Kanbiọ lẹ Sọn Wehiatọ Lẹ dè
Sọgbe hẹ Matiu 17:20, apọsteli lẹ ma penugo nado hẹnazọngbọna visunnu de he to yaji ‘na yise whiwhe yetọn wutu.’ Ṣigba, to Malku 9:29 mẹ, nugomape yetọn yin bibladopọ hẹ nuhudo odẹ̀ tọn. Naegbọn whẹwhinwhẹ́n voovo lẹ yin nina to kandai Wẹndagbe tọn voovo lẹ mẹ?
Na nugbo tọn, kandai awe lọ lẹ hẹn yede sọgbe wẹ, yé ma sọta yede gba. Jẹnukọn, pọ́n Matiu 17:14-20. Dawe de na linlin dọ visunnu emitọn yin adingbènọ podọ dọ devi Jesu tọn lẹ ma sọgan hẹnazọngbọna visunnu lọ gba. To enẹgodo Jesu hẹnazọngbọna visunnu lọ gbọn yinyan aovi he to yasana ẹn lọ jẹgbonu dali. Devi lẹ kanse nuhewutu yé ma sọgan yan aovi lọ tọ́n. Sọgbe hẹ kandai Matiu tọn, Jesu gblọn dọmọ: ‘Yise whiwhe mìtọn wutu wẹ: na nugbo wẹ yẹn dọ hlan mì, eyin mìwlẹ tindo yise di okún mutaldi tọn dopo, mìwlẹ na dọ hlan osó he, dọmọ, Sẹtẹn sọn ofi yì odọ́n nẹ; e nasọ sẹtẹn; podọ onú depope ma nasọ glo mì gba.’
Todin lẹhlan Malku 9:14-29, fie mí mọ zẹẹmẹ dogọ lẹ te. Di apajlẹ, Malku 9:17 wleawuna zẹẹmẹ lọ dọ to whẹho ehe mẹ wunmẹ adingbè zizemẹ lọ yin hinhẹnwa gbọn gbigbọ aovi tọn de dali. E jẹ na ayidego dọ Biblu dọ to fidevo dọ Jesu hẹnazọngbọna adingbènọ po mẹhe yin yasana gbọn aovi dali lẹ po. (Matiu 4:24) To whẹho vonọtaun ehe mẹ, adingbè zizemẹ lọ lẹ yin hinhẹnwa gbọn “gbigbọ unbọpẹn tókunọ” tọn de dali, enẹ yin gbigbọ ylankan de, ehe doto Luku dekunnu etọn. (Luku 9:39; Kọlọsinu lẹ 4:14) Doayi hodidọ lọ go to Malku 9:18 mẹ dọmọ: “Fidepope e [aovi lọ] ze e te.” Enẹwutu visunnu lọ ma nọ yin tuklado gbọn aovi lọ dali to whepoponu gba, yèdọ whedelẹnu poun wẹ. Ṣogan, devi lẹ ma sọgan yan aovi lọ tọ́n bo gbọnmọ dali hẹnazọngbọna visunnu lọ gba. To whenuena yé kanse nuhewutu wẹ, Jesu gblọn dọmọ: “Ehe hunkọ ma sọgan tọnjẹgbonu wá gbọn nudepope mẹ, adavo gbọn odẹ̀ po nùbla po dali.”
Nalete, kandai Malku tọn hihia po sọwhiwhe po dohia dọ tasọnu depope matin po nuhe Matiu kandai po gba. To Malku 9:19 mẹ, mí hia dọ Jesu blawu do nugbonọ-mayin whẹndo enẹ tọn ji. Podọ to wefọ 23 mẹ, e yin kinkandai dọ e dọna otọ́ visunnu lọ tọn dọmọ: “Onú lẹpo wẹ wiwà hlan ewọ mẹhe yise.” Enẹwutu Malku lọsu zinnudo nujọnu-yinyin yise tọn ji. Onú lọ poun wẹ yindọ to wefọ 29 mẹ, Malku wleawuna zẹẹmẹ dogọ de. Malku yí nuhe Jesu dọ dogbọn odẹ̀ dali dogọ, ehe Matiu kavi Luku ma bẹhẹn.
To whelọnu lo, etẹwẹ mí sọgan dọ? To nujijọ devo lẹ whenu apọsteli 12 lẹ po devi 70 lẹ po yan gbigbọ ylankan lẹ jẹgbonu. (Malku 3:15; 6:13; Luku 10:17) Ṣigba to ojlẹ ehe mẹ devi lẹ ma sọgan yan aovi lọ jẹgbonu gba. Etẹwutu? Eyin mí hò zẹẹmẹ gigọ́ heyin nina to kandai voovo lẹpo mẹ plidopọ, mí dona wá tadona lọ kọ̀n dọ yé ma wleawu nado wàmọ to whẹho ehe mẹ gba. Vlavo apadewhe nuhahun lọ tọn wẹ wunmẹ aovi heyin gingandego lọ tọn wutu, dile e yindọ aovi enẹ lọ sọgan tindo gbẹtọ-yinyin, ojlo, podọ etlẹ yin nugopipe he gbọnvo lẹ. Na ehe lọ, yise dolido po odẹ̀ vẹkuvẹku po na alọgọ Jiwheyẹwhe tọn yin nuhudo na titengbe tọn. Nugbo wẹ dọ, Jesu tindo yise mọnkọtọn. E sọ tindo godonọnamẹ Sisètọ odẹ̀ tọn, yèdọ Otọ́ etọn tọn. (Psalm 65:2) E mayin dọ Jesu sọgan hẹnazọngbọna visunnu he to yaji lọ gbọn aovi lọ yinyan tọ́n kẹdẹ dali wẹ gba ṣigba e wàmọ.