Otàn Gbẹzan Tọn
Pekọ He Nọ Wá sọn Jiwheyẹwhe dè Hẹn Mi Dote
DILE E YIN DIDỌ GBỌN BENJAMIN IKECHUKWU OSUEKE DALI
Ojlẹ vude to whenuena yẹn bẹ sinsẹ̀nzọn Klistiani tọn whenu-gigọ́ tọn jẹeji godo, wẹ yẹn basi dlapọn yì owhé mẹjitọ ṣie lẹ tọn gbè. To whenuena otọ́ ṣie mọ mi, e wle awù do okọ̀ na mi bosọ jẹ awhádo ji dọ “ajotọ!” E yí adà plẹsẹ ajìmẹ etọn tọn do linú mi. Hunyanhunyan lọ dọ̀n ayidonugo kọmẹnu lẹ tọn bọ yé wá pli do owhé mítọn gbè. Etẹwẹ yẹn ka fìn? Mì gbọ ma basi zẹẹmẹ etọn.
YẸN yin jiji to 1930, to gbetatò Umuariam tọn mẹ to hùwaji-whèzẹtẹn Nigeria tọn, podọ yẹn wẹ yin tintan to mimẹ ovi ṣinawe mẹ. Nọviyọnnu ṣie tintan kú to owhe 13tọ etọn mẹ. Mẹjitọ ṣie lẹ yin hagbẹ Ṣọṣi Anglicane tọn. Papa yin glesi bọ mama nọ wà ajọ́ flinflin. E nọ zinzọnlin yì ahi he tin to kilomẹtlu 30 do gbetatò mítọn mẹ nado họ̀ amì-vẹẹ panu dopo bo nọ gọwá owhé to zánmẹ. Enẹgodo, to wunkẹngbe etọn to afọnnu fuu, e nọ zinzọnlin yì tòdaho he dẹnsọ kilomẹtlu 40 de mẹ nado yì sà amì lọ. Eyin e mọ ale de, e ma nọ saba hugan 15 cents [nudi 100 F CFA], bọ e nọ họ̀ núdanú lẹ na whẹndo lọ bo nọ lẹkọ to azán dopolọ gbè. Enẹ wẹ nuwiwa etọn egbesọegbesọ tọn na nudi owhe 15 kakajẹ whenuena e kú to 1950.
Yẹn bẹ wehọmẹ jẹeji to gbetatò ṣie mẹ to wehọ he nọ yin nukunpedego gbọn Ṣọṣi Anglicane tọn de dali mẹ, ṣigba yẹn dona nọ̀ owhé he nọ wleawuna núdùdù po adọtẹn po he dẹnsọ nudi kilomẹtlu 35 de gbè nado fó wehọmẹ dokọ tọn. Na mẹjitọ ṣie lẹ ma tindo akuẹ nado nọgodona wehọmẹ-yìyì ṣie wutu, yẹn jẹ alọnuzọ́n de dín ji. Tintan whẹ́, yẹn wazọ́n taidi devizọnwatọ whégbè tọn de na mẹhe nọ ṣọ́ pinpán-gàn de to Lagos, whèyihọ-waji Nigeria tọn, podọ na ahọluzọnwatọ de to Kaduna agewaji Nigeria tọn. Yẹn wàzọn na whẹ̀yidọtọ de taidi alọgọtọ to Benin City, podọ to godo mẹ, yẹn wàzọn taidi pakanọ to owhlẹ-zẹ̀tẹn de. Yẹn zingbejizọnlin sọn finẹ to 1953 yì Cameroun nado yì nọ̀ hẹ ylọnẹn ṣie de, he gọalọna mi nado mọ azọ́n to ogle lọbatín tọn de mẹ. Sùnmẹ-kuẹ ṣie yin nudi dọla Amelika tọn ṣinẹnẹ [5200 F CFA]. Azọ́n he yẹn nọ mọ lẹ ma nọ yin azọ́n dagbe de ṣigba yẹn tindo pekọ na e nọ na mi núdùdù.
Hẹntọnọ de Hẹn Mi Lẹzun Adọkunnọ
Silvanus Okemiri, heyin azọ́nwatọgbẹ́ ṣie de, yin dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ. E nọ yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado má oyọnẹn Biblu tọn etọn hẹ mi to whenuena mí to azọ́nwa dopọ. Dile etlẹ yindọ yẹn nọ dotoai na ẹn, yẹn ma yí nudepope wà to whenẹnu. Ṣigba to whenuena ylọnẹn ṣie mọ dọ yẹn nọ dọho hẹ Kunnudetọ lẹ, e wà nuhe go e pé lẹpo nado doalọte na mi. E na mi avase dọ: “Benji, ma dogbẹ́ hẹ Mẹdaho Okemiri blo. Omẹ Jehovah tọn de wẹ e yin bosọ yin hẹntọnọ ga. Mẹdepope he dogbẹ́ hẹ ẹ na wá taidi ewọ.”
To bẹjẹeji 1954 tọn, na yẹn ma penugo nado doakọnna ninọmẹ sinsinyẹn azọ́nwhé lọ tọn lẹ wutu, yẹn lẹkọ yì owhé. To whenẹnu, Ṣọṣi Anglicane tọn gbẹsọ tindo nujinọtedo he yiaga lẹ. Yẹn yin pinplọn whẹ́n nado gbẹwanna fẹnnuwiwa. Ṣigba, to madẹnmẹ, yẹnuwiwa ṣọṣi-yitọ hatọ lẹ tọn hiọawu na mi. To whenuena yé nọ sọalọakọ́n dọ yé to nujinọtedo Biblu tọn lẹ hodo, gbẹzan yetọn ma nọ sọgbe hẹ nuhe yé to didọ gba. (Matiu 15:8) Yẹn dọnnu hẹ otọ́ ṣie whlasusu, bọ ehe yinuwado haṣinṣan mítọn ji. Yẹn gbọ bo tlọ́n whégbè gbèdopo to zánmẹ.
Yẹn sẹtẹn yì Omoba heyin otò de he mẹ pinpán-glintẹn tin te. Yẹn sọ dukosọ hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ whladopo dogọ to finẹ. Priscilla Isiocha he yẹn yọnẹn sọn gbetatò ṣie mẹ, yí alọnuwe Cette bonne nouvelle du Royaume po Après Harmaguédon, Dieu établira un monde nouveaua po na mi. Yẹn hia yé po awuvivi po, bo tindo nujikudo dọ yẹn ko mọ nugbo lọ. Mí ma nọ plọn Biblu to ṣọṣi ṣie mẹ; aṣa gbẹtọvi tọn lẹ ji wẹ mí nọ ze ayidonugo do. Ṣigba owe Kunnudetọ lẹ tọn nọ yihodọ sọn Biblu mẹ whẹwhẹ.
To nuhe ma pé osun dopo godo, yẹn kàn azán he ji yé nọ yì ṣọṣi yetọn te sè Mẹmẹsunnu po Mẹmẹyọnnu Isiocha po. To whenuena yẹn yì opli Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn tintan, yẹn ma mọnukunnujẹ nudepope mẹ. Hosọ Atọ̀họ̀ Nuhihọ́ Lọ Tọn sinai do mẹgbeyinyan ‘Gọgi Magọgi tọn’ he yin nùdego to owe Ezekiẹli tọn mẹ ji. (Ezekiẹli 38:1, 2) Hogbe susu tin he yẹn ma jẹakọhẹ, ṣigba kuavọ zohunhun tọn heyin didona mi lọ yinuwa do ji e sọmọ bọ yẹn de nado lẹkọyi to Sẹgbe he bọdego lọ. To opli awetọ lọ ji, yẹn sèhó gando kunnudide go. Enẹwutu yẹn kanse Priscilla whenue yé nọ yì kunnudegbe. To Sẹgbe atọ̀ntọ lọ, yẹn hodo yé yì kunnudegbe po Biblu pẹvi de po. Yẹn ma tindo saki kunnudegbe tọn kavi owe sinai do Biblu ji depope. Mahopọnna enẹ, yẹn lẹzun wẹnlatọ yẹwhehọluduta tọn de bo na ganmẹ na sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn ṣie to vivọnu osun enẹ tọn!
Mẹdepope ma plọn Biblu hẹ mi, ṣigba to whedepopenu he yẹn basi dlapọn yì Isiocha lẹ dè, yẹn nọ plọn hogbe he nọ hẹn yise lodo po tulinamẹ po tọn lẹ sọn Owe-wiwe mẹ bo nọ mọ owe Biblu tọn lẹ yí. Yẹn basi dohia klandowiwe ṣie tọn to 11 décembre 1954 gbọn baptẹm osin tọn dali, to plidopọ agbegbe tọn de ji to Aba. Tavẹ ṣie he dè yẹn tin te bo to azọ́nplọn doalọte na núdùdù nina mi bo masọ jlo nado plọnazọn mi ba, podọ e ma na mi dọla dopo tata na azọ́n he yẹn ko wà na ẹn gba. Ṣogan, yẹn ma hẹn ẹn do homẹ; yẹn nọ dopẹ́ poun dọ n’ko tindo haṣinṣan mẹdetiti tọn de hẹ Jiwheyẹwhe. Ehe nọ hẹn homẹmimiọn po jijọho ayiha tọn po wá na mi. Kunnudetọ lẹdo lọ tọn lẹ gọalọna mi. Whẹndo Isiocha tọn nọ na mi núdùdù, bọ mẹdevo lẹ yàn akuẹ na mi nado bẹ ajọ́ pẹvi de jẹeji. To ṣẹnṣẹn 1955 tọn, yẹn họ̀ kẹkẹ zánpo de, bo bẹ azọ́n gbehosọnalitọ tọn jẹeji to mars 1956. Ojlẹ vude to enẹgodo, yẹn sú ahọ́ ṣie lẹ. Ale he yẹn nọ mọ sọn ajọwiwa mẹ ma sù, ṣigba yẹn sọgan penukundo dee go. Nuhe Jehovah wleawu etọn na mi lẹ ko pé mi.
Nọvi Ṣie lẹ “Finfin”
Tlolo to whenuena yẹn jẹ dee si, ahunmẹdunamẹnu ṣie tintan wẹ nado gọalọna nọvi ṣie lẹ to gbigbọ-liho. Na nuvẹun po nuvẹdomẹ sinsinyẹn otọ́ ṣie tọn po wutu, e diọnukunsọ mi na yẹn lẹzun Kunnudetọ. Nawẹ yẹn sọgan wagbọn todin nado gọalọna nọvi ṣie lẹ nado plọn nugbo Biblu tọn? Yẹn biọ nado penukundo akuẹzinzan nọvisunnu ṣie Ernest tọn lẹ go, enẹwutu otọ́ ṣie yigbe na ẹn nado wá nọ̀ dè e. Ernest yawu kẹalọyi nugbo lọ bo yin bibaptizi to 1956. Diọdo he e basi lọ sọ fọ́n nukundiọsọmẹ otọ́ ṣie tọn dote dogọ. Mahopọnna enẹ, nọviyọnnu ṣie he ko dà asu lọsu kẹalọyi nugbo to pọmẹ hẹ asu etọn. To whenuena yẹn basi tito na nọviyọnnu ṣie awetọ, Felicia, nado wá yí gbọjẹ-whenu etọn zan to dè e, Papa yigbe po awuwhiwhle po. To ojlẹ vude godo, Felicia lọsu yin bibaptizi ga taidi dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ.
To 1959, yẹn yì owhé nado yì plan Bernice heyin nọviyọnnu ṣie atọ̀ntọ nado wá nọ̀ po Ernest po. Whenẹnu wẹ otọ́ ṣie tẹdo go e bo sawhẹdokọna mi dọ yẹn to ovi emitọn lẹ fìn. E ma mọnukunnujẹemẹ dọ yelọsu titi wẹ basi nudide yetọn nado sẹ̀n Jehovah gba. Papa whlé na mi dọ emi ma na jo Bernice do gbede nado hodo mi. Ṣigba alọ Jehovah tọn ma whè-gli gba, na to owhe he bọdego mẹ, Bernice wá nọ̀ Ernest dè to gbọjẹ-whenu. Taidi nọviyọnnu etọn lẹ, e kẹalọyi nugbo bo yin bibaptizi.
‘Aṣli lọ Pinplọn’
To septembre 1957, yẹn bẹ sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ titengbe tọn jẹeji, bo nọ yí ganhiho 150 zan to azọ́n kunnudegbe tọn mẹ to sunmẹsunmẹ. Azọ́nwatọgbẹ́ ṣie Sunday Irogbelachi po yẹn po sẹ̀n to aigba-denamẹ gbigblo Akpu-na-abuo tọn mẹ to Etche. To plidopọ lẹdo tọn tintan he mí yì to whenuena mí tin to finẹ lọ ji, omẹ 13 wẹ yí baptẹm to kándo mítọn mẹ. Lehe homẹ mítọn hùn sọ todin nado mọ agun 20 to lẹdo lọ mẹ!
To 1958, yẹn jihọntọn hẹ Christiana Azuike, heyin gbehosọnalitọ de to agun Aba East tọn mẹ. Yẹn yiwanna zohunhun etọn taun, bọ mí wlealọ to décembre owhe dopolọ tọn mẹ. To bẹjẹeji 1959 tọn, yẹn yin azọ́ndena taidi nugopọntọ tomẹyitọ de, bo nọ to agun mẹmẹsunnu gbigbọmẹ tọn mítọn lẹ tọn dlapọn bosọ nọ to hinhẹn yé lodo. Sọn whenẹnu kakajẹ 1972, diblayin agun omẹ Jehovah tọn lẹ tọn he tin to whèzẹtẹn-waji gọna ṣẹnṣẹn whèyihọ Nigeria tọn lẹpo wẹ asi ṣie po yẹn po dlapọn.
Agun lẹ nọ dẹn do yede taun, podọ kẹkẹ wẹ yin tẹnsẹnamẹnu dopo he mí tindo lọ. Eyin mí yì dla agun tòdaho mẹ tọn lẹ pọ́n, mẹmẹsunnu lẹ nọ haya ahihun de nado ze mí yì agun he bọdego mẹ. Aigba ohọ̀ he mẹ mí nọ nọ̀ to fidelẹ tọn nọ yin okọ́ vẹẹ tọn bọ yé ma nọ tindo ozà. Mí nọ dọ́ akanma he yin bibasi po depá po ji. Akanma delẹ nọ tindo aimlọnnu nukàn tọn he ji ozàn yin titẹdo de; devo lẹ ma tlẹ nọ tindo aimlọnnu depope. Sọha po wunmẹ núdùdù tọn po ma nọ duahunmẹna mí. Na mí ko plọn dai nado nọ tindo pekọ to nuhe yin dandan tọn lẹ kẹdẹ mẹ wutu, mí nọ hùnhomẹ to núdùdù depope he yin nina mí mẹ, bọ ehe nọ vivi na johẹmẹtọ mítọn lẹ. Lẹtliki ma tin to lẹdo delẹ mẹ to whenẹnu, enẹwutu mí nọ hẹn gomiyọngban mítọn to whelẹponu. Mahopọnna ninọmẹ awusinyẹn tọn lẹ, mí nọ duvivi ojlẹ ayajẹ tọn lẹ tọn hẹ agun lẹ.
To owhe enẹlẹ mẹ, mí wá yọ́n pinpẹn tudohomẹnamẹ apọsteli Paulu tọn dọ: “Eyin mí tindo núdùdù po avọ̀ po, enẹ ni pekọna mí.” (1 Timoti 6:8) Gbọn awusinyẹnnamẹnu he glọ e tin te lẹ gblamẹ, Paulu plọn aṣli de he gọalọna ẹn nado nọ tindo pekọ. Etẹwẹ enẹ? E basi zẹẹmẹ dọ: “Yẹn yọ́n le yè nọ zín mẹde dai do, yẹn sọ yọ́n le yè nọ sudeji do: to ofi popo, podọ to onú popo mẹ wẹ yè plọn mi nado dù gọ́hò, podọ nado nọ nọ̀ huvẹ, nado sudeji, podọ nado jiya ohẹ́n jijẹ tọn.” Míwlẹ ko plọn aṣli dopolọ. Paulu sọ dọ ga dọmọ: “Yẹn sọgan wà onú popo gbọn [Jiwheyẹwhe, NW] he to huhlọnna mi mẹ.” (Filippinu lẹ 4:12, 13) Lehe enẹ yin nugbo na mí sọ! Mí tindo pekọ, mahẹ gigọ́ to nuwiwa Klistiani tọn he nọ jlọmẹdote mẹ, po jijọho ayiha mẹ tọn po.
Devizọnwiwa Hlan Agun lẹ Taidi Whẹndo De
To vivọnu 1959 tọn, visunnu mítọn tintan, Joel, yin jiji, bọ to 1962, visunnu awetọ, Samuel, bọdego. Christiana po yẹn po zindonukọn to azọ́n tomẹyiyi tọn mẹ, bo nọ to agun lẹ dlapọn hẹ visunnu lọ lẹ. To 1967, tòwhan fọ́n to Nigeria. Wehọmẹ lẹ yin súsú na awhànfunnu he to yinyin dide do jẹhọn mẹ pludopludo lẹ tọn wutu. Mẹplọntọ wehọmẹ tọn de wẹ asi ṣie yin whẹpo e do wá kọnawudopọ hẹ mi to azọ́n tomẹyiyi tọn lọ mẹ, enẹwutu to tòwhan lọ whenu, e plọnwe ovi lẹ to whégbè. To owhe ṣidopo-mẹvi yinyin mẹ, Samuel sọgan hiawe bo kanwe. To whenuena e bẹ wehọmẹ to tòwhan lọ godo, e yí klasi awe do jẹnukọnna hagbẹ etọn lẹ.
To whenẹnu, e ma vẹawu na mí sọmọ nado to ovi lẹ go pọ́n whẹ́n bosọ to azọ́n tomẹyiyi tọn wà to ojlẹ dopolọ mẹ. Ṣigba, mí mọ ale susu to whenuena mí yin azọ́ndena to 1972 nado sẹ̀n taidi gbehosọnalitọ titengbe lẹ. Ehe gọalọna mí nado nọ̀ otẹn dopo mẹ nado sọgan na ayidonugo he jẹ dagbemẹninọ gbigbọmẹ tọn whẹndo mítọn tọn. To owhe yetọn tintan lẹ mẹ, mí plọn nujọnu-yinyin pekọ he nọ wá sọn Jiwheyẹwhe dè tọn visunnu mítọn lẹ. To 1973, Samuel yin bibaptizi, bọ Joel bẹ sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn jẹeji to owhe dopolọ mẹ. Visunnu mítọn awe lẹpo wẹ wlealọ hẹ yọnnu Klistiani dagbe lẹ bo to nukunpedo whẹndo yetọn titi go todin to nugbo lọ mẹ.
Awubla He Tòwhan lọ Hẹnwa Lẹ
To whenuena tòwhan lọ bẹjẹeji, agun de wẹ yẹn to didlapọn to Onitsha taidi nugopọntọ lẹdo tọn de po whẹndo ṣie po. Awhàn ehe sọ do ovọ́-yinyin agbasanu lẹ bibẹpli kavi ginganjẹ yé go tọn hia mí dogọ. Yẹn mọ gbẹtọ lẹ he to hinhọ̀n nado basi hihọ́ na ogbẹ̀ yetọn bo nọ jo agbasanu họakuẹ yetọn lẹ do alipá.
Dile awhàn lọ to nukọn yì, sunnu glegbenu lẹpo wẹ to yinyin bibẹ do awhàn mẹ. Mẹmẹsunnu susu he gbẹ́ ma nado ze yinkọ dai lẹ yin yasana. Mí ma sọgan basi yidọn-yide dile mí jlo do ba. Núdùdù whèdomẹ hẹn bẹwlu daho de wá otò lọ mẹ. Akuẹ fẹnlinyẹn kilo daa tọn yiaga sọn 7 cents jẹ dọla Amelika tọn 14 [nudi 25 F CFA jẹ 7 800 F CFA], bọ akuẹ ojẹ kọfo dopo tọn yiaga sọn dọla Amelika tọn 8 jẹ 42 [4 500 F CFA jẹ 24 200 F CFA]. Yìnnọsìn, yìnnọsìn hihò, po yovojẹ po ma sọ tin ba. Nado mọ núdùdù, mí nọ lì agbẹ́pẹ he ma ko whẹ́n lẹ dopọ hẹ linfin fẹnlinyẹn tọn. Mí nọ dù agbònọpatin, fẹnlinyẹn-fló, po amà fevi tọn po ga—yèdọ amà depope he alọ mítọn plá. Olàn lẹzun núdùdù akuẹnọ tọn, enẹwutu, yẹn nọ wle alọtlọ na ovi lẹ nado dù. Mahopọnna lehe ninọmẹ lẹ ylan sọ, Jehovah to nukunpedo mí go to whepoponu.
Ṣigba, owùnu he sinyẹn hugan lọ wẹ nuhudo gbigbọmẹ tọn he awhàn lọ hẹnwa. Susu mẹmẹsunnu lẹ tọn họ̀n sọn lẹdo awhàn tọn lọ mẹ yì zungbo mẹ kavi yì gbetatò devo mẹ, bọ to mọwiwa mẹ, yé hẹn diblayin owe Biblu tọn yetọn lẹpo bú. To yidogọmẹ, awhànfuntọ ahọlu tọn lẹ glọnalina owe yọyọ Biblu tọn lẹ nado yin hinhẹn yì lẹdo Biafra tọn lẹ mẹ. Mahopọnna dọ agun susu nọ tẹnpọn nado nọ basi opli yetọn lẹ, mẹmẹsunnu lẹ jẹ gbigbọjọ ji to gbigbọ-liho na yé masọ to anademẹ mọyi sọn wekantẹn alahọ tọn mẹ wutu.
Avùnhiho Sọta Huvẹ Gbigbọmẹ Tọn
Nugopọntọ tomẹyitọ lẹ wà nuhe go yé pé lẹpo nado zindonukọn to agun dopodopo didlapọn mẹ. Na mẹmẹsunnu susu ko họ̀n sọn tòdaho lọ mẹ wutu, yẹn tẹnpọn nado dín yé mọ to fidepope he yé tin te. To ojlẹ de mẹ, yẹn jo asi ṣie po ovi lẹ po do nọtẹn he tindo hihọ́ de mẹ bo zingbejizọnlin na dee ṣo na osẹ ṣidopo, bo to mẹmẹsunnu lẹ dín pé gbọn gbetatò lẹ po lẹdo zungbo tọn delẹ po mẹ.
To whenuena yẹn to agun de dlapọn to Ogbunka, yẹn sè dọ Kunnudetọ susu tin to lẹdo Isuochi tọn mẹ to agbegbe Okigwe tọn ji. Enẹwutu, yẹn dowẹn hlan mẹmẹsunnu lẹdo enẹ tọn lẹ nado pli do ogle kanju tọn de he tin to gbetatò Umuaku tọn mẹ. Mẹmẹsunnu mẹhomẹ de po yẹn po kùn kẹkẹ na nudi kilomẹtlu 15 nado yì ogle lọ mẹ, fie Kunnudetọ 200 pli te, he bẹ yọnnu lẹ po ovi lẹ po hẹn. Po alọgọ mẹmẹyọnnu gbehosọnalitọ de tọn po, yẹn penugo nado mọ pipli Kunnudetọ nudi kanweko tọn devo, he whlá do ozun Lomara tọn mẹ.
Lawrence Ugwuegbu yin dopo to mẹmẹsunnu adọgbotọ lẹ mẹ to otò Owerri tọn he yin hinhẹngble gbọn awhàn dali lọ mẹ. E dọna mi dọ Kunnudetọ susu tin to lẹdo Ohaji tọn mẹ. Yé ma sọgan basi yigọyigọ dile yé jlo do, na awhànfuntọ lẹ tin to lẹdo lọ mẹ. Mí omẹ awe lẹ kùn kẹkẹ yì finẹ to zánmẹ bo kọnawudopọ hẹ Kunnudetọ 120 to owhé mẹmẹsunnu de tọn gbè. Mí sọ yí dotẹnmẹ enẹ zan nado basi dlapọn na Kunnudetọ devo lẹ to bẹtẹn yetọn lẹ mẹ.
Mẹmẹsunnu Isaac Nwagwu ze ogbẹ̀ etọn do owù mẹ to alọgigọ na mi nado mọ mẹmẹsunnu he họ̀njẹgbé lẹ mẹ. E yí tọjihun de do kùn mi gbọn Otọ̀ Otamiri tọn ji nado yì kọnawudopọ hẹ mẹmẹsunnu hugan 150 he pli do Egbu-Etche lẹ. Mẹmẹsunnu finẹ tọn lẹ dopo dọmọ: “Ehe wẹ azán dagbe hugan lọ to gbẹzan ṣie mẹ! Yẹn ma lẹndọ yẹn sọgan sọ mọ nugopọntọ lẹdo tọn de gbede to gbẹzan ṣie mẹ ba. Todin, eyin yẹn tlẹ kú to awhàn ehe mẹ, yẹn ko yin pekọnọ.”
Yẹn nọ tin to owù nado yin hinhẹn gánnugánnu biọ awhàn mẹ tọn mẹ, ṣigba yẹn nọ mọ hihọ́-basinamẹ Jehovah tọn whẹwhẹ. To whèjai dopo, dile yẹn lẹkọ jei nọtẹn ṣie to opli de godo hẹ nudi mẹmẹsunnu 250, awhànfuntọ delẹ do mi te. “Naegbọn hiẹ ma biọ awhàn mẹ?” wẹ yé kanse. Yẹn basi zẹẹmẹ dọ mẹdehlan de wẹ yẹn yin he to Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn lá. Yẹn mọ dọ yé ko basi nudide nado wle mi. To odẹ̀ ahun mẹ tọn kleun de godo, yẹn dọna ogán lọ dọmọ, “Mì jaale bo jo mi.” E paṣa mi taun dọ ewọ gblọn dọ, “Be didọ a te dọ mí ni jo we do ya?” “Mọwẹ, mì jo mi” wẹ yẹn gblọn dọ. E dọmọ, “Hiẹ sọgan yì.” Depope to awhànfuntọ lẹ mẹ masọ dọ ohó depope.—Psalm 65:1, 2.
Pekọ Tintindo Hẹn Ale Devo lẹ Wá
To vivọnu awhàn lọ tọn to 1970 godo, yẹn zindonukọn to azọ́n nugopọntọ lẹdo tọn lọ mẹ. Lẹblanulọkẹyi daho de wẹ e yin nado gọalọ to tito vivọ́ basina agun lẹ mẹ. Enẹgodo, Christiana po yẹn po sẹ̀n taidi gbehosọnalitọ titengbe lẹ kakajẹ 1976, bọ yẹn sọ yin azọ́ndena whladopo dogọ taidi nugopọntọ lẹdo tọn de. Sẹpọ ṣẹnṣẹn owhe enẹ tọn, yẹn yin dide taidi nugopọntọ agbegbe tọn. Owhe ṣinawe to enẹgodo, asi ṣie po yẹn po yin oylọ-basina nado yì sẹ̀n to wekantẹn alahọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to Nigeria, fihe mí tin te todin. To alahọ lọ mẹ fi, asisa ayajẹ tọn daho de wẹ e nọ yin na mí nado mọ dọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po he mí dukosọhẹ to tòwhan lọ kavi to nujijọ devo whenu lẹ gbẹsọ to Jehovah sẹ̀n po nugbonọ-yinyin po.
To owhe lẹ gblamẹ, Christiana ko yin godonọnamẹtọ daho de po gbẹdohẹmẹtọ nugbonọ de po na mi. Pọndohlan dagbe po gbigbọ nujikudo tọn etọn po, mahopọnna nuhahun agbasalilo tọn he e nọ to akọndona pludopludo sọn 1978 lẹ, ko gọalọna mi nado zindonukọn. Mí ko tindo numimọ nugbo-yinyin hogbe psalm-kantọ lọ tọn lẹ tọn dọ: “OKLUNỌ na hẹn e go to azọ̀nzàn etọn ji.”—Psalm 41:3.
To owhe nuwiwa yẹwhehọluduta tọn ehe lẹ finflin mẹ, ahun ṣie gọ́ na pẹdido hlan Jehovah na dona jiawu etọn lẹ. Na yẹn tindo pekọ to nuhe e wleawuna lẹ mẹ wutu, yẹn sọgan dọ na nujọnu tọn dọ yẹn ko mọ ayajẹ daho de. Ayajẹ lọ nado mọ nọvi ṣie lẹ, ovi ṣie lẹ, po whẹndo yetọn lẹ po nado to Jehovah sẹ̀n to pọmẹ hẹ yẹn po asi ṣie po yin dona mayọnjlẹ de na mi. Jehovah hẹn pekọ wá na mi gbọn gbẹzan he gọ́ bo tindo zẹẹmẹ de dali. Ojlo ṣie depope ma nọma yin hinhẹndi.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Yin zinzinjẹgbonu gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ dali. Masọ tin-to-aimẹ todin ba.
[Apotin to weda 27
Tito He Wá do Ganmẹ de Gọalọ Nado Hẹn Mẹmẹsunnu-Yinyin Dote
To gblagbla owhe 1960 tọn lẹ mẹ, wangbẹna he tin to akọ̀ agewaji po whèzẹtẹn-waji Nigeria tọn lẹ po ṣẹnṣẹn dekọtọn do bẹwlu, gufinfọn, sẹ́nhẹngba, po danuwiwa wangbẹna akọ̀ tọn po mẹ. Nujijọ ehe lẹ ze Kunnudetọ Jehovah tọn he magbe nado nọ̀ kada to gbemanọpọ lọ mẹ lẹ do owù daho de mẹ. Nudi 20 to yé mẹ yin hùhù. Susu yetọn hẹn nutindo yetọn lẹpo bú.
To 30 mai 1967, ayimatẹn whèzẹtẹn-waji Nigeria tọn lẹ klan yede dovo sọn otò lọ go bo lẹzun République du Biafra. Awhànpa lẹ yin awuwlena nado glọnalina Biafra-nu lẹ. Tòwhan hùnsọndai po danuwiwa tọn de po yin finfọndote.
Kadaninọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to awà Biafra tọn lẹ ji ze yé do nukundiọsọmẹ daho de glọ. Linlinwe lẹ nọ zín nudọnamẹ wangbẹna tọn lẹ jẹgbonu, bọ enẹ nọ fọ́n linlẹn agọ̀ gbẹtọ lẹ tọn dote sọta Kunnudetọ lẹ. Mahopọnna enẹ, Jehovah hẹn ẹn diun nado to núdùdù gbigbọmẹ tọn na devizọnwatọ etọn lẹ. Gbọnna?
To bẹjẹeji 1968 tọn, ahọluzọnwatọ de yin dide hlan Europe nado penukundo agbàn didohlan Biafra tọn go bọ devo yin dide do agahun-jlẹtẹn Biafra tọn. Yé omẹ awe lẹpo yin Kunnudetọ. Azọ́ndenamẹ yetọn ze yé do adà voovo awe he mẹ aigba Biafra tọn sọgan tindo kanṣiṣa hẹ otò devo lẹ te mẹ. Kunnudetọ awe lọ lẹ yigbe na nuwiwa owùnọ lọ nado nọ bẹ núdùdù gbigbọmẹ tọn biọ aigba Biafra tọn ji. Yé sọ gọalọ nado hẹn nuyizan kọgbọ tọn he mẹmẹsunnu mítọn he tin to ayimajai mẹ lẹ tindo nuhudo etọn lẹ wá na yé. Mẹmẹsunnu awe lọ lẹ penugo nado nọgodona tito ehe to awhàn lọ blebu gblamẹ, he doalọte to 1970. Dopo to yé mẹ dọmọ, “Tito ehe ma yin nuhe gbẹtọ tata sọgan wleawuna gba.”
[Yẹdide to weda 23]
To 1956
[Yẹdide to weda 25]
To 1965, hẹ ovi mítọn lẹ, Joel po Samuel po
[Yẹdide to weda 26]
Lehe e yin dona de nado to Jehovah sẹ̀n taidi whẹndo de do sọ!
[Yẹdide to weda 27]
To egbehe, Christiana po yẹn po to sinsẹ̀n to alahọ Nigeria tọn mẹ