HOSỌ OPLỌN TỌN 21
OHÀN 107 Apajlẹ Owanyi Jiwheyẹwhe Tọn
Lehe A Gán Mọ Alọwlemẹ Sọgodo Tọn de Do
“Mẹnu wẹ sọgan mọ asi nugopetọ de? E họakuẹ taun hú aṣápán lẹ.”—HOWH. 31:10.
NUHE E BẸHẸN
Hosọ ehe gbadopọnna nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn susu he dọhodo lehe mẹde gán doayi alọwlemẹ he jẹ de go do, gọna lehe mẹdevo lẹ to agun mẹ gán nọgodona tlẹnnọ he jlo na wlealọ lẹ do ji.
1, 2. (a) Whẹho tẹlẹ ji wẹ Klistiani tlẹnnọ lẹ dona lẹnnupọndo whẹpo do bẹ họntọnmẹninọ jẹeji? (b) Etẹwẹ “họntọnmẹninọ” zẹẹmẹdo? (Pọ́n “Zẹẹmẹ Hogbe de Tọn.”)
BE E nọ jlo we nado wlealọ wẹ ya? Dile etlẹ yindọ alọwle ma yin dandan na ayajẹ, Klistiani tlẹnnọ susu vlavo yé yin jọja kavi mẹho, wẹ to nukọnpọnhlan nado do alọwlemẹ de. Na nugbo tọn, whẹpo a nido bẹ họntọnmẹninọ he gán dekọtọn do alọwle mẹ de jẹeji, a dona ko wleawufo to akuẹzinzan-liho, to gbigbọ-liho podọ to numọtolanmẹ-liho.a (1 Kọl. 7:36) Eyin a wàmọ, e yọnbasi taun dọ alọwle towe ni do kọdetọn dagbe.
2 Amọ́, e ma nọ bọawu to whelẹponu nado mọ alọwlemẹ he jẹ de. (Howh. 31:10) Podọ, etlẹ yin to whenue a ko mọ mẹde he a na jlo nado yọnẹn dogọ, e gán nọma bọawu nado bẹ họntọnmẹninọ jẹeji.b To hosọ ehe mẹ, mí na gbadopọnna nuhe gán gọalọna Klistiani tlẹnnọ lẹ nado mọ alọwlemẹ sọgodo tọn de bo bẹ họntọnmẹninọ jẹeji. Mí nasọ plọn lehe mẹdevo lẹ to agun mẹ gán nọgodona mẹhe jlo na wlealọ lẹ do.
LEHE A GÁN MỌ ALỌWLEMẸ HE JẸ DE DO
3. Etẹlẹ ji wẹ Klistiani tlẹnnọ de na lẹnnupọndo whenue e to alọwlemẹ de dín?
3 Eyin a to nulẹnpọn do alọwle ji, nuhe yọ́n hugan wẹ nado yọ́n nuhe a to dindin to alọwlemẹ de si whẹpo do bẹ họntọnmẹninọ jẹeji.c Eyin e ma yinmọ, a sọgan mọ mẹhe gán wá yin alọwlemẹ towe fẹẹ bo dovọ́na, kavi a gán bẹ họntọnmẹninọ jẹeji po mẹhe ma jẹ hẹ we de po. Na nugbo tọn, alọwlemẹ sọgodo tọn mítọn de dona yin Klistiani de he ko yí baptẹm. (1 Kọl. 7:39) Amọ́, e ma yin mẹhe ko yí baptẹm lẹpo wẹ gán yin alọwlemẹ dagbe de na we. Enẹwutu a gán kanse dewe dọ, ‘Etẹwẹ yin yanwle ṣie lẹ to gbẹ̀mẹ? Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ n’mọdọ e yin nujọnu dọ alọwlemẹ de ni tindo? Be nukundido ṣie lẹ sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe ya?’
4. Etẹlẹ wẹ mẹdelẹ nọ biọ to odẹ̀ yetọn lẹ mẹ?
4 Matin ayihaawe, eyin ojlo towe wẹ nado wlealọ, a na ko hodẹ̀ gando alọwlemẹ de mimọ go. (Flp. 4:6) Na nugbo tọn, Jehovah ma dopà na mẹde dọ emi na na ẹn alọwlemẹ de. Amọ́, ewọ nọ hò numọtolanmẹ po nuhudo towe lẹ po pọ́n, podọ e gán gọalọna we dile a to afọdide lẹ ze nado mọ alọwlemẹ de. Enẹwutu, zindonukọn nado nọ dọ ojlo po numọtolanmẹ towe lẹ po na ewọ. (Salm. 62:8) Nọ biọ homẹfa po nuyọnẹn po to odẹ̀ mẹ. (Jak. 1:5) John,d yèdọ mẹmẹsunnu tlẹnnọ de sọn États-Unis donù nuhe e nọ biọ to odẹ̀ etọn mẹ lẹ go, e dọmọ: “N’nọ dọ jẹhẹnu he n’jlo dọ alọwlemẹ ṣie ni tindo lẹ na Jehovah. N’nọ biọ dọ ni hùn dotẹnmẹ lẹ dote na mi nado dukosọna mẹhe gán wá yin alọwlemẹ ṣie. N’sọ nọ biọ Jehovah dọ ni gọalọna mi nado wleawuna jẹhẹnu lẹ he na zọ́n bọ n’na yin asu dagbe de.” Tanya, mẹmẹyọnnu de sọn Sri Lanka dọmọ: “Dile n’to alọwlemẹ sọgodo tọn de dín, n’nọ biọ Jehovah dọ ni gọalọna mi nado to nugbonọ yin na ẹn zọnmii bosọ hẹn ayajẹ po pọndohlan dagbe po go.” Eyin a ma tlẹ mọ alọwlemẹ sọgodo tọn de todin, Jehovah dopà nado to nukunpedo nuhudo towe lẹ go zọnmii to agbasa-liho podọ to numọtolanmẹ-liho.—Salm. 55:22.
5. Dotẹnmẹ tẹlẹ wẹ nọ hundote na Klistiani tlẹnnọ lẹ nado dukosọna mẹde he yiwanna Jehovah? (1 Kọlintinu lẹ 15:58) (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)
5 Biblu dotuhomẹna mí nado nọ tindo “nususu nado wà to azọ́n Oklunọ tọn mẹ.” (Hia 1 Kọlintinu lẹ 15:58.) Dile a hẹn alọnu towe ján to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ bosọ nọ yí whenu zan dopọ hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu voovo lẹ po, a na duvivi gbẹdido he nọ jlọmẹdote lẹ tọn bọ dotẹnmẹ lẹ nasọ hundote na we nado dukosọna tlẹnnọ devo he nọ na ayidonugo Jehovah sinsẹ̀n taidi hiẹ lọsu lẹ. Podọ, dile a to nuhe go a pé lẹpo wà nado hẹn homẹ Jehovah tọn hùn, a na tindo ayajẹ nujọnu tọn.
Eyin a nọ hẹn alọnu towe ján to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ bosọ nọ yí whenu zan dopọ hẹ Klistiani hatọ voovo lẹ, a gán dukosọna mẹdevo lẹ he do ojlo nado wlealọ (Pọ́n hukan 5tọ)
6. To whenue Klistiani tlẹnnọ lẹ to alọwlemẹ de dín, etẹwẹ yé dona nọ flin?
6 Amọ́ payi ehe go: A dike alọwlemẹ de dindin ni yin ahunmẹdunamẹnu towe tintan blo. (Flp. 1:10) Ayajẹ nujọnu tọn ma nọ sinai do alọwlemẹ de tintindo kavi lala ji, amọ́ do haṣinṣan towe hẹ Jehovah ji. (Mat. 5:3) Podọ dile a gbẹ́ to tlẹnmẹ, a gán tindo dotẹnmẹ hundote dogọ nado gbloada na lizọnyizọn towe. (1 Kọl. 7:32, 33) Nọ yí ojlẹ tlẹnmẹninọ tọn towe zan to aliho dagbe hugan mẹ. Jessica, mẹmẹyọnnu de he wá sọn États-Unis bo wlealọ whenue e ko dibla do owhe 40 dọmọ, “N’nọ hẹn alọnu ṣie ján to lizọnyizọn lọ mẹ, podọ ehe gọalọna mi nado do pekọ dile etlẹ yindọ e nọ jlo mi nado wlealọ.”
YIAGBỌJI BO YỌ́N MẸLỌ GANJI
7. Naegbọn e do yin nuyọnẹnnu nado pọ́n alọwlemẹ sọgodo tọn de na ojlẹ de whẹpo do dọ numọtolanmẹ towe lẹ na ẹn? (Howhinwhẹn lẹ 13:16)
7 Nawẹ a na yinuwa gbọn eyin a mọdọ mẹde sọgan yin alọwlemẹ dagbe de na we to sọgodo? Be a dona dọ numọtolanmẹ towe na mẹlọ to afọdopolọji wẹ ya? Biblu dọ dọ oyọnẹn wẹ zinzintọ de nọ tindo jẹnukọn whẹpo do yinuwa. (Hia Howhinwhẹn lẹ 13:16.) Enẹwutu, nuyọnẹnnu wẹ e na yin nado yí ayiha do pọ́n mẹlọ na ojlẹ de whẹpo do dọ numọtolanmẹ towe lẹ na ẹn. Aschwin he wá sọn Pays-Bas dọ dọ, “Numọtolanmẹ lẹ gán yawu fọ́n, amọ́ yé gán sọ yawu busẹ. Enẹwutu, eyin a na whenu dewe nado pọ́n mẹde ganji, a ma na bẹ họntọnmẹninọ de jẹeji sinai do numọtolanmẹ towe lẹ kẹdẹ ji.” Humọ, dile a yí whenu bo to mẹlọ pọ́n, a gán wá doayi e go dọ mẹlọ ma yin mẹhe jẹ hẹ we hugan lọ.
8. Nawẹ tlẹnnọ de gán pọ́n alọwlemẹ sọgodo tọn de gbọn? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)
8 Nawẹ a gán yí ayiha do pọ́n mẹlọ gbọn? To opli agun tọn lẹ ji kavi to nuwiwa pọmẹ tọn lẹ whenu, a gán doayi nudelẹ go gando gbigbọnọ-yinyin, gbẹtọ-yinyin po walọyizan mẹlọ tọn po go. Mẹnu lẹ wẹ yin họntọn etọn lẹ, podọ etẹlẹ ji wẹ e nọ yawu dọhodo? (Luku 6:45) Be yanwle etọn lẹ sọgbe hẹ towe lẹ ya? A gán dọho hẹ mẹho agun tọn etọn lẹ kavi Klistiani devo he whèwhín bo yọnẹn ganji lẹ. (Howh. 20:18) A gán kanhose gando yinkọ dagbe po jẹhẹnu etọn lẹ po go. (Luti 2:11) Dile a to mẹlọ pọ́n, ma wà nudepope he na zọ́n bọ e ma na voawu blo. Nọ tindo sisi na numọtolanmẹ etọn lẹ, ma nọ dindona whẹho mẹdetiti tọn etọn lẹ blo, podọ ma nọ to godona ẹn ṣọṣọṣọ blo.
Whẹpo a nido dọ numọtolanmẹ towe na mẹde, yí ayiha do pọ́n mẹlọ na ojlẹ de (Pọ́n hukan 7, 8tọ)
9. Whẹpo a nido dọnsẹpọ alọwlemẹ sọgodo tọn de, nujikudo tẹwẹ a dona do?
9 Ojlẹ nẹmu wẹ a dona pọ́n mẹlọ na whẹpo do dọ numọtolanmẹ towe lẹ na ẹn? Eyin a yawu dọnsẹpọ mẹlọ, a gán taidi mẹhe ma nọ whesọ. (Howh. 29:20) To alọ devo mẹ, eyin e sọ dẹn gbau, a gán taidi mẹhe nọ whleawu nado basi nudide, titengbe eyin mẹlọ ko doayi ojlo towe go. (Yẹwh. 11:4) Whẹpo a nido dọnsẹpọ mẹde, flindọ e ma biọ dọ a ni do nujikudo dọ emi na wlealọ hẹ mẹlọ. Amọ́, a dona kudeji dọ emi ko wleawufo nado wlealọ, podọ mẹlọ gán yin mẹhe jẹ hẹ we.
10. Etẹwẹ a dona wà eyin a doayi e go dọ onú towe nọ jẹ mẹde tọn ji, amọ́ bọ e ma ka to mọ na hiẹ?
10 Amọ́ etẹwẹ lo eyin a doayi e go dọ nú towe nọ jẹ mẹde tọn ji? Eyin a ma do numọtolanmẹ dopolọ, tẹnpọn bo do e hia hezeheze to nuyiwa towe lẹ mẹ. E ma na yin ohia homẹdagbe tọn eyin a nọ hẹn mẹlọ lẹndọ e yọnbasi dọ mì ni biọ họntọn mẹ to whenuena e ma ka to mọ na we.—1 Kọl. 10:24; Efe. 4:25.
11. To otò he mẹ mẹdevo lẹ wẹ nọ basi tito họntọnmẹninọ po alọwle po tọn namẹ te lẹ, etẹlẹ wẹ a dona hẹn do ayiha mẹ?
11 To otò delẹ mẹ, e gán yin nukundo dọ mẹjitọ kavi mẹdevo he do mẹhowhe lẹ ni de alọwlemẹ sọgodo tọn na hẹnnumẹ yetọn he yin tlẹnnọ lẹ. To otò devo lẹ mẹ, hagbẹ whẹndo tọn kavi họntọn lẹ wẹ nọ dín alọwlemẹ sọgodo tọn de na tlẹnnọ de bo nọ wá basi tito to enẹgodo na sunnu lọ po yọnnu lọ po nido pé nado pọ́n eyin yé sọgbe hẹ yede. Eyin mẹde biọ to asi we nado dín họntọn kavi alọwlemẹ de na emi, bo lẹnnupọndo nujlomẹ po nuhudo omẹ awe lọ lẹ tọn po ji. Tlolo he a doayi alọwlemẹ sọgodo tọn lọ go, bo basi dodinnanu dile a penugo do gando gbẹtọ-yinyin, jẹhẹnu podọ hú popolẹpo gbigbọnọ-yinyin mẹlọ tọn go. Haṣinṣan pẹkipẹki de tintindo hẹ Jehovah yin nujọnu tlala hú akuẹ, wesise kavi ninọmẹ gbẹ̀mẹ tọn mẹlọ tọn. Amọ́, nọ flindọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu tlẹnnọ lọ po wẹ dona basi nudide godo tọn eyin vlavo yé na wlealọ kavi lala.—Gal. 6:5.
LEHE MÍ GÁN BẸ HỌNTỌNMẸNINỌ JẸEJI DO
12. Eyin a do ojlo nado biọ họntọn mẹ hẹ mẹde, nawẹ a gán hẹn ẹn zun yinyọnẹn na mẹlọ gbọn?
12 Eyin a jlo na bẹ họntọnmẹninọ jẹeji hẹ mẹde, nawẹ a gán dọ numọtolanmẹ towe lẹ na mẹlọ gbọn?e A gán basi tito nado dọhodopọ hẹ mẹlọ vlavo to nọtẹn gbangba tọn de kavi to alokan ji. Dọ linlẹn towe lẹ na mẹlọ to aliho he họnwun mẹ. (1 Kọl. 14:9) Eyin e biọ domọ, na mẹlọ whenu nado lẹnnupọndo nuhe e na gblọn ji. (Howh. 15:28) Podọ eyin mẹlọ ma jlo na bẹ họntọnmẹninọ jẹeji, bo na sisi numọtolanmẹ etọn lẹ.
13. Etẹwẹ a gán wà eyin mẹde dọna we dọ emi do ojlo nado biọ họntọn mẹ hẹ we? (Kolosinu lẹ 4:6)
13 Bọ eyin hiẹ wẹ mẹde dọhona lo? E gán ko biọ adọgbigbo to mẹlọ si nado dọnsẹpọ we, enẹwutu yí homẹdagbe po sisi po do yinuwa hẹ ẹ. (Hia Kolosinu lẹ 4:6.) Eyin a do hudo whenu tọn nado lẹnnupọn eyin vlavo e na jlo we nado bẹ họntọnmẹninọ jẹeji, bo dọna ẹn. Amọ́, tẹnpọn bo na ẹn gblọndo dile e gán yawu yọnbasi do. (Howh. 13:12) Eyin e ma jlo we, bo yí homẹdagbe do dọna ẹn to aliho he họnwun mẹ. Doayi lehe mẹmẹsunnu de he nọ yin Hans bo wá sọn Autriche yinuwa do go whenue mẹmẹyọnnu de dọnsẹpọ ẹ, e dọmọ: “N’yí zinzin do dọ nudide ṣie na ẹn, amọ́ n’wàmọ to aliho he họnwun mẹ. N’wàmọ to afọdopolọji, na n’ma jlo dọ e ni lẹndọ n’jlo na biọ họntọn mẹ hẹ emi. Na whẹwhinwhẹ́n enẹ dopolọ wutu, n’sọ nọ payi lehe n’nọ yinuwa hẹ ẹ do go to enẹgodo.” To alọ devo mẹ, eyin a do ojlo nado biọ họntọn mẹ hẹ mẹlọ, bo dọhodo numọtolanmẹ po nukundido towe gando họntọnmẹninọ po go ji lẹ na ẹn. Sọgbe hẹ aṣa kavi whẹwhinwhẹ́n devo lẹ, nukundido towe lẹ gán gbọnvona mẹlọ tọn lẹ.
NAWẸ MẸDEVO LẸ GÁN NỌ GỌALỌNA KLISTIANI TLẸNNỌ LẸ GBỌN?
14. Nawẹ mí gán nọ nọgodona Klistiani tlẹnnọ lẹ to nuhe mí nọ dọ lẹ mẹ gbọn?
14 Nawẹ mímẹpo gán nọ nọgodona Klistiani tlẹnnọ he do ojlo nado wlealọ lẹ gbọn? Aliho dopo wẹ nado nọ payi nuhe mí nọ dọ lẹ go. (Efe. 4:29) Mí gán kanse míde dọ: ‘Be n’nọ saba dinho mẹhe do ojlo nado wlealọ lẹ wẹ ya? Eyin n’mọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu tlẹnnọ de po to hodọ, be n’nọ mọdọ yé ko to linlẹn nado dà yede ján niyẹn ya?’ (1 Tim. 5:13) Humọ, mí ma dona nọ hẹn Klistiani tlẹnnọ lẹ lẹn gbede dọ nude whèdo yé, na yé ma ko wlealọ wutu. Hans he go mí donù wayi dọmọ: “Mẹmẹsunnu delẹ nọ dọ dọ, ‘Naegbọn a ma do wlealọ? Owhe towe ma ka sọ whè nẹ.’ Hodidọ mọnkọ lẹ gán zọ́n bọ tlẹnnọ lẹ na lẹndọ yè ma yiwanna emi bo gán sọ yidogọna numọtolanmẹ lọ dọ yè to kọgbidina emi nado wlealọ.” Lehe e na yọ́n hugan do sọ nado nọ dín dotẹnmẹ lẹ nado pà Klistiani tlẹnnọ lẹ!—1 Tẹs. 5:11.
15. (a) Sọgbe hẹ nunọwhinnusẹ́n he to Lomunu lẹ 15:2 mẹ, etẹ ji wẹ mí dona lẹnnupọndo whẹpo do gọalọna mẹde nado mọ alọwlemẹ de? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.) (b) Nuagokun tẹlẹ wẹ yinuwado ji we to video lọ mẹ?
15 Bọ etẹwẹ lo eyin mí mọdọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu de po gán jẹ hẹ yede? Biblu dọna mí nado nọ lẹnnupọndo numọtolanmẹ mẹdevo lẹ tọn ji. (Hia Lomunu lẹ 15:2.) Tlẹnnọ susu ma nọ jlo dọ yè ni dín alọwlemẹ na emi, podọ mí dona na sisi ojlo yetọn. (2 Tẹs. 3:11) Mẹdevo lẹ gán jlo dọ mí ni gọalọna yé, amọ́ mí na nọte dọ yé ni biọ alọgọ mítọn whẹ́.f (Howh. 3:27) Klistiani tlẹnnọ delẹ ma nọ jlo dọ yè ni yinuwa to aliho tlọlọ tọn mọnkọ mẹ. Lydia, yèdọ mẹmẹyọnnu tlẹnnọ de sọn Allemagne dọmọ: “A gán basi oylọna mẹmẹsunnu lọ po mẹmẹyọnnu lọ po dopọ hẹ mẹsusu devo lẹ. Saa ko hùn dotẹnmẹ dote na yé poun nado dukosọna yede bo jo dehe pò do na yelọsu.”
Klistiani tlẹnnọ lẹ nọ tindo dotẹnmẹ hundote nado dukosọna yede to fie Klistiani susu pli te (Pọ́n hukan 15tọ)
16. Etẹwẹ Klistiani tlẹnnọ lẹ dona nọ flin?
16 Mímẹpo, vlavo mí yin tlẹnnọ kavi alọwlemẹ wẹ gán do ayajẹ po pekọ po to gbẹ̀mẹ! (Salm. 128:1) Enẹwutu, eyin a do ojlo nado wlealọ, amọ́ bọ a ma ko mọ mẹde, zindonukọn nado to ayidonugo na sinsẹ̀nzọn towe na Jehovah. Mẹmẹyọnnu de he wá sọn Macao bo nọ yin Sin Yi dọmọ: “Ojlẹ he hiẹ po alọwlemẹ towe po gán yizan dopọ to Paladisi mẹ ma gán yin yiyijlẹdo ojlẹ tlẹnmẹninọ tọn towe go. Enẹwutu, duvivi ojlẹ tlẹnmẹninọ tọn towe tọn bosọ yí i zan ganji.” Amọ́, etẹwẹ lo eyin a ko mọ alọwlemẹ sọgodo tọn de bo ko sọ bẹ họntọnmẹninọ jẹeji? To hosọ he bọdego mẹ, mí na dọhodo lehe mì gán do kọdetọn dagbe to họntọnmẹninọ mẹ do ji.
OHÀN 137 Yọnnu Nugbonọ lẹ, Mẹmẹyọnnu Lẹ
a Nado yọnẹn eyin vlavo a ko wleawufo, pọ́n hosọ lọ Họntọnmẹninọ—Apá 1: “Be N’Ko Wleawufo Nado Biọ Họntọn mẹ Ya?” to jw.org ji.
b ZẸẸMẸ HOGBE DE TỌN: To hosọ ehe po dehe bọdego po mẹ, mí na yí hogbe lọ “họntọnmẹninọ” zan nado dlẹnalọdo ojlẹ he mẹ sunnu de po yọnnu de po nọ jẹakọ hẹ yede dogọ te nado pọ́n eyin vlavo yé na sọgbe hẹ yede taidi asu po asi po. To otò delẹ mẹ, yè gán sọ dọ gando omẹ mọnkọ lẹ go dọ yé to yìyì, to họntọn mẹ kavi dọ haṣinṣan owanyi tọn to ṣẹnṣẹn yetọn. Họntọnmẹninọ nọ bẹjẹeji to whenue sunnu de po yọnnu de po hẹn ẹn họnwun dọ yé do numọtolanmẹ owanyi tọn na ode awetọ, podọ ehe nọ zindonukọn kakajẹ whenue yé magbe nado wlealọ kavi nado doalọtena họntọnmẹninọ lọ.
c Nado hẹn nulẹ bọawu, to hukan he bọdego lẹ mẹ, mí na dọ dọ mẹmẹsunnu de wẹ to alọwlemẹ de dín. Amọ́, nunọwhinnusẹ́n ehelẹ sọ gando mẹmẹyọnnu lẹ go ga.
d Yinkọ delẹ ko yin didiọ.
e To aṣa delẹ mẹ, mẹmẹsunnu de wẹ nọ dọnsẹpọ mẹmẹyọnnu de nado bẹ họntọnmẹninọ jẹeji. Amọ́, mẹmẹyọnnu de gán sọ de nado dọnsẹpọ mẹmẹsunnu de ga. (Luti 3:1-13) Na nudọnamẹ dogọ, pọ́n hosọ lọ “Les jeunes s’interrogent . . . Comment lui dire ce que je ressens pour lui?” to Fọ́n! 22 octobre 2004 mẹ to flansegbe mẹ.
f Pọ́n video lọ Yé to Duduto Avùn Yise Tọn Ji—Klistiani Tlẹnnọ Lẹ to jw.org ji.