan Klistiani he wlealọ hẹ mayisenọ lẹ, podọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ dovivẹnu nado hodo hogbe yetọn lẹ. (1 Kọlintinu lẹ 7:12-16; 1 Pita 3:1-4) Eyin alọwle to Kunnudetọ po mẹhe ma yin Kunnudetọ po sẹnṣẹn gbakija, afọdide lọ nọ saba wá sọn alọwlemẹ he ma yin Kunnudetọ lọ de. To alọ devo mẹ, fọtọ́n susu alọwle lẹ tọn ko nọ yin hihọ basina na alọwlemẹ lẹ lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ bo jẹ nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ yizan ji to gbẹzan yetọn lẹ mẹ wutu.
Yé yin Klistiani lẹ, Yé Mayin Yise Tindotọ Atọ̀n-to-dopomẹ tọn lẹ Gba
14. Whẹsadokọnamẹ tẹwẹ yin hinhẹnwá sọta Klistiani fliflimẹ tọn lẹ, podọ etẹwutu wẹ ehe yin nuhe jẹagọdo yizan hogbe tọn to aliho paa de mẹ?
14 Nuhe jẹagọdo yizan hogbe tọn to aliho paa de mẹ de wẹ e yin dọ to ahọluigba Lomu tọn mẹ, dopo to whẹsadokọnamẹ he yin hinhẹnwá sọta Klistiani fliflimẹ tọn lẹ wẹ yin dọ yé yin mẹhe ma yí Jiwheyẹwhe sè. Doto Augustus Neander wlan dọmọ: “Mẹhe gbẹ́ yẹwhe kosi lẹ tọn dai lẹ, po mẹhe ma yí Jiwheyẹwhe sè lẹ po, ... wẹ yin oyín paa gbọn ehe dali Klistiani lẹ nọ yin yinyọnẹn to gbẹtọ lẹ ṣẹnṣẹn.” Lehe e yin onu yọyọ do dọ Klistiani lẹ, he nọ sẹ̀n Mẹdatọ ogbẹ̀nọ lọ bo ma yin yẹwhe susu lẹ gba, dona yin nuyiwa hẹ taidi mẹhe ma yí Jiwheyẹwhe sè gbọn kosi lẹ tọn he nọ sẹ̀n nuhe “ma yin yẹwhe wutu, ṣigba azọ́n alọ gbẹtọ tọn wẹ, atin po osé po.”—Isaia 37:19.
15, 16. (a) Etẹwẹ sinsẹ̀nnọ delẹ ko dọ gando Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ go, ṣigba kanbiọ tẹwẹ ehe fọnṣite? (b) Etẹwẹ dohia dọ Kunnudetọ Jehovah tọn yin Klistiani lẹ nugbo nugbo?
15 Onu dopolọ he sọ jẹagọdo yizan hogbe tọn to aliho paa de mẹ ga wẹ yin nugbo lọ dọ to egbehe tohọluduta delẹ to Mẹylọhodotọklisti mẹ gbẹ́ dọ Kunnudetọ Jehovah tọn ma yin Klistiani lẹ gba. Etẹwutu? Na Kunnudetọ lẹ gbẹ́ Atọ̀n-to-dopomẹ dai wutu. Sọgbe hẹ zẹẹmẹ voovo Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ, “Klistiani lẹ wẹ yin mẹhe kẹalọyi Klisti taidi Jiwheyẹwhe lẹ.” To vogbingbọn mẹ na ehe, wezẹhomẹ egbezangbe tọn de basi zẹẹmẹ hogbe yinkọ tọn lọ “Klistiani” taidi “mẹhe yí Jesu Klisti sè podọ mẹhe nọ hodo nuplọnmẹ etọn” podọ “sinsẹ̀n Klistiani tọn” taidi “sinsẹ̀n de he sinai do nuplọnmẹ Jesu Klisti tọn ji po yise lọ po dọ ewọ wẹ visunnu Jiwheyẹwhe tọn.” Pipli tẹwẹ jẹ hugan na zẹẹmẹ ehe?
16 Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ kẹalọyi kunnudenu Jesu lọsu titi tọn gando mẹhe ewọ yin go. E dọmọ: “Ovi Jiwheyẹwhe tọn wẹ yẹn yin,” e ma yin, ‘Jiwheyẹwhe Ovi lọ’ gba. (Johanu 10:36; Yijlẹdo Johanu 20:31 go.) Yé kẹalọyi hodidọ gbọdo apọsteli Paulu tọn gando Klisti go he dọmọ: “Mẹhe, tintin to ohia Jiwheyẹwhe tọn mẹ, ma hia ede nado sọzẹn hẹ Jiwheyẹwhe taidi nude nado hoyí gba.”a (Filippinu lẹ 2:6, TOB) Owe lọ Survivances païennes dans le monde chrétien dọmọ: “Jesu Klisti ma donù whẹho mọnkọtọn [nado yin Atọ̀n-to-dopomẹ he sọzẹn] go pọn gbede gba, podọ fidepope matin to Alẹnu Yọyọ mẹ bọ hogbe lọ ‘Atọ̀n-to-dopomẹ’ sọawuhia te gba. Linlẹn lọ yin alọkẹyi gbọn Ṣọṣi dali to owhe kanweko atọ̀ntọ to okú Oklunọ mítọn tọn godo; podọ dodonu sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lọ tọn yin Kosi tọn pete.” Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ kẹalọyi nuplọnmẹ Owe wiwe lẹ tọn dogbọn Klisti dali. Klistiani wẹ yé yin, e ma yin Atọ̀n-to-dopomẹ yisetọ lẹ gba.
Yé Ma nọ Kọngbedopọ to Nuyiwa lẹ mẹ hẹ Klistiani he po lẹ Gba
17. Etẹwutu wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma do nọ kọngbedopọ hẹ nuyiwa, kavi yise, sinsẹ̀n aihọn tọn lẹ?
17 Lewuwu awe devo he yin bibasi sọta Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wẹ yindọ yé gbẹ nado tindo mahẹ to nuyiwa gbekọndopọ sinsẹ̀n Klistiani tọn he po lẹ mẹ podọ dọ yé nọ tindo mahẹ to nuhe yin yiylọ dọ “mẹhẹntọ po huhlọn po nado yise lẹ.” Masinkọndomẹgo awe ehelẹ yin didọ do Klistiani fliflimẹ lẹ go. Mẹylọhodotọklisti tọn, po Katholiki Orthodox etọn po, po nugonu Plọtẹstan tọn lẹ po, matin ayihaawe yin apadewhe aihọn ehe tọn. Taidi Jesu, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ “ma yin aihọn tọn” gba. (Johanu 17:14) Nawẹ yé sọgan kọnawudopọ to nuyiwa yise dopolọ tọn mẹ hẹ titobasinanu sinsẹ̀n lẹ tọn he nọ nọgodona walọyizan po yise he ma yin Klistiani lẹ tọn po gbọn?
18. (a) Naegbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma sọgan yin ṣinṣanko na sisọalọkọ́n dọ yéwlẹ kẹdẹ wẹ to sinsẹ̀n nugbo lọ basi? (b) To tintindo yise lọ dọ yéwlẹ wẹ tindo sinsẹ̀n nugbo lọ, etẹwẹ sinsẹ̀n Katholiki tọn ma tindo?
18 Mẹnu po whẹwhinwhẹn po wẹ sọgan vlẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ na tintindo yise lọ, dile Klistiani fliflimẹ tọn lẹ tindo do, dọ yewlẹ kẹdẹ wẹ to sinsẹ̀n nugbo lọ basi? Yedọ Ṣọṣi Katholiki tọn, to whenuena e yí yẹnuwiwa do sọalọkọ́n nado tin to gbekọndopọ mẹ hẹ nuyiwa gbenọpọ sinsẹ̀n tọn mẹ, lá dọmọ: “Mí tindo yise dọ sinsẹ̀n nugbo dopo ehe zindonukọn nado tin to Katholiki po Ṣọṣi Apostoliki po mẹ, hlan ehe Oklunọ lọ Jesu zé azọ́ngban hinhẹn ẹn gbayipe to gbẹtọ lẹpo ṣẹnṣẹn tọn na to whenuena e dọ na apọsteli lẹ dọmọ: ‘Enẹwutu mì yì bo hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ.’” (Pipli II Vatican tọn, “Lilá do Mẹdekannujẹ Sinsẹ̀n tọn ji”) Nalete, e họnwun hezeheze dọ, yise mọnkọtọn ma ko pé nado ylọ́n Katholiki lẹ do zohunhun numadikọ tintọnyì nado basi devi lẹ gba.
19. (a) Etẹwẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tindo nujikudo nado wà, podọ po linlẹn tẹ po? (b) Etẹwẹ na yin dogbapọnna to hosọ he na bọdego mẹ?
19 Kunnudetọ Jehovah tọn tindo zohunhun mọnkọtọn. Yé tindo nujikudo nado to kunnude zọnmii dile e na dẹnsọ bọ Jiwheyẹwhe na jlo dọ yé ni wà mọ. (Matiu 24:14) Kunnudide yetọn yin zohunhun tọn ṣigba ma yin huhlọn yido hẹnmẹ tọn gba. E nọ yin whinwhàn gbọn owanyi kọmẹnu tọn dali, e ma yin gbọn wangbẹna gbẹtọvi tọn dali gba. Yé tindo todido dọ susu gbẹtọ lẹ tọn dile e sọgan yọnbasi do na yin whinwhlẹngan. (1 Timoti 4:16) Taidi Klistiani fliflimẹ tọn lẹ, yé nọ dovivẹnu nado “nọ jijọho hẹ omẹ popo.” (Lomunu lẹ 12:18) Lehe yé nọ basi ehe do na yin hodọdeji to hosọ he na bọdego mẹ. (Pọ́n w-F 1/7/93, weda 12.)
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Na hodọdopọ ada ehe tọn to kọndopọmẹ hẹ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ atọ̀n-to-dopomẹ tọn, pọ́n Réveillez-vous! (Flansegbe) 22 septembre 1971, weda 3 jẹ 7.
Gbọn Aliho Dogbapọn tọn Dali
◻ Etẹwẹ do Klistiani fliflimẹ tọn lẹ hia, podọ nawẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ di yé gbọn?
◻ To aliho tẹlẹ mẹ wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ dohia te dọ yé yin tovi dagbe lẹ?
◻ Nawẹ hagbẹ́ tohọluduta tọn lẹ nọ pọn Klistiani fliflimẹ tọn hlan do, podọ be vogbingbọn depope tin to egbehe ya?
◻ Etẹwẹ nujikudo Kunnudetọ lẹ tọn dọ yé tindo nugbo lọ nọ whàn yé nado wà?
[Yẹdide to weda 20]
Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tindo nujikudo nado zindonukọn to kunnudide mẹ dile e na dẹnsọ bọ Jiwheyẹwhe na jlo dọ yé ni to mọ wà
[Yẹdide to weda 25]
Pilati dọmọ: “Mì pọ́n dawe lọ!”—Omẹ lọ he ma yin apadewhe aihọn tọn.—Johanu 19:5
[Asisa Yẹdide tọn]
“Ecce Homo” gbọn A. Ciseri: Florence, Galleria d’Arte Moderna / Alinari/Art Resource, N.Y. dali