Ohó Jehovah Tọn Tin to Ogbẹ̀
Nuagokun lẹ sọn Owe Galatianu lẹ, Efesunu lẹ, Filippinu lẹ, po Kọlọsinu lẹ po Tọn Mẹ
TO WHENUENA apọsteli Paulu sè dọ Klistiani delẹ to kọgbẹ́ sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke lọ go na nuyiwadomẹji nukọntọ sinsẹ̀n Ju lẹ tọn wutu, e kàn wekanhlanmẹ huhlọnnọ de “hlan agun Galatia tọn lẹ.” (Gal. 1:2) Wekanhlanmẹ ehe yin kinkàn to gblagbla owhe 50-52 W.M., bo bẹ ayinamẹ tlọlọ po tudohomẹnamẹ huhlọnnọ lẹ po hẹn.
To nudi owhe ao godo, whenuena Paulu tin to Lomu taidi “gàntọ Jesu Klisti tọn,” e wlanwe hlan agun lẹ to Efesu, to Filippi, podọ to Kọlọsi bo na yé ayinamẹ he whèwhín po tulinamẹ owanyinọ po. (Efe. 3:1) To egbehe, mí sọgan mọaleyi gbọn ayipipa owẹ̀n he owe Galatianu lẹ, Efesunu lẹ, Filippinu lẹ, po Kọlọsinu lẹ po bẹhẹn go dali.—Heb. 4:12.
“YIN WHẸSUNA”—GBỌNNA?
To whenuena nukọntọ sinsẹ̀n Ju lẹ tọn tẹnpọn nado de yẹyi sọn Paulu go, e yiavunlọna ede taidi apọsteli de gbọn nudọnamẹ gigọ́ delẹ nina gando gbẹzan edetiti tọn go dali. (Gal. 1:11–2:14) Paulu jẹagọdo nuplọnmẹ lalo yetọn lẹ bo basi zẹẹmẹ dọmọ: ‘Yè ma suwhẹna mẹde gbọn azọ́n osẹ́n tọn dali gba, adavo gbọn yise to Jesu Klisti mẹ dali.’—Gal. 2:16.
Gbọn ahọ́ de súsú dali, Klisti “fli yé he tin to osẹ́n glọ lẹ” bo tún yé dote nado duvivi mẹdekannujẹ Klistiani tọn, wẹ Paulu dọ. E yí hogbe sinsinyẹn lẹ do dotuhomẹna Galatianu lẹ dọmọ: “Mì nọte gligli . . . na mì sọ yí okọ̀ do zẹ̀gẹ̀ kanlinmọgbenu tọn mẹ ba blo.”—Gal. 4:4, 5; 5:1.
Gblọndo Na Kanbiọ Owe-Wiwe Tọn Lẹ:
3:16-18, 28, 29—Be alẹnu Ablaham tọn gbẹ́ pò to azọ́nwa ya? Gbau. Alẹnu Osẹ́n Mose tọn ma diọtẹnna alẹnu he Jiwheyẹwhe basi hẹ Ablaham gba ṣigba yidogọ de wẹ e yin. Enẹwutu, alẹnu Ablaham tọn lọ gbẹ́ pò to azọ́nwa to whenuena Osẹ́n Mose tọn tlẹ ko yin ‘hùzẹdeji’ godo. (Efe. 2:15) Opagbe alẹnu lọ tọn lẹ yin kandlẹnna jẹ “okún” nugbo Ablaham tọn dè—yèdọ Klisti Jesu, he yin adà tintan okún lọ tọn gọna mẹhe “yin Klisti tọn” lẹ.
6:2—Etẹwẹ “osẹ́n Klisti tọn” yin? Osẹ́n ehe bẹ nuhe Jesu plọnmẹ bo degbè etọn lẹpo hẹn. Na taun tọn, e bẹ gbedide lọ nado ‘yiwanna ode awetọ’ hẹn.—Joh. 13:34.
6:8—Nawẹ mí nọ ‘dó hlan gbigbọ’ gbọn? Mí nọ wà ehe gbọn gbẹninọ to aliho de mẹ he nọ hùn dotẹnmẹ dotena gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn nado yinuwado mí ji dali. Didó hlan gbigbọ nọ biọ dọ mí ni yí ahun lẹpo do tindo mahẹ to nuwiwa he nọ hùn ali dotena gbigbọ lọ nado to nuyiwa do mí ji lẹ mẹ.
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ:
1:6-9. Klistiani mẹho agun tọn lẹ dona yinuwa plaun to whenuena nuhahun lẹ fọ́n to agun lọ mẹ. Gbọn hoyijlẹdohogo he whèwhín po Owe-wiwe po yiyizan dali, yé sọgan yawu do nulẹnpọn agọ̀ lẹ hia taidi nuhe ma sọgbe.
2:20. Ofligọ yin nunina de he Jiwheyẹwhe na dopodopo mítọn tlọlọ. Mí dona plọn nado nọ pọ́n ẹn hlan to aliho enẹ mẹ.—Joh. 3:16.
5:7-9. Ogbẹ́ ylankan lẹ sọgan ‘glọnalina mí ma nado yinuwa sọgbe hẹ nugbo lọ.’ Nuyọnẹnnu wẹ e na yin dọ mí ni dapana yé.
6:1, 2, 5. Mẹhe yin “gbigbọnọ lẹ” sọgan gọalọna mí nado ‘hẹn agbàn de,’ taidi awusinyẹnnamẹnu he mẹ mí mọ míde te na mí ṣì nude wà to mayọnẹn mẹ wutu. Ṣigba, “omẹ dopodopo wẹ na hẹn agbàn ede tọn” na nuhe dù azọngban Klistiani tọn etọn lẹ hinhẹndi.
‘ONÚ LẸPO HIHOPLI DO DOPO TO KLISTI MẸ’
Nado zinnudo pọninọ Klistiani tọn ji to wekanhlanmẹ etọn hlan Efesunu lẹ mẹ, Paulu dọhodo ‘tito anadenanu tọn de ji to mimá ojlẹ gigọ́ lọ tọn mẹ nado hò onú lẹpo pli do dopo to Klisti mẹ, eyin ehe tin to olọn mẹ, po ehe tin to aihọn mẹ po.’ Klisti ko wleawuna ‘nunina to sunnu lẹ mẹ’ nado gọalọna mímẹpo nado “wá nọ̀ dopo to yise mẹ.”—Efe. 1:10; 4:8, 13.
Nado gbògbéna Jiwheyẹwhe bo yidogọna pọninọ, Klistiani lẹpo dona “ze gbẹtọ yọyọ lọ dogo” bo ‘nọ basi mẹmẹglọ hlan ode awetọ to osi Klisti tọn mẹ.’ Yé sọ dona “nọte [gli] pehẹ bublu Lẹgba tọn” gbọn gbaja gbigbọmẹ tọn lẹpo zize blá dogo dali.—Efe. 4:24; 5:21; 6:11.
Gblọndo Na Kanbiọ Owe-Wiwe Tọn Lẹ:
1:4-7—Nawẹ Klistiani yiamisisadode lẹ yin dide jẹnukọn ojlẹ dindẹn whẹpo yé do yin jiji gbọn? Yé yin dide jẹnukọn taidi pipli de, e ma yin taidi mẹdopodopo gba. Ehe wá aimẹ whẹpo mẹjitọ mítọn tintan lẹ jo ogú ylando tọn do na gbẹtọvi lẹ. Dọdai Gẹnẹsisi 3:15 tọn, he yin lilá whẹpo gbẹtọvi ylandonọ depope yin jiji, bẹ lẹndai Jiwheyẹwhe tọn hẹn dọ hodotọ Klisti tọn delẹ na dugán hẹ ẹ to olọn mẹ.—Gal. 3:16, 29.
2:2—Nawẹ gbigbọ aihọn lọ tọn tindo ‘huhlọn to agahomẹ’ gbọn? “Gbigbọ aihọn tọn”—yèdọ gbigbọ mẹdekannujẹ po tolivivẹ tọn po—gbayipe kẹdẹdile agahomẹ lẹdo nudida lẹpo do. (1 Kọl. 2:12) E nọ yí huhlọn etọn zan do aihọn ji na nuyiwadomẹji etọn dohuhlọn taun bo nọ gbọṣi aimẹ.
2:6—Nawẹ Klistiani yiamisisadode lẹ sọgan tin “to otẹn he to olọn lẹ mẹ” gbọn to whenuena yé gbẹ́ pò to aigba ji? Hogbe lọ “otẹn he to olọn lẹ” he yin yiyizan tofi ma dlẹnalọdo ogú olọn mẹ tọn he yè dopagbe etọn na yé lọ gba. Kakatimọ, e dlẹnalọdo teninọ yiaga he yé tindo hẹ Jiwheyẹwhe na yè ko ‘yí gbigbọ wiwe opagbe tọn do dohiagona yé’ wutu.—Efe. 1:13, 14.
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ:
4:8, 11-15. Jesu Klisti “plan mẹglọnọ lẹ do wle awhàn-kanlinmọ,” enẹ wẹ yindọ, e de sunnu lẹ sọn anademẹ Satani tọn glọ nado yí yé zan taidi nunina lẹ na agun Klistiani tọn hinhẹn lodo. Mí sọgan ‘gbọn owanyi dali whẹ́n yiaga to onú lẹpo mẹ to Klisti mẹ’ gbọn tonusise podọ taliliaina mẹhe yin nukọntọ to ṣẹnṣẹn mítọn lẹ bo nọ kọngbedopọ hẹ tito agun tọn lẹ dali.—Heb. 13:7, 17.
5:22-24, 33. Gbọnvona dọ asi dona litaina asu etọn, e sọ dona nọ na ẹn sisi. E nọ wà ehe gbọn “gbigbọ homẹmimiọn po dẹẹdẹ tọn po” didohia dali podọ gbọn vivẹnudido nado doyẹyigona ẹn dile e to ohó etọn dagbe dọ bosọ to gbekọndopọ hẹ ẹ nado hẹn nudide etọn lẹ tindo kọdetọn dagbe dali.—1 Pita 3:3, 4; Titu 2:3-5.
5:25, 28, 29. Kẹdẹdile asu de nọ ‘yìn’ ede do, e dona nọ penukundo asi etọn go ganji—to agbasa-liho, numọtolanmẹ-liho podọ to gbigbọ-liho. Asu lọ sọ dona nọ wleyẹyina ẹn gbọn whenu yiyizan hẹ ẹ ganji dali bo nọ yinuwa hẹ ẹ po awuvẹmẹ po to hodidọ po walọ po mẹ.
6:10-13. Nado sọgan nọavunte sọta huhlọn gbigbọ aovi tọn lẹ, mí dona yí ahun lẹpo do ze gbaja gbigbọmẹ tọn Jiwheyẹwhe tọn blá dogo.
“MÍ NI TO ZỌNLINZIN GBỌN OJLẸ DOPOLỌ MẸ”
Paulu zinnudo owanyi ji sọn bẹjẹeji jẹ vivọnu owe he e kàn hlan Filippinu lẹ tọn. E dọmọ: “Yẹn sọ to dẹ̀ho na ehe dọ, na owanyi mìtọn ni to susudeji to nuyọnẹn po zinzin lẹpo po mẹ.” To alọgigọna yé nado dapana omọ̀ jidide do mẹdetiti go zẹjlẹgo tọn mẹ, e dotuhomẹna yé dọmọ: “Mì nọ wazọ́n whlẹngán mìtọn tọn jẹgbonu to osi po sisọsisọ po mẹ.”—Flp. 1:9; 2:12.
Paulu na tuli mẹhe whèwhín lẹ nado doafọna “ale oylọ daho Jiwheyẹwhe tọn” hlan aga. E dọmọ: “Fie mí ko jẹ he, mì gbọ mí ni to zọnlinzin gbọn ojlẹ dopolọ mẹ, mì gbọ mí ni nọ tùn nukun onú dopolọ go.”—Flp. 3:14-16.
Gblọndo Na Kanbiọ Owe-Wiwe Tọn Lẹ:
1:23—Onú “awe” tẹlẹ wẹ to kọgbidina Paulu, podọ etẹwẹ yin ojlo etọn? Na ninọmẹ he mẹ Paulu tin te lẹ wutu, e tin to kọgbidinamẹnu glọ na onú awe he yin zizedonukọnna ẹn lẹ: enẹ wẹ ogbẹ̀ po okú po. (Flp. 1:21) Dile etlẹ yindọ e ma dọ nuhe e na de, e hẹn ojlo etọn zun yinyọnẹn—enẹ wẹ “nado yì, podọ nado fọnyi bo tin to Klisti dè.” (Flp. 3:20, 21; 1 Tẹs. 4:16) Ojlo ehe yin pekọhẹnwana to tintin tofi Klisti tọn whenu, whenuena Paulu mọ ahọsumẹ he Jehovah ko wleawu etọn na ẹn yí.—Mat. 24:3.
2:12, 13—Aliho tẹ mẹ wẹ Jiwheyẹwhe hẹn mí ‘nado jlo podọ nado yinuwa’ te? Gbigbọ wiwe Jehovah tọn sọgan yinuwado ahun po ayiha mítọn po ji bo hẹn ojlo mítọn jideji nado wà nuhe go mí pé lẹpo to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ. Enẹwutu, mí ma tin míde ṣo dile mí ‘to azọ́n whlẹngán mítọn tọn wà jẹgbonu.’
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ:
1:3-5. Dile etlẹ yindọ Filippinu lẹ jẹhẹ́n to agbasa-liho, yé ze apajlẹ dagbe dai na mí to alọtútlú didohia mẹ.—2 Kọl. 8:1-6.
2:5-11. Dile apajlẹ Jesu tọn dohia do, whiwhẹ ma yin ohia madogán tọn gba ṣigba ohia huhlọn walọ dagbe tọn. Humọ, Jehovah nọ ze whiwhẹnọ lẹ daga.—Howh. 22:4.
3:13. “Onú he tin to godo lẹ” sọgan to alọdlẹndo yanwle he na hẹn akuẹ susu wá, hihọ́ he mẹde sọgan mọ na e tin to whẹndo adọkunnọ tọn mẹ wutu, kavi etlẹ yin ylando sinsinyẹn he mẹ mí ko lẹnvọjọ bo ‘ko yin kiklọwé’ sọn lẹ. (1 Kọl. 6:11) Mí dona wọnji onú ehelẹ go, enẹ wẹ yindọ, mí ma dona nọ to nulẹnpọndo yé ji glanglan, kakatimọ mí dona ‘dlẹnalọ plá nuhe tin to nukọn lẹ.’
“MÌ LODO TO YISE MẸ”
To owe he Paulu kàn hlan Kọlọsinu lẹ mẹ, e hùngona pọndohlan agọ̀ mẹplọntọ lalo lẹ tọn. Sọgbe hẹ nuhe e dọ, whlẹngán ma sinai do nubiọtomẹsi Osẹ́n Mose tọn lẹ ji gba kakatimọ do ‘teninọ to yise mẹ’ ji. Paulu na tuli Kọlọsinu lẹ nado ‘nọ to zọnlinzin to Klisti mẹ, na afọ yetọn ni hẹnai na yè ni do yé daga bo hẹn yé lodo to yise mẹ.’ Nuyiwadomẹji tẹwẹ dolilo mọnkọtọn dona tindo do yé ji?—Kọl. 1:23; 2:6, 7.
Paulu wlan dọmọ: “Otado onú helẹ pó tọn, mì ze owanyi dogo, ehe yin pọninọ gbesisọ tọn. Mì sọ gbọ jijọho [Klisti] tọn ni dugán to ayiha mìtọn mẹ.” Apọsteli lọ dọna yé dọmọ: “Nudepope he mì to wiwà, mì nọ yí ayiha dódó do wà ẹ, kẹdẹdi hlan [Jehovah], e ma yin hlan gbẹtọ gba.” E dọ gando mẹhe tin to gbonu agun lọ tọn lẹ go dọmọ: “Mì nọ zinzọnlin to nuyọnẹn mẹ hlan” yé.—Kọl. 3:14, 15, 23; 4:5.
Gblọndo Na Kanbiọ Owe-Wiwe Tọn Lẹ:
2:8—Etẹlẹ wẹ Paulu na mí avase nado dapana? E na mí avase nado dapana nuhe aihọn Satani tọn bẹhẹn lẹ—yèdọ onú tangan kavi nunọwhinnusẹ́n he nọ deanana, kavi whàn ẹn lẹ. (1 Joh. 2:16) Delẹ to onú ehelẹ mẹ wẹ tamẹnuplọnmẹ, ojlo agbasanu lẹ tọn, po sinsẹ̀n lalo aihọn ehe tọn lẹ po.
4:16—Naegbọn wekanhlanmẹ he yin didohlan Laodikeanu lẹ ma do yin mimọ to Biblu mẹ? Vlavo na wekanhlanmẹ lọ ma bẹ nudọnamẹ he yọ́n-na-yizan na azán mítọn hẹn wutu. Kavi e sọgan yindọ e basi dọvọdọ nuagokun he yin mimọ to wekanhlanmẹ gbọdo devo lẹ mẹ tọn.
Nuhe Mí Plọn sọn E Mẹ:
1:2, 20. Ofligọ he Jiwheyẹwhe wleawuna na nukundagbe majẹhẹ etọn wutu sọgan hẹn ayihadawhẹnamẹnu mítọn vò sọn whẹgbledo si bo na mí jijọho ahun mẹ tọn.
2:18, 23. ‘Hùwhẹ oklọ tọn’—yèdọ whiwhẹ yẹdoklọmẹ tọn nado yinuwado mẹdevo lẹ ji vlavo gbọn nutindo agbasa tọn lẹ gbigbẹdai kavi yasisana agbasa dali—yin dohia ‘kikla gbọn nuyọnẹn agbasalan tọn dali’ tọn.