WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN Watchtower Tọn
WESẸDOTẸN INTẸNẸT JI TỌN
Watchtower Tọn
Gungbe
ẹ,ọ,ṣ
  • á
  • à
  • é
  • è
  • Ẹ
  • ẹ
  • ẹ́
  • ẹ̀
  • í
  • ì
  • ó
  • ò
  • Ọ
  • ọ
  • ọ́
  • ọ̀
  • Ṣ
  • ṣ
  • ú
  • ù
  • BIBLU
  • OWE LẸ
  • OPLI LẸ
  • w98 1/4 w. 6-8
  • Whẹndo—Dandannu Gbẹtọvi Tọn De!

Video de ma tin na adà ehe

Jaale, nuhahun de wá aimẹ gando video lọ go.

  • Whẹndo—Dandannu Gbẹtọvi Tọn De!
  • Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—1998
  • Hóvila Lẹ
  • Hosọ Mọnkọtọn
  • Owhé Wẹ Bẹtẹn
  • Alọgigọna Whẹndo Towe Nado Lùntọ́n
  • Pọndohlan He Sọgbe Akuẹ Tọn
  • Nuhọakuẹ Wepinplọn Biblu Tọn
  • Be Aṣli Ayajẹ Whẹndo Tọn de Tin Ya?
    Aṣli Ayajẹ Whẹndo Tọn
  • Whẹndo Klistiani Tọn Nọ Wà Onú lẹ Dopọ
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—2001
  • Dùvivi Gbẹzan Whẹ̀ndo Tọn
    Dùvivi Gbẹzan Whẹ̀ndo Tọn
  • Doafọna Jijọho Jiwheyẹwhe Tọn to Gbẹzan Whẹndo Tọn Mẹ
    Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—1997
Pọ́n Nudevo Lẹ
Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn He To Ahọluduta Jehovah Tọn Lá—1998
w98 1/4 w. 6-8

Whẹndo—Dandannu Gbẹtọvi Tọn De!

EYIN didọ dọ ogbẹ́ gbẹtọvi tọn nọ vùn to whenuena whẹndo etọn lẹ tindo kọdetọn dagbe kẹdẹ. Whenuho dohia dọ dile tito whẹndo tọn to didepo, huhlọn lẹdo lẹ tọn po akọta lẹ tọn po to gbigbọjọ. To whenuena doyiyi walọ dagbe tọn và whẹndo lẹ sudo to Glẹki hohowhenu tọn, nukunhunhun etọn gbà hanyan, bo hẹn ẹn bọawu na Lomunu lẹ nado gbawhàn etọn. Ahọluigba Lomu tọn gbọṣi huhlọn mẹ dile e dẹnsọ bọ whẹndo lẹ gbẹ́ lodo. Ṣigba dile owhe kanweko lẹ to jujuyi, gbẹzan whẹndo tọn gbọjọ, podọ huhlọn ahọluigba tọn lọ depò. “Hihọ́ po huhlọn mimọyi whẹndo tọn po gọna gbẹzan whẹndo tọn wẹ yin onú titengbe nukunhunhun tọn, po yanwle vẹkuvẹku agbasazọ́n lẹpo tọn po,” wẹ Charles W. Eliot, azinponọ Wehọmẹ alavọ Harvard tọn dai tọn dọ.

Mọwẹ, whẹndo yin dandannu gbẹtọvi tọn de. E tindo nugandomẹgo tlọlọ do dolilo ogbẹ́ tọn po dagbemẹ-ninọ ovi lẹ tọn po ji gọna whẹndo sọgodo tọn lẹ. Matin ayihaawe, onọ̀ godoponọ susu wẹ tin he to azọ́n sinsinyẹn wà nado plọ́n ovi lẹ whẹ́n zun walọ dagbenọ, podọ yé dona yin pipà na azọ́n sinsinyẹn yetọn. Etomọṣo, dodinnanu lẹ dohia dọ ovi lẹ nọ saba pọnte hugan eyin yé nọ̀ whẹndo he tindo mẹjitọ awe lẹ mẹ.

Dodinnanu Australie tọn de heyin hugan jọja aflanmẹ 2 100 lẹ tọn mọ dọ “aflanmẹ he tlọ́n whẹndo gbakija lẹ mẹ nọ tindo nuhahun agbasalilo tọn dogọ lẹ to paa mẹ, nọ saba do ohia nuhahun numọtolanmẹ tọn lẹ hia, bo nọ tin to ogbẹ̀ to zanhẹmẹ liho hugan ovi he tlọ́n whẹndo blebu mẹ lẹ.” Dodinnanu de heyin anadena gbọn Nuzedai Akọta tọn na Nulinlẹn Agbasalilo États-Unis tọn dali dehia dọ ovi he tlọ́n owhé gbakija tọn gbè lẹ “20-30 to kanweko ji nọ saba tindo owù nujijọ ajìjì tọn, 40-75 to kanweko ji nọ saba vọ́ gbedewema pipà wehọmẹ tọn basi, podọ 70 to kanweko ji nọ saba yin yinyan sọn wehọmẹ.” Podọ dogbapọnna nunọwhinnusẹ́n tọ́ de na linlin dọ “ovi he tlọ́n owhé mẹjitọ-godoponọ lẹ tọn gbè nọ saba tindo mahẹ to sẹ́nhẹngba mẹ hugan mẹhe to whinwhẹ́n to owhé aṣa tọn gbè lẹ.”

Owhé Wẹ Bẹtẹn

Tito whẹndo tọn nọ ze owhé ayajẹ, mẹjlọdote, po awuvivi tọn de po donukọnna mẹlẹpo. “Asisa ayajẹ nujọnu hugan tọn po dagbemẹ-ninọ po ma yin yanwle, onú lẹ, ayidedai-yiwanna lẹ kavi họntọn lẹ gba ṣigba whẹndo,” wẹ gbedetọ Suède tọn de dọ.

Biblu dohia dọ whẹndo lẹpo to aigba ji mọ oyín etọn yí sọn Mẹdatọ Daho whẹndo lẹ tọn dè, yèdọ Jehovah Jiwheyẹwhe, na ewọ wẹ ze tito whẹndo tọn dai wutu. (Gẹnẹsisi 1:27, 28; 2:23, 24; Efesunu lẹ 3:14, 15) Ṣigba, to Owe wiwe gbọdo lọ mẹ, apọsteli Paulu dọ dọdai mẹgbeyinyan ylankan tọn do whẹndo ji, he dekọtọn do gbakija walọ dagbe tọn po ogbẹ́ gbẹtọvi tọn po to gbonu agun Klistiani tọn mẹ. E dọ dọ ‘azán godo tọn lẹ’ na yin hiadogona gbọn nugbomadọ, matin “owanyi hẹnnumẹ tọn,” po tolivivẹ hlan mẹjitọ lẹ po, etlẹ yin to mẹhe “tindo ohia jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn” lẹ ṣẹnṣẹn dali. E dotuhomẹna Klistiani lẹ nado lẹkọ sọn omẹ mọnkọtọn lẹ dè. Jesu dọ dọdai dọ nukundiọsọmẹ hlan nugbo Jiwheyẹwhe tọn na klan whẹndo lẹ.—2 Timoti 3:1-5; Matiu 10:32-37.

Nalete, Jiwheyẹwhe ma ko jo mí do matin godonọnamẹ gba. Ayinamẹ susu wẹ yin nina to Biblu mẹ gando haṣinṣan whẹndo tọn lẹ go. E dọ lehe mí sọgan hẹn whẹndo yin kọdetọn dagbenu do na mí podọ owhé nọtẹn ojlofọndotenamẹ tọn de fie hagbẹ whẹndo tọn dopodopo tindo azọngban de nado hẹndi hlan mẹdevo lẹ te.a—Efesunu lẹ 5:33; 6:1-4.

Be e yọnbasi nado tindo haṣinṣan ayajẹ tọn mọnkọtọn de to azán ehelẹ mẹ to whenuena whẹndo yin budona badabada ya? Na nugbo tọn, mọwẹ! Hiẹ sọgan tindo kọdetọn dagbe to hinhẹn whẹndo towe yin ayajẹ tọn, bẹtẹn kọfanamẹ tọn to aihọn, akú sinsinyẹn nkọtọn ehe mẹ. Ṣigba ehe biọ nude sọn mẹlẹpo dè to agblò whẹndo lọ tọn mẹ. Ehe bọdego wẹ ayinamẹ delẹ.

Alọgigọna Whẹndo Towe Nado Lùntọ́n

Dopo to aliho dagbe hugan lẹ he mẹ whẹndo de sọgan gbọṣi pọninọ mẹ wẹ gbọn whenu yiyizan dopọ dali. Hagbẹ lẹpo dona dovivẹnu sọn ojlo mẹ wá nado má ojlẹ vivomẹ tọn yetọn hẹ whẹndo lọ. Enẹ sọgan zẹẹmẹdo avọ́sinsan lẹ. Di apajlẹ, mì jọja aflanmẹ lẹ, sọgan jlo nado yí tito-to-whinnu televiziọn tọn dagbe hugan delẹ, aihundida lanmẹyiya tọn lẹ, kavi gbonu yìyì hẹ họntọn lẹ do sanvọ́. Mì otọ́ lẹ, he nọ saba yin awuwlena núdùdù tọ́ taun lẹ, ma dona yí ojlẹ vivomẹ tọn zan na ayidedai-yiwanna kavi dagbenu mẹdetiti tọn devo lẹ gba. Basi tito na nuwiwa lẹ hẹ whẹndo lọ, vlavo lehe yè sọgan zan sẹfifo kavi gbọjẹ whenu lẹ dopọ do. Na nugbo tọn, basi tito nude tọn he mẹlẹpo na pọ́n nukọn hlan na bo duvivi etọn.

Ovi lẹ tindo nuhudo hugan ojlẹ he nọ yin yiylọ dọ ojlẹ họakuẹ, enẹ wẹ, todohukanji ganhiho daa tọn kavi onú mọnkọtọn he nọ yin yiyizan hẹ ovi lẹ sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ. Yé tindo nuhudo ojlẹ susu tọn. Linlinwekantọ de to linlinwe egbesọegbesọ Suède tọn de mẹ wlan dọmọ: “To ojlẹ owhe 15 taidi linlinnatọ ṣie lẹ whenu, yẹn ko pehẹ sọha daho jọja danuwatọ lẹ tọn . . . Nugbo lọ wẹ yindọ ojlẹ vude wẹ yin yiyizan nado penukundo yé go: ‘Mẹjitọ ṣie lẹ ma tindo whenu gba.’ ‘Yé ma nọ dotoai gbede.’ ‘Ewọ nọ tọnwhẹn whepoponu.’ . . . Taidi mẹjitọ de, hiẹ sọgan nọ de whenu he hiẹ jlo na yizan hẹ ovi towe to whepoponu. Nuhọakuẹ nudide towe tọn nọ yin yinyọnẹn to owhe 15 godo gbọn owhe-15-mẹvi he ma tindo lẹblanu de dali.”

Pọndohlan He Sọgbe Akuẹ Tọn

Hagbẹ lẹpo sọ dona wleawuna pọndohlan he sọgbe akuẹ tọn. Yé dona tin to aṣeji nado basi tito nuhe go yé pé tọn nado penukundo akuẹzinzan paa whẹndo lọ tọn go. Yọnnu susu dona mọ agbasazọ́n nado wleawuna núdùdù po avọ̀ po, ṣigba mì asi lẹ dona payi owù po mẹtẹnpọn lẹ po he mì sọgan pehẹ go. Aihọn ehe nọ dotuhomẹna mì nado “hẹn pekọ wá na nuhudo” mìtọn titi lẹ podọ nado “wà onú towe titi.” E sọgan hẹn we nado lẹzun mẹdetiti-go-ganjẹ tọ́ po pekọ ma tindo tọ́ po hẹ azọngban towe sọn Jiwheyẹwhe dè taidi onọ̀ po whégbè-jladotọ de po.—Titu 2:4, 5.

Eyin mì onọ̀ lẹ sọgan tin to whégbè bo yin anademẹtọ po họntọn de po hlan ovi mìtọn lẹ, na taun tọn e na yinuwa titengbe hlan jijlọ haṣinṣan he lodo de dote he na gọalọ nado hẹn whẹndo mìtọn dopọ mahopọnna yajiji lẹ. Yọnnu de sọgan gọalọ taun nado hẹn whégbè yin ayajẹnọ, tindo hihọ́, bọ onú lẹ na to yìyì ganji. “E nọ biọ sunnu kanweko nado wleawuna osla de, ṣigba yọnnu dopo sọgan wleawuna owhé de,” wẹ tòhódọtọ owhe kanweko 19tọ de dọ.

Eyin mẹhe to whẹndo lọ mẹ lẹpo kọngbedopọ nado nọgbẹ̀ po sọha akuẹ he tin-to-aimẹ po, e na de nuhahun susu whẹndo lọ tọn lẹ pò. Asu po asi po lẹ dona yigbe nado hẹn gbẹninọ bọawu podọ nado ze dagbenu gbigbọmẹ tọn lẹ do otẹn tintan mẹ. Ovi lẹ dona plọn pekọ tintindo, e mayin nado to obiọ basina onú he akuẹ he tin-to-aimẹ whẹndo lọ tọn ma sọgan pe e go lẹ gba. Họ́ dewe sọta ojlo nukun tọn! Mẹtẹnpọn nado họ̀ onú he go hiẹ ma pé lẹ, ahọ́dudu, ko plan whẹndo susu biọ gbakija mẹ. E sọgan yin dagbe na pọninọ whẹndo tọn eyin mẹlẹpo yí nuhe yé tindo lẹpo zan na nuwiwa pọmẹ tọn lẹ—gbejizọnlin kọfanamẹ tọn de, núzinzan he yọn-na-yizan po awuvivi tọn delẹ po na owhé lọ, kavi nunina nado nọgodona agun Klistiani tọn.

Wunmẹ “nunina” tọn devo hlan gbigbọ ayajẹ whẹndo tọn he hagbẹ whẹndo tọn lẹpo dona dovivẹnu na wẹ mahẹ tintindo to onú kiklọ po azọ́n nukunpedonugo tọn po mẹ—nukunpipedo ohọ̀ lọ, jipa lọ, gbẹduhun lọ go, po mọmọ po sọyi. Hagbẹ whẹndo tọn dopodopo, etlẹ yin pẹvi pete lọ, sọgan yin dide adà azọ́n lọ tọn de na. Mì ovi lẹ, mì tẹnpọn ma nado zan whenu mìtọn lẹ do apamẹ. Kakatimọ, mì wleawuna gbigbọ alọgọnamẹtọ-yinyin tọn po gbekọndopọ tọn po; ehe na dekọtọn do họntọn-yinyin po gbẹdohẹmẹtọ nujọnu tọn po mẹ, ehe nọ jlọ pọninọ whẹndo tọn dote.

Nuhọakuẹ Wepinplọn Biblu Tọn

To whẹndo Klistiani tọn heyin kinkọndopọ de mẹ, nujọnu-yinyin oplọn gbesisọ Biblu tọn sọ nọ yin nùzindeji ga. Hodọdopọ egbesọegbesọ wefọ Biblu tọn lẹ po oplọn sẹmẹsẹmẹ Owe Wiwe lẹ tọn po nọ wleawuna dodonu de na whẹndo kọndopọ tọn. Nugbo dodonu Biblu tọn lẹ po nunọwhinnusẹ́n lẹ po dona yin hodọdeji dopọ to aliho de mẹ he na yinuwado ahun mẹhe tin to whẹndo lọ mẹ lẹpo tọn ji.

Pipli whẹndo tọn mọnkọtọn dona gọna mẹpinplọn ṣigba to ojlẹ dopolọ mẹ yin awuvivinu po tulinamẹ tọn po. Whẹndo de to agewaji Suède tọn nọ biọ to ovi lẹ si nado kàn kanbiọ he fọndote to osẹ lọ mẹ lẹ dai. Enẹgodo kanbiọ ehelẹ nọ yin hodọdeji to plọnmẹ Biblu sẹmẹsẹmẹ tọn lọ whenu. Kanbiọ lọ lẹ nọ saba siso bo nọ hẹnmẹ lẹnnupọn podọ nọ sọawuhia nado do nugopipe lẹnpọn ovi lọ lẹ tọn po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn na nuplọnmẹ Biblu tọn lẹ po hia. Kanbiọ delẹ wẹ: “Be Jehovah nọ hẹn nulẹpo whẹ́n to ojlẹ lẹpo mẹ wẹ, kavi e nọ wà ẹ whladopo poun?” “Naegbọn Biblu do dọ dọ Jiwheyẹwhe dá gbẹtọ ‘to boṣiọ ede tọn mẹ’ to whenuena Jiwheyẹwhe mayin gbẹtọ de?” “Be avivọ ma nọ hù Adam po Evi po to avivọ-whenu to Paladisi mẹ to whenuena e yindọ yé tin to afọ-vọ́ bo ma tindo avọ̀ depope ya?” “Naegbọn mí do tindo nuhudo osun tọn to zanmẹ to whenuena e dona yin zinvlu?” Todin ovi lọ lẹ ko whẹ́n bo to sinsẹ̀nzọnwà hlan Jiwheyẹwhe taidi lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ tọn lẹ.

To whenuena mì to nukunpedo nuhahun whẹndo tọn lẹ go, mì mẹjitọ lẹ na wà dagbe nado dovivẹnu nado yin nujikudonọ po homẹhunnọ po. Yin mẹtọnhopọntọ bo bọawu, ṣogan nugo-tẹdotọ, to whenuena e wá jẹ ayidido nunọwhinnusẹ́n titengbe lẹ go ji. Gbọ na ovi lẹ ni mọ dọ owanyi na Jiwheyẹwhe po nunọwhinnusẹ́n he sọgbe etọn lẹ po nọ deanana nudide towe lẹ to whepoponu. Lẹdo wehọmẹ tọn nọ saba yin kọgbidinamẹnu po mẹhẹngbọjọ tọn po taun, podọ ovi lẹ tindo nuhudo tulinamẹ tọn dogọ to whégbè nado diọnukunsọ nuyiwadomẹji mọnkọtọn.

Mẹjitọ lẹ, mì ma nọ wayẹblẹ nado yin mẹpipe blo. Mì nọ kẹalọyi nuṣiwa lẹ bo nọ vẹvẹ na ovi mìtọn lẹ to whenuena e yin dandannu. Mì jọja lẹ, to whenuena Mama po Papa po kẹalọyi nuṣiwa de, mì hẹn owanyi jideji hlan yé.—Yẹwhehodọtọ 7:16.

Mọwẹ, whẹndo he tin to kọndopọmẹ de nọ wleawuna owhé jijọho tọn, hihọ́, po ayajẹ tọn de po. Ohó milomilo-kantọ Allemagne tọn Goethe to ojlẹ de mẹ wayi dọmọ: “Ewọ yin ayajẹnọ hugan, yèdọ ahọlu kavi agblinọ, mẹhe nọ mọ ayajẹ etọn to whégbè.” Na mẹjitọ po ovi pinpẹn-nutọn-yọnẹntọ lẹ po, fidevo depope ma dona tin taidi whégbè gba.

Na nugbo tọn, whẹndo ko yin budona badabada to egbehe gbọn kọgbidinamẹnu aihọn he mẹ mí to gbẹnọ te lẹ tọn dali. Ṣigba to whenuena e yindọ whẹndo wá sọn Jiwheyẹwhe dè, e na lùntọ́n. Whẹndo towe na lùntọ́n, podọ hiẹ lọsu ga eyin hiẹ hodo anademẹ dodonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na gbẹzan whẹndo ayajẹ tọn.

[Nudọnamẹ Odò Tọn]

a Na zẹẹmẹ gigọ́ do hogo ehe ji, pọ́n owe weda 192 tọn lọ Aṣli Ayajẹ Whẹndo Tọn, heyin zinzinjẹgbonu gbọn Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc. dali.

    Gun Publications | (1976-2025)
    Ṣí Adà Towe
    Hùn Adà Towe
    • Gungbe
    • Dohlan
    • Nujlomẹ Lẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Osẹ́n Nọtẹn lọ Tọn Lẹ
    • Osẹ́n Nudọnamẹ Mẹdetiti Tọn
    • De Osẹ́n Nudọnamẹ Tọn Lẹ
    • JW.ORG
    • Hùn Adà Towe
    Dohlan