Sinsẹ́n Didetọn to Gbigbọ-Liho to Yọnhowhe Mẹ
“Yé mẹhe yin didó to ohọ̀ OKLUNỌ tọn mẹ lẹ . . . na to sinsẹ́n hẹnjẹgbonu wá to yọnho mẹ.”—PSALM 92:13, 14.
1, 2. (a) Nawẹ yọnhowhe nọ saba yin zẹẹmẹ basina gbọn? (b) Opagbe tẹwẹ Owe-wiwe do gando nuyiwadomẹji ylando Adam tọn go?
YỌNHOWHE—etẹwẹ hogbe enẹ hẹnwa ayiha towe mẹ? Be agbasa wiwlo, nuhahun hosise tọn, awà po afọ̀ he to sisọsisọ lẹ po wẹ e nọ hẹnwe flin ya? Kavi adà “azán oylan tọn” devo he yin zẹẹmẹ basina hezeheze to Yẹwhehodọtọ 12:1-7 mẹ? Eyin mọ wẹ, nujọnu wẹ e yin nado hẹn do ayiha mẹ dọ zẹẹmẹ he tin to Yẹwhehodọtọ weta 12 mẹ lọ yin bibasi gando mẹhowhe go, e ma yin sọgbe hẹ lẹndai dowhenu Mẹdatọ lọ Jehovah Jiwheyẹwhe tọn gba, ṣigba taidi kọdetọn ylando Adam tọn do agbasa gbẹtọvi tọn ji.—Lomunu lẹ 5:12.
2 Mẹhowhe lọsu to ede mẹ ma yin dẹ̀hodo de gba, na gbẹninọ zọnmii nọ biọ jujuyi owhe lẹ tọn. Na nugbo tọn, whinwhẹ́n yin jẹhẹnu dagbe de to nutogbẹ̀ lẹpo mẹ. Hẹngble he mí ko to mimọ lẹdo mí pé na ylando po mape po wutu sọn owhe fọtọ́n fọtọ́n donu ṣidopo die gbọ́n na juwayi to madẹnmẹ, bọ gbẹtọvi tonusetọ lẹpo na duvivi ogbẹ̀ tọn dile e yin awuwlena do to dowhenu, matin awufiẹsa yọnhowhe po okú po tọn. (Gẹnẹsisi 1:28; Osọhia 21:4, 5) To ojlẹ enẹ mẹ, “finẹnu lẹ ma to na dọmọ, yẹn to azọ̀njẹ.” (Isaia 33:24) Yọnhonọ lẹ na lẹgọ do azán ‘huhlọn jọja-whenu’ tọn yetọn lẹ mẹ, podọ agbasalan yetọn na “jẹ e mẹ hú ovi de tọn.” (Job 33:25) Ṣigba, todin whẹ́, mẹlẹpo wẹ dona diahi hẹ ninọmẹ ylando tọn he mí dugu etọn sọn Adam dè. Etomọṣo, devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ nọ yin didona to aliho vonọtaun lẹ mẹ dile yé to whinwhẹ́n biọ mẹhowhe yetọn lẹ mẹ.
3. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Klistiani lẹ sọgan “to sinsẹ́n hẹnjẹgbonu wá to yọnho mẹ” te?
3 Ohó Jiwheyẹwhe tọn na jide mí dọ “Yé mẹhe yin didó to ohọ̀ OKLUNỌ tọn mẹ lẹ . . . na to sinsẹ́n hẹnjẹgbonu wá to yọnho mẹ.” (Psalm 92:13, 14) Po hogbe yẹhiadonu tọn lẹ po, psalm-kàntọ lọ ze nugbo dodonu tọn lọ dai dọ devizọnwatọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ sọgan to nukọnyi zọnmii bo to sinsẹ́n detọ́n, bosọ to kọdetọn dagbe tindo to gbigbọ-liho, eyin agbasa yetọn tlẹ to godo yì. Apajlẹ Biblu tọn po egbezangbe tọn susu po do kunnudenu ehe tọn hia.
‘E Ma Nọ Gọ̀n’
4. Nawẹ yẹwhegán-yọnnu yọnhonọ Anna do mẹdezejo etọn na Jiwheyẹwhe hia gbọn, podọ nawẹ e yin ahọsuna gbọn?
4 Lẹnnupọndo apajlẹ yẹwhegán-yọnnu owhe kanweko tintan tọn he nọ yin Anna ji. To owhe 84 mẹvi yinyin mẹ, e ‘ma nọ gọ̀n tẹmpli mẹ, bosọ nọ yí nùbibla po ovẹ̀ po do to Jiwheyẹwhe sẹ̀n to ozán po okle po.’ Taidi yọnnu he wá “sọn hẹnnu Aṣeli tọn mẹ,” he otọ́ etọn ma yin Levinu de, Anna ma sọgan gbọṣi tẹmpli mẹ gba. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n nuhe e na ko biọ to e si nado nọ tin to tẹmpli mẹ egbesọegbesọ sọn ojlẹ sinsẹ̀n-bibasi afọnnu tọn mẹ kakajẹ sinsẹ̀n-bibasi whèjai tọn whenu! Ṣigba, Anna yin didona susugege na mẹdezejo etọn wutu. E tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado tin to finẹ to whenuena Josẹfu po Malia po hẹn viyẹyẹ yetọn Jesu wá tẹmpli mẹ nado hẹn ẹn sọawuhia to Jehovah nukọn sọgbe hẹ Osẹ́n lọ. To whenuena Anna mọ Jesu, e “dopẹna Jiwheyẹwhe . . . bosọ dọho etọn hlan mẹhe to nukundo ofligọ Jelusalẹm tọn lẹpo.”—Luku 2:22-24, 36-38; Osọha lẹ 18:6, 7.
5, 6. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ mẹhomẹ susu nọ do gbigbọ he taidi Anna tọn nkọ hia te to egbehe?
5 Susu mẹhomẹ he to ṣẹnṣẹn mítọn to egbehe lẹ tin taidi Anna na nuhe dù opli lẹ yìyì to gbesisọ mẹ, dẹ̀hiho vẹkuvẹku na nukọnyiyi sinsẹ̀n-bibasi nugbo lọ tọn, po ojlo zogbe yetọn nado dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn po. Mẹmẹsunnu de he ko tindo owhe 80 linlán bo nọ yì opli Klistiani tọn lẹ to gbesisọ mẹ po asi etọn po dọmọ: “Mí ko hẹn opli lẹ yìyì zun aṣa. Mí ma nọ jlo nado tin to fidevo depope. Fie omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ te, finẹ wẹ mí nọ jlo na tin te. Finẹ wẹ mí nọ voawu te.” Apajlẹ tulinamẹ tọn nankọ die na mímẹpo!—Heblu lẹ 10:24, 25.
6 “Eyin nudepope ko gbẹ́ gando gbigbọnu lẹ go bọ n’sọgan tindo mahẹ to e mẹ, n’nọ jlo nado wàmọ.” Hogbe yanwle Jean tọn niyẹn, yèdọ asuṣiọsi Klistiani he tindo owhe 80 linlán de. E zindonukọn dọmọ, “Nugbo wẹ dọ, n’nọ jugbọn ojlẹ awubla tọn lẹ mẹ, ṣigba naegbọn mẹhe lẹdo mi lẹpo na do blawu to whenuena n’to awubla?” Po nukunmẹ he to sisẹ́ de po, e donù ayajẹ he otò devo lẹ didlapọn to nuwiwa mẹjlọdote gbigbọmẹ tọn lẹ whenu nọ hẹnwa na ẹn go. To gbejizọnlin de whenu to agọe, e dọna tomẹyitọ-gbẹ́ etọn lẹ dọ, “N’masọ jlo na disa yì dla fide pọ́n ba; kunnudegbe wẹ n’jei!” Dile etlẹ yindọ Jean ma segbè lẹdo lọ tọn, e penugo nado fọnjlodotena gbẹtọ lẹ gando owẹ̀n Biblu tọn go. Humọ, e wazọ́n dopọ hẹ agun de he tindo nuhudo alọgọ tọn na owhe susu, dile etlẹ yindọ ehe biọ dọ ni plọn ogbè yọyọ de bo nọ zingbejizọnlin na ganhiho dopo whẹpo do yì opli lẹ.
Hinhẹn Ayiha Dote
7. To yọnhowhe etọn mẹ, nawẹ Mose do ojlo hia nado to whinwhẹ́n deji to haṣinṣan etọn hẹ Jiwheyẹwhe mẹ gbọn?
7 Dile ojlẹ to yìyì, mọ wẹ yè nọ to numimọ gbẹ̀mẹ tọn tindo do niyẹn. (Job 12:12) To alọ devo mẹ, nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn ma nọ zọnpọ hẹ mẹhowhe to jọwamọ-liho gba. Enẹwutu, kakati nado ganjẹ oyọnẹn he yé ko bẹpli to ojlẹ de mẹ wayi go poun, devizọnwatọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ dovivẹnu nado “sudeji to oplọn mẹ” dile owhe lẹ to yìyì. (Howhinwhẹn lẹ 9:9) To whenuena Jehovah deazọ́nna Mose, e ko tindo owhe 80. (Eksọdusi 7:7) E họnwun dọ to ojlẹ etọn mẹ, e ma yá dọ mẹde ni nọgbẹ̀ kaka biọ owhe enẹ mẹ, na e wlan dọmọ: “Azán owhe mítọn tọn wẹ owhe kandegbàn; kavi yèdọ gbọn huhlọn tọn dali owhe kanwe.” (Psalm 90:10) Ṣogan, Mose ma lẹn gbede dọ emi ko poyọnho gbau nado plọnnu. To whenuena e ko sẹ̀n Jiwheyẹwhe na owhe susu, bo duvivi lẹblanulọkẹyi susu tọn, bosọ hẹn azọngban pinpẹn lẹ di godo, Mose vẹvẹna Jehovah dọmọ: “Do aliho towe lẹ hia mi dinvie, na yẹn nido yọ́n we.” (Eksọdusi 33:13) Ojlo Mose tọn to whepoponu wẹ nado to whinwhẹ́n deji to haṣinṣan etọn hẹ Jehovah mẹ.
8. Nawẹ Daniẹli hẹn ayiha etọn dote to whenuena owhe etọn ko lán to 90 ji gbọn, podọ etẹwẹ yin kọdetọn lọ lẹ?
8 Yẹwhegán Daniẹli, vlavo to whenuena owhe etọn ko lán to 90 ji, gbẹsọ nọ yí sọwhiwhe do lẹnayihamẹpọn do kandai wiwe lẹ ji. Nuhe go Daniẹli tunwun gbọn “owe lẹ” pinplọn dali—vlavo ehe bẹ Levitiku, Isaia, Jẹlemia, Hosea, po Amọsi po hẹn—whàn ẹn nado dín Jehovah to dẹ̀hiho vẹkuvẹku mẹ. (Daniẹli 9:1, 2) Taidi gblọndo odẹ̀ enẹ tọn, e mọ nudọnamẹ gbọdo lẹ yí gando wiwá Mẹssia lọ tọn po sọgodo sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke tọn po go.—Daniẹli 9:20-27.
9, 10. Etẹwẹ mẹdelẹ ko wà nado hẹn ayiha yetọn dote?
9 Taidi Mose po Daniẹli po, mí sọgan dovivẹnu nado hẹn ayiha mítọn dote gbọn ayidonugo zizedo gbigbọnu lẹ ji dali dile mí na penugo dẹnsọ. Mẹsusu wẹ to mọwà. Worth, Klistiani mẹho agun tọn he tindo owhe 80 linlán de, nọ dovivẹnu nado dù núdùdù gbigbọmẹ tọn he yin awuwlena gbọn “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” lọ dali to gbesisọ mẹ. (Matiu 24:45) E dọmọ, “N’yiwanna nugbo lọ taun, podọ homẹ ṣie nọ hùn nado mọ lehe hinhọ́n nugbo tọn to wunhọ́n yinukọn do.” (Howhinwhẹn lẹ 4:18) Mọdopolọ, Fred, he ko yí hugan owhe 60 zan to lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn mẹ, mọdọ ojlofọndotenamẹnu wẹ e nọ yin to gbigbọ-liho nado bẹ hodọdopọ Biblu tọn lẹ jẹeji hẹ yisenọ hatọ lẹ. “N’dona hẹn Biblu do ogbẹ̀ to ayiha ṣie mẹ,” wẹ e dọ. “Eyin hiẹ sọgan hẹn Biblu do ogbẹ̀—bo hẹn ẹn tindo zẹẹmẹ—podọ eyin a sọgan hẹn nuhe plọn a te lẹ sọgbe hẹ ‘ohia ohó he pegan lẹ tọn,’ nudọnamẹ lọ lẹ ma nasọ to katokato to ayiha towe mẹ ba. Hiẹ sọgan mọ lehe nudọnamẹ lọ lẹ dopodopo to otẹn he jẹ na yé mẹ bo to sisẹ́ do.”—2 Timoti 1:13.
10 Yọnhowhe ma nọ glọnalinamẹ nado plọn nuyọyọ he gẹdẹ lẹ dandan gba. Mẹhe tindo owhe 60, 70, podọ etlẹ yin 80 lẹ ko duto wemase ji kavi ko penugo nado plọn ogbè yọyọ lẹ. Delẹ to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ ko wàmọ po yanwle lọ po nado má wẹndagbe lọ hẹ gbẹtọ akọta voovo lẹ tọn. (Malku 13:10) Harry po asi etọn po ko tindo owhe 65 linlán to whenuena yé basi dide nado gọalọ to aigba-denamẹ Portugal-gbè tọn mẹ. “Nado dọ hójọhó, azọ́n lẹpo to gbẹ̀mẹ wẹ nọ wá sinyẹn dogọ dile yè to mẹho yin,” wẹ Harry dọ. Ṣogan, gbọn vivẹnudido po akọndonanu po dali yé penugo nado deanana plọnmẹ Biblu lẹ to Portugal-gbè mẹ. Na owhe susu todin, Harry ko sọ na hodidọ lẹ to plidopọ agbegbe ji to ogbè yọyọ he e plọn lọ mẹ.
11. Naegbọn mí dona lẹnnupọndo nuwadotana mẹhomẹ nugbonọ lẹ tọn ji?
11 Nugbo wẹ dọ, e ma yin mẹlẹpo wẹ agbasalilo kavi ninọmẹ yetọn na na dotẹnmẹ nado kẹalọyi azọ́n mọnkọtọn lẹ gba. To whelọnu lo, naegbọn mí dona lẹnnupọndo nuhe mẹhomẹ delẹ ko wadotana ji? E họnwun dọ, e ma yin nado de linlẹn lọ tọ́n dọ mẹlẹpo dona dovivẹnu nado wà nudopolọ lẹ wẹ gba. Kakatimọ, ehe tin to kọndopọ mẹ hẹ nuhe apọsteli Paulu wlan hlan Klistiani Heblu lẹ gando mẹho agun tọn nugbonọ lẹ go dọmọ: “Mì nọ hodo yise yetọn, bosọ nọ lẹn opodo walọ yetọn tọn pọ́n.” (Heblu lẹ 13:7) Eyin mí lẹnnupọndo apajlẹ zohunhun tọn mọnkọtọn lẹ ji, mí sọgan mọ tuli yí nado to apajlẹ yise dolido he nọ whàn mẹhomẹ enẹlẹ to sinsẹ̀nzọn yetọn hlan Jiwheyẹwhe mẹ tọn hodo. Harry, he ko tindo owhe 87 todin, basi zẹẹmẹ nuhe whàn ẹn tọn dọmọ, “N’jlo na yí pipotọ gbẹzan ṣie tọn zan po nuyọnẹn po bo ze dee jo dile e sọgan yọnbasi do to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ.” Fred, he yin nùdego jẹnukọn, nọ mọ ayajẹ daho nado penukundo azọ́ndenamẹ etọn go to Bẹtẹli. E dọmọ, “A dona dín aliho dagbe hugan he mẹ a sọgan sẹ̀n Jehovah te mọ bo zindonukọn to e mẹ.”
Mẹdezejo Mahopọnna Diọdo Ninọmẹ lẹ Tọn
12, 13. Nawẹ Balzilai do mẹdezejo na Jiwheyẹwhe hia mahopọnna diọdo ninọmẹ etọn lẹ tọn gbọn?
12 E sọgan vẹawu nado pehẹ diọdo agbasa mẹ tọn lẹ. Etomọṣo, e yọnbasi nado do mẹdezejo na Jiwheyẹwhe hia mahopọnna diọdo enẹlẹ. Balzilai Gileadinu lọ ze apajlẹ dagbe dai to whẹho ehe mẹ. To owhe 80 mẹvi yinyin mẹ, e do johẹmẹ vonọtaun hia Davidi po awhànpa etọn po bo wleawu núdùdù po adọtẹn po tọn na yé to atẹṣiṣi Absalọmi tọn whenu. To whenuena Davidi lẹkọ jei Jelusalẹm, Balzilai hodo ewọ po omẹ etọn lẹ po jẹ Tọ̀sisa Jọdani tọn tó. Davidi ze dotẹnmẹ hundote lọ donukọnna Balzilai nado lẹzun dopo to devizọnwatọ họ̀nmẹ tọn etọn lẹ mẹ. Nawẹ Balzilai yinuwa gbọn? “Yẹn to egbé yin owhe kanwe mẹho . . . Mẹmẹsi towe sọ sọgan dọ́ nuhe yẹn dù kavi nuhe yẹn nù pọ́n? Yẹn sọ sọgan sè ogbè sunnu hànjitọ lẹ po yọnnu hànjitọ lẹ tọn po ba? . . . Doayi e go, Ṣimhami mẹmẹsi towe; gbọ ewọ ni hẹaga yì po ahọlu klunọ ṣie po; bo wà hlan ẹn nuhe na sọawuhia dagbe hlan we.”—2 Samuẹli 17:27-29; 19:31-40.
13 Mahopọnna diọdo ninọmẹ etọn lẹ tọn, Balzilai wà nuhe go e pé lẹpo nado nọgodona ahọlu dide Jehovah tọn. Dile ewọ lọsu tlẹ yigbe dọ odẹ́ po otó emitọn lẹ po masọ to azọ́nwa ganji di dai tọn ba, enẹ ma vẹna ẹn gba. Kakatimọ, Balzilai gbọn ṣejannabi matindo dali na ayinamẹ dọ Ṣimhami ni mọ dona he yin zizedonukọnna ẹn lẹ yí, bo gbọnmọ dali do gbẹtọ wunmẹ he e yin to homẹ hia. Taidi Balzilai, mẹhomẹ susu to egbehe nọ do gbigbọ ṣejannabi matindo po alọtútlú po tọn hia. Yé nọ wà nuhe go yé pé lẹpo nado nọgodona sinsẹ̀n-bibasi nugbo, to yinyọnẹn mẹ dọ “avọ́sinsan mọnkọtọn go wẹ homẹ Jiwheyẹwhe tọn nọ vivi do tlala.” Dona nankọ die nado tindo nugbonọ enẹlẹ to ṣẹnṣẹn mítọn!—Heblu lẹ 13:16.
14. Nawẹ mẹhowhe Davidi tọn yidogọna zẹẹmẹ hogbe he yin kinkàndai to Psalm 37:23-25 mẹ lẹ tọn gbọn?
14 Mahopọnna dọ ninọmẹ Davidi tọn diọ whlasusu to owhe lẹ gblamẹ, e gbẹ́ kudeji dọ nukunpedomẹgo Jehovah tọn na devizọnwatọ nugbonọ etọn lẹ ma nọ diọ gbede. Sẹpọ vivọnu gbẹzan etọn tọn, Davidi pà ohàn he yin yinyọnẹn to egbehe taidi Psalm 37tọ. Yí nukun homẹ tọn do pọ́n Davidi dile e to ayihamẹlẹnpọn bo yí ajalẹn do to hànji po hogbe helẹ po dọmọ: “Yè hẹn afọli sunnu de tọn lodo sọn OKLUNỌ dè: E sọ basi homẹvivi do ali etọn go. Eyin e tlẹ jai, yè ma na takiti na ẹn dlan gba: na OKLUNỌ yí alọ etọn do hẹn e go. Yẹn ko tin to yọpọ, yẹn sọ whẹ́n; ganṣo yẹn ma ko mọ yè gbẹ́ dodonọ dai, kavi okún etọn ni to núdùdù biọ.” (Psalm 37:23-25) Jehovah mọ ẹn taidi nuhe jẹ nado basi alọdlẹndonu hlan owhe Davidi tọn to psalm gbọdo ehe mẹ. Lehe enẹ yidogọna numọtolanmẹ sisosiso hogbe ahundopo tọn enẹlẹ do sọ!
15. Nawẹ apọsteli Johanu ze apajlẹ dagbe nugbonọ-yinyin tọn dai mahopọnna diọdo ninọmẹ lẹ tọn po yọnhowhe po gbọn?
15 Mẹdevo he sọ ze apajlẹ dagbe dai to nugbonọ-yinyin mẹ mahopọnna diọdo ninọmẹ lẹ tọn po yọnhowhe po wẹ apọsteli Johanu. To whenuena Johanu ko sẹ̀n Jiwheyẹwhe na nudi owhe 70 godo, e yin ginglọndo lopo Patmos tọn ji “na ohó Jiwheyẹwhe tọn, po kunnuhó Jesu Klisti tọn po” wutu. (Osọhia 1:9) Ṣogan, azọ́n etọn ma ko fó gba. Na nugbo tọn, owe Biblu tọn he yin kinkàn gbọn Johanu dali lẹpo wẹ yin winwlan to vivọnu gbẹzan etọn tọn. To Patmos, e mọ numimọ dobu Osọhia tọn yí, ehe e yí sọwhiwhe do kandai. (Osọhia 1:1, 2) Dile mẹsusu lẹn do, e yin tuntundote sọn kanlinmọgbenu to gandudu Ahọluigbagán Lomunu Nerva tọn whenu. To godo mẹ, to nudi owhe 98 W.M., to whenuena e na ko tindo nudi owhe 90 kavi 100, Johanu wlan owe Wẹndagbe tọn po episteli atọ̀n he yinkọ etọn yin didona lẹ po.
Kandai Akọndonanu Tọn He Ma Nọ Busẹ
16. Nawẹ mẹhe tindo oblọ he nọ hẹn ẹn vẹawu na yé nado dọho lẹ sọgan do mẹdezejo yetọn na Jehovah hia gbọn?
16 Onú voovo wẹ sọgan hẹnmẹ tindo dogbó podọ jẹ obá voovo mẹ. Di apajlẹ, mẹdelẹ tindo oblọ he nọ hẹn ẹn vẹawu na yé nado dọho. Etomọṣo, yé gbẹsọ nọ flin owanyi gọna nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn po awuvivi po. Dile etlẹ yindọ nuhe yé sọgan yí onù yetọn do dọ lẹ tindo dogbó, yé nọ dọ to ahun yetọn mẹ hlan Jehovah dọmọ: “Ṣo na yẹn ka yiwanna osẹ́n towe dole! Ewọ wẹ ayihamẹlẹnpọn ṣie to azán popo gbè.” (Psalm 119:97) Jehovah lọsu yọ́n mẹhe “to oyín etọn tọn lẹnpọn lẹ,” podọ e yọ́n lehe omẹ enẹlẹ gbọnvo na suhugan gbẹtọvi lẹ tọn he ma nọ hò aliho etọn lẹ pọ́n do. (Malaki 3:16; Psalm 10:4) Homẹmiọnnamẹnu nankọ die nado yọnẹn dọ Jehovah nọ hùnhomẹ do linlẹn ayiha mítọn mẹ tọn go!—1 Otannugbo lẹ 28:9; Psalm 19:14.
17. Onú vonọtaun tẹwẹ mẹhe ko to Jehovah sẹ̀n na ojlẹ dindẹn lẹ ko wadotana?
17 Nudevo he mí ma dona yí nukunpẹvi do pọ́n wẹ yindọ mẹhe ko to Jehovah sẹ̀n po nugbonọ-yinyin po na owhe susu lẹ ko wà onú vonọtaun de dotana he ma sọgan yin mimọ to aliho devo depope mẹ—enẹ wẹ kandai akọndonanu tọn he ma nọ busẹ de. Jesu dọmọ: ‘To akọndonanu mìtọn mẹ, mì na yí alindọn mìtọn lẹ whlá.’ (Luku 21:19) Akọndonanu yin dandannu nado mọ ogbẹ̀ madopodo yí. Mì mẹhe ko “wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn” bo ko do nugbonọ-yinyin mìtọn hia gbọn aliho gbẹninọ tọn mìtọn gblamẹ lẹ sọgan to nukọnpọnhlan nado mọ ‘hẹndi opagbe lọ tọn yí.’—Heblu lẹ 10:36.
18. (a) Etẹwẹ Jehovah nọ hùnhomẹ nado mọ to yọnhonọ lẹ dè? (b) Etẹwẹ na yin dogbapọnna to hosọ he bọdego mẹ?
18 Jehovah yọ́n pinpẹn sinsẹ̀n-bibasi alindọn lẹpo tọn towe mahopọnna lehe nuhe hiẹ sọgan wà sù kavi whè sọ. Mahopọnna nuhe sọgan to jijọ do ‘gbẹtọ gbonu tọn’ go dile mẹde to yọnhopo, ‘gbẹtọ homẹ tọn’ sọgan nọ yin hinhẹn jẹ yọyọ egbesọegbesọ. (2 Kọlintinu lẹ 4:16) Ayihaawe ma tin dọ Jehovah yọ́n pinpẹn nuhe hiẹ ko wà wayi lẹ tọn, podọ e họnwun hezeheze dọ e sọ yọ́n pinpẹn nuhe hiẹ to wiwà to alọnu din na oyín etọn wutu lẹ tọn. (Heblu lẹ 6:10) To hosọ he bọdego mẹ, mí na gbadopọnna nuyiwadomẹji dẹn-to-aimẹ nugbonọ-yinyin enẹ tọn.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Apajlẹ dagbe tẹwẹ Anna zedai na Klistiani yọnhonọ lẹ to egbehe?
• Naegbọn yọnhowhe ma nọ glọnalina nuhe mẹde sọgan wadotana dandan?
• Nawẹ mẹhomẹ lẹ sọgan zindonukọn nado to mẹdezejo na Jiwheyẹwhe dohia gbọn?
• Nukun tẹwẹ Jehovah nọ yí do pọ́n sinsẹ̀nzọn yọnhonọ lẹ tọn?
[Yẹdide to weda 23]
Daniẹli yọnhonọ lọ tunwun gbọn “owe lẹ” dali ojlẹ he kanlinmọgbenu-ninọ Juda tọn na dẹnsọ
[Yẹdide to weda 25]
Mẹhomẹ susu wẹ yin apajlẹ dagbenọ na nuhe dù opli lẹ yìyì to gbesisọ mẹ, yẹwhehodidọ po zohunhun po gọna jejejininọ nado plọnnu