‘To Zọnlinzin to Kọndopọmẹ hẹ Klisti’
“Enẹwutu le mì yí Klisti Jesu Oklunọ do, mọwẹ mì ni nọ to zọnlinzin to ewọ mẹ do.”—KỌLỌSINU LẸ 2:6.
1, 2. (a) Nawẹ Biblu basi zẹẹmẹ gbẹzan devizọnwiwa nugbonọ Enọku tọn hlan Jehovah gbọn? (b) Nawẹ Jehovah ko gọalọna mí nado zinzọnlin hẹ ẹ gbọn, dile Kọlọsinu lẹ 2:6, 7 dohia do?
BE HIẸ ko mọ visunnu pẹvi de to zọnlinzin hẹ otọ́ etọn pọ́n gbede ya? Ovi pẹvi lọ nọ hodo apajlẹ zọnlinzinzin otọ́ etọn tọn lẹpo, nukunmẹ etọn nọ gọ́ po aglinjijẹ po; otọ́ lọ nọ gọalọ na ẹn, nukunmẹ ewọ lọsu tọn nọ to sisẹ́ po owanyi po gọna homẹhunhun. Po gbesisọ po, Jehovah nọ yí yẹdenanu mọnkọtọn dopolọ zan nado basi zẹẹmẹ gbẹzan devizọnwiwa nugbonọ tọn de hlan ẹn. Di apajlẹ, Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọ dọ dawe nugbonọ lọ Enọku “zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe [nugbo lọ].”—Gẹnẹsisi 5:24; 6:9.
2 Dile otọ́ mẹtọnhopọntọ de na gọalọna visunnu jọja etọn nado zinzọnlin hẹ ẹ do, Jehovah ko na mí alọgọ he yọnbasi hugan lọ. E do Visunnu dopo-akan etọn hlan aigba ji. To afọdide gbẹzan etọn tọn lẹpo mẹ to aigba ji, Jesu Klisti do Otọ́ olọn mẹ tọn etọn hia mlẹnmlẹn. (Johanu 14:9, 10; Heblu lẹ 1:3) Enẹwutu nado sọgan zinzọnlin hẹ Jiwheyẹwhe, mí dona zinzọnlin hẹ Jesu. Apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Enẹwutu le mì yí Klisti Jesu Oklunọ do, mọwẹ mì ni nọ to zọnlinzin to ewọ mẹ do: na yè ni yí afọ mìtọn hẹnai, na yè ni sọ dó mì daga to e mẹ, bo hẹn mì lodo to yise mẹ, yèdọ dile yè plọn mì do, na mì ni sọ to susudeji to dopolọ mẹ po pẹdido po.”—Kọlọsinu lẹ 2:6, 7.
3. Sọgbe hẹ Kọlọsinu lẹ 2:6, 7, naegbọn mí sọgan dọ dọ e biọ onú susu nado to zọnlinzin to kọndopọmẹ hẹ Klisti hugan baptẹm yíyí poun?
3 Na yé jlo nado zinzọnlin to kọndopọmẹ hẹ Klisti wutu, Biblu plọntọ ahunjijlọnọ lẹ yí baptẹm, bo dovivẹnu nado hodo afọdòmẹ pipé etọn. (Luku 3:21; Heblu lẹ 10:7-9) Lẹdo aihọn pé, to 1997 kẹdẹ, hugan 375 000 wẹ ze afọdide nujọnu tọn ehe—yèdọ madozẹnzẹn hugan 1 000 to egbesọegbesọ. Jideji ehe whàn mẹ taun! Etomọṣo, hogbe Paulu tọn lẹ heyin kinkandai to Kọlọsinu lẹ 2:6, 7 mẹ dohia dọ e biọ nususu dogọ nado zinzọnlin to kọndopọmẹ hẹ Klisti hugan baptẹm yíyí poun. Hogbe nuyiwa tọn Glẹki tọn lọ heyin didiọ do “mì ni nọ to zọnlinzin” basi zẹẹmẹ nuyiwa he dona to nukọnzindo, he to yìyì to alọnu tọn. Yinukọn dogọ, Paulu yidogọ dọ zọnlinzinzin hẹ Klisti bẹ onú ẹnẹ hẹn: didoadọ̀do to Klisti mẹ, yinyin jijlọdote to ewọ mẹ, yin hinhẹn lodo to yise mẹ, podọ gigọfla po pẹdido po. Mì gbọ mí ni gbadopọnna hodidọ agbòte dopodopo bo mọ lehe e nọ gọalọna mí nado to zọnlinzin zọnmii to kọndopọmẹ hẹ Klisti do.
Be Hiẹ ‘Doadọ̀do to Klisti mẹ Ya’?
4. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado ‘doadọ̀do to Klisti mẹ’?
4 Jẹnukọn whẹ́, Paulu wlan dọ, mí dona ‘doadọ̀do to Klisti mẹ.’ (Yijlẹdo Matiu 13:20, 21 go.) Nawẹ mẹde sọgan wazọ́n hlan yinyin didoadọ̀do to Klisti mẹ gbọn? Eyọn, adọ̀ atin de tọn nọ yin whiwhla ma nado yin mimọ, ṣigba yé yin nujọnu na atin lọ—yé nọ hẹn ẹn lodo bo nọ wleawuna núdùdù etọn. Mọdopolọ, apajlẹ po mẹpinplọn Klisti tọn po nọ yinuwa do mí ji to aliho he mayọn mọ mẹ to tintan whenu, bo nọ dolido to ayiha po ahun mítọn lẹ po mẹ. To finẹ yé nọ na núdùdù bo na huhlọn mí. To whenuena mí na yé dotẹnmẹ nado deanana nulẹnpọn mítọn, nuyiwa mítọn lẹ, po nudide mítọn lẹ po, mí nọ yin whinwhan nado klan gbẹzan mítọn do wiwe hlan Jehovah.—1 Pita 2:21.
5. Nawẹ mí sọgan ‘wleawuna ojlo’ na núdùdù gbigbọmẹ tọn gbọn?
5 Jesu yiwanna oyọnẹn sọn Jiwheyẹwhe dè. E tlẹ yí ì jlẹdo núdùdù go. (Matiu 4:4) Etẹ, to Yẹwhehodidọ Osó ji tọn etọn mẹ, e basi hoyidọ 21 sọn owe voovo ṣinatọ̀n Owe-wiwe Heblu tọn lẹ mẹ. Nado hodo apajlẹ etọn, mí dona wà dile apọsteli Pita dotuhomẹnamẹ do—‘mì wleawuna ojlo’ na núdùdù gbigbọmẹ tọn “di ovi yọyọ to anọ́nù.” (1 Pita 2:2) To whenuena ovi yọyọ de jlo núdùdù, e nọ hẹn ojlo vẹkuvẹku etọn zun yinyọnẹn. Eyin míwlẹ to tintan whenu ma nọ tindo numọtolanmẹ mọnkọtọn dogbọn núdùdù gbigbọmẹ tọn dali, hogbe Pita tọn lẹ na tuli mí nado ‘wleawuna’ ojlo enẹ. Gbọnna? Nunọwhinnusẹ́n heyin mimọ to Psalm 34:8 mẹ sọgan gọalọ he dọmọ: “Dọ́ ẹ pọ́n, bosọ mọ dọ yinyọ́n wẹ OKLUNỌ.” Eyin mí nọ “dọ́” Ohó Jehovah tọn, yèdọ Biblu lọ “pọ́n” to gbesisọmẹ, vlavo hihia adà etọn de egbesọegbesọ, mí na mọ dọ e nọ na núdùdù mẹ to gbigbọliho bo yọ́n. To agọgbọnẹnmẹ, ojlo mítọn na ẹn na whẹ́n.
6. Naegbọn e yin nujọnu nado lẹnayihamẹpọn do nuhe mí hia ji?
6 Etomọṣo, onú titengbe wẹ e yin nado lì núdùdù ganji to whenuena mí ko ze e do onù mẹ. Enẹwutu mí dona lẹnayihamẹpọn do nuhe mí plọn ji. (Psalm 77:11, 12) Di apajlẹ, dile mí to owe lọ Le plus grand homme de tous les temps hia, weta dopodopo nọ tindo nuhọakuẹ taun eyin mí nọte bo kanse mídelẹ dọmọ: ‘Adà gbẹtọ-yinyin Klisti tọn tẹwẹ yẹn mọ to kandai ehe mẹ, podọ nawẹ yẹn sọgan hodo apajlẹ etọn to gbẹzan ṣie titi mẹ gbọn?’ Ayihamẹlinlẹnpọn to aliho enẹ mẹ na hẹn mí penugo nado yí nuhe mí plọn lẹ do yizan mẹ. Enẹgodo, to whenuena mí pannukọn nudide de, mí sọgan kanse míde nuhe Jesu sọgan ko basi. Eyin mí basi nudide mítọn dile e jẹ do, mí na kunnudenu dọ mí doadọ̀do to Klisti mẹ na nugbo tọn.
7. Etẹwẹ dona yin pọndohlan mítọn gando núdùdù sinsinyẹn gbigbọmẹ tọn go?
7 Paulu sọ dotuhomẹna mí nado dù “núdùdù sinsinyẹn,” yèdọ nugbo sisosiso Ohó Jiwheyẹwhe tọn. (Heblu lẹ 5:14) Biblu lọ blebu hihia sọgan yin yanwle mítọn tintan to whẹho ehe mẹ. Enẹgodo hosọ taun oplọn tọn lẹ tin, taidi avọ́sinsan ofligọ Klisti tọn, alẹnu voovo he Jehovah basi hẹ omẹ etọn lẹ, kavi owẹ̀n dọdai tọn delẹ to Biblu mẹ. Owe susu wẹ tin he na gọalọ na mí nado dù bo lì núdùdù sinsinyẹn gbigbọmẹ tọn mọnkọtọn lẹ. Etẹwẹ yin yanwle oyọnẹn mọnkọtọn tintindo tọn? E mayin, nado na mí whẹwhinwhẹ́n na awagundido gba, ṣigba nado jlọ owanyi mítọn na Jehovah dote bo hẹn mí dọnsẹpọ ẹ. (1 Kọlintinu lẹ 8:1; Jakobu 4:8) Eyin mí yí oyọnẹn ehe po jejejininọ po, bo yí ì zan na mídelẹ, bosọ yí ì zan nado gọalọna mẹdevo lẹ, mí na to apajlẹ Klisti tọn hodo na nugbo tọn. Ehe na gọalọna mí nado doadọ̀do ganji to ewọ mẹ.
Be Hiẹ to ‘Yinyin Jijlọdote to Klisti mẹ’ Ya?
8. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado yin ‘jijlọdote to Klisti mẹ’?
8 Na adà he bọdego gando zọnlinzinzin to kọndopọmẹ hẹ Klisti go, Paulu tọ́nsọn dehe sọgan yin mimọ ji jẹ devo ji po awuyiya po—sọn dehe yin atin de tọn jẹ enẹ heyin ohọ̀ de ji. To whenuena mí lẹnnupọn do ohọ̀ he to yinyin gbigbá to alọnu de ji, mí nọ lẹnnupọn e mayin do dodonu lọ ji poun gba ṣigba do ohọ̀ he sọawuhia to yẹdide lọ mẹ ji, gbọn azọ́n sinsinyẹn susu wiwà dali. Mọdopolọ, mí dona wazọ́n sinsinyẹn susu nado wleawuna jẹhẹnu lẹ po walọyizan he yin jijọ-di-Klisti tọn lẹ po. Azọ́n sinsinyẹn mọnkọtọn nọ yin ayidego, yèdọ dile Paulu wlanwe hlan Timoti do dọmọ: ‘Gbọ na whinwhẹ́n towe ni diun jẹgbonu to omẹ popo de.’ (1 Timoti 4:15; Matiu 5:16) Etẹwẹ yin nuwiwa Klistiani tọn delẹ he nọ jlọ mí dote?
9. (a) Nado sọgan hodo apajlẹ Klisti tọn to lizọnyizọn mítọn mẹ, etẹwẹ yin yanwle yọn-na-yizan delẹ he mí sọgan zedai? (b) Nawẹ mí yọnẹn gbọn dọ Jehovah jlo dọ mí ni duvivi lizọnyizọn mítọn tọn?
9 Jesu deazọnna mí nado dọyẹwheho podọ nado plọnmẹ wẹndagbe lọ. (Matiu 24:14; 28:19, 20) E ze apajlẹ pipé dai, bo dekunnu po adọgbigbo po gọna kọdetọn dagbe tintindo. Nugbo wẹ dọ, mí ma sọgan basi ganji dile ewọ basi do pọ́n gbede gba. Etomọṣo, apọsteli Pita ze yanwle ehe donukọnna mí dọmọ: “Mì ni nọ klan Oklunọ [Jesu, NW ] do wiwe to ayiha mìtọn mẹ: mì sọ nọ wleawu whepoponu nado yigbena omẹ popo to walọmimiọn po osi po mẹ, he to dodinna linlẹn todido tọn he tin to mì mẹ lẹ.” (1 Pita 3:15) Eyin hiẹ ma tindo numọtolanmẹ dọ hiẹ “wleawu whepoponu nado yigbena omẹ popo,” ma hẹn todido bu blo. Ze yanwle lẹnpọn dagbe tọn dai he na gọalọna we nado zindonukọn vudevude jẹ nujinọtedo enẹ kọ̀n. Awuwiwle jẹnukọn sọgan hẹn we penugo nado diọada na nuzedonukọnnamẹ towe kavi yí wefọ dopo kavi awe dogọ. Hiẹ sọgan ze yanwle lẹ dai nado do owe Biblu tọn lẹ gbonu dogọ, nado basi gọyìpọn lẹ dogọ, kavi nado bẹ plọnmẹ Biblu de jẹeji. Nùzindonuji lọ ma dona yin do sọha ji gbau gba—taidi to sọha ganmẹ lẹ, nudogbonu lẹ, kavi oplọn lẹ tọn mẹ—ṣigba do pipegan ji. Zize yanwle lẹnpọn dagbe tọn lẹ dai bo dovivẹnu nado jẹ yé kọ̀n sọgan gọalọna mí nado duvivi mídelẹ nina to lizọnyizọn lọ mẹ tọn. Enẹ wẹ ojlo Jehovah tọn—na míwlẹ nado sẹ̀n ẹn ‘po homẹhun po.’—Psalm 100:2; yijlẹdo 2 Kọlintinu lẹ 9:7 go.
10. Etẹwẹ yin azọ́n Klistiani tọn devo delẹ he mí dona wà, podọ nawẹ ehelẹ nọ gọalọna mí gbọn?
10 Azọ́n he mí nọ wà to agun lọ mẹ lẹ tin ga he nọ jlọ mí dote to Klisti mẹ. Titengbe hugan lọ wẹ owanyi didohia na ode awetọ, na ehe wẹ ohia mẹyinyọnẹn tọn na Klistiani nugbo lẹ. (Johanu 13:34, 35) To whenuena mí gbẹ́ pò to nuplọn, susu mítọn nọ jẹakọhẹ mẹplọntọ mítọn, dile ehe yin jọwamọnu do. Ṣigba, be mí sọgan hodo ayinamẹ Paulu tọn nado “hùn dote” gbọn mẹdevo lẹ yinyọnẹn to agun lọ mẹ dali ya? (2 Kọlintinu lẹ 6:13) Mẹho lẹ tindo nuhudo owanyi po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn po ga. Gbọn gbekọndopọ hẹ yé dali, díndín po alọkikẹyi ayinamẹ Owe-wiwe lẹ tọn yetọn po, mí na hẹn azọ́n sinsinyẹn yetọn bọawu. (Heblu lẹ 13:17) To ojlẹ dopolọ mẹ, ehe na yidogọna yinyin jijlọdote mítọn to Klisti mẹ.
11. Pọndohlan sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe tẹwẹ mí dona tindo gando baptẹm go?
11 Baptẹm yin nuwiwa ojlofọndotenamẹ tọn de! Etomọṣo, mí ma dona donukọn ninọmẹ gbẹzan tọn lẹpo to enẹgodo nado yin awuvivi tọn gba. Adà daho yinyin jijlọdote to Klisti mẹ mítọn bẹ “zọnlinzinzin gbọn ojlẹ dopolọ mẹ” hẹn. (Filippinu lẹ 3:16) Enẹ ma zẹẹmẹdo aliho ogbẹ̀ tọn, he yido bo ṣiapọmẹ tọn gba. E zẹẹmẹdo zọnlinzinzin zọnmii to omọ́ jijlọ ji—to hogbe devo lẹ mẹ, jijlọ walọyizan dagbe gbigbọmẹ tọn dote po gbẹninọ sọgbe hẹ yé egbesọegbesọ po, dile azán lẹ po owhe lẹ po to jujuyi. Flindọ, “mẹhe doakọnna kakajẹ opodo, mẹdopolọ wẹ yè na whlẹngán.”—Matiu 24:13.
Be Hiẹ to ‘Yinyin Hinhẹn Lodo to Yise mẹ’ Ya?
12. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado ‘lodo to yise mẹ’?
12 To hodidọ agbòte atọ̀ntọ etọn to zẹẹmẹ bibasi do zọnlinzinzin mítọn to kọndopọmẹ hẹ Klisti ji, Paulu dotuhomẹna mí nado “lodo to yise mẹ.” Lẹdogbedevomẹ dopo hia dole, “dolido gando yise go,” na hogbe Glẹki tọn he Paulu yizan sọgan zẹẹmẹdo “nado lodo, na jide mẹ, podọ nado basi osẹ́n he ma sọgan yin huzẹdeji.” Dile mí to whinwhẹ́n to oyọnẹn mẹ, mí nọ yin nina whẹwhinwhẹ́n dogọ lẹ nado mọ dọ yise mítọn to Jehovah Jiwheyẹwhe mẹ yin didoai ganji podọ, na nugbo tọn, yin didoai to aliho he sọgbe mẹ. Kọdetọn lọ wẹ jideji to dolilo mítọn mẹ. E nọ lẹzun awusinyẹnnamẹnu he to jideji tindo na aihọn Satani tọn nado deanana mí. Ehe flin mí tudohomẹnamẹ Paulu tọn nado “zindonukọn jẹ whinwhẹ́n kọ̀n.” (Heblu lẹ 6:1, NW ) Whinwhẹ́n po dolilo po nọ zọ̀n afọsu-afọsi.
13, 14. (a) Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ to Kọlọsi pannukọn owù nankọ hlan dolilo yetọn? (b) Etẹwẹ sọgan ko duahunmẹna apọsteli Paulu?
13 Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ to Kọlọsi pannukọn owù lẹ na dolilo yetọn. Paulu na avase dọmọ: “Mì nọ payi do mìde na mẹde ma na do yí [tamẹnuplọnmẹ] po oklọ tata po do bẹ́ mì, gbọn otanhoho gbẹtọ tọn dali, gbọn ojọgbè aihọn tọn mẹ, ehe ma dile Klisti tọn te.” (Kọlọsinu lẹ 2:8) Paulu ma jlo dọ Kọlọsinu lẹ, he ko lẹzun mẹjidugando to “ahọludu Ovi vivẹ [Jiwheyẹwhe] tọn mẹ,” ni yin hinhẹn buali, bo yin dindọn yì sọn ninọmẹ dona gbigbọmẹ tọn yetọn mẹ gba. (Kọlọsinu lẹ 1:13) Yin kiklọ gbọn etẹ dali? Paulu dlẹnalọdo ‘tamẹnuplọnmẹ,’ whla dopo gee he hogbe ehe sọawuhia to Biblu mẹ. Be ewọ to hodọ dogbọn tamẹnuplọnmẹtọ Glẹki tọn lẹ, taidi Plato po Socrates po dali wẹ ya? Dile etlẹ yindọ ehelẹ ze budonamẹnu de do Klistiani nugbo lẹ ji, to azán enẹlẹ mẹ, hogbe lọ ‘tamẹnuplọnmẹ’ tindo yizan he gbloada de. E nọ saba dlẹnalọdo pipli susu lẹ po wehọmẹ tlintlindo dindin tọn lẹ po—yèdọ etlẹ yin sinsẹ̀n tọn. Di dohia, Juvi owhe kanweko tintan tọn mọnkọtọn lẹ taidi Josephus po Philo po ylọ sinsẹ̀n yetọn titi dọ tamẹnuplọnmẹ de—vlavo nado zinnudo mẹdindọn etọn ji.
14 Tamẹnuplọnmẹ delẹ he sọgan ko duahunmẹna Paulu yin wunmẹ sinsẹ̀n tọn de. Enẹgodo to weta dopolọ to wekanhlanmẹ etọn hlan Kọlọsinu lẹ mẹ, ewọ dlẹnalọdo mẹhe nọ plọnmẹ lẹ dọ, “A hẹn e go blo; a dọ́pọn blo; a zínpọ́n blo,” bo gbọnmọ dali basi alọdlẹndonu he mayin tlọlọ tọn hlan adà Osẹ́n Mose tọn he wá opodo gbọn okú Klisti tọn dali. (Lomunu lẹ 10:4) To yidogọmẹ na tamẹnuplọnmẹ kosi lẹ tọn, nuyiwadomẹji lẹ tindo nugandomẹgo he vannukundo ninọmẹ gbigbọmẹ agun lọ tọn. (Kọlọsinu lẹ 2:20-22) Paulu gbẹnunamẹ sọta tamẹnuplọnmẹ he yin adà “ojọdo aihọn tọn lẹ.” Nuplọnmẹ lalo tọn mọnkọtọn lẹ yin dodonu gbẹtọvi lẹ tọn.
15. Nawẹ mí sọgan dapana yinyin anadena gbọn lẹnpọn he ma sọgbe hẹ Owe-wiwe lẹ he nọ saba pannukọn mí lẹ do?
15 Linlẹn po nulẹnpọn gbẹtọ tọn lẹ po he ma tindo dodonu sinsinyẹn to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ zizedaga sọgan ze owù donukọnna dolilo Klistiani tọn. Míwlẹ to egbehe dona payi owù mọnkọtọn lẹ go tlala. Apọsteli Johanu dotuhomẹnamẹ dọmọ: “Mẹyiwanna emi, mì yí gbigbọ popo sè blo, ṣigba mì nọ tẹ́n gbigbọ lẹ pọ́n eyin yé jọ sọn Jiwheyẹwhe dè.” (1 Johanu 4:1) Enẹwutu eyin wehọmẹvi hagbẹ towe de tẹnpọn nado duto ji we dọ gbẹninọ gbọn nujinọtedo Biblu tọn lẹ dali yin nukun-mahun, kavi eyin kọmẹnu de dovivẹnu nado yinuwa do hiẹ ji nado wleawuna walọyizan yanwle agbasanu bibẹpli tọn, kavi eyin azọ́nwatọgbẹ́ de yí ayiha wintinwintin do gbidikọna we nado vẹtoli na ayihadawhẹnamẹnu heyin pinplọn gbọn Biblu dali towe, yèdọ eyin hagbẹ yisenọ de dọho ylankan, basi zẹẹmẹ agọ̀ dogbọn mẹdevo lẹ dali to agun lọ mẹ he sinai do linlẹn etọn titi ji, ma nọ kẹalọyi nuhe yé dọ lọ poun blo. Dè onú he matin to kọndopọmẹ hẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ sẹ̀. Dile mí na to mọwà, mí na hẹn dolilo mítọn go dile mí to zọnlinzin to kọndopọmẹ hẹ Klisti.
‘Gigọfla po Yise po to Pẹdido Mẹ’
16. Etẹwẹ yin adà ẹnẹtọ zọnlinzinzin to kọndopọmẹ hẹ Klisti tọn, podọ kanbiọ tẹwẹ mí sọgan kanse?
16 Adà ẹnẹtọ zọnlinzinzin to kọndopọmẹ hẹ Klisti he Paulu donù e go wẹ yindọ mí ni ‘gọfla po yise po to pẹdido mẹ.’ (Kọlọsinu lẹ 2:7) Hogbe lọ ‘gigọfla’ nọ hẹn otọsisa de he agé etọn lẹ ko gọfla wá ayiha mẹ. Ehe dohia dọ na míwlẹ taidi Klistiani lẹ, pẹdido mítọn dona yin ehe to nukọnzindo kavi nuwiwa aṣa tọn de. Dopodopo mítọn sọgan wà dagbe nado kanse dọ, ‘Be yẹn nọ dopẹ́ ya?’
17. (a) Naegbọn e do yin didọ dọ mímẹpo tindo nususu he mí dona dopẹ́ na, etlẹ yin to ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ mẹ? (b) Etẹwẹ yin nunina delẹ sọn Jehovah dè ehe hiẹ tindo numọtolanmẹ pẹdido tọn hlan na titengbe tọn?
17 Na taun tọn, mímẹpo wẹ tindo whẹwhinwhẹ́n susugege nado gọfla po pẹdido po hlan Jehovah egbesọegbesọ. Etlẹ yin to ojlẹ ylankan lẹ mẹ, onú bọawu delẹ sọgan tin he wleawuna ninọmẹ pọngbọ tọn lẹ. Họntọn de nọ do awuvẹmẹ hia. Mẹyiwanna de nọ do numọtolanmẹ mẹhẹndeji tọn hia. Gbọjẹ dagbe zanmẹ tọn nọ vọ́ huhlọn hẹn jẹ yọyọ. Núdùdù he vivi nọ whiwhẹ awufiẹsa huvẹ tọn. Ohanjiji ohẹ̀ de tọn, nukiko ovi-yẹyẹ de tọn, sisẹ́ juju jiwhe tọn, jẹhọn fifá—mí nọ tindo numimọ ehe lẹpo gọna susu devo lẹ tọn to gbedopo. E bọawu tlala nado yí nukunpẹvi do pọ́n nunina mọnkọtọn lẹ. Be e mayin yemẹpo wẹ jẹna pẹdido ya? Yemẹpo wẹ wá sọn Jehovah dè, yèdọ Asisa “nunina dagbedagbe po nunina he sọgbe lẹpo” tọn. (Jakobu 1:17) Podọ ewọ ko na mí nunina he hugan ehe yin nudego to aga lẹ—di apajlẹ, yèdọ ogbẹ̀ lọsu. (Psalm 36:9) Yinukọn dogọ, ewọ ko na mí dotẹnmẹ hundote nado nọgbẹ̀ kakadoi. Nado sọgan wleawuna nunina ehe, Jehovah basi avọ́sinsan he klohugan lọ gbọn Visunnu etọn dopo-akàn didohlan dali, mẹhe “yin homẹhun etọn egbesọegbesọ.”—Howhinwhẹn lẹ 8:30; Johanu 3:16.
18. Nawẹ mí sọgan dopẹ́ na Jehovah gbọn?
18 To whelọnu lo, lehe hogbe psalmkantọ lọ tọn lẹ yin nugbo do sọ he dọmọ: “Onú dagbe wẹ nado na opẹ́ OKLUNỌ.” (Psalm 92:1) Mọdopolọ, Paulu flinnu Klistiani lẹ to Tẹsalonika dọmọ: “Mì nọ dopẹ́ to onú popo mẹ.” (1 Tẹsalonikanu lẹ 5:18; Efesunu lẹ 5:20; Kọlọsinu lẹ 3:15) Dopodopo mítọn sọgan magbe nado nọ dopẹ́ dogọ. Odẹ̀ mítọn lẹ ma dona bẹ obiọ vẹkuvẹku hlan Jiwheyẹwhe gando nuhudo mítọn lẹ kẹdẹ go hẹn gba. E yin nuhe sọgbe nado yí ovẹvivẹ delẹ dogọ to odẹ̀ mítọn lẹ mẹ. Ṣigba lẹnnupọn do họntọn de ji he nọ dọho hẹ we to whenuena e tindo nuhudo nude tọn sọn dewe kẹdẹ! Enẹwutu naegbọn mí ma dona nọ hodẹ hlan Jehovah nado nọ dopẹ́ bo pà ẹ poun? Lehe odẹ̀ mọnkọtọn lẹ dona hẹn homẹ etọn hùn to whenuena e pọ́n hlan aihọn pinpẹn-nutọn-mayọnẹn tọn ehe mẹ do sọ! Alemọyi awetọ wẹ yindọ odẹ̀ mọnkọtọn lẹ sọgan gọalọna mí nado tunnukun adà dagbe ogbẹ̀ tọn lẹ go, bo nọ flin mí lehe míwlẹ yin didona do na taun tọn.
19. Nawẹ hogbe Paulu tọn lẹ to Kọlọsinu lẹ 2:6, 7 mẹ dohia dọ mímẹpo sọgan zindonukọn nado to nukọnyi to zọnlinzinzin hẹ Klisti mẹ gbọn?
19 Be anademẹ nuyọnẹn tọn he sọgan yin dide sọn wefọ dopo tata Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ ma jẹ na ayidego ya? Ayinamẹ Paulu tọn nado to zọnlinzin zọnmii hẹ Klisti yin nude he dopodopo mítọn dona jlo nado yí hẹn do ayiha mẹ. To whelọnu lo mì gbọ na mí ni magbe nado ‘doadọ̀do to Klisti mẹ,’ ‘bo yin jijlọdote to ewọ mẹ,’ ‘bosọ lodo to yise mẹ,’ bo ‘gọfla po pẹdido po.’ Na titengbe tọn ayinamẹ mọnkọtọn lẹ yin nujọnu hlan mẹhe ṣẹṣẹ yí baptẹm lẹ. Ṣigba e yọn-na-yizan na mímẹpo. Lẹnnupọn do lehe adọ̀ atin de tọn nọ to whinwhẹ́n yido sisosiso do ji podọ lehe ohọ̀ he to yinyin gbigbá de nọ to agayi vudevude do. Enẹwutu zọnlin mítọn hẹ Klisti ma nọ wá opodo pọ́n gbede gba. Dotẹnmẹ susu wẹ tin na whinwhẹ́n. Jehovah na gọalọna mí bo dona mí, na e jlo dọ mí ni to zọnlinzin hẹ ewọ podọ hẹ Visunnu yiwanna etọn kakadoi.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
● Etẹwẹ zọnlinzinzin to kọndopọmẹ hẹ Klisti bẹhẹn?
● Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado ‘doadọ̀do to Klisti mẹ’?
● Nawẹ mí sọgan yin ‘jijlọdote to Klisti mẹ’ gbọn?
● Naegbọn e do yin nujọnu sọmọ nado ‘lodo to yise mẹ’?
● Whẹwhinwhẹ́n tẹwẹ mí tindo nado ‘gọfla po pẹdido po’?
[Yẹdide to weda 10]
Adọ̀ atin de tọn lẹ sọgan nọ mayin mimọ, ṣigba yé nọ wleawuna núdùdù na ẹn bo nọ hẹn ẹn lodo