Lehe Hiẹ Sọgan Hẹn Pekọwana Nuhudo Gbigbọmẹ Tọn Towe lẹ Gbọn
“TO OWHE ao he wayi mẹ, nuhe hugan owe voovo 300 he dọhodo nuyiwadomẹji he gbigbọnọ-yinyin nọ tindo do agbasazọ́n mẹtọn ji—yèdọ sọn Jesus CEO ji jẹ The Tao of Leadership ji—wẹ gọ́ wesatẹn lẹ,” wẹ linlinwe U.S. News & World Report dọ. Ehe yin dohia de poun dọ to otò adọkun tọn susu mẹ, mẹsusu to anademẹ gbigbọmẹ tọn dín vẹkuvẹku to gbẹ̀mẹ. To zẹẹmẹ-bibasi do ehe ji mẹ, linlinwe ajọwiwa tọn lọ Training & Development doayi e go dọmọ: “To ojlẹ de mẹ whenuena azọ́n nuyọnẹn wintinwintin tọn na deanana adà gbẹzan mítọn tọn lẹpo, mí na to zẹẹmẹ gigọ́, lẹndai ogbẹ̀ tọn, po pekọ mẹdetiti tọn nujọnu tọn po dín.”
Ṣigba, fie wẹ hiẹ sọgan mọ anademẹ pekọhẹnwanamẹ gbigbọmẹ tọn te? Sinsẹ̀n lẹ dè wẹ gbẹtọ lẹ nọ lẹhlan dai nado dín “zẹẹmẹ gigọ́” po “lẹndai” ogbẹ̀ tọn po. Ṣigba to egbehe, mẹsusu ko lẹ́ godo do sinsẹ̀n. Dodinnanu de he yin bibasi na azọ́ngán po nukọntọ gbóogbó 90 po dohia dọ “gbẹtọ lẹ do vogbingbọn he họnwun hia to sinsẹ̀n po gbigbọnọ-yinyin po ṣẹnṣẹn,” wẹ linlinwe Training & Development dọ. Mẹhe yin hokanse to dodinnanu lọ mẹ lẹ pọ́n sinsẹ̀n hlan taidi “nuzedai hẹngogo po kinklan po tọn,” bọ gbigbọnọ-yinyin yin pinpọnhlan taidi “linlẹn he gbayipe bosọ gbloada.”
Jọja susu to otò he ma yin sinsẹ̀nnọ sọmọ lẹ mẹ, taidi Australie, Nouvelle Zélande, Royaume-Uni, po Europe po, mọ vogbingbọn he họnwun to sinsẹ̀n po gbigbọnọ-yinyin po ṣẹnṣẹn ga. Wesetọ Ruth Webber, wlan to Youth Studies Australia mẹ dọmọ: “Suhugan jọja lẹ tọn wẹ yise to Jiwheyẹwhe, kavi huhlọn he hú jọwamọ tọn delẹ mẹ ṣigba yé ma mọ ṣọṣi taidi nujọnu de kavi alọgọnamẹnu de to gbigbọnọ-yinyin yetọn didohia mẹ gba.”
Sinsẹ̀n Nugbo Nọ Ze Gbigbọnọ-Yinyin Daga
Nuhe nọ hẹn gbẹtọ lẹ tindo ayihaawe do sinsẹ̀n go họnwun. Sinsẹ̀n susu ko tlọ́ biọ oklọ tonudidọ tọn po walọ yẹnuwiwa tọn po mẹ bo ko sọ̀n ohùn homẹvọnọ lẹ tọn dai to awhàn sinsẹ̀n tọn susu mẹ. Ṣigba, dile gbẹtọ lẹ to sinsẹ̀n he ko yin hinhẹnflu gbọn yẹnuwiwa po oklọ po dali lẹ gbẹdai, mẹdelẹ ko ṣinuwa gbọn Biblu gbigbẹdai dali ga, na yé lẹndọ e kẹalọyi walọ mọnkọtọn lẹ wutu.
Na nugbo tọn, Biblu gblewhẹdo yẹnuwiwa po sẹ́nhẹngba po. Jesu dọna sinsẹ̀ngán azán etọn gbè tọn lẹ dọmọ: “Dindọ̀n hlan mì, wekantọ lẹ, po Falesi lẹ po, yẹnuwatọ! na mì tin jijlẹ do olidò wewe go, he sọawuhia whanpẹnọ to gbonu, ṣigba to homẹ tin gọ́ na ohú omẹ kúkú lẹ tọn podọ na mawé lẹpo. Yèdọ mọwẹ mìwlẹ ga sọawuhia to gbonu hlan gbẹtọ lẹ di dodonọ, ṣigba to homẹ mì tin gọ́ na yẹnuwiwa po ylanwa po.”—Matiu 23:27, 28.
Humọ, Biblu na tuli Klistiani lẹ nado nọ̀ kada na whẹho tonudidọ tọn lẹpo. Kakati nado dotuhomẹna yisenọ lẹ nado nọ hù ode awetọ yetọn, e degbè dọ yé dona jlo nado kú na ode awetọ yetọn. (Johanu 15:12, 13; 18:36; 1 Johanu 3:10-12) Kakati nido yin “hẹngogo po kinklan po” tọn, sinsẹ̀n nugbo, he sinai do Biblu ji, yin nuhe “gbloada.” Apọsteli Pita dọmọ: “Jiwheyẹwhe ma yin mẹnukuntahopọntọ gba: ṣigba to akọta lẹpo mẹ, mẹhe dibusi i, bo wazọ́n dodo, wẹ yè kẹalọyi to e dè.”—Owalọ lẹ 10:34, 35.
Biblu—Anademẹ Dejidego de Na Agbasalilo Gbigbọmẹ Tọn
Biblu dọna mí dọ gbẹtọvi lẹ yin didá to apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn mẹ. (Gẹnẹsisi 1:26, 27) Ehe ma zẹẹmẹdo dọ gbẹtọ lẹ di Jiwheyẹwhe to awusọhia agbasa tọn mẹ gba, ṣigba e zẹẹmẹdo dọ gbẹtọvi lẹ tindo nugopipe lọ nado do jẹhẹnu Jiwheyẹwhe tọn lẹ hia, he bẹ nugopipe lọ na onú gbigbọmẹ tọn lẹ, kavi gbigbọnọ-yinyin hẹn.
Enẹwutu, e sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe nado yise dọ Jiwheyẹwhe na hẹn ẹn yọnbasi na mí nado hẹn pekọwana nuhudo gbigbọmẹ tọn mítọn lẹ, bo nasọ wleawuna anademẹ he sọgbe lẹ he na gọalọna mí nado yọ́n nuhe na hẹn ale wá lẹ po nuhe yin owùnu na mí to gbigbọ-liho lẹ po. Kẹdẹdile Jiwheyẹwhe ko wleawuna agbasa mítọn to aliho jiawu de mẹ nado nọ hoavùn sọta azọ̀n lẹ, bo gọalọna mí nado gbọṣi agbasalilo mẹ do, mọjanwẹ e sọ wleawuna ayihadawhẹnamẹnu, kavi ogbè homẹ tọn de na mí do, ehe sọgan gọalọna mí nado basi nudide he sọgbe lẹ bo dapana nuyiwa he yin owùnu to agbasa-liho po gbigbọ-liho po lẹ. (Lomunu lẹ 2:14, 15) Dile mí yọnẹn do, eyin agbasa mítọn na penugo nado nọ hoavùn sọta azọ̀n lẹ ganji, mí dona nọ dùnú ganji. Mọdopolọ, eyin ayihadawhẹnamẹnu mítọn na wazọ́n ganji, mí dona nọ dù núdùdù gbigbọmẹ tọn ganji.
Nado do núdùdù he nkọ na hẹn mí tindo agbasalilo dagbe to gbigbọ-liho hia, Jesu dọmọ: “Gbẹtọ ma to ogbẹ̀ gbọn akla dopo kẹdẹ sinmẹ gba, adavo gbọn ohó he tọ́nsọn onù Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹpo dali.” (Matiu 4:4) Ohó Jehovah tọn lẹ ko yin kinkàndai to Biblu mẹ, podọ yé yin “alenọ ga na mẹpinplọn, na wọhẹmẹ, na anademẹ.” (2 Timoti 3:16) Enẹwutu, e pò to mí si nado dovivẹnu nado dù núdùdù gbigbọmẹ tọn enẹ. Obá he mẹ mí plọn Biblu bo dovivẹnu nado yí nunọwhinnusẹ́n etọn lẹ zan to gbẹzan mítọn mẹ jẹ, mọwẹ ale he mí na mọyi to gbigbọ-liho po agbasa-liho po na sù sọ.—Isaia 48:17, 18.
Be E Jẹna Vivẹnudido lọ Ya?
Nugbo wẹ dọ, e nọ yí whenu susu nado hẹn agbasalilo gbigbọmẹ tọn mítọn pọnte gbọn Biblu pinplọn dali; podọ e taidi dọ whenu ma nọ yọnmọ domọ. Ṣigba ale he nọ dekọtọn lẹ jẹna vivẹnudido lọ! Dotoai na zẹẹmẹ he azọ́nyọnẹntọ he alọnu yetọn ján delẹ basi do nuhewutu whenu yiyizan nado penukundo agbasalilo gbigbọmẹ tọn yetọn go do yin onú titengbe na yé ji.
Marina, doto de, dọmọ: “Yẹn ma ko lẹnnupọn dogbọn gbigbọnọ-yinyin ṣie dali pọ́n gbede kakajẹ whenuena yẹn jẹ azọ́nwa ji to dotowhé de bọ yajiji mẹdevo lẹ tọn jẹ awubla na mi ji. Whenẹnu wẹ yẹn mọdọ yẹn dona yọ́n nuhudo gbigbọmẹ tọn ṣie bo hẹn pekọwana ẹn eyin yẹn na tindo ayajẹ po jijọho po, na ninọmẹ gbẹ̀mẹ tọn podọ nuhudo lọ nado penukundo magbọjẹ mẹdevo lẹ tọn go dile azọ́n ṣie biọ do sọgan hẹnmẹ gbọjọ wutu.
“Todin yẹn nọ plọn Biblu hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Oplọn ehe nọ gọalọna mi nado gbeje nuwiwa po mẹwhinwhàn ṣie lẹ po pọ́n nado yọ́n fie biọ vọjlado bosọ nọ plọn mi nado tindo pọndohlan dagbe, na yẹn nido sọgan hẹn gbẹzan ṣie do jlẹkaji. Ehe hẹn mi tindo pekọ daho to agbasazọ́n ṣie mẹ. Ṣigba Biblu pinplọn ṣie wẹ gọalọna mi nado duto numọtolanmẹ agọ̀ lẹ ji, bo de adidudu pò, bosọ do homẹfa po awuvẹmẹ po hia gbẹtọ lẹ dogọ. Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ yiyido yizan mẹ ko sọ hẹn ale wá na alọwle ṣie. Hú popolẹpo, yẹn ko wá yọ́n Jehovah bo ko sọ mọ huhlọn nuyiwa gbigbọ etọn tọn to aliho kleun de mẹ, bọ ehe ko hẹn gbẹzan ṣie gọ́ na zẹẹmẹ.”
Nicholas, yẹdenanutọ họgbigbá tọn de, dọmọ: “Whẹpo yẹn do jẹ Biblu plọn ji hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, yẹn ma tindo ojlo depope na gbigbọnu lẹ. Yanwle ṣie lẹpo to gbẹ̀mẹ wẹ nado yinukọn to azọ́n he yẹn nọ wà mẹ. Biblu pinplọn ṣie ko gọalọna mi nado yọnẹn dọ e mayin enẹ kẹdẹ wẹ yin nuhe gbẹzan bẹhẹn gba podọ dọ ojlo Jehovah tọn wiwà nọ hẹn ayajẹ nugbo tẹgbẹ tọn wá.
“Agbasazọ́n ṣie hẹn pekọ wá na mi, ṣigba Biblu wẹ plọn mi lehe e yin nujọnu do nado hẹn gbẹzan bọawu gbọn ayidonugo zizedo gbigbọnu lẹ ji dali. Gbọn mọwiwa dali, asi ṣie po yẹn po ko dapana suhugan ayimajai he gbẹzan adọkunnu bibẹpli tọn nọ hẹnwa lẹ tọn. Mí ko sọ jihọntọn nugbo susu ga gbọn gbẹdido hẹ mẹhe tindo pọndohlan gbigbọmẹ tọn dopolọ gando gbẹzan go lẹ dali.”
Vincent, whẹyidọtọ de, dọmọ: “Agbasazọ́n dagbe sọgan namẹ pekọ jẹ obá de mẹ. Ṣigba, yẹn ko wá mọdọ e biọ onú susu devo lẹ nado tindo ayajẹ po pekọ po. Whẹpo yẹn do yọ́n nuplọnmẹ Biblu tọn do nugbo ehe ji, yẹn flindọ yẹn tindo numọtolanmẹ ovọ́-yinyin ogbẹ̀ tọn—yèdọ nado yin jiji, whẹ́n mẹho, wlealọ, wà agbasazọ́n de nado penukundo ovi lẹ go, plọn yé nado hodo aliho nuyiwa gbẹzan tọn dopolọ, podọ to godo mẹ poyọnho bo kú.
“Kiki to Biblu pinplọn hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ godo kẹdẹ wẹ yẹn mọ gblọndo pekọhẹnwanamẹ tọn lẹ na kanbiọ ṣie lẹ dogbọn lẹndai ogbẹ̀ tọn dali. Biblu pinplọn ṣie ko hẹn mi penugo nado wá yọ́n Jehovah taidi omẹ nujọnu tọn de podọ nado wleawuna owanyi sisosiso na ẹn. Ehe hẹn mi penugo nado tindo pọndohlan gbigbọmẹ tọn dagbe de dile yẹn to vivẹnudo nado hẹn gbẹzan ṣie sọgbe hẹ lẹndai etọn he yẹn ko plọn. Todin, yẹn po asi ṣie po tindo pekọ lọ nado yọnẹn dọ mí to gbẹzan mítọn yizan to aliho dagbe hugan lọ mẹ.”
Hiẹ lọsu sọgan hẹn gbẹzan towe tindo lẹndai po zẹẹmẹ po gbọn Biblu pinplọn dali. Homẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn na hùn nado gọalọna we. Taidi Marina, Nicholas, po Vincent po, hiẹ sọgan mọ pekọ he nupinplọn dogbọn Jehovah po lẹndai etọn na gbẹtọvi lẹ po dali to paa mẹ podọ na hiẹ lọsu titi nọ hẹnwa. E ma yindọ hiẹ na tindo ayajẹ to pekọ hinhẹnwa na nuhudo gbigbọmẹ tọn towe lẹ todin mẹ kẹdẹ wẹ gba ṣigba hiẹ nasọ tindo todido lọ nado duvivi ogbẹ̀ mavọmavọ tọn to agbasalilo pipé de mẹ—yèdọ todido de he hundonuvo na mẹhe ‘nuhudo gbigbọmẹ tọn yetọn nọ duahunmẹna lẹ’ kẹdẹ.—Matiu 5:3.
Odẹ̀ yin dopo to aliho he mẹ mí sọgan wleawuna gbigbọnọ-yinyin mítọn te lẹ mẹ. Jesu yí whenu zan nado plọn dẹ̀hiho devi etọn lẹ, bo plọn yé nuhe nọ saba yin yiylọdọ Odẹ̀ Oklunọ tọn. Zẹẹmẹ tẹwẹ odẹ̀ enẹ tindo na we to egbehe? Nawẹ hiẹ sọgan mọaleyi sọn e mẹ gbọn? Hiẹ na mọ gblọndo kanbiọ ehelẹ tọn to hosọ awe he bọdego lẹ mẹ.
[Yẹdide lẹ to weda 6, 7]
Marina
Nicholas
Vincent