Basi Hihọ́na Gbigbọ Dagbe Agun lọ Tọn
“Nukundagbe majẹhẹ Oklunọ Jesu Klisti tọn ni tin hẹ gbigbọ he mì dohia.”—FLP. 4:23.
DỌ LEHE MÍ SỌGAN YIDOGỌNA GBIGBỌ DAGBE AGUN LỌ TỌN DO . . .
to whenue mí pli hẹ mẹmẹsunnu mítọn lẹ.
gbọn zohunhun didohia to lizọnyizọn lọ mẹ dali.
gbọn ylando sinsinyẹn lẹ didọna mẹho lẹ dali.
1. Naegbọn agun he tin to Filippi po Tiatila po lẹ do mọ pipà yí?
KLISTIANI owhe kanweko tintan tọn he tin to Filippi lẹ yin wamọnọ. Etomọṣo, yé nọ tlúalọ bo nọ do owanyi nujọnu tọn hia yisenọ hatọ yetọn lẹ. (Flp. 1:3-5, 9; 4:15, 16) Enẹwutu, to tadonahó wekanhlanmẹ gbọdo apọsteli Paulu tọn hlan yé mẹ, e sọgan dọmọ: “Nukundagbe majẹhẹ Oklunọ Jesu Klisti tọn ni tin hẹ gbigbọ he mì dohia.” (Flp. 4:23) Na Klistiani he tin to Tiatila lẹ do gbigbọ mọnkọtọn hia wutu, Jesu Klisti he yin gigopana lọ dọna yé dọmọ: “Yẹn yọ́n walọ towe lẹ, owanyi, yise, lizọnyizọn po akọndonanu towe po, yẹn sọ yọnẹn dọ walọ towe agọe tọn lẹ yọ́n hú hoho tọn lẹ.”—Osọ. 2:19.
2. Adà tẹwẹ mí nọ yiwà to awuwiwlena gbigbọ he agun mítọn nọ dohia mẹ?
2 Mọdopolọ to egbehe, agun Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn dopodopo nọ do gbigbọ de kavi jẹhẹnu tangan de hia. Agun delẹ yin yinyọnẹn titengbe na homẹdagbe po owanyi he yé nọ dohia po, devo lẹ na zohunhun he yé nọ yí do nọgodona azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn po nukun nujọnu tọn he yé do nọ pọ́n lizọnyizọn whenu-gigọ́ tọn lọ po. Eyin dopodopo mítọn wleawuna gbigbọ dagbe, mí na yidogọna pọninọ agun lọ tọn po nukọnyiyi etọn po to gbigbọ-liho. (1 Kọl. 1:10) To alọ devo mẹ, eyin mí tindo gbigbọ he ma sọgbe, ehe sọgan yinuwado mẹdevo lẹ ji bọ yé na sà amlọngọ to gbigbọ-liho, dovọ́na sinsẹ̀n-bibasi yetọn kavi tlẹ joawuna ylanwiwa to agun lọ mẹ. (1 Kọl. 5:1; Osọ. 3:15, 16) Gbigbọ tẹwẹ agun towe nọ dohia? Nawẹ hiẹ lọsu sọgan yidogọna gbigbọ dagbe agun lọ tọn gbọn?
NỌ YIDOGỌNA GBIGBỌ DAGBE AGUN LỌ TỌN
3, 4. Nawẹ mí sọgan “dopẹna [Jehovah] to agun daho mẹ” gbọn?
3 Psalm-kantọ lọ jihàn dọmọ: “Yẹn na dopẹna we to agun daho mẹ: yẹn nasọ pà we to gbẹtọ susu mẹ.” (Ps. 35:18) Psalm-kantọ lọ ma whleawu nado pà Jehovah to whenue e topọ hẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn devo lẹ. Opli agun tọn sẹmẹsẹmẹ tọn mítọn lẹ, taidi Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ tọn, nọ hùn dotẹnmẹ dagbe lẹ dote na mí nado do zohunhun po yise mítọn po hia gbọn gblọndo mítọn lẹ dali. Dopodopo mítọn sọgan kanse ede dọmọ: ‘Be n’to lẹblanulọkẹyi lọ nado nọ tindo mahẹ to opli lẹ mẹ yizan to gigọ́ mẹ ya? Be n’nọ wleawu ganji bo nọ na gblọndo mẹjlọdote tọn lẹ ya? Taidi tatọ́ whẹndo tọn de, be n’nọ gọalọna ovi ṣie lẹ nado wleawuna gblọndo lẹ jẹnukọn bo plọn yé nado nọ na gblọndo to hogbe yetọn titi lẹ mẹ ya?’
4 Psalm-kantọ Davidi dohia dọ kanṣiṣa tin to ahun tenọgli tọn po hànjiji po ṣẹnṣẹn. E dọmọ: “Ahun ṣie yin tenọglinọ, Jiwheyẹwhe E, ahun ṣie yin tenọglinọ. Yẹn na jihàn, yèdọ ohàn pipà tọn hlan we.” (Psalm 57:7, NW) Ohàn he mí nọ ji to opli Klistiani tọn ji lẹ nọ hùn dotẹnmẹ dote na mí nado “jihàn, yèdọ ohàn pipà tọn” hlan Jehovah po ahun tenọgli tọn de po. Eyin mí ma jẹakọ hẹ delẹ to ohàn lọ lẹ mẹ, naegbọn mí ma na basi zepọn yetọn to sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn whenu? Mì gbọ mí ni magbe nado nọ to ‘hànji hlan Jehovah sọle mí na tin togbẹ̀ dẹnsọ bo nọ to pipà hànji hlan ẹn whenuena mí tin togbẹ̀.’—Ps. 104:33.
5, 6. Nawẹ mí sọgan do johẹmẹ po alọtútlú po hia mẹdevo lẹ gbọn, podọ gbigbọ tẹwẹ enẹ nọ yidogọna to agun lọ mẹ?
5 Aliho devo he mẹ mí sọgan yidogọna gbigbọ owanyi tọn to agun lọ mẹ te wẹ nado nọ hẹjó mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po. To weta he Paulu do dotana wekanhlanmẹ etọn hlan Heblu lẹ mẹ, e yí tudohomẹnamẹ ehe dogọ dọmọ: “Mì zindonukọn to owanyi mẹmẹsunnu tọn mìtọn mẹ. Mì wọnji johẹmẹ go blo.” (Heb. 13:1, 2) Awuwiwlena núdùdù na nugopọntọ tomẹyitọ lẹ po asi yetọn lẹ po kavi na devizọnwatọ whenu-gigọ́ tọn he to agun lọ mẹ lẹ yin aliho dagbe de nado do johẹmẹ hia. Mí ma na wọn asuṣiọsi lẹ, whẹndo godoponọ lẹ, kavi mẹdevo he sọgan wá dùnú hẹ mí kavi kọnawudopọ hẹ mí to sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn mítọn whenu sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ lẹ.
6 Paulu biọ to Timoti si nado na tuli mẹdevo lẹ “nado nọ wà dagbe, nado nọ sudeji to azọ́n dagbe lẹ mẹ, nado yin alọtlútọ, bo wleawu nado mánamẹ, bosọ nọ bẹ adọkunnu whlá na yede, yèdọ dodonu dagbe de he ji yé na do dó to sọgodo, na yé nido sọgan tẹdo ogbẹ̀ nujọnu tọn lọ go gligli.” (1 Tim. 6:17-19) Paulu to tudohomẹna yisenọ hatọ etọn lẹ nado wleawuna gbigbọ alọtútlú tọn. Etlẹ yin to ojlẹ nuhahun akuẹzinzan tọn lẹ mẹ, mí sọgan do gbigbọ alọtútlú tọn hia. Aliho dagbe de nado wàmọ wẹ nado nọ ze mẹhe tin to nuhudo mẹ lẹ yì kunnudegbe kavi opli lẹ bosọ nọ ze yé lẹkọ. Ṣigba, etẹwẹ mẹhe nọ mọaleyi sọn nuyiwa dagbewanyi tọn enẹlẹ mẹ lẹ sọgan wà? Yé na yidogọna gbigbọ dagbe agun lọ tọn eyin yé nọ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia, vlavo gbọn akuẹ he go yé pé nina nado gọalọ dali, na amì-kuẹ to agayi wutu. Humọ, be mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po ma na mọdọ mí yiwanna yé bo tindo nuhudo yetọn eyin mí nọ basi tito nado yí whenu susu zan dopọ hẹ yé ya? Eyin mí nọ sù to azọ́n dagbe lẹ mẹ “hlan mẹhe gando mí go to yise mẹ lẹ” bo nọ wleawufo nado yí whenu po nutindo mítọn lẹ po zan do ota yetọn mẹ, owanyi he mí tindo na yé na siso deji podọ enẹ nasọ yidogọna zohunhun po gbigbọ dagbe agun lọ tọn po.—Gal. 6:10.
7. Nawẹ aṣli mẹdevo lẹ tọn hinhẹn nọ gọalọ nado basi hihọ́na gbigbọ dagbe agun lọ tọn gbọn?
7 Nudevo he sọ nọ hẹn kanṣiṣa owanyi tọn lodo to yisenọ hatọ lẹ ṣẹnṣẹn wẹ họntọnjiji po aṣli hinhẹn po. (Hia Howhinwhẹn lẹ 18:24.) Họntọn nugbo lẹ nọ hẹn aṣlihó ode awetọ tọn. To whenue mẹmẹsunnu de dọ linlẹn po numọtolanmẹ sisosiso etọn lẹ po na mí bo deji dọ mí ma na yì dọ ẹ na mẹdevo lẹ, owanyi he ko tin to ṣẹnṣẹn mítọn nọ sinyẹn dogọ. Mì gbọ mí ni yin họntọn dejidego he nọ hẹn aṣli lẹ; gbọnmọ dali, mí na yidogọna gbigbọ owanyi tọn he tin to agun lọ mẹ, podọ na nugbo tọn, agun lọ na taidi whẹndo de.—Howh. 20:19.
YIN ZOHUNHUNNỌ TO LIZỌNYIZỌN LỌ MẸ
8. Ayinamẹ tẹwẹ Laodikeanu lẹ mọyi, podọ etẹwutu?
8 To whenue Jesu to hodọna agun he tin to Laodikea, e dọmọ: “Yẹn yọ́n walọ towe lẹ, dọ hiẹ ma miọn kavi hùnmiyọ́n. Yẹn jlo dọ hiẹ ni miọn kavi hùnmiyọ́n. Enẹwutu, na hiẹ gblọ bo ma hùnmiyọ́n kavi miọn wutu, yẹn na slú we sọn onù ṣie mẹ.” (Osọ. 3:15, 16) Laodikeanu lẹ ma tindo zohunhun na lizọnyizọn Klistiani tọn lọ. Podọ e yọnbasi dọ walọ mọnkọtọn yinuwado haṣinṣan yetọn ji. Enẹwutu, Jesu gbọn owanyi dali na yé ayinamẹ dọmọ: “Mẹhe yẹn yiwanna lẹpo wẹ yẹn nọ wọhẹ bo nọ domẹplọnlọ yé go. Enẹwutu, yin zohunhunnọ bo lẹnvọjọ.”—Osọ. 3:19.
9. Nawẹ pọndohlan mítọn gando lizọnyizọn lọ go nọ yinuwado gbigbọ agun lọ tọn ji gbọn?
9 Nado yidogọna gbigbọ dagbe agun lọ tọn, mí dona na ayidonugo zohunhun mítọn to lizọnyizọn lọ mẹ. Agun lọ yin tito-basina po lẹndai lọ po nado dín omẹ taidi lẹngbọ lẹ mọ to aigba-denamẹ lọ ji bo plọn yé nugbo lọ. Enẹwutu, mí dona nọ yí zohunhun do tindo mahẹ to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn lọ mẹ dile Jesu wà do. (Mat. 28:19, 20; Luku 4:43) Lehe zohunhun mítọn na lizọnyizọn lọ sinyẹn do, mọ wẹ pọninọ mítọn taidi “azọ́nwatọ hatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ” na lodo do niyẹn. (1 Kọl. 3:9) Eyin mí mọ yisenọ hatọ devo lẹ to avùnlọyina yise yetọn bo to pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn dohia na gbigbọnu lẹ to sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn mẹ, mí nọ yin whinwhàn nado yiwanna yé bosọ na yé sisi dogọ. Mọdopolọ, azọ́nwiwa dopọ to lizọnyizọn lọ mẹ nọ yidogọna pọninọ agun lọ tọn.—Hia Filippinu lẹ 1:27.
10. Nuyiwadomẹji tẹwẹ vivẹnudido mítọn nado hẹn lizọnyizọn mítọn pọnte nọ tindo do mẹdevo lẹ ji to agun lọ mẹ?
10 Vivẹnudido mítọn nado hẹn lizọnyizọn mítọn pọnte sọ nọ yinuwado mẹdevo lẹ ji to aliho dagbe mẹ. Eyin mí nọ do mẹtọnhopọn sisosiso hia mẹhe mí nọ mọ to lizọnyizọn lọ mẹ lẹ bo nọ dovivẹnu dogọ nado jẹ ahun yetọn mẹ, zohunhun mítọn na lizọnyizọn lọ na sinyẹn deji. (Mat. 9:36, 37) Zohunhun mítọn sọgan whàn gbẹdohẹmẹtọ mítọn lẹ. Jesu do devi etọn lẹ hlan awe awe nado yì dekunnu kakati nido yin omẹ dopodopo. (Luku 10:1) E ma yin azọ́nplọnmẹ po tuli po kẹdẹ wẹ devi lẹ mọyi sọn tito ehe mẹ gba, ṣigba zohunhun yetọn na lizọnyizọn lọ sọ sinyẹn deji. Be homẹ mítọn ma nọ hùn nado wazọ́n dopọ hẹ wẹnlatọ zohunhunnọ Ahọluduta lọ tọn lẹ ya? Zohunhun yetọn nọ na mí tuli bosọ nọ whàn mí to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ.—Lom. 1:12.
HỌ́ DEWE SỌTA NUHLUNDỌ PO YLANWIWA PO
11. Gbigbọ tẹwẹ Islaelivi delẹ wleawuna to azán Mose tọn gbè, podọ etẹwẹ yin kọdetọn lọ?
11 To osẹ delẹ he Islaelivi lẹ lẹzun akọta yọyọ de godo, yé wleawuna gbigbọ pekọ matindo po nuhlundọ po tọn. Ehe hẹn yé nado ṣiatẹ sọta Jehovah po afọzedaitọ etọn lẹ po. (Eks. 16:1, 2) To Islaelivi he tọ́n sọn Egipti lẹ mẹ, omẹ vude poun wẹ nọgbẹ̀ bo mọ Aigba Pagbe tọn lọ. Mose lọsu ma tlẹ yin dotẹnmẹ na nado yì aigba lọ ji na aliho he mẹ e yinuwa te gando gbigbọ ylankan he agun Islaeli tọn dohia go wutu. (Deut. 32:48-52) Etẹwẹ mí sọgan wà to egbehe nado dapana gbigbọ he ma sọgbe didohia?
12. Nawẹ mí sọgan họ́ míde sọta gbigbọ nuhlundọ tọn gbọn?
12 Mí dona họ́ míde sọta gbigbọ nuhlundọ tọn. Dile etlẹ yindọ awuwiwlena whiwhẹ po sisi na aṣẹpipa po na gọalọna mí, mí sọ dona nọ aṣeji gando mẹhe mí nọ dogbẹ́ hẹ lẹ go. Ayidedai he ma sọgbe lẹ dide kavi whenu susu yiyizan hẹ azọ́nwatọgbẹ́ kavi wehọmẹvigbẹ́ he ma tindo sisi depope na nujinọtedo dodo tọn lẹ nọ hẹn kọdetọn ylankan wá. Nuyọnẹnnu wẹ e na yin dọ gbẹdido mítọn hẹ mẹhe nọ tindo pọndohlan agọ̀ kavi nọ ze gbigbọ mẹdekannujẹ tọn daga lẹ ni tindo dogbó.—Howh. 13:20.
13. Kọdetọn vẹadi devo tẹlẹ wẹ nuyiwadomẹji ylankan nuhlundọ tọn sọgan hẹnwa agun de mẹ to gbigbọ-liho?
13 Nuyiwadomẹji ylankan nuhlundọ tọn sọgan hẹn kọdetọn vẹadi devo lẹ wá to gbigbọ-liho. Di apajlẹ, nuhlundọ sọgan hẹn jijọho po pọninọ agun de tọn po gble. Humọ, homọdọdo yisenọ hatọ lẹ go ma na hẹn awugble yé poun gba, ṣigba e sọgan sọ dekọtọn do ylando mẹhẹngble po mẹvivlẹ po tọn mẹ. (Lev. 19:16; 1 Kọl. 5:11) Nuhlundọtọ delẹ to agun owhe kanweko tintan tọn mẹ “nọ gbẹkọ oklunọ-yinyin go bosọ nọ to nùzan do omẹ gigonọ lẹ go.” (Juda 8, 16) E họnwun dọ, Jiwheyẹwhe ma kẹalọyi nuhlundọ mọnkọtọn sọta sunnu azọngbannọ lẹ to agun lọ mẹ.
14, 15. (a) Etẹwẹ sọgan jọ do agun lọ blebu go eyin mí nọ miọnnukundo ylando sinsinyẹn lẹ? (b) Etẹwẹ mí dona wà eyin mí yọnẹn dọ mẹde doalọ to ylando mẹ to nuglọ?
14 Etẹwẹ mí dona wà eyin mí yọnẹn dọ mẹde doalọ to ylando mẹ to nuglọ, vlavo nọ ṣì ahàn sinsinyẹn zan, nọ pọ́n yẹdide fẹnnuwiwa tọn kavi nọ zan gbẹzan fẹnnuwiwa tọn? (Efe. 5:11, 12) Eyin mí nọ miọnnukundo ylando sinsinyẹn lẹ, Jehovah sọgan de gbigbọ wiwe etọn sọn agun lọ ji bọ jijọho agun lọ blebu tọn na tin to owù mẹ. (Gal. 5:19-23) Kẹdẹdile Klistiani dowhenu tọn he tin to Kọlinti lẹ dona de nuylankan sẹ̀ sọn agun lọ mẹ do, mọ wẹ mí ma dona na dotẹnmẹ nuyiwadomẹji ylankan depope to agun lọ mẹ to egbehe do niyẹn. Gbọnmọ dali, mí na basi hihọ́na gbigbọ dagbe agun lọ tọn. Etẹwẹ hiẹ sọgan wà nado yidogọna jijọho agun lọ tọn?
15 Dile e ko yin nùdego do wayi, nujọnu wẹ e yin nado nọ hẹn aṣlihó to whẹho delẹ mẹ, titengbe to whenue mẹdevo lẹ dọ linlẹn po numọtolanmẹ yetọn lẹ po na mí. Lehe e na ylan bosọ gbleawunamẹ do sọ nado fúnfún aṣlihó mẹdevo tọn! Etomọṣo, eyin mẹde wà ylando sinsinyẹn, mẹhe tindo azọngban sọgbe hẹ Owe-wiwe nado penukundo whẹho lọ go lẹ—yèdọ mẹho agun tọn lẹ—dona sè. (Hia Levitiku 5:1.) Enẹwutu, eyin mí yọnẹn dọ mẹmẹsunnu kavi mẹmẹyọnnu de wà ylando mọnkọtọn, mí dona na ẹn tuli nado yì mọ mẹho agun tọn lẹ bo biọ alọgọ yetọn. (Jak. 5:13-15) Ṣigba, eyin e ma wàmọ kaka na ojlẹ de, mí dona yì dọ ẹ na mẹho lẹ.
16. Nawẹ ylando sinsinyẹn lẹ didọna mẹho lẹ nọ gọalọ nado basi hihọ́na gbigbọ agun lọ tọn gbọn?
16 Bẹtẹn gbigbọmẹ tọn de wẹ agun Klistiani tọn yin, podọ mí dona gọalọ nado basi hihọ́na ẹn gbọn ylando sinsinyẹn lẹ didọna mẹho lẹ dali. Eyin mẹho lẹ gọalọna ylanwatọ lọ nado gọ̀ biọ ede mẹ bọ ewọ gbọn lẹnvọjọ dali kẹalọyi wọhẹ po mẹplọnlọ po, ewọ masọ yin owù na agun lọ ba. Ṣigba, etẹwẹ lo eyin ylanwatọ lọ gbẹ́ ayinamẹ owanyi tọn mẹho lẹ tọn bo ma lẹnvọjọ? Ylanwatọ lọ didesẹ sọn agun mẹ nọ zọ́n bọ nuyiwadomẹji mẹhẹnflu tọn lọ nọ “yin kúnsúdona” bọ gbigbọ agun lọ tọn nọ yin hihọ́-basina. (Hia 1 Kọlintinu lẹ 5:5.) Mọwẹ, nado basi hihọ́na gbigbọ agun lọ tọn, dopodopo mítọn dona ze afọdide he sọgbe, kọngbedopọ hẹ pipli mẹho lẹ tọn bosọ dapana nudepope he na ze dagbemẹninọ yisenọ hatọ lẹ tọn do owù mẹ.
YIDOGỌNA “DOPO-YINYIN GBIGBỌ TỌN”
17, 18. Etẹwẹ na gọalọna mí nado “payi dopo-yinyin gbigbọ tọn go”?
17 Hodotọ Jesu tọn dowhenu tọn lẹ gọalọ nado wleawuna gbigbọ pọninọ tọn to agun lọ mẹ gbọn ‘yedelẹ zizejo na nuplọnmẹ apọsteli lẹ tọn’ dali. (Owalọ 2:42) Yé nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n ayinamẹ gọna anademẹ Owe-wiwe tọn he yé mọyi sọn sunnu mẹho lẹ dè. Na mẹho egbezangbe tọn lẹ nọ kọngbedopọ hẹ pipli afanumẹ nugbonọ podọ nuyọnẹntọ lọ tọn wutu, hagbẹ agun lọ tọn lẹpo nọ mọ tuli po alọgọ po yí nado gbọṣi pọninọ mẹ. (1 Kọl. 1:10) Eyin mí setonuna nudọnamẹ sinai do Biblu ji he titobasinanu Jehovah tọn nọ na mí lẹ bosọ hodo anademẹ mẹho lẹ tọn, mí na dohia dọ mí “nọ yí vivẹnudido vẹkuvẹku do payi dopo-yinyin gbigbọ tọn go to gẹdẹ pọninọ jijọho tọn mẹ.”—Efe. 4:3.
18 Enẹwutu, mì gbọ mí ni wà nuhe go mí pé lẹpo nado basi hihọ́na gbigbọ dagbe agun lọ tọn. Eyin mí wàmọ, mí sọgan deji dọ ‘nukundagbe majẹhẹ Oklunọ Jesu Klisti tọn na tin hẹ gbigbọ he mí dohia.’—Flp. 4:23.
[Yẹdide to weda 19]
Be hiẹ nọ yidogọna gbigbọ dagbe agun lọ tọn gbọn awuwiwlena gblọndo mẹjlọdote tọn lẹ dali ya?
[Yẹdide to weda 20]
Nọ yidogọna gbigbọ dagbe agun lọ tọn gbọn ohàn mítọn lẹ pinplọn dali