Be Hiẹ Ko Hẹn Nugbo lọ Zun Towe Ya?
“Mì ni yin mẹdiọadana gbọn hinhẹn-jẹ-yọyọ ayiha mìtọn tọn dali, na mì nido mọdona nuhe ojlo Jiwheyẹwhe tọn he yọ́n, alọkẹyi, bosọ sọgbe nẹ yin.”—LOMUNU LẸ 12:2.
1, 2. Naegbọn e ma do bọawu nado yin Klistiani nugbo de to egbehe?
NADO yin Klistiani nugbo de to azán godo tọn ehelẹ mẹ—yèdọ ‘ojlẹ awusinyẹn tọn he dona yin pipehẹ ehelẹ mẹ’—ma bọawu gba. (2 Timoti 3:1) Na nugbo tọn, nado hodo apajlẹ Klisti tọn, yè dona gbawhàn aihọn tọn. (1 Johanu 5:4) Flin nuhe Jesu dọ gando aliho Klistiani tọn go dọmọ: “Mì gbọn họntonu bibó mẹ biọ whégbè, na gbigblo wẹ họntonu lọ, gblagada sọ wẹ ali lọ, he hẹn omẹ yì dindọ̀n mẹ, susu sọ wẹ yé he to zọnlinzin gbọn finẹ lẹ. Na bibó wẹ họntonu lọ, jijlọ sọ wẹ ali lọ, he hẹn omẹ yì ogbẹ̀ mẹ, pẹvide wẹ yé he din in mọ lẹ.” Ewọ sọ dọmọ: “Eyin mẹde na jlo hodo mi, gbọ e ni mọ́n ede, bosọ ze [yatin] etọn egbesọ, bo hodo mi.”—Matiu 7:13, 14; Luku 9:23.
2 To whenuena aliho bibó he planmẹ sọyi ogbẹ̀ mẹ ko yin mimọ godo, avùnnukundiọsọmẹnu he bọdego Klistiani de tọn wẹ nado gbọṣi e ji. Naegbọn enẹ do yin avùnnukundiọsọmẹnu de? Na klandowiwe po baptẹm mítọn po nọ hẹn mí yin yanwle nuyiwa gigẹdẹ bublu Satani tọn wutu wẹ. (Efesunu lẹ 6:11) E yọ́n madogán mítọn lẹ bosọ nọ din nado yí yé zan to vivẹnudido nado slokọna gbigbọnọ-yinyin mítọn mẹ. Hú popolẹpo, e dovivẹnu nado hẹn Jesu jai, enẹwutu mí ma sọgan donukun dọ e na jo mí do gba.—Matiu 4:1-11.
Nuyiwa Gigẹdẹ Bublu Satani Tọn Lẹ
3. Nawẹ Satani dó ayihaawe tintindo do ayiha Evi tọn mẹ gbọn?
3 Aliho mẹkiklọ tọn dopo he Satani nọ yizan wẹ nado dó ayihaawe tintindo do ayiha mítọn mẹ. E nọ din madogán lẹ pọ́n to gbaja gbigbọmẹ tọn mítọn mẹ. To bẹjẹeji, e yí aliho gigẹdẹ enẹ zan na Evi, bo kanse e dọmọ: “Ojé, Jiwheyẹwhe ko dọmọ Mì ma na dù to atin lẹ mẹ he tin to ojipa mẹ lẹ depope?” (Gẹnẹsisi 3:1) To hogbe devo lẹ mẹ, Satani to didọ dọ, ‘Be nuhe yọnbasi wẹ e yin nugbonugbo dọ Jiwheyẹwhe sọgan ko ze aliglọnnamẹnu mọnkọtọn do mì ji ya? Be ewọ na glọnalina onú dagbe mọnkọtọn sọn mì dè ya? Etẹ nkọ, Jiwheyẹwhe yọnẹn dọ gbeegbe mì du sọn atin lọ mẹ nukun mìtọn lẹ na hùn dandan podọ mìwlẹ na taidi Jiwheyẹwhe dandan, to dagbe po oylan po yinyọnẹn mẹ!’ Satani dó okún ayihaawe tintindo tọn bosọ nọtepọn ẹn nado tọ́nkun.—Gẹnẹsisi 3:5.
4. Ayihaawe tintindo tẹwẹ sọgan yinuwa do mẹdelẹ ji to egbehe?
4 Nawẹ Satani nọ yí aliho gigẹdẹ ehe zan gbọn to egbehe? Eyin mí yí Biblu hihia mítọn, oplọn mẹdetiti tọn mítọn, odẹ̀ mítọn lẹ, gọna lizọnyizọn Klistiani tọn po opli lẹ po mítọn do gbẹ̀n-asaji-kan, mí sọgan tin to owù ayihaawe tintindo he nọ yin finfọndote gbọn mẹdevo lẹ dali tọn mẹ. Di apajlẹ: “Nawẹ mí yọnẹn gbọn dọ ehe wẹ yin nugbo he Jesu nọ plọnmẹ lọ?” “Be azán godo tọn wẹ ehelẹ yin nugbonugbo ya? Hú popolẹpo, mí ko tin to owhe kanweko 21tọ lọ mẹ.” “Be mí ko tin to bẹbẹnu Amagẹdọni tọn, kavi e gbẹ́ pò to nukọn taun wẹ ya?” Eyin ayihaawe tintindo mọnkọtọn lẹ fọndote, etẹwẹ mí sọgan wà nado de yé sẹ?
5, 6. Etẹwẹ mí dona wà eyin ayihaawe tintindo fọndote?
5 Jakobu na ayinamẹ yọn-na-yizan to whenuena e wlan dọmọ: “Eyin mẹde ma tindo nuyọnẹn to mì mẹ, ni kanbiọ to Jiwheyẹwhe dè, mẹhe nọ na omẹ susugege, bo ma nọ wọhẹ omẹ, yè na na ẹn. Ṣigba ni biọ to yise mẹ, to matin ayi awe mẹ. Na ewọ he doayi awe, e taidi agbówhẹn ohù tọn, he gbọn alọ jẹhọn tọn mẹ to bibli hlan nukọn bibli hlan godo. Na omẹ lọ lẹn dọ e na mọ nude yí to [Jehovah] de blo. Gbẹtọ ayiha awenọ ma sọgan hẹn ede lodo to ali etọn lẹpo ji gba.”—Jakobu 1:5-8.
6 To whelọnu lo, etẹwẹ mí dona wà? Mí dona to yise po nukunnumọjẹnumẹ po ’biọ sọn Jiwheyẹwhe dè’ to odẹ̀ mẹ bosọ na huhlọn vivẹnudido mítọn lẹ to oplọn mẹdetiti tọn mẹ gando kanbiọ depope kavi ayihaawe lẹ go. Mí sọgan sọ biọ alọgọ sọn mẹhe ko lodo to yise mẹ lẹ dè, bo ma dona tindo ayihaawe depope pọ́n gbede dọ Jehovah na na mí alọgọ he mí tindo nuhudo etọn lọ. Jakobu sọ dọmọ: “Enẹwutu mì lita mìtọn ai hlan Jiwheyẹwhe. Mì diọnukunsọ [Lẹgba]; e nasọ họ̀n sọn mì dè. Mì sẹpọ Jiwheyẹwhe, ewọ nasọ sẹpọ mì.” Mọwẹ, ayihaawe tintindo mítọn na busẹ dile mí dọnsẹpọ Jiwheyẹwhe gbọn oplọn po odẹ̀ po dali.—Jakobu 4:7, 8.
7, 8. Etẹwẹ yin nujinọtedo dodonu tọn delẹ nado yọ́n wunmẹ sinsẹ̀n-bibasi heyin pinplọnmẹ gbọn Jesu dali tọn, podọ mẹnu lẹ wẹ jẹ nujinọtedo ehelẹ kọ̀n?
7 Di apajlẹ, yí kanbiọ ehe: Nawẹ mí nọ yọnẹn dọ mí to sinsẹ̀n-bibasi wunmẹ he Jesu plọnmẹ lọ basi gbọn? Nado na gblọndo na ehe, nujinọtedo tẹlẹ wẹ dona yin dogbapọnna? Biblu dlẹnalọdo dọ Klistiani nugbo lẹ dona tindo owanyi nujọnu tọn to yedelẹ ṣẹnṣẹn. (Johanu 13:34, 35) Yé dona klan yinkọ Jiwheyẹwhe tọn, Jehovah do wiwe. (Isaia 12:4, 5; Matiu 6:9) Podọ yé dona hẹn yinkọ enẹ zun yinyọnẹn.—Eksọdusi 3:15; Johanu 17:26.
8 Adà mẹyinyọnẹn tọn heyin sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn devo wẹ sisi nina Ohó Jiwheyẹwhe tọn, yèdọ Biblu. Owe vonọtaun de wẹ e yin he de jẹhẹnu Jiwheyẹwhe tọn po lẹndai etọn lẹ po hia. (Johanu 17:17; 2 Timoti 3:16, 17) To yidogọmẹ, Klistiani nugbo lẹ nọ lá Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn taidi todido dopo akàn gbẹtọ tọn na ogbẹ̀ madopodo to aigba paladisi tọn de ji. (Malku 13:10; Osọhia 21:1-4) Yé nọ nọ̀ kada na tonudidọ gblezọn aihọn ehe tọn po aliho gbẹzan he nọ bẹplamẹ etọn po. (Johanu 15:19; Jakobu 1:27; 4:4) Mẹnu lẹ to egbehe wẹ ko jẹ nujinọtedo ehelẹ kọ̀n na taun tọn? Whẹwhinwhẹ́n lẹ dohia dọ gblọndo dopo kẹdẹ wẹ tin—yèdọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ.
Etẹwẹ lo Eyin Ayihaawe Tintindo Gbọṣi Aimẹ?
9, 10. Etẹwẹ mí sọgan wà nado duto ayihaawe tintindo he gbọṣi aimẹ ji?
9 Etẹwẹ lo eyin mí mọ mídelẹ to odọ̀ ayihaawe tintindo tọn mẹ? Etẹwẹ mí dona wà to whelọnu? Ahọlu nuyọnẹntọ Sọlọmọni wleawuna gblọndo lọ dọmọ: “Ovi ṣie, eyin hiẹ na yí ohó ṣie lẹ, bosọ bẹ gbedide ṣie pli do dè we. Sọmọ bọ hiẹ lẹ́ otó towe hlan nuyọnẹn go, bosọ jlẹ ayiha towe hlan ayitùnnugo. Nugbo eyin hiẹ to awhádo hodo nuyọnẹn, bosọ ze ogbè towe daga na ayitùnnugo; eyin hiẹ din in di fataka, bosọ din in di adọkunnu he whlá. Whenẹnu wẹ hiẹ na tunwun osi Oklunọ tọn, bo nasọ mọ oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn.”—Howhinwhẹn lẹ 2:1-5, wekun flinflin lẹ yin mítọn.
10 Be e mayin linlẹn mẹhẹnjọsi tọn de wẹ enẹ yin ya? Eyin mí to jijlo vẹkuvẹku nado dotoai hlan nuyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn, mí na “mọ oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn.” Mọwẹ, oyọnẹn Oklunọ Nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn na yin mítọn eyin mí to jijlo nado mọ nudọnamẹ etọn lẹ yí bo wlebòna. Enẹ zẹẹmẹdo lilẹhlan Jehovah dè to odẹ̀ mẹ podọ gbọn oplọn mẹdetiti tọn dali. Adọkun whiwhla Ohó etọn tọn sọgan de ayihaawe tintindo depope sẹ bosọ gọalọna mí nado mọ hinhọ́n nugbo tọn.
11. Nawẹ mẹmẹsi Eliṣa tọn yin nuyiwadeji dogbọn ayihaawe tintindo dali gbọn?
11 Apajlẹ he họnwun lehe odẹ̀ gọalọna devizọnwatọ butọnọ po ayihaawe tindotọ Jiwheyẹwhe tọn de po tọn yin mimọ to 2 Ahọlu lẹ 6:11-18. Mẹmẹsi Eliṣa tọn gbọ̀agba nukunnumọjẹnumẹ gbigbọmẹ tọn. Ewọ ma sọgan doayi e go dọ awhànpa olọn mẹ tọn lẹ tin to finẹ nado nọgodona yẹwhegán Jiwheyẹwhe tọn, he tin to mẹgbeyinyan awhànpa Silianu lẹ tọn glọ. Mẹmẹsi lọ dawhá to obu mẹ dọmọ: “Ṣo, mẹmẹnu ṣie! Na mí na wà do?” Nawẹ Eliṣa yigbe gbọn? “A dibu blo: na yé he tin to mí dè yin susu hú yé he tin to yé dè.” Ṣigba nawẹ mẹmẹsi lọ na yin hinhẹn tindo nujikudo gbọn? Ewọ ma sọgan mọ awhànpa olọn mẹ tọn lọ lẹ.
12. (a) Nawẹ ayihaawe tintindo mẹmẹsi lọ tọn yin didesẹ gbọn? (b) Nawẹ mí sọgan de ayihaawe tintindo depope he mí sọgan tindo sẹ gbọn?
12 “Eliṣa sọ hodẹ̀, bo dọmọ, Yẹn vẹ̀ we, OKLUNỌ, hùn nukun etọn lẹ, na e nido mọ. OKLUNỌ sọ hùn nukun yọpọ sunnu lọ tọn lẹ; ewọ sọ mọ: bo doayi e go, osó lọ tin gọ́ na osọ́ lẹ po kẹkẹ miyọ́n tọn lẹ po, lẹ́do Eliṣa pé.” To whẹho enẹ mẹ Jehovah hẹn mẹmẹsi lọ nado mọ awhànpa olọn mẹ tọn lẹ he to hihọ́-basina Eliṣa. Ṣigba, mí ma dona donukun alọgọ sọn olọn mẹ wá dopolọ to egbehe gba. Flindọ, mẹmẹsi yẹwhegán lọ tọn enẹ ma tindo Biblu blebu nado plọn nado sọgan hẹn yise etọn lodo gba. Míwlẹ tindo Biblu. Eyin mí yí ì zan to aliho dagbe mẹ, yise mítọn sọgan yin hinhẹn lodo to aliho dopolọ mẹ. Di apajlẹ, mí sọgan lẹnnupọn do kandai voovo lẹ ji he basi zẹẹmẹ Jehovah tọn to whẹdatẹn olọn mẹ tọn etọn mẹ. Ayihaawe tintindo depope matin na ehelẹ dọ Jehovah tindo titobasinanu olọn mẹ tọn de he nọ nọgodona devizọnwatọ etọn lẹ to azọ́n mẹpinplọn lẹdo aihọn pé tọn lọ mẹ to egbehe.—Isaia 6:1-4; Ezekiẹli 1:4-28; Daniẹli 7:9, 10; Osọhia 4:1-11; 14:6, 7.
Họ́ Dewe Sọta Ayiha Gigẹdẹ Satani Tọn Lẹ!
13. Gbọn etẹ dali wẹ Satani nọ tẹnpọn nado dekanpona nugbo go titẹdo mítọn?
13 Aliho devo tẹlẹ wẹ Satani nọ yizan nado hẹn gbigbọnọ-yinyin mítọn po titẹdo nugbo lọ go mítọn po yin madogánnọ? Dopo to yé mẹ wẹ fẹnnuwiwa, to adà voovo etọn lẹpo mẹ. To aihọn egbehe tọn he ko hùn-tadù do zanhẹmẹ mẹ, nuhe yin yiylọdọ kọndopọ ojlẹ gli tọn (hogbe he yè nọ yizan do hogbe devo tẹnmẹ na nugbonọ-mayin) kavi zanhẹmẹ ozán dopo mẹ tọn (nukun nujọnu tọn ma yí do pọ́n ogalilọ) ko lẹzun nujijọ egbesọegbesọ tọn na whẹndo gbẹ̀fẹdudu tọn he ko magbe nado to gbẹ̀du mahopọnna nuhe sọgan jọ. Sinimoto, Televiziọn, po video lẹ po ko nọgodona aliho ogbẹ̀ tọn ehe. Yẹdide fẹnnuwiwa tọn lẹ gọ́ linlinnamẹnu lẹ mẹ, na titengbe tọn to Internet ji. Whlepọn lẹ to tenọpọn tlintlindo-dintọ.—1 Tẹsalonikanu lẹ 4:3-5; Jakobu 1:13-15.
14. Naegbọn Klistiani delẹ nọ jai jẹ nuyiwa bublu Satani tọn lẹ mẹ?
14 Klistiani delẹ ko joawuna tlintlindo-dindin yetọn bọ yé ko hẹn ayiha po ahun yetọn lẹ po gblezọn gbọn yẹdide fẹnnuwiwa tọn he bẹ zanhẹmẹ vude kavi dehe tlẹ sọ yin zanhẹmẹ mlẹnmlẹn lẹ pinpọ́n tọn hẹn dali. Yé ko na dotẹnmẹ yedelẹ nado jai biọ omọ̀ mẹkiklọ Satani tọn mẹ. Mọwiwà ko nọ saba dekọtọn do húnsiọmẹ gbigbọmẹ tọn mẹ. Omẹ mọnkọtọn lẹ ko gboawupo nado gbọṣi ‘yọpọ yinyin mẹ na nuhe dù oylan.’ Yé ma ko lẹzun mẹhe ‘whẹ́n-ganji to huhlọn nukunnumọjẹnumẹ tọn mẹ.’ (1 Kọlintinu lẹ 14:20) To owhe dopodopo mẹ, fọtọ́n susu nọ jiya kọdetọn ylankan tọn na yé gboawupo nado tẹdo nunọwhinnusẹ́n lẹ po nujinọtedo Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ po go wutu. Yé ko gboawupo nado bla ‘gbaja Jiwheyẹwhe tọn lẹpo dogo.’—Efesunu lẹ 6:10-13; Kọlọsinu lẹ 3:5-10; 1 Timoti 1:18, 19.
Wlebòna Nuhe Mí Tindo
15. Naegbọn mẹdelẹ do mọ ẹn yin awusinyẹnnamẹnu nado yọ́n pinpẹn ogú gbigbọmẹ tọn yetọn?
15 “Mìwlẹ nasọ yọ́n nugbo, nugbo lọ nasọ hẹn mì jẹ mẹdekannu” wẹ Jesu dọ. (Johanu 8:32) Suhugan Kunnudetọ lẹ tọn ko dona tọ́nsọn aliho gbẹzan dai tọn yetọn po gbẹdido sinsẹ̀n tọn lẹ po mẹ. Enẹwutu, yé sọgan mọnukunnujẹ mẹdekannujẹ he nugbo nọ hẹnwa mẹ po awubibọ po dogọ. To alọ devo mẹ, jọja delẹ he ko yin pinpọ́n-whẹ́n gbọn mẹjitọ he tin to nugbo mẹ lẹ dali sọgan mọ ẹn yin awusinyẹnnamẹnu nado mọnukunnujẹ ogú gbigbọmẹ tọn yetọn mẹ. Yé ma ko yin apadewhe sinsẹ̀n lalo tọn kavi apadewhe aihọn ehe tọn po nùzindonuji etọn do gbẹdudu-dindin, amasin adínọ zinzan etọn, po fẹnnuwiwa etọn po ji gba. Taidi kọdetọn de, yé sọgan gboawupo nado mọ vogbingbọn sinsinyẹn he tin to paladisi gbigbọmẹ tọn mítọn po aihọn he ko gblezọn Satani tọn po ṣẹnṣẹn. Mẹdelẹ tlẹ sọgan joawuna whlepọn lọ nado dọ́ adívivẹ́ aihọn lọ tọn pọ́n nado mọ nuhe ko gbọ̀ yé go!—1 Johanu 2:15-17; Osọhia 18:1-5.
16. (a) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí dona kanse mídelẹ? (b) Etẹwẹ mí yin pinplọn bosọ yin tulina nado wà?
16 Be mí dona fiọ alọvi mítọn lẹ na taun tọn nado sọgan yọ́n awufiẹsa po yajiji he e nọ hẹnwa po wẹ ya? Be mí ma sọgan plọnnu sọn numimọ ylankan mẹdevo lẹ tọn mẹ wẹ? Be mí dona lẹkọyi “ababa” aihọn ehe tọn mẹ nado mọ eyin nude ko gbọ̀ mí go wẹ ya? (2 Pita 2:20-22) Pita flinnu Klistiani owhe kanweko tintan tọn he ko yin apadewhe aihọn Satani tọn dai lẹ dọmọ: “Na ogbẹ̀ whenu mítọn he ko juwayi nido pekọna mí, nado ko wazọ́n ojlo Kosi lẹ tọn, whenuena míwlẹ to zọnlinzin to wantuntun mẹ, nujijlo ylankan, ovẹnnù zẹjlẹgo, paṣadudu, ahàn-gbẹdido, podọ to boṣiọsinsẹ̀n he ylanhu mẹ.” Na taun tọn, mí ma tindo nuhudo nado tindo numimọ “aliylankan ogbẹ̀ tọn” aihọn lọ tọn nado mọ lehe gbẹzan yidò do gba. (1 Pita 4:3, 4) To vogbingbọnmẹ, mí nọ yin pinplọn nujinọtedo walọyizan he yiaga Jehovah tọn to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mítọn lẹ mẹ, heyin nọtẹn wepinplọn Biblu tọn. Podọ mí yin tulina nado yí huhlọn nulinlẹnpọn tọn mítọn zan nado dohia mídelẹ dọ mí tindo nugbo lọ bo gbọnmọ dali hẹn nugbo lọ lẹzun mídetiti tọn.—Jọṣua 1:8; Lomunu lẹ 12:1, 2; 2 Timoti 3:14-17.
Yinkọ Mítọn Mayin Hiadogonamẹ de Poun Gba
17. Nawẹ mí sọgan yin Kunnudetọ kọdetọn dagbenọ Jehovah tọn lẹ gbọn?
17 Eyin mí hẹn nugbo zun mídetiti tọn, mí na nọ din nado má ẹn hẹ mẹdevo lẹ to ojlẹ he sọgbe lẹpo mẹ. Ehe ma zẹẹmẹdo dọ mí na tẹnpọn nado zín in do mẹhe ma tindo ojlo lẹ ji po huhlọn po gba. (Matiu 7:6) Kakatimọ, mí ma dona nọ kuwinyan dogbọn mídelẹ didohia taidi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali gba. Eyin mẹde do ojlo he họnwun de hia gbọn kanbiọ ahundopo tọn de finfọndote dali kavi gbọn alọkikẹyi owe Biblu tọn de dali, mí na tin to aṣeji bosọ wleawu nado má todido mítọn. Na nugbo tọn, ehe na dohia dọ mí dona nọ tindo wezinjẹgbonu wunmẹ delẹ to whepoponu mahopọnna fidepope he mí na tin te—to whégbè, to azọ́nmẹ, to wehọmẹ, to agbànbẹdotẹn, kavi to nọtẹn ayidedai tọn lẹ.—1 Pita 3:15.
18. Nawẹ mídelẹ didohia hezeheze taidi Klistiani sọgan yin huhlọn nujikudo tọn de to gbẹzan mítọn mẹ gbọn?
18 To whenuena mí do mídelẹ hia hezeheze taidi Klistiani, mí to avùnlọyiyi mítọn sọta pọ̀wutọnamẹ Satani tọn hẹn lodo. Eyin hùnwhẹ jijizan kavi Noẹli tọn de tin kavi akọhiho wekantẹn tọn de, azọ́nwatọ hatọ lẹ na nọ saba dọ, “Ma jẹtukla na ewọ tọn wutu blo. Dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ wẹ ewọ.” Na whẹwhinwhẹ́n dopolọ wutu, mẹwhinwhàn gbẹtọ lẹ tọn nado yìn aslan gblewa tọn lẹ na depò to whenuena mí tin to finẹ. Enẹwutu, teninọ Klistiani tọn mítọn didohia yin alemọyi titengbe de to gbẹzan mítọn mẹ, yèdọ dile apọsteli Pita zinnudeji do dọmọ: “Mẹnu wẹ na waylan do mì, eyin mìwlẹ yin mẹhe to onú he yin dagbe hodo? Ṣigba eyin mì tlẹ jiyana dodo wutu, donanọ wẹ mì.”—1 Pita 3:13, 14.
19. Nawẹ mí yọnẹn dọ mí ko yì sisosiso biọ azán godo tọn lẹ mẹ gbọn?
19 Alemọyi devo na nugbo lọ hinhẹnzun mídetiti tọn wẹ yindọ mí na tindo nujikudo dọ azán godo tọn titonu ehe tọn wẹ ehelẹ yin na nugbo tọn. Mí na yọnẹn dọ dọdai Biblu tọn susu to opodo yetọn wá to ojlẹ mítọn mẹ.a Avase Paulu tọn dọ ‘to azán godo tọn lẹ mẹ ojlẹ he na sinyẹnawu nado pehẹ lẹ na wá’ yin hinhẹn lodo to aliho susugege mẹ gbọn nujijọ budonamẹ tọn owhe kanweko he wayi tọn lẹ dali. (2 Timoti 3:1-5; Malku 13:3-37) Hosọ linlinnamẹwe agọe tọn de gando owhe kanweko 20tọ lọ go tindo hosọ lọ “E Na Yin Finflin Taidi Owhe Nukunmahun Tọn.” Hosọ lọ dọmọ: “1999 wá lẹzun owhe hlọnhuhu tọn hugan lọ to adà awetọ owhe kanweko hlọnhuhu hugan tọn lọ mẹ.”
20. Ojlẹ lọ die na nuyiwa nankọ?
20 E mayin ojlẹ lọ die nado to ayihaawe tindo gba. Kunnudenu dona Jehovah tọn họnwun hezeheze do azọ́n wepinplọn Biblu tọn daho hugan lọ ji he ma ko yin wiwà pọ́n gbede to aihọn lẹpo mẹ taidi kunnudide de hlan akọta lẹ. (Matiu 24:14) Hẹn nugbo lọ yin towe titi, bo má ẹn hẹ mẹdevo lẹ. Sọgodo madopodo towe sinai do nuhe hiẹ to wiwà todin ji. Gbigbọjọ ma na hẹn dona Jehovah tọn wá gba. (Luku 9:62) Kakatimọ, ojlẹ lọ die nado “yin tenọglinọ, masẹafọ, bo nọ to susudeji to azọ́n Oklunọ tọn mẹ whepoponu, sọle mì yọnẹn do dọ tuklajẹ mìtọn ma yin ovọ́ to Oklunọ mẹ gba.”—1 Kọlintinu lẹ 15:58.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn 15 janvier 2000, weda 12-14. Hukan 13-18 basi dogbapọnnanu kunnudenu huhlọnnọ debọdo-dego ṣidopo he dohia dọ mí ko to gbẹnọ to azán godo tọn lẹ mẹ sọn 1914 gbọ́n tọn.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Nawẹ mí sọgan de ayihaawe tintindo sẹ gbọn?
• Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn apajlẹ mẹmẹsi Eliṣa tọn tọn mẹ?
• Whlepọn walọyizan tọn tẹwẹ mí dona nọ họ́ míde sọta gbọzangbọzan?
• Naegbọn mí dona nọ do mídelẹ hia hezeheze taidi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ?
[Yẹdide to weda 10]
Oplọn Biblu gbesisọ tọn po odẹ̀ po sọgan gọalọna mí nado de ayihaawe tintindo sẹ
[Yẹdide to weda 11]
Ayihaawe tintindo mẹmẹsi Eliṣa tọn yin didesẹ gbọn numimọ de dali
[Yẹdide to weda 12]
Mí nọ yin pinplọn nujinọtedo yiaga walọyizan tọn Jehovah tọn lẹ to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ taidi ehe to Bénin