Otàn Gbẹzan Tọn
Ayajẹnọ Wẹ Mẹhe Jiwheyẹwhe Etọn Yin Jehovah
DILE E YIN DIDỌ GBỌN TOM DIDUR DALI
Tòhọ̀ lọ ko yin hihaya. Nudi gbẹtọ 300 wẹ yin nukundo na plidopọ lọ to Porcupine Plain, Saskatchewan, to Canada. To mercredi osin-agó jẹ jijà ji, podọ whẹpo e na jẹ vendredi osin-agó wududu ko hẹn lẹdo lọ súyu. Fifá aimẹ tọn yido jẹ -40°C. Omẹ 28 wẹ wá, gọna ovi vude. Plidopọ ṣie tintan die taidi nugopọntọ lẹdo tọn de, podọ yẹn yin owhe 25-mẹvi he to sijọsijọ ji de. Whẹpo yẹn na dọ nuhe jọ lọ na mì, mì gbọ ma dọ lehe yẹn wá tindo lẹblanulọkẹyi sinsẹ̀nzọnwiwa tọn vonọtaun ehe do.
YẸN yin ovi ṣinawetọ to visunnu ṣinatọ̀n lẹ mẹ. Viplọnji lọ wẹ Bill, bọ Metro, John, Fred, Mike, po Alex po bọdego. Yẹn yin jiji to 1925 bọ Wally yin pòdevi lọ. Mí nọ nọ̀ sẹpọ tòdaho Ukraina tọn, to Manitoba, fie mẹjitọ ṣie lẹ, Michael po Anna Didur po tindo ogle pẹvi de te. Papa nọ wazọ́n to pinpán mẹ, taidi dopo to mẹhe nọ jla pinpán-gàn do lẹ mẹ. Na ohọ̀ he nọ yin gbigbá na pinpán-zọ́nwatọ lẹ to gbétatò lẹ mẹ ma yin ofi dagbe de nado pọ́n whẹndo daho de go wutu, mí nọ nọ̀ ogle mẹ. Papa ma nọ nọ̀ whégbè sọmọ, enẹwutu Mama wẹ penukundo mí go whẹ́n. Sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ, e nọ yì nado nọhẹ Papa na osẹ dopo kavi humọ, ṣigba e hẹn ẹn diun dọ mí plọn núdùdù-didà, blẹdi lẹ bibasi, po whégbè-zọ́n lẹ wiwà po. Podọ na mí yin hagbẹ Ṣọṣi Katoliki Glẹki tọn lẹ wutu, apadewhe azọ́nplọnmẹ ovu-whenu tọn he mí mọyi sọn Mama dè bẹ odẹ̀ lẹ pinplọn do tamẹ po mahẹ tintindo to nuwiwa sinsẹ̀n tọn devo lẹ mẹ po hẹn.
Kosọdudu hẹ Nugbo Biblu Tọn
Ojlo ṣie nado mọnukunnujẹ Biblu mẹ yin finfọndote to jọja whenu. Kọmẹnu de, heyin Kunnudetọ Jehovah tọn, nọ dla whẹndo mítọn pọ́n to gbesisọmẹ nado hia adà Biblu lọ tọn he gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn, Amagẹdọni, po nukundido jiawu aihọn yọyọ tọn po go na mí. Mama ma tindo ojlo depope to nuhe e nọ dọ lẹ mẹ, ṣigba Mike po Alex po yiwanna owẹ̀n lọ taun. Na nugbo tọn, nuhe yé plọn lẹ whàn yé nado gbẹ́ awhànfunfun dai na ayihadawhẹnamẹnu wutu to wẹkẹ whàn awetọ whenu. Mike yin wiwle do ganpamẹ na ojlẹ gli de to godo mẹ, bọ Alex yin didohlan osla yasanamẹ tọn de mẹ to Ontario. To madẹnmẹ, Fred po Wally po lọsu kẹalọyi nugbo lọ. Ṣigba nọvisunnu ṣie mẹho atọ̀n lẹ ma wàmọ. Na owhe delẹ, Mama tlẹ jẹagọdo nugbo lọ ṣigba e paṣa mímẹpo to whenuena e ze teninọ to adà Jehovah tọn mẹ to godo mẹ. E yin bibaptizi to owhe 83-mẹvi mẹ. Mama yin owhe 96-mẹvi to whenuena e kú. Papa lọsu ko to ojlo dohia to nugbo lọ mẹ whẹpo do kú.
To whenuena yẹn yin owhe 17-mẹvi, yẹn yì Winnipeg nado dín azọ́n podọ nado dogbẹ́ hẹ mẹhe sọgan gọalọna mi nado plọn Biblu lẹ. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tin to alọhẹndotenamẹ glọ to ojlẹ lọ mẹ, ṣigba opli lẹ nọ yin bibasi to gbesisọmẹ. Opli tintan he yẹn yì yin bibasi to owhé mẹde tọn gbè. Na yẹn yin pinpọn e go whẹ́n sọgbe hẹ nuyise Katoliki Glẹki tọn lẹ wutu, nuhe yẹn se to bẹjẹeji lẹ paṣa mi taun. Ṣigba, vudevude, yẹn mọnukunnujẹ nuhewutu tito sinsẹ̀ngán po omẹ paa lẹ po tọn ma sọgbe hẹ Owe-wiwe podọ nuhewutu Jiwheyẹwhe ma kẹalọyi dọ sinsẹ̀ngán lẹ ni nọ hodẹ̀ na vivẹnudido awhàn tọn lẹ mẹ. (Isaia 2:4; Matiu 23:8-10; Lomunu lẹ 12:17, 18) Gbẹninọ to Paladisi mẹ to aigba ji taidi nuhe sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe hugan fidindẹn de yìyì kakadoi.
Yẹn tindo nujikudo dọ nugbo lọ die, enẹwutu yẹn klan dee do wiwe hlan Jehovah bo yin bibaptizi to 1942 to Winnipeg. Alọhẹndotenamẹ do Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ji to Canada yin didesẹ to 1943, bọ azọ́n yẹwhehodidọ tọn vọ́ sinyẹn deji. Nugbo Biblu tọn sọ to nuyiwado ahun ṣie ji sisosiso ga. Yẹn tindo lẹblanulọkẹyi nado sẹ̀n taidi devizọnwatọ (mẹho) de to agun lọ mẹ bo nọ tindo mahẹ to togunmẹho lẹ didọ mẹ bosọ nọ wazọ́n to aigba he mayin didenamẹ lẹ ji. Plidopọ daho lẹ yìyì to États-Unis yidogọna nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn ṣie taun.
Hinhẹn Sinsẹ̀nzọn Ṣie Hlan Jehovah Gblodeji
To 1950, yẹn biọ sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn mẹ, podọ to décembre owhe enẹ tọn, yẹn yin oylọ basina nado sẹ̀n taidi nugopọntọ lẹdo tọn. Yẹn tindo lẹblanulọkẹyi nado yin azọ́nplọn gbọn Charlie Hepworth, heyin mẹmẹsunnu numimọnọ po nugbonọ de po dali, sẹpọ Toronto. Homẹ ṣie sọ hùn ga nado yí osẹ godo tọn azọ́nplọnmẹ ṣie tọn zan hẹ nọvisunnu ṣie Alex, he ko yin nugopọntọ lẹdo tọn de to Winnipeg.
Dile e yin zẹẹmẹ basina do to bẹjẹeji, plidopọ lẹdo tọn ṣie tintan gbọṣi ahun ṣie mẹ gligli. To jọwamọ-liho, yẹn to nuha gando nuhe kọdetọn lọ na yin go. Ṣigba, nugopọntọ agbegbe tọn mítọn, Mẹmẹsunnu Jack Nathan, hẹn alọnu mímẹpo tọn ján bọ mí sọ to aglinjẹ. Mí basi bladopọ tito-to-whinnu plidopọ lọ tọn hẹ mahẹ-tindotọ he wá lẹ. Mí dọ numimọ lẹ debọdo-dego, basi zepọn nuzedonukọnnamẹ whédegbè-jẹ-whédegbè tọn lẹ, basi wadohia gọyipọn tọn lẹ, gọna lehe mí na nọ deanana plọnmẹ Biblu whégbè tọn lẹ do. Mí jihàn Ahọluduta tọn lẹ. Núdùdù tin to aimẹ pọ́. Diblayin ganhiho awe-awe lẹpo wẹ mí nọ nù kafe bo nọ dù blẹdi. Mẹdelẹ dọ́ aisinnu lẹ po oplò lọ po ji, bọ mẹdevo lẹ dọ́ aigba. To dimanche, osin-agó wududu lọ depò vude bọ gbẹtọ 96 wá na togunmẹhodidọ lọ. Numimọ lọ plọn mi nado nọ doakọnnanu to ninọmẹ sinsinyẹn lẹ glọ.
Azọ́ndenamẹ lẹdo tọn ṣie he bọdego hẹn mi yì agewaji Alberta tọn, to British Columbia, po Yukon Territory po, yèdọ aigba he ji owhè nọ hùn te to zanhomẹ. Gbejizọnlin bibasi gbọn Aliho-gbó Alaska tọn ji sọn Dawson Creek, British Columbia, yì Whitehorse, Yukon (heyin gbejizọnlin kilomẹtlu 1 477 tọn), bo to kunnude to aliho ji biọ mẹdehihọ́ po akọndonanu po. Osó póde-dode he gọ́ na osin-agó, he didi, bo súyu na osin-agó he to jijà wutu lẹ yin avùnnukundiọsọmẹnu titengbe de.
E paṣa mi nado mọ lehe nugbo lọ yì Aganu boboe Agewaji tọn do. To ojlẹ de mẹ, Walter Lewkowicz po yẹn po dla ohọ̀ pẹvi de pọ́n sẹpọ gbétato Lower Post tọn, to British Columbia, to Aliho-gbó Alaska tọn ji sẹpọ dogbó Yukon Territory tọn. Mí yọnẹn dọ gbẹtọ tin to ohọ̀ lọ mẹ na mí mọ hinhọ́n pẹvi de gbọn fleṣe pẹvi de nù wutu. Nudi ogàn ṣinẹnẹ mẹ wẹ to zanmẹ, bọ mí sọ húhú ohọ̀n lọ. Ogbè sunnu de tọn basi oylọ na mí nado biọ họmẹ, enẹwutu mí wàmọ. Lehe e paṣa mí do sọ nado mọ dawe yọnhonọ de he mlọnai do akanma etọn ji bo to Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn hia! Na nugbo tọn, vọkan he e tindo lọ tlẹ yin agọe tọn hugan dehe míwlẹ to zizedonukọnnamẹ. E basi zẹẹmẹ dọ emi nọ mọ ẹn yí gbọn agahun dali. Na e ko hugan azán ṣinatọ̀n he mí ko yì sọn agun lọ mẹ wutu, mí ma ko tindo vọkan linlinnamẹwe agọe tọn lẹ. Dawe lọ ylọ ede dọ Fred Berg, podọ dile etlẹ yindọ e ko nọ mọ linlinnamẹwe lẹ yí na owhe susu, whla tintan die he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dla ẹ pọ́n. Fred dike mí ni dọ́ finẹ. Mí penugo nado má nugbo Owe-wiwe tọn susu hẹ ẹ bosọ basi tito hẹ Kunnudetọ he nọ gbọ̀n finẹ to gbesisọmẹ devo lẹ nado nọ dla ẹ pọ́n.
Yẹn dla lẹdo pẹvi atọ̀n pọ́n na owhe susu. Yé dlẹnkan sọn Grande Prairie, Alberta, to wheyihọ jẹ Kodiak, Alaska, to whezẹtẹn, he hugan gbejizọnlin kilomẹtlu 3 500.
To aliho whanpẹnọ de mẹ, yẹn mọdọ to lẹdo he to olá lẹ mẹ, lẹblanu majẹhẹ Jehovah tọn tin na mẹlẹpo dile e yin do to fidevo lẹ podọ dọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn nọ whàn ayiha po ahun mẹhe tin to ninọmẹ he jẹna ogbẹ̀ madopodo mẹ lẹ po tọn. Henry Lepine he wá sọn Dawson City, to Yukon, yin dopo to omẹ mọnkọtọn lẹ mẹ. Henry nọ nọ̀ lẹdo he to olá de mẹ. Na nugbo tọn, e ma ko tọ́nsọn lẹdo sika kùnkùn tọn ehe mẹ na nuhe hugan owhe 60. Etomọṣo, gbigbọ Jehovah tọn whàn dawe yọnhonọ owhe 84-mẹvi ehe nado basi gbejizọnlin he dite hugan kilomẹtlu 1 600 na yìyì kẹdẹ yì Anchorage na plidopọ lẹdo tọn de, dile etlẹ yindọ e ma ko yì opli agun tọn de pọ́n. Tito-to-whinnu lọ whàn ẹn taun bọ gbẹdido lọ sọ hunhomẹna ẹn taun. To kọlilẹ wá Dawson City godo, Henry yin nugbonọ kakajẹ okú etọn whenu. Nuhe whàn Henry yọnhonọ ehe nado basi gbejizọnlin gaa ehe paṣa susu mẹhe yọ́n ẹn lẹ tọn. Tlintlindo-dindin ehe hẹn yọnhonọ susu nado kẹalọyi nugbo lọ. Enẹwutu to aliho he mayin tlọlọ tọn de mẹ, Henry penugo nado na kunnudide dagbe de.
Yẹn Mọ Ojọmiọn Jehovah Tọn Yí
To 1955, homẹ ṣie hùn nado mọ oylọ basinamẹ de yí nado yì klasi 26tọ Wehọmẹ Biblu Pinplọn Watchtower Giliadi tọn. Azọ́nplọnmẹ ehe hẹn yise ṣie lodo bosọ gọalọna mi nado dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki. To gbedewema yíyí godo, yẹn yin azọ́ndena nado zindonukọn to azọ́n lẹdo didlapọn tọn mẹ to Canada.
Na nudi owhe dopo, yẹn dla lẹdo lẹ pọ́n to agbegbe Ontario tọn mẹ. Enẹgodo yẹn sọ yin azọ́ndena whladopo dogọ yì lẹdo whanpẹnọ Alaska tọn mẹ. Yẹn gbẹsọ flin aliho-gbó whanpẹnọ he tindo dogbó hẹ tọ̀sisa whanpẹnọ lẹ gọna gbejizọnlin bibasi gbọn osó he ji osin-agó gọ́ lẹ ji. To alunlun mẹ, e nọ taidi dọ vounvoun sinmẹ whanpẹnọ lẹ wẹ yin titẹdo agbado lẹ po danfafa lẹ po ji nkọtọn. Jehọn lọ nọ fá taun bọ osin lọ sọ nọ wé ṣeke. Beali, ohla, tẹ́gbọ, avún gbémẹ tọn, po gbekanlin devo lẹ po nọ to dindanpe po awuvivo po to nukan lẹ mẹ.
Etomọṣo, sinsẹ̀nzọnwiwa to Alaska tindo avùnnukundiọsọmẹnu lẹ—e mayin ninọmẹ aimẹ tọn he nọ to didiọ lẹ kẹdẹ wẹ gba ṣigba gbejizọnlin he dite lẹ lọsu ga. Lẹdo ṣie dite na kilomẹtlu 3 200 sọn wheyihọ yì whezẹtẹn. To ojlẹ enẹlẹ mẹ, tito depope matin na nugopọntọ lẹdo tọn lẹ nado tindo gbẹduhún de. Mẹmẹsunnu lẹ nọ desọn ojlo mẹ nado ze mi sọn agun de mẹ yì dehe bọdego mẹ. Ṣigba, to whedelẹnu yẹn nọ dó agbanbẹhun de kavi mọto tomẹyitọ saditọ lẹ tọn.
Nujijọ mọnkọtọn dopo jọ to Aliho-gbó Alaska tọn ji to Tok Junction, to Alaska, po Mile 1202, kavi lẹdo Scotty Creek tọn po ṣẹnṣẹn. Denu ponọ lẹ tọn he tin to adà awe ehelẹ mẹ dẹn do yede na kilomẹtlu 160 nkọtọn. Yẹn zẹ̀ denu ponọ États-Unis tọn lẹ tọn go to Tok bo mọ mọto de he ze mi na kilomẹtlu 50 nkọtọn. Enẹgodo, mọto depope ma wá ba, bọ yẹn dona zinzọnlin na ganhiho ao na nuhe hugan kilomẹtlu 40. To nukọnmẹ wẹ yẹn wá yọnẹn dọ tlolo he yẹn zẹ̀ denu ponọ lọ lẹ tọn go, mọto lẹpo wẹ yin didote to aliho-gbó ehe ji na osin-agó to jijà to ponọ lọ lẹ go zizẹ̀ godo tlolo wutu. To zánhomẹ ninọmẹ aimẹ tọn yido jẹ nudi -23°C, bọ yẹn gbẹ́ dẹn do fie sẹpọ hugan he yẹn sọgan mọ adọtẹn te lọ na kilomẹtlu 80 nkọtọn. Yẹn dona mọ fide bo gbọjẹ te dandan.
Dile yẹn to yìyì, yẹn mọ mọto he ko yin jijodo do aliho pá de, bọ osin-agó ko dibla ṣinyọ́n ẹn pó. Yẹn lẹndọ eyin yẹn sọgan biọ e mẹ bo mlọ́n aisinnu etọn lẹ ji, yẹn sọgan lùn ozán avivọ tọn lọ tọ́n. Yẹn penugo nado flé osin-agó delẹ sẹ nado hùn ohọ̀n lọ, kiki nado mọ poun dọ aisinnu lẹpo ko yin didesẹ bọ ogànpo lẹ kẹdẹ wẹ pò. Po homẹhunhun po, yẹn mọ ohọ̀ pẹvi he to ovọ́ de to aliho pá to yakẹ. To tintan whenu, e ma bọawu nado biọ ohọ̀ lọ mẹ bo flọ́ miyọ́n, ṣigba yẹn penugo nado gbọjẹ na ganhiho vude. To afọnnu, yẹn penugo nado mọ mọto de he ze mi jẹ fie adọtẹn devo tin te, to fie yẹn mọ núdùdù he yẹn tindo nuhudo etọn taun te bosọ penukundo alọvi ṣie he ko doapà lẹ go.
Jehovah Hẹn Jideji Wá to Agewaji
Dlapọn ṣie tintan yì Fairbanks namẹ tuli taun. Mí tindo kọdetọn dagbe taun to lizọnyizọn lọ mẹ, bọ nudi gbẹtọ 50 wẹ wá togunmẹhodidọ lọ to dimanche enẹ. Mí pli to owhé mẹdehlan tọn pẹvi lọ gbè to fie Vernor po Lorraine Davis po nọ nọ̀. Gbẹtọ lẹ to okọ̀ dlẹn gbọn nudatẹn, adọtẹn, po agbasẹnu ohọ̀ mẹdehlan tọn lọ po mẹ nado se hodidọ lọ. Mí doayi e go sọn ehe mẹ dọ Plitẹnhọ Ahọluduta tọn de na hẹn azọ́n yẹwhehodidọ tọn lodo to Fairbanks. Enẹwutu po alọgọ Jehovah tọn po, mí họ̀ ohọ̀ he nọ yin tẹnsẹna daho de, heyin wedutẹn dai, bo sẹtẹn na ẹn yì aigba dagbe de ji. Dotọ de yin kùnkùn, bọ awulẹpa po nuhe nọ hẹn họmẹ hlá yozo lẹ po yin bibasi do e mẹ. To owhe dopo gblamẹ, Plitẹnhọ Ahọluduta tọn dagbe de ko tin to Fairbanks. To whenuena nudatẹn de yin bibasi do finẹ godo, plitẹnhọ lọ yin yiyizan na plidopọ agbegbe tọn de to 1958, he gbẹtọ 330 wá.
To alunlun 1960 tọn mẹ, yẹn basi gbejizọnlin gaa po mọto po yì tatọ́-tẹnnọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to New York na nuplọnmẹ de heyin awuwlena na nugopọntọ tomẹyitọ États-Unis po Canada po tọn lẹpo. Dile yẹn tin to finẹ, Mẹmẹsunnu Nathan Knorr po mẹmẹsunnu azọngbannọ devo lẹ po kanhose mi gando yọnbasi lọ go nado hùn alahọ de do Alaska. To osun kleun delẹ godo, homẹ mítọn hùn nado se dọ Alaska na tindo wekantẹn alahọ ede tọn bẹsọn 1er septembre 1961. Mẹmẹsunnu Andrew K. Wagner yin dide nado penukundo azọngban alahọ lọ tọn lẹ go. Ewọ po asi etọn, Vera po, ko sẹ̀n to Brooklyn na owhe 20 bosọ tindo numimọ to azọ́n tomẹyiyi tọn mẹ ga. Didoai alahọ Alaska tọn yin alọkẹyi ganji, na e de gbejizọnlin nugopọntọ lẹdo tọn pò bosọ hẹn ẹn penugo nado ze ayidonugo dogọ do nuhudo tangan agun lẹ po aigba he to olá lẹ po tọn ji.
Alunlun 1962 tọn yin ojlẹ ayajẹ tọn de to Agewaji. Alahọ Alaska tọn yin kinklandowiwe, bọ plidopọ agbegbe tọn de sọ yin bibasi to Juneau, Alaska. Plitẹnhọ Ahọluduta tọn yọyọ lẹ yin gbigbá do Juneau po Whitehorse po, to Yukon, bọ kándo yọyọ susu sọ yin didoai ga.
Yẹn Lẹkọwa Canada
Na owhe delẹ, yẹn ko to wekanhlan Margareta Petras sọn Canada. Reta, dile e nọ saba yin yiylọdọ, bẹ sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn jẹeji to 1947, mọ gbedewema yí sọn Giliadi to 1955, bosọ to gbehosọnalitọ basi to whèzẹtẹn-waji Canada tọn. Yẹn ze obiọ alọwle tọn donukọnna ẹn, e sọ kẹalọyi. Mí wlealọ to Whitehorse to février 1963. To afò whenu owhe enẹ tọn, yẹn yin azọ́ndena taidi nugopọntọ lẹdo tọn to whèyihọ-waji Canada tọn, bọ homẹ mítọn sọ hùn nado wà sinsẹ̀nzọn to finẹ na owhe 25 he bọdego lẹ.
Na nuhahun agbasalilo tọn lẹ wutu, mí yin azọ́ndena taidi gbehosọnalitọ titengbe to 1988 do Winnipeg, Manitoba. Ehe bẹ nukunpipedo Plitẹnhọ Plidopọ tọn de go na owhe atọ́n nkọtọn hẹn. To obá he go mí penugo jẹ mẹ, mí gbẹ́ nọ tindo mahẹ to azọ́n ayajẹnọ gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi tọn mẹ. To azọ́n lẹdo didlapọn tọn mẹ, mí bẹ plọnmẹ Biblu susu jẹeji bọ mẹdevo lẹ wẹ deanana. Todin, gbọn ojọmiọn Jehovah tọn gblamẹ, mí nọ bẹ yé jẹeji bosọ nọ jaya nado mọ nuplọntọ lọ lẹ zindonukọn jẹ klandowiwe po baptẹm po kọ̀n.
Yẹn yin nujikudonọ dọ Jehovah sinsẹ̀n wẹ yin aliho gbẹzan tọn he yọnhugan. E nọ hẹn gbẹzan tindo lẹndai po pekọ po, bosọ nọ hẹn owanyi mítọn siso deji na Jehovah egbesọegbesọ. Nuhe nọ hẹn ayajẹ nujọnu tọn wá wẹ e yin. Azọ́ndenamẹ yẹwhehọluduta tọn depope he mí tindo, kavi fidepope he mí tin te to aihọn lọ mẹ, mí kọngbedopọ hẹ psalm-kàntọ lọ he dọmọ: ‘Ayajẹnọ wẹ mẹhe Jiwheyẹwhe yetọn yin Jehovah lẹ!’—Psalm 144:15.
[Yẹdide to weda 24]
To azọ́n lẹdo didlapọn tọn mẹ
[Yẹdide to weda 25]
Henry Lepine didlapọn to Dawson City. Yẹn tin to amiyọn mẹ
[Yẹdide to weda 26]
Plitẹnhọ Ahọluduta tọn tintan to Anchorage
[Yẹdide to weda 26]
Reta po yẹn po, to 1998