Mẹpinplọn sọn Olọn mẹ Wá Sọta Mẹpinplọn Aovi Tọn Lẹ
To ojlẹ godo tọn lẹ mẹ mẹdelẹ na jai sọn yise mẹ, bo nasọ na otó gbigbọ oklọ, po oplọ́n aovi tọn po.”—1 TIMOTI 4:1.
1. Awhànfùnfùn tẹ ṣẹnṣẹn wẹ Klistiani lẹ tin te?
SAA lẹn dewe pọ́n nado to gbẹzan towe lẹpo yizan to awa he ji yè to awhànfun te. Nawẹ e na te do nawe to whenue a ko yì adọzan towe ji nado nọ to awhágbè osò tọn sè bo nọ fọ́n nado to nudidọ bọmbu lẹ tọn sè? Matin homẹhun, to awa delẹ ji to aihọn lọ mẹ, mọpẹpẹ wẹ gbẹtọ lẹ to gbẹnọ te. Nalete, to gbigbọ liho, Klistiani lẹpo wẹ to gbẹnọ to aliho ehe mẹ. Yé tin to awhànfùnfùn daho hugan de ṣẹnṣẹn he ko to nuhẹngble na owhe 6 000 delẹ podọ to azán mítọn gbè e ko sinyẹn dogọ. Etẹwẹ awhàn dẹn-to-aimẹ ehe yin? Awhànfùnfùn nugbo tọn sọta lalo lẹ, heyin mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá sọta mẹpinplọn aovi tọn lẹ wẹ. E ma yin hójijlẹ zẹjlẹgo gba nado ylọ ẹ—e whè gbau to pọndohlanmẹ na nuyiwa dopo to nukundiọsọmẹtọ lọ lẹ tọn mẹ dọ—awhàn matin awubla tọn po okú hẹnwatọ hugan tọn po to whenuho gbẹtọvi lẹ tọn mẹ.
2. (a) Sọgbe hẹ Paulu, ada awe tẹlẹ wẹ to tasọ yede? (b) Etẹ dọ wẹ Paulu te gbọn “yise” dali?
2 Apọsteli Paulu donù ada awe awhàn ehe tọn lẹ go to whenuena e kanwe hlan Timoti dọmọ: “Mọ gbigbọ ko dọ dodo dọ, to ojlẹ godo tọn lẹ mẹ mẹdelẹ na jai sọn yise mẹ, bo nasọ na otó gbigbọ oklọ, po oplọ́n aovi tọn po.” (1 Timoti 4:1) Doayi e go dọ mẹpinplọn aovi lẹ tọn na yin mẹkiklọ tọn taun to “ojlẹ godo tọn lẹ mẹ.” Dile e yin pinpọnhlan do sọn azán Paulu tọn gbè, mí to gbẹnọ to ojlẹ mọnkọtọn de mẹ. Doayi e go, ga dọ, nuhe yin nukundiọsọ to mẹpinplọn aovi tọn lẹ mẹ, wẹ yin “yise.” Tofi, “yise” nọtena mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá, he sinai do ohó gbọdo sọn olọn mẹ wá Jiwheyẹwhe tọn he tin to Biblu mẹ ji. Yise mọnkọtọn yin ogbẹ̀-namẹtọ. E nọ plọ́n Klistiani de nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn. Nugbo he nọ planmẹ sọyì ogbẹ̀ mavọmavọ mẹ wẹ e yin.—Johanu 3:16; 6:40.
3. (a) Etẹwẹ nọ jọ do mẹhe ṣí-awhàn to awhànfùnfùn nugbo po lalo po ṣẹnṣẹn lẹ go? (b) Mẹnu wẹ tin to godona mẹpinplọn aovi lẹ tọn?
3 Mẹdepope he jai sọn nugbo lọ mẹ hẹn ogbẹ̀ madopodo bú. Mẹhe ṣí-awhàn lẹ wẹ yé yin. Lehe e ylan nado jó mẹdetiti do nado yin kiklọ gbọn mẹpinplọn aovi lẹ tọn dali do sọ! (Matiu 24:24) Nawẹ míwlẹ taidi mẹdopodopo sọgan dapana yinyin mẹhe ṣí-awhàn gbọn? Gbọn gbigbẹ́ nuplọnmẹ lalo tọn ehelẹ, he nọ yinuwa na lẹndai “ogán aovi lẹ tọn,” yedọ Satani Lẹgba tọn dai gbidigbidi dali. (Matiu 12:24) To ninọmẹ dọdai tọn mẹ, lalo wẹ nuplọnmẹ Satani tọn lẹ, to whenuena e yindọ Satani wẹ yin ‘otọ́ lalo tọn lọ.’ (Johanu 8:44) Gbadopọnna lehe e yí lalo zan po azọ́nyọnẹn po nado klọ mẹjitọ mítọn tintan lẹ do.
Mẹpinplọn Aovi lẹ tọn Yin Gohunna
4, 5. Lalo tẹwẹ Satani do na Evi, podọ etẹwutu wẹ enẹ do ylan sọmọ?
4 Nujijọ lọ lẹ yin kinkandai to Biblu mẹ to Gẹnẹsisi 3:1-5 mẹ. Gbọn odàn de yiyizan dali, Satani dọnsẹpọ yọnnu lọ Evi bo kanse e dọmọ: “[Be mọwẹ nugbo dọ Jiwheyẹwhe dọ dọ mì ma dona dù sọn atín lẹpo he tin to jipa lọ mẹ ya?, NW]” Kanbiọ lọ taidi dehe ma yin awugblenamẹnu, ṣigba sọ vọ lẹnnupọn deji whladopo dogọ. “Be mọwẹ nugbo?” Satani dọho to avò vivo mẹ, taidi yè ni dọ dọ, ‘Etẹwutu wẹ Jiwheyẹwhe na do dọ onu mọnkọtọn?’
5 To ninọmẹ homẹvọnọ-yinyin etọn mẹ, Evi dohia dọ ehe yin mọ. Ewọ yọ́n mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá do whẹho ehe ji, dọ Jiwheyẹwhe ko dọ na Adam dọ yé na kú eyin yé dù sọn atín oyọnẹn dagbe po oylan po lọ tọn mẹ. (Gẹnẹsisi 2:16, 17) Kanbiọ Satani tọn po kunnudenu po fọ́n ojlo etọn daga, enẹwutu e dotoai dile e to nuzindo nuagokun lọ ji do: “Odàn lọ dọ hlan yọnnu lọ, dọmọ, ‘Mì ma na kú dandan gba.’” Lehe eyin hodidọ ylankan de do sọ! Satani sawhẹdokọna Jehovah, Jiwheyẹwhe nugbo tọn, Jiwheyẹwhe owanyi tọn, Mẹdatọ lọ, dọ e to lalo do na ovi Etọn heyin gbẹtọvi lẹ!—Psalm 31:5; 1 Johanu 4:16; Osọhia 4:11.
6. Nawẹ Satani diọavunnukunsọ dagbewa po nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn po gbọn?
6 Ṣigba Satani sọ dọho humọ. E zindonukọn dọmọ: “Na Jiwheyẹwhe yọnẹn dọ azán he gbè mìwlẹ dù to e mẹ te, whenẹnu wẹ yè na hùn nukun mìtọn, bọ mìwlẹ na tin di Jiwheyẹwhe, bo nọ yọ́n onu dagbe po oylan po.” Sọgbe hẹ Satani, Jehovah Jiwheyẹwhe—he ko wleawu onu susugege tọn sọmọ na mẹjitọ mítọn tintan lẹ—jlo nado hẹnalọdotena yé sọn onu jiawu de mẹ. E jlo nado hẹnalọdotena yé sọn tintin taidi yẹwhe de mẹ. Gbọnmọ dali, Satani diọavunnukunsọ dagbenọ-yinyin Jiwheyẹwhe tọn. Ewọ sọ zé goyiyi po yiyi ojlo do gbẹkọ osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ go po daga, bo to didọ dọ nuyiwa to aliho ehe mẹ na yin alemọyinu. Na nugbo tọn, Satani diọavunnukunsọ nupojipetọ-yinyin Jiwheyẹwhe tọn do nudida Etọn titi lẹ ji, bo to didohia dọ Jiwheyẹwhe ma tindo jlọjẹ depope nado na dogbo nuhe gbẹtọ basi gba.
7. Whetẹnu wẹ mẹpinplọn aovi lẹ tọn yin sisè to tintan whenu, podọ nawẹ yé yin onu dopolọ gbọn to egbehe?
7 Po hogbe Satani tọn enẹlẹ po, mẹpinplọn aovi lẹ tọn jẹ yinyin sisè ji. Mẹpinplọn aovi tọn ehelẹ gbẹsọ nọ zé nunọwhinnusẹ́n he ma yin jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn dopolọ lẹ daga. Kẹdẹdile e basi do to jipa Edẹni tọn mẹ, Satani, dinvie yin awukọndopọ hẹ gbọn omẹ gbigbọnọ atẹṣitọ devo lẹ dali, he gbẹsọ to avunnukundiọsọ jlọjẹ Jiwheyẹwhe tọn nado zé nujinọtedo nuyiwa tọn lẹ dai. E gbẹsọ nọ diọavunnukunsọ nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn bo nọ tẹnpọn nado diọ linlẹn na gbẹtọvi lẹ nado vẹtoli na Otọ́ yetọn olọn mẹ tọn.—1 Johanu 3:8, 10.
8. Etẹwẹ Adam po Evi po hẹnbu to Edẹni, ṣigba nawẹ Jehovah sọawuhia nado yin nugbonọ gbọn?
8 To agọjẹdomẹ tintan enẹ mẹ to avunhiho to mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá po mẹpinplọn aovi lẹ tọn po ṣẹnṣẹn, Adam po Evi po basi dide agọ̀ bo hẹn todido yetọn heyin ogbẹ̀ madopodo tọn bú. (Gẹnẹsisi 3:19) Dile ojlẹ lẹ to jujuwayi bọ agbasa yetọn lẹ jẹ wiwlo ji, yé mọnukunnujẹ mẹhe dolalo po mẹhe dọ nugbo po mẹ hezeheze to Edẹni mẹ dọ́n. Nalete, na owhe kanweko lẹ whẹpo yé do kú to aliho agbasa tọn mẹ, yé lẹzun mẹhe ṣí-awhàn to awhànfùnfùn to nugbo po lalo po ṣẹnṣẹn to whenuena yé yin whẹdana di mẹhe ma jẹ na ogbẹ̀ gbọn Mẹdatọ yetọn, yedọ Asisa ogbẹ̀ tọn lọ dali. Enẹ wẹ yin to whenuena yé kú to aliho gbigbọ tọn de mẹ.—Psalm 36:9; yijlẹdo Efesunu lẹ 2:1 go.
Nuplọnmẹ Aovi tọn lẹ to Egbehe
9. Nawẹ mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá ko tindo kọdetọn dagbe do to owhe kanweko lẹ gblamẹ?
9 Dile eyin kinkandai do to owe Osọhia tọn mẹ, apọsteli Johanu yin hinhẹn sọyì gbọn gbọdo dali biọ “azán Oklunọ tọn mẹ,” ehe bẹjẹeji to 1914. (Osọhia 1:10) To ojlẹ enẹ mẹ Satani po aovi etọn lẹ po yin yinyàn jẹgbonu sọn olọn mẹ wá lẹdo aigba tọn mẹ—yedọ alọhẹndotenamẹ daho de na agọjẹdomẹtọ ehe heyin Mẹdatọ Daho mítọn tọn. Ogbè etọn ma sọ yin sisè bà to olọn mẹ nado to whẹsadokọna devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ gbọzangbọzan bà. (Osọhia 12:10) Nalete, nukọnyìyì tẹwẹ, mẹpinplọn aovi lẹ tọn ko tindo do aigba ji sọn Edẹni whenu gbọ́n? Kandai lọ dọmọ: “Yé sọ yàn dlagọni daho lọ jẹgbonu, odàn hóhó lọ, he yè nọ ylọ Lẹgba, podọ Satani, he nọ to aihọn lẹpo klọ.” (Osọhia 12:9) Aihọn lọ pete ko joawuna lalo Satani tọn lẹ! Abajọ Satani do yin yiylọ “ahọvi aihọn he tọn”!—Johanu 12:31; 16:11.
10, 11. To aliho tẹ mẹ wẹ Satani po aovi etọn lẹ po to nuyiwa gbọn to egbehe?
10 Be Satani jogbe to whenuena yè gbawhàn etọn bo yàn ẹn sọn olọn mẹ ya? Gbede pọ́n! E magbe nado to awhànfùn jẹagọ do mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá po enẹnọ he tẹdo e go gligli lẹ po. Bọdo yinyin yinyàn jẹgbonu sọn olọn mẹ etọn go, Satani zindonukọn to awhànfùnfùn etọn mẹ: “Dlagọni lọ [Satani] gblehomẹ tlala do yọnnusi lọ go, bo sọ tọ́n yì fùnawhàn hẹ ovi etọn he pò lẹ, ehe to osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn yìn, bo sọ hẹn okunnu Klisti tọn go gligli lẹ.”—Osọhia 12:17.
11 To yidogọmẹ na avunhiho hẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ, Satani to sisiọ aihọn lọ po ajọjijla etọn po, bo to vivẹnudo nado ṣinyọnalọ gbẹtọvi lẹ ji. To numimọ Osọhia etọn tọn dopo mẹ heyin azán Oklunọ tọn, apọsteli Johanu mọ gbekanlin atọ̀n he nọtena Satani to yẹhiadonu liho, titobasinanu tonudidọ aigba ji etọn tọn, po huhlọn aṣẹpipa aihọn lọ tọn heyin ojlẹ mítọn tọn po. Sọn onù atọ̀n ehelẹ tọn mẹ wẹ, besé lẹ tọnjẹgbonu sọ́n. Etẹwẹ ehe nọtena? Johanu wlan dọmọ: “Na yé lẹ wẹ gbigbọ aovi lẹ tọn, he to azọ́n jawu wà, he nọ yì ahọlu aigba po aihọn lẹpo po tọn lẹ de, nado bẹ yé pli hlan awhàn azán daho Jiwheyẹwhe Ganhunupo tọn lọ gbè.” (Osọhia 16:14) E họnwun hezeheze dọ, mẹpinplọn aovi lẹ tọn tindo nuyiwadomẹji to aigba ji. Satani po aovi etọn lẹ po gbẹsọ po to avunho sọta mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá, podọ yé na zindonukọn to mọwiwà mẹ kaka yé nado yin hinhẹn po huhlọn po nado doalọte gbọn Jesu Klisti, Ahọlu Messia lọ dali.—Osọhia 20:2.
Yinyọ́n Nuplọnmẹ Aovi lẹ Tọn
12. (a) Etẹwutu wẹ e do yọnbasi nado nọavunte sọta mẹpinplọn aovi lẹ tọn? (b) Nawẹ Satani nọ tẹnpọn nado hẹn lẹndai etọn di gando devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ go gbọn?
12 Be gbẹtọ budisi Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ sọgan nọavunte sọta nuplọnmẹ aovi lẹ tọn ya? Na nugbo tọn yé sọgan, na whẹwhinwhẹn awe wutu. Tintan, na mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá tindo huhlọn taun wutu; podọ awetọ, na Jehovah ko dè ayiha wintinwintin Satani tọn lẹ jẹ gbangba na mí nido sọgan nọavunte sọta yé. Dile apọsteli Paulu dọ do, “mí ma yin madọnanọ oklọ etọn lẹ tọn gba.” (2 Kọlintinu lẹ 2:11) Mí yọnẹn dọ Satani nọ yí homẹkẹn zan taidi aliho de nado hẹn lẹndai etọn di. (2 Timoti 3:12) Nalete, yinukọn hugan yinyin ayiha wintinwintinnọ, e nọ tẹnpọn nado yinuwa do ayiha po ahun mẹhe nọ sẹ̀n Jiwheyẹwhe tọn lẹ po ji. E klọ Evi bo zé ojlo agọ̀ do ahun etọn mẹ. E nọ tẹn onu dopolọ pọ́n to egbehe ga. Paulu wlan hlan Kọlintinu lẹ dọmọ: “Ṣigba obu didi mi, dọ to onu depope mẹ dile odàn klọ Evi gbọn oklọ etọn dali, na yè nikaa hẹn ayiha mìtọn gble sọn malẹnayiawe he tin to Klisti mẹ mẹ.” (2 Kọlintinu lẹ 11:3) Gbadopọnna lehe e ko hẹn linlẹn gbẹtọvi lẹpo tọn gblezọn do.
13. Lalo tẹwẹ Satani do na gbẹtọvi lẹ sọn Edẹni mẹ gbọ́n?
13 Hlan Evi, Satani sawhẹdokọna Jehovah nado to lalo do bo dọ dọ gbẹtọvi lẹ sọgan tin taidi yẹwhe lẹ eyin yé vẹtoli na Mẹdatọ yetọn. Ninọmẹ ylando gbẹtọvi lẹ tọn to egbehe dohia dọ Satani, e ma yin Jehovah, wẹ yin lalonọ lọ. Gbẹtọvi lẹ to egbehe ma yin yẹwhe lẹ gba! Nalete, Satani nọgodona lalo tintan enẹ po lalo devo lẹ po. E zé linlẹn lọ dai dọ alindọn gbẹtọvi lẹ tọn yin jọmaku, he ma nọ kú. Nalete e gbọn mẹwhiwhlepọn dali zé yọnbasi yinyin yẹwhe lẹ tọn to aliho devo mẹ donukọnna gbẹtọvi lẹ. Enẹgodo, sinai do sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lalo enẹ ji, e zé mẹpinplọn olọnzomẹ, lẹwezomẹ, afinyọnnuwiwa, po sinsẹ̀n bibasi tọgbo lẹ tọn po daga. Livi donu kanweko gbẹtọ lẹ tọn gbẹsọ tin to kanlinmọgbenu gbọn lalo ehelẹ dali.—Deutelonomi 18:9-13.
14, 15. Etẹwẹ yin nugbo lọ dogbọn okú po todido gbẹtọvi lẹ tọn po dali na sọgodo?
14 Na nugbo tọn, nuhe Jehovah dọ na Adam yin nugbo. Adam kú nugbo to whenuena e wàylando do Jiwheyẹwhe go. (Gẹnẹsisi 5:5) To whenuena Adam po ovivi etọn lẹ po kú, yé lẹzun alindọn he kú lẹ, mayọ́n nude podọ matin azọ́n. (Gẹnẹsisi 2:7; Yẹwhehodọtọ 9:5, 10; Ezekiẹli 18:4) Na ogú ylando tọn dudu sọn Adam de wutu, alindọn gbẹtọvi lẹpo tọn nọ kú. (Lomunu lẹ 5:12) Nalete, to Edẹni dọ́n, Jehovah dopagbe wiwá okún de tọn he na gbawhàn azọ́n Lẹgba tọn lẹ. (Gẹnẹsisi 3:15) Okun enẹ wẹ yin Jesu Klisti, yedọ Visunnu detọn dopo akàn Jiwheyẹwhe lọsu titi tọn. Jesu kú matin ylando, podọ ogbẹ̀ etọn he e yí do sanvọ lẹzun ofligọ de nado họ̀ gbẹtọvi lẹ sọn ninọmẹ okú yetọn tọn mẹ. Mẹhe yí tonusise do tindo yise to Jesu mẹ lẹ tindo dotẹnmẹ hundote nado mọ ogbẹ̀ madopodo he Adam hẹnbú lọ yí.—Johanu 3:36; Lomunu lẹ 6:23; 1 Timoti 2:5, 6.
15 Ofligọ lọ, wẹ yin todido nujọnu lọ na gbẹtọvi lẹ, e ma yin linlẹn gblo dọ alindọn nọ lùn okú tọ́n wẹ gba. Mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá wẹ ehe yin. Nugbo wẹ. Dohia jiawu owanyi po nuyọnẹn Jehovah tọn po de wẹ e yin ga. (Johanu 3:16) Lehe mí dona yin pẹdidonọ nado sọgan ko hia nugbo ehe podọ bo ko yin hinhẹn jẹ mẹdekannu sọn mẹpinplọn aovi lẹ tọn ehe si to whẹho ehelẹ mẹ do sọ!—Johanu 8:32.
16. Etẹwẹ yin kọdetọn dẹn to aimẹ lẹ to whenuena gbẹtọvi lẹ hodo nuyọnẹn yedetiti tọn?
16 Gbọn lalo etọn lẹ dali to jipa Edẹni tọn mẹ, Satani na tuli Adam po Evi po nado tindo todido lọ nado tin to mẹdekannu sọn Jiwheyẹwhe go podọ nado ganjẹ nuyọnẹn yetọn titi go. To egbehe, mí nọ mọ kọdetọn dẹn to aimẹ lọ lẹ heyin danuwiwa, awusinyẹn akuẹzinzan tọn, awhàn lẹ, po zẹnmasọ daho onu lẹ tọn he tin to aihọn lọ mẹ to egbehe po. Abajọ Biblu do dọmọ: “Nuyọnẹn aihọn he tọn onulu wẹ to Jiwheyẹwhe de.” (1 Kọlintinu lẹ 3:19) Etomọṣo, suhugan gbẹtọvi lẹ tọn gbọn onulu dali nọ jlo nado jiya kakati nado doayi mẹpinplọn Jehovah tọn lẹ go. (Psalm 14:1-3; 107:17) Klistiani lẹ, he kẹalọyi mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá lẹ, nọ dapana aijijẹ biọ omọ̀ enẹ mẹ.
17. “Nuyọnẹn . . . he yè yí lalo do ylọ dọ mọ” tẹwẹ Satani zedaga, podọ etẹwẹ yin sinsẹ́n etọn lẹ?
17 Paulu wlanwe hlan Timoti dọmọ: “Timoti È, pọ́n enẹ he yè na hlan we go, nọ dapana ohó ovọ́ po ohógblo po, po nudindọn ohó nuyọnẹn tọn po, he yè yí lalo do ylọ dọ mọ: ehe mẹdelẹ yíyígbèna ko buali gbọn yise tọn dali.” (1 Timoti 6:20, 21) “Nuyọnẹn” enẹ sọ nọtena mẹpinplọn aovi lẹ tọn ga. To azán Paulu tọn gbè, e yọnbasi na e ni to alọdlẹndo linlẹn agọjẹdoklistigo tọn ehe mẹdelẹ to agun lọ lẹ mẹ to zizedaga. (2 Timoti 2:16-18) To nukọnmẹ, oyọnẹn he yin yiylọ dọ lalo tọn lẹ, taidi Nuyiwa sinsẹ̀n klandovo voovo lẹ tọn po tamẹnuplọnmẹ Glẹki tọn lẹ po, hẹn agun lọ gblezọn. To aihọn lọ mẹ to egbehe, yise dọ Jiwheyẹwhe matin, yise matindo to tintin Jiwheyẹwhe tọn mẹ, tamẹnuplọnmẹ nulẹ tin yededenu tọn lẹ, po homọdọdo Biblu go tọ́ lẹ po yin apajlẹ oyọnẹn heyin yiylọ dọ lalo tọn lẹ, taidi linlẹn he ma sọgbe hẹ owe wiwe he nọ yin zize daga gbọn agọjẹdoklistigotọ egbezangbe tọn lẹ dali. Sinsẹ́n oyọnẹn heyin yiylọ dọ lalo tọn ehelẹ nọ yin mimọ to doyìyì walọyizan tọn mẹ, osi matindo gbayipe na tohọluduta, nugbomadọ, po ṣejannabi po he nọ dohiagona titonu Satani tọn.
Titẹdo Mẹpinplọn Sọn Olọn mẹ wá go Gligli
18. Mẹnu lẹ to egbehe wẹ nọ din mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá?
18 Dile e tlẹ yindọ Satani ko to aigba lọ siọ po mẹpinplọn aovi tọn lẹ po sọn ojlẹ Edẹni tọn mẹ gbọ́n, mẹdelẹ ko tin he nọ saba din mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá mọ. Sọha omẹ mọnkọtọn lẹ tọn biọ livi lẹ mẹ to egbehe. Yé bẹ pipotọ Klistiani mẹyiamisisadode lẹ tọn he tindo todido diun heyin gandu hẹ Jesu tọn to Ahọluduta olọn tọn mẹ po gbẹtọ susugege “lẹngbọ devo lẹ” tọn he to jijideji ehe todido yétọn yin nado dugu lẹdo aigba Ahọluduta enẹ tọn hẹn. (Matiu 25:34; Johanu 10:16; Osọhia 7:3, 9) To egbehe, omẹ ehelẹ ko yin bibẹpli do titobasinanu lẹdo aihọn pe tọn lọ mẹ hlan ehe hogbe Isaia tọn lẹ yin yiyizan na dọmọ: “Ovi towe lẹpo na sọ yin pinplọn sọn Oklunọ de, jijọho ovi towe lẹ tọn na sù.”—Isaia 54:13.
19. Etẹwẹ yinyin pinplọn gbọn Jehovah dali bẹhẹn?
19 Yinyin pinplọn gbọn Jehovah dali zẹẹmẹdo nuhe hugan yinyọ́n sinsẹ̀n-nuplọnmẹ nugbo—nalete nujọnu wẹ enẹ yin ga. Jehovah nọ plọn mí lehe yè nọ nọgbẹ̀ do, lehe mí na yí mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá zan do na gbẹzan mẹdetiti tọn mítọn. Di apajlẹ, mí nọ nọavunte sọta ṣejannabinọ-yinyin, fẹnnuwiwa, po gbigbọ mẹdekannujẹ tọn po he gbayipe to aihọn he mẹ mí tin te. Mí yọ́n yanwle ovọ́ adọkunnu tọn to aihọn ehe mẹ na nuhe e yin—yedọ he nọ hẹn okú wá. (Jakobu 5:1-3) Mí ma nọ wọnji mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá lọ go he yin didohia to hogbe apọsteli Johanu tọn mẹ pọn gbede he dọmọ: “Mì yiwanna aihọn blo, kavi onu he tin to aihọn mẹ. Eyin mẹde yiwanna aihọn, owanyi Otọ́ tọn ma tin to ewọ mẹ gba.”—1 Johanu 2:15.
20, 21. (a) Etẹwẹ Satani nọ yizan to vivẹnudido etọn lẹ mẹ nado tọ́nnukunna gbẹtọvi lẹ? (b) Dona tẹlẹ wẹ nọ wá na enẹnọ he tẹdo mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá go gligli lẹ?
20 Nuyiwadomẹji nuplọnmẹ aovi lẹ tọn lẹ do mẹhe ji e yinuwado lẹ yin mimọ to hogbe Paulu tọn lẹ mẹ hlan Kọlintinu lẹ: “[Satani] ko tọ́nnukunna nuyọnẹn omẹ he ma yise lẹ tọn, na hinhọ́n wẹndagbe gigonọ Klisti tọn tọn, mẹhe yin apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn, ma na do họnun hlan yé.” (2 Kọlintinu lẹ 4:4) Satani na jlo nado tọ́nnukunna Klistiani nugbo lẹ to aliho ehe mẹ ga. To Edẹni mẹ dọ́n, e yí odàn de zan nado klọ dopo to devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ. To egbehe, e nọ yí sinimoto danuwiwa tọn po fẹnnuwiwa po gọna tito-to-whinnu televiziọn tọn lẹ po zan. E nọ diọkọ na nudọnamẹ ladio tọn, owe lẹ tọn, po ohunhiho tọn po nado hẹn lẹndai etọn di. Awhanfunnu huhlọnnọ he e tindo wẹ yin ogbẹ́ ylankan. (Howhinwhẹn lẹ 4:14; 28:7; 29:3) Nọ saba doayi onu mọnkọtọn lẹ go na nuhe yé yin—yedọ nuyizan po mẹpinplọn aovi tọn lẹ po.
21 Flindọ, hogbe Satani tọn lẹ to Edẹni yin lalo lẹ; hogbe Jehovah tọn lẹ sọawuhia nado yin nugbo. Sọn azán dowhenu tọn enẹlẹ whenu gbọ́n, onu dopolọ ko zindonukọn nado to whẹho lọ yin. Satani ko yí whelẹponu do sọawuhia nado yin lalonọ, podọ mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá ko yin nugbo magboawupo. (Lomunu lẹ 3:4) Eyin mí tẹdo Ohó Jiwheyẹwhe tọn go gligli, mí na nọ saba tin to ada awhangbigba to nugbo po lalo lẹ po tọn ji janwẹ. (2 Kọlintinu lẹ 10:4, 5) To whelọnu lo, mì gbọ mí ni yin nujikudonọ nado gbẹ mẹpinplọn aovi tọn lẹpo dai. To aliho enẹ mẹ mí na doakọnna kaka jẹ ojlẹ lọ mẹ whenuena awhàn lọ to nugbo po lalo po ṣẹnṣẹn na wá opodo. Nugbo na ko gbawhàn niyẹn. Satani na tọ́n sọn aimẹ, podọ mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá kẹdẹ wẹ na nọ yin sisè to aigba ji.—Isaia 11:9. (Pọ́n w-F 1/4/94, weda 9.)
Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?
◻ Whetẹnu wẹ mẹpinplọn aovi tọn lẹ yin sisè to tintan whenu?
◻ Lalo tẹlẹ wẹ yin zizedaga gbọn Satani po aovi etọn lẹ po dali?
◻ To aliho tẹlẹ mẹ wẹ Satani to nuyiwa te hugan to egbehe?
◻ Etẹwẹ Satani nọ yizan nado zé mẹpinplọn aovi tọn lẹ daga?
◻ Dona tẹlẹ wẹ yin mẹhe tẹdo mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá go gligli lẹ tọn?
[Yẹdide to weda 5]
Mẹpinplọn aovi lẹ tọn yin sisè to tintan whenu to jipa Edẹni tọn mẹ
[Yẹdide to weda 6]
Mẹpinplọn sọn olọn mẹ wá dogbọn ofligọ po Ahọluduta lọ po dali zé todido dopo kẹdẹ lọ donukọnna gbẹtọvi lẹ