Gigo Jehovah Tọn Nọ Tá Do Omẹ Etọn lẹ Ji
“OKLUNỌ na yin hinhọ́n madopodo towe.”—ISAIA 60:20.
1. Nawẹ Jehovah dona omẹ nugbonọ etọn lẹ gbọn?
“OKLUNỌ tindo homẹhunhun do omẹ etọn lẹ go: e nasọ yí whlẹngán do doaṣọna homẹmimiọnnọ lẹ.” (Psalm 149:4) Nuhe psalm-kàntọ hohowhenu tọn lọ dọ niyẹn, podọ whenuho ko do nugbo-yinyin hodidọ etọn lẹ tọn hia. Eyin omẹ Jehovah tọn lẹ yin nugbonọ, e nọ penukundo yé go, hẹn yé yin sinsẹ́nnọ, bo nọ basi hihọ́ na yé. To ojlẹ hohowhenu tọn lẹ mẹ, e na yé awhàngbigba do kẹntọ yetọn lẹ ji. To egbehe, e hẹn yé lodo to gbigbọ-liho bo na yé nujikudo whlẹngán tọn to dodonu avọ́sinsan Jesu tọn ji. (Lomunu lẹ 5:9) E wà ehe na yé yọnwhanpẹ to nukun etọn mẹ wutu.
2. Dile etlẹ yindọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ pehẹ nukundiọsọmẹ, jide tẹwẹ yé tindo?
2 Nugbo wẹ dọ, to aihọn he tlọ́ do zinvlu mẹ de mẹ, mẹhe “jlo na nọ̀ jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn mẹ” lẹ na pehẹ nukundiọsọmẹ. (2 Timoti 3:12) Etomọṣo, Jehovah doayi nukundiọsọmẹtọ lẹ go, bo na avase yé dọmọ: “Akọta po ahọludu po he ma na sẹ̀n we na dọ̀n; nugbo, akọta nẹlẹ yè na gbà kija gbidigbidi.” (Isaia 60:12) To egbehe, nukundiọsọmẹ nọ wá to aliho voovo lẹ mẹ. To aigba delẹ ji, nukundiọsọmẹtọ lẹ nọ tẹnpọn nado glọnalina kavi hẹnalọdotena sinsẹ̀n-bibasi Klistiani nugbo lẹ tọn hlan Jehovah. To aigba devo lẹ ji, zohunhun agọ̀nọ lẹ nọ sayana sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ bo nọ mẹ̀n nutindo yetọn lẹ. Ṣigba, flin dọ Jehovah ko dọ nuhe na yin kọdetọn nukundiọsọmẹ depope sọta ojlo etọn hinhẹndi. Agọjẹdomẹtọ lẹ na gboawupo. Mẹhe hoavùn sọta Ziọni lẹ, dile e yin tenọna gbọn ovi etọn lẹ dali to aigba ji, ma na tindo kọdetọn dagbe gba. Be e mayin jidenamẹ owanyinọ de wẹ enẹ yin sọn Jiwheyẹwhe daho mítọn, Jehovah dè ya?
Yin Didona Zẹ̀ Nukundido Yetọn Go
3. Nawẹ whanpẹ po sinsẹ́n didetọ́n sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ tọn po yin didohia gbọn?
3 Nugbo lọ wẹ yindọ to azán godo tọn ehelẹ mẹ, Jehovah ko dona omẹ etọn lẹ zẹ̀ nukundido yetọn lẹ go. Na taun tọn, e ko doaṣọna nọtẹn sinsẹ̀n-bibasi etọn tọn po mẹhe tindo oyín etọn to ota lẹ po to aliho debọdo-dego tọn mẹ. Sọgbe hẹ dọdai Isaia tọn, e dọna Ziọni dọmọ: “Gigo Libani tọn na wá dè we, atin kyple tọn, atin olme tọn, po buisi tọn po dopọ nado doaṣọna otẹn fiwiwe ṣie; yẹn nasọ hẹn otẹn afọ ṣie tọn zun gigonọ.” (Isaia 60:13) Osó he zungbo ṣinyọ́n lẹ nọ yọ́n pinpọ́n taun. Enẹwutu atin sinsẹ́nnọ lẹ yin apajlẹ he sọgbe whanpẹ po sinsẹ́n didetọ́n sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ tọn po.—Isaia 41:19; 55:13.
4. Etẹwẹ “otẹn fiwiwe” po “otẹn afọ [Jehovah tọn] tọn” lọ po yin, podọ nawẹ ehelẹ ko yin aṣọdona gbọn?
4 Etẹwẹ “otẹn fiwiwe” po “otẹn afọ [Jehovah tọn] tọn” po heyin nùdego to Isaia 60:13 mẹ yin? Hogbe ehelẹ dlẹnalọdo awánu tẹmpli daho gbigbọmẹ tọn Jehovah tọn lẹ, he nọtena tito lọ nado dọnsẹpọ ẹ to sinsẹ̀n-bibasi mẹ gbọn Jesu Klisti gblamẹ. (Heblu lẹ 8:1-5; 9:2-10, 23) Jehovah ko dọ linlẹn etọn nado doaṣọna tẹmpli gbigbọmẹ tọn enẹ gbọn gbẹtọ lẹ bibẹpli sọn akọta lẹpo mẹ nado wá basi sinsẹ̀n to finẹ dali. (Hagai 2:7) Isaia lọsu ko mọ gbẹtọgun lẹ sọn akọta lẹpo mẹ jẹnukọn he to wiwọ̀ wá osó yiaga sinsẹ̀n-bibasi Jehovah tọn ji. (Isaia 2:1-4) Owhe kanweko susu to nukọn mẹ, apọsteli Johanu mọ “gbẹtọ susugege, he mẹdepope ma sọgan hia, sọn akọta lẹpo mẹ, sọn ohẹnnu lẹpo mẹ, sọn gbẹtọ lẹpo mẹ, podọ sọn ogbè lẹpo mẹ” to numimọ de mẹ. Yé ṣite to “ofin Jiwheyẹwhe tọn lọ nukọn bosọ to sinsẹ̀n ẹn to okle po ozán po to tẹmpli etọn mẹ.” (Osọhia 7:9, 15) Dile dọdai ehelẹ to hẹndi mọyi to azán mítọn gbè, mí mọ kunnudenu lọ dọ ohọ̀ Jehovah tọn ko yin aṣọdona.
5. Diọdo daho dagbe tẹwẹ ovi Ziọni tọn lẹ tindo numimọ etọn?
5 Diọdo dagbe nankọtọn die ehe lẹpo ko yin na Ziọni! Jehovah dọmọ: “Ṣigba le yè gbẹ́ we dai, bọ yè sọ gbẹwanna we, sọmọ bọ mẹdepope ma jugbọn ṣẹnṣẹn towe, yẹn na hẹn we zun yẹyi madopodo de, ayajẹ whẹndo susu tọn.” (Isaia 60:15) Sẹpọ vivọnu wẹkẹ whàn tintan tọn, “Islaeli Jiwheyẹwhe tọn” tindo numimọ ojlẹ vọjijẹ tọn de na nugbo tọn. (Galatianu lẹ 6:16) E mọ ede nado ‘yin gbigbẹdai mlẹnmlẹn,’ na ovi etọn he tin to aigba ji lẹ ma tunwun ojlo Jiwheyẹwhe tọn na yé go to gigọ́mẹ wutu. Enẹgodo, to 1919, Jehovah vọ́ devizọnwatọ yiamisisadode etọn lẹ fọndote, bo ko dona yé po kọdetọn dagbe jiawu gbigbọmẹ tọn po sọn whenẹnu gbọ́n. Humọ, be opagbe heyin didó to wefọ ehe mẹ ma miọnhomẹnamẹ ya? Jehovah na pọ́n Ziọni hlan taidi ‘yẹyinu’ de. Mọwẹ, ovi Ziọni tọn lẹ, podọ Jehovah lọsu, na doawagun to Ziọni mẹ. E na yin “ayajẹ” de, yèdọ nuhe na hẹn ayajẹ susugege wá. Podọ enẹ ma na yin na ojlẹ gli de gba. Ninọmẹ dagbe Ziọni tọn, dile e yin tenọna gbọn ovi aigba ji tọn etọn lẹ dali do, na gbọṣi aimẹ na “whẹndo susu.” E ma na doalọte gbede.
6. Nawẹ Klistiani nugbo lẹ yí adọkunnu akọta lẹ tọn zan gbọn?
6 Todin, dotoaina opagbe Jiwheyẹwhe tọn devo. Jehovah dọna Ziọni dọmọ: ‘Hiẹ na nù yìnnọ akọta lẹ tọn, bosọ nọ́ anọ́ ahọlu lẹ tọn: hiẹ nasọ yọnẹn dọ yẹn Jehovah wẹ Whlẹngantọ towe, Omẹ asuka Jakobu tọn lọ wẹ Mẹfligọtọ towe.’ (Isaia 60:16) Nawẹ Ziọni nù ‘yìnnọ akọta lẹ tọn’ bo nọ́ “anọ́ ahọlu lẹ tọn” gbọn? To enẹ mẹ dọ Klistiani yiamisisadode lẹ po gbẹdohẹmẹtọ “lẹngbọ devo” yetọn lẹ po yí adọkunnu họakuẹ akọta lẹ tọn lẹ zan nado sọgan ze sinsẹ̀n-bibasi wiwe ṣeke daga. (Johanu 10:16) Nunina akuẹ tọn lẹ bibasi vọ́nu gọalọ nado hẹn azọ́n daho yẹwhehodidọ po mẹpinplọn tọn po yọnbasi lẹdo aihọn pé. Azọ́n nuyọnẹn wintinwintin egbezangbe tọn yiyizan ganji ko hẹn Biblu po owe sinai do Biblu ji lẹ po zinzinjẹgbonu to ogbè kanweko susu lẹ mẹ yọnbasi. To egbehe, nugbo Biblu tọn tin-to-aimẹ na gbẹtọ susu hugan gbede pọ́n to whenuho mẹ. Tòmẹnu akọta susu tọn lẹ to pinplọn dọ Jehovah, he fli devizọnwatọ yiamisisadode etọn lẹ gọ̀ sọn kanlinmọgbenu gbigbọmẹ tọn mẹ yin Whlẹngantọ nugbonugbo.
Nukọnyiyi Titobasinanu Tọn
7. Nukọnyiyi ayidego tọn tẹwẹ ovi Ziọni tọn lẹ ko tindo numimọ etọn?
7 Jehovah ko doaṣọna omẹ etọn lẹ to aliho devo mẹ. E ko dona yé po nukọnyiyi titobasinanu tọn po. Mí hia to Isaia 60:17 mẹ dọmọ: “To otẹn gànvẹẹ tọn mẹ yẹn na hẹn sika wá, to otẹn gànyuu tọn mẹ, yẹn na hẹn fataka wá, to otẹn atin tọn mẹ, gànvẹẹ, to otẹn osé tọn mẹ, gànyuu: yẹn na basi ogán towe lẹ na jijọho, podọ azọ́ngán towe lẹ na dodo.” Yíyí sika do diọtẹnna gànvẹẹ yin nukọnyiyi de, podọ onú dopolọ yin nugbo gando nuyizan devo heyin nùdego lẹ go. To kọndopọmẹ hẹ ehe, Islaeli Jiwheyẹwhe tọn ko tindo numimọ nukọnyiyi zọnmii titobasinanu tọn to azán godo tọn lẹ mẹ. Gbadopọnna apajlẹ vude.
8-10. Basi zẹẹmẹ vọjlado dagbe titobasinanu tọn delẹ he ko jọ sọn 1919 gbọ́n tọn.
8 Jẹnukọnna 1919, agun omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn nọ yin anadena gbọn mẹho po diakọni lẹ po dali, he nọ yin dide gbọn vòbibla hagbẹ agun lọ tọn lẹ dali. Bẹsọn owhe enẹ mẹ, “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ nọ de anademẹtọ sinsẹ̀nzọn tọn de to agun dopodopo mẹ nado penukundo nuwiwa sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn lẹ go. (Matiu 24:45-47) Ṣigba, tito enẹ ma tindo kọdetọn dagbe sọmọ to agun susu mẹ gba na mẹho heyin dide gbọn vòbibla dali delẹ ma nọgodona azọ́n wẹndagbe-jijlá lọ tọn mlẹnmlẹn wutu. Enẹwutu, to 1932, agun lẹ yin didọna nado doalọtena mẹho po diakọni lẹ po dide gbọn vòbibla dali. Kakatimọ, yé na de sunnu lẹ nado wadevizọn to wedegbẹ́ sinsẹ̀nzọn tọn de mẹ to pọmẹ hẹ anademẹtọ sinsẹ̀nzọn tọn. Enẹ taidi “gànvẹẹ” to otẹn “atin” tọn mẹ—nukọnyiyi daho nankọtọn die!
9 To 1938, agun lẹ lẹdo aihọn pé magbe nado kẹalọyi tito dagbe hugan de he tin to kọndopọmẹ hẹ nujinọtedo Owe-wiwe tọn. Tito anadenanu agun tọn yin zizedo alọmẹ na devizọnwatọ pipli lọ tọn po devizọnwatọ devo lẹ po, bọ yemẹpo yin dide to anademẹ afanumẹ nugbonọ nuyọnẹntọ lọ tọn glọ. Vòbibla matin ba! Gbọnmọ dali, mẹdide agun tọn lẹ nọ yin bibasi to yẹwhehọluduta-liho. Enẹ taidi “gànyuu” to otẹn “osé” tọn mẹ kavi “sika” to otẹn “gànvẹẹ” tọn mẹ.
10 Sọn whenẹnu gbọ́n, nukọnyiyi ko zindonukọn. Di apajlẹ, to 1972, e yin mimọ dọ tintindo pipli mẹho heyin dide to yẹwhehọluduta-liho lẹ tọn de nado penukundo agun lẹ go to pọmẹ, matin mẹho de he na nọ paṣẹ do mẹhe pò lẹ ji, tlẹ dibla sẹpọ aliho he mẹ agun Klistiani owhe kanweko tintan whenu tọn yin anadena te. Humọ, to nudi owhe awe die wayi, nukọnyiyi devo tin. Vọjlado yin bibasi to mẹhe nọ deanana whẹho osẹ́n tọn delẹ mẹ, bo hẹn ẹn yọnbasi na Hagbẹ Anademẹtọ lọ nado ze ayidonugo gigọ́ hugan do dagbe gbigbọmẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn ji kakati nado yin ayihafẹsẹna gbọn whẹho osẹ́n egbesọegbesọ tọn lẹ dali.
11. Mẹnu wẹ ko tin to godo na diọdo titobasinanu tọn lẹ to omẹ Jehovah tọn lẹ ṣẹnṣẹn, podọ etẹ mẹ wẹ diọdo ehelẹ ko dekọtọn do?
11 Mẹnu wẹ tin to godo na diọdo debọdo-dego ehelẹ? E mayin mẹdevo de gbọnvona Jehovah Jiwheyẹwhe. Ewọ wẹ omẹ lọ he dọmọ: ‘Yẹn na hẹn sika wá.’ Podọ ewọ wẹ omẹ lọ he zindonukọn nado dọmọ: ‘Yẹn na basi ogán towe lẹ na jijọho, podọ azọ́ngán towe lẹ na dodo.’ Mọwẹ, Jehovah wẹ nọ deanana omẹ etọn lẹ. Aliho devo he mẹ e to aṣọdona omẹ etọn lẹ te wẹ gbọn nukọnyiyi titobasinanu tọn heyin didọdai lọ dali. Podọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko yin didona to aliho susu mẹ taidi kọdetọn de. To Isaia 60:18 mẹ, mí hia dọmọ: “Yè ma na sè walọ yinylan to aigba towe ji ba, gbakija kavi dindọ̀n to dali towe: ṣigba hiẹ na ylọ odòkọ towe dọ Whlẹngán, podọ họngbó towe dọ, Pipà.” Lehe hogbe enẹlẹ yọnwhanpẹ do sọ! Ṣigba nawẹ yé ko yin hinhẹndi gbọn?
12. Nawẹ jijọho ko wá gbayipe to Klistiani nugbo lẹ ṣẹnṣẹn gbọn?
12 Klistiani nugbo lẹ nọ ganjẹ Jehovah go mlẹnmlẹn na anademẹ, podọ kọdetọn lọ yin dile Isaia dọdai do dọmọ: “Ovi towe lẹpo nasọ yin pinplọn sọn OKLUNỌ dè, jijọho ovi towe lẹ tọn na sù.” (Isaia 54:13) Yinukọn dogọ, gbigbọ Jehovah tọn nọ yinuwa do omẹ etọn lẹ ji, podọ apadewhe sinsẹ́n gbigbọ enẹ tọn wẹ jijọho. (Galatianu lẹ 5:22, 23) Jijọho he nọ dekọtọn to omẹ Jehovah tọn lẹ ṣẹnṣẹn nọ hẹn yé zun bẹtẹn awumiọnnamẹ tọn de to aihọn danuwiwa tọn de mẹ. Ninọmẹ jijọho tọn yetọn, he sinai do owanyi he Klistiani nugbo lẹ tindo na ode awetọ ji, yin apajlẹ lehe yé na nọ̀ aihọn yọyọ lọ mẹ do tọn. (Johanu 15:17; Kọlọsinu lẹ 3:14) Na jide tọn, mímẹpo wẹ nọ hùnhomẹ nado duvivi bo yidogọna jijọho enẹ, he nọ hẹn pipà po gbégbò po wá na Jiwheyẹwhe mítọn podọ ehe yin adà tangan paladisi gbigbọmẹ tọn mítọn!—Isaia 11:9.
Hinhọ́n Jehovah Tọn Na to Wunhọ́n Zọnmii
13. Naegbọn mí sọgan deji dọ hinhọ́n Jehovah tọn na to wunhọ́n zọnmii do omẹ etọn lẹ ji?
13 Be hinhọ́n Jehovah tọn na to wunhọ́n zọnmii do omẹ etọn lẹ ji ya? Mọwẹ! Mí hia to Isaia 60:19, 20 mẹ dọmọ: “Owhè ma na yin hinhọ́n towe to okle ba, mọ osun ma na yí hinhọ́n etọn hia we ba: ṣigba OKLUNỌ na yin hinhọ́n madopodo towe de, Jiwheyẹwhe towe gigo towe. Owhè towe ma na [yìhọ] ba: mọ osun towe ma na yì zinvlu mẹ ba, na OKLUNỌ na yin hinhọ́n madopodo towe, azán awubla towe tọn lẹ na jẹ podo.” Tlolo he “awubla” kanlinmọgbenu-ninọ gbigbọmẹ tọn wá vivọnu to 1919, hinhọ́n Jehovah tọn jẹ titá do yé ji. Hugan owhe 80 to enẹgodo, yé gbẹsọ to vivi nukundagbe Jehovah tọn dù dile hinhọ́n etọn to titá zọnmii. Podọ e ma na doalọte. Gando sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ go, Jiwheyẹwhe mítọn ma na ‘yìhọ’ taidi owhè kavi “yì zinvlu mẹ” taidi osun gba. Kakatimọ, e na tá hinhọ́n etọn do yé ji jẹ mavọmavọ. Jidenamẹ jiawu nankọtọn die na mí mẹhe to gbẹ̀nọ to azán godo tọn aihọn he tin to zinvlu gọ́ngọ́n mẹ ehe tọn mẹ lẹ!
14, 15. (a) Aliho tẹmẹ wẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹpo yin ‘dodonọ’ te? (b) Gando Isaia 60:21 go, hẹndi titengbe tẹwẹ lẹngbọ devo lẹ to pinpọn hlan nukọn?
14 Todin, se opagbe devo he Jehovah dó gando mẹhe ze afọ Ziọni tọn dai to aigba ji go, yèdọ Islaeli Jiwheyẹwhe tọn. Isaia 60:21 dọmọ: “Omẹ towe lẹpo na yin dodonọ: yé na dugu aigba lọ tọn kakadoi, alà núdido ṣie tọn, azọ́n alọ ṣie tọn, na yè nido pagigona mi.” To 1919 whenuena Klistiani yiamisisadode lẹ yin hinhẹngọwa nuwiwa mẹ, yé yin pipli ayidego de. To aihọn ylandonọ de mẹ, yé ko yin ‘lilá di dodonọ’ to dodonu yise mawhango yetọn to avọ́sinsan ofligọ Klisti Jesu tọn mẹ ji. (Lomunu lẹ 3:24; 5:1) Enẹgodo, taidi Islaelivi heyin tuntundote sọn kanlinmọgbenu Babilọni tọn mẹ lẹ, yé dugu “aigba” gbigbọmẹ kavi agblò nuwiwa de tọn, fie yé na duvivi paladisi gbigbọmẹ tọn te. (Isaia 66:8) Whanpẹ aigba lọ tọn he taidi paladisi de ma na kupẹ́ gbede na, to ma taidi Islaeli hohowhenu tọn mẹ, Islaeli Jiwheyẹwhe tọn taidi akọta de ma na yin nugbomadọtọ gba. Yise, akọ́ndonanu, po zohunhun yetọn po ma na doalọte nado hẹn gbégbò wá na yinkọ Jiwheyẹwhe tọn gbede.
15 Hagbẹ akọta gbigbọmẹ tọn enẹ lẹpo ko biọ alẹnu yọyọ de mẹ. Osẹ́n Jehovah tọn yin kinkàn do ahun yemẹpo tọn mẹ, podọ to dodonu avọ́sinsan ofligọ Jesu tọn ji, Jehovah ko jo ylando yetọn lẹ na yé. (Jẹlemia 31:31-34) E lá yé di dodonọ taidi ‘visunnu lẹ’ bo yinuwa hẹ yé taidi dọ yé yin mẹpipe nkọ. (Lomunu lẹ 8:15, 16, 29, 30) Gbẹdohẹmẹtọ lẹngbọ devo yetọn lẹ ko sọ mọ jona ylando yetọn lẹ tọn yí to dodonu avọ́sinsan Jesu tọn ji podọ, taidi Ablaham, yé ko yin lilá di dodonọ taidi họntọn Jiwheyẹwhe tọn lẹ gbọn yise gblamẹ. Yé ko “yàn aṣọ́vọ̀ yetọn bosọ hẹn yé zun wewe to ohùn Lẹngbọvu lọ tọn mẹ.” Podọ gbẹdohẹmẹtọ lẹngbọ devo ehelẹ to nukọnpọnhlan na dona ayidego tọn devo. To “nukunbibia daho” lọ lunluntọ́n godo kavi to yinyin finfọnsọnku godo, yé na mọ hẹndi paa hogbe Isaia 60:21 tọn lẹ to whenuena aigba lọ pete na lẹzun paladisi. (Osọhia 7:14; Lomunu lẹ 4:1-3) To ojlẹ enẹ mẹ, “homẹmimiọnnọ lẹ na dugu aigba tọn; yé na hẹn homẹhun yede to jijọho susu mẹ.”—Psalm 37:11, 29.
Jideji lọ Zindonukọn
16. Opagbe ayidego tọn tẹwẹ Jehovah dó, podọ nawẹ e ko yin hinhẹndi gbọn?
16 To wefọ he gbọngodo to Isaia 60 mẹ, mí hia opagbe he Jehovah dó gbọngodo to weta ehe mẹ. E dọna Ziọni dọmọ: “Omẹ vude na lẹzun fọtọ́n, omẹ pẹvi dopo akọta huhlọnnọ: yẹn OKLUNỌ na basi i do ganji to ojlẹ etọn mẹ.” (Isaia 60:22) Jehovah ko hẹn opagbe etọn di to azán mítọn gbè. To whenuena Klistiani yiamisisadode lẹ yin hinhẹngọwa nuwiwa mẹ to 1919, yé whè to sọha mẹ—“omẹ vude” wẹ yé yin na nugbo tọn. Sọha yetọn jideji dile pipòtọ Islaelivi gbigbọmẹ tọn lẹ yin hinhẹnwa. Podọ to enẹgodo lẹngbọ devo lẹ jẹ wiwọ̀ wá ji to sọha he to susudeji tẹgbẹ̀ mẹ. Ninọmẹ jijọhonọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn, yèdọ paladisi gbigbọmẹ tọn he tin to “aigba” yetọn ji, ko dọ̀n ahunjijlọnọ susu dogo bọ “omẹ pẹvi dopo” ko lẹzun “akọta huhlọnnọ” de na nugbo tọn. To alọnu din, “akọta” ehe—yèdọ Islaeli Jiwheyẹwhe tọn po nuhe hugan “jonọ” livi ṣidopo he ko klan yede do wiwe lẹ po—tindo tòvi susu hugan otò susu to aihọn mẹ. (Isaia 60:10) Tòmẹnu etọn lẹpo wẹ to mahẹ tindo to hinhọ́n Jehovah tọn didohia mẹ, podọ enẹ nọ hẹn yemẹpo yọnwhanpẹ to nukun etọn mẹ.
17. Nawẹ hodidọ do Isaia weta 60 ji ehe yinuwado hiẹ ji gbọn?
17 Na nugbo tọn, dogbigbapọnna nuagokun Isaia weta 60 tọn lẹ hẹn yise lodo. Homẹmiọnnamẹnu wẹ e yin nado mọdọ sọn whenu dindẹn die gbọ́n wẹ Jehovah ko yọnẹn dọ omẹ etọn lẹ na yì kanlinmọgbenu gbigbọmẹ tọn bo nasọ yin hinhẹngọwa. E hẹn awuji mí dọ sọn whenu dindẹn die gbọ́n wẹ Jehovah ko mọ jideji daho lọ hlan nukọn to sọha sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ tọn mẹ to azán mítọn gbè. Podọ lehe e yin kọfanamẹnu do sọ nado flin dọ Jehovah ma na jo mí do gbede! Jidenamẹnu owanyinọ nankọtọn die dọ họngbó ‘tòdaho’ lọ tọn na gbọṣi nùvo to whepoponu nado kẹalọyi mẹhe ‘tin to ninọmẹ dagbe mẹ na ogbẹ̀ madopodo lẹ!’ (Owalọ lẹ 13:48) Jehovah na to hinhọ́n tá do omẹ etọn lẹ ji zọnmii. Ziọni na zindonukọn nado yin yẹyinu dile ovi etọn lẹ dike hinhọ́n yetọn ni to wunhọ́n dogọ. (Matiu 5:16) Na jide tọn, mí magbe hú gbede pọ́n tọn nado gbọṣi kọndopọ pẹkipẹki mẹ hẹ Islaeli Jiwheyẹwhe tọn bo wlebòna lẹblanulọkẹyi mítọn nado do hinhọ́n Jehovah tọn hia!
Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?
• Gando nukundiọsọmẹ go, jide tẹwẹ mí tindo?
• Nawẹ ovi Ziọni tọn lẹ ko ‘nù yìnnọ akọta lẹ tọn’ gbọn?
• Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Jehovah ko ‘hẹn gànvẹẹ wá to otẹn atin tọn mẹ’ gbọn?
• Jẹhẹnu awe tẹlẹ wẹ yin nùzindeji to Isaia 60:17, 21 mẹ?
• Nawẹ “omẹ pẹvi dopo” ko lẹzun “akọta huhlọnnọ” de gbọn?
[Apotin/Yẹdide to weda 18]
DỌDAI ISAIA TỌN—Hinhọ́n de na Gbẹtọvi Lẹpo
Nudọnamẹ he tin to hosọ ehelẹ mẹ yin zizedonukọnnamẹ to hodidọ de mẹ to Plidopọ Agbegbe “Ohó Jiwheyẹwhe Tọn Plọnmẹtọ Lẹ” 2001/02 tọn ji. To vivọnu hodidọ lọ tọn, to plidopọ susu tẹnmẹ, hodọtọ lọ de owe yọyọ de jẹgbonu he hosọ etọn yin Dọdai Isaia Tọn—Hinhọ́n de na Gbẹtọvi Lẹpo, Bladopọ Awetọ. To owhe he jẹnukọn mẹ, Dọdai Isaia Tọn—Hinhọ́n de na Gbẹtọvi Lẹpo, Bladopọ Tintan ko yin didetọ́n. Po didetọ́n owe yọyọ ehe tọn po, zẹẹmẹ he sọgbe do diblayin wefọ lẹpo ji to owe Isaia tọn mẹ ko tin-to-aimẹ todin. Bladopọ ehelẹ ko sọawuhia nado yin alọgọ dagbe de to nukunnumọjẹnumẹ mítọn hinhẹn siso mẹ podọ to pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn didohia na owe yise-hẹnlodo dọdai Isaia tọn mẹ.
[Yẹdide to weda 15]
‘Jehovah doaṣọna omẹ etọn lẹ po whlẹngán po’ to nukundiọsọmẹ vẹadi nukọn
[Yẹdide to weda 16]
Omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ yí adọkunnu họakuẹ akọta tọn lẹ zan nado ze sinsẹ̀n-bibasi wiwe ṣeke daga
[Yẹdide to weda 17]
Jehovah ko yí nukọnyiyi po jijọho titobasinanu tọn po do dona omẹ etọn lẹ