Aṣa Lẹdo Tọn lẹ po Nunọwhinnusẹ́n Klistiani Tọn lẹ po—Be Yé Kọngbedopọ Ya?
STEPHEN, Kunnudetọ de sọn Agewaji Europe tọn, yin azọ́ndena yì otò Aflika tọn de mẹ taidi mẹdehlan de. Dile e to sadi gbọn tòhò lọ mẹ po mẹmẹsunnu lẹdo lọ mẹ tọn de po, e yin pipaṣa taun to whenuena mẹmẹsunnu lọ hẹn alọ etọn go.
Linlẹn zọnlinzinzin gbọn tohomẹliho he ján de ji po alọ sunnu devo tọn go hinhẹn po yin nupaṣamẹ de na Stephen. To otò etọn mẹ aṣa mọnkọtọn tindo zẹẹmẹ zanhẹmẹ sunnu po sunnu po tọn. (Lomunu lẹ 1:27) Etomọṣo, na mẹmẹsunnu Aflika tọn lọ, alọ go hinhẹn yin dohia họntọn alọmayiemẹ tọn. Gbigbẹ́ alọ lọ dai na zẹẹmẹdo họntọn jiji lọ gbigbẹ́ dai.
Naegbọn vogbingbọn aṣa tọn dona duahunmẹna mí? Jẹnukọn whẹ́ na omẹ Jehovah tọn lẹ nọ yin ojlo sinsinyẹnnọ nado hẹn gbedide sọn olọn mẹ wá yetọn di nado “hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ” wutu. (Matiu 28:19) Nado basi wadotana azọ́ndenamẹ ehe tọn, mẹdelẹ ko sẹtẹn jẹ fie nuhudo na lizọnyizọnwatọ lẹ sù te. Nado tindo kọdetọn dagbe to lẹdo yọyọ yetọn mẹ, yé dona mọnukunnujẹ bosọ diọada sọgbe hẹ aṣa devo pete he yé dukosọ hẹ lẹ. Enẹgodo yé na penugo nado sọgan wazọ́n to kọndopọmẹ hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu hatọ yetọn lẹ po, dile yé sọ to yinyin kọdetọn dagbenọ dogọ to lizọnyizọn gbangba tọn lọ mẹ.
Humọ, to aihọn hunyanhunyan tọn ehe mẹ, mẹsusu ko họ̀n jẹgbé sọn aigba nuhahunnọ yetọn lẹ ji bo ko sọ sawhé do otò devo lẹ mẹ na whẹwhinwhẹ́n tonudidọ kavi akuẹzinzan tọn lẹ wutu. Enẹwutu mí sọgan mọdọ dile yè to yẹwhehodọ na kọmẹnu yọyọ ehelẹ, mí nọ pannukọn aṣa yọyọ lẹ. (Matiu 22:39) Hunhundo nùvo to tintan whenu mítọn hlan aliho voovo lẹ sọgan dekọtọn do linlẹn bẹwlu tọn gando aṣa yọyọ lẹ go mẹ.
Whẹho He Họnwun Taun Lẹ
Aṣa yin ṣiṣaka dopọ po ninọmẹ dodonu ogbẹ́ gbẹtọvi tọn po. Enẹwutu, nuyiwa ovọ́ tọn nankọ die e na yin, nado lẹzun ‘dodonọ lankan’ bosọ nọ dindona aṣa he mayin nujọnu tọn sọmọ lẹpo nado yọnẹn vlavo eyin e kọngbedopọ hẹ Biblu!—Yẹwhehodọtọ 7:16.
To alọ devo mẹ, nuhudo tin nado yọ́n aṣa lẹdo tọn he nọ gbà nunọwhinnusẹ́n sọn olọn mẹ wá lẹ hezeheze. Nalete, na paa tọn, enẹ ma sinyẹnawu nado wà gba, dile e yindọ Ohó Jiwheyẹwhe tọn tin-to-aimẹ “na anademẹ.” (2 Timoti 3:16) Di apajlẹ, asi susu tintindo yin aṣa otò delẹ tọn, ṣigba na Klistiani nugbo lẹ nujinọtedo Owe-wiwe lẹ tọn wẹ yindọ sunnu dopo ni tindo asi dopo gee.—Gẹnẹsisi 2:24; 1 Timoti 3:2.
Mọdopolọ, aṣa ṣiọdidi tọn delẹ heyin awuwlena nado yan gbigbọ ylankan lẹ dolá, kavi he sinai do yise to jọmaku alindọn tọn mẹ ji, ma na yin alọkẹyi gbọn Klistiani nugbo de dali gba. Mẹdelẹ nọ mẹ̀n nuwhẹ́nkun lẹ kavi nọ hodẹ̀ hlan mẹhe ko kú lọ nado yan gbigbọ ylankan lẹ dolá. Mẹdevo lẹ nọ dọ́ jọnu kavi wà agọ́ po lẹndai alọgigọna mẹhe kú lọ nado wleawuna ogbẹ̀ ‘to aihọn devo mẹ’ po. Ṣigba, Biblu plọnmẹ dọ whenuena mẹde kú, e masọ ‘yọ́n nudepope ba,’ podọ gbọnmọ dali ma sọgan wà dagbe kavi gbleawuna mẹdepope ba gba.—Yẹwhehodọtọ 9:5; Psalm 146:4.
Na nugbo tọn, aṣa susu lẹ wẹ tin he kọngbedopọ hẹ Ohó Jiwheyẹwhe tọn. Lehe e nọ fakọnamẹ do sọ to whenuena mí wá dukosọ hẹ aṣa he mẹ gbigbọ johẹmẹ tọn gbẹsọ gbayipe te, fie aṣa biọ te dọ etlẹ yin jonọ de ni yin nina nudọdomẹ zohunhun tọn podọ, to whenuena e lẹzun dandan, ewọ ni yin oylọ basina wá whégbè! To whenuena hiẹ tindo numimọ nuyiwahẹmẹ mọnkọtọn tọn to tintan whenu, be hiẹ ma nọ yin whinwhan nado hodo apajlẹ ehe ya? Eyin hiẹ nọ wàmọ, e na hẹn gbẹtọ-yinyin Klistiani tọn towe pọnte na jide tọn.—Heblu lẹ 13:1, 2.
Mẹnu to mí mẹ wẹ nọ jlo nado yin hinhẹn dote? To otò delẹ mẹ vlavo wẹ ehe nọ jọ na ganmẹ-jininọ nọ yin pinpọnhlan taidi onú titengbe de wutu. Biblu dọna mí dọ Jehovah yin Jiwheyẹwhe nutonukannu tọn de. (1 Kọlintinu lẹ 14:33) Enẹwutu, ewọ ko dè ‘azán po ganmẹ de po’ nado doalọtena kanyinylan, podọ ewọ na jide mí dọ nujijọ ehe ‘ma na gbọwhenu gba.’ (Matiu 24:36; Habakkuk 2:3) Aṣa he nọ ze ganmẹ-jininọ lẹnpọn dagbe tọn daga nọ gọalọna mí nado tin to tito ji bo nọ do sisi hia hlan mẹdevo lẹ po ganmẹ yetọn po, ehe na jide tọn tin to hukan ji hẹ nunọwhinnusẹ́n Owe-wiwe tọn lẹ.—1 Kọlintinu lẹ 14:40; Filippinu lẹ 2:4.
Etẹwẹ Dogbọn Aṣa He Ma Nọ Gbleawunamẹ lẹ Dali?
To whenuena e yindọ aṣa delẹ tlẹ kọngbedopọ hẹ aliho gbẹninọ Klistiani tọn tlọlọ, devo lẹ ma wàmọ gba. Ṣigba etẹwẹ dogbọn aṣa lẹ he ma sọgan yin zẹẹmẹ basina taidi dehe yọ́n po dehe ma yọ́n po dali? Aṣa susu lẹ yin dehe ma nọ gbleawunamẹ lẹ, podọ walọyizan mítọn hlan yé sọgan do jlẹkaji ninọ gbigbọmẹ tọn mítọn hia.
Di apajlẹ, wunmẹ nudọdomẹ tọn susu lẹ wẹ tin—alọ ninamẹ, didẹ́ do odò, nudonugo, kavi etlẹ yin mẹgbigbòfán. Mọdopolọ, aṣa wunmẹ voovo lẹ wẹ tin he nọ deanana aṣa núdùdù tọn lẹ. To otò delẹ mẹ gbẹtọ susu lẹ nọ dùnú sọn agbán dopolọ mẹ. Hihọ̀ to núdùdù whenu yin nude he yin alọkẹyi—nude he yè tlẹ nọ jlo—yèdọ dohia pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn tọn to otò delẹ mẹ, ṣigba mayin alọkẹyi bo na tlẹ yin pinpọnhlan taidi walọ he ylan hugan to otò devo lẹ mẹ.
Kakati nado basi dide detẹ to aṣa he ma nọ gbleawunamẹ ehelẹ mẹ wẹ hiẹ yiwanna kavi gbẹwanna, dovivẹnu nado diọada do dehe sọgbe hlan yé mẹ. Ayinamẹ dẹn-to-aimẹ he wá sọn Biblu mẹ dọ dọ ‘mí yí avùn kavi ogoyi ovọ́ do wà nudepope blo, ṣigba to ayiha whiwhẹ mẹ, mí nọ pọ́n mẹdevo lẹ taidi dọ yé hugan mí.’ (Filippinu lẹ 2:3) Mọdopolọ, Eleanor Boykin, to owe etọn This Way, Please—A Book of Manners mẹ, dọmọ: “Ahun he jọmẹ wẹ yin onú tintan he hiẹ tindo nuhudo etọn.”
Mẹdọnsẹpọ whiwhẹ tọn ehe na glọnalina mí sọn nukunpẹvi yíyí do pọ́n aṣa mẹdevo lẹ tọn mẹ. Mí na tindo numọtolanmẹ mẹwhinwhan tọn nado dovivẹnu bo plọn lehe mẹdevo nọ nọ̀ do, má aṣa yetọn lẹ hẹ yé bo dọ́ núdùdù yetọn lẹ pọ́n kakati nado dọ̀n yonu do godo kavi yí nukun nuvẹdomẹ tọn do pọ́n nudepope he gbọnvo. Gbọn ayiha he tin to nùvo de tintindo po ojlonọ-yinyin nado tẹ́n aliho yọyọ lẹ pọ́n po dali, mí nọ do owanyi hia hlan whétọ kavi kọmẹnu jonọ mítọn lẹ. Mí sọ nọ mọaleyi na mídelẹ dile mí ‘hùn do nùvo’ to ahun po nukunnumọjẹnumẹ mítọn lẹ po mẹ ga.—2 Kọlintinu lẹ 6:13.
Eyin Aṣa Glọnalina Nukọnyiyi Gbigbọmẹ Tọn
Etẹwẹ lo eyin mí dukosọ hẹ aṣa lẹ he ma jẹagọdo Owe-wiwe to yedelẹ mẹ tlọlọ, ṣogan ma yidogọna nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn? Di apajlẹ, to otò delẹ mẹ, gbẹtọ lẹ sọgan tindo ayilinlẹn nado nọ sẹ̀ onú lẹ hlan nukọn. Gbẹzan awubibọ tọn ehe sọgan dè kọgbidinamẹnu lẹ pò, ṣigba e yọnbasi dọ e ni hẹn ẹn sinyẹnawu taun na míwlẹ nado hẹn lizọnyizọn mítọn diun ‘hezeheze.’—2 Timoti 4:5.
Nawẹ mí sọgan gọalọna mẹdevo lẹ nado dapana onú lẹ hinhẹn “dọngban” gbọn? Flin dọ “ahun he jọmẹ wẹ yin onú tintan he hiẹ tindo nuhudo etọn.” Na whinwhan gbọn owanyi dali wutu, mí sọgan ze apajlẹ dai bo gbọn walọmimiọn dali do basi zẹẹmẹ alemọyi he nọ wá sọn wiwà nuhe dona yin wiwà to egbehe lẹ mẹ kakati yè ni jo yé do jẹ osọ̀. (Yẹwhehodọtọ 11:4) To ojlẹ dopolọ mẹ, mí dona yin sọwhiwhenọ bo ma na yí numọtolanmẹ mẹgoginganjẹ tọn po jidedomẹgo po tọn do sanvọ́ na sinsẹ́n didetọ́n gba. Eyin ayinamẹ mítọn lẹ mayin alọkẹyi to afọdopolọji gbọn mẹdevo lẹ dali janwẹ, mí ma dona zín in do yé ji kavi yí ahọsu na flumẹjijẹ mítọn sọn yé dè gba. Owanyi dona nọ yí otẹn tintan do kọdetọn dagbe tintindo ji.—1 Pita 4:8; 5:3.
Ojlonu Lẹdo lọ Tọn Zize do Lẹnpọn Mẹ
Mí dona tindo jide dọ ayinamẹ depope he mí na dona yin dehe sọgbe bo ma dona yin vivẹnudido de poun nado zín ojlo mídelẹ tọn do mẹ ji gba. Di apajlẹ, wunmẹ avọ̀dido tọn gbọnvo tlala. Nuhe sọgbe de wẹ e yin to lẹdo susu lẹ mẹ na sunnu he to yẹwheho wẹndagbe lọ tọn dọ de nado blá kọla, ṣigba to otò yozò tọn delẹ mẹ, e sọgan yin pinpọnhlan taidi wazẹjlẹgonu taun. Zize ojlonu lẹdo lọ tọn do lẹnpọn mẹ gando nuhe dù aṣọdido he sọgbe go na mẹjọmẹ de he nọ yinuwa hẹ gbẹtọ paa lẹ na yin anademẹnu de he na gọalọnamẹ taun. ‘Huwhẹ̀ ayiha mẹ tọn’ yin onú titengbe to whenuena mí to nuyiwa hẹ whẹho sinsinyẹn avọ̀dido tọn.—1 Timoti 2:9, 10.
Etẹwẹ lo eyin aṣa de ma hẹn homẹhun mí? Be e dona yin gbigbẹdai to afọdopolọji wẹ ya? E mayin dandan gba. Aṣa sunnu lẹ ni hẹn alọ go na yede tọn, heyin nudego jẹnukọn, sọgbe mlẹnmlẹn bosọ yin alọkẹyi to pipli tangan Aflika tọn enẹ mẹ. To whenuena mẹdehlan lọ doayi e go dọ sunnu devo lẹ to zọnlinzin bo hẹn alọ na yedelẹ, e wá tindo awuvivo dogọ.
Apọsteli Paulu, to gbejizọnlin he dite mẹdehlan tọn etọn lẹ whenu, basi dlapọn na agun lẹ he hagbẹ yetọn wá sọn dodonu voovo lẹ mẹ. Matin ayihaawe, vogbingbọn aṣa tọn nọ wá aimẹ gbọzangbọzan. Gbọnmọ dali, Paulu nọ diọada sọgbe hẹ aṣa depope dile e to titẹdo nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ go pẹkipẹki. “Yè yí mi do basi onú popo hlan gbẹtọ lẹpo,” wẹ ewọ dọ, “na yẹn nido gbọn onú popo mẹ whlẹn pẹvide gán.”—1 Kọlintinu lẹ 9:22, 23; Owalọ lẹ 16:3.
Kanbiọ titengbe vude lẹ sọgan gọalọna mí nado basi dide lehe mí dona yinuwa hlan aṣa yọyọ lẹ do. Gbọn alọkikẹyi aṣa delẹ—kavi gbigbẹ́ nado wàmọ mítọn dali—nuyiwadomẹji tẹwẹ mí to nina ayidonugotọ lẹ? Be yé na yin dindọn hlan wẹndomẹ Ahọluduta lọ tọn na yé sọgan mọdọ mí to tintẹnpọn nado kẹalọyi aṣa yetọn wẹ ya? To alọ devo mẹ, eyin mí kẹalọyi aṣa lẹdo lọ tọn de, be ‘lizọnyizọn mítọn na yin nugblewhẹdo’ wẹ ya?—2 Kọlintinu lẹ 6:3.
Eyin mí jlo na lẹzun “onú popo hlan gbẹtọ lẹpo,” mí sọgan diọ pọndohlan he doadọ̀do delẹ gando nuhe sọgbe po dehe ma sọgbe po go. E nọ saba yindọ aliho “dagbe” po “oylan” po nado wà nude nọ sinai do fie mí nọ nọ̀ ji poun. Gbọnmọ dali, to otò de mẹ alọgò-hinhẹn to sunnu lẹ ṣẹnṣẹn yin dohia họntọn-jiji tọn, podọ to susu devo lẹ mẹ e na fẹ́ ayiha sẹ̀ sọn wẹndomẹ Ahọluduta lọ tọn ji taun.
Ṣigba, aṣa devo lẹ sọ tin ga, he yin alọkẹyi to lẹdo voovo lẹ mẹ he tlẹ sọgan yin dehe sọgbe na Klistiani lẹ; etomọṣo mí dona họ́ mídelẹ.
Họ́ Dewe Sọta Dogbo Go Zizẹ!
Jesu Klisti dọ dọ dile etlẹ yindọ devi etọn lẹ ma sọgan yin fifọ̀ sọn aihọn lọ mẹ do, yé dona gbọṣi ‘apadewhe aihọn lọ tọn mayin mẹ.’ (Johanu 17:15, 16) Nalete, to ojlẹ delẹ mẹ, e ma nọ bọawu nado yọ́n dogbo he tin to nuhe yin apadewhe aihọn Satani tọn po nuhe yin aṣa poun po ṣẹnṣẹn gba. Di apajlẹ, ohunhiho po wedudu po gbayipe to diblayin aṣa lẹpo mẹ, dile etlẹ yindọ yé yin nujọnu taun to otò delẹ mẹ.
Mí sọgan basi nudide po awubibọ po—sinai do fie mí yin pinpọn e go whẹ́n te ji hugan do whẹwhinwhẹ́n dolido Owe-wiwe tọn ji. Alex, mẹmẹsunnu Allemagne tọn de, mọ azọ́ndenamẹ de yí sọyi Espagne. To lẹdo he e nọ nọ̀ dai mẹ, wedudu ma gbayipe sọmọ gba, ṣigba to Espagne e yin apadewhe aṣa lọ tọn. To whenuena e mọ mẹmẹsunnu de po mẹmẹyọnnu de po to tintan whenu to owè zohunhunnọ lẹdo lọ tọn de dú, ewọ jẹflumẹ. Be wedudu ehe ylan wẹ kavi vlavo yin aihọn tọn? Be ewọ na to nujinọtedo Klistiani tọn etọn depò wẹ eyin ewọ kẹalọyi aṣa ehe? Alex yọnẹn dọ dile ohunhiho lọ po wedudu lọ po tlẹ yin dehe gbọnvo sọ, whẹwhinwhẹ́n depope ma tin nado lẹndọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu Espagne tọn etọn lẹ po to nujinọtedo Klistiani tọn lẹ depò gba. Flumẹjijẹ etọn yin na vogbingbọn aṣa lẹ tọn wutu.
Etomọṣo, Emilio, mẹmẹsunnu de he nọ duvivi wedudu aṣa Espagne tọn, yọnẹn dọ owù de tin. “Yẹn doayi e go dọ susu wunmẹ wedudu lọ lẹ tọn biọ dọ sunnu po yọnnu po ni gbò yedelẹ fán pẹkipẹki,” wẹ e basi zẹẹmẹ dọ. “Taidi tlẹnnọ de, yẹn yọnẹn dọ ehe sọgan yinuwa do e whè gbau numọtolanmẹ hagbẹ lọ lẹ dopo tọn ji. To whedelẹnu, wedudu sọgan yin yiyizan taidi whẹjijọ nado do owanyi zogbe hia mẹde he hiẹ yiwanna. Yinyin nujikudonọ dọ ohunhiho lọ yin dehe sọgbe podọ dọ kọndopọ agbasa tọn yin hinhẹn do obá he tindo dogbo mẹ sọgan yinuwa taidi hihọ́ de. Etomọṣo, yẹn dona yigbe dọ to whenuena pipli mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu jọja tlẹnnọ lẹ tọn po yì nado dúwe dopọ, e nọ sinyẹnawu taun nado hẹn lẹdo lọ yin yẹwhehọluduta tọn de.”
Na jide tọn, mí ma na jlo nado yí aṣa mítọn lẹ zan taidi whẹjijọ de na mahẹ tintindo to walọyizan aihọn tọn lẹ mẹ gba. Hanjiji po wedudu po tindo otẹn de to aṣa Islaelivi lẹ tọn mẹ, podọ to whenuena Islaelivi lẹ yin hinhẹn jẹ mẹdekannu sọn Egipti to Ohù Vẹẹ kọ̀n, hùnwhẹ bibasi yetọn bẹ ohàn po wedudu po hẹn. (Eksọdusi 15:1, 20) Ṣigba, wunmẹ ohunhiho po wedudu tọn yetọn po gbọnvo do enẹ heyin aihọn kosi he lẹdo yé pé lẹ tọn.
E blawu dọ, dile yé to tenọpọn Mose nado lẹkọ sọn Osó Sinai tọn ji, Islaelivi lẹ lẹzun sọmawhenọ, basi oyìnvu sika tọn, podọ to whenuena yé ko dùnú bo ko nùahàn godo “fọ́n tite nado daihun.” (Eksọdusi 32:1-6) To whenuena Mose po Jọṣua po sè ogbè hanjiji yetọn tọn, e dotukla yé to afọdopolọji. (Eksọdusi 32:17, 18) Islaelivi lẹ ko zẹ̀ “dogbo” enẹ go, podọ wunmẹ hanjiji po wedudu tọn yetọn po todin do enẹ heyin aihọn kosi he lẹdo yé pé lẹ tọn hia.
Mọdopolọ to egbehe, ohunhiho po wedudu po sọgan yin alọkẹyi to paa mẹ to lẹdo mítọn mẹ bo tlẹ sọgan gọ̀n ma gbleawuna ayihadawhẹnamẹnu mẹdevo lẹ tọn. Ṣigba eyin miyọ́n lẹ yin kandepona, bọ miyọ́n he nọ tá bo nọ ṣi lẹ yin yiyidogọ, kavi ohunhiho po hàngbè devo po yin hihò, nude he yin alọkẹyi dai sọgan wá do gbigbọ aihọn tọn hia todin. “Aṣa mítọn wẹ e yin,” wẹ mí sọgan dọ. Aalọn yí whẹwhinwhẹ́n mọnkọtọn de zan to whenuena e yigbe na wunmẹ ayidedai po sinsẹ̀n-bibasi kosi tọn lẹ po, bo gbọn nuṣiwa dali basi zẹẹmẹ yetọn taidi “hùnwhẹ de na . . . OKLUNỌ.” Whẹjijọ he ma dolido ehe yin dehe ma sọgbe. Yèdọ, walọyizan yetọn tlẹ yin pinpọnhlan taidi ‘winyannu de to kẹntọ yetọn lẹ ṣẹnṣẹn.’—Eksọdusi 32:5, 25.
Aṣa Tindo Otẹn Etọn
Aṣa yọyọ lẹ to tintan whenu sọgan yin nubajonọmẹ de na mí, ṣigba e mayin popolẹpo yetọn wẹ yè ma sọgan kẹalọyi na dandan tọn gba. Po ‘linlẹn apọn mẹ tọn heyin azọ́nplọn’ mítọn po, mí sọgan magbè aṣa he kọngbedopọ hẹ nunọwhinnusẹ́n Klistiani tọn lẹ po dehe ma wàmọ lẹ po. (Heblu lẹ 5:14) To whenuena mí do ahun he jọmẹ bo yin gigọ́ po owanyi po hia hlan hatọ mítọn lẹ, mí na yinuwa po gbesisọ po to whenuena mí pannukọn aṣa he ma nọ gbleawunamẹ lẹ.
Dile mí to yẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn dọ hlan gbẹtọ lẹ to lẹdo mítọn lẹ mẹ kavi to aigba he dẹn lẹ ji, mẹdọnsẹpọ jlẹkaji tọn hlan aṣa voovo lẹ na gọalọna mí nado lẹzun ‘onú popo hlan gbẹtọ lẹpo.’ Podọ matin ayihaawe mí na mọdọ dile mí kẹalọyi aṣa voovo lẹ, e na yidogọna gbẹzan he gọna zẹẹmẹ, whanpẹnọ, po dehe dọnmẹdogo de po tintindo mítọn.
[Yẹdide to weda 20]
Nudọdomẹ Klistiani tọn lẹ sọgan yin didohia ganji to aliho susu mẹ
[Yẹdide to weda 23]
Pọndohlan jlẹkaji tọn na nuhe dù aṣa voovo lẹ sọgan planmẹ jẹ gbẹzan he tindo zẹẹmẹ, whanpẹnọ de kọ̀n