‘Ahunjijlọnọ’ lẹ to Alọkẹyi Owẹ̀n Lọ
‘Mẹhe tindo ahunjijlọ he jẹna ogbẹ̀ madopodo lẹ yise.’—OWALỌ 13:48.
1, 2. Nawẹ Klistiani dowhenu tọn lẹ yinuwa sọgbe hẹ dọdai Jesu tọn he dọ dọ yè na dọyẹwheho wẹndagbe lọ tọn to aigba fininọ lẹpo mẹ gbọn?
OWE Biblu tọn he yin Owalọ lẹ bẹ kandai ojlofọndotenamẹ tọn de hẹn gando lehe Klistiani dowhenu tọn lẹ yinuwa sọgbe hẹ dọdai Jesu tọn do go—enẹ wẹ nado dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn lẹdo aigba fininọ lẹpo pé. (Mat. 24:14) Yẹwhehodọtọ zohunhunnọ enẹlẹ ze apajlẹ de dai na mẹhe na bọdo yé go lẹpo. Taidi kọdetọn kunnudide zohunhunnọ devi Jesu tọn lẹ tọn to Jelusalẹm, gbẹtọ fọtọ́n susu lẹ, gọna “omẹ susu to yẹwhenọ lẹ mẹ,” wọ̀ wá agun owhe kanweko tintan tọn mẹ.—Owalọ 2:41; 4:4; 6:7.
2 Mẹdehlan owhe kanweko tintan tọn lẹ gọalọna mẹsusu dogọ nado kẹalọyi sinsẹ̀n Klistiani tọn. Di apajlẹ, Filipi yì Samalia, fie gbẹtọgun lẹ dotoaina ohó etọn te. (Owalọ 8:5-8) Paulu zingbejizọnlin susu po gbẹdohẹmẹtọ voovo lẹ po, bo lá owẹ̀n Klistiani tọn lọ, to Kiplu, to lẹdo Asia Pẹvi tọn delẹ mẹ, to Makedonia, Grèce, po Italie po. Susu to Ju lẹ po Glẹki lẹ po mẹ yise to tòdaho he mẹ e dọyẹwheho te lẹ. (Owalọ 14:1; 16:5; 17:4) Titu sẹ̀n to Klete taidi lizọnyizọnwatọ. (Titu 1:5) Pita hẹn alọnu etọn ján to lizọnyizọn lọ mẹ to Babilọni, podọ to ojlẹ he mẹ e wlan wekanhlanmẹ etọn tintan, to nudi 62-64 W.M., azọ́n yẹwhehodidọ Klistiani lẹ tọn ko gbayipe to Pọntu, Galatia, Kapadokia, Asia, po Bitinia po. (1 Pita 1:1; 5:13) Lehe ojlẹ enẹlẹ yin ojlẹ ayidego tọn lẹ do sọ! Yẹwhehodọtọ Klistiani owhe kanweko tintan tọn enẹlẹ yin zohunhunnọ sọmọ bọ kẹntọ yetọn lẹ tlẹ dọ dọ yé ko ‘sọtadona aihọn.’—Owalọ 17:6; 28:22.
3. Kọdetọn tẹlẹ wẹ wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ to tintindo to egbehe to azọ́n yẹwhehodidọ tọn yetọn mẹ, podọ nawẹ enẹ yinuwado jiwe gbọn?
3 Mọdopolọ to azán mítọn gbè, agun Klistiani tọn ko tindo jideji ayidego tọn lẹ. Be homẹ towe ma nọ hùn eyin a hia linlin whemẹwhemẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn bo mọ kọdetọn he mí to tintindo lẹdo aihọn pé ya? Be homẹ towe ma hùn nado mọdọ wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ ko deanana plọnmẹ Biblu hugan livi ṣidopo to owhe sinsẹ̀nzọn 2007 tọn mẹ ya? Humọ, sọha mẹhe wá Oflin okú Jesu Klisti tọn to owhe he wayi mẹ lẹ tọn dohia dọ nudi gbẹtọ livi ao he ma yin Kunnudetọ Jehovah tọn wẹ tindo ojlo to wẹndagbe lọ mẹ kaka bo wá hùnwhẹ titengbe ehe tẹnmẹ. Ehe dohia dọ azọ́n susu gbẹ́ pò bọ mí na wà.
4. Mẹnu lẹ wẹ to alọkẹyi owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn?
4 Kẹdẹdile e te do to owhe kanweko tintan whenu, ‘mẹhe tindo ahunjijlọ he jẹna ogbẹ̀ madopodo lẹ’ to alọkẹyi owẹ̀n nugbo tọn lọ to egbehe. (Owalọ 13:48) Jehovah to omẹ mọnkọtọn lẹ dọ̀n wá titobasinanu etọn mẹ. (Hia Hagai 2:7.) Pọndohlan tẹwẹ mí dona tindo gando lizọnyizọn Klistiani tọn lọ go nado sọgan doalọ to azọ́n jibẹwawhé tọn ehe mẹ to gigọ́ mẹ?
Nọ Dọyẹwheho Matin Mẹnukuntahihopọn
5. Omẹ nankọ lẹ wẹ nọ mọ nukundagbe Jehovah tọn?
5 Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ mọnukunnujẹemẹ dọ “Jiwheyẹwhe ma yin mẹnukuntahopọntọ gba: ṣigba to akọta lẹpo mẹ, mẹhe dibusi i, bo wazọ́n dodo, wẹ yè kẹalọyi to e dè.” (Owalọ 10:34, 35) Eyin mẹde jlo na tindo haṣinṣan dagbe hẹ Jehovah, e dona do yise hia to avọ́sinsan ofligọ Jesu tọn mẹ. (Joh. 3:16, 36) Podọ ojlo Jehovah tọn wẹ yindọ “yè ni whlẹn omẹ popo gán, podọ na yé ni wá oyọnẹn nugbo tọn kọ̀n.”—1 Tim. 2:3, 4.
6. Etẹwẹ yẹwhehodọtọ Ahọluduta lọ tọn lẹ dona dapana, podọ etẹwutu?
6 E ma sọgbe dọ wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ ni nọ dawhẹna gbẹtọ lẹ na akọ̀ yetọn, otẹn he mẹ yé tin te, awusọhia yetọn, sinsẹ̀n he mẹ yé wá sọn, kavi nudevo lẹ wutu gba. Lẹnnupọn vude: Be homẹ towe ma hùn dọ omẹ tintan he dọhona we gando nugbo Owe-wiwe tọn lẹ go ma tindo linlẹn agọ̀ depope do gowe ya? Enẹwutu, naegbọn hiẹ na do dọ̀n yonu dogodo nado lá owẹ̀n gbẹwhlẹngán tọn lọ na mẹde he na ko jlo nado dotoaina owẹ̀n enẹ?—Hia Matiu 7:12.
7. Naegbọn mí ma dona dawhẹna mẹhe mí nọ dọyẹwheho na lẹ?
7 Jehovah ko de Jesu taidi Whẹdatọ; enẹwutu, mí ma tindo jlọjẹ lọ nado dawhẹna mẹdepope. Ehe sọgbe domọ, na míwlẹ nọ dawhẹ sọgbe hẹ ‘nuhe nukun mítọn lẹ mọ’ kavi ‘nuhe otó mítọn lẹ sè,’ to whenuena Jesu sọgan yọ́n linlẹn po nulẹnpọn he to ahun gbẹtọ tọn mẹ lẹ po.—Isa. 11:1-5; 2 Tim. 4:1.
8, 9. (a) Gbẹtọ nankọ wẹ Saulu yin whẹpo do lẹzun Klistiani? (b) Etẹwẹ numimọ apọsteli Paulu tọn dona plọn mí?
8 Diblayin ninọmẹ voovo he to owhè glọ lẹpo mẹ wẹ gbẹtọ lẹ ko wá sọn nado lẹzun devizọnwatọ Jehovah tọn. Apajlẹ ayidego tọn dopo wẹ yin Saulu Talsu tọn, he wá yin yinyọnẹn taidi apọsteli Paulu to godo mẹ. Taidi Falesi de, Saulu jẹagọdo Klistiani lẹ sinsinyẹn to ojlẹ de mẹ wayi. Na e kudeji mlẹnmlẹn dọ yé to alibu wutu, e dohomẹkẹn agun Klistiani tọn. (Gal. 1:13) Sọn pọndohlan gbẹtọvi tọn mẹ, Saulu yin dopo to omẹ godo tọn he yè sọgan donukun dọ yé na wá lẹzun Klistiani lẹ mẹ. Etomọṣo, Jesu mọ onú dagbe de to ahun Saulu tọn mẹ bo de e nado hẹn azọ́ndenamẹ vonọtaun de di. Taidi kọdetọn de, Saulu lẹzun dopo to hagbẹ zohunhunnọ hugan agun Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ mẹ.
9 Etẹwẹ numimọ apọsteli Paulu tọn plọn mí? Vlavo mẹdelẹ tin to aigba-denamẹ mítọn ji he ma nọ jlo na sè owẹ̀n he lá mí te. Dile etlẹ sọgan taidi dọ depope to yé mẹ ma na lẹzun Klistiani nugbo pọ́n gbede, mí ma dona gbọjọ to vivẹnudido mítọn lẹ mẹ nado nọ dọho hẹ yé. To whedelẹnu, mẹhe go mí ma lẹn do paali wẹ nọ wá dotoaina owẹ̀n lọ. Azọ́ndenamẹ mítọn wẹ nado to yẹwheho lọ dọ na mẹlẹpo ‘madoalọte.’—Hia Owalọ lẹ 5:42.
Dona He to Tepọn Mẹhe Nọ Dọyẹwheho ‘Madoalọte’ Lẹ
10. Naegbọn mí ma dona nọ whleawu nado dekunnuna mẹhe awusọhia yetọn sọgan dobunamẹ lẹ? Dọ numimọ delẹ sọn lẹdo towe mẹ.
10 Awusọhia gbonu tọn sọgan klọ mí. Di apajlẹ, Ignacioa jẹ Biblu plọn hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ji to whenuena e to ganpamẹ to otò Hùwaji Amelika tọn de mẹ. Mẹsusu nọ dibuna ẹn na jijọ danuwiwa tọn etọn wutu. Enẹwutu, gàntọ hatọ he nọ wà alọnuzọ́n bo nọ sà nuhe yé basi na gàntọ devo lẹ nọ saba yí Ignacio zan nado biọ ahọ́ mẹhe ma nọ yawu suahọ lẹ. Ṣigba, dile Ignacio to nukọnyi to gbigbọ-liho bo to nuhe plọn e te lẹ yí do yizan mẹ, dawe kanylantọ nukunvandomẹtọ ehe wá lẹzun gbẹtọ he jọmẹ de. Mẹde masọ nọ yí ì zan nado biọ ahọ́ ba, podọ homẹ Ignacio tọn nọ hùn dọ nugbo Biblu tọn lẹ po gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn po ko diọ gbẹtọ-yinyin etọn. E sọ nọ dopẹ́ dọ wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn he dovivẹnu nado plọnnu hẹ ẹ lẹ ma hò mẹnukuntapọn.
11. Naegbọn mí gbẹ́ nọ yì dla gbẹtọ lẹ pọ́n?
11 Dopo to whẹwhinwhẹ́n he wutu mí gbẹ́ nọ yì dla mẹhe mí ko dọhona gando wẹndagbe lọ go lẹ pọ́n lẹ mẹ wẹ yindọ, ninọmẹ po pọndohlan yetọn lẹ po sọgan diọ podọ ehe nọ jọ nugbo. Sọn dlapọn godo tọn mítọn whenu, mẹdelẹ sọgan ko jẹazọ̀n sinsinyẹn, hẹn agbasazọ́n yetọn bu, kavi hẹn mẹyiwanna de bu to okú mẹ. (Hia Yẹwhehodọtọ 9:11.) Nujijọ aihọn tọn lẹ sọgan whàn gbẹtọ lẹ nado lẹnnupọn sisosiso do sọgodo yetọn ji. Diọdo mọnkọtọn lẹ sọgan hẹn mẹde he ma nọ do ojlo hia kavi he tlẹ nọ jẹagọdo owẹ̀n lọ dai, nado kẹalọyi i. Enẹwutu, mí ma dona nọ whleawu nado lá wẹndagbe lọ na mẹdevo lẹ to fidepope he e yọnbasi te.
12. Nukun tẹwẹ mí dona nọ yí do pọ́n mẹhe mí nọ dọyẹwheho na lẹ, podọ etẹwutu?
12 Aṣa gbẹtọvi tọn wẹ e yin nado nọ hò mẹnukuntapọn bo dawhẹna mẹdevo lẹ. Ṣigba, Jehovah yọ́n dopodopo mítọn. E nọ mọ jẹhẹnu dagbe he mẹdopodopo tindo lẹ. (Hia 1 Samuẹli 16:7.) Mílọsu dona dovivẹnu nado wà nudopolọ to lizọnyizọn mítọn mẹ. Numimọ susu ko dohia dọ eyin mí tindo pọndohlan dagbe gando mẹhe mí to yẹwhehodọ na lẹpo go, mí nọ tindo kọdetọn dagbe.
13, 14. (a) Naegbọn gbehosọnalitọ dopo do dovọ́na yọnnu he e dukosọ hẹ to lizọnyizọn lọ mẹ de? (b) Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn numimọ ehe mẹ?
13 Sandra, he yin mẹmẹyọnnu gbehosọnalitọ de, to kunnude sọn whédegbè jẹ whédegbè to lopo Caraïbe lẹ tọn de ji, to whenuena e dukosọ hẹ Ruth, he nọ tindo mahẹ to hùnwhẹ Carnaval tọn mẹ taun. Whla awe wẹ Ruth yin dide taidi ahọsi hùnwhẹ Carnaval tọn to otò lọ blebu mẹ. E do ojlo vonọtaun hia to nuhe dọ Sandra te mẹ, bọ tito yin bibasi nado bẹ plọnmẹ Biblu de jẹeji. Sandra flin dọmọ: “Dile n’biọ abò Ruth tọn mẹ, fọto etọn daho he mẹ e to nusisọ́ Carnaval tọn mẹ te de po nunina he e ko mọyi lẹ po wẹ dokuavọna mi. N’wá tadona he ma sọgbe lọ kọ̀n dọ omẹ mọnkọtọn, he diyin bo nọ tindo mahẹ to hùnwhẹ Carnaval tọn mẹ sọmọ ma sọgan tindo ojlo to nugbo lọ mẹ. Enẹwutu, n’masọ yì dla ẹ pọ́n ba.”
14 To ojlẹ vude godo, Ruth wá Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ, podọ to vivọnu opli lọ tọn, e kanse Sandra dọmọ: “Naegbọn a masọ nọ wá plọnnu hẹ mi ba?” Sandra vẹvẹ bo basi tito nado vọ́ oplọn lọ bẹ. Ruth yinukọn po awuyiya po, bẹ fọto hùnwhẹ Carnaval tọn etọn lẹ sẹ̀, bo jẹ mahẹ tindo ji to nuwiwa agun tọn lẹpo mẹ, bosọ klan gbẹzan etọn do wiwe na Jehovah. Na nugbo tọn, Sandra wá mọnukunnujẹemẹ dọ lehe e yinuwa gbọn to bẹjẹeji ma sọgbe.
15, 16. (a) Kọdetọn tẹwẹ wẹnlatọ de tindo to whenuena e dekunnuna hẹnnumẹ etọn de? (b) Naegbọn mí ma dona whleawu nado dekunnuna hẹnnumẹ de mahopọnna ninọmẹ etọn?
15 Mẹsusu ko sọ tindo kọdetọn dagbe to kunnudidena hẹnnumẹ mayisenọ yetọn lẹ mẹ, etlẹ yin to whenue yé sọawuhia taidi mẹhe ma na kẹalọyi owẹ̀n lọ. Mì gbọ mí ni lẹnnupọndo apajlẹ Joyce tọn ji, he yin mẹmẹyọnnu de to États-Unis. Whlasusu wẹ yọnwẹn etọn ko yin wiwle do ganmẹ, yèdọ sọn jọja whenu etọn gbọ́n. Joyce dọmọ: “Gbẹtọ lẹ nọ dọ dọ nuvọ́nọ de poun wẹ, na e nọ zan amasin adínọ, bo nọ jajo, bosọ nọ wà nuylankan susu devo lẹ. Etomọṣo, dile etlẹ taidi dọ todido depope ma tin, n’zindonukọn nado to hodọna ẹn do nugbo Biblu tọn lẹ ji na owhe 37.” Vivẹnu he e dó po homẹfa po nado gọalọna hẹnnumẹ etọn lọ wá de sinsẹ́n tọ́n to whenuena yọnwẹn etọn jẹ Biblu plọn ji hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ bo basi diọdo ayidego tọn lẹ to gbẹzan etọn mẹ. To agọe, to owhe 50 mẹvi yinyin mẹ, yọnwẹn Joyce tọn yí baptẹm to plidopọ agbegbe tọn de ji to Californie, États-Unis. Joyce dọmọ: “Dasin ayajẹ tọn wayi do mi. Homẹ ṣie hùn taun dọ n’ma gbọjọ to vivẹnudido ṣie mẹ nado gọalọna ẹn!”
16 Hiẹ sọgan nọ whleawu nado dọhona hẹnnumẹ towe delẹ gando nugbo Biblu tọn lẹ go na ninọmẹ yetọn lẹ wutu. Ṣigba, awuwhiwhle mọnkọtọn depope ma glọnalina Joyce nado dọhona yọnwẹn etọn gba. Na nugbo tọn, mẹnu wẹ sọgan yọ́n nuhe to ahun mẹdevo tọn mẹ? E sọgan yindọ omẹ mọnkọtọn ko to nugbo lọ dín po ahundopo po. Enẹwutu, a dike dotẹnmẹ hundote nado mọ nugbo lọ ni gbọ e go blo.—Hia Howhinwhẹn lẹ 3:27.
Nuplọnmẹwe Biblu Tọn Kọdetọn Dagbenọ De
17, 18. (a) Etẹwẹ linlin lẹ lẹdo aihọn pé dohia gando obá he mẹ owe Etẹwẹ Biblu Plọn Mí Taun? họakuẹ sọ go? (b) Numimọ mẹjlọdote tọn tẹlẹ wẹ hiẹ ko tindo dile a to owe ehe yizan?
17 Linlin lẹ sọn otò voovo lẹ mẹ dohia dọ nuplọnmẹwe lọ Etẹwẹ Biblu Plọn Mí Taun? to nuyiwa do ahunjijlọnọ susu ji lẹdo aihọn pé. Penni, he yin mẹmẹyọnnu gbehosọnalitọ de to États-Unis, ko bẹ oplọn susu jẹeji po owe ehe po. Awe to mẹhe e bẹ oplọn hẹ lẹ mẹ yin sinsẹ̀nnọ akonka he ko whẹ́n mẹho delẹ. Penni tindo ayihaawe gando lehe yé na yinuwa do go dile yé na plọn nugbo Owe-wiwe tọn lẹ he tin to owe Biblu Plọn Mí lọ mẹ. Etomọṣo, e wlan dọ, “Na nudọnamẹ lọ lẹ họnwun bo yin zizedonukọnnamẹ kannu-kannu to aliho he to tlọlọ mẹ wutu, e bọawuna yé nado kẹalọyi nuhe plọn yé te lẹ taidi nugbo, matin nudindọn kavi flumẹjijẹ.”
18 Pat, wẹnlatọ de to Grande-Bretagne, jẹ Biblu plọn hẹ nawe de ji, he yin fibẹtado dintọ he wá sọn otò Asie tọn de mẹ. Nawe lọ tin to dandannu glọ nado họ̀n sọn otò etọn mẹ to whenuena gufọntọ lẹ wle asu etọn po visunnu etọn lẹ po yì bọ e masọ mọ yé gbede ba. Ogbẹ̀ etọn tin to owù mẹ, owhé etọn yin fifiọ, podọ sunnu susu nọpọ́ bo zanhẹ ẹ gánnugánnu. Ehe lẹpo zọ́n bọ e nọ tindo numọtolanmẹ lọ dọ etẹwẹ emi pò to ogbẹ̀ na, podọ e ko lẹn nado hù ede whlasusu. Ṣigba, Biblu pinplọn gọalọna ẹn nado tindo todido. Pat wlan dọmọ: “Lehe zẹẹmẹ lẹ po apajlẹ lẹ po yin zizedonukọnnamẹ to aliho he bọawu mẹ to owe Biblu Plọn Mí lọ mẹ do yinuwadeji sisosiso.” Nuplọntọ lọ yinukọn po awuyiya po, bo pegan nado lẹzun wẹnlatọ he ma ko yí baptẹm, bosọ do ojlo hia nado yí baptẹm to plidopọ he na bọdego ji. Ayajẹ nankọ die nado gọalọna gbẹtọ ahundoponọ lẹ nado mọnukunnujẹ todido he yin zizedonukọnna mí to Owe-wiwe mẹ bo yọ́n pinpẹn etọn!
“Mì Dike Nuṣikọna Mí to Dagbewiwa mẹ Blo”
19. Naegbọn azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ do yin azọ́n niyaniya tọn sọmọ?
19 Dile ai to hinhọ́n bọ ozán to kúkú, niyaniya-yinyin azọ́ndenamẹ mítọn nado dọyẹwheho bo hẹn gbẹtọ lẹ zun devi tọn fọ́n bo to sinsinyẹn deji. Gbẹtọ ahunjijlọnọ fọtọ́n susu lẹ wẹ nọ dotoaina yẹwhehodidọ mítọn to whemẹwhemẹ. Etomọṣo, “azán daho [Jehovah] tọn tin sẹpọ,” podọ ehe zẹẹmẹdo dọ mẹhe gbẹ́ pò to zinvlu mẹ to gbigbọ-liho lẹ ‘to sàmù jei hùhùtẹn.’—Zẹf. 1:14; Howh. 24:11.
20. Etẹwẹ dopodopo mítọn dona magbe nado wà?
20 Mí gbẹ́ sọgan gọalọna omẹ mọnkọtọn lẹ. Ṣigba, na mí nido penugo bo wà ehe, mí dona hodo apajlẹ Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ tọn, he ‘to mẹplọn bosọ to yẹwheho Jesu Klisti tọn dọ madoalọte.’ (Owalọ 5:42) Nado hodo apajlẹ yetọn, mì gbọ mí ni zindonukọn mahopọnna nukundiọsọmẹ, bo payi “azọ́nyinyọnẹn mẹpinplọn tọn” mítọn go, bosọ dọyẹwheho na mẹlẹpo matin mẹnukuntahihopọn! “Mì dike nuṣikọna mí to dagbewiwa mẹ blo,” na eyin mí zindonukọn, mí na mọ dona susugege he nọ wá sọn nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn tintindo mẹ.—2 Tim. 4:2; hia Galatianu lẹ 6:9.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Yinkọ delẹ ko yin didiọ.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
• Mẹnu lẹ wẹ to todoaina wẹndagbe lọ?
• Naegbọn mí ma dona nọ dawhẹna mẹhe mí to yẹwhehodọ na lẹ?
• Kọdetọn tẹlẹ wẹ owe Etẹwẹ Biblu Plọn Mí Taun? to hinhẹnwa?
[Yẹdide to weda 13]
Gbẹtọ ahunjijlọnọ fọtọ́n susu lẹ to alọkẹyi owẹ̀n lọ
[Yẹdide to weda 15]
Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn diọdo he apọsteli Paulu basi lẹ mẹ?
[Yẹdide to weda 16]
Wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ ma nọ dawhẹna gbẹtọ lẹ