Jehovah Nọ Dugán po Awuvẹmẹ Po
TO WHENUHO gblamẹ gandutọ gbẹtọ tọn susu wẹ ko yí huhlọn zan to aliho he ma tindo numọtolanmẹ depope na yajiji mẹjidugando yetọn lẹ tọn mẹ. Etomọṣo, Jehovah wleawuna vogbingbọn de gbọn akọta de dide dali—yèdọ Islaeli—bo dugán deji po awuvẹmẹ po.
To whenuena Islaelivi lẹ gbẹ́ pò to kanlinmọ lẹ yin to Egipti hohowhenu tọn mẹ, Jehovah sè awhágbe na alọgọ yetọn. “To nukunbibia yetọn lẹpo mẹ, yè bianukunna ẹn, . . . to owanyi etọn mẹ podọ to [awuvẹmẹ, NW ] etọn mẹ ewọ ko fli yé gọ̀.” (Isaia 63:9) Jehovah whlẹn Islaeli gán, wleawu núdùdù gbọn azọ́njiawu dali na yé, bo whlẹn yé biọ aigba yetọn titi ji.
Jẹhẹnu awuvẹmẹ Jehovah tọn sọ yin sisọhia yinukọn dogọ to osẹ́n lẹ he e na akọta ehe lọ mẹ. E degbena Islaelivi lẹ nado yinuwa hẹ tọṣiọvi lẹ, asuṣiọsi lẹ, gọna waṣinu lẹ po awuvẹmẹ po. Yé ma dona hò madogánnọ lẹ dù gba.
Osẹ́n lọ biọ awuvẹmẹ didohia hlan mẹhe tin to hudo mẹ lẹ. Yèdọ wamọnọ lẹ sọgan wé welu to jibẹwawhé godo. Ahọ́ lẹ nọ yin huzẹdeji to Gbọjẹzan (ṣinawetọ) owhe tọn mẹ. Aigba ogú tọn lẹpo he ko yin sisà dona yin gigọ jó to owhe Jubili (50tọ) mẹ. Ancient Israel—Its Life and Institutions na linlin dọmọ: “To Islaeli, vogbingbọn ogbẹ́ lẹ tọn to nukunnumọjẹnumẹ egbezangbe tọn mẹ matin to aimẹ pọ́n gbede na taun tọn gba.” “To azán bẹjẹeji whenuena yé ko sawhé tọn lẹ mẹ, Islaelivi lẹpo wẹ duvivi nujinọtedo gbẹninọ tọn dopolọ lẹ.”—Levitiku 25:10; Deutelonomi 15:12-14; 24:17-22; 27:18.
Hihodo Apajlẹ Awuvẹmẹ Jehovah Tọn
Devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ yin whinwhan dogbọn awuvẹmẹ etọn dali. Di apajlẹ, to whenuho gblamẹ, ahọlu yọyọ delẹ ko hù hagbẹ hukan gandudu tọn he jẹnukọn lọ tọn he gbẹ́ tin to ogbẹ̀ lẹ. Ṣigba devizọnwatọ Jehovah tọn Davidi ma wà ehe gba. To okú Ahọlu Sauli tọn godo, Davidi basi hihọ́ na Mẹfiboṣẹti, yèdọ ovivi po whédutọ Sauli tọn he lùntọ́n lọ po. “Ahọlu [tindo awuvẹmẹ na, NW ] Mẹfiboṣẹti, visunnu Jonatani tọn visunnu Sauli tọn.”—2 Samuẹli 21:7.
Gbẹtọvi depope ma ko hodo apajlẹ awuvẹmẹ Jehovah tọn dile Jesu basi do gba. Susu azọ́njiawu etọn lẹ tọn yin whinwhan gbọn awuvẹmẹ jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn dali. To nujijọ dopo whenu pòtọnọ de vẹvẹna ẹn dọmọ: “Eyin hiẹ jlo, hiẹ sọgan hẹn mi zun wiwe.” Jesu yin whinwhan gbọn lẹblanu dali bo doalọ e go, dọmọ: “Yẹn jlo, hiẹ ni zun wiwe.” (Malku 1:40-42) To ojlẹ devo mẹ gbẹtọgun daho lẹ sọ hodo Jesu. To bẹwlu awhá tọn lọ ṣẹnṣẹn, Jesu ze ayidonugo do dawe nukuntọnnọ awe ji he dawhá dọmọ: “Wàlẹblanu na mí, Oklunọ, hiẹ ovisunnu Davidi tọn. . . . Podọ Jesu yíyí lẹblanu do whàn, yí alọ do nukun yetọn go: to afọdoponẹji nukun yetọn mọnú.”—Matiu 20:29-34.
Gbẹtọgun daho lẹ ma de numọtolanmẹ Jesu tọn na mẹdevo lẹ pò gba. Na yé ma ko dùnú na ojlẹ de wutu, e dọ to nujijọ dopo whenu dọmọ: “Lẹblanu agundaho lọ tọn to wiwà mi.” Enẹwutu e na núdùdù yé gbọn azọ́njiawu dali. (Malku 8:1-8) To whenuena Jesu basi gbejizọnlin, e ma nọ plọnnu gbẹtọgun lẹ poun gba ṣigba nọ doayi nuhudo yetọn lẹ go. (Matiu 9:35, 36) To gbejizọnlin mọnkọtọn de godo, Jesu po devi etọn lẹ po ma tindo ojlẹ gbọjẹyíyí tọn depope yèdọ etlẹ yin nado dùnú tata. Kandai Biblu tọn dọna mí dọmọ: “Yé sọ do vatlẹ lọ yì otẹn zungbo tọn de mẹ to nuglọ. Gbẹtọ lẹ sọ mọ yé jei, omẹ susu yọnẹn, bosọ họ̀nwezun gbọn afọ sọn otòdaho lẹpo mẹ yì finẹ, bo yì nukọn na yé. Ewọ sọ jẹgbonu wá, bo mọ agundaho de, ewọ sọ tindo lẹblanu to yé ji, na yé taidi lẹngbọ he ma tindo hihọ́tọ de wutu; e sọ ṣẹ̀ onú susu plọn yé.”—Malku 6:31-34.
Nuhe whàn Jesu mayin awutu po ohẹ́n gbẹtọ lọ lẹ tọn po poun gba ṣigba ninọmẹ gbigbọmẹ tọn yetọn. Nukọntọ yetọn lẹ ko to yé hòdu, enẹwutu Jesu “tindo lẹblanu to yé ji.” Hogbe Glẹki tọn lọ na “tindo lẹblanu” zẹẹmẹdo “nado tindo numọtolanmẹ vivẹ to homẹ.” Na nugbo tọn Jesu yin sunnu awuvẹmẹtọ de!
Awuvẹmẹ to Aihọn Kanyinylan Tọn de Mẹ
Todin Jesu Klisti yin Ahọlu Ahọluduta olọn mẹ tọn Jehovah tọn. Dile e wà do to Islaeli hohowhenu tọn mẹ, to egbehe Jiwheyẹwhe nọ dugán do omẹ etọn lẹ ji po awuvẹmẹ po. “Yé nasọ yin ṣie, wẹ OKLUNỌ awhànpa lẹ tọn dọ, to azán lọ mẹ ehe mẹ yẹn basi adọkunnu alọpa de he te; yẹn na [tindo awuvẹmẹ do yé ji, NW ].”—Malaki 3:17.
Mẹhe jlo na mọ awuvẹmẹ Jehovah tọn yí lẹ dona hodo apajlẹ aliho etọn lẹ tọn. Na nugbo tọn, mí to gbẹnọ to aihọn de mẹ fie gbẹtọ lẹ tindo ojlo to hihọ́ bibasina aliho gbẹzan tọn yetọn lẹ hugan to alọgigọna mẹhe tin to nuhudo mẹ lẹ. Sunnu he tin to otẹn huhlọn tọn mẹ lẹ nọ saba dín alè to yíyí hihọ́ azọ́nwatọ lẹ tọn po mẹhe nọ basi yizan onú lẹ tọn po do sanvọ́. To 2 Timoti 3:1-4 mẹ, Biblu gbọn gbesisọ dali basi zẹẹmẹ ninọmẹ walọyizan ojlẹ mítọn tọn he ko hù awuvẹmẹ sẹ̀ sọn ahun mẹsusu tọn mẹ.
Etomọṣo, nuhe yọnbasi wẹ e yin dọ mí ni dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado do awuvẹmẹ hia. Be mí sọgan na alọgọ he nuhudo tin na tọn delẹ kọmẹnu mítọn lẹ ya? Be mẹde to awutu jẹ he mí sọgan dlapọn ya? Be mí sọgan fọ́n ahun ayimajainanọ lẹ tọn dote, to pọmẹ hẹ ayinamẹ lọ he dọmọ: “Mì nọ miọnhomẹna ayi mawhiwhẹnọ lẹ, mì nọ gọalọna madogánnọ lẹ” ya?—1 Tẹsalonikanu lẹ 5:14.
Awuvẹmẹ nasọ gọalọna mí nado dapana nuyiwa fifiẹ tọn to whenuena mẹdevo lẹ ṣinuwa. Mí yin didọna dọmọ: “Mì gbọ adì lẹpo, homẹfiọ, homẹgble, nutlọ, po ohó ylankan po, yè ni dè e sọn mì dè po homẹkẹn lẹpo po ga. Mì nọ wà dagbe hlan mìnọzo, mì [yin awuvẹmẹtọ, NW ] mì nọ jo ylando mìnọzo tọn, yèdọ dile Jiwheyẹwhe to Klisti mẹ ko jona mì do.”—Efesunu lẹ 4:31, 32.
Awuvẹmẹ na gọalọna mí nado dapana ojlo nado ṣi huhlọn zan. Biblu dọmọ: “Mì ze lẹblanu [awuvẹmẹ] homẹ tọn, odagbewa, huwhẹ, walọmimiọn, po linsinsinyẹn po dogo.” (Kọlọsinu lẹ 3:12) Huwhẹ nọ gọalọna mí nado ze míde do otẹn mẹhe tin to nukunpemẹgo mítọn glọ lẹ tọn mẹ. Nado yin awuvẹmẹtọ bẹ huwhẹ po lẹnpọn dagbenọ-yinyin po hẹn kakati nado vẹawu nado yin homẹ hẹn hùn na. Azọ́n yinyọnẹn ma dona yin whẹwhinwhẹ́n de nado yinuwa hẹ gbẹtọ lẹ taidi nugonu zomọ de tọn lẹ poun gba. Humọ, to whẹndo mẹ asu awuvẹmẹtọ lẹ nọ flin dọ asi yetọn lẹ yin nuzinzan madogánnọ lẹ. (1 Pita 3:7) Nulẹnpọndo apajlẹ awuvẹmẹ Jesu tọn ji sọgan gọalọna mí to ehe lẹpo mẹ.
To whenuena e yindọ Jesu tindo numọtolanmẹ sisosiso na gbẹtọ lẹ to lizọnyizọn aigba ji tọn etọn whenu, mí sọgan deji dọ ewọ sọ tin to mọ todin, bo na tin to mọ zọnmii, taidi Gandutọ awuvẹmẹtọ de. Psalm 72 dọ to dọdai liho gando ewọ go dọmọ: “Ewọ na dawhẹ oyanọ lẹ tọn to gbẹtọ lẹ mẹ, e na whlẹn ovi agbátọnọ lẹ tọn, bosọ finyọ́n awusinyẹnnamẹtọ lẹ. Ewọ na duahọlu ga sọn ohù de kọ̀n jẹ ohù de kọ̀n, podọ sọn Otọ̀ lọ kọ̀n jẹ aigba podo lẹ. Ewọ na tindo lẹblanu to oyanọ po agbátọnọ po ji; e nasọ whlẹn ayiha agbátọnọ tọn gán.”—Psalm 72:4, 8, 13.
Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ dọdai dọmọ: “E na yí dodo do dawhẹ wamọnọ lẹ tọn, bosọ yí nugbo do dawhẹna homẹmimiọnnọ aigba lọ tọn lẹ. . . . Bosọ . . . hù mẹylankan lẹ.” To zẹẹmẹ bibasi do lehe kanylantọ delẹ, yèdọ gbẹtọ kanlin-jọmẹ lẹ na diọ aliho yetọn lẹ do ji godo, dọdai lọ zindonukọn dọmọ: “Yé ma na gbleawunamẹ, mọ yé ma to na gbà sudo to osó wiwe ṣie lẹpo ji: na aihọn na gọ́ na nuyọnẹn OKLUNỌ tọn, dile osin ṣinyọ́n ohù ji do.” (Isaia 11:4-9) Dọdai ehe dopagbe paladisi de tọn yèdọ ogbẹ́ lẹdo aihọn pé mẹhe yọ́n Jehovah bosọ hodo apajlẹ aliho awuvẹmẹ tọn etọn lẹ!