Hodo Apajlẹ Mẹplọntọ Daho lọ Tọn to Azọ́n Mẹhẹnzun Devi Tọn Mẹ
“Mì . . . payi le mì to sisè do go.”—LUKU 8:18.
1, 2. Naegbọn hiẹ dona payi lehe Jesu yinuwa hẹ gbẹtọ lẹ to lizọnyizọn etọn whenu do go?
JESU KLISTI to azọngban etọn hẹndi taidi Mẹplọntọ Daho po mẹhe nọ hẹn mẹdevo lẹ zun devi po to whenuena e dọna hodotọ etọn lẹ dọmọ: “Mì . . . payi le mì to sisè do go.” (Luku 8:16-18) Nunọwhinnusẹ́n enẹ gando lizọnyizọn towe go taidi Klistiani de. Eyin hiẹ payi nuplọnmẹ gbigbọmẹ tọn lẹ go, hiẹ na yinuwa sọgbe hẹ ẹ bo na tindo kọdetọn dagbe taidi lilatọ Ahọluduta tọn de. Nugbo wẹ dọ hiẹ ma sọgan sè ogbè Jesu tọn to egbehe, ṣigba hiẹ sọgan hia nuhe e dọ bo wà lẹ, dile e yin didohia do to Owe-wiwe mẹ. Etẹwẹ Biblu dohia gando aliho he mẹ Jesu yinuwa hẹ gbẹtọ lẹ te to lizọnyizọn etọn whenu go?
2 Jesu yin yẹwhehodọtọ wẹndagbe lọ tọn he pegan de bosọ nọ plọnmẹ nugbo Owe-wiwe tọn to aliho dagbe hugan mẹ. (Luku 8:1; Johanu 8:28) Azọ́n mẹhẹnzun devi tọn bẹ yẹwhehodidọ po mẹpinplọn po hẹn, etomọṣo e nọ vẹawuna Klistiani he pegan to yẹwhehodidọ mẹ delẹ nado plọnmẹ po kọdetọn dagbe po. Yẹwhehodidọ bẹ owẹ̀n lilá hẹn to whenuena mẹpinplọn gando Jehovah po lẹndai etọn lẹ po go nọ saba biọ dọ mẹhe to mẹplọn lọ ni wleawuna haṣinṣan de hẹ mẹhe e to nuplọn lọ. (Matiu 28:19, 20) Ehe sọgan yin wiwà gbọn apajlẹ Jesu Klisti, Mẹplọntọ Daho lọ he nọ hẹn mẹdevo lẹ zun devi tọn hihodo dali.—Johanu 13:13.
3. Nuyiwadomẹji tẹwẹ apajlẹ Jesu tọn hihodo sọgan tindo do vivẹnudido towe ji nado hẹn mẹdevo lẹ zun devi?
3 Eyin hiẹ hodo apajlẹ aliho mẹpinplọn Jesu tọn lẹ, enẹ na dohia dọ hiẹ to nuyiwa sọgbe hẹ tudohomẹnamẹ apọsteli Paulu tọn he dọmọ: “Mì nọ zinzọnlin to nuyọnẹn mẹ hlan yé he tin to gbonu lẹ, na mì nisọ nọ basi ofligọ ojlẹ tọn. Mì gbọ hogbe mìtọn ni tin po ojọmiọn po to whepoponu, ehe ojẹ̀ pé, na mìwlẹ nido yọ́n le mì na nọ gblọnhona gbẹtọ lẹ dopodopo do.” (Kọlọsinu lẹ 4:5, 6) Apajlẹ Jesu tọn hihodo to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn mẹ nọ biọ vivẹnudido, ṣigba e na hẹn mẹpinplọn towe yin kọdetọn dagbe tọn na e na gọalọna we nado “nọ gblọnhona gbẹtọ lẹ dopodopo” sọgbe hẹ nuhudo etọn.
Jesu Na Tuli Mẹdevo lẹ Nado Dọho
4. Naegbọn mí sọgan dọ dọ Jesu yin todoaitọ dagbe de?
4 Sọn ovu whenu wẹ Jesu tindo aṣa lọ nado nọ dotoaina gbẹtọ lẹ bo na tuli yé nado dọ pọndohlan yetọn lẹ. Di apajlẹ, to whenuena e tindo owhe 12, mẹjitọ etọn lẹ mọ ẹn to ṣẹnṣẹn mẹplọntọ lẹ tọn to tẹmpli mẹ, dile “e to ohó yetọn sè, bosọ to ohó kanbiọ yé.” (Luku 2:46) Jesu ma yì tẹmpli mẹ nado jla oyọnẹn etọn do mẹplọntọ lẹ bo de yé pò gba. E yì finẹ nado dotoai, dile etlẹ yindọ ewọ lọsu kàn kanbiọ lẹ sè. Aṣa etọn nado nọ dotoai ganji sọgan yin jẹhẹnu dopo he wutu e mọ nukundagbe Jiwheyẹwhe po gbẹtọ lẹ po tọn.—Luku 2:52.
5, 6. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ Jesu dotoaina mẹhe e plọnnu lẹ?
5 To baptẹm etọn po yinyin amisisadode taidi Mẹssia po godo, Jesu hẹn aṣa etọn nado nọ dotoaina gbẹtọ lẹ go. E ma ze ayidonugo lẹpo do nuhe plọnmẹ e te ji sọmọ bo wọnji mẹhe wá nado dotoaina nuhe dọ e te lẹ go gba. Whlasusu wẹ e nọ doalọtena hodidọ bo nọ kàn linlẹn yetọn sè bosọ nọ dotoaina gblọndo yetọn. (Matiu 16:13-15) Di apajlẹ, to okú Lazalọsi, nọvisunnu Malta tọn godo, Jesu dọna ẹn dọmọ: “Mẹhe sọ tin to ogbẹ̀, bosọ yí mi sè, ma na kú gbede.” Enẹgodo Jesu kanse e dọmọ: “Hiẹ yí ehe sè?” Podọ na jide tọn Jesu dotoai dile Malta yigbe dọmọ: “Mọwẹ, Oklunọ; yẹn ko yise dọ, hiẹ wẹ Klisti lọ, Ovi Jiwheyẹwhe tọn.” (Johanu 11:26, 27) Lehe Jesu na ko hùnhomẹ nado sè lehe Malta do yise etọn hia to aliho enẹ mẹ do sọ!
6 To whenuena susu devi lẹ tọn jo Jesu do, e tindo ojlo nado sè nuhe apọsteli etọn lẹ lẹn. Enẹwutu e kanse dọmọ: “Mìwlẹ jlo na yì ga?” Simọni Pita gblọn dọmọ: “Oklunọ, mẹnu dè míwlẹ na yì? Hiẹ wẹ tindo ohó ogbẹ̀ madopodo tọn. Míwlẹ ko sọ yise, bosọ yọnẹn dọ, hiẹ wẹ Klisti lọ, Ovi Jiwheyẹwhe ogbẹ̀nọ tọn.” (Johanu 6:66-69) Lehe hogbe enẹlẹ na ko hẹn homẹhun Jesu do sọ! Mọdopolọ, gbeyiyi yise tọn Biblu plọntọ de tọn na hẹn homẹhun hiẹ lọsu ga.
Jesu Dotoai po Sisi Po
7. Naegbọn Samalianu susu wá yí Jesu sè?
7 Whẹwhinwhẹ́n devo he wutu Jesu do nọ hẹn mẹdevo lẹ zun devi po kọdetọn dagbe po wẹ yindọ e nọ hò yetọn pọ́n bosọ nọ dotoaina yé po sisi po. Di dohia, Jesu dekunnuna yọnnu Samalianu de to gbèdopo to dotọ̀ Jakobu tọn tó to Sikali. To hodọdopọ enẹ whenu, e ma yin Jesu kẹdẹ wẹ dọho gba; e dotoaina nuhe nawe lọ tindo nado dọ. Dile Jesu to todoaina nawe lọ, e doayi ojlo he e tindo to sinsẹ̀n-bibasi mẹ go bo dọna ẹn dọ mẹhe dín Jiwheyẹwhe te lẹ wẹ mẹhe na sẹ̀n Ẹn to gbigbọ po nugbo po mẹ lẹ. Jesu do sisi hia nawe lọ bo do ojlo nujọnu tọn hia ẹ, enẹgodo nawe lọ dọho na mẹdevo lẹ gando Jesu go bọ “susu Samaliatọ he tin to otò lọ mẹ [lẹ] tọn sọ yí ì sè na ohó nawe lọ tọn wutu.”—Johanu 4:5-29, 39-42.
8. Nawẹ ojlo tintindo gbẹtọ lẹ tọn nado dọ nuhe yin pọndohlan yetọn lẹ na gọalọna we nado bẹ hodọdopọ jẹeji to lizọnyizọn lọ mẹ gbọn?
8 To paa mẹ, gbẹtọ lẹ nọ tindo ojlo nado dọ nuhe yin pọndohlan yetọn lẹ. Di apajlẹ, tòmẹnu Atẹni hohowhenu tọn lẹ voawu nado dọ pọndohlan yetọn lẹ bo dotoaina nudọnamẹ yọyọ de. Taidi kọdetọn de, hodidọ apọsteli Paulu tọn to Aleopagu ji to tòdaho enẹ mẹ tindo kọdetọn dagbe. (Owalọ lẹ 17:18-34) To egbehe, to hodọdopọ bibẹjẹeji hẹ whétọ de whenu to lizọnyizọn towe mẹ, hiẹ sọgan dọmọ, “N’dla we pọ́n na n’jlo na yọ́n linlẹn towe gando [whẹho tangan de] go.” Dotoaina nuhe mẹlọ lẹn bo basi zẹẹmẹ do e ji, kavi kàn kanbiọ sè gandego. Enẹgodo do nuhe Biblu dọ do whẹho lọ ji hia to aliho he jọmẹ mẹ.
Jesu Yọ́n Lehe Yè Nọ Biọ Ohó mẹ Do
9. Etẹwẹ Jesu wà whẹpo do “hùn Owe-wiwe” to gigọ́ mẹ na Kleopasi po awetọ etọn po?
9 Jesu ma nọ ba nuhe e na dọ pò gbede. Gbọnvona dọ ewọ nọ dotoai ganji, e nọ saba yọ́n nuhe lẹn gbẹtọ lẹ te bo nọ yọ́n nuhe e na dọ pẹpẹ. (Matiu 9:4; 12:22-30; Luku 9:46, 47) Di dohia: Ojlẹ vude to fọnsọnku Jesu tọn godo, awe to devi etọn lẹ mẹ to afọ zọ̀n sọn Jelusalẹm jei Emausi. Kandai Owe Wẹndagbe tọn lọ dọmọ: “Le yé to hodọ hẹ yenọzo, bosọ to nulẹnpọn, wẹ Jesu lọsu dọnsẹpọ, bosọ to yìyì po yé po. Ṣigba yè hẹn nukun yetọn lẹ go, dọ yé ma na do yọ́n ẹn. E sọ dọ hlan yé, dọmọ, Ohó tẹ nkọ wẹ mìwlẹ to didọ hẹ mìnọzo, le mì to zọnlinzin. Yé sọ nọte abọẹ, bo to nupọn suu? Dopo to yé mẹ, mẹhe oyín etọn yin Kleopasi, gblọn dọhlan ẹn, dọmọ, Hiẹ wáwáṣi to Jelusalẹm mẹ kẹdẹ wẹ, bo ma yọ́n nuhe jọ to finẹ to azán helẹ mẹ? E sọ dọ hlan yé, dọmọ, Onú tẹwẹ?” Mẹplọntọ Daho lọ dotoai dile yé to zẹẹmẹ basi dọ Jesu Nazalẹti tọn lọ plọn gbẹtọ lẹ, wà azọ́njiawu lẹ bosọ yin hùhù. Todin mẹdelẹ to didọ dọ e ko yin finfọn sọn oṣiọ lẹ mẹ. Jesu na dotẹnmẹ Kleopasi po awetọ etọn po nado dọ nuhe yé lẹn. Enẹgodo e basi zẹẹmẹ nuhe yé dona yọnẹn tọn na yé, bo “hùn Owe-wiwe” na yé to gigọ́ mẹ.—Luku 24:13-27, 32.
10. Nawẹ hiẹ sọgan dindona pọndohlan mẹhe a dukosọ hẹ to kunnudegbe de tọn gando whẹho sinsẹ̀n tọn go gbọn?
10 Hiẹ sọgan nọma yọ́n nudepope gando nuhe whétọ de lẹn do whẹho sinsẹ̀n tọn ji go. Nado yọ́n nuhe e lẹn, hiẹ sọgan dọ dọ homẹ nọ hùn emi nado dotoaina nuhe gbẹtọ lẹ lẹn gando dẹ̀hiho go. Enẹgodo hiẹ sọgan kanse dọmọ: “Be a lẹndọ mẹde nọ dotoaina odẹ̀ lẹ nugbonugbo ya?” Gblọndo lọ sọgan do nususu hia gando pọndohlan po sinsẹ̀n mẹlọ tọn po go. Eyin mẹlọ yiwanna sinsẹ̀n, hiẹ sọgan dindona pọndohlan etọn yinukọn dogọ gbọn kinkanse dali dọmọ, “Be a lẹndọ odẹ̀ lẹpo wẹ Jiwheyẹwhe nọ sè, kavi odẹ̀ delẹ tin he e ma nọ sè?” Kanbiọ mọnkọtọn lẹ sọgan hẹnmẹ dọho po awuvivo po. Eyin e biọ dọ hiẹ ni do nuhe Biblu dọ do whẹho lọ ji hia, hiẹ sọgan wàmọ po zinzin po bo ma jẹagọdo nuyise mẹlọ tọn. Eyin e dotoaina we ganji, homẹ etọn na hùn nado biọ dọ hiẹ ni lẹkọwa. Ṣigba etẹwẹ eyin e kàn kanbiọ he a ma sọgan na gblọndo etọn de sè? Hiẹ sọgan basi dodinnanu delẹ bo lẹkọyi nado na ‘whẹwhinwhẹ́n gando todido towe go, bo wàmọ to walọmimiọn po osi po mẹ.’—1 Pita 3:15.
Jesu Plọnnu Mẹhe Jẹ Lẹ
11. Etẹwẹ na gọalọna we nado dín mẹhe jẹ nado yin pinplọn lẹ mọ?
11 Dawe pipé lọ Jesu tindo wuntuntun he hẹn ẹn penugo nado yọ́n mẹhe dona yin pinplọn lẹ. E nọ vẹawu taun na míwlẹ nado dín mẹhe ‘tindo ahunjijlọ he jẹna ogbẹ̀ madopodo lẹ’ mọ. (Owalọ lẹ 13:48) Mọjanwẹ e vẹawuna apọsteli lẹ do, mẹhe Jesu dọhona lẹ dọmọ: “Otò depope kavi gbéta depope mẹ he mì na biọ, mì kanse eyin mẹhe to e mẹ jẹ.” (Matiu 10:11) Taidi apọsteli Jesu tọn lẹ, hiẹ dona dín mẹhe tindo ojlo nado dotoai bo plọnnu gando nugbo Biblu tọn go lẹ mọ. Hiẹ sọgan dín mẹhe jẹ lẹ mọ gbọn todidoai po sọwhiwhe po na mẹhe a dọhona lẹpo dali bo doayi pọndohlan mẹdopodopo tọn go.
12. Nawẹ hiẹ sọgan to alọgọna jlodotọ de zọnmii gbọn?
12 To whenuena hiẹ ko jo mẹhe do ojlo hia jẹ obá de mẹ to owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn mẹ de do godo, e na yọ́n dọ hiẹ ni to nulẹnpọndo nuhudo gbigbọmẹ tọn etọn lẹ ji. Eyin hiẹ kàn nuhe go a doayi lẹ dai to wẹndagbe lọ lilá na mẹde godo, ehe na gọalọna we nado to alọgọna mẹlọ zọnmii to gbigbọ-liho. To gọyìpọn bibasi whenu, hiẹ dona dotoai po sọwhiwhe po nado sọgan yọ́n nususu dogọ gando nuyise, pọndohlan, kavi ninọmẹ mẹlọ tọn lẹ go.
13. Etẹwẹ sọgan gọalọna we nado yọ́n numọtolanmẹ mẹde tọn gando Biblu go?
13 Nawẹ hiẹ sọgan na tuli gbẹtọ lẹ nado dọ nuhe yin numọtolanmẹ yetọn gando Ohó Jiwheyẹwhe tọn go gbọn? To fidelẹ, hiẹ sọgan kanse dọ, “Be hiẹ nọ mọ Biblu taidi nuhe vẹawu nado mọnukunnujẹemẹ ya?” Gblọndo kanbiọ enẹ tọn nọ saba do pọndohlan omẹ lọ tọn gando gbigbọnu lẹ go hia. Aliho devo wẹ nado hia wefọ de bo kanse dọ, “Etẹwẹ a lẹn gando ehe go?” Taidi Jesu, hiẹ sọgan wà nususu dotana to lizọnyizọn towe mẹ gbọn kanbiọ he sọgbe lẹ yiyizan dali. Etomọṣo, ehe biọ aṣejininọ.
Jesu Yí Kanbiọ lẹ Zan Dile E Jẹ Do
14. Nawẹ hiẹ sọgan do ojlo hia to pọndohlan mẹdevo lẹ tọn mẹ ṣogan bo dapana kanbiọ susu kinkanse yé gbọn?
14 Nọ do ojlo hia to pọndohlan mẹdevo lẹ tọn mẹ bo ma nọ dowinyan yé blo. Hodo apajlẹ Jesu tọn. E ma nọ kàn ohó biọ do jẹhọn mẹ gba, ṣigba nọ yí kanbiọ mẹhẹnlẹnnupọn tọn lẹ zan. Jesu sọ nọ dotoai po sọwhiwhe po bo nọ miọnhomẹna gbẹtọ ahunjijlọnọ lẹ bosọ nọ hẹn yé voawu. (Matiu 11:28) Gbẹtọ wunmẹ lẹpo wẹ nọ voawu nado dọ nuhe to ahunmẹduna yé lẹ na ẹn. (Malku 1:40; 5:35, 36; 10:13, 17, 46, 47) Hiẹ dona dapana kanbiọ susu kinkanse gbẹtọ lẹ eyin yé na voawu bo dọ nuhe yé lẹn gando Biblu po nuplọnmẹ etọn lẹ po go na we.
15, 16. Nawẹ hiẹ sọgan dọ̀n gbẹtọ lẹ biọ hodọdopọ mẹ gando whẹho sinsẹ̀n tọn lẹ go gbọn?
15 Gbọnvona kanbiọ mẹhẹnlẹnnupọn tọn lẹ yiyizan, hiẹ sọgan dọ̀n gbẹtọ lẹ biọ hodọdopọ mẹ gbọn nuhe fọnjlodotenamẹ lẹ didọ dali podọ to enẹgodo dotoaina nuhe yé na dọ. Di dohia, Jesu dọna Nikodemi dọmọ: “Adavo yè vọ́ gbẹtọ ji, ewọ ma sọgan mọ ahọludu Jiwheyẹwhe tọn.” (Johanu 3:3) Hogbe enẹlẹ fọnjlodotena Nikodemi sọmọ bọ e dotoaina Jesu bo yinuwa. (Johanu 3:4-20) Hiẹ lọsu sọgan dọ̀n gbẹtọ lẹ biọ hodọdopọ mẹ to aliho dopolọ mẹ.
16 To egbehe, e jẹna ayidego nado mọdọ sinsẹ̀n yọyọ susu yin didoai to otò delẹ mẹ taidi Aflika, Whèzẹtẹn-waji Europe tọn po Amérique latine po. To aigba-denamẹ ehelẹ nkọ ji, hiẹ sọgan bẹ hodọdopọ jẹeji dole: “E nọ dotukla mi nado mọdọ sinsẹ̀n gbayipe. Ṣigba todido ṣie wẹ yindọ to madẹnmẹ, gbẹtọ akọta lẹpo tọn na yin kinkọndopọ to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ. Be enẹ na hẹn homẹhun we ya?” Eyin a dọ nuhe na paṣa gbẹtọ lẹ gando todido towe go na yé, e yọnbasi dọ yé ni dọ pọndohlan yetọn na we. Podọ e nọ bọawu hugan nado na gblọndo kanbiọ lẹ tọn eyin gblọndo lọ sọgan yin nina to aliho voovo awe mẹ. (Matiu 17:25) To whenuena whétọ de ko gblọn nude do kanbiọ towe ji godo, na gblọndo e po wefọ dopo kavi awe po. (Isaia 11:9; Zẹfania 3:9) Eyin a dotoai po sọwhiwhe po bo doayi nuyiwa mẹlọ tọn go, hiẹ na penugo nado yọ́n nuhe ji mì na dọhodo to whedevonu he a lẹkọyi.
Jesu dotoaina Yọpọvu Lẹ
17. Etẹwẹ dohia dọ Jesu tindo ojlo to yọpọvu lẹ mẹ?
17 E ma yin mẹho lẹ kẹdẹ mẹ wẹ Jesu do ojlo hia te gba ṣigba to yọpọvu lẹ mẹ ga. E yọ́n aihun he yọpọvu lẹ yiwanna po lehe yé nọ dọho do po. To whedelẹnu, e nọ dọna yọpọvu lẹ nado wá e dè. (Luku 7:31, 32; 18:15-17) Ovi susu wẹ tin to gbẹtọgun he dotoaina Jesu lẹ mẹ. To whenuena yọpọ sunnu lẹ dawhá dọ Mẹssia, Jesu doayi e go bo dohia dọ Owe-wiwe ko dọ dọdai ehe tọn. (Matiu 14:21; 15:38; 21:15, 16) To egbehe, ovi susu wẹ to lilẹzun devi Jesu tọn. Enẹwutu, nawẹ a sọgan gọalọna yé gbọn?
18, 19. Nawẹ hiẹ sọgan gọalọna ovi towe to gbigbọ-liho gbọn?
18 Hiẹ dona dotoaina ovi towe nado sọgan gọalọna ẹn to gbigbọ-liho. Hiẹ dona mọnukunnujẹ linlẹn etọn he ma sọgbe hẹ pọndohlan Jehovah tọn lẹ mẹ. Mahopọnna nuhe ovi towe dọ, nuyọnẹnnu wẹ e na yin nado pà ẹ whẹ́. Enẹgodo hiẹ sọgan yí wefọ he sọgbe lẹ zan nado gọalọna ovi towe nado mọnukunnujẹ pọndohlan he Jehovah tindo gando whẹho lọ lẹ go mẹ.
19 Kanbiọ lẹ nọ gọalọ nado yọ́n numọtolanmẹ ovi lẹ tọn. Ṣigba taidi mẹhomẹ lẹ, ovi lẹ ma nọ jlo dọ yè ni to ohó kanse yé mapote. Kakati nado kàn kanbiọ susu he gẹdẹ sè ovi towe, naegbọn hiẹ ma na do dọ ohó kleun de gando dewe go? (Matiu 13:51, 52) Sọgbe hẹ whẹho he ji mì to hodọdo, hiẹ sọgan dọ dọ emi nọ tindo numọtolanmẹ tangan de dai bo basi zẹẹmẹ nuhewutu e yinmọ tọn na ẹn. Enẹgodo hiẹ sọgan kanse dọ, “Be hiẹ lọsu nọ tindo numọtolanmẹ dopolọ ya?” Nuhe ovi towe dọ sọgan dekọtọn do hodọdopọ alọgọnamẹ po tulinamẹ po tọn sọn Owe-wiwe mẹ.
Nọ Hodo Apajlẹ Jesu Tọn to Gbẹtọ lẹ Hinhẹnzun Devi Mẹ
20, 21. Naegbọn hiẹ dona yin todoaitọ dagbe to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn mẹ?
20 Vlavo hiẹ to hodọdo hosọ de ji hẹ ovi towe kavi mẹdevo depope, nujọnu wẹ e yin nado nọ dotoai po sọwhiwhe po. Na nugbo tọn, dohia owanyi tọn wẹ e yin. Gbọn todidoai dali, hiẹ to nuyiwa po whiwhẹ po bosọ to sisi po mẹtọnhopọn owanyinọ po dohia mẹhe to hodọ. Nado dọ hójọhó, todidoai nọ biọ dọ hiẹ ni ze ayidonugo sọwhiwhe tọn do nuhe mẹlọ to didọ ji.
21 Nọ dotoaina whétọ lẹ po sọwhiwhe po dile hiẹ to mahẹ tindo to lizọnyizọn Klistiani tọn mẹ. Eyin hiẹ na ayidonugo sọwhiwhe tọn nuhe yé dọ, e yọnbasi dọ hiẹ ni yọ́n adà nugbo Biblu tọn he na fọnjlodotena yé hugan. Enẹgodo, dovivẹnu nado gọalọna yé gbọn aliho voovo mẹpinplọn tọn Jesu tọn lẹ yiyizan dali. Dile hiẹ to mọwà, a na tindo ayajẹ po pekọ po na hiẹ to apajlẹ Mẹplọntọ Daho lọ tọn hodo wutu.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Nawẹ Jesu na tuli mẹdevo lẹ nado dọ linlẹn yetọn lẹ gbọn?
• Naegbọn Jesu dotoaina mẹhe e plọnnu lẹ?
• Nawẹ hiẹ sọgan yí kanbiọ lẹ zan to lizọnyizọn towe mẹ gbọn?
• Etẹwẹ hiẹ sọgan wà nado gọalọna ovi lẹ to gbigbọ-liho?
[Yẹdide to weda 28]
Hẹn ẹn diun dọ hiẹ nọ dotoai to whenuena a to yẹwhehodọ
[Yẹdide to weda 30]
Mí nọ hodo apajlẹ Jesu tọn eyin mí gọalọna ovi lẹ to gbigbọ-liho