Mẹjitọ lẹ Emi, Mì Basi Hihọ́na Ogú Họakuẹ Mìtọn
“Agbó wẹ nuyọnẹn . . . , [e nọ] na ogbẹ̀ yé he tindo e lẹ.”—YẸWHEHODỌTỌ 7:12.
1. Naegbọn mẹjitọ lẹ dona pọ́n ovi yetọn taidi nunina de?
MẸJITỌ lẹ hẹn gbẹtọ gbẹ̀te yọyọ de wá aihọn mẹ he tindo awusọhia po jijọ he taidi yetọn lẹ po. Biblu ylọ ovivu mọnkọtọn lẹ dọ “ogú OKLUNỌ tọn.” (Psalm 127:3) To whenuena e yindọ Jehovah wẹ Ogbẹ̀-Namẹtọ nugbo lọ, ewọ to nuhe yin etọn zedo alọmẹ na mẹjitọ lẹ. (Psalm 36:9) Mẹjitọ lẹ emi, nukun tẹwẹ mì nọ yí do pọ́n nunina họakuẹ he mì mọyi sọn Jiwheyẹwhe dè enẹ?
2. Etẹwẹ Manoa wà to whenuena e sè dọ e na lẹzun vitọ́?
2 Na nugbo tọn, nunina mọnkọtọn dona yin yíyí po whiwhẹ po gọna pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn. Hugan owhe 3 000 die wayi, Manoa he yin Islaelivi de wà ehe to whenuena angẹli de dọna asi etọn dọ e na jì ovi de. To whenuena Manoa sè wẹndagbe lọ, e hodẹ̀ dọmọ: “Ṣo OKLUNỌ, yẹn vẹ̀ we, gbọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lọ mẹhe hiẹ ko dohlan nisọ vọ́ mí dè gọwá, bo plọn mí nuhe mí na wà hlan ovi he yè na jì lọ.” (Whẹdatọ 13:8) Mẹjitọ lẹ emi, etẹwẹ mì sọgan plọn sọn apajlẹ Manoa tọn mẹ?
Nuhewutu Alọgọ Jiwheyẹwhe Tọn Yin Dandannu Todin
3. Naegbọn alọgọ Jiwheyẹwhe tọn do yin dandannu to egbehe nado plọn ovi lẹ whẹ́n?
3 Mẹjitọ lẹ tindo nuhudo alọgọ Jehovah tọn nado plọn ovi yetọn lẹ whẹ́n todin hugan gbede pọ́n tọn. Etẹwutu? Satani Lẹgba po angẹli etọn lẹ po ko yin yinyan sọn olọn mẹ dlan aigba ji. “Dindọn hlan aihọnmẹnu lẹ,” wẹ Biblu na avase dọ, “na Lẹgba lọ ko jẹte wá mì dè, po homẹgble daho po wutu, na e yọnẹn dọ whenu gli de wẹ e tindo.” (Osọhia 12:7-9, 12) Biblu basi zẹẹmẹ dọ Satani tin taidi “kinnikinni he to lìlì,” bo to “mẹhe e na tlẹndu dín.” (1 Pita 5:8) To paa mẹ, kinnikinni lẹ nọ saba ṣọ́ kanlin he ma dogán lẹ, titengbe dehe pò to ovu lẹ. Abajọ bọ e do yin nuyọnẹnnu dọ mẹjitọ Klistiani lẹ ni dín anademẹ Jehovah tọn nado sọgan basi hihọ́na ovi yetọn lẹ. Obá tẹ mẹ wẹ mì to vivẹnudo jẹ nado wà ehe?
4. (a) Etẹwẹ mẹjitọ lẹ na wà eyin yé yọnẹn dọ kinnikinni de to lìlì to okọ́ yetọn mẹ? (b) Etẹwẹ ovi lẹ tindo nuhudo etọn nado yin hihọ́-basina?
4 Eyin a yọnẹn dọ kinnikinni de to lìlì to okọ́ towe mẹ, ayihaawe ma tin dọ onú tintan he na yin lẹnpọn towe wẹ lehe ovi towe lẹ na yin hihọ́-basina do. Mẹwledutọ wẹ Satani yin. E nọ tẹnpọn nado hẹn omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ gblezọn na yé nido sọgan hẹn nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn bu. (Job 2:1-7; 1 Johanu 5:19) Ovi lẹ wẹ nọ yawu jẹ omọ̀ etọn mẹ. Nado sọgan dapana omọ̀ Lẹgba tọn lẹ, ovi lẹ dona plọn nado yọ́n Jehovah bo setonuna ẹn. Oyọnẹn Biblu tọn tintindo yin dandannu. Jesu dọmọ: “Ehe wẹ ogbẹ̀ madopodo, dọ yé ni yọ́n hiẹ ṣokẹdẹ Jiwheyẹwhe nugbo, podọ ewọ mẹhe hiẹ dohlan, yèdọ Jesu Klisti.” (Johanu 17:3) Gbọnvona enẹ, ovi lẹ dona tindo nuyọnẹn—yèdọ nugopipe lọ nado mọnukunnujẹ nuhe yé plọn lẹ mẹ bo yí yé do yizan mẹ. Na “nuyọnẹn [nọ] na ogbẹ̀ yé he tindo e lẹ” wutu, mì mẹjitọ lẹ dona dovivẹnu bo dó nugbo lọ do ahun mẹ na ovi mìtọn lẹ. (Yẹwhehodọtọ 7:12) Nawẹ mì sọgan wà ehe gbọn?
5. (a) Nawẹ nuyọnẹn sọgan yin nina ovi lẹ gbọn? (b) Nawẹ Howhinwhẹn lẹ basi zẹẹmẹ nuhọakuẹ-yinyin nuyọnẹn tọn gbọn?
5 Mì dona nọ hia Ohó Jiwheyẹwhe tọn na ovi mìtọn lẹ. Ṣigba alọgigọna yé nado yiwanna Jehovah bo setonuna ẹn sọ biọ onú devo—enẹ wẹ yindọ yé dona tindo nukunnumọjẹnumẹ. Apajlẹ dopo die: Ovi de sọgan yin didọna nado nọ pọ́n adusi po amiyọn po ganji whẹpo do dasá alihogbó. Etomọṣo, ovi delẹ nọ vẹtoli. Etẹwutu? E sọgan yindọ zẹẹmẹ nuhe nọ jọ eyin mọto gblámẹ tọn ma ko yin bibasi ganji kavi ma ko yin bibasi to aliho de mẹ he na gọalọna ovi lọ nado mọnukunnujẹ owù lọ mẹ ganji, bo gbọnmọ dali dapana “nululu” he sọgan dekọtọn do asidan mẹ. E nọ biọ whenu po homẹfa po nado na nuyọnẹn ovi lẹ. Ṣigba lehe nuyọnẹn họakuẹ do sọ! “Aliho etọn wẹ aliho whanpẹ tọn,” wẹ Biblu dọ, podọ “omọ́ etọn lẹpo wẹ omọ́ jijọho tọn. Ewọ wẹ atin ogbẹ̀ tọn hlan yé he hẹn e go: jijọhonọ wẹ mẹhe hẹn e go gligli.”—Howhinwhẹn lẹ 3:13-18; 22:15.
Nuplọnmẹ He Nọ Namẹ Nuyọnẹn
6. (a) Naegbọn ovi lẹ nọ saba wà nulunu? (b) Avùn tẹwẹ to yìyì to alọnu?
6 Ovi lẹ nọ saba ṣinuwa, e ma yin na nuhe sọgbe ma ko yin pinplọn yé wutu wẹ gba, ṣigba na nuplọnmẹ lọ ma ko doadọ̀do to ahun kavi ohò yetọn mẹ wutu. Lẹgba to onú lẹpo wà nado sọgan yinuwado ahun yọpọvu lẹ tọn ji. E nọ kàn ayiha nado mọ dọ yé yin hunhundonuvo hlan nuyiwadomẹji ylankan aihọn etọn tọn lẹ. E sọ nọ tẹnpọn nado yí ojlo ylankan he yé dugu etọn nado wà oylan zan. (Gẹnẹsisi 8:21; Psalm 51:5) Mẹjitọ lẹ dona yọnẹn dọ Satani to ahidi taun nado yinuwado ahun ovi yetọn lẹ tọn ji.
7. Naegbọn nuhe yin dagbe kavi ylankan didọna ovi de ma ko pé?
7 Mẹjitọ lẹ nọ saba dọ nuhe yin dagbe kavi ylankan na ovi de, po linlẹn lọ po dọ yé ko plọn ẹn nunọwhinnusẹ́n walọ dagbe tọn de. Yé sọgan dọna ovi lọ dọ lalodido, ajojijẹ, kavi kọndopọ zanhẹmẹ tọn tintindo hẹ mẹdepope he ma yin alọwlemẹ mẹtọn ylan. Ṣigba, ovi lọ dona tindo mẹwhinwhàn huhlọnnọ de nado setonu kakati nido yin na mẹjitọ etọn lẹ dọ mọ poun wutu. Osẹ́n Jehovah tọn wẹ ehelẹ yin. Ovi lọ dona yọnẹn dọ nuyọnẹnnu wẹ e yin nado setonuna gbedide Jiwheyẹwhe tọn lẹ.—Howhinwhẹn lẹ 6:16-19; Heblu lẹ 13:4.
8. Nuplọnmẹ nankọtọn wẹ sọgan gọalọna ovi lẹ nado yinuwa po nuyọnẹn po?
8 Wẹkẹ doglẹ mítọn, wunmẹ voovo nutogbẹ̀ lẹ tọn, osaa he nọ to didiọ lẹ—ehe lẹpo sọgan gọalọna ovi de nado yise dọ Mẹdatọ nuyọnẹntọ hugan de tin. (Lomunu lẹ 1:20; Heblu lẹ 3:4) Humọ, ovi lọ dona yin pinplọn dọ Jiwheyẹwhe yiwanna ẹn bo ko sọ basi tito gbọn avọ́sinsan Ovi Etọn tọn gblamẹ nado na ẹn ogbẹ̀ mavọmavọ podọ dọ ewọ sọgan hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn gbọn tonusisena nuhe E dọ lẹ dali. To whenẹnu, ovi lọ sọgan basi dide nado sẹ̀n Jehovah, mahopọnna vivẹnudido Lẹgba tọn lẹ nado glọnalina ẹn.—Howhinwhẹn lẹ 22:6; 27:11; Johanu 3:16.
9. (a) Etẹlẹ wẹ nuplọnmẹ ogbẹ̀-whlẹngán tọn nọ biọ? (b) Etẹwẹ otọ́ lẹ yin gbedena nado wà, podọ etẹwẹ ehe bẹhẹn?
9 Nuplọnmẹ he nọ basi hihọ́na ovi de bo nọ whàn ẹn nado wà nuhe sọgbe nọ biọ whenu, ayidonugo, po tito po. E nọ biọ dọ mẹjitọ lẹ ni kẹalọyi anademẹ Jiwheyẹwhe tọn. Biblu dọmọ: “Mì Otọ́ lẹ emi, . . . mì nọ plọn [ovi mìtọn lẹ] whẹ́n to mẹplọnlọ po anademẹ apọ̀nmẹ tọn heyin Jehovah tọn po mẹ.” (Efesunu lẹ 6:4, NW) Etẹwẹ ehe zẹẹmẹdo? To paa mẹ, “anademẹ apọ̀nmẹ tọn,” to Glẹkigbe dowhenu tọn mẹ zẹẹmẹdo “zize ayiha do e mẹ.” Enẹwutu, otọ́ lẹ to yinyin tulina nado ze ayiha Jehovah tọn do ovi yetọn lẹ mẹ. Lehe enẹ na basi hihọ́na yọpọvu lẹ do sọ! Eyin pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn kavi aliho nulẹnpọn tọn etọn yin zínzín do ayiha mẹ na ovi lẹ, yé na yin hihọ́-basina ma nado waylan.
Ojlo He Yin Whinwhàn Gbọn Owanyi Dali
10. Nado plọn ovi towe ganji, onú titengbe tẹwẹ a dona yọnẹn?
10 Nalete, nado sọgan hẹn ojlo towe nado plọn ovi towe whẹ́n ganji di, vivẹnudido towe lẹ dona yin whinwhàn gbọn owanyi dali. Hodọdopọ dagbe yin alọgọnamẹnu titengbe dopo. Dindona nuhe to jijọ to gbẹzan ovi towe tọn mẹ podọ nuhe yin pọndohlan etọn lẹ. To ninọmẹ he voawu ganji de mẹ, yí zinzin do hẹn ovi towe nado dọ nuhe to ahun etọn mẹ tọ́n. To whedelẹnu, nuhe a na sè lẹ sọgan hẹn we jọsi. Ṣigba duto dewe ji bo ma bẹ adán do ovi lọ ji blo. Kakatimọ, dotoai po ojlo awuvẹmẹ tọn de po.
11. Nawẹ mẹjitọ de sọgan ze ayiha Jiwheyẹwhe tọn do ovi de mẹ gbọn?
11 Nugbo wẹ dọ hiẹ sọgan ko hia osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn he gbẹ́ fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn lẹ na ovi towe sọn Biblu mẹ, bo tlẹ sọgan ko wàmọ pludopludo. (1 Kọlintinu lẹ 6:18; Efesunu lẹ 5:5) Ehe sọgan ko zín nuhe sọgbe po nuhe ma sọgbe to nukun Jehovah tọn mẹ lẹ po do ahun mẹ na ovi towe lẹ. Ṣigba, ayiha Jehovah tọn zizedo ovi de mẹ biọ nususu humọ. Ovi lẹ dona yin alọgọna nado lẹnnupọndo nuhọakuẹ-yinyin osẹ́n Jehovah tọn lẹ tọn ji. Yé dona yin linlẹndiọna nado yise dọ osẹ́n etọn lẹ yọ́n bo nọ hẹn ale wá podọ nuhe sọgbe bo nasọ do owanyi hia wẹ e yin nado setonuna yé. Enẹwutu whẹpo hiẹ na kudeji dọ hiẹ ko ze ayiha Jiwheyẹwhe tọn do ovi towe lẹ mẹ, hiẹ dona yihojlẹdohogo hẹ yé sọn Owe-wiwe mẹ bọ yé na yin whinwhàn nado kẹalọyi pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn lẹ.
12. Nawẹ mẹjitọ de sọgan gọalọna ovi etọn nado tindo pọndohlan he sọgbe gando zanhẹmẹ go gbọn?
12 Eyin a to hodọ do zanhẹmẹ ji, a sọgan kanse dọ, “Be a lẹndọ tonusisena osẹ́n Jehovah tọn ma nado tindo kọndopọ zanhẹmẹ tọn jẹnukọnna alọwle na glọnalina ayajẹ mẹde tọn wẹ?” Na tuli ovi towe nado dọ nuhewutu gblọndo etọn do yinmọ. To dogbigbapọnna awuwledainanu jiawu Jiwheyẹwhe tọn he hẹn vijiji yọnbasi godo, hiẹ sọgan kanse dọ: “Be a lẹndọ Jiwheyẹwhe owanyinọ mítọn na dosẹ́n lẹ nado glọnalina mí ma nado duvivi ogbẹ̀ tọn wẹ ya? Kavi be a lẹndọ osẹ́n etọn lẹ tin to finẹ nado hẹn mí yin ayajẹnọ bo basi hihọ́na mí?” (Psalm 119:1, 2; Isaia 48:17) Dindona nuhe ovi towe lẹn do whẹho ehe ji. Enẹgodo a sọgan na apajlẹ delẹ gando lehe fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn ko dekọtọn do awubla po nuhahun po mẹ do go. (2 Samuẹli 13:1-33) Gbọn hoyijlẹdohogo hẹ ovi towe nado hẹn ẹn mọnukunnujẹ pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn mẹ bo kẹalọyi i dali, hiẹ na ko yí nususu wà to ayiha Jiwheyẹwhe tọn zizedo ewọ mẹ mẹ. Ṣigba, onú devo tin he a sọgan wà.
13. Nukunnumọjẹnumẹ tẹwẹ na whàn ovi de nado setonuna Jehovah?
13 Gbọnvona nupinplọn ovi towe gando kọdetọn tolivivẹna Jehovah tọn lẹ go, a sọ dona yí nuyọnẹn do basi zẹẹmẹ lehe gbẹzan mítọn nọ yinuwado Jehovah ji do tọn. Dohia ovi towe sọn Biblu mẹ dọ mí sọgan hẹn awusinyẹn Jehovah eyin mí gboawupo nado wà ojlo etọn. (Psalm 78:41) Hiẹ sọgan kanse dọ, “Naegbọn hiẹ ma jlo na hẹn homẹgble Jehovah?” bo basi zẹẹmẹ dọ: “Satani he yin kẹntọ Jiwheyẹwhe tọn dọ dọ whẹwhinwhẹ́n ṣejannabi tọn lẹ wẹ zọ́n bọ mí do to Jehovah sẹ̀n, e ma yin na mí yiwanna ẹn wutu gba.” Enẹgodo basi zẹẹmẹ na ẹn dọ gbọn tenọgligo hinhẹn dali, Job hẹn homẹhun Jiwheyẹwhe, bosọ gbọnmọ dali na gblọndo whẹsadokọnamẹ agọ̀ Satani tọn. (Job 1:9-11; 27:5) Ovi towe dona mọnukunnujẹemẹ dọ nuyiwa etọn lẹ sọgan hẹn awubla kavi ayajẹ wá na Jehovah. (Howhinwhẹn lẹ 27:11) Nuplọnmẹ ehe po susu devo lẹ po sọgan yin pinplọn ovi lẹ gbọn owe lọ Plọnnu sọn Mẹplọntọ Daho lọ Dèa yiyizan dali.
Kọdetọn Ayajẹnọ Lẹ
14, 15. (a) Weta tẹlẹ wẹ ko whàn ovi lẹ to owe Mẹplọntọ lọ mẹ? (b) Kọdetọn dagbe tẹlẹ wẹ a ko mọyi sọn owe lọ yiyizan mẹ? (Pọ́n apotin he tin to weda 18-19 ga.)
14 To Croatie, baba-daho de hia owe Mẹplọntọ lọ na ovivi etọn he tindo owhe ṣinawe bo wlan dọ visunnu lọ dọ nuhe bọdego ehelẹ na ẹn: “Mama dọ ma wà nude, ṣigba onú lọ wiwà ma jlo mi. Enẹgodo yẹn flin weta lọ ‘Tonusise Na Basi Hihọ́na We,’ enẹwutu yẹn lẹkọyi Mama dè bo dọna ẹn dọ yẹn na wà nuhe e dọ.” Gando weta lọ “Nuhewutu Mí Ma Dona Dolalo” go, asu po asi po de to Floride, États-Unis, dọmọ: “E kàn kanbiọ delẹ sè he nọ whàn ovi lẹ nado dọ nuhe tin to ayiha mẹ na yé lẹ bo yigbena nuṣiwa he yé ma na ko yigbena dai lẹ.”
15 Owe Mẹplọntọ lọ tindo yẹdide hugan 230, podọ zẹẹmẹ kleun de nọ yin bibasi do yẹdide dopodopo kavi yẹdide susu dopọ ji. Onọ̀ pinpẹn-nutọn-yọnẹntọ de dọmọ: “Visunnu ṣie nọ saba zín nukun etọn lẹ do yẹdide de ji bo ma nọ jlo dọ weda lọ ni yin súsú. Gbọnvona dọ yẹdide lọ lẹ nọ fọnjlodotenamẹ, yé sọ nọ plọnnumẹ, bo nọ whàn ovi lẹ nado kanhose. Gando yẹdide de go fie ovi de to televiziọn pọ́n to abò he dózin de mẹ te, visunnu ṣie kanse dọ, ‘Mama, etẹ wà wẹ ovi enẹ te?’ po kọnugbè de po he dohia dọ e yọnẹn dọ nude jẹdò.” Zẹẹmẹ yẹdide lọ tọn kanse dọmọ: “Mẹnu wẹ sọgan mọ nuhe mí to wiwà lẹpo?”
Nuplọnmẹ Titengbe Na Azán Mítọn
16. Nujọnu tẹwẹ dona yin pinplọn ovi lẹ to egbehe, podọ etẹwutu?
16 Ovi lẹ dona yọ́n lehe awutugonu nuglọ tọn lẹ nọ yin yiyizan to aliho dagbe kavi ylankan mẹ do. Ṣogan, hodidọ do ehe ji ma nọ bọawu to whepoponu gba. Linlinwe-kantọ de dọ dọ emi whẹ́n to ojlẹ de mẹ he yinkọ vijinu lẹ tọn yiylọ ma yin alọkẹyi. Gando nupinplọn hẹ ovi etọn lẹ go, e wlan dọmọ: “Yẹn dona wà nuhe go n’pé lẹpo nado duto winyan ṣie ji.” Na nugbo tọn, eyin winyan glọnalina mẹjitọ lẹ nado dọhodo zanhẹmẹ ji, enẹ ma nọ basi hihọ́na ovi lẹ gba. Mẹhe nọ zanhẹ ovi lẹ nọ yí wunvinọ-yinyin yetọn zan. Owe Plọnnu sọn Mẹplọntọ Daho lọ Dè dọhodo hosọ lọ ji to aliho dagbe, he tindo yẹyi de mẹ. Hodidọ na ovi lẹ dogbọn zanhẹmẹ dali ma na zọ́n bọ yé na hunnukun do e mẹ gba ṣigba e na basi hihọ́na yé ma nado hunnukun agọ̀ do e mẹ.
17. Nawẹ owe Mẹplọntọ lọ gọalọna mẹjitọ lẹ nado plọnnu ovi yetọn lẹ gando zanhẹmẹ go gbọn?
17 To weta 10 mẹ, fie zẹẹmẹ yin bibasi gando angẹli ylankan he wá aigba ji bo jì ovi lẹ go te, ovi lọ yin kinkanse dọ, “Etẹwẹ yin kọndopọ zanhẹmẹ tọn?” Owe lọ na gblọndo kleun, he tindo yẹyi de. Enẹgodo, weta 32 basi zẹẹmẹ lehe ovi lẹ sọgan yin hihọ́-basina sọn mẹhe to tintẹnpọn nado zanhẹ yé lẹ si do. Wekanhlanmẹ susu ko na linlin dọ nuplọnmẹ mọnkọtọn yin nujọnu. Dopo hia dole: “To osẹ he wayi whenuena visunnu ṣie Javan yì doto etọn dè, doto lọ kanse eyin mí ko dọhodopọ hẹ ẹ gando lehe awutugonu nuglọ tọn lẹ dona yin yiyizan to aliho dagbe mẹ do go. Homẹ etọn hùn nado sè dọ mí ko wàmọ gbọn owe yọyọ mítọn lọ yiyizan dali.”
18. Nawẹ owe Mẹplọntọ lọ dọhodo taliliaina boṣiọ akọta tọn lẹ ji gbọn?
18 Weta devo dọhodo kandai Biblu tọn he gando jọja Heblu atọ̀n lọ lẹ go ji, yèdọ Ṣadlaki, Mẹṣaki, po Abẹdi-nẹgo po, he gbẹ́ nado litaina boṣiọ he nọtena Gandudu Babilọni tọn. (Daniẹli 3:1-30) E sọgan vẹawuna mẹdelẹ nado mọ kanṣiṣa he tin to taliliaina boṣiọ po nudidọ do asia po ṣẹnṣẹn, dile owe Mẹplọntọ lọ dohia do. Ṣigba, doayi nuhe wekantọ Edward Gaffney dọ go to hokansemẹ de whenu gbọn U.S. Catholic dali. E basi zẹẹmẹ dọ to whenuena viyọnnu etọn he ṣẹṣẹ bẹ wehọmẹ ahọlu tọn lẹkọwa whégbè to azán tintan godo bo dọna ẹn dọ emi ko plọn “odẹ̀ yọyọ de to wehọmẹ” e biọ to viyọnnu lọ si nado dọ odẹ̀ lọ na ẹn. “E ze alọ do akọ́nnu,” wẹ Gaffney dọ, “bo yí awagundido do bẹjẹeji dọ, ‘Yẹn dopà nado yin nugbonọ na asia lọ . . . ’ ” Gaffney zindonukọn dọ: “To afọdopolọji, ayiha ṣie wlekli. Owhẹ̀ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn whẹ́n. Adà sinsẹ̀n-bibasi hlan akọta tọn de tin he to yinyin zizedaga sọn wehọmẹ dokọ tọn mítọn lẹ mẹ sọyi—yèdọ nugbonọ-yinyin mlẹnmlẹn he zẹ̀ dogbó lẹpo go.”
Vivẹnudido lẹ Nọ Hẹn Ale Susu Wá
19. Ale tẹlẹ wẹ tin to ovi lẹ pinplọn mẹ?
19 Na nugbo tọn, vivẹnudido towe nado plọn ovi towe lẹ nọ hẹn ale susu wá. Dasin wayi do onọ̀ de to Kansas, États-Unis, to whenuena e mọ wekanhlanmẹ de yí sọn visunnu etọn dè. Visunnu lọ wlan dọmọ: “Yẹn dopẹ́ dọ aliho he mẹ yẹn yin pinplọn whẹ́n te gọalọna mi nado whèwhín bosọ yin jlẹkajinọ jẹ obá de mẹ to numọtolanmẹ-liho. Mì po Papa po jẹna pipà taun.” (Howhinwhẹn lẹ 31:28) Plọnnu sọn Mẹplọntọ Daho lọ Dè sọgan gọalọna mẹjitọ susu devo lẹ nado plọn ovi lẹ nado sọgan basi hihọ́na ogú họakuẹ ehe.
20. Etẹwẹ mẹjitọ lẹ dona nọ flin to whepoponu, podọ nuyiwadomẹji tẹwẹ enẹ dona tindo do yé ji?
20 Ovi mítọn lẹ jẹna whenu po ayidonugo he mí sọgan na yé lẹ po gọna vivẹnu he mí sọgan dó do ota yetọn mẹ lẹpo. Ojlẹ gli de poun wẹ ovu whenu yetọn bẹhẹn. Yí dotẹnmẹ hundote lẹpo zan nado nọpọ́ hẹ yé podọ nado gọalọna yé. E ma na vẹ́ na we pọ́n gbede. E na zọ́n bọ yé na yiwanna we. Nọ flin to whepoponu dọ ovi towe lẹ yin nunina de he Jiwheyẹwhe na we. Lehe yé yin ogú he họakuẹ taun de do sọ! (Psalm 127:3-5) Enẹwutu penukundo yé go taidi ogú de, taidi dọ a na dogbè na Jiwheyẹwhe na lehe a plọn yé whẹ́n do—na ayihaawe ma tin dọ a na dogbè nugbonugbo.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a He Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu. Pọ́n weta 40, “Lehe Mí Sọgan Hẹn Homẹ Jiwheyẹwhe Tọn Hùn Do.”
Etẹwẹ Na Yin Gblọndo Towe?
• Naegbọn mẹjitọ lẹ tin to dandannu glọ todin nado basi hihọ́na ovi yetọn lẹ?
• Nuplọnmẹ nankọtọn wẹ nọ namẹ nuyọnẹn?
• Whẹho titengbe tẹlẹ ji wẹ a dona dọhodo hẹ ovi towe lẹ to egbehe?
• Nawẹ owe Mẹplọntọ lọ ko gọalọna mẹjitọ lẹ nado plọn ovi yetọn lẹ gbọn?
[Apotin/ Yẹdide to weda 18, 19]
Owe de Na Mẹlẹpo
Plọnnu sọn Mẹplọntọ Daho lọ Dè yin awuwlena nado gọalọna mẹjitọ lẹ kavi mẹhomẹ devo lẹ nado hia nuplọnmẹ Jesu Klisti tọn lẹ bo dọhodo yé ji hẹ ovi lẹ. Ṣogan, mẹhomẹ he ko hia owe lọ na yede lẹ ko do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn ahundopo tọn yetọn hia na nuhe yé ko plọn lẹ.
Dawe de to Texas, États-Unis, dọmọ: “Plọnnu sọn Mẹplọntọ Daho lọ Dè bọawu taun, bo sọgan whàn mẹdepope, etlẹ yin gbẹtọ taidi yẹn he ko tindo owhe 76. Mì wanu susu, sọn mẹhe ko to Jehovah sẹ̀n sọn jọja whenu gbọ́n dè.”
Wehiatọ de sọn Londres, Angleterre, na linlin dọmọ: “Na jide tọn, yẹdide whanpẹnọ lọ lẹ na fọnjlodotena mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po to pọmẹ. Kanbiọ lọ lẹ po aliho he mẹ yé yin kinkanse te po sẹhundaga, podọ e jẹna pipà taun dọ whẹho he biọ aṣejininọ lẹ yin hodọdeji ganji, taidi to weta 32 mẹ, ‘Lehe Jesu Yin Hihọ́-Basina Gbọn.’ ” E dotana dọ: “Dile etlẹ yindọ owe ehe yin awuwlena jẹnukọn po ovi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn po to ayiha mẹ, n’lẹndọ homẹ mẹplọntọ lẹ po mẹdevo lẹ po tọn na hùn susu nado tindo vọkan yetọn ga. N’tin to jejeji nado yí ì zan to azán he ja lẹ mẹ.”
Yọnnu de sọn Massachusetts, États-Unis, dọhodo “yẹdide he yin awuwlena po sọwhiwhe po lọ lẹ” ji. E wlan dọmọ: “N’doayi e go dọ dile etlẹ yindọ ovi lẹ wẹ owe lọ yin awuwlena, hosọ he yin hodọdeji lẹ sọgan gọalọna mí mẹhe ko whẹ́n mẹho lẹ lọsu nado lẹnnupọndo haṣinṣan he mí tindo hẹ Jehovah ji.”
“Etẹ nkọ! Owe lọ yọ́n taun,” wẹ nawe de dọ sọn Maine, États-Unis. “E ma yin yọpọvu lẹ kẹdẹ wẹ e tin na gba ṣigba na mímẹpo taidi ovi Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Nuplọnmẹ etọn lẹ ko biọ ahun ṣie mẹ bo ko fọ́n numọtolanmẹ ṣie lẹ dote bosọ na mi kọgbọ, sọmọ bọ yẹn tindo jijọho. Yẹn mọ dọ n’dọnsẹpọ Jehovah pẹkipẹki taidi Otọ́ ṣie. E ko de awufiẹsa he n’ko jiya etọn to owhe lẹ gblamẹ lẹpo sẹ bo ko hẹn lẹndai etọn họnwun hezeheze.” E dotana dọ: “N’to mẹlẹpo vẹ̀ nado hia ẹ.”
Yọnnu de sọn Kyoto, Japon, dọ dọ to whenuena emi to owe lọ hia na ovivi emitọn lẹ, yé kàn kanbiọ lẹ sè taidi: “ ‘Etẹ wà wẹ visunnu enẹ te? Naegbọn yè to nugbẹna viyọnnu pẹvi ehe? Etẹ wà wẹ onọ̀ ehe te? Kinnikinni ehelẹ lo?’ Nuplọnmẹ etọn lẹ yin nuhe mẹ mí tindo ojlo te lẹ, enẹwutu yẹn yiwanna ẹn taun hugan owe devo depope he yẹn sọgan mọ to wesẹdotẹn de mẹ.”
Otọ́ de to Calgary, Canada, dọ dọ tlolo he emi mọ owe lọ yí, emi jẹ hihia ẹ ji na viyọnnu owhe ṣidopo mẹvi po visunnu owhe ṣinẹnẹ mẹvi emitọn lẹ po. “Kọdetọn lọ hẹn awuji mi to afọdopolọji,” wẹ e dọ. “Ovi ṣie lẹ to hihodo mi bo to gblọndo kanbiọ lọ lẹ tọn na sọn ahun mẹ. Yé mọ yede to oplọn lọ mẹ, podọ enẹ whàn yé nado dọho po awuvivo po. Yé ko yin ojlofọndotena, podọ viyọnnu ṣie dọ dọ emi jlo nado nọ plọnnu sọn owe yọyọ lọ mẹ to ozán lẹpo mẹ.”
To nupinplọn de godo, otọ́ lọ dọmọ: “Yẹn po visunnu ṣie po dọho na ganhiho susu dogbọn Jehovah po lẹndai etọn lẹ po dali. E tindo kanbiọ susu he sinai do nudọnamẹ owe lọ tọn lẹ ji. Dasin wayi do mi to whenuena e dọ e zun dọ́-fọ́n bo kanse dọ: ‘Papa be mí sọgan zindonukọn to whedevonu ya? N’tindo kanbiọ susu, podọ n’jlo na yọ́n nulẹpo dogbọn Jehovah dali.’ ”
[Yẹdide to weda 15]
Mẹjitọ lẹ emi, etẹwẹ mì sọgan plọn sọn apajlẹ Manoa tọn mẹ?
[Yẹdide to weda 16]
Jọja lẹ emi, etẹwẹ mì sọgan plọn sọn apajlẹ Heblu atọ̀n lọ lẹ tọn mẹ?
[Yẹdide to weda 17]
Yẹdide lẹ po zẹẹmẹ yetọn po he tin to owe “Mẹplọntọ” lọ mẹ yin azọ́nwanu mẹpinplọn tọn huhlọnnọ lẹ
Lalo tẹwẹ Ananias to dido na Pita?
Mẹnu wẹ sọgan mọ nuhe mí to wiwà lẹpo?