Azán Gbedewema-Yíyí Tọn—Azán Jiawu De
“MÍ yin didona po azán jiawu de po. Owhè to kinkọ́n. Agahomẹ yọnwhanpẹ. Ogbé lẹ kọ́. Ohẹ lẹ to hànji. Ninọmẹ lẹpo ko dohia dọ azán jiawu de wẹ e na yin, podọ mí ma na yin hinhẹn jẹflumẹ gba. Jehovah ma yin Jiwheyẹwhe he nọ hẹnmẹ jẹflumẹ gba. Jiwheyẹwhe dona lẹ tọn wẹ ewọ.”
Po hogbe enẹlẹ po wẹ Mẹmẹsunnu Samuel Herd, heyin dopo to Hagbẹ Anademẹtọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ, bẹ tito-to-whinnu gbedewema-yíyí klasi 117tọ Wehọmẹ Biblu Pinplọn Watchtower Giliadi tọn jẹeji to azán 11 septembre 2004 tọn. Tito-to-whinnu dagbe ehe bẹ ayinamẹ sinai do Biblu ji he nọ jlọmẹdote lẹ, numimọ wehọmẹvi lẹ tọn to wehọmẹ lọ whenu po numimọ mẹdehlan numimọnọ lẹ tọn po hẹn. Na nugbo tọn, azán jiawu de wẹ e yin na gbẹtọ 6 974 he wá Nọtẹn Wepinplọn Watchtower tọn to Patterson, New York, gọna nọtẹn he tin to Brooklyn po Wallkill po lẹ, heyin ṣiṣakadopọ gbọn ladio po video po dali.
Hogbe Tulinamẹ Tọn lẹ Na Wehọmẹvi Lẹ
John Kikot, heyin dopo to hagbẹ Wedegbẹ́ Alahọ États-Unis tọn lẹ mẹ ze hogbe tulinamẹ tọn lẹ donukọnnamẹ, ehe sinai do hosọ lọ “Hẹn Ayajẹ Go Taidi Mẹdehlan De” ji. E dohia dọ wehọmẹvi Giliadi tọn lẹ yin yinyọnẹn na ayajẹ yetọn, dile e họnwun do to gbedewema-yíyí ehe whenu. Nuplọnmẹ sọn Owe-wiwe mẹ to ojlẹ wehọmẹ lọ tọn gblamẹ hẹn ayajẹ wá na wehọmẹvi lọ lẹ, podọ yé ko pegan todin nado gọalọna mẹdevo lẹ nado mọ ayajẹ dopolọ. Gbọnna? Gbọn yedelẹ yíyí do sanvọ́ to lizọnyizọn yetọn mẹ taidi mẹdehlan lẹ dali. Jesu dọmọ: “Nado namẹ do [ayajẹ] hú nado mọyi.” (Owalọ lẹ 20:35) Eyin yé hodo apajlẹ Jehovah Jiwheyẹwhe tọn, heyin ‘Jiwheyẹwhe ayajẹnọ’ alọtlútọ lọ, he hẹn nugbo lọ tin-to-aimẹ na mẹdevo lẹ, mẹdehlan yọyọ lọ lẹ na penugo nado hẹn ayajẹ yetọn go.—1 Timoti 1:11.
Mẹhe bọdego to tito-to-whinnu lọ mẹ wẹ Hagbẹ Anademẹtọ devo, David Splane, he hosọ etọn yin “Be Hiẹ Na Há Ganji po Mẹdevo lẹ po Ya?” Ayihaawe matin dọ e yọ́n bosọ yin awuvivinu nado nọ nọ̀ kọndopọmẹ, dile etlẹ yindọ ehe sọgan biọ nado lẹzun “onú popo hlan gbẹtọ lẹpo.” (1 Kọlintinu lẹ 9:22; Psalm 133:1) Mẹmẹsunnu Splane dọ dọ wehọmẹvi gbedewema-yitọ lọ lẹ na yinuwa po mẹsusu devo lẹ po to azọ́n mẹdehlan tọn lọ mẹ—yèdọ mẹhe to aigba-denamẹ lọ ji lẹ, mẹdehlan hatọ lẹ, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po to agun yetọn yọyọ mẹ, gọna mẹhe nọ deanana azọ́n yẹwhehodidọ po mẹpinplọn tọn po to wekantẹn alahọ tọn mẹ lẹ. E na ayinamẹ yọn-na-yizan lẹ do lehe yé sọgan hẹn haṣinṣan yetọn hẹ mẹdevo lẹ vivi jẹ obá he yọnbasi de mẹ do ji: Tẹnpọn bo sè ogbè lẹdo lọ tọn, tin to aṣeji nado diọada sọgbe hẹ aṣa lẹdo lọ tọn lẹ, ma nọ biọ whẹho mẹdetiti mẹdehlan hatọ lẹ tọn mẹ blo, podọ nọ setonu na mẹhe to anademẹtọ yin lẹ.—Heblu lẹ 13:17.
Hodọtọ he bọdego, nuplọnmẹtọ Giliadi tọn Lawrence Bowen kàn kanbiọ ehe sè, “Etẹwẹ Nọ Yin Linlẹn Towe?” E flinnu wehọmẹvi lẹ dọ mẹhe nọ ‘dawhẹ kẹdẹdi awusọhia gbonu tọn’ lẹ ma kẹalọyi Jesu taidi Mẹssia gba. (Johanu 7:24) Taidi gbẹtọvi mapenọ lẹ, mẹlẹpo dona tin to aṣeji sọta ‘linlẹn gbẹtọ tọn lẹ’ tintindo kakati nido yin ‘linlẹn Jiwheyẹwhe tọn lẹ.’ (Matiu 16:22, 23) Mẹhe tlẹ whẹ́n to gbigbọmẹ lẹ lọsu dona nọ to linlẹn yetọn lẹ vọjlado zọnmii. Kẹdẹdile e nọ yin do na bato he to ohù ji de, vọjlado lẹ bibasi todin sọgan dekọtọn do yanwle lọ kọ̀n jijẹ kakati nido yin húnsiọmẹ gbigbọmẹ tọn mẹ. Biblu pinplọn egbesọegbesọ po sọwhiwhe po nọ gọalọna mí nado nọ lẹn ‘linlẹn Jiwheyẹwhe tọn’ lẹ.
Wallace Liverance, heyin nuplọnmẹtọ devo to Wehọmẹ Giliadi tọn, dotana adà tito-to-whinnu lọ tọn ehe. Hosọ etọn, he sinai do Isaia 55:1 ji, wẹ “Etẹwẹ Hiẹ Na Họ̀?” E na tuli wehọmẹvi lọ lẹ nado “họ̀” kọfanamẹ, ayajẹ, po alọgọ po he nọ wá sọn owẹ̀n dọdai Jiwheyẹwhe tọn na azán mítọn mẹ. Dọdai Isaia tọn yí ohó Jiwheyẹwhe tọn ehe jlẹdo osin, ovẹn, po yìnnọsìn po go. Nawẹ e sọgan yin hihọ̀ “mado akuẹ, ma dahina” gbọn? Mẹmẹsunnu Liverance basi zẹẹmẹ dọ e sọgan yin hihọ̀ gbọn ayidonugo nina dọdai Biblu tọn podọ yíyí linlẹn po aliho Jiwheyẹwhe tọn lẹ po do diọ linlẹn po aliho he ma sọgbe hẹ Owe-wiwe lẹ po dali. (Isaia 55:2, 3, 6, 7) Eyin yé nọ wàmọ, mẹdehlan yọyọ lọ lẹ sọgan zindonukọn to azọ́ndenamẹ tògodo tọn yetọn lẹ mẹ. Gbẹtọ mapenọ lẹ nọ saba lẹndọ kanvinván na agbasanu lẹ bibẹpli wẹ nọ hẹn ayajẹ wá. “Ma yí enẹ sè blo,” wẹ hodọtọ lọ na ayinamẹ dọ. “Ma kẹalọyi linlẹn enẹ blo. Hẹn ẹn diun dọ a de whenu dovo nado nọ plọn Ohó dọdai Jiwheyẹwhe tọn po sọwhiwhe po. E na fakọna we, hẹn we lodo, bo na hẹn ayajẹ wá na we to azọ́ndenamẹ mẹdehlan tọn towe mẹ.”
Numimọ Awuvivinamẹ Wehọmẹvi lẹ Tọn po Hokansemẹ lẹ Po
Wehọmẹvi lọ lẹ tindo mahẹ gbesisọ tọn to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ. To anademẹ Mark Noumair, heyin nuplọnmẹtọ Giliadi tọn devo tọn glọ, wehọmẹvi susu vọ́ wadohia numimọ delẹ tọn basi, ehe zinnudo hosọ lọ “Winyan Wẹndagbe lọ Tọn Ma Hù Mí” ji. (Lomunu lẹ 1:16) Mẹplidopọ lẹ dotoai bo duvivi lehe wẹnlatọ numimọnọ ehelẹ dekunnu sọn whédegbè jẹ whédegbè, to tòhomẹ-liho ji, podọ to nusatẹn lẹ do. Wehọmẹvi he sè ogbè devo lẹ ze afọdide he jẹ lẹ nado dọhona mẹhe nọ dó ogbè enẹlẹ to aigba-denamẹ agun yetọn tọn ji lẹ. Mẹdevo lẹ yí owe sinai do Biblu ji he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu lẹ zan to aliho dagbe mẹ, to gọyìpọn lẹ whenu podọ to plọnmẹ Biblu lẹ bibẹjẹeji whenu. ‘Winyan ma hù’ yé nado dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn gba.
Mẹmẹsunnu William Nonkes, he nọ wazọ́n to Azọ́nwatẹn Sinsẹ̀nzọn tọn, kanhose mẹdehlan numimọnọ lẹ sọn Burkina Faso, Lettonie, po Russie po. Yé na ayinamẹ yọn-na-yizan lẹ he sinai do hosọ lọ “Jehovah Nọ Gbọn Owanyi Dali Dona Nugbonọ Lẹ” ji. Dopo to mẹmẹsunnu heyin hokanse lẹ mẹ na tuli wehọmẹvi lọ lẹ nado flin awhànfuntọ 300 Gideoni tọn lẹ. Awhànfuntọ dopodopo yí azọ́ndenamẹ de wà ehe gọalọna Gideoni nado duto awhàn lọ ji. (Whẹdatọ 7:19-21) Mọdopolọ, mẹdehlan he gbọṣi azọ́ndenamẹ yetọn mẹ lẹ nọ yin didona.
Hokansemẹ he bọdego heyin anadena gbọn Samuel Roberson, heyin nuplọnmẹtọ de to Patterson dali, zinnudo hosọ lọ “Mì Lẹzun Onú Popo Hlan Gbẹtọ Lẹpo” ji. E kanhose hagbẹ Wedegbẹ́ Alahọ tọn ẹnẹ, sọn Sénégal, Guam, Libéria, po Madagascar po. Mẹdehlan 170 wẹ to devizọnwa to otò ehelẹ mẹ. To zẹẹmẹ yetọn lẹ mẹ, wehọmẹvi gbedewema-yitọ lọ lẹ yọ́n lehe Wedegbẹ́ Alahọ tọn lẹ nọ gọalọna mẹdehlan yọyọ lẹ nado diọada sọgbe hẹ azọ́ndenamẹ yetọn lẹ gbọn. Enẹ nọ saba zẹẹmẹdo nado plọn aṣa he sọgan taidi nuhe ma yin alọkẹyi to yovotò delẹ mẹ. Di apajlẹ, to fidelẹ e ma yin nupaṣamẹ nado mọ sunnu lẹ, etlẹ yin mẹhe tin to agun Klistiani tọn mẹ lẹ, ni hẹn alọ go na yedelẹ taidi họntọn to whenuena yé to zọnlinzin dopọ. To otò he to Alahọ Guam tọn glọ delẹ mẹ, núdùdù he ma gbayipe delẹ nọ yin dùdù. Ṣigba mẹdevo lẹ ko diọada sọgbe hẹ aṣa enẹlẹ, podọ mẹdehlan yọyọ lẹ lọsu sọgan wàmọ.
Guy Pierce, heyin dopo to Hagbẹ Anademẹtọ lọ mẹ, gbà hosọ lọ “Yin Nugbonọ Na ‘Ahọluduta Oklunọ Mítọn Tọn’ Zọnmii” do flinflin. E flinnu mẹplidopọ lẹ dọ: “Jehovah dá onú lẹ po lẹndai de po. E tindo lẹndai de na nudida etọn lẹ. Lẹndai etọn na aigba ehe ma ko diọ gba. E to nukọnzindo madoalọte jei tadona etọn kọ̀n. Nudepope ma sọgan diọ enẹ gba.” (Gẹnẹsisi 1:28) Mẹmẹsunnu Pierce na tuli mẹlẹpo nado litai po nugbonọ-yinyin po na nupojipetọ-yinyin Jiwheyẹwhe tọn mahopọnna nuhahun he ylando sunnu tintan lọ, Adam tọn, ko hẹnwa lẹ. “Mí to gbẹnọ to ojlẹ whẹdida tọn lọ mẹ. Whenu vude wẹ pò na mí nado yì gọalọna gbẹtọ ahunjijlọnọ lẹ nado yọ́n nugbo lọ. Mì yí whenu lọ zan ganji nado yì lá wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn na mẹdevo lẹ,” wẹ Mẹmẹsunnu Pierce dotuhomẹnamẹ dọ. Mẹhe to godonọna Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn po nugbonọ-yinyin po lẹ sọgan deji do alọgọ etọn go.—Psalm 18:25.
To adà godo tọn lọ mẹ, azinponọ lọ hia nudọdomẹ lẹ sọn alahọ voovo lẹ mẹ lẹdo aihọn pé. Enẹgodo e ze gbedewema wehọmẹvi lọ lẹ tọn na yé, bọ dopo to yé mẹ hia wekanhlanmẹ klasi lọ tọn, to ehe mẹ yé do pinpẹn-nutọn sisosiso hia te na azọ́nplọnmẹ he yé ko mọyi. Tadona he sọgbe de wẹ e yin na azán jiawu hugan de he mẹplidopọ lẹpo na gbẹ́ to finflin na whenu dindẹn.
[Apotin to weda 23]
SỌHA NULINLẸN KLASI TỌN
Sọha otò he mẹ yé wá sọn tọn: 11
Sọha otò he mẹ yé yin didohlan tọn: 22
Sọha wehọmẹvi lẹ tọn: 48
Madozẹnzẹn owhe mẹhodido tọn: 34,8
Madozẹnzẹn owhe to nugbo mẹ tọn: 18,3
Madozẹnzẹn owhe lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn: 13,4
[Yẹdide to weda 24]
Gbedewema-Yíyí Klasi 117tọ Wehọmẹ Biblu Pinplọn Watchtower Giliadi Tọn
To yinkọ he tin to odò lẹ mẹ, hukan lẹ yin sọha yí na sọn nukọn yì godo, bọ yinkọ lẹ yin sislẹ sọn amiyọnwhé yì adusiwhé to hukan dopodopo ji.
(1) Thompson, E.; Norvell, G.; Powell, T.; Kozza, M.; McIntyre, T. (2) Reilly, A.; Clayton, C.; Allan, J.; Blanco, A.; Muñoz, L.; Rustad, N. (3) Guerrero, Z.; Garcia, K.; McKerlie, D.; Ishikawa, T.; Blanco, G. (4) McIntyre, S.; Cruz, E.; Guerrero, J.; Ritchie, O.; Avellaneda, L.; Garcia, R. (5) Powell, G.; Fiskå, H.; Muñoz, V.; Baumann, D.; Shaw, S.; Brown, K.; Brown, L. (6) Shaw, C.; Reilly, A.; Peloquin, C.; Münch, N.; McKerlie, D.; Ishikawa, K. (7) Münch, M.; Peloquin, J.; Kozza, T.; Avellaneda, M.; Allan, K.; Ritchie, E.; Norvell, T. (8) Cruz, J.; Baumann, H.; Clayton, Z.; Fiskå, E.; Thompson, M.; Rustad, J.