Hẹn Ayajẹ Towe Go to Sinsẹ̀nzọn Jehovah Tọn Mẹ
“Mì nọ jaya to Oklunọ mẹ whepoponu: yẹn sọ vọ́ dọ, mì jaya!”—FILIPPINU LẸ 4:4.
1, 2. Nawẹ mẹmẹsunnu de po whẹndo etọn po penugo nado hẹn ayajẹ yetọn go mahopọnna dọ yé hẹn nutindo yetọn lẹpo bu gbọn?
JAMES, Klistiani owhe-70-mẹvi de he nọ nọ̀ Sierra Leone, ko wazọ́n sinsinyẹn to gbẹzan etọn lẹpo mẹ. Lẹnnupọndo ayajẹ etọn ji to whenuena e ko sẹ̀ akuẹ he pé de do to godo mẹ nado họ̀ ohọ̀ he to jlẹkaji abò-ẹnẹnọ de! Ṣigba, ojlẹ vude to whenuena James po whẹndo etọn po sẹtẹn yì ohọ̀ lọ mẹ godo, tòwhan de gbajẹgbonu to otò enẹ mẹ, podọ ohọ̀ yetọn yin fifiọ mlẹnmlẹn. Yé hẹn ohọ̀ yetọn bu, ṣigba yé ma hẹn ayajẹ yetọn bu gba. Etẹwutu e do yinmọ?
2 James po whẹndo etọn po ze ayidonugo do nuhe gbẹ́ pò lẹ ji, e mayin do nuhe yé hẹnbu ji gba. James basi zẹẹmẹ dọmọ: “Etlẹ yin to ojlẹ awubla tọn lọ whenu, mí nọ basi opli lẹ, nọ hia Biblu, nọ hodẹ̀ dopọ, bosọ nọ má onú kleun he mí tindo hẹ mẹdevo lẹ. Mí penugo nado hẹn ayajẹ mítọn go na mí ze ayidonugo do haṣinṣan jiawu he mí tindo hẹ Jehovah ji wutu.” Gbọn nulinlẹnpọn do dona he yé to vivi etọn dù lẹ ji dali, he daho hugan lọ yin haṣinṣan mẹdetiti tọn tintindo hẹ Jehovah, Klistiani nugbonọ ehelẹ penugo nado ‘to ayajẹ zọnmii.’ (2 Kọlintinu lẹ 13:11) Na nugbo tọn, ninọmẹ ayimajai tọn yetọn ma bọawu nado yin akọndona gba. Ṣigba yé ma doalọte nado to ayajẹ to Jehovah mẹ gba.
3. Nawẹ Klistiani fliflimẹ tọn delẹ hẹn ayajẹ yetọn go gbọn?
3 Klistiani fliflimẹ tọn lẹ pehẹ whlepọn lẹ heyin nudopolọ hẹ dehe James po whẹndo etọn po tindo numimọ etọn. Ṣogan, apọsteli Paulu wlan hogbe ehelẹ hlan Klistiani Heblu tọn lẹ dọmọ: “[Mì] sọ yí homẹhunhun do yí agbàn mìtọn yè hẹngble lẹ.” Enẹgodo Paulu basi zẹẹmẹ asisa ayajẹ yetọn tọn dọmọ: “Na . . . mì ko yọnẹn to mìde homẹ dọ, mì tindo adọkun he pọnte he ma nọ gble humọ to olọn mẹ.” (Heblu lẹ 10:34, wekun flinflin lẹ yin mítọn.) Mọwẹ, Klistiani owhe kanweko tintan tọn lẹ tindo todido jiawu de. Yé to nukọn pọnhlan po jidide po nado mọ nude he ma sọgan yin hinhẹngble—yèdọ “jẹgbákún ogbẹ̀ tọn” he ma nọ ṣá to Ahọluduta olọn mẹ tọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ yí. (Osọhia 2:10) To egbehe, todido Klistiani tọn mítọn—vlavo to olọn mẹ kavi to aigba ji—sọgan gọalọna mí nado hẹn ayajẹ mítọn go etlẹ yin to whenuena mí pannukọn yajiji lẹ.
‘Jaya to Todido Mẹ’
4, 5. (a) Naegbọn ayinamẹ Paulu tọn nado ‘jaya to todido mẹ’ wá do ganmẹ na Lomunu lẹ? (b) Etẹwẹ sọgan hẹn Klistiani de nado hẹn pọndohlan todido etọn tọn bu?
4 Apọsteli Paulu na tuli yisenọ hatọ lẹ to Lomu nado ‘jaya to todido’ ogbẹ̀ madopodo tọn mẹ. (Lomunu lẹ 12:12) Ayinamẹ he wá doganmẹ wẹ enẹ yin na Lomunu lẹ. Na nuhe ma pé owhe ao to whenuena Paulu wlanwe hlan yé godo, yé wá homẹkẹn sinsinyẹn glọ, podọ mẹdelẹ yin yasana jẹ okú to gbedide Ahọluigbagán Néron tọn mẹ. Matin ayihaawe yise yetọn dọ Jiwheyẹwhe na na yé opagbe jẹgbákún ogbẹ̀ tọn hẹn yé dote to yajiji yetọn mẹ. Etẹwẹ dogbọn míwlẹ dali to egbehe?
5 Taidi Klistiani lẹ, mí donukun nado yin homẹkẹndo ga. (2 Timoti 3:12) Humọ, mí yọnẹn dọ “ojlẹ po kosọ po” nọ wá mímẹpo ji. (Yẹwhehodọtọ 9:11) Owùnú-jijọ de sọgan yí ogbẹ̀ mẹyiwanna de tọn. Awutuzọ̀n sinsinyẹn de sọgan hẹn okú mẹjitọ de tọn kavi họntọn vivẹ́ de tọn wá. Adavo mí ze ayidonugo do todido Ahọluduta tọn ji mlẹnmlẹn, mí sọgan yin bibẹpla to gbigbọ-liho to whenuena whlepọn mọnkọtọn lẹ jọ. Po gbesisọ po, mí na wà dagbe nado kanse mídelẹ, ‘Be yẹn ‘nọ jaya to todido mẹ’ ya’? Nawẹ yẹn nọ saba de whenu dai nado lẹnnupọn deji do sọ? Be Paladisi he ja yin nujọnu na mi ya? Be yẹn nọ yí nukun homẹ tọn do pọ́n dee taidi mẹhe tin to finẹ ya? Be yẹn tin to jejeji na opodo titonu ehe tọn dile e te do na mi to whenuena yẹn plọn nugbo to tintan whenu ya?’ Kanbiọ godo tọn ehe jẹna nulẹnpọn sisosiso. Etẹwutu? Na eyin mí tindo agbasalilo dagbe, bo to gbẹ̀nọ to fẹẹmẹ, bosọ nọ nọ̀ adà aigba tọn he mayin gingandego gbọn awhàn, núdùdù whèdomẹ, kavi nugbajẹmẹji jọwamọ tọn lẹ dali, mí sọgan—e whè gbau to alọnu din—hẹn pọndohlan niyaniya-yinyin aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn he ja lọ tọn bu.
6. (a) To whenuena Paulu po Sila po jiya nukunbibia tọn, etẹ ji wẹ yé ze linlẹn yetọn lẹ do? (b) Nawẹ apajlẹ Paulu po Sila po tọn sọgan yin tulinamẹnu de na mí to egbehe gbọn?
6 Yinukọn dogọ Paulu na ayinamẹ Lomunu lẹ nado ‘doakọnna to nukunbibia mẹ.’ (Lomunu lẹ 12:12) Paulu ko jẹakọhẹ nukunbibia. To ojlẹ de mẹ, e mọ dawe de to numimọ mẹ he basi oylọna ẹn nado “juwá Makedonia” nado gọalọna mẹhe tin to finẹ lẹ nado plọnnu dogbọn Jehovah dali. (Owalọ lẹ 16:9) To enẹ mẹ, Paulu to pọmẹ hẹ Luku, Sila po Timoti po, zin gbejizọnlin yì Europe. Etẹwẹ to tenọpọn mẹdehlan zohunhunnọ enẹlẹ? Nukunbibia! To whenuena yé ko dọyẹwheho to tòdaho Makedonia tọn heyin Filippi tọn mẹ godo, Paulu po Sila po yin hihò bosọ yin zize do gànpamẹ. E họnwun dọ, e mayin dọ delẹ to tovi Filippi tọn lẹ mẹ matindo ojlo na owẹ̀n Ahọluduta tọn lọ poun wẹ gba—yé jẹagọdo e sinsinyẹn. Be nujijọ tukladomẹ tọn ehe na hẹn mẹdehlan zohunhunnọ lẹ nado hẹn ayajẹ yetọn bu wẹ ya? Paali, to whenuena yé ko yin hihò bosọ yin zizedlan gànpamẹ godo, “to zanhomẹ, Paulu po Sila po hodẹ̀, bosọ jihàn pipà tọn hlan Jiwheyẹwhe.” (Owalọ lẹ 16:25, 26, wekun flinflin lẹ yin mítọn.) Na nugbo tọn, awufiẹsa he wá sọn mẹhihò mẹ ma na Paulu po Sila po ayajẹ depope gba, ṣigba e mayin enẹ ji wẹ mẹdehlan awe lọ lẹ ze ayidonugo do gba. Linlẹn yetọn yin zizedo Jehovah po aliho he mẹ ewọ to didona yé te po ji. Gbọn ayajẹ yíyí do ‘doakọnna to nukunbibia glọ’ dali’ Paulu po Sila po yinuwa taidi apajlẹ dagbe lẹ na mẹmẹsunnu yetọn lẹ to Filippi podọ to fidevo lẹ.
7. Naegbọn odẹ̀ mítọn lẹ dona bẹ pẹdido hẹn?
7 Paulu wlan dọmọ: “Yí tenọgli do gbọṣi odẹ̀ mẹ.” (Lomunu lẹ 12:12) Be hiẹ nọ hodẹ̀ to ojlẹ ayimajai tọn lẹ whenu ya? Etẹ go wẹ hiẹ nọ hodẹ̀ gando? Vlavo hiẹ nọ donù nuhahun tangan towe go bosọ nọ biọ alọgọ Jehovah tọn. Ṣigba hiẹ sọgan sọ yí hogbe pẹdido tọn lẹ dogọ na dona he hiẹ to vivi etọn dù lẹ. To whenuena nuhahun lẹ fọndote, nulinlẹnpọn do dagbewà Jehovah tọn to nuyiwa etọn hẹ mí ji mẹ nọ gọalọna mí nado ‘jaya to todido mẹ.’ Davidi, mẹhe gbẹzan etọn gọ́ po nuhahun lẹ po, wlan dọmọ: “OKLUNỌ E Jiwheyẹwhe ṣie, susu wẹ azọ́n jiawu he hiẹ ko wà, po linlẹn towe po hlan míwlẹ dali: yè ma sọgan hia yé hlan we kannukannu gba: eyin yẹn na lá, bosọ dọho yetọn, yé hú onú hihia.” (Psalm 40:5) Taidi Davidi, eyin mí nọ lẹnayihamẹpọn to gbesisọ mẹ do dona he mí nọ mọyi sọn Jehovah dè lẹ ji, e họnwun taun dọ mí na tindo ayajẹ.
Hẹn Gbigbọ Nujikudo Tọn de Go
8. Etẹwẹ nọ gọalọna Klistiani de nado gbọṣi ayajẹ mẹ to whenuena e tin to homẹkẹn glọ?
8 Jesu na tuli hodotọ etọn lẹ nado hẹn gbigbọ nujikudo tọn de go to whenuena yé pehẹ whlepọn voovo lẹ. E dọmọ: “[Ayajẹnọ] wẹ mìwlẹ, whenuena gbẹtọ lẹ na to vivlẹ mì kò, bo to homẹkẹndo mì, bosọ to oylan hunkọhunkọ dọ do mì go to lalo mẹ, na ṣie wutu.” (Matiu 5:11) Whẹwhinwhẹ́n tẹwẹ mí tindo nado jaya to ninọmẹ mọnkọtọn lẹ glọ? Nugopipe mítọn nado nọte pehẹ nukundiọsọmẹ yin kunnudenu dọ gbigbọ Jehovah tọn tin to mí ji. Apọsteli Pita dọna Klistiani hatọ etọn lẹ to azán etọn gbè dọmọ: “Eyin yè to mì vlẹ na oyín Klisti tọn wutu, [ayajẹnọ] wẹ mì: na gbigbọ gigo tọn po Jiwheyẹwhe tọn po jẹ do mì ji.” (1 Pita 4:13, 14) Gbọn gbigbọ etọn dali, Jehovah nasọ gọalọna mí nado doakọnnanu podọ, taidi kọdetọn de, nado hẹn ayajẹ mítọn go.
9. Etẹwẹ gọalọna mẹmẹsunnu delẹ nado mọ whẹwhinwhẹ́n lẹ na ayajẹ to whenuena yé tin to gànpamẹ na yise yetọn?
9 Etlẹ yin whenuena mí tin to ninọmẹ sinsinyẹn lẹ mẹ, mí sọgan mọ whẹwhinwhẹ́n lẹ nado jaya. Klistiani de he nọ yin Adolf mọ enẹ nado yinmọ. E nọ nọ̀ otò de mẹ fie azọ́n Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn yin alọhẹndotena na owhe susu te. Adolf po susu gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po yin wiwle bosọ yin zizedo gànpamẹ nado sẹngàn na whenu dindẹn na yé gbẹ́ nado mọ́n nuyise sinai do Biblu ji yetọn wutu. Gbẹzan gànpamẹ tọn sinyẹnawu tlala, ṣigba taidi Paulu po Sila po, Adolf po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po mọ whẹwhinwhẹ́n lẹ nado nọ dopẹna Jiwheyẹwhe. Yé doayi e go dọ, numimọ gànpamẹ tọn yetọn gọalọna yé nado hẹn yise yetọn lodo bosọ wleawuna jẹhẹnu họakuẹ Klistiani tọn lẹ, taidi johẹmẹ, awuvẹmẹ, po owanyi sisosiso mẹmẹsunnu-yinyin tọn po. Di apajlẹ, to whenuena gàntọ de mọ núbibla de yí sọn whégbè, e nọ má nuhe tin to e mẹ hẹ yisenọ hatọ lẹ, he nọ pọ́n awuwledainanu dogọ ehelẹ hlan taidi nuhe wá sọn Jehovah dè, yèdọ Nunamẹtọ ‘nunina dagbedagbe lẹpo tọn po onú yọnwhanpẹ lẹ tọn po.’ Nuyiwa homẹdagbe tọn mọnkọtọn nọ hẹn ayajẹ wá na mẹhe namẹ lọ po mẹhe mọ ẹn yí lẹ po. Enẹwutu numimọ heyin linlẹn nado hẹn yise yetọn gbọjọ na taun tọn hẹn yé lodo to gbigbọ-liho!—Jakobu 1:17; Owalọ lẹ 20:35.
10, 11. Nawẹ mẹmẹyọnnu de yinuwa hẹ hokansemẹ mado-dogbó he gànpamẹ-ninọ he dẹn-to-aimẹ de bọdego gbọn?
10 Ella, he ewọ lọsu nọ nọ̀ otò he mẹ azọ́n Ahọluduta tọn ko yin alọhẹndotena na whenu dindẹn mẹ, yin wiwle na todido Klistiani tọn etọn mimá hẹ mẹdevo lẹ wutu. Na osun ṣinatọ̀n, e pannukọn hokansemẹ mado-dogbó. To whenuena e yin hinhẹnwa owhẹ̀ nukọn to godo mẹ, e yin whẹdana nado sẹngàn na owhe ao to ganpa de mẹ fie sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn devo depope matin te. Owhe 24 mẹvi poun wẹ Ella to ojlẹ lọ mẹ.
11 Na nugbo tọn, Ella ma tindo linlẹn nado yí suhugan jọja whenu etọn zan to abò gànpamẹ tọn de mẹ gba. Ṣigba to whenuena e yindọ ewọ ma sọgan diọ ninọmẹ etọn, e magbe nado diọ pọndohlan etọn. Po gbesisọ po, e jẹ gànpamẹ pọndohlan ji taidi aigba-denamẹ kunnudide mẹdetiti tọn etọn. E dọ dọ: “dotẹnmẹ hundote yẹwhehodidọ tọn su sọmọ bọ owhe lọ lẹ juwayi bleun.” To nuhugan owhe atọ́n godo, Ella yin hokanse whladopo dogọ. To yinyọnẹn dọ aliglọnnamẹ gànpamẹ tọn ma ko hu yise etọn sudo, hokansemẹtọ etọn lẹ dọna ẹn dọmọ: “Mí ma sọgan tún we dote; hiẹ ma ko diọ gba.” “Ṣigba yẹn ko diọ!” wẹ yin gblọndo nujikudo Ella tọn. “Yẹn tindo walọ he pọnte todin hugan whenuena yẹn yì gànpamẹ to tintan whenu, podọ yise ṣie lodo tlala hugan lehe e te dai!” Podọ e yidogọ dọmọ: “Eyin mì ma jlo na tún mi dote, yẹn na gbọṣi file kakajẹ whenuena Jehovah na mọ dọ e jẹ nado tún mi dote.” Gànpamẹ-ninọ na owhe atọ́n-daa ma ko hò ayajẹ Ella tọn yí gba! E plọn nado yin pekọnọ to ninọmẹ depope he mẹ e mọ ede te. Be hiẹ sọgan plọn nudepope sọn apajlẹ etọn mẹ ya?—Heblu lẹ 13:5.
12. Etẹwẹ sọgan hẹn jijọho ayiha mẹ tọn wá na Klistiani de to ninọmẹ sinsinyẹn lẹ mẹ?
12 Ma wá tadona lọ kọ̀n dọ Ella tindo nunina vonọtaun delẹ he hẹn ẹn penugo nado pannukọn avùnnukundiọsọmẹ mọnkọtọn lẹ blo. To alọdindlẹndo ojlẹ hokansemẹ tọn he mẹ e jugbọn to osun lẹ mẹ jẹnukọnna whẹdanamẹ etọn, Ella yigbe dọmọ: “Yẹn flin dọ yẹn nọ sisọ, bosọ taidi ohẹ oblẹnọ pẹvi he yin budona de.” Ṣigba, Ella tindo yise he lodo to Jehovah mẹ. E ko plọn nado dejido ewọ go. (Howhinwhẹn lẹ 3:5-7) Taidi kọdetọn de, Jiwheyẹwhe yin omẹ titengbe de na ẹn hugan gbede pọ́n. E basi zẹẹmẹ dọmọ: “Whedepopenu he yẹn biọ abò hokansemẹ tọn lọ mẹ, yẹn nọ tindo numọtolanmẹ jijọho tọn. . . . Lehe ninọmẹ lọ dobunamẹ susọ, mọwẹ jijọho nọ susọ niyẹn.” Jehovah wẹ yin asisa jijọho enẹ tọn. Apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Mì jẹtukla nudepope tọn blo; ṣigba to odẹ̀ mẹ to ovẹ̀ mẹ po pẹdido po mẹ, mì nọ yí kanbiọ mìtọn hia Jiwheyẹwhe to onú popo mẹ. Jijọho Jiwheyẹwhe tọn he hú nuyọnẹn lẹpo na whlá ayiha mìtọn po linlẹn mìtọn lẹ po Klisti Jesu mẹ.”—Filippinu lẹ 4:6, 7.
13. Etẹwẹ hẹn mí deji dọ eyin nukunbibia wá mí ji, mí na tindo huhlọn nado doakọnna?
13 Ella, he ko yin tuntundote sọn whenu dindẹn die gbọ́n, hẹn ayajẹ etọn go mahopọnna awusinyẹnnamẹnu. E wà ehe, e mayin to huhlọn edetiti tọn mẹ gba, ṣigba to huhlọn he Jehovah wleawu etọn na ẹn mẹ. Onú dopolọ yin nugbo gando apọsteli Paulu go, mẹhe wlan dọmọ: “Enẹwutu wẹ yẹn na kúkú yí homẹhunhun do doawagun to madogán ṣie lẹ mẹ, na huhlọn Klisti tọn nido nọte do oji e. . . . [Na] whenuena yẹn yin madogánnọ, whenẹnu wẹ yẹn yin huhlọnnọ.”—2 Kọlintinu lẹ 12:9, 10.
14. Basi dohia lehe Klistiani de sọgan tindo pọndohlan nujikudo tọn gando ninọmẹ mẹtẹnpọn tọn de go do podọ nuhe kọdetọn lọ sọgan yin.
14 Kọgbidinamẹnu he hiẹ nọ pehẹ to egbehe lẹ sọgan gbọnvo na dehe yin dogbapọnna tofi lẹ. Etomọṣo, depope he e sọgan yin, e nọ sinyẹnawu nado doakọnna kọgbidinamẹnu lẹ. Di apajlẹ, azọ́nmẹyimẹdotọ towe sọgan nọ mọhodọdo azọ́n towe go tlala—hugan lehe e nọ basi do gando azọ́n mẹyidoazọnmẹ heyin hagbẹ sinsẹ̀n devo tọn lẹ go. E sọgan nọ mayọ́n basi na we nado dín agbasazọ́n devo. Nawẹ hiẹ sọgan hẹn ayajẹ towe go gbọn? Flin Adolf po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po, mẹhe numimọ gànpamẹ tọn yetọn plọn yé nado wleawuna jẹhẹnu titengbe lẹ. Eyin hiẹ dovivẹnu po ahundopo po nado na pekọ azọ́nmẹyimẹdotọ towe—etlẹ yin mẹhe e ‘nọ vẹawu nado hẹn homẹhun’—hiẹ na wleawuna jẹhẹnu Klistiani tọn lẹ taidi akọ́ndonanu po linsinsinyẹn po. (1 Pita 2:18) Humọ, hiẹ na wá lẹzun mẹyidoazọnmẹ họakuẹ de dogọ, ehe sọgan hẹn dotẹnmẹ hundote towe nado mọ azọ́n pekọnọ to nukọnmẹ jideji. Mì gbọ mí ni gbadopọnna aliho devo lẹ he mẹ mí sọgan hẹn ayajẹ mítọn go to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ te.
Gbẹzan Hinhẹn Bọawu Nọ Dekọtọn do Ayajẹ Mẹ
15-17. Etẹwẹ asu po asi po de plọn dọ e sọgan de awusinyẹnnamẹnu pò, dile etlẹ yindọ asisa etọn ma sọgan yin didesẹ mlẹnmlẹn?
15 Hiẹ sọgan tindo nudide vude gando agbasazọ́n wunmẹ he hiẹ nọ wà kavi gando fie hiẹ nọ wazọ́n te go, ṣigba adà gbẹzan towe tọn devo lẹ tin he mẹ hiẹ sọgan yí mẹdehihọ́ delẹ zan te. Gbadopọnna numimọ he bọdego ehe.
16 Asu po asi po Klistiani de basi oylọ na mẹho de nado wá dùnú to owhé yetọn gbè. To whèjai lọ, mẹmẹsunnu lọ po asi etọn po dọ aṣliho delẹ dọ yé to numọtolanmẹ awusinyẹnnamẹ kọgbidinamẹnu gbẹ̀mẹ tọn lẹ tindo to agọe. To whenuena e yindọ yé omẹ awe lẹ wẹ to agbasazọ́n whenu-gigọ tọn he nọ yí suhugan whenu po vivẹnudido yetọn po wà, yé ma penugo nado dín azọ́n devo gba. E nọ paṣa yé lehe yé sọgan penugo nado pehẹ ninọmẹ enẹ dẹnsọ.
17 To whenuena yé kàn ayinamẹ sè, mẹho lọ gblọn dọ, “Mì hẹn gbẹzan mìtọn bọawu.” Gbọnna? Asu lọ po asi etọn po nọ yí diblayi ganhiho atọ̀n zan egbesọegbesọ nado basi gbejizọnlin yì azọ́n mẹ na yìyì po kọlilẹ po. Mẹho lọ, he yọ́n asu po asi po lọ ganji, na ayinamẹ dọ yé ni lẹnnupọndo tẹnsisẹ sẹpọ fie yé nọ wazọ́n te ji, bọ yé nado penugo nado de sọha whenu he nọ yin yiyizan nado basi gbejizọnlin to azán dopodopo ji pò. Ojlẹ heyin fifli lọ sọgan yin yiyizan nado penukundo whẹho titengbe devo lẹ go—kavi nado yí ì zan na gbọjẹ de poun. Eyin kọgbidinamẹnu gbẹ̀mẹ tọn lẹ to ayajẹ towe depò jẹ obá de mẹ, naegbọn hiẹ ma gbadopọnna ninọmẹ towe vlavo hiẹ sọgan mọ kọgbọ gbọn vọjlado delẹ bibasi dali?
18. Naegbọn e do yin nujọnu nado lẹnnupọn po sọwhiwhe po whẹpo do basi nudide lẹ?
18 Aliho devo nado de kọgbidinamẹnu pò wẹ nado lẹnnupọn po sọwhiwhe po whẹpo do basi nudide lẹ. Di apajlẹ, Klistiani dopo magbe nado gbá ohọ̀ de. Dile etlẹ yindọ e ma ko gbá ohọ̀ de pọ́n, e basi nudide nado gbá ohọ̀ he gẹdẹ tlala de. E wá yọnẹn todin dọ emi sọgan ko dapana nuhahun he mayin dandan tọn lẹ eyin emi ko ‘lẹnnupọndo afọdide emitọn lẹ ji’ whẹpo do basi nudide yẹdide ohọ̀ emitọn tọn. (Howhinwhẹn lẹ 14:15) Klistiani devo yigbe nado yialọ akuẹ-yinyan tọn na yisenọ hatọ de. Sọgbe hẹ gbemima lọ, eyin akuẹ-yantọ lọ ma penugo nado suahọ lọ, mẹhe yialọ na ẹn wẹ dona wà mọ to dandan mẹ. To tintan whenu, onú lẹ yì ganji, ṣigba to ojlẹ vude godo akuẹ-yantọ lọ jẹ awugbopo ji. Akuẹ-yannamẹtọ lọ fọ́ngu bosọ biọ dọ alọyi-namẹtọ lọ ni suahọ lọ blebu. Enẹ ze kọgbidinamẹnu sinsinyẹn do alọyi-namẹtọ lọ ji. Be e ma na ko yin didapana eyin ewọ ko yí sọwhiwhe do lẹnnupọndo whẹho lọ lẹpo ji whẹpo do yigbe nado didá azọngban alọyiyina ahọ́ tọn ya?—Howhinwhẹn lẹ 17:18.
19. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ mí sọgan de awusinyẹnnamẹnu pò to gbẹzan mítọn mẹ te?
19 To whenuena nuṣikọna mí, mí ma dona wá tadona kọ̀n pọ́n gbede dọ mí sọgan de kọgbidinamẹnu lọ pò bosọ gọ̀ ayajẹ mítọn yí whladopo dogọ gbọn ojlẹ he mí nọ yizan na oplọn Biblu mẹdetiti tọn, sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn, po opli po didepo dali. Etẹ, aliho nujọnu tọn wẹ ehelẹ yin nado mọ gbigbọ wiwe Jehovah tọn yí, yèdọ nudetọn etọn de heyin ayajẹ. (Galatianu lẹ 5:22) Nuwiwa Klistiani tọn lẹ nọ yin kọfanamẹnu to whepoponu bo ma nọ saba hẹn nuṣikọ zẹjlẹgo wá gba. (Matiu 11:28-30) E yọnbasi hugan dọ agbasazọ́n kavi nuwiwa ayidedai tọn lẹ, e mayin gbigbọmẹ tọn lẹ gba, wẹ nọ yidogọna nuṣikọ mítọn. Pinplọn nado nọ yawu damlọn domẹwhenu sọgan gọalọ nado gọ̀ huhlọn mítọn yí. Gbọjẹ vude dogọ sọgan yin alemọyinu tlala. N. H. Knorr, he wà sinsẹ̀nzọn taidi Hagbẹ Anademẹtọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn kakajẹ okú etọn, nọ saba dọna mẹdehlan lẹ dọmọ: “To whenuena mì gbọjọ, onú tintan he dona yin wiwà wẹ nado gbọjẹ na ojlẹ vude. E na paṣa we nado mọ lehe nuhahun depope sọgan bọawu nado yin dididẹ to whenuena hiẹ ko damlọn yìkànmẹ to zánmẹ godo!”
20. (a) Basi bladopọ delẹ to aliho he mẹ mí sọgan hẹn ayajẹ mítọn go te tọn. (b) Whẹwhinwhẹ́n tẹlẹ ji wẹ hiẹ sọgan lẹnnupọndo nado yin ayajẹnọ? (Pọ́n Apotin he tin to weda 17.)
20 Klistiani lẹ tindo lẹblanulọkẹyi nado sẹ̀n ‘Jiwheyẹwhe ayajẹ tọn’ lọ. (1 Timoti 1:11) Dile mí ko mọ do, mí sọgan hẹn ayajẹ mítọn go etlẹ yin to whenuena nuhahun sinsinyẹn lẹ gbaṣinyọ́n mí. Mì gbọ mí ni to nukọn pọnhlan na todido Ahọluduta tọn, bo basi vọjlado na pọndohlan mítọn to whenuena e yin dandan, bosọ hẹn gbẹzan mítọn bọawu. To whenẹnu, ninọmẹ depope he mẹ mí mọ mídelẹ te, mí na yigbe na ohó apọsteli Paulu tọn lẹ he dọmọ: “Mì nọ jaya to Oklunọ mẹ whepoponu: yẹn sọ vọ́ dọ, Mì jaya!”—Filippinu lẹ 4:4.
Gbadopọnna Kanbiọ Ehelẹ:
• Naegbọn Klistiani lẹ dona ze ayidonugo do todido Ahọluduta tọn ji vẹkuvẹku?
• Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado hẹn ayajẹ mítọn go to ninọmẹ awusinyẹnnamẹ tọn lẹ whenu?
• Naegbọn mí dona tẹnpọn nado hẹn gbẹzan mítọn bọawu?
• To adà tẹlẹ mẹ wẹ mẹdelẹ ko hẹn gbẹzan yetọn bọawu te?
[Apotin/Yẹdide to weda]
Whẹwhinwhẹ́n Dogọ lẹ Nado Yin Ayajẹnọ
Taidi Klistiani lẹ, mí tindo whẹwhinwhẹ́n susu nado jaya. Gbadopọnna dehe bọdego lẹ:
1. Mí yọ́n Jehovah.
2. Mí ko plọn nugbo Ohó Jiwheyẹwhe tọn.
3. Mí sọgan mọ jona ylando mítọn lẹ tọn yí gbọn yise mítọn to avọ́sinsan Jesu tọn mẹ dali.
4. Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn to gandu —aihọn yọyọ na wá to madẹnmẹ!
5. Jehovah ko hẹn mí biọ paladisi gbigbọmẹ tọn de mẹ.
6. Mí nọ duvivi gbẹdido dagbe Klistiani tọn.
7. Mí tindo lẹblanulọkẹyi nado tindo mahẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ.
8. Mí tin to ogbẹ̀, bosọ tindo huhlọn jẹ obá de mẹ.
Whẹwhinwhẹ́n dogọ na ayajẹ nẹmu go wẹ hiẹ sọgan sọ donù?
[Yẹdide to weda 13]
Paulu po Sila po yin ayajẹnọ etlẹ yin to gànpamẹ
[Yẹdide to weda 15]
Be hiẹ ze ayidonugo towe do nukundido ayajẹnọ heyin aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn ji ya?