Ze Ayidonugo Towe Lẹpo Do Dagbewà Titobasinanu Jehovah Tọn Ji
“Dagbe ohọ̀ towe tọn na pekọna mí.”—PSALM 65:4.
1, 2. (a) Nuyiwadomẹji tẹwẹ tito he gando tẹmpli lọ go lẹ na tindo do omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ji? (b) Awuwledainanu tẹlẹ wẹ Davidi basi na azọ́n tẹmpli gbigbá tọn lọ?
DAVIDI Islaeli hohowhenu tọn yin dopo to omẹ vonọtaun hugan he yin nùdego to Owe-wiwe Heblu tọn lẹ mẹ. Lẹngbọhọtọ, hànsinọ, yẹwhegán, podọ ahọlu ehe dejido Jehovah Jiwheyẹwhe go mlẹnmlẹn. Haṣinṣan pẹkipẹki Davidi tọn hẹ Jehovah hẹn ẹn tindo ojlo nado gbá ohọ̀ de na Jiwheyẹwhe. Ohọ̀ kavi tẹmpli mọnkọtọn na wá lẹzun ahọnkan sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn to Islaeli. Davidi yọnẹn dọ tito he gando tẹmpli lọ go lẹ na hẹn ayajẹ po dona lẹ po wá na omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ. Enẹwutu Davidi jihàn dọmọ: “Donanọ wẹ mẹhe hiẹ [Jehovah] de, he hiẹ hẹn sẹpọ dè we, na e nido nọ nọ̀ akanmaho towe lẹ mẹ: dagbe ohọ̀ towe tọn na pekọna mí, yèdọ tẹmpli wiwe towe tọn.”—Psalm 65:4.
2 Dotẹnmẹ ma yin nina Davidi nado deanana azọ́n ohọ̀ Jehovah tọn gbigbá tọn. Kakatimọ, lẹblanulọkẹyi enẹ yin nina visunnu etọn Sọlọmọni. Davidi ma hlunnudọ na lẹblanulọkẹyi he ewọ to jijlo vẹkuvẹku lọ yin nina mẹdevo wutu gba. Nuhe yin nujọnu hugan to nukun etọn mẹ wẹ yindọ tẹmpli lọ ni yin gbigbá. E nọgodona azọ́n lọ po ahun lẹpo po gbọn ohia kavi yẹdide họgbigbá tọn he e ko mọyi sọn Jehovah dè lẹ zizejo na Sọlọmọni dali. Humọ, Davidi má Levinu fọtọ́n susu lẹ do pipli sinsẹ̀nzọn tọn voovo lẹ mẹ bo na sika po fataka po susugege na azọ́n tẹmpli gbigbá tọn lọ.—1 Otannugbo lẹ 17:1, 4, 11, 12; 23:3-6; 28:11, 12; 29:1-5.
3. Pọndohlan tẹwẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tindo gando tito sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn lẹ go?
3 Islaelivi nugbonọ lẹ nọgodona tito he yin zizedai na sinsẹ̀n-bibasi nugbo to ohọ̀ Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ. Mọdopolọ, taidi devizọnwatọ Jehovah tọn egbezangbe tọn lẹ, mílọsu nọ nọgodona awuwledainanu sinsẹ̀n-bibasi tọn lẹ to adà aigba ji tọn titobasinanu Jehovah tọn mẹ. Mí nọ gbọnmọ dali dohia dọ mí tindo pọndohlan dopolọ hẹ Davidi. Mí ma tindo gbigbọ lewuwu tọn gba. Kakatimọ, mí nọ ze ayidonugo mítọn lẹpo do dagbewà titobasinanu Jiwheyẹwhe tọn ji. Be hiẹ ko lẹnnupọndo onú dagbe susu he sọgan whàn mí nado do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn hia lẹ ji ya? Mì gbọ mí ni gbadopọnna delẹ to yé mẹ.
Pinpẹn-Nutọn-Yinyọnẹn Na Mẹhe to Nukọntọ Yin Lẹ
4, 5. (a) Nawẹ “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ nọ hẹn azọ́ndenamẹ etọn di gbọn? (b) Etẹwẹ yin numọtolanmẹ Kunnudetọ delẹ tọn gando núdùdù gbigbọmẹ tọn he yé nọ mọyi go?
4 Mí tindo whẹwhinwhẹ́n dagbe lẹ nado dopẹ́ na “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” he Jesu Klisti de do nutindo etọn lẹ ji to aigba ji. Pipli afanumẹ Klistiani he yin dide gbọn gbigbọ dali lẹ tọn lọ nọ yin nukọntọ to wẹndagbe lọ lilá mẹ, nọ basi tito opli lẹ tọn na sinsẹ̀n-bibasi, bosọ nọ zin owe sinai do Biblu ji lẹ jẹgbonu to ogbè hugan 400 lẹ mẹ. Lẹdo aihọn pé, livi susu gbẹtọ lẹ tọn wẹ nọ gbọn pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn dali tindo mahẹ to ‘núdùdù gbigbọmẹ tọn he nọ wá to osaa sisọ mẹ’ ehe mẹ. (Matiu 24:45-47) Na nugbo tọn, whẹwhinwhẹ́n depope ma tin nado hlunnudọ gando e go.
5 Na owhe susu, Kunnudetọ Jehovah tọn mẹhomẹ de he nọ yin Elfi ko mọ homẹmiọnnamẹ po godonọnamẹ po yí gbọn hihodo ayinamẹ Owe-wiwe tọn he nọ yin mimọ to owe pipli afanumẹ lọ tọn lẹ mẹ dali. Pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn sisosiso whàn Elfi nado wlan dọmọ: “Etẹwẹ yẹn na wà matin alọgọ titobasinanu Jehovah tọn?” Peter po Irmgard po lọsu ko to Jiwheyẹwhe sẹ̀n na owhe susu. Irmgard dopẹ́ na owe he “titobasinanu owanyinọ podọ mẹtọnhopọntọ Jehovah tọn” nọ wleawuna lẹpo. Owe ehelẹ bẹ dehe yin awuwlena na mẹhe tindo nuhudo vonọtaun lẹ hẹn, taidi nukuntọ́nnọ lẹ kavi tókunọ lẹ.
6, 7. (a) Nawẹ nuwiwa agun lẹ tọn nọ yin anadena lẹdo aihọn pé gbọn? (b) Etẹwẹ ko yin didọ gando adà aigba ji tọn titobasinanu Jehovah tọn go?
6 Afọzedaitọ “afanumẹ nugbonọ” lọ tọn wẹ Hagbẹ Anademẹtọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn, yèdọ pipli pẹvi sunnu he yin dide gbọn gbigbọ dali lẹ tọn de he to devizọnwa to tatọ-tẹnnọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn to Brooklyn, New York. Hagbẹ Anademẹtọ lọ nọ de devizọnwatọ Jehovah tọn numimọnọ lẹ nado wazọ́n to wekantẹn alahọ tọn he nọ deanana nuwiwa agun hugan 98 000 lẹ tọn lẹdo aihọn pé. Sunnu he jẹ nubiọtomẹsi Biblu tọn kọ̀n lẹ nọ yin dide taidi mẹho po devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn lẹ po to agun ehelẹ mẹ. (1 Timoti 3:1-9, 12, 13) Mẹho agun tọn lẹ nọ yin nukọntọ bosọ nọ yìn lẹngbọpa Jiwheyẹwhe tọn he to nukunpedomẹgo yetọn glọ po owanyi po. Dona nankọ die nado yin apadewhe lẹngbọpa enẹ tọn podọ nado duvivi owanyi po pọninọ he tin to “mẹmẹsunnu lẹ” ṣẹnṣẹn po tọn!—1 Pita 2:17; 5:2, 3.
7 Kakati nado wule, gbẹtọ lẹ nọ saba do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia na anademẹ gbigbọmẹ tọn owanyinọ he yé nọ mọyi sọn mẹho agun tọn lẹ dè. Di dohia, lẹnnupọndo apajlẹ Birgit tọn ji, he yin asi Klistiani de he ko tindo owhe 30 linlán. To jọja whenu etọn, e dogbẹ́ ylankan lẹ bo dibla jai jẹ ylanwiwa mẹ. Ṣigba ayinamẹ họnwun Biblu tọn he mẹho lẹ na ẹn gọna godonọnamẹ yisenọ hatọ lẹ tọn gọalọna ẹn nado joagọ sọn ninọmẹ he sọgan ko gbleawuna ẹn de mẹ. Etẹwẹ yin numọtolanmẹ Birgit tọn todin? E dọmọ: “Yẹn dopẹ́ taun dọ n’gbẹ́ tin to titobasinanu jiawu Jehovah tọn mẹ.” Andreas he yin jọja owhe 17-mẹvi de dọmọ: “Na nugbo tọn, titobasinanu Jehovah tọn die, yèdọ titobasinanu dagbe hugan lọ to aihọn mẹ.” Be e ma jẹ dọ mí ni dopẹ́ na dagbewà adà aigba ji tọn titobasinanu Jehovah tọn ya?
Mapenọ Wẹ Mẹhe to Nukọntọ Yin Lẹ
8, 9. Nawẹ mẹhe nọgbẹ̀ to azán Davidi tọn gbè delẹ yinuwa gbọn, podọ nawẹ Davidi yinuwa hlan walọ mọnkọtọn gbọn?
8 Na nugbo tọn, mapenọ wẹ mẹhe yin dide nado yin nukọntọ to sinsẹ̀n-bibasi nugbo lọ mẹ lẹ. Yemẹpo wẹ nọ ṣinuwa, podọ delẹ to yé mẹ tindo awugbopo lẹ he yé to vivẹnudo vẹkuvẹku sọn ojlẹ dindẹn die nado dudeji. Be ehe dona hẹn mí jẹflumẹ wẹ ya? Lala. Mẹhe azọngban susu tlẹ yin zizedo alọmẹ na to Islaeli hohowhenu tọn mẹ lẹ basi nuṣiwa sinsinyẹn lẹ. Di dohia, to whenuena Davidi gbẹ́ yin jọja, ewọ yin oylọ-basina nado wá hònú nado miọnhomẹna Ahọlu Sauli he tin to ayimajai mẹ. To godo mẹ, Sauli tẹnpọn nado hù Davidi, bọ ewọ dona họ̀njẹgbé nado whlẹn ogbẹ̀ ede tọn.—1 Samuẹli 16:14-23; 18:10-12; 19:18; 20:32, 33; 22:1-5.
9 Islaelivi devo lẹ sọ yinuwa po bublu po. Di dohia, awhàngán Davidi tọn Joabi hù Abneli he yin hẹnnumẹ Sauli tọn. Absalọmi blasé do otọ́ etọn, Davidi go nado sọgan hẹ́ gánzinpo ji. Podọ Ahitofẹli, ayinamẹtọ dejidego Davidi tọn de e hia. (2 Samuẹli 3:22-30; 15:1-17, 31; 16:15, 21) Ṣogan, Davidi ma gbọn adi dali lẹzun lewutọ gba; mọjanwẹ e masọ gbẹ́ sinsẹ̀n-bibasi nugbo dai do niyẹn. Na nugbo tọn, aliho devo pete mẹ wẹ Davidi yinuwa te. Yajiji whàn Davidi nado tẹdo Jehovah go bo hẹn pọndohlan dagbe he e tindo to whenuena e họ̀njẹgbé na Sauli wutu lọ go. To ojlẹ enẹ mẹ, Davidi jihàn dọmọ: “Walẹblanuna mi, Jiwheyẹwhe E, walẹblanuna mi: na ayiha ṣie [to] fibẹtado dín to hiẹ mẹ; nugbo, oyẹ̀ awà towe tọn glọ wẹ yẹn na yí do basi fibẹtado ṣie, kaka hẹngble lọ nado juwayi.”—Psalm 57:1.
10, 11. Etẹwẹ Klistiani de he nọ yin Gertrud pehẹ to jọja whenu etọn, podọ etẹwẹ e dọ gando awugbopo yisenọ hatọ lẹ tọn go?
10 Mí ma tindo whẹwhinwhẹ́n depope nado wule gando nuyiwa mẹbublu tọn lẹ go to titobasinanu Jiwheyẹwhe tọn mẹ to egbehe. Jehovah, kavi angẹli etọn lẹ, kavi lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn lẹ ma nọ na dotẹnmẹ mẹylankan mọnkọtọn lẹ nado nọ̀ agun Klistiani tọn mẹ gba. Etomọṣo, mímẹpo wẹ nọ diahi hẹ mape gbẹtọvi tọn—yèdọ mítọn titi po devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn devo lẹ tọn po.
11 Gertrud he ko to Jehovah sẹ̀n sọn ojlẹ dindẹn die yin owhẹ̀ agọ̀ sadokọna to jọja whenu etọn dọ yẹnuwatọ he ma nọ yí whenu-gigọ́ zan taidi lilatọ Ahọluduta lọ tọn de wẹ e yin. Nawẹ ewọ yinuwa gbọn? Be Gertrud hlunnudọ gando nuyiwahẹmẹ mọnkọtọn go wẹ ya? Lala. Ojlẹ vude jẹnukọnna okú etọn to 2003 to owhe 91-mẹvi yinyin mẹ, e lẹnnupọndo gbẹzan etọn ji bo dọmọ: “Numimọ ehe po devo lẹ po plọn mi dọ mahopọnna nuṣiwa mẹdopodopo tọn, Jehovah to anadena azọ́n daho etọn, he mẹ e nọ yí mí gbẹtọ mapenọ lẹ zan te.” Eyin Gertrud pehẹ awugbopo devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn devo lẹ tọn, e nọ lẹhlan Jehovah dè to odẹ̀ ahundopo tọn mẹ.
12. (a) Apajlẹ ylankan tẹwẹ Klistiani owhe kanweko tintan tọn delẹ zedai? (b) Etẹ ji wẹ mí dona ze ayidonugo mítọn lẹpo do?
12 To whenuena e yindọ Klistiani he tlẹ yin nugbonọ podọ mẹdezejotọ hugan lẹ lọsu yin mapenọ, eyin devizọnwatọ he yin dide de ṣinuwa, mì gbọ mí ni zindonukọn nado nọ wà “onú popo matin hùnhlún.” (Filippinu lẹ 2:14) Lehe e na blawu do sọ eyin mí hodo apajlẹ ylankan he omẹ kleun delẹ zedai to agun Klistiani owhe kanweko tintan tọn mẹ! Sọgbe hẹ nuhe devi Juda dọ, mẹplọntọ lalonọ whenẹnu tọn lẹ “to ogán vlẹ, bosọ to nuzando [omẹ gigonọ] lẹ go.” Humọ, ylanwatọ enẹlẹ yin “hùnhlúntọ, whẹgbenọ,” kavi mẹhe nọ wule gando ninọmẹ yetọn go lẹ. (Juda 8, 16) Mì gbọ mí ni gbẹ́ aliho lewutọ nuhlundọtọ lẹ tọn dai bo ze ayidonugo mítọn lẹpo do onú dagbe he mí nọ mọyi gbọn “afanumẹ nugbonọ” lọ gblamẹ lẹ ji. Mì gbọ mí ni yọ́n pinpẹn dagbewà titobasinanu Jehovah tọn tọn bo “nọ wà onú popo matin hùnhlún.”
“Ohó He Sinyẹnawu Tlala Wẹ Ehe”
13. Nawẹ mẹdelẹ yinuwa hlan nuplọnmẹ Jesu Klisti tọn delẹ gbọn?
13 To whenuena mẹdelẹ to owhe kanweko tintan mẹ hlunnudọ do devizọnwatọ dide lẹ go, mẹdevo lẹ hlunnudọ do nuplọnmẹ Jesu tọn lẹ go. Dile e yin kinkàndai to Johanu 6:48-69 mẹ do, Jesu dọmọ: “Mẹdepope he dù olàn ṣie, bosọ nù ohùn ṣie, e tindo ogbẹ̀ madopodo.” To hogbe ehelẹ sisè godo, “susu to nuplọntọ etọn lẹ mẹ . . . dọmọ, Ohó he sinyẹnawu tlala wẹ ehe; mẹnu wẹ sọgan sè e?” Jesu yọnẹn dọ “nuplọntọ etọn lẹ to hùnhlún do ehe go.” Humọ, “ehe ji wẹ susu to nuplọntọ etọn lẹ mẹ gọ̀ do godo, bo masọ zọ̀n hẹ ẹ ba.” Ṣigba e ma yin devi lẹpo wẹ hlunnudọ gba. Pọ́n nuhe jọ to whenuena Jesu kanse apọsteli 12 lẹ dọmọ: “Mìwlẹ jlo na yì ga?” Apọsteli Pita gblọn dọmọ: “Oklunọ, mẹnu dè míwlẹ na yì? Hiẹ wẹ tindo ohó ogbẹ̀ madopodo tọn. Míwlẹ ko sọ yise, bosọ yọnẹn dọ, hiẹ wẹ Klisti lọ, Ovi Jiwheyẹwhe ogbẹ̀nọ tọn.”
14, 15. (a) Naegbọn omẹ kleun delẹ nọ gblehomẹ do adà nuplọnmẹ Klistiani tọn delẹ go? (b) Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn apajlẹ dawe de he nọ yin Emanuel tọn mẹ?
14 To egbehe, gbẹtọ sọha pẹvi tlala delẹ to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn ko gblehomẹ do adà nuplọnmẹ Klistiani tọn delẹ go bo ko hlunnudọ do adà aigba ji tọn titobasinanu Jehovah tọn go. Naegbọn e do yinmọ? Nuhlundọ mọnkọtọn nọ saba wá sọn nukunnumamọjẹ aliho he mẹ Jiwheyẹwhe nọ yinuwa te mẹ. Mẹdatọ lọ nọ de nugbo hia omẹ etọn lẹ to aliho debọdo-dego tọn mẹ. Enẹwutu, nukunnumọjẹnumẹ mítọn do Owe-wiwe ji dona nọ yin vivọjlado sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ. Suhugan omẹ Jehovah tọn lẹ tọn wẹ nọ hùnhomẹ do vọjlado mọnkọtọn lẹ go. Omẹ kleun delẹ nọ lẹzun “dodo lankan” jlatọ bo nọ gblehomẹ do diọdo lọ lẹ go. (Yẹwhehodọtọ 7:16) Goyiyi sọgan yidogọna ehe ga, bọ mẹdelẹ nọ jai jẹ omọ̀ nulẹnpọn mẹdetiti tọn mẹ. Depope he whẹwhinwhẹ́n lọ yin, nuhlundọ mọnkọtọn yin owùnu, na e sọgan dọ̀n mí lẹkọyi aihọn lọ mẹ bọ mí na joawuna aṣa etọn lẹ.
15 Di apajlẹ, Emanuel yin Kunnudetọ de he nọ mọhodọdo nuhe e hia to owe “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ tọn mẹ delẹ go. (Matiu 24:45) E doalọtena owe Klistiani tọn mítọn lẹ hihia podọ to godo mẹ, e dọna mẹho agun etọn tọn lẹ dọ emi masọ jlo na yin dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ ba. Ṣigba, to ojlẹ vude godo, Emanuel wá mọ dọ to popolẹpo mẹ nuplọnmẹ titobasinanu Jehovah tọn tọn lẹ sọgbe. E dín Kunnudetọ lẹ mọ, bo yigbe nuṣiwa etọn tọn, bosọ yin gigọyí taidi dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ. Taidi kọdetọn de, ayajẹ etọn gọwá.
16. Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado duto ayihaawe tintindo gando nuplọnmẹ Klistiani tọn delẹ go ji?
16 Etẹwẹ lo eyin mí yin whiwhlepọn nado hlunnudọ na ayihaawe tintindo gando nuplọnmẹ omẹ Jehovah tọn lẹ tọn delẹ go wutu? Mì dike mí zọ̀n plaplaji do yinuwa blo. “Afanumẹ nugbonọ” lọ sọgan zin nudọnamẹ de jẹgbonu to godo mẹ he na na gblọndo hlan kanbiọ mítọn lẹ bo de ayihaawe mítọn lẹ sẹ̀. Nuyọnẹnnu wẹ e na yin nado dín alọgọ Klistiani mẹho agun tọn lẹ tọn. (Juda 22, 23) Dẹ̀hiho, oplọn mẹdetiti tọn, po gbẹdido hẹ yisenọ hatọ budisi Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ po sọgan sọ gọalọna mí nado de ayihaawe lẹ sẹ̀ bo hẹn pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn siso deji na nugbo yise hẹnlodo Biblu tọn he mí ko plọn gbọn asisa hodọnamẹ Jehovah tọn gblamẹ lẹ.
Hẹn Gbigbọ Dagbe de Go
17, 18. Kakati nado hlunnudọ, pọndohlan tẹwẹ mí dona tindo, podọ etẹwutu?
17 Nugbo wẹ dọ, gbẹtọvi mapenọ lẹ nọ yin whinwhàn to jọwamọ-liho nado waylando, podọ mẹdelẹ sọgan tindo ayilinlẹn sinsinyẹn nado nọ wule matin whẹjijọ. (Gẹnẹsisi 8:21; Lomunu lẹ 5:12) Ṣigba eyin mí lẹzun mẹhe nọ to nuhlundọ gbọzangbọzan, mí na ze haṣinṣan mítọn hẹ Jehovah Jiwheyẹwhe do owù mẹ. Enẹwutu, mí dona dava ayilinlẹn depope he sọgan fọ́n to ohò mítọn mẹ nado hlunnudọ.
18 Kakati nado hlunnudọ do nulẹ go to agun mẹ, mí dona hẹn pọndohlan dagbe go bo hodo aṣa nuyiwa tọn he na hẹn alọnu mítọn ján bosọ hẹn mí yin ayajẹnọ, jijọ wiwenọ, jlẹkajinọ, podọ mẹhe zìn to yise mẹ. (1 Kọlintinu lẹ 15:58; Titu 2:1-5) Jehovah to anadena nulẹpo to titobasinanu etọn mẹ, podọ Jesu yọ́n nuhe to jijọ to agun dopodopo mẹ, kẹdẹdile e yọnẹn do to owhe kanweko tintan mẹ. (Osọhia 1:10, 11) Yí sọwhiwhe do nọtepọn Jiwheyẹwhe po Klisti he yin Ota agun lọ tọn po. Lẹngbọhọtọ azọngbannọ lẹ sọgan yin yiyizan nado didẹ whẹho he sọgan biọ vọjlado lẹ.—Psalm 43:5; Kọlọsinu lẹ 1:18; Titu 1:5.
19. Etẹ ji wẹ mí dona ze ayidonugo mítọn do kakajẹ whenue Ahọluduta lọ na wá deanana whẹho gbẹtọvi tọn lẹpo?
19 To madẹnmẹ aihọn ylankan ehe na wá opodo, bọ Ahọluduta Mẹssia tọn na deanana whẹho gbẹtọvi tọn lẹpo to gigọ́ mẹ. Kakajẹ whenẹnu, lehe e yin nujọnu dọ dopodopo mítọn ni hẹn gbigbọ dagbe de go do sọ! Ehe na gọalọna mí nado mọ jẹhẹnu dagbe yisenọ hatọ mítọn lẹ tọn, kakati nado ze ayidonugo do awugbopo yetọn lẹ ji. Ayidonugo lẹpo zizedo adà dagbe gbẹtọ-yinyin yetọn tọn ji na hẹn mí tindo ayajẹ. Kakati nado yin hinhẹn gbọjọ to numọtolanmẹ-liho gbọn hùnhlún dali, mí na mọ tuli yí bo nasọ yin jijlọdote to gbigbọ-liho.
20. Dona tẹlẹ wẹ pọndohlan dagbe tintindo na hẹn mí penugo nado duvivi etọn?
20 Gbigbọ dagbe tintindo nasọ hẹn mí penugo nado nọ flin dona susugege he mí to vivi etọn dù na gbẹdido mítọn hẹ adà aigba ji tọn titobasinanu Jehovah tọn wutu. Titobasinanu dopo akàn lọ die to aihọn mẹ he yin nugbonọ na Nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn. Etẹwẹ hiẹ lẹn gando nugbo enẹ po lẹblanulọkẹyi lọ nado tindo mahẹ to sinsẹ̀n-bibasi Jiwheyẹwhe nugbo dopo kẹdẹ lọ, Jehovah tọn mẹ po go? Gbọ pọndohlan towe ni taidi Davidi tọn, mẹhe jihàn dọmọ: “Hiẹ he nọ sè odẹ̀, dè we wẹ gbẹtọ lẹpo ja. Donanọ wẹ mẹhe hiẹ de, he hiẹ hẹn sẹpọ dè we, na e nido nọ nọ̀ akanmaho towe lẹ mẹ: dagbe ohọ̀ towe tọn na pekọna mí.”—Psalm 65:2, 4.
Be Hiẹ Flin Ya?
• Naegbọn mí dona yọ́n pinpẹn mẹhe to nukọntọ yin to agun mẹ lẹ tọn?
• Nawẹ mí dona yinuwa gbọn eyin mẹmẹsunnu azọngbannọ lẹ ṣinuwa?
• Nukun tẹwẹ mí dona yí do pọ́n vọjlado lẹ to nukunnumọjẹnumẹ Owe-wiwe tọn lẹ mẹ?
• Etẹwẹ sọgan gọalọna Klistiani de nado duto ayihaawe tintindo ji?
[Yẹdide to weda 20]
Davidi ze yẹdide họgbigbá tẹmpli lọ tọn lẹ jo na Sọlọmọni bo nọgodona sinsẹ̀n-bibasi nugbo po ahun lẹpo po
[Yẹdide to weda 23]
Klistiani mẹho agun tọn lẹ nọ yí ayajẹ do gọalọ to gbigbọ-liho