“Mì Nọtepọn Mi”
“Enẹwutu mì nọtepọn mi wẹ Oklunọ dọ.”—ZẸFANIA 3:8.
1. Nugbẹnamẹ tẹwẹ yin nina gbọn yẹwhegan Zẹfania dali, podọ naegbọn ehe do yin ojlonu de na mẹhe tin to ogbẹ̀ to egbehe lẹ?
“AZÁN daho Oklunọ tọn tin sẹpọ.” Awhágbe avase tọn ehe yin dido gbọn yẹwhegan Zẹfania dali to owhe kanweko ṣinawetọ J.W.M. ṣẹnṣẹn. (Zẹfania 1:14) To owhe 40 po 50 lẹ po gblamẹ, dọdai lọ yin hinhẹndi to whenuena azán whẹdida hinhẹnṣẹ Jehovah tọn wá Jelusalẹm ji podọ do akọta he diọavunnukunsọ nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn gbọn nuyiwa to aliho ylankan mẹ hẹ omẹ etọn lẹ dali. Naegbọn ehe do yin ojlofọndotenamẹnu de na gbẹtọ he to gbẹnọ to vivọnu owhe kanweko 20tọ ehe tọn lẹ? Mí to gbẹnọ to ojlẹ lọ mẹ to whenuena “azán daho” godo tọn Jehovah tọn to dindọnsẹpọ po awuyiya po. Kẹdẹdile e te do to ojlẹ Zẹfania tọn mẹ, “adi zogbe” Jehovah tọn na gbajẹgbonu to madẹnmẹ sọta nuhe sọgbe hẹ Jelusalẹm egbezangbe tọn—yèdọ Mẹylọhodotọklisti—po akọta he nọ yinuwa to aliho agọ̀ mẹ hẹ omẹ Jehovah tọn lẹ bo nọ diọavunnukunsọ nupojipetọ-yinyin to wẹkẹ lẹpo ji tọn etọn po.—Zẹfania 1:4; 2:4, 8, 12, 13; 3:8; 2 Pita 3:12, 13.
Zẹfania—Kunnudetọ Adọgbotọ De
2, 3. (a) Etẹwẹ mí yọnẹn dogbọn Zẹfania dali, podọ etẹwẹ dohia dọ kunnudetọ adọgbotọ Jehovah tọn de wẹ e yin? (b) Nugbo tẹlẹ wẹ gọalọna mí nado yọ́n ojlẹ po nọtẹn dọdai Zẹfania tọn po?
2 Onú susu de ma yin didọ dogbọn yẹwhegan Zẹfania dali gba, mẹhe yinkọ etọn (to Heblu, Tsephan·yahʹ) zẹẹmẹdo “Jehovah Ko Whla (Ze Whla).” Ṣigba, gbọnvona yẹwhegan devo lẹ, Zẹfania wleawu kúnkan etọn jẹ whẹndo ẹnẹtọ mẹ, yigodo jẹ “Hẹzekia” de. (Zẹfania 1:1; yijlẹdo Isaia 1:1; Jẹlemia 1:1; Ezekiẹli 1:3 go.) Na ehe yin nupaṣamẹ sọmọ wutu suhugan zẹẹmẹ-basitọ lẹ tọn do tọgbo daho etọn hia taidi Ahọlu nugbonọ Hẹzekia. Eyin ewọ yin ahọlu nugbonọ de, to whelọnu lo, be kúnkan ahọlu tọn mẹ wẹ Zẹfania tọ́n sọn, podọ ehe na ko sọ hẹn whẹgbledomẹ etọn zun dehe tindo zẹẹmẹ po dehe yinuwadomẹji po na ahọvi Juda tọn lẹ bo ko dohia dọ kunnudetọ po yẹwhegan adọgbotọ Jehovah tọn de po wẹ e yin. Akọjijẹ ganji etọn hẹ ninọmẹ Jelusalẹm tọn po nuhe to jijọ to lẹdo akanmaho lọ tọn po dohia dọ e sọgan ko lá whẹdida Jehovah tọn to Jelusalẹm lọsu mẹ.—Pọ́n Zẹfania 1:8-11, nudọnamẹ odò tọn (NW).
3 Dehe jẹ na ayidonugo hugan wẹ yin nugbo lọ dọ, to whenuena e yindọ Zẹfania lá whẹdida sọn olọn mẹ wá sọta “ahọvi” Juda tọn lẹ (mẹhe diyin lẹ, kavi gbetahọlu lẹ) gọna “visunnu ahọlu tọn lẹ,” e ma dọho gando ahọlu lọsu go gbede to homọdọdomẹgo etọn mẹ gba.a (Zẹfania 1:8; 3:3) Dile e tlẹ yindọ, ehe dohia dọ jọja Ahọlu Josia ko do ojlo hia na sinsẹ̀n-bibasi wiwé ṣeke, to pọndohlan ninọmẹ lọ he yin agọjẹdo gbangba gbọn Zẹfania dali, e họnwun dọ e ma ko bẹ́ diọdo sinsẹ̀n tọn etọn lẹ jẹeji gba. Ehe lẹpo dohia dọ Zẹfania dọ dọdai to Juda to bẹjẹeji owhe Josia tọn lẹ whenu, yèdọ mẹhe duahọlu sọn 659 jẹ 629 J.W.M. Dọdai zohunhunnọ Zẹfania tọn matin ayihaawe na huhlọn aṣejininọ Josia tọn sọta boṣiọ-sinsẹ̀n, danuwiwa, po mẹhodu he gbayipe to Juda po to ojlẹ enẹ mẹ bosọ na tuli tito nukọnmẹ etọn tọn sọta boṣiọ-sinsẹ̀n.—2 Otannugbo lẹ 34:1-3.
Whẹwhinwhẹn lẹ na Adi Zogbe Jehovah Tọn
4. To hogbe tẹlẹ mẹ wẹ Jehovah do homẹgble etọn hia sọta Juda po Jelusalẹm po te?
4 Jehovah tindo whẹwhinwhẹn dagbe nado gblehomẹ do nukọntọ po tòmẹnu Juda tọn lẹ po go gọna tòdaho etọn Jelusalẹm. Gbọn yẹwhegan etọn Zẹfania dali, e dọmọ: “Yẹn na dlẹn alọ ṣie jẹgbonu do Juda ji, podọ do tòmẹnu Jelusalẹm tọn lẹpo ji; yẹn bo nasọ sán pipotọ Baali tọn sẹ sọn otẹn he mẹ, podọ oyín Kẹmalimi tọn po yẹwhenọ lẹ po; po yé he to awhànpa olọn tọn litaina to ohọta aga lẹ po; po yé he to taliai lẹ po, he to whiwhle hlan Oklunọ bosọ to whiwhle gbọn ahọlu yetọn dali.”—Zẹfania 1:4, 5.
5, 6. (a) Etẹwẹ yin ninọmẹ sinsẹ̀n tọn to Juda to ojlẹ Zẹfania tọn mẹ? (b) Etẹwẹ yin ninọmẹ ahọvi po whẹ̀datọ Juda tọn lẹ po gọna gbẹdohẹmẹtọ yetọn lẹ tọn tọn?
5 Juda yin hinhẹnflu po hùnwhẹ winyandomẹ sinsẹ́nnọ tọn heyin sinsẹ̀n-bibasi Baali tọn po, sunwhlẹvu pinpọn aovi tọn, po sinsẹ̀n-bibasi hlan yẹwhe kosi tọn lọ yèdọ Kẹmalimi po. Eyin Kẹmalimi yin onú dopolọ po Molẹki po, dile mẹdelẹ dọ do, to whelọnu lo, be sinsẹ̀n-bibasi lalo Juda tọn bẹ́ osùnú ovivu lẹ yiyi do sanvọ́ hẹn ga. Nuwiwa sinsẹ̀n tọn mọnkọtọn lẹ yin awuhiọnu de to nukun Jehovah tọn lẹ mẹ. (1 Ahọlu lẹ 11:5, 7; 14:23, 24; 2 Ahọlu lẹ 17:16, 17) Yé hẹn ẹn gblehomẹ jẹ obá he yiaga de mẹ to whenuena e yindọ boṣiọ-sẹ̀ntọ lọ lẹ gbẹsọ nọ whle to oyín Jehovah tọn mẹ. E ma nasọ kẹalọyi mawé sinsẹ̀n bibasi mọnkọtọn tọn ba podọ na sán yẹwhenọ kosi atẹṣitọ mọnkọtọn lẹ sẹ sọn aimẹ.
6 Humọ, ahọvi po whẹdatọ Juda tọn lẹ po jẹgló. Ahọvi etọn lẹ taidi “kinnikinni he to lili” he jẹma, podọ whẹ̀datọ etọn lẹ yin jijlẹdo “ohla” he to mẹhe yé na tlẹndu dín. (Zẹfania 3:3) Awhànvipẹ́ yetọn lẹ yin whẹsadokọna nado “yí huhlọnnu po oklọ po do gọ́ owhé mẹmẹnu yetọn tọn.” (Zẹfania 1:9) Ojlo agbasanu tọn gbayipe. Mẹsusu to dotẹnmẹ ninọmẹ lọ tọn yizan nado bẹ́ adọkunnu pli.—Zẹfania 1:13.
Ayihaawe Tintindo lẹ Dogbọn Azán Jehovah Tọn Dali
7. Nawẹ dọdai Zẹfania tọn dọ dọ e na dẹnsọ whẹpo “azán daho Oklunọ tọn” nido wá, podọ etẹwẹ yin ninọmẹ gbigbọmẹ suhugan Ju lẹ tọn tọn?
7 Dile mí ko mọ do, ninọmẹ nugbajẹmẹji sinsẹ̀n bibasi tọn he gbayipe to azán Zẹfania tọn gbè dohia dọ e dotana azọ́n etọn taidi kunnudetọ po yẹwhegan po whẹpo Ahọlu Josia do bẹ́ nuyiwa etọn tọn jẹeji sọta boṣiọ-sinsẹ̀n, to nudi 648 J.W.M. (2 Otannugbo lẹ 34:4, 5) To whelọnu lo, yọnbasi lọ tin dọ, Zẹfania dọ dọdai e whè gbahu na owhe 40 whẹpo “azán daho Oklunọ tọn” do wá ahọluduta Juda tọn ji. To gblagbla ojlẹ lọ tọn mẹ, suhugan Ju lẹ tọn tindo ayihaawe bo ‘lẹkọ’ sọn sinsẹ̀n-bibasi hlan Jehovah kọ̀n, bo lẹzun mẹhe ma tindo ojlo depope ba. Zẹfania dọho dogbọn mẹhe ma “ko din oklunọ . . . mọ ma sọ kàn ewọ biọ gba” lẹ dali. (Zẹfania 1:6) Kunnudenu dohia dọ, dopodopo mẹhe tin to Juda lẹ tọn yin ojlo matindotọ, bo ma kiya dogbọn Jiwheyẹwhe dali.
8, 9. (a) Naegbọn Jehovah nado dindona “omẹ he yè hẹn tli to owhà yetọn lẹ ji”? (b) To aliho tẹlẹ mẹ wẹ Jehovah na na ayidonugo hlan tòmẹnu Juda tọn lẹ po tovi yetọn lẹ po gọna nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ gbọn?
8 Jehovah hẹn lẹndai etọn zun yinyọnẹn nado dindona mẹhe to alọsọakọn nado yin omẹ etọn lẹ. To mẹhe to yiylọ yedelẹ dọ sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ mẹ, e na din mẹhe nọ tindo ayihaawe gando nugopipe kavi linlẹn etọn go nado dádo whẹho gbẹtọvi lẹ tọn mẹ mọ. E dọmọ: “E nasọ wá jọ to ojlẹ nẹ mẹ, wẹ yẹn na yí miyọngban lẹ do din Jelusalẹm pe; yẹn bo nasọ dlapọn to omẹ he yè hẹn tli to owhà yetọn lẹ ji, he didọ to ayiha yetọn mẹ dọ, Oklunọ ma to dagbe na wà, mọ e ma sọ to oylan na wà gba.” (Zẹfania 1:12) Hodidọ lọ “omẹ he yè hẹn tli to owhà yetọn lẹ ji” (he nọtena ahàn didà) dlẹnalọdo mẹhe ma ko sinai do fidopo, taidi owhà de to odò gàngbá de tọn, podọ he ma jlo nado yin tuklado gbọn nulilá tintin to yakẹ whẹho gbẹtọvi lẹ tọn mẹ didado sọn olọn mẹ wá depope dali.
9 Jehovah na na ayidonugo hlan tomẹnu Juda po Jelusalẹm tọn lẹ po podọ hlan yẹwhenọ yetọn lẹ he ko dọ̀n sinsẹ̀n-bibasi etọn wlùdopọ po nuwiwa kosi lẹ tọn po. Eyin yé tindo numọtolanmẹ hihọ́ tọn, taidi to hinhọ́n zinvlu tọn mẹ nkọtọn to adó Jelusalẹm tọn lẹ gblamẹ, e na din yé mọ taidi po miyọngban họnwun gblegede de he na tá do zinvlu gbigbọmẹ tọn fie yé din fibẹtado te. E na whàn yé sọn ojlo matindo sinsẹ̀n tọn yetọn mẹ, tintan gbọn owẹ̀n whẹdida dobunamẹ tọn lẹ dali, enẹgodo gbọn whẹdida enẹlẹ hinhẹnṣẹ dali.
“Azán Daho Oklunọ Tọn Tin Sẹpọ”
10. Nawẹ Zẹfania basi zẹẹmẹ “azán daho Oklunọ tọn” gbọn?
10 Jehovah gbọdo Zẹfania nado lá dọmọ: “Azán daho Oklunọ tọn tin sẹpọ, e tin sẹpọ bosọ to unklẹn susu, yèdọ ogbè azán Oklunọ tọn lọ tọn; omẹ huhlọnnọ lọ to awhádo finẹ vivẹvivẹ.” (Zẹfania 1:14) Na nugbo tọn azán vivẹ́ lẹ tin to nukọnna mẹlẹpo—yèdọ yẹwhenọ lẹ, ahọvi lẹ, po gbẹtọ lọ lẹ po—he gbẹ́ nado setonuna avase lọ bo lẹgọ do sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke lọ kọ̀n. To zẹẹmẹ bibasi do azán whẹdida hinhẹnṣẹ enẹ tọn tọn ji, dọdai lọ zindonukọn dọmọ: “Azán homẹgble tọn de wẹ azán nẹ, azán tukla po nukunbibia po tọn de, azán ohẹngú po ovọ́jẹ po tọn de, azán zinvlu po avivi po tọn de, azán aslọ lẹ po zinvlu titli po tọn de, azán opẹ̀n po zinhihò po tọn de, do tòdaho dòkọ́nọ lẹ go, po do atọ̀họ̀ yiaga lọnglọnẹnmẹ tọn lẹ po go.”—Zẹfania 1:15, 16.
11, 12. (a) Owẹ̀n whẹdida tọn tẹwẹ yin lilá sọta Jelusalẹm? (b) Be kọdetọn dagbe to agbasanu lẹ mẹ na whlẹn Ju lẹ ya?
11 To owhe ao vude lẹ gblamẹ poun, awhànfuntọ Babilọni tọn lẹ na gbà biọ Juda mẹ. Jelusalẹm ma na họngán gba. Ohọ̀ fininọ etọn tọn lẹ po ajọ́tò etọn lẹ po na yin vivasudo. “Podọ to azán nẹ gbè, wẹ Oklunọ dọ, hùnhlúngbè awhá de tọn na tin to finẹ sọn owhèvi họngbo mẹ, po hùkluhú de po sọn Miṣnẹ mẹ, po awhágbe gángán de po sọn okọta lẹ mẹ. Mì dohuklúhú, mì tòmẹnu Maktẹṣi tọn emi [apadewhe Jelusalẹm tọn], na omẹ ajọtọ Kanani tọn lẹ yin wọwọ́: yé he yè yí fataka do bú lẹpo wẹ yè sán sẹ.”—Zẹfania 1:10, 11, nudọnamẹ odò tọn NW.
12 To gbigbẹ́ nado kẹalọyi dọ azán Jehovah tọn tin sẹpọ, suhugan Ju lẹ tọn tlọ̀ biọ yanwle ajọwiwa mẹhẹnzun adọkunnọ lẹ mẹ. Ṣigba gbọn yẹwhegan nugbonọ etọn Zẹfania dali, Jehovah dọ dọdai dọ adọkun yetọn na yin “gblannu de, podọ owhé yetọn lẹ ojẹvọ́ de.” Yé ma na nù vẹnhàn he yé dà gba, podọ “mọ fataka yetọn po sika yetọn po ma na tin sọgan nado whlẹn yé to azán homẹgble Oklunọ tọn tọn lọ mẹ gba.”—Zẹfania 1:13, 18.
Akọta Devo lẹ Yin Whẹdana
13. Owẹ̀n whẹdida tọn tẹwẹ Zẹfania lá sọta Moabi, Amọni, po Asilia po?
13 Gbọn yẹwhegan etọn Zẹfania dali, Jehovah sọ do homẹgble etọn hia sọta akọta he ko yinuwa to aliho agọ̀ mẹ do omẹ etọn go lẹ. E lá dọmọ: “Yẹn ko sè ovlẹ Moabi tọn, po avlẹda ovi Amọni tọn lẹ tọn lẹ po, he yé ko do to omẹ ṣie lẹ vlẹ, bosọ hẹn yede klo do agbóji yetọn go. Enẹwutu le yẹn togbẹ̀, wẹ Oklunọ awhànpa lẹ tọn dọ, Jiwheyẹwhe Islaeli tọn, Nugbonugbo Moabi na tin di Sọdọmi, podọ ovi Amọni tọn lẹ di Gomọla, nutindo azọ́zòmaliagbà lẹ tọn, po ojẹdò lẹ po, po ovọ́jẹ whepoponu de po. . . . Podọ ewọ na dlẹn alọ etọn jẹgbonu do agewaji go, bosọ và Asilia súdo; bo nasọ hẹn Nineve zùn ovọ́jẹ de, bosọ hú taidi [danfafa].”—Zẹfania 2:8, 9, 13.
14. Kunnudenu tẹwẹ tin dọ akọta jonọ lẹ ‘jlayinna yede’ to Islaelivi lẹ po Jiwheyẹwhe yetọn, Jehovah po nukọn?
14 Moabi po Amọni po yin kẹntọ dẹn-to-aimẹ Islaeli tọn lẹ. (Yijlẹdo Whẹdatọ 3:12-14 go.) Zannu Moabi tọn, he tin to Nuhoho-bẹdotẹn Louvre tọn to Paris tindo nukinkan sakla tọn de gbọn Ahọlu Moabi tọn lọ Meṣa dali. E gbọn goyiyi dali do na linlin lehe e hò otò Islaeli tọn susu lẹ yí gbọn alọgọ yẹwhe etọn Ṣimoṣi tọn dali. (2 Ahọlu lẹ 1:1) Jẹlemia, yèdọ omẹ ojlẹ dopolọ mẹ tọn po Zẹfania po, dọho gando Amọninu lẹ go taidi mẹhe yí aigba Gadi Islaeli tọn to oyín yẹwhe yetọn Malcam tọn mẹ. (Jẹlemia 49:1) Na nuhe du Asilia, Ahọlu Ṣalmanẹseli V ko dosla lẹdo bo ko yí Samalia to nudi owhe kanweko dopo jẹnukọnna azán Zẹfania tọn gbe. (2 Ahọlu lẹ 17:1-6) Ojlẹ vude godo, Ahọlu Sẹnakelibi fọ́ngu do Juda ji, bo hò tòdaho dòkọ́nọ etọn susu lẹ yí, bo tlẹ sọ dobuna Jelusalẹm. (Isaia 36:1, 2) Na nugbo tọn hoyidọtọ ahọlu Asilianu lẹ tọn lọ jlayinna ede to Jehovah nukọn to whenuena e to gbejijo Jelusalẹm tọn biọ.—Isaia 36:4-20.
15. Nawẹ Jehovah na dowinyan yẹwhe akọta he jlayinna yede to omẹ etọn lẹ nukọn gbọn?
15 Psalm 83 dọhodo sọha akọta delẹ tọn ji, gọna Moabi, Amọni, po Asilia po, he jlayinna yede to Islaeli nukọn, bo gbọn nsọle-yinyin dali do dọmọ: “Mì wá, mì gbọ mí ni gbidi yé na yé nikaa yin akọta ba, na oyín Islaeli tọn sọ yin finflin ba blo.” (Psalm 83:4) Yẹwhegan Zẹfania lá po adọgbigbo po dọ akọta goyitọ ehe lẹ po yẹwhe yetọn lẹ po na yin winyando gbọn Jehovah awhànpa lẹ tọn dali. “Ehe wẹ yé na tindo na sakla yetọn, na yé ko vlẹ bosọ jlayinna yede to omẹ Oklunọ awhànpa lẹ tọn tọn ji wutu. Oklunọ na yin osinọ hlan yé: na ewọ na hẹn vodun aigba lọ tọn lẹpo kúhuvẹ́; gbẹtọ lẹ nasọ nọ litaina ewọ, omẹ dopodopo sọn otẹn etọn mẹ, yèdọ ohùtóigba akọta lẹ tọn lẹpo.”—Zẹfania 2:10, 11.
“Mì Nọtepọn Mi”
16. (a) Na mẹnu lẹ wẹ dindọnsẹpọ azán Jehovah tọn tọn yin asisa ayajẹ tọn de na, podọ etẹwutu? (b) Oylọ-basinamẹ zohunhun tọn tẹwẹ tọnjẹgbonu hlan pipotọ nugbonọ ehelẹ?
16 To whenuena samùmù gbigbọmẹ tọn, ayihaawe tintindo, boṣiọ-sinsẹ̀n, mẹhodu, po ojlo agbasanu lẹ tọn po gbayipe to nukọntọ lẹ po suhugan tòmẹnu Juda po Jelusalẹm tọn lẹ po ṣẹnṣẹn, e họnwun dọ Ju nugbonọ delẹ na ko dotoai hlan avase dọdai Zẹfania tọn lẹ. Yé blawu na nuwiwa osùnú ahọvi, whẹ̀datọ, po yẹwhenọ Juda tọn lẹ po tọn. Nulilá Zẹfania tọn lẹ yin asisa homẹmiọnnamẹ tọn hlan omẹ nugbonọ ehelẹ. Kakati nido yin awufiẹsanu de, dindọnsẹpọ azán Jehovah tọn yin asisa ayajẹ tọn de na yé, na e na hẹnalọdotena nuwiwa osùnú mọnkọtọn lẹ. Pipotọ nugbonọ ehelẹ setonuna oylọ-basinamẹ zohunhunnọ Jehovah tọn dọmọ: “Enẹwutu mì nọtepọn mi wẹ Oklunọ dọ, kakajẹ azán he gbè yẹn fọ́n tite jẹ amánà lọ kọ̀n: na whẹdida ṣie wẹ nado ṣinyan akọta lẹ, na yẹn nido pli ahọludu lẹ dopọ, nado kọ̀n homẹgble ṣie do yé ji, yèdọ adi zogbe ṣie lẹpo.”—Zẹfania 3:8.
17. Whetẹnu podọ nawẹ owẹ̀n whẹdida Zẹfania tọn lẹ bẹjẹeji nado yin hinhẹndi do akọta lẹ ji?
17 Mẹhe setonuna avase enẹlẹ ma yin pipaṣa gba. Mẹsusu nọgbẹ̀ nado mọ hẹndi dọdai Zẹfania tọn tọn. To 632 J.W.M., Nineve yin wiwle bo yin vivasudo gbọn awhàngọnu Babilọninu lẹ, Media, po omẹ madosọha devo sọn agewaji, vlavo Scythians lẹ tọn dali. Whenuhodọtọ Will Durant na linlin dọmọ: “Awhanpa Babilọninu lẹ tọn de to Nabopolassar glọ kọnawudopọ hẹ awhànpa Medianu lẹ tọn de to Cyaxares glọ gọna madosọha Scythians lẹ tọn sọn Caucasus, podọ to awubibọ po awuyiya po mẹ wle tòdaho dòkọ́nọ agewaji tọn. . . . To nukunwhiwhe dopo mẹ Asilia busẹ sọn whenuho mẹ.” Nuhe Zẹfania dọ dọdai etọn lọ pẹpẹ niyẹn.—Zẹfania 2:13-15.
18. (a) Nawẹ whẹdida sọn olọn mẹ wá yin hinhẹnṣẹ do Jelusalẹm ji gbọn, podọ etẹwutu? (b) Nawẹ dọdai Zẹfania tọn gando Moabi po Amọni po go yin hinhẹndi gbọn?
18 Susu Ju he nọtepọn Jehovah lẹ nọgbẹ̀ nado mọ whẹdida etọn lẹ he yin hinhẹnṣẹ do Juda po Jelusalẹm po ji. Gando Jelusalẹm go, Zẹfania ko dọ dọdai dọmọ: “Dindọn hlan ewọ he yin atẹ̀nọ podọ gbigbletọ, hlan tòdaho nukunbianọ lọ! Ewọ ma setonuna ogbè lọ gba; ewọ ma yí oplọn lọ gba; ewọ ma dotu to Oklunọ mẹ gba; ewọ ma dọ̀n sẹpọ jẹ Jiwheyẹwhe etọn de gba.” (Zẹfania 3:1, 2) Na nugbonọ mayin etọn wutu, Jelusalẹm yin osla do lẹdo whlaawe gbọn Babilọninu lẹ dali bo yin vivasudo to godo mẹ to 607 J.W.M. (2 Otannugbo lẹ 36:5, 6, 11-21) Na nuhe du Moabi po Amọni po, sọgbe hẹ Juvi whenuhodọtọ lọ Josephus, to owhe atọ́ntọ to aijijẹ Jelusalẹm tọn godo, Babilọninu lẹ fọ́nawhàn do yé ji bo gbawhàn yetọn. Yigodo-yinukọn yé busẹ sọn aimẹ, dile e yin dọdai etọn dọ do.
19, 20. (a) Nawẹ Jehovah suahọ mẹhe nọtepọn ẹn lẹ gbọn? (b) Naegbọn nujijọ helẹ do gando mí go, podọ etẹwẹ na yin dogbapọnna to hosọ he na bọdego mẹ?
19 Hẹndi ehelẹ tọn po zẹẹmẹ gigọ́ dọdai Zẹfania tọn devo lẹ po yin numimọ yise-hẹn-lodo tọn na Ju lẹ po mẹhe ma yin Ju lẹ po he nọtepọn Jehovah. To mẹhe lùn vasudo lọ he wá Juda po Jelusalẹm po ji lẹ mẹ wẹ Jẹlemia, Etiopianu Ebẹdi-melẹki, po owhé Jehonadabi, Lekabinu tọn lọ tin te. (Jẹlemia 35:18, 19; 39:11, 12, 16-18) Ju nugbonọ he tin to kanlinmọgbenu po ovivi yetọn lẹ po, he zindonukọn nado nọtepọn Jehovah lẹ, lẹzun apadewhe pipotọ ayajẹnọ lọ tọn mẹhe yin whinwhlẹn sọn Babilọni to 537 J.W.M. podọ bo lẹgọyi Juda nado vọ́ sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke lọ zedai.—Ẹzla 2:1; Zẹfania 3:14, 15, 20.
20 Etẹwẹ ehe lẹpo zẹẹmẹdo na ojlẹ mítọn? To aliho susu mẹ ninọmẹ lọ to azán Zẹfania tọn gbè sọgbe hẹ osùnú he to wiwá aimẹ to egbehe to Mẹylọhodotọklisti mẹ. Humọ, walọyizan voovo Ju lẹ tọn to ojlẹ enẹlẹ mẹ yin kunnudenu walọyizan dopolọ lẹ he sọgan yin mimọ to egbehe, to ojlẹ delẹ mẹ to omẹ Jehovah tọn lẹ ṣẹnṣẹn lọsu ga. Ehelẹ wẹ yin whẹho lọ lẹ he na yin hodọdeji to hosọ he na bọdego mẹ.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a E na sọawuhia dọ hodidọ lọ “visunnu ahọlu tọn lẹ” dlẹnalọdo ahọvi lẹpo, to whenuena e yindọ visunnu Josia lọsu titi tọn lẹ gbẹ́ pò to ovú to ojlẹ lọ mẹ.
To Aliho Dogbapọn Tọn Mẹ
◻ Etẹwẹ yin ninọmẹ sinsẹ̀n tọn to Juda to azán Zẹfania tọn gbè?
◻ Ninọmẹ tẹlẹ wẹ gbayipe to whẹdatọ po ahọvi lẹ po ṣẹnṣẹn, podọ etẹwẹ yin nuyiwa suhugan gbẹtọ lọ lẹ tọn?
◻ Nawẹ akọta lẹ jlayinna yede to omẹ Jehovah tọn lẹ nukọn gbọn?
◻ Nugbẹnamẹ tẹwẹ Zẹfania na hlan Juda po akọta devo lẹ po?
◻ Nawẹ mẹhe nọtepọn Jehovah lẹ yin ahọsuna gbọn?
[Yẹdide to weda 21]
Zannu Moabi tọn lọ sọgbe hẹ Ahọlu Meṣa Moabi tọn lọ he zan hogbe mẹvlẹkò tọn lẹ sọta Islaeli hohowhenu tọn lọ
[Asisa Yẹdide tọn]
Zannu Moabi Tọn: Musée du Louvre, Paris
[Yẹdide to weda 22]
To godoninọ na dọdai Zẹfania tọn mẹ, zannu cunéiforme heyin Kandai Whenuho Babilọni tọn lẹ basi kandai vasudo Nineve tọn gbọn pipli awhànfuntọ lẹ tọn dali
[Asisa Yẹdide tọn]
Zannu cunéiforme tọn: Courtesy of The British Museum