Klistiani Nugbo Lẹpo Wẹ Yin Wẹndagbe-Jlatọ
“Mì jihàn hlan OKLUNỌ, mì dona oyín etọn; mì nọ dọyẹwheho whlẹngán etọn tọn gbepogbe.”—PSALM 96:2.
1. Wẹndagbe tẹwẹ gbẹtọ lẹ dona se, podọ nawẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko yin apajlẹnọ to owẹ̀n mọnkọtọn hinhẹn gbayipe mẹ gbọn?
TO AIHỌN de he mẹ nugbajẹmẹji lẹ nọ jọ te egbesọegbesọ, homẹmiọnnamẹnu wẹ e nọ yin na nugbo tọn nado yọnẹn dọ dile Biblu dọ do, awhàn, sẹ́nhẹngba, huvẹ, po kọgbidinamẹ po na wá vivọnu to madẹnmẹ. (Psalm 46:9; 72:3, 7, 8, 12, 16) Na nugbo tọn, be ehe mayin wẹndagbe he mẹlẹpo jlo nado se de ya? Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ lẹndọ mọwẹ. Yé yin yinyọnẹn to filẹpo taidi mẹhe nọ dọyẹwheho “wẹndagbe nudagbe tọn.” (Isaia 52:7) Nugbo wẹ dọ, Kunnudetọ susu ko jiya homẹkẹn tọn na yé magbe nado dọ wẹndagbe lọ wutu. Ṣigba yé tindo ojlo dagbe gbẹtọ lẹ tọn to ahun mẹ. Podọ kandai zohunhun po linsinsinyẹn tọn po nankọ die Kunnudetọ lẹ ko wleawuna!
2. Etẹwẹ yin whẹwhinwhẹ́n tintan he wutu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yin zohunhunnọ?
2 Zohunhun Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to egbehe yin nudopolọ hẹ Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ. Linlinnamẹwe Katoliki Lomu tọn L’Osservatore Romano dọ po gbesisọ po gando yé go dọmọ: “To afọdopolọji he Klistiani tintan lẹ yin bibaptizi, yé nọ mọdọ azọngban yetọn wẹ e yin nado hẹn Wẹndagbe lọ gbayipe. Afanumẹ lẹ nọ hẹn Wẹndagbe lọ gbayipe, gbọn hogbe nùmẹ tọn lẹ dali.” Taidi Klistiani fliflimẹ tọn lẹ, etẹwutu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ do yin zohunhunnọ sọmọ? Tintan, na wẹndagbe he yé to lilá wá sọn Jehovah Jiwheyẹwhe lọsu dè wutu wẹ. Be whẹwhinwhẹ́n he yọnhugan ehe de sọ tin na zohunhun ya? Yẹwhehodidọ yetọn yin gbeyiyi hlan hogbe psalm-kàntọ lọ tọn lẹ dọmọ: “Mì jihàn hlan OKLUNỌ, mì dona oyín etọn; mì nọ dọyẹwheho whlẹngán etọn tọn gbepogbe.”—Psalm 96:2.
3. (a) Etẹwẹ yin whẹwhinwhẹ́n awetọ he wutu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yin zohunhunnọ? (b) Etẹwẹ ‘whlẹngán gbọn Jiwheyẹwhe dali’ bẹhẹn?
3 Hogbe psalm-kàntọ lọ tọn lẹ flin mí whẹwhinwhẹ́n awetọ he wutu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yin zohunhunnọ. Owẹ̀n yetọn yin owẹ̀n whlẹngán tọn. Mẹdelẹ nọ wazọ́n taidi doto-zọ́nwatọ, jijọho-hẹnwatọ, nuyọnẹntọ akuẹzinzan tọn lẹ, kavi to aliho devo lẹ mẹ nado hẹn ninọmẹ gbẹtọ hatọ lẹ tọn pọnte, podọ vivẹnudido mọnkọtọn lẹ jẹna pipà. Ṣigba nudepope he gbẹtọvi sọgan wà na awetọ etọn tindo dogbó taun eyin mí yijlẹdo ‘whlẹngán Jiwheyẹwhe tọn’ go. Gbọn Jesu Klisti gblamẹ, Jehovah na whlẹn homẹmimiọnnọ lẹpo sọn ylando, awutu, po okú po si. Mẹhe mọaleyi lẹ na nọgbẹ̀ kakadoi! (Johanu 3:16, 36; Osọhia 21:3, 4) To egbehe, whlẹngán tin to “azọ́njiawu” he Klistiani lẹ to lilá mẹ to whenuena yé yinuwa sọgbe hẹ hogbe lọ lẹ dọmọ: “Mì lá gigo [Jiwheyẹwhe tọn] to kosi lẹ ṣẹnṣẹn, azọ́njiawu etọn to gbẹtọ lẹ ṣẹnṣẹn. Na kiklo wẹ OKLUNỌ, omẹ yè na pà tlala: ewọ wẹ omẹ yè na si tlala hú yẹwhe lẹ.”—Psalm 96:3, 4.
Apajlẹ Ogán lọ Tọn
4-6. (a) Whẹwhinwhẹ́n atọ̀ntọ tẹ wutu wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ tindo zohunhun? (b) Nawẹ Jesu do zohunhun hia na azọ́n yẹwhehodidọ wẹndagbe lọ tọn gbọn?
4 Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yin zohunhunnọ na whẹwhinwhẹ́n atọ̀ntọ de. Yé nọ hodo apajlẹ Jesu Klisti tọn. (1 Pita 2:21) Dawe pipé enẹ yí ahundopo do kẹalọyi azọ́ndenamẹ lọ “nado dọyẹwheho wẹndagbe tọn hlan homẹmimiọnnọ lẹ.” (Isaia 61:1; Luku 4:17-21) Gbọnmọ dali, e lẹzun wẹndagbe-jlatọ de, yèdọ wẹndagbe dọtọ́ de. E gbọ̀n Galili po Jude po blebu mẹ, “bo to yẹwheho wẹndagbe ahọludu tọn dọ.” (Matiu 4:23) Podọ na e yọnẹn dọ mẹsusu na kẹalọyi wẹndagbe enẹ wutu, e dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Ojijẹ sù nugbo, ṣigba azọ́nwatọ lẹ ma sù: enẹwutu mì hodẹ̀ hlan Oklunọ ojijẹ tọn, na e ni do azọ́nwatọ lẹ hlan ojijẹ etọn mẹ.”—Matiu 9:37, 38.
5 To kọndopọmẹ hẹ odẹ̀ edetiti tọn, Jesu plọnazọn mẹdevo lẹ nado yin wẹndagbe-jlatọ. To madẹnmẹ, e do apọsteli etọn lẹ hlan bo dọna yé dọmọ: “Le mì to yìyì, mì ni to yẹwhehodọ, dọmọ, Ahọludu olọn tọn sẹpọ.” Be e na ko bọawu na yé nado ze tito lẹ dai nado de nuylankan he to jijọ to ojlẹ lọ mẹ lẹ pò wẹ ya? Kavi be yé na ko biọ tonudidọ mẹ nado glọnalina nuyiwa gblezọn he gbayipe to ojlẹ lọ mẹ lẹ ya? Lala. Kakatimọ, Jesu ze nujinọtedo lọ dai na Klistiani wẹndagbe-jlatọ lẹpo to whenuena e dọna hodotọ etọn lẹ dọmọ: “Le mì to yìyì, mì ni to yẹwhehodọ.”—Matiu 10:5-7.
6 To godo mẹ, Jesu do pipli devi devo lẹ tọn hlan nado lá dọmọ: “Ahọludu Jiwheyẹwhe tọn to sisẹpọ.” To whenuena yé lẹkọ nado dogbè kọdetọn dagbe wẹndagbe-jijlá yetọn tọn, Jesu jaya taun. E hodẹ̀ dọmọ: “Yẹn dopẹna we, Otọ́, Oklunọ olọn po aihọn po tọn, na hiẹ ko yí onú helẹ whlá sọn nuyọnẹntọ lẹ, po zinzintọ lẹ po dè, bosọ do yé hia hlan ovivu lẹ.” (Luku 10:1, 8, 9, 21) Devi Jesu tọn, heyin whèhutọ, po glesi azọ́n sinsinyẹn watọ lẹ po dai, po mọmọ po, tin di ovivu lẹ eyin yè yí yé jlẹdo sinsẹ̀ngán akọta lọ tọn he yì wehọmẹ taun lẹ go. Ṣigba devi lẹ yin azọ́nplọn nado lá wẹndagbe he yọnhugan lọ.
7. To olọn mẹ yìyì Jesu tọn godo, mẹnu lẹ wẹ hodotọ etọn lẹ dọyẹwheho na whẹ́?
7 To olọn mẹ yìyì Jesu tọn godo, hodotọ etọn lẹ zindonukọn nado to wẹndagbe whlẹngán tọn hẹn gbayipe. (Owalọ lẹ 2:21, 38-40) Mẹnu lẹ wẹ yé dọyẹwheho na jẹnukọn? Be yé yì akọta he ma yọ́n Jiwheyẹwhe lẹ dè wẹ ya? Lala, Islaeli wẹ yin aigba-denamẹ tintan yetọn, yèdọ gbẹtọ he ko jẹakọ hẹ Jehovah na nuhe hugan owhe 1 500 lẹ. Be yé tindo jlọjẹ nado dọyẹwheho to aigba he ji yè ko to sinsẹ̀n-basi hlan Jehovah te de ji wẹ ya? Mọwẹ. Jesu ko dọna yé dọ: “Mìwlẹ nasọ yin kunnudetọ na mi to Jelusalẹm mẹ, to Jude lẹpo mẹ, po Samalia po, podọ jẹ opodo aigba tọn.” (Owalọ lẹ 1:8) Islaeli dona se wẹndagbe lọ kẹdẹdi akọta devo lẹ.
8. Nawẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ hodo apajlẹ hodotọ owhe kanweko tintan Jesu tọn lẹ tọn gbọn to egbehe?
8 To aliho mọnkọtọn de mẹ, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to yẹwhehodọ to aigba lẹpo ji to egbehe. Yé kọnawudopọ hẹ angẹli heyin mimọ gbọn Johanu dali he “tindo wẹndagbe madopodo de to alọ mẹ, nado dọyẹwheho hlan yé he tin to aigba ji lẹ, hlan akọta lẹpo, hlan hẹnnu lẹpo, hlan ogbè lẹpo, hlan gbẹtọ lẹpo.” (Osọhia 14:6) To owhe 2001 mẹ, yé yin zohunhunnọ to aigba po aigba-denamẹ 235 po ji, gọna dehe nọ yin pinpọnhlan paa taidi aigba Klistiani tọn lẹ ji. Be nuhe ma sọgbe de wẹ e yin na Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nado dọyẹwheho to fie Mẹylọhodotọklisti ko dó ṣọṣi ai do lẹ ya? Mẹdelẹ dọ dọ mọwẹ bo tlẹ sọgan pọ́n wẹndagbe-jijlá mọnkọtọn hlan taidi “lẹngbọ lẹ finfin.” Ṣigba, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ flin numọtolanmẹ he Jesu tindo hlan Ju whiwhẹnọ azán etọn gbè tọn lẹ. Dile etlẹ yindọ yé ko tindo yẹwhenọduta de, Jesu ma whleawu nado dọ wẹndagbe lọ na yé gba. E “wàlẹblanu na yé, na yè hẹn agbọ́pé yé, bosọ hẹn apọ̀ṣi yé di lẹngbọ he ma tindo lẹngbọhọtọ de.” (Matiu 9:36) To whenuena Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mọ omẹ whiwhẹnọ he ma yọ́n nudepope gando Jehovah po Ahọluduta etọn po go lẹ, be yé dona ze wẹndagbe lọ whlá do omẹ mọnkọtọn lẹ na sinsẹ̀n delẹ to aṣẹpa do yé ji wutu wẹ ya? To apajlẹ apọsteli Jesu tọn lẹ hihodo mẹ, gblọndo mítọn na yin lala. Yè dona dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn “to akọta lẹpo ṣẹnṣẹn,” matin dedovo depope.—Malku 13:10.
Klistiani Fliflimẹ Tọn Lẹpo Wẹ Lá Wẹndagbe
9. To owhe kanweko tintan mẹ, mẹnu lẹ wẹ tindo mahẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ to agun Klistiani tọn mẹ?
9 Mẹnu lẹ wẹ tindo mahẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ to owhe kanweko tintan whenu? Kunnudenu lẹ dohia dọ Klistiani lẹpo wẹ yin wẹndagbe-jlatọ. Wekantọ W. S. Williams dọmọ: “Kunnudenu paa lọ wẹ yindọ Klistiani he tin to Ṣọṣi fliflimẹ tọn mẹ lẹpo . . . wẹ dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn.” Gando nuhe jọ to azán Pẹntikọsti owhe 33 W.M. lẹ go, Biblu dọmọ: ‘Yé omẹ pó [sunnu po yọnnu po] sọ gọ́ na gbigbọ wiwe, bo sọ ṣẹ ogbè devo yí do to hodọ, kẹdẹdile gbigbọ na ogbè yé do.’ Wẹndagbe-jlatọ lẹ wá bẹ sunnu, yọnnu, jọja po mẹhomẹ po, afanumẹ po mẹmẹdekannu po hẹn. (Owalọ lẹ 1:14; 2:1, 4, 17, 18; Joẹli 2:28, 29; Galatianu lẹ 3:28) To whenuena homẹkẹn hẹn Klistiani susu nado họnyi sọn Jelusalẹm, “yé he yè vúnvún pé to ofi popo yì, bo yẹwheho [wẹndagbe] lọ tọn dọ.” (Owalọ lẹ 8:4) “Yé he yè vúnvún pé” lẹpo wẹ jla wẹndagbe, e mayin mẹdide vude lẹ poun gba.
10. Azọ́ndenamẹ awe-to-pọmẹ tẹwẹ yin hinhẹndi jẹnukọnna vasudo titonu Juvi lẹ tọn?
10 Ehe yin nugbo to owhe fliflimẹ tọn enẹ lẹpo whenu. Jesu dọ dọdai dọmọ: “Yè nasọ dọ yẹwheho wẹndagbe ahọludu tọn he lẹ to aigba fininọ lẹpo mẹ na okunnu de hlan akọta lẹpo; whenẹnu wẹ opodo na wá.” (Matiu 24:14) To hẹndi owhe kanweko tintan tọn hogbe enẹlẹ tọn mẹ, wẹndagbe lọ yin jijlá gbayipe whẹpo awhànpa Lomu tọn lẹ và sinsẹ̀n po titonu tonudidọ Juvi lẹ tọn po sudo. (Kọlọsinu lẹ 1:23) Dogọ, hodotọ Jesu tọn lẹpo wẹ setonuna gbedide etọn dọmọ: “Enẹwutu mì yì, bo hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ, bosọ nọ baptizi yé do oyín Otọ́ tọn, po Ovi tọn po, po [gbigbọ wiwe] tọn po mẹ: na mì ni sọ nọ plọn yé nado nọ doayi onú lẹpo go, nudepope he yẹn degbena mì.” (Matiu 28:19, 20) Klistiani fliflimẹ tọn lẹ ma dotuhomẹna homẹmimiọnnọ lẹ nado yise to Jesu mẹ podọ to enẹgodo jo yé dó nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe matin anademẹ, dile yẹwhehodọtọ egbezangbe tọn delẹ nọ wà do gba. Kakatimọ, yé plọn yé nado lẹzun devi Jesu tọn, basi tito na yé do agun lẹ mẹ, bo plọnazọn yé na yelọsu ni dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn bo hẹn gbẹtọ lẹ zun devi to godo mẹ. (Owalọ lẹ 14:21-23) Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ hodo aliho nuyiwa tọn enẹ to egbehe.
11. Mẹnu lẹ wẹ to mahẹ tindo to wẹndagbe he yọnhugan lọ lilá na gbẹtọvi lẹ mẹ to egbehe?
11 To apajlẹ owhe kanweko tintan whenu Paulu, Balnaba, po mẹdevo lẹ po tọn hihodo mẹ, Kunnudetọ Jehovah tọn sọha delẹ ko yì aigba jonọ tọn lẹ ji taidi mẹdehlan lẹ. Azọ́n yetọn ko hẹn ale wá taun, na yé ma ko to mahẹ tindo to tonudidọ mẹ kavi ko buali sọn azọ́ndenamẹ yetọn heyin nado dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn ji gba. Yé ko setonuna gbedide Jesu tọn poun dọ: “Le mì to yìyì, mì ni to yẹwhehodọ.” Ṣigba, suhugan Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mayin mẹdehlan to aigba jonọ tọn lẹ ji gba. Susu yetọn nọ penukundo yede go gbọn agbasazọ́n wiwà dali, podọ devo lẹ gbẹ́ to wehọmẹ yì. Delẹ to ovi lẹ go pọ́n whẹ́n. Ṣigba Kunnudetọ lẹpo wẹ nọ má wẹndagbe he yé ko plọn lọ hẹ mẹdevo lẹ. Jọja kavi mẹhomẹ, sunnu kavi yọnnu, yé nọ yí ayajẹ do yigbe hlan tudohomẹnamẹ Biblu tọn dọmọ: “Nọ dọyẹwheho ohó lọ tọn; do magbọjẹ na dewe to ojlẹ mẹ podọ to mayin ojlẹ mẹ.” (2 Timoti 4:2) Taidi mẹhe ko jẹnukọn na yé to owhe kanweko tintan tọn mẹ lẹ, yé zindonukọn “[nado to omẹ] plọn, yé masọ nọ yẹwheho Jesu Klisti tọn ma dọ.” (Owalọ lẹ 5:42) Yé to wẹndagbe he yọnhugan lọ lá na gbẹtọvi lẹ.
Sinsẹ̀n-Didiọnamẹ Kavi Wẹndagbe-Jijlá?
12. Etẹwẹ sinsẹ̀n-didiọnamẹ yin, podọ nawẹ e nọ yin pinpọnhlan gbọn todin?
12 Glẹkigbe tindo hogbe lọ pro·se’ly·tos, he zẹẹmẹdo mẹhe yin “sinsẹ̀n-diọna.” Sọn ehe mẹ wẹ hogbe Flansegbe tọn “prosélytisme” [sinsẹ̀n-didiọnamẹ] wá sọn, he na taun tọn zẹẹmẹdo “nuyiwa sinsẹ̀n didiọna mẹdevo lẹ tọn.” To egbehe, mẹdelẹ nọ dọ dọ sinsẹ̀n-didiọnamẹ ma sọgbe gba. Nudọnamẹ de heyin zinzinjẹgbonu gbọn Pipli Ṣọṣi Aihọn tọn lẹ dali tlẹ dọho gando “ylando sinsẹ̀n-didiọnamẹ tọn” go. Etẹwutu? Catholic World Report dọmọ: “Na lewuwu gbọzangbọzan he to wiwá sọn Ṣọṣi Orthodoxe tọn mẹ wutu, ‘sinsẹ̀n-didiọnamẹ’ ko wá tindo zẹẹmẹ mẹdidiọ gánnugánnu tọn.”
13. Etẹwẹ yin apajlẹ sinsẹ̀n-didiọnamẹ he nọ gbleawunamẹ tọn delẹ?
13 Be awugblenamẹnu wẹ sinsẹ̀n-didiọnamẹ yin ya? E sọgan yin mọ. Jesu dọ dọ sinsẹ̀n-didiọnamẹ wekantọ lẹ po Falesi lẹ po tọn nọ gbleawuna mẹhe yin sinsẹ̀n-diọna lẹ. (Matiu 23:15) Na nugbo tọn, “mẹdidiọ gánnugánnu” ma sọgbe gba. Di apajlẹ, sọgbe hẹ whenuho-kàntọ Josephus, to whenuena John Hyrcanus heyin Maccabée de gbawhàn Idumia tọn, e “na dotẹnmẹ yé nado gbọṣi otò yetọn mẹ eyin yé dike bọ yè gbòwhẹna yé podọ eyin yé setonuna osẹ́n Ju lẹ tọn lẹ.” Eyin Idumianu lẹ na nọ gandudu Juvi lẹ tọn glọ, yé dona nọ basi sinsẹ̀n Juvi lẹ tọn. Whenuho-kàntọ lẹ dọna mí dọ to owhe kanweko ṣinatọ̀ntọ W.M., Charlemagne gbawhàn kosi Saxon he tin to agewaji Europe tọn lẹ tọn bosọ yí kanyinylan do diọ sinsẹ̀n na yé gánnugánnu.a Matin ayihaawe, sinsẹ̀n-didiọ Saxon po Idumianu lẹ tọn po mayin ahundopo tọn gba. Di dohia, be mí sọgan dọ dọ Ahọlu Hẹlodi Idumia tọn, he tẹnpọn nado hù Jesu to pẹvi, yí ahun dopo do yiwanna Osẹ́n he Jiwheyẹwhe na gbọn Mose gblamẹ lẹ ya?—Matiu 2:1-18.
14. Nawẹ mẹdehlan Mẹylọhodotọklisti tọn delẹ nọ hẹn gbẹtọ lẹ gánnugánnu nado diọ sinsẹ̀n gbọn?
14 Be sinsẹ̀n-diọnamẹ gánnugánnu tin to egbehe wẹ ya? To linlẹn de mẹ, e tin. E ko yin linlin etọn na dọ mẹdehlan Mẹylọhodotọklisti tọn delẹ ko ze wepinplọn vọ́nu tògodo tọn donukọnna mẹhe na jlo nado yin sinsẹ̀n-diọna lẹ. Kavi yé nọ hẹn mẹhe huvẹ to hùhù lẹ nado dotoaina yẹwhehodidọ de nado sọgan mọ núdùdù yí. Sọgbe hẹ hodidọ de heyin zinzin jẹgbonu to 1992 gbọn pipli Sinsẹ̀ngán Orthodoxe lẹ tọn de dali, “sinsẹ̀n didiọnamẹ nọ wá aimẹ to whedelẹnu gbọn agbasanu lẹ yiyizan nado klọ̀ mẹ dali podọ gbọn wunmẹ danuwiwa tọn delẹ dali.”
15. Be Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ diọ sinsẹ̀n namẹ to zẹẹmẹ egbezangbe hogbe lọ tọn mẹ wẹ ya? Basi zẹẹmẹ.
15 E ma sọgbe nado hẹn gbẹtọ lẹ gánnugánnu nado diọ sinsẹ̀n yetọn. Na taun tọn, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma nọ yinuwa to aliho mọnkọtọn mẹ gba.b Enẹwutu, yé ma nọ diọ sinsẹ̀n namẹ to zẹẹmẹ egbezangbe hogbe lọ tọn mẹ gba. Kakatimọ, taidi Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ, yé nọ dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn na mẹlẹpo. Mẹhe yigbe sọn ojlo mẹ wá lẹ nọ yin oylọ basina nado tindo oyọnẹn dogọ gbọn plọnmẹ Biblu de gblamẹ. Jlodotọ mọnkọtọn lẹ nọ plọn nado ze yise, he lodo gligli to oyọnẹn he sọgbe Biblu tọn mẹ, do Jiwheyẹwhe po lẹndai etọn lẹ po ji. Taidi kọdetọn de, yé nọ ylọ oyín Jiwheyẹwhe tọn, yèdọ Jehovah, nado yin whinwhlẹngán. (Lomunu lẹ 10:13, 14, 17) Vlavo yé na kẹalọyi wẹndagbe lọ kavi lala yin nudide mẹdetiti tọn. Mẹhẹn gánnugánnu ma nọ tin gba. Eyin e tin wẹ, sinsẹ̀n-didiọnamẹ na yin nuvọ́. Nado yin alọkẹyi gbọn Jiwheyẹwhe dali, sinsẹ̀n-bibasi dona wá sọn ahun mẹ.—Deutelonomi 6:4, 5; 10:12.
Wẹndagbe-Jijlá to Egbezangbe
16. Nawẹ azọ́n wẹndagbe-jijlá Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn ko jideji to ojlẹ egbezangbe tọn lẹ mẹ gbọn?
16 To egbezangbe, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn to hẹndi daho Matiu 24:14 tọn mẹ. Linlinnamẹwe Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn ko yin azọ́nwanu diyin de he yé nọ yizan to azọ́n wẹndagbe-jijlá tọn yetọn mẹ.c To 1879, to whenuena vọkan tintan Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn lẹ yin zinzinjẹgbonu, mimá gbayipe linlinnamẹwe lọ tọn yin nudi 6 000 poun to ogbè dopo mẹ. To owhe 2001 tọn mẹ, yèdọ owhe 122 godo, mimá gbayipe etọn ko yiaga jẹ vọkan 23 042 000 to ogbè 141 mẹ. Agayiyi enẹ sọzẹn hẹ jideji nuyiwa wẹndagbe-jijlá Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn. Pọ́n vogbingbọn he tin to ganhiho fọtọ́n kleun heyin yiyizan to azọ́n wẹndagbe-jijlá tọn mẹ to owhe dopodopo mẹ to owhe kanweko 19tọ po ganhiho 1 169 082 225 heyin yiyizan to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ to owhe 2001 tọn mẹ po. Lẹnnupọndo madozẹnzẹn plọnmẹ Biblu vọ́nu 4 921 702 heyin anadena to osun dopodopo mẹ ji. Azọ́n dagbe pligidi nankọtọn die yin wiwadotana! Podọ e yin wiwà gbọn yẹwhehodọtọ Ahọluduta tọn zohunhunnọ 6 117 666 lẹ dali.
17 Psalm-kàntọ lọ dọmọ: “Na onú ovọ́ lẹ tọn wẹ yẹwhe akọta tọn lẹpo: ṣigba OKLUNỌ wẹ basi olọn lẹ.” (Psalm 96:5) To aihọn egbehe tọn mẹ, owanyi akọta tọn, boṣiọ akọta tọn lẹ, gbẹtọ diyin lẹ, agbasanu lẹ, podọ adọkun lọsu tlẹ nọ yin sinsẹ̀n-basi hlan. (Matiu 6:24; Efesunu lẹ 5:5; Kọlọsinu lẹ 3:5) Mohandas K. Gandhi dọ to ojlẹ de mẹ dọmọ: “Yẹn yin nujikudonọ mlẹnmlẹn dọ . . . Klistiani nùmẹ tọn poun wẹ Europe yin to egbehe. Mamọni [adọkunnu lẹ] wẹ e to sinsẹ̀n na nugbo tọn.” Nugbo lọ wẹ yindọ, wẹndagbe lọ dona yin sisè to filẹpo. Mẹlẹpo, mahopọnna ogbè, akọta, kavi teninọ etọn to lẹdo etọn mẹ, dona yọ́n nude gando Jehovah po lẹndai etọn lẹ po go. Ojlo mítọn wẹ yindọ mẹlẹpo ni yigbe hlan hogbe psalm-kàntọ lọ tọn lẹ dọmọ: “Mì na gigo po huhlọn po hlan OKLUNỌ. Mì na hlan OKLUNỌ, mì na gigo he jẹ hlan oyín etọn”! (Psalm 96:7, 8) Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ gọalọna mẹdevo lẹ nado plọnnu gando Jehovah go na yé nido sọgan na gigo ewọ ganji. Podọ mẹhe dotoai lẹ nọ mọaleyi taun. Ale tẹlẹ wẹ yé nọ duvivi etọn? Ehelẹ na yin hodọdeji to hosọ he bọdego mẹ.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Sọgbe hẹ The Catholic Encyclopedia, to Nuvọjlado Sinsẹ̀n tọn lọ whenu, omẹ hinhẹn gánnugánnu nado kẹalọyi sinsẹ̀n yin didohia po hogbe lọ lẹ po: Cuius regio, illius et religio (Na taun tọn, ehe zẹẹmẹdo: “Mẹdepope he to gandu do aigba lọ ji wẹ nasọ nọ basi nudide sinsẹ̀n he na yin bibasi tọn.”)
b To opli Pipli Akọjọpli Mẹdekannujẹ Sinsẹ̀n tọn de ji to États-Unis to 16 novembre 2000, mahẹ tindotọ de dó vogbingbọn hia to mẹhe nọ tẹnpọn nado diọ sinsẹ̀n namẹ gánnugánnu po nuyiwa Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn po ṣẹnṣẹn. E yin ayidego dọ to whenuena Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dọyẹwheho na mẹdevo lẹ, yé nọ wàmọ to aliho de mẹ bọ omẹ lọ sọgan dọ poun dọ, “Yẹn ma tindo ojlo” bosọ sú ohọ̀n etọn.
c Hosọ gigọ́ linlinnamẹwe lọ tọn wẹ Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn He to Ahọluduta Jehovah Tọn Lá.
Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?
• Etẹwutu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yin wẹndagbe-jlatọ zohunhunnọ lẹ?
• Etẹwutu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ sọ nọ dọyẹwheho to fie Mẹylọhodotọklisti ko dó ṣọṣi ai do lẹ?
• Etẹwutu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mayin sinsẹ̀n-diọnamẹtọ lẹ to zẹẹmẹ egbezangbe hogbe lọ tọn mẹ?
• Nawẹ azọ́n wẹndagbe-jijlá Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn ko jideji to egbezangbe gbọn?
17. (a) Yẹwhe lalo tọn tẹlẹ wẹ to yinyin sinsẹ̀n to egbehe? (b) Mahopọnna ogbè, akọta, po ogán tẹnmẹ po, etẹwẹ mẹlẹpo dona yọnẹn?
[Yẹdide to weda 9]
Jesu yin wẹndagbe-jlatọ zohunhunnọ bosọ plọn mẹdevo lẹ nado wazọ́n dopolọ
[Yẹdide to weda 10]
Mẹhe tin to agun owhe kanweko tintan tọn mẹ lẹpo wẹ tindo mahẹ to wẹndagbe-jijlá mẹ
[Yẹdide to weda 11]
E ma sọgbe nado hẹn gbẹtọ lẹ gánnugánnu nado diọ sinsẹ̀n gba