Mẹhe Kú Do Yise Tamẹ to Egbezangbe lẹ Yin Kunnudenu de to Suède
HOGBE Glẹki tọn na “kunnude” wẹ martyr, ehe mẹ hogbe Glẹnsigbe tọn “martyr” wá sọn, he zẹẹmẹdo “mẹhe nọ kú do ota nuhe e yise tọn mẹ.” Klistiani owhe kanweko tintan tọn susu wẹ dekunnu gando Jehovah go gbọn kúkú na yise yetọn dali.
Mọdopolọ, to owhe kanweko 20tọ lọ mẹ, fọtọ́n susu Kunnudetọ lẹ tọn wẹ kú to alọ godonọnamẹtọ Hitler tọn lẹ mẹ na yé nọ kada na whẹho tonudidọ po akọta ṣinṣinyan po tọn lẹ wutu. Mẹhe kú do yise tamẹ to egbehe lẹ sọ wleawuna kunnudide huhlọnnọ de. Ehe wẹ jọ to Suède to agọe.
To kọndopọmẹ hẹ hùnwhẹ whemẹwhemẹ tọn 50tọ nado flin vivọnu Wẹkẹ-Whàn II tọn, gandudu Suède tọn ze nujijla wepinplọn tọn de dai to otò lọ blebu mẹ gando Nuvasudo pligidi lọ go. Tito lọ yin yiylọdọ Whenuho Nugbo. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yin oylọ basina nado tindo mahẹ podọ nado dọ numimọ yetọn lẹ.
Kunnudetọ lẹ yigbe bo wleawuna nuzedonukọnnamẹ de he hosọ etọn yin Mẹhe Go Nuvasudo Pligidi lọ Gando He Go Yè Wọnji Lẹ. Nuwiwa lọ bẹjẹeji to Plitẹnhọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ to Strängnäs. Kunnudetọ he lùn Nuvasudo pligidi lọ tọ́n lẹ tin to finẹ nado dọ numimọ yetọn lẹ na dlapọn basitọ he hugan 8 400, he wá to azán tintan gbè lẹ! To vivọnu 1999 tọn, nuzedonukọnnamẹ lọ ko sọawuhia to onú hoho-sẹdotẹn po wesẹdotẹn he hugan 100 lẹ po to Suède, podọ gbẹtọ 150 000 delẹ ko mọ ẹn. Dlapọn-basitọ lẹ bẹ nukọntọ tonudidọ tọn delẹ hẹn, he dọho dagbe gando nuhe yé mọ lọ go.
Nuwiwa Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn depope to Suède ma ko yin didohia bosọ yin alọkẹyi gbayipe jẹ obá enẹ mẹ pọ́n gba. Dlapọn-basitọ susu kanse dọmọ: “Etẹwutu mìwlẹ ma ko dọ numimọ mìtọn dogbọn Nuvasudo pligidi lọ dali na mí dai?”
To whenuena nuzedonukọnnamẹ lọ yin didohia godo, agun dopo na linlin jideji 30 to kanweko ji to plọnmẹ Biblu whégbè tọn mẹ to lẹdo yetọn mẹ! Kunnudetọ dopo basi oylọ na azọ́nwatọ-gbẹ̀ de nado wá pọ́n nudohia lọ. Azọ́nwatọ-gbẹ́ lọ yí homẹhunhun do kẹalọyi, bosọ plan họntọn de wá. To godo mẹ, họntọn lọ dọ dọ e sinyẹnawu na emi nado mọnukunnujẹ nuhewutu gbẹtọ lẹ sọgan tindo yise he lodo mọnkọtọn mẹ, bo ma sọgan doalọ owe de mẹ nado mọ́n yise yetọn kakatimọ bo na yin hùhù mẹ gba. Ehe dekọtọn do hodọdopọ yinukọn dogọ mẹ, podọ plọnmẹ Biblu de yin bibẹjẹeji hẹ ẹ.
Taidi hagbẹ Klistiani owhe kanweko tintan tọn yetọn lẹ, kunnudetọ nugbonọ owhe kanweko 20tọ tọn ehelẹ ko yí adọgbigbo do dekunnu dọ Jehovah kẹdẹ wẹ yin Jiwheyẹwhe nugbo lọ, he jẹna yise po nugbonọ-yinyin mawhango mítọn tọn po.—Osọhia 4:11.
[Asisa Yẹdide tọn to weda 13]
Camp prisoner: Państwowe Muzeum Oświęcim-Brzezinka, courtesy of the USHMM Photo Archives