N’Hẹn Alọnu Ṣie Ján to Titobasinanu Jehovah Tọn Mẹ
Dile e yin didọ gbọn Vernon Zubko dali
N’YIN pinplọn whẹ́n to glètoho de mẹ he sẹpọ Stenen, yèdọ gbétatò de to ayimatẹn Saskatchewan tọn mẹ to Canada. Mẹjitọ ṣie lẹ Fred po Adella po wazọ́n sinsinyẹn nado penukundo mẹdaho ṣie yọnnu, Aurellia po yẹn po gọna nọvi ṣie lẹ, Alvin, Allegra, po Daryl po go to gbigbọ-liho podọ to agbasa-liho. Kakajẹ egbé, mí gbẹ́ nọ dopẹ́ dọ mẹjitọ mítọn lẹ plọn mí nugbo lọ.
Papa ṣie he yin dopo to Klistiani yiamisisadode lẹ mẹ yin wẹndagbe-jlatọ adọgbotọ de. E nọ wazọ́n sinsinyẹn nado tindo dandannu gbẹ̀mẹ tọn lẹ, ṣigba e sọ nọ hẹn ẹn diun dọ mẹlẹpo yọ́n ẹn di Kunnudetọ de. E nọ to hodọ gando nugbo lọ go to whepoponu. Zohunhun po adọgbigbo etọn po yinuwado ji e taun. E nọ saba dọna mi dọ, “A na dapana nuhahun susu eyin a hẹn alọnu towe ján to titobasinanu Jehovah tọn mẹ.”
Mí nọ dekunnu whẹwhẹ to tòhomẹ-liho lẹ ji to Stenen po lẹdo etọn lẹ po mẹ. Ehe ma nọ bọawuna mi to whelẹponu. Otò pẹvi dopodopo wẹ tindo budonamẹtọ etọn lẹ, bọ yé nọ tọ́n wá nado ṣàn mí mẹ yọpọvu lẹ ko. To whenue n’yin owhe ṣinatọ̀n mẹvi, to gbèdopo n’to ote to aliklan de ji bo hẹn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn po Réveillez-vous! po bọ pipli yọpọvu lẹ tọn de wá lẹdo mi. Yé de gbakun yọyọ ṣie sọn ota na mi bo ze e do apotin he mẹ yè nọ bẹ wekanhlanmẹ do he ma dẹn do mi de ji. N’dopẹ́ dọ mẹmẹsunnu he yin mẹho na mi he nukun etọn tin to ji e de mọ nuhe to jijọ. E dọnsẹpọ mi bo kanse dọ, “Vern, etẹwẹ jọ?” Jọja lọ lẹ họnyi to afọdopolọji. Dile etlẹ yindọ nuhe jọ lọ yinuwado ji e e plọn mi dọ mẹde ma dona nọ nọ fidopo guun to whenue e to kunnude to tòhomẹ-liho ji. Nuhe jọ do go e enẹlẹ dile n’to whinwhẹ́n sọ na mi adọgbigbo he n’tindo nuhudo etọn nado dọyẹwheho sọn họndekọn jẹ họndekọn.
Yẹn po Alvin po yí baptẹm to mai 1951. Owhe 13 wẹ n’tindo to whenẹnu. N’gbẹ́ flindọ Mẹmẹsunnu Jack Nathan he na hodidọ baptẹm tọn lọ dotuhomẹna mí ma nado dike osun dopo ni juwayi bọ mí ma na dọho dogbọn Jehovah dali.a To whẹndo mítọn mẹ, sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn nọ yin pinpọnhlan to whepoponu taidi yanwle he e jẹ dọ yè ni doafọna. Enẹwutu, to whenue n’fó wehọmẹ to 1958, n’sẹtẹn yì Winnipeg, Manitoba, nado basi gbehosọnalitọ. Dile etlẹ yindọ Papa hùnhomẹ dọ n’nọ wazọ́n hẹ ẹ to azọ́nwhé whẹndo lọ tọn taidi atin-zọ́nwatọ de, ewọ po Mama po na tuli mi taun na lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn bo nọgodona mi nado yì.
Lẹdo Yọyọ po Azọ́nwatọgbẹ́ Yọyọ de Po
To 1959, wekantẹn alahọ tọn basi oylọna mẹhe penugo depope nado sẹtẹn yì Québec, fie nuhudo wẹndagbe-jlatọ tọn sù te. N’sẹtẹn yì Montreal nado basi gbehosọnalitọ. Diọdo nankọ die! Nuyọyọ de wẹ e yin to gbẹzan mẹ nado plọn Flansegbe podọ nado jẹakọ hẹ aṣa devo. Nugopọntọ lẹdo tọn mítọn dọna mi dọ, “Ma dọ dọ ‘Le wẹ mí nọ wà do to whégbè’ gbede blo.” Ayinamẹ enẹ sọgbe.—1 Kọl. 9:22, 23.
N’ma tindo azọ́nwatọgbẹ́ de he yin gbehosọnalitọ to whenue n’sẹtẹn yì Québec. Ṣigba mẹmẹyọnnu jọja de he nọ yin Shirley Turcotte he n’ko dukosọ hẹ wayi to Winnipeg, lẹzun azọ́nwatọgbẹ́ whepoponu tọn ṣie to whenue mí wlealọ to février 1961. Ewọ lọsu wá sọn whẹndo de mẹ he yiwanna Jehovah. To ojlẹ enẹ mẹ, n’ma yọnẹn to gigọ́ mẹ dọ e na wá lẹzun asisa huhlọn po tulinamẹ mayọnjlẹ tọn de po na mi to owhe lẹ gblamẹ gba.
Gbejizọnlin Gbọn Lẹdo Gaspé Tọn Mẹ
Owhe awe to alọwle mítọn godo, mí yin dide nado sẹ̀n di gbehosọnalitọ titengbe to Rimouski, Québec. To avivọ-whenu he bọdego, wekantẹn alahọ tọn biọ to mí si nado basi gbejizọnlin yẹwhehodidọ tọn gbọn Lopo Gaspé tọn ji to huto to whèzẹtẹn Canada tọn. Azọ́ndenamẹ mítọn wẹ nado do okún nugbo lọ tọn susu dile e yọnbasi do. (Yẹwh. 11:6) Mí bẹ nuhe hugan linlinnamẹwe 1000 podọ diblayi owe 400 gọna núdùdù po avọ̀ lẹ po do mọto mẹ bo bẹ gbejizọnlin yẹwhehodidọ tọn he yí osun dopo jẹeji. Mí jẹ zọnlinzin gbọn gbétatò flinflin he tin to Gaspé lẹpo mẹ ji debọdo-dego. Azọ́nwhé ladio tọn he to lẹdo lọ mẹ na avase gbẹtọ lẹ dọ Kunnudetọ lẹ ja bo dọna yé ma nado kẹalọyi owe mítọn lẹ. Ṣigba whétọ susu mọnukunnujẹ nulila lọ mẹ do agọ̀ bo lẹndọ nulila owe mítọn lẹ tọn basi wẹ e te, enẹwutu yé kẹalọyi owe lọ lẹ.
To owhe enẹlẹ mẹ, mẹdekannujẹ yẹwhehodidọ tọn yin nuyọyọ to awà Québec tọn delẹ ji, podọ whlasusu wẹ ponọ lẹ nọ doalọtena mẹ. Ehe jọ to tòdaho de mẹ fie mí to owe lẹ dogbonu diblayin to ohọ̀n lẹpo nukọn. Ponọ de biọ to mí si nado hodo e yì ponọ-pámẹ, bọ mí hodo e. N’wá mọdọ whẹ̀yidọtọ tòdaho lọ tọn wẹ degbe dọ mí ni yin alọdotena ma nado dọyẹwheho. Whenuena e yindọ ponọ-gán lọ ma tin to finẹ to gbenẹgbe, n’do wekanhlanmẹ de he gọ́ na nudọnamẹ sọn wekantẹn alahọ tọn he tin to Toronto he basi zẹẹmẹ jlọjẹ mítọn nado dọyẹwheho tọn hia whẹ̀yidọtọ lọ. To whenue whẹ̀yidọtọ lọ hia wekanhlanmẹ lọ e dọ madoadúdẹji dọmọ: “Pọ́n, n’ma jlo whẹgbè. Yẹwhenọ lẹdo lọ tọn wẹ dọ dọ ma doalọtena mì.” Na mí jlo na dohia mẹhe to aigba-denamẹ lọ ji lẹ dọ azọ́n he wà mí te sọgbe hẹ osẹ́n wutu, mí lẹkọyi lẹdo he mẹ ponọ lọ doalọtena mí te to afọdopolọji bo gọ̀ lizọnyizọn mítọn bẹ.
To whenue mí lẹkọyi to wunkẹngbe nado mọ ponọ-gán lọ, homẹ etọn ma hùn nado sè dọ yè doalọtena mí. Homẹgble daho wẹ e yí do dọhona whẹ̀yidọtọ lọ to alokan ji! Ponọ-gán lọ dọna mí dọ eyin mí tindo nuhahun depope, mí ni ylọ emi na emi ni penukundo ninọmẹ lọ go. Dile etlẹ yindọ jonọ wẹ mí yin bo ma sè Flansegbe susu, mí mọdọ gbẹtọ lọ lẹ jọmẹ bo nọ yí jonọ. Ṣigba mí to nuhà dọ, ‘Be yé na wá yọ́n nugbo lọ ya?’ Mí mọ gblọndo lọ to owhe susu lẹ godo to whenue mí lẹkọyi nado gbá Plitẹnhọ Ahọluduta tọn lẹ to lẹdo Gaspé tọn mẹ. Mí wá mọdọ susu mẹhe mí dekunnuna lẹ tọn ko lẹzun mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po todin. Na nugbo tọn, Jehovah wẹ mẹhe to hinhẹn ẹn whẹ́n.—1 Kọl. 3:6, 7.
Mí Mọ Ogú de Yí
Viyọnnu mítọn Lisa yin jiji to 1970. Ogú he wá sọn Jehovah dè ehe hẹn ayajẹ susu wá gbẹzan mítọn mẹ. Shirley po Lisa po nọ wazọ́n hẹ mi dile n’to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn lẹ gbá. To whenue Lisa dotana wehọmẹ etọn godo, e dọna mí dọmọ: “Papa po Mama po, to whenue e yindọ n’nọ hodo mì to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ na ojlẹ de, n’na tẹnpọn nado zindonukọn to e mẹ gbọn gbehosọnalitọ yinyin dali.” Na nuhe hugan owhe 20 to nukọn mẹ, Lisa gbẹ́ to sinsẹ̀n taidi gbehosọnalitọ de, ṣigba po asu etọn Sylvain po todin. To pọmẹ yé ko tindo lẹblanulọkẹyi nado wazọ́n to họgbigbá tògodo tọn voovo lẹ mẹ. Yanwle mítọn taidi whẹndo de wẹ nado hẹn gbẹzan mítọn do jlẹkaji podọ nado ze míde jo na sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn. N’ma wọn ohó he Lisa dọ to whenue e bẹ gbehosọnalitọ jẹeji gbede. Na nugbo tọn, Lisa whàn mi nado gọ̀ lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn bẹ to 2001, podọ sọn ojlẹ enẹ mẹ n’zindonukọn to gbehosọnalitọ bibasi mẹ. Gbehosọnalitọ bibasi gbẹ́ nọ plọn mi nado dejido Jehovah go to nuhe n’to wiwà lẹpo mẹ podọ nado zan gbẹzan jlẹkaji tọn he gọ́ na pekọ po ayajẹ po.
Azọ́n Plitẹnhọ Gbigbá Tọn
Jehovah ko plọn mi dọ eyin mí ze míde jo bo kẹalọyi azọ́ndenamẹ depope he yin nina mí, dona susu wẹ mí na mọyi. Lẹblanulọkẹyi họakuẹ de wẹ e yin nado wà sinsẹ̀nzọn to Wedegbẹ́ Họgbigbá Tòpọnla tọn gọna azọ́nwiwa to plitẹnhọ Ahọluduta tọn tẹnmẹ hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu ṣie lẹ po to lẹdo Québec tọn mẹ podọ to fidevo lẹ.
Dile etlẹ yindọ mẹdezejotọ lẹ ma nọ na hodidọ vonọtaun to oplò ji, yé nọ wazọ́n taun to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn gbigbá tẹnmẹ. Mẹyiwanna ehelẹ nọ yí ahun lẹpo do wazọ́n bọ nunina he yé tindo nọ họnwun. Kọdetọn lọ nọ saba yin ohọ̀ whanpẹnọ de he na yin yiyizan to sinsẹ̀n-bibasi Jehovah tọn mẹ.
Gbẹtọ lẹ ko kanse mi pọ́n dọ, “Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ yin dandannu na jlodotọ de he na wazọ́n to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn gbigbá tẹnmẹ?” Sọn numimọ ṣie mẹ, mẹlọ dona yiwanna Jehovah po Visunnu etọn po gọna mẹmẹsunnu lẹ jẹnukọn. (1 Kọl. 16:14) Awetọ, e dona yin nugbonọ. Eyin nulẹ ma yì dile mí jlo do—podọ ehe na jọ—mẹhe yin nugbonọ de na zindonukọn nado hodo anademẹ titobasinanu lọ tọn. Nugbonọ-yinyin na whàn ẹn nado ze ede jo na azọ́n họgbigbá tọn he na bọdego lẹ.
N’Dopẹna Jehovah
Dile etlẹ yindọ otọ́ ṣie kú to 1985, ayinamẹ he e na mi nado hẹn alọnu ján to titobasinanu Jehovah tọn mẹ gbọṣi ayiha ṣie mẹ. Taidi mẹdevo lẹ he ko mọ azọ́ndenamẹ yetọn yí to adà olọn mẹ tọn titobasinanu Jehovah tọn mẹ, ayihaawe matin dọ alọnu etọn ján. (Osọ. 14:13) Mama ko tindo owhe 97 todin. Na e to azọ̀n asaku-awàku tọn jẹ wutu, e ma sọgan dọho dile e nọ wà do dai; etomọṣo, e yọ́n Biblu etọn. E nọ de wefọ lẹ to wekanhlanmẹ etọn lẹ mẹ bo nọ na mí tuli nado to Jehovah sẹ̀n po nugbonọ-yinyin po zọnmii. Lehe mí ovi lẹpo nọ dopẹ́ dọ mí tindo mẹjitọ owanyinọ mọnkọtọn lẹ do sọ!
N’sọ dopẹna Jehovah na e na mi Shirley asi nugbonọ podọ azọ́nwatọgbẹ́ ṣie. E hẹn ayinamẹ dagbe he onọ̀ etọn na ẹn do ayiha mẹ dọ, “Alọnu Vern tọn na ján taun to nugbo lọ mẹ, enẹwutu hiẹ dona plọn nado nọ má ẹn hẹ mẹdevo lẹ”. To whenue mí wlealọ to owhe 49 die, mí magbe dọ mí na poyọnho dopọ, sẹ̀n Jehovah, podọ eyin mí mẹ awe lẹ lùn vivọnu aihọn ehe tọn tọ́n, mí na lẹzun jọja dopọ bo na to sinsẹ̀n ẹn zọnmii kakadoi. Mọwẹ, mí ko tindo “onú susu nado wà to azọ́n Oklunọ tọn mẹ.” (1 Kọl. 15:58) Jehovah ko penukundo mí go nugbonugbo bo ko hẹn ẹn diun dọ onú dagbe depope ma gbọ mí go.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn [Flansegbe] 1er septembre 1990, weda 10-14, nado mọ otàn gbẹzan tọn Jack Halliday Nathan tọn.
[Yẹdide to weda 31]
“Yanwle mítọn taidi whẹndo de wẹ nado hẹn gbẹzan mítọn do jlẹkaji podọ nado ze míde jo na sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn”