“E Mọ Pali Dopo Akuẹ Gege Tọn”
“Ahọluduta olọn tọn wẹ yanwle he gbẹtọ lẹ yí vivẹnu do to afọdona, alọ mẹhe yí vivẹnu do to nukọnzindo lẹ tọn sọ to pipla ẹ.”—MATIU 11:12, NW.
1, 2. (a) Jẹhẹnu he vẹawu mimọ tẹwẹ Jesu basi zẹẹmẹ etọn to dopo to oló he e dó gando Ahọluduta lọ go lẹ mẹ? (b) Etẹwẹ Jesu dọ to oló pali akuẹ gege tọn lọ mẹ?
BE NUDE tin he họakuẹ to nukun towe mẹ sọmọ bọ hiẹ na yí nuhe a tindo lẹpo do sanvọ́ nado sọgan tindo e ya? Dile etlẹ yindọ gbẹtọ lẹ nọ ze yede jo pete na nuyanwle delẹ taidi akuẹ, yindidi, huhlọn, kavi ogántẹn, vlavo wẹ mẹde na mọ nuhe họakuẹ sọmọ bọ e na jlo nado yí nulẹpo do sanvọ́ nado sọgan tindo e. Jesu Klisti dlẹnalọdo jẹhẹnu he vẹawu mimọ ṣogan he họakuẹ tlala ehe to dopo to oló mẹhẹnlẹnnupọn tọn susu he e dó gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go lẹ mẹ.
2 Oló kavi apajlẹ he Jesu na devi etọn lẹ kẹdẹ ehe nọ saba yin yiylọdọ oló pali akuẹ gege tọn. Jesu dọmọ: “Ahọludu olọn tọn sọ tin jijlẹ do dawe ajọwatọ [tomẹyitọ] de go he to pali dagbedagbe dín. Whenuena e mọ pali dopo akuẹ gege tọn, e yì, bo sà nuhe e tindo lẹpo, bosọ họ̀ ẹ.” (Matiu 13:36, 45, 46) Nuagokun tẹwẹ Jesu jlo na detọ́n na hosetọ etọn lẹ to oló ehe mẹ? Podọ nawẹ mí sọgan mọaleyi sọn nuhe Jesu dọ lẹ mẹ gbọn?
Nuhọakuẹ-Yinyin Pali Tọn
3. Naegbọn pali dagbedagbe lẹ do họakuẹ sọmọ to hohowhenu?
3 Pali ko nọ yin bowlena taidi aṣọ́donu sọn hohowhenu gbọ́n. Owe alọdlẹndonu tọn de dohia dọ sọgbe hẹ nuhe Pline Mẹho, he yin wekantọ Lomunu de dọ, pali wẹ yin “tọ́ntlọ́ngbọ́n to nuhe họakuẹ hugan lẹpo mẹ.” To vogbingbọn mẹ na sika, fataka, kavi zannu akuẹgegenu lẹ, nutogbẹ̀ lẹ wẹ nọ wleawu pali tọn. Na taun tọn, e yin yinyọnẹn gbayipe dọ aṣá wunmẹ delẹ sọgan diọ nuhe biọ apán yetọn mẹ—taidi zannu flinflin lẹ—zun pali sisẹ́ lẹ. To hohowhenu, pali dagbe hugan lẹ nọ yin mimọ titengbe to Ohù Vẹẹ, Ohù Pẹlsia tọn, po Ohù Inde tọn po mẹ—yèdọ lẹdo he dẹ̀n tlala do Islaeli lẹ. Abajọ bọ Jesu do dọho gando ‘ajọwatọ tomẹyitọ he to pali dagbedagbe lẹ dín’ de go. E nọ biọ vivẹnudido susu nado mọ pali he họakuẹ nugbonugbo lẹ.
4. Etẹwẹ yin nuagokun tangan oló Jesu tọn gando ajọwatọ tomẹyitọ lọ go?
4 Dile etlẹ yindọ pali dagbedagbe lẹ vẹahi taun sọn ojlẹ dindẹn die, e ma yin ahivivẹ yetọn wẹ yin nuagokun tangan oló Jesu tọn gba. To oló ehe mẹ, Jesu ma yí Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn jlẹdo pali akuẹ gege tọn de go poun gba; e dọ̀n ayidonugo wá “dawe ajọwatọ [tomẹyitọ de] he to pali dagbedagbe dín” podọ nuhe e wà to pali lọ mimọ godo ji. Tomẹyitọ he nọ wàjọ pali tọn gbọnvo na nusàtọ de poun na e sọgan yin yiylọdọ ajọwatọ azọ́nyọnẹntọ de, he nọ pọ́n onú lẹ tlintlin kavi he tindo nugopipe he jẹ nado mọ whanpẹ whiwhla he na dohiagona pali de taidi dehe yin vonọtaun. Eyin e mọ pali sisà lẹ, e na yọ́n dagbe gbọnvona mẹkiklọ tọn.
5, 6. (a) Etẹwẹ jẹna ayidego gando ajọwatọ he Jesu dlẹnalọdo to oló etọn mẹ go? (b) Etẹwẹ oló adọkunnu he yin whiwhla lọ tọn dehia gando ajọwatọ tomẹyitọ lọ go?
5 Onú devo jẹna ayidego gando ajọwatọ ehe go. Ajọwatọ paa de sọgan lẹ̀n akuẹ nẹmu he pali lọ na họ̀ jẹnukọn whẹ́ nado yọ́n akuẹ he e na sú nado sọgan duale to e ji. E sọgan sọ lẹnnupọn nado yọnẹn eyin ahisinọ he na yawu họ̀ pali mọnkọtọn lẹ tin. To hogbe devo mẹ, lẹnpọn etọn tintan ma na yin pali de tintindo gba ṣigba lehe e na yawu duale to nuhe e họ̀ lọ ji do. To vogbingbọn mẹ, ajọwatọ he yin nùdego to oló Jesu tọn mẹ ma to nulẹnpọn do ale dùdù to niyaniya mẹ ji gba. Ale etọn ma yin akuẹ kavi agbasanu lẹ gba. Na nugbo tọn, e tindo ojlo nado yí “nuhe e tindo lẹpo”—vlavo agbasanu he e tindo lẹpo—do sanvọ́ nado sọgan mọ nuhe e to dindin lọ.
6 Nuhe dawe he yin alọdlẹndo to oló Jesu tọn mẹ enẹ wà sọgan taidi nulunu to nukun ajọwatọ susu tọn mẹ. Ajọwatọ he bikan de ma na wà ajọ́ he gọ́ na owù mọnkọtọn gba. Ṣigba to oló Jesu tọn mẹ, nujinọtedo nuhọakuẹ-yinyin tọn devo wẹ ajọwatọ lọ tindo. Ahọsumẹ etọn ma sinai do ale akuẹ tọn ji gba, ṣigba do ayajẹ po pekọ lọ po nado tindo nude he họakuẹ hugan nulẹpo ji. Oló devo he Jesu dó hẹn nuagokun ehe họnwun hezeheze. E dọmọ: “Ahọludu olọn tọn sọ tin jijlẹ do adọkunnu he yè sọ whlá do ogle de mẹ go; ehe dawe de mọ bosọ whlá, na homẹhunhun etọn wutu e yì, bo sà nuhe e tindo lẹpo, bosọ họ̀ aigba lọ.” (Matiu 13:44) Mọwẹ, dawe lọ yin whinwhàn nado yí nuhe e tindo lẹpo do sanvọ́ na homẹhunhun he nọ dekọtọn sọn adọkunnu lọ mimọ po tintindo e po mẹ poun wutu. Be omẹ mọnkọtọn lẹ tin to egbehe ya? Be adọkunnu de tin he jẹna avọ́sinsan mọnkọtọn ya?
Mẹhe Yọ́n Pinpẹn Nuhọakuẹ-Yinyin Ahọluduta lọ Tọn Lẹ
7. Nawẹ Jesu dohia dọ ewọ yọ́n pinpẹn nuhọakuẹ-yinyin Ahọluduta lọ tọn gbọn?
7 “Ahọludu olọn tọn” wẹ Jesu to alọdlẹndo to whenuena e to oló etọn dó. Na nugbo tọn, ewọ lọsu yọ́n pinpẹn nuhọakuẹ-yinyin Ahọluduta lọ tọn. Owe Wẹndagbe lẹ tọn dekunnuna nugbo ehe po huhlọn po. To baptẹm etọn godo to owhe 29 W.M., Jesu “ṣẹ yẹwhehodọ, dọmọ, Mì lẹnvọjọ: na ahọludu olọn tọn sẹpọ.” E yí owhe atọ̀n daa do plọnnu gbẹtọ susu lẹ gando Ahọluduta lọ go. E zingbejizọnlin gbọ̀n aigba lọ blebu ji bo to “yìyì lẹdo tòdaho po gbeta lẹ po pé bo to yẹwhehodọ, bosọ to wẹndagbe ahọludu Jiwheyẹwhe tọn tọn hẹnwa.”—Matiu 4:17; Luku 8:1.
8. Etẹwẹ Jesu wà nado do nuhe Ahọluduta lọ na wadotana hia?
8 Gbọn azọ́njiawu susu wiwà gbọ̀n aigba lọ blebu ji dali—taidi awutunọ lẹ hinhẹn jẹ gángán, núdùdù nina huvẹtọnọ lẹ, gbedide do jẹhọn po agbówhẹn po, gọna oṣiọ lẹ finfọn —Jesu sọ do nuhe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn na wadotana hia. (Matiu 14:14-21; Malku 4:37-39; Luku 7:11-17) To godo mẹ, e do nugbonọ-yinyin etọn hlan Jiwheyẹwhe po Ahọluduta lọ po hia to whenuena e ze ogbẹ̀ ede tọn jo bo kú do yise etọn tamẹ to yatin ji. Kẹdẹdile ajọwatọ tomẹyitọ enẹ yí nuhe e tindo lẹpo do sanvọ́ sọn ojlo mẹ wá nado tindo “pali . . . akuẹ gege tọn” lọ do, Jesu ze gbẹzan etọn lẹpo sinai do Ahọluduta lọ ji bosọ kú do ota etọn mẹ.—Johanu 18:37.
9. Jẹhẹnu he vẹawu mimọ tẹwẹ devi dowhenu Jesu tọn lẹ tindo?
9 Gbọnvona dọ Jesu ze gbẹzan etọn lẹpo sinai do Ahọluduta lọ ji, e sọ bẹ hodotọ kleun de pli ga. Omẹ ehelẹ lọsu yọ́n pinpẹn nuhọakuẹ-yinyin Ahọluduta lọ tọn taun. Andle, he yin devi Johanu Baptizitọ tọn dai yin dopo to yé mẹ. Tlolo he yé sè kunnudide Johanu tọn dọ Jesu wẹ “Lẹngbọvu Jiwheyẹwhe tọn,” Andle po devi Johanu tọn devo po, vlavo dopo to visunnu Zẹbede tọn lẹ mẹ he nọ yin Johanu ga, kẹalọyi Jesu to afọdopolọji bo lẹzun yisenọ. Ṣigba nujijọ lọ ma nọte do finẹ gba. To afọdopolọji, Andle yì mọ nọvisunnu etọn Simọni bo dọna ẹn dọ: “Míwlẹ ko mọ Mẹssia lọ.” To madẹnmẹ, Simọni (he wá yin yinyọnẹn to godo mẹ taidi Kefa, kavi Pita) gọna Filipi po họntọn etọn Natanaeli po sọ kẹalọyi Jesu taidi Mẹssia lọ. Na nugbo tọn, Natanaeli yin whinwhàn nado dọna Jesu dọ: “Hiẹ wẹ Ovi Jiwheyẹwhe tọn; hiẹ wẹ Ahọlu Islaeli tọn.”—Johanu 1:35-49.
Yé Yin Whinwhàn Nado Yinuwa
10. Nawẹ devi lẹ yinuwa gbọn to whenuena Jesu wá bo ylọ yé whenu vude to ojlẹ tintan he e dukosọ hẹ yé godo?
10 Aglinjijẹ Andle, Pita, Johanu, po mẹhe pò lẹ po tọn to whenuena yé mọ Mẹssia lọ sọgan yin yiyijlẹdo ajọwatọ tomẹyitọ lọ tọn go to whenuena e mọ pali akuẹ gege tọn. Etẹwẹ yé na wà todin? Owe Wẹndagbe lẹ tọn ma dọ nususu na mí dogbọn nuhe yé wà tlolo to ojlẹ tintan he yé dukosọ hẹ Jesu godo dali gba. E taidi dọ suhugan yetọn lẹkọyi nuwiwa paa gbẹzan tọn yetọn lẹ kọ̀n. Nalete, to nudi osun ṣidopo jei owhe dopo godo, Jesu sọ pé Andle, Pita, Johanu, po Jakobu he yin nọvisunnu Johanu tọn po to azọ́n whèhuhu tọn yetọn kọ̀n to Ohù Galili tọn tó.a To whenuena Jesu mọ yé, e dọmọ: “Mì hodo mi, yẹn nasọ yí mì do basi whèhutọ gbẹtọ lẹ tọn.” Nawẹ yé yinuwa gbọn? Matiu na linlin gando Pita po Andle po go dọ: “Yé sọ jo odọ̀ yetọn lẹ dai to tẹndoponẹmẹ, bo to hihodo e.” Mí sọ hia gando Jakobu po Johanu po go dọ: “Afọdoponẹji yé sọ jo vatlẹ lọ po otọ́ yetọn po dai, bosọ to hihodo e.” Kandai Luku tọn yidogọ dọ yé “jo [onú] popo dai, bo hodo e.”—Matiu 4:18-22; Luku 5:1-11.
11. Etẹwẹ sọgan ko whàn devi lẹ nado yigbena oylọ Jesu tọn to afọdopolọji?
11 Be nudide aplà wẹ devi lẹ basi to whenuena yé yigbe to afọdopolọji ya? Paali! Nugbo wẹ dọ yé lẹkọyi azọ́n whèhuhu tọn yetọn kọ̀n to whenuena yé dukosọ hẹ Jesu to tintan whenu godo, ṣigba ayihaawe ma tin dọ nuhe yé mọ bo sè to ojlẹ enẹ mẹ lẹ yinuwado ahun po ayiha yetọn po ji sisosiso. Nudi owhe dopo he juwayi na ko hùn dotẹnmẹ susu dote na yé nado lẹnnupọndo whẹho mọnkọtọn lẹ ji. Todin ojlẹ ko sọ̀ nado basi nudide. Be yé na yinuwa taidi ajọwatọ tomẹyitọ lọ he ahun etọn yin whinwhàn to whenuena e mọ pali akuẹgegenu lọ sọmọ bọ, dile Jesu dọ do, “e yì” bo yawu wà nuhe yin dandan nado họ̀ pali enẹ ya? Mọwẹ. Nuhe yé ko mọ bo ko sè lẹ whàn ahun yetọn. Yé mọ dọ ojlẹ ko sọ̀ nado yinuwa. Enẹwutu, dile kandai lọ lẹ dọna mí do, yé jo nulẹpo dai to afọdopolọji bo lẹzun hodotọ Jesu tọn.
12, 13. (a) Nawẹ mẹsusu he sè ohó Jesu tọn yinuwa gbọn? (b) Etẹwẹ Jesu dọ gando devi nugbonọ etọn lẹ go, podọ etẹwẹ ohó etọn lẹ zẹẹmẹdo?
12 Lehe omẹ nugbonọ ehelẹ gbọnvo na mẹdevo lẹ he wá yin nùdego to nukọn mẹ to Owe Wẹndagbe tọn lẹ mẹ do sọ! Mẹsusu wẹ Jesu gbọazọ̀nna bo na núdùdù ṣigba he zindonukọn to nuwiwa egbesọ tọn yetọn lẹ mẹ poun. (Luku 17:17, 18; Johanu 6:26) Mẹdelẹ tlẹ dín whẹjijọ bo gbẹ́ oylọ-basinamẹ Jesu tọn nado lẹzun hodotọ etọn dai. (Luku 9:59-62) To vogbingbọn mlẹnmlẹn mẹ, Jesu dọ to godo mẹ gando nugbonọ lẹ go dọmọ: “Sọn azán Johanu Baptizitọ tọn lẹ gbè kakajẹ din ahọluduta olọn tọn wẹ yanwle he gbẹtọ lẹ yí vivẹnu do to afọdona, alọ mẹhe yí vivẹnu do to nukọnzindo lẹ tọn sọ to pipla ẹ.”—Matiu 11:12, NW.
13 “Yí vivẹnu do to afọdona” podọ “yí vivẹnu do to nukọnzindo”—etẹwẹ hogbe ehelẹ zẹẹmẹdo? Wezẹhomẹ Vine’s Expository Dictionary of Old and New Testament Words dọ gando hogbe Glẹki tọn he mẹ hogbe ehelẹ wá sọn go dọmọ: “Hogbe lọ de linlẹn kanvinván tọn tọ́n.” Podọ gando wefọ ehe go, Heinrich Meyer he nọ basi dodinnanu do Biblu ji dọmọ: “[Hogbe] ehe basi zẹẹmẹ zohunhun, vivẹnudido po kanvinván sinsinyẹn he yin didohia na ahọluduta Mẹssia tọn he ja lọ po tọn . . . Ojlo na ahọluduta lọ yin ojlo zogbe bo dohuhlọn taun (e ma yin whẹho abọẹninọ kavi nukundido tọn ba).” Taidi ajọwatọ tomẹyitọ lọ, omẹ vude ehelẹ yawu mọnukunnujẹ nuhe họakuẹ nugbonugbo mẹ, bo yí nuhe yé tindo lẹpo do sanvọ́ sọn ojlo mẹ wá na Ahọluduta lọ wutu.—Matiu 19:27, 28; Filippinu lẹ 3:8.
Mẹdevo lẹ Tindo Mahẹ to Nudindin lọ Mẹ
14. Nawẹ Jesu wleawuna apọsteli lẹ na azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn gbọn, podọ etẹwẹ yin kọdetọn lọ?
14 Dile Jesu zindonukọn to lizọnyizọn etọn mẹ, e plọnazọ́n mẹdevo lẹ bo gọalọna yé nado pegan na Ahọluduta lọ. Jẹnukọn whẹ́, e de omẹ 12 taidi apọsteli, kavi mẹhe yin didohlan lẹ sọn devi etọn lẹ mẹ. Jesu na yé nudọnamẹ gigọ́ do lehe yé na hẹn lizọnyizọn yetọn di do ji bosọ na yé avase gando avùnnukundiọsọmẹnu po nuhahun he yé na pehẹ lẹ po go. (Matiu 10:1-42; Luku 6:12-16) Na nudi owhe awe he bọdego lẹ, yé hodo Jesu dile e to yẹwhehodọ gbọ̀n aigba lọ blebu ji, bo gbọnmọ dali duvivi haṣinṣan pẹkipẹki de tọn hẹ ẹ. Yé sè ohó etọn lẹ, mọ azọ́n huhlọnnọ etọn lẹ, bosọ mọ apajlẹ he e zedai. (Matiu 13:16, 17) Matin ayihaawe, ehe lẹpo wẹ yinuwado yé ji sisosiso, sọmọ bọ yé yí zohunhun po ahundopo po do dín Ahọluduta lọ taidi ajọwatọ tomẹyitọ enẹ.
15. Etẹwẹ Jesu dlẹnalọdo taidi whẹwhinwhẹ́n tangan he hodotọ etọn lẹ tindo nado jaya?
15 To yidogọmẹ na apọsteli 12 lẹ, Jesu sọ “de omẹ kandegbàn devo ga, bosọ do yé hlan, awe awe jẹnukọnna ẹn yì tòdaho po fihe ewlọsu na jẹ lẹ po mẹ.” E sọ dọ whlepọn po nuhahun he yé na wá pehẹ lẹ po na yé bo degbena yé nado nọ dọna gbẹtọ lẹ dọ: “Ahọludu Jiwheyẹwhe tọn to sisẹpọ jẹ mì dè.” (Luku 10:1-12) To whenuena omẹ 70 lọ lẹ lẹkọ, yé gọ́ na ayajẹ susu bo na linlin ehe Jesu dọmọ: “Oklunọ, yèdọ aovi lẹ yin mẹglọnọ hlan mí to oyín towe mẹ.” Ṣigba e sọgan ko paṣa yé to whenuena Jesu dohia yé dọ ayajẹ susu humọ tin to sẹdotẹnmẹ na yé na zohunhun he yé tindo na Ahọluduta lọ wutu. E dọna yé dọmọ: “Mì jaya to ehe mẹ blo, dọ gbigbọ lẹ yin mẹglọnọ hlan mì, ṣigba mì ni jaya dọ yè wlan oyín mìtọn to olọn mẹ.”—Luku 10:17, 20.
16, 17. (a) Etẹwẹ Jesu dọna apọsteli nugbonọ etọn lẹ to whèjai godo tọn he e yizan hẹ yé? (b) Ayajẹ po jidide tẹ po wẹ ohó Jesu tọn lẹ na apọsteli lẹ?
16 To whèjai godo tọn he Jesu yizan hẹ apọsteli etọn lẹ, to Nisan 14, owhe 33 W.M., e ze nuhe wá yin yinyọnẹn taidi Tenu Núdùdù Oklunọ tọn dai bo degbena yé nado nọ basi hùnwhẹ nujijọ lọ tọn. To whèjai enẹ, Jesu dọna omẹ 11 he pò lẹ dọ: “Mìwlẹ wẹ mẹhe ko nọte hẹ mi to whlepọn ṣie lẹ mẹ. Yẹn sọ de ahọludu de hlan mì, dile Otọ́ ṣie de hlan mi do; na mìwlẹ nido dù bosọ nù to tafo ṣie ji, to ahọludu ṣie mẹ, na mì nido sinai to ofìn lẹ ji, bo to whẹdana whẹndo wiawe Islaeli tọn lẹ.”—Luku 22:19, 20, 28-30.
17 Lehe ahun apọsteli lẹ tọn na ko gọfla na ayajẹ po pekọ po to whenuena yé sè ohó enẹlẹ sọn onù Jesu tọn mẹ do sọ! Gbégbò daho hugan po lẹblanulọkẹyi vonọtaun he sọgan yin nina gbẹtọ po to yinyin zizedonukọnna yé. (Matiu 7:13, 14; 1 Pita 2:9) Taidi ajọwatọ tomẹyitọ enẹ, yé ko yí nususu do sanvọ́ nado sọgan hodo Jesu to Ahọluduta lọ dindin mẹ. Todin, yé yin hinhẹn deji dọ avọ́sinsan he yé ko basi kakajẹ din lẹ ma yin to ovọ́ mẹ gba.
18. Gbọnvona apọsteli 11 lẹ, mẹnu lẹ wẹ nasọ mọaleyi sọn dona Ahọluduta lọ tọn lẹ mẹ?
18 E ma yin apọsteli he tin hẹ Jesu to ozán enẹ mẹ lẹ kẹdẹ wẹ na mọaleyi sọn dona Ahọluduta lọ tọn lẹ mẹ gba. Ojlo Jehovah tọn wẹ yindọ omẹ 144 000 ni yin hinhẹn biọ alẹnu Ahọluduta tọn lọ mẹ taidi gandutọgbẹ́ hẹ Jesu Klisti to Ahọluduta olọn tọn gigonọ lọ mẹ. Humọ, to numimọ mẹ, apọsteli Johanu mọ bọ “gbẹtọ susugege, he mẹdepope ma sọgan hia, . . . ṣite to ofìn lọ nukọn podọ to Lẹngbọvu lọ nukọn, . . . [bo to didọmọ], Whlẹngán hlan Jiwheyẹwhe mítọn he sinai to ofìn lọ ji, podọ hlan Lẹngbọvu lọ.” Omẹ ehelẹ wẹ na yin mẹjidugando Ahọluduta lọ tọn lẹ to aigba ji.b—Osọhia 7:9, 10; 14:1, 4.
19, 20. (a) Dotẹnmẹ tẹwẹ hundote na gbẹtọ akọta lẹpo tọn? (b) Kanbiọ tẹwẹ na yin dogbapọnna to hosọ he bọdego mẹ?
19 Ojlẹ vude whẹpo Jesu do hẹji yì olọn mẹ, e degbena hodotọ nugbonọ etọn lẹ dọmọ: “Enẹwutu mì yì, bo hẹn akọta lẹpo zun nuplọntọ, bosọ nọ baptizi yé do oyín Otọ́ tọn, po Ovi tọn po, po [gbigbọ wiwe] tọn po mẹ: na mì nisọ nọ plọn yé nado nọ doayi onú lẹpo go, nudepope he yẹn degbena mì: bo pọ́n, yẹn tin to mì dè to whepoponu, kakajẹ opodo aihọn tọn.” (Matiu 28:19, 20) Enẹwutu, gbẹtọ akọta lẹpo tọn wẹ na wá lẹzun devi Jesu Klisti tọn. Omẹ ehelẹ lọsu na ze gbẹzan yetọn lẹpo sinai do Ahọluduta lọ ji—vlavo na ahọsumẹ olọn tọn kavi aigba ji tọn—dile ajọwatọ tomẹyitọ lọ wà do po pali dagbedagbe lọ po.
20 Ohó Jesu tọn lẹ dohia dọ azọ́n mẹhẹnzun devi tọn na zindonukọn kakajẹ “opodo aihọn tọn.” Enẹwutu taidi ajọwatọ tomẹyitọ lọ, be gbẹtọ lẹ gbẹ́ tin to egbehe, he tindo ojlo nado yí nuhe yé tindo lẹpo do sanvọ́ nado sọgan dín Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn ya? Kanbiọ ehe na yin dogbapọnna to hosọ he bọdego mẹ.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Johanu, visunnu Zẹbede tọn, sọgan ko hodo Jesu bo mọ delẹ to nuhe e wà lẹ mẹ to whenuena yé dukosọ to tintan whenu godo. Ehe na ko hẹn Johanu penugo nado kàn yé dai to aliho he họnwun ganji mẹ to kandai Wẹndagbe tọn etọn mẹ. (Johanu, weta 2-5) Etomọṣo, e lẹkọyi azọ́n whèhuhu tọn he whẹndo etọn nọ wà kọ̀n na ojlẹ de whẹpo Jesu do basi oylọna ẹn.
b Na zẹẹmẹ gigọ́ devo lẹ, pọ́n weta 10 owe Oyọnẹn He Nọ Planmẹ Sọyi Ogbẹ̀ Madopodo Mẹ tọn, he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.
Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?
• Etẹwẹ yin nuagokun tangan oló ajọwatọ tomẹyitọ lọ tọn?
• Nawẹ Jesu do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn sisosiso etọn hia na nuhọakuẹ-yinyin Ahọluduta lọ tọn gbọn?
• Etẹwẹ whàn Andle, Pita, Johanu, po mẹdevo lẹ po nado yigbena oylọ Jesu tọn to afọdopolọji?
• Dotẹnmẹ jiawu tẹwẹ hundote na gbẹtọ akọta lẹpo tọn?
[Yẹdide to weda 10]
‘Yé jo onú popo dai bo hodo Jesu’
[Yẹdide to weda 12]
Whẹpo Jesu do hẹji yì olọn mẹ, e degbena hodotọ etọn lẹ nado hẹn gbẹtọ lẹ zun devi