Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
4-10 MARS
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | SALMU LẸ 16-17
‘Jehovah Wẹ Asisa Dagbewà Tọn Ṣie’
Jọja lẹ Emi, Mì Sọgan Duvivi Gbẹzan He Tindo Pekọ de Tọn
NỌ JIHỌNTỌN NUGBO LẸ
11 Hia Salmu lẹ 16:3. Davidi yọ́n aṣli họntọn nugbo lẹ jiji tọn. Gbẹdido hẹ mẹhe yiwanna Jehovah lẹ nọ hẹn “ayajẹ daho” wá na ẹn. E dlẹnalọdo yé di “omẹ wiwe” lẹ, na yé wé to walọyizan-liho bosọ nọ wà nuhe jlọ wutu. Salmu-kantọ devo tindo numọtolanmẹ dopolọ gando họntọn etọn lẹ dide go. E wlan dọmọ: “Họntọn wẹ mẹhe nọ dibusi we lẹpo yin na mi gọna mẹhe nọ yìn gbedide towe lẹ.” (Salm. 119:63) Dile mí mọ do to hosọ he jẹnukọn mẹ, hiẹ lọsu sọgan jihọntọn dagbe susu lẹ to mẹhe nọ dibusi Jehovah bo nọ setonuna ẹn lẹ ṣẹnṣẹn. Na nugbo tọn, ehe bẹ jọja po mẹho po hẹn.
‘Nọ Pọ́n Whanpẹ Jehovah Tọn’
Davidi jihàn dọmọ: “OKLUNỌ wẹ mimá ogú ṣie tọn, po kọfo ṣie tọn po: Hiẹ wẹ hẹn numánamẹ ṣie go gligli. Okàn yìnyìn ko jẹ dè e to ofi he yọ́n.” (Ps. 16:5, 6) Davidi dopẹ́ na “mimá” etọn, enẹ wẹ haṣinṣan họntọnjiji tọn he e tindo hẹ Jehovah po lẹblanulọkẹyi he e tindo nado sẹ̀n ewọ po. Taidi Davidi, mí sọgan pehẹ ninọmẹ sinsinyẹn lẹ, ṣigba mí tindo dona gbigbọmẹ tọn susugege! Enẹwutu, mì gbọ mí ni zindonukọn nado nọ mọ ayajẹ to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ bo nọ ‘do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia’ na tẹmpli gbigbọmẹ tọn Jehovah tọn.
Nọ Ze Jehovah Do Nukọn Towe Whepoponu
2 Mímẹpo wẹ sọgan mọ nususu plọn sọn numimọ omẹ nukundeji he go Biblu donù lẹ tọn mẹ—taidi Ablaham, Sala, Mose, Luti, Davidi, Ẹsteli, apọsteli Paulu, po mọmọ po. Etomọṣo, kandai he gando mẹhe ma yin yinyọnẹn sọmọ lẹ go sọgan hẹn ale wá na mí ga. Ayihamẹlinlẹnpọn do otàn Biblu tọn lẹ ji sọgan gọalọna mí nado yinuwa sọgbe hẹ hogbe psalm-kàntọ lọ tọn lẹ dọmọ: “Yẹn ko ze OKLUNỌ do nukọn ṣie whepoponu: na e tin to adusi ṣie mẹ wutu, yè ma na diọtẹnna mi.” (Ps. 16:8) Nawẹ mí dona mọnukunnujẹ hogbe ehelẹ mẹ gbọn?
3 To paa mẹ, adusilọ mẹ wẹ awhànfuntọ de nọ hẹn ohí etọn do, podọ ehe nọ zọ́n bọ awọ̀yinu he e hẹn do amiyọnlọ mẹ ma nọ basi hihọ́na adusilọ etọn. Ṣogan, e nọ mọ hihọ́ yí, eyin họntọn etọn de nọ̀ apá etọn nado funawhàn to adusilọ etọn mẹ. Eyin mí nọ hẹn Jehovah do ayiha mẹ bo nọ wà ojlo etọn, e na basi hihọ́na mí. Enẹwutu, mì gbọ mí ni pọ́n lehe nulinlẹnpọndo kandai Biblu tọn lẹ ji sọgan hẹn yise mítọn lodo nado sọgan nọ ‘ze Jehovah do nukọn mítọn whepoponu’ do.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-2-F 697 huk. 7-8
Nukunzìn
To paa mẹ, eyin hogbe Heblugbe tọn lọ ʼi·shohnʹ (De 32:10; Hwh 7:2) zọnpọ hẹ ʽaʹyin (nukun), e nọ zẹẹmẹdo “dawe pẹvi nukun tọn”; mọdopolọ, bath (viyọnnu) yin yiyizan to Avigbè Jelemia Tọn 2:18 mẹ, ehe zẹẹmẹdo “viyọnnu nukun tọn,” bọ hodidọ awe lọ lẹ dlẹnalọdo nukunzìn. To Salmu lẹ 17:8 mẹ, hodidọ awe lọ lẹ (ʼi·shohnʹ bath-ʽaʹyin) yin kinkọndopọ nado zinnudonuji, bọ zẹẹmẹ etọn wẹ “dawe pẹvi, viyọnnu nukun tọn” (“nukunzìn,” Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn). E họnwun dọ hogbe lọ do zẹẹmẹ ehe, na to whenue mẹde pọ́n nukunzìn mẹdevo tọn mẹ, e gán mọ oyẹ̀ pẹvi ede tọn.
E nọ biọ dọ yè ni wà dẹẹdẹ bo nọ to aṣeji taun po nukun po; eyin odà pẹvi de kavi afínfín vude poun wẹ tlẹ biọ nukunmẹ namẹ, yè nọ doayi e go tlolo. Nuhe nọ ṣinyọ́n nukunzìn ji (la cornée) dona yin hihọ́ basina bosọ yin bowlena, na eyin nude gbleawuna adà nukun tọn enẹ, kavi eyin e wá dózin na azọ̀n wutu, e gán zọ́n bọ yè na nọ mọnu agọ̀ kavi tọ́nnukun. Nado zinnudonuji, Biblu nọ yí hodidọ lọ “nukunzìn towe” zan nado dlẹnalọdo nuhe yè dona basi hihọ́na taun bosọ wà dẹẹdẹ hẹ. Nukun he yè dona nọ yí do pọ́n osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn niyẹn. (Hwh 7:2) Deutelonomi 32:10 dohia dọ Jiwheyẹwhe basi hihọ́na akọta lọ “di nukunzìn etọn” nado dlẹnalọdo aliho he mẹ E penukundo Islaeli go te taidi otọ́ de. Davidi hodẹ̀ dọ Jiwheyẹwhe ni basi hihọ́na emi bo penukundo emi go taidi “nukunzìn” etọn. (Slm 17:8) E jlo dọ Jehovah ni yawu yinuwa do ota emitọn mẹ to whenue kẹntọ yangbé emitọn. (Yijlẹdo Zek 2:8 go.)—Pọ́n ŒIL.
11-17 MARS
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | SALMU LẸ 18
“Jehovah . . . Wẹ Nọ Whlẹn Mi Gán”
w09-F 1/5 14 huk. 4-5
Be A Nọ Mọnukunnujẹ Nuyijlẹdonugo He Biblu Yizan lẹ mẹ Ya?
To whedelẹnu, Biblu nọ yí nuhe ma tindo gbọfufu lẹ zan nado dọho gando Jehovah go. Di apajlẹ, wefọ delẹ dlẹnalọdo e taidi “Osé Islaeli tọn,” “awinyan,” po “figángán” po. (2 Samuẹli 23:3; Salmu lẹ 18:2; Deutelonomi 32:4) Naegbọn Biblu do yí nuyijlẹdonugo ehelẹ zan? Na kẹdẹdile osé gángán de ma gán yin tẹnsẹna do, Jehovah Jiwheyẹwhe gán yin hihọ́ nujọnu tọn de na we.
Owe Salmu lẹ tọn bẹ nuyijlẹdonugo susu hẹn, ehe nọ basi zẹẹmẹ jẹhẹnu voovo Jehovah tọn lẹ tọn. Di apajlẹ, Salmu lẹ 84:11 dlẹnalọdo Jehovah taidi “owhè po awọ̀yinu de po,” na ewọ wẹ Asisa hinhọ́n, ogbẹ̀, huhlọn po hihọ́ po tọn. To alọ devo mẹ, Salmu lẹ 121:5 dọ dọ “Jehovah wẹ oyẹ̀ hihọ́-basinamẹ tọn he to adusilọ towe mẹ.” Kẹdẹdile yẹtẹn gán basi hihọ́namẹ to owhè ṣadada mẹ do, Jehovah gán basi hihọ́na mẹhe nọ sẹ̀n ẹn lẹ sọn yozò nugbajẹmẹji tọn mẹ, bọ yé na mọ hihọ́ to “alọ” kavi “awà” etọn lẹ glọ.—Isaia 51:16; Salmu lẹ 17:8; 36:7.
it-2-F 1168 huk. 6
Ogbè
Jiwheyẹwhe nọ sè ogbè devizọnwatọ etọn lẹ tọn. Mẹhe nọ sẹ̀n Jiwheyẹwhe to gbigbọ po nugbo po mẹ lẹ gán dawhá ylọ Jiwheyẹwhe bo kudeji dọ ewọ na sè ogbè yetọn, mahopọnna ogbè he mẹ yé dawhá ylọ ẹ te. Humọ, etlẹ yin to whenue mẹde vẹ̀ Jiwheyẹwhe to ohò ede tọn mẹ bo ma tlẹ dọho tọ́n, Jiwheyẹwhe gbẹ́ nọ “sè” kavi na ayidonugo, na ewọ yọ́n nuhe to ahun gbẹtọ lẹ tọn mẹ. (Slm 66:19; 86:6; 116:1; 1Sa 1:13; Nẹ 2:4) To whenue mẹhe yè to yasana lẹ dawhá ylọ Jiwheyẹwhe, ewọ nọ sè yetọn. Podọ ewọ sọ nọ sè ogbè mẹhe jẹagọdo e bo nọ blasé sọta devizọnwatọ etọn lẹ tọn bosọ yọ́n ayilinlẹn yetọn lẹ.—Jen 21:17; Slm 55:18, 19; 69:33; 94:9-11; Jel 23:25.
Lehe A Gán Pehẹ Magbọjẹ lẹ Do
2. Nọ lẹnayihamẹpọn. Dile a to nulẹnpọndo nuhe ko jọ wayi to gbẹzan towe mẹ lẹ ji, be a gán flin whlepọn he a penugo bo doakọnna, na Jehovah gọalọna we wutu lẹ ya? Eyin mí lẹnayihamẹpọn do lehe Jehovah ko gọalọna míwlẹ po devizọnwatọ etọn hohowhenu tọn lẹ po do ji, jijọho ahun mẹ tọn mítọn nọ jideji bọ mí sọ nọ dejido ewọ go dogọ. (Salm. 18:17-19) Mẹho agun tọn de he nọ yin Joshua dọmọ: “N’tindo kandai de he bẹ odẹ̀ ṣie he Jehovah na gblọndo yetọn lẹ hẹn. Ehe ko gọalọna mi nado flin whenue n’biọ onú tangan de Jehovah, bọ e na mi nuhe n’do hudo etọn lọ pẹẹ.” Mọwẹ, eyin mí lẹnnupọn sisosiso do nuhe Jehovah ko wà na mí wayi lẹ ji, mí nọ vọ́ huhlọn mọyi nado diahi hẹ magbọjẹ.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-1-F 437 huk. 2
Kelubimi
To vogbingbọn mẹ na nuhe mẹdelẹ nọ lẹn, kelubimi ehelẹ ma yin yẹdide dabla he yè basi sọgbe hẹ yẹwhe he dobu bo do awà lẹ, ehe Kosi he to lẹdo lọ mẹ lẹ nọ basi sinsẹ̀n hlan gba. Sọgbe hẹ aṣa Ju hohowhenu tọn lẹ tọn he mẹsusu kọngbedopọ hẹ, kelubimi ehelẹ tindo awusọhia gbẹtọ tọn. (Biblu ma dọho de gando whẹho ehe go) Anazọ́n dagbe taun wẹ yé yin, he nọtena angẹli he yọnwhanpẹ taun delẹ, bo yin bibasi “sọgbe hẹ ohia” he Mọse mọyi sọn Jehovah lọsu dè. (Eks 25:9) Apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ dọ “kelubimi gigonọ lẹ sọ tin to nùsu oyẹsu tọn lọ ji to aga bo ṣinyọnyẹ e ji.” (Heb 9:5) Kelubimi ehelẹ tindo kanṣiṣa hẹ tintin to finẹ Jehovah tọn, na Biblu dọmọ: “Yẹn na nọ do dee hia we to finẹ bo nasọ dọho hẹ we sọn nùsu lọ ji aga. To kelubimi awe he to apotin Kunnudenu lọ tọn ji lẹ ṣẹnṣẹn.” (Eks 25:22; Sọh 7:89) Enẹwutu wẹ e do yin didọ gando Jehovah go dọ e “sinai to ofìn ji to aga [kavi, ṣẹnṣẹn] kelubimi lẹ tọn.” (1Sa 4:4; 2Sa 6:2; 2Ah 19:15; 1Ot 13:6; Slm 80:1; 99:1; Isa 37:16) To yẹhiadonu-liho, kẹlubimi lọ lẹ yin “apajlẹ osọ́-kẹkẹ” he Jehovah nọ kùn lọ tọn (1Ot 28:18), bọ awà kelubimi lọ lẹ tọn yin hihọ́ de bosọ nọ hẹn ẹn yọnbasi na yé nado nọ basi gbejizọnlin po awuyiya po. Enẹwutu, Davidi yí hogbe milomilo lẹ zan nado basi zẹẹmẹ lehe Jehovah nọ yawu wá alọgọ na ẹn do tọn, bo dọ dọ ewọ “hẹ kelubimi de ji bo zlọn wá” yèdọ “to awà nudida gbigbọnọ de tọn lẹ ji.”—2Sa 22:11; Slm 18:10.
18-24 MARS
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | SALMU LẸ 19-21
“Olọn lẹ to Gigo Jiwheyẹwhe Tọn Lá”
Mì Gbọ Mẹlẹpo Ni Lá Gigo Jehovah Tọn
DAVIDI, visunnu Jẹse tọn, whẹ́n taidi dẹpẹ lẹngbọhọtọ de to agbegbe Bẹtlẹhẹm tọn mẹ. Lehe e na ko nọ pọ́n agahomẹ gblagada he gọ́ na sunwhlẹvu lẹ hlan gbọzangbọzan to zánhomẹ dile e to nukunpedo kanlinpa otọ́ etọn tọn go to danji he to olá enẹlẹ ji do sọ! Matin ayihaawe, numimọ awuvivinamẹ tọn enẹ wẹ e flin to whenuena gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn gbọdo e bọ e pà bo yí hogbe whanpẹnọ he to Psalm 19tọ mẹ lẹ do jihàn dọmọ: “Olọn lẹ to gigo Jiwheyẹwhe tọn hodọ; agahomẹ sọ to alọnuzọ́n etọn lá. Okàn yetọn tọ́n yì aihọn lẹpo mẹ, ohó yetọn sọ jẹ aihọn pòdo.”—Psalm 19:1, 4.
2 Dile etlẹ yindọ olọn jiawu he Jehovah dá lẹ ma nọ dọho, yé nọ lá gigo etọn sọn okle jẹ okle, podọ sọn ozán jẹ ozán. Nudida ma gọ̀n gigo Jiwheyẹwhe tọn ma lá gbede, podọ ayihamẹlinlẹnpọn do kunnudenu he to awusọhia “aihọn lẹpo” nado mọ ehe ji nọ hẹn gbẹtọ nado whiwhẹ ede. Etomọṣo, kunnudenu nudida he ma nọ dọho lẹ tọn ma ko pé gba. Gbẹtọvi nugbonọ lẹ yin tudohomẹna nado kọnawudopọ to kunnudide ehe mẹ po ogbè lélé po. Psalm-kàntọ de dọ ohó gbọdo ehelẹ hlan sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ lẹ dọmọ: “Mì na gigo po huhlọn po hlan OKLUNỌ. Mì na hlan OKLUNỌ, mì na gigo he jẹ hlan oyín etọn.” (Psalm 96:7, 8) Mẹhe tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ Jehovah lẹ hùnhomẹ nado yigbe hlan tudohomẹnamẹ enẹ. Ṣigba, etẹwẹ gigo nina hlan Jiwheyẹwhe bẹhẹn?
Nudida lẹ Nọ Lá Gigo Jiwheyẹwhe Tọn!
8 To enẹgodo Davidi basi zẹẹmẹ nujiawu nudida Jehovah tọn devo tọn dọmọ: “To yé mẹ [olọn lẹ] wẹ e wàhọ̀ na owhè do, ehe di asisunọ to tintọ́n sọn abò etọn mẹ ja, bo to ayajẹ di gbẹtọ asuka de nado họ̀nwezun omọ́ etọn tọn. Tintọ́n jẹgbonu etọn sọn olọn dodo, lẹdo etọn sọ jẹ pòdo etọn; nude matin bo sọ́ awuwhlá sọn yozò etọn mẹ.”—Psalm 19:4-6.
9 Kiklo owhè tọn tin to jlẹkaji eyin yè yí ì jlẹdo sunwhlẹvu devo lẹ go. Etomọṣo, sunwhlẹvu he jiawu de wẹ owhè yin bo nọ hẹn planẹti he nọ to lilẹdo e pé lẹ tin taidi nuhe whè tlala. Owe alọdlẹndonu tọn de dọ dọ zínpinpẹn etọn yì “tọnu liva donu liva donu liva 2”—yèdọ e pẹnzin tlala hú pipli planẹti he lẹdo e lẹ tọn! Huhlọn nudọnwado tọn etọn nọ dike aigba ni to lilẹdo owhè to fie dẹ̀n do e na kilomẹtlu livi donu 150—yèdọ otẹn de he ma dẹ̀n do e zẹjlẹgo kavi sẹpọ ẹ hugan. Adà pẹvi tiuntiun huhlọn owhè tọn wẹ nọ wá aigba ji, ṣogan enẹ ko pé nado hẹn ogbẹ̀ dote.
10 Psalm-kantọ yí hogbe yẹhiadonu tọn lẹ zan na owhè, bo do e hia taidi “gbẹtọ asuka de” he nọ họ̀nwezun sọn opodo aigba tọn de jẹ devo to okle bosọ nọ “wàhọ̀” do fide to zánmẹ. Eyin sunwhlẹvu blibata enẹ jẹ họyì ji, e nọ taidi dọ ‘ohọ̀’ de mẹ wẹ e biọ, nado yì gbọjẹ nkọ. To afọnnu, e nọ taidi nuhe tọ́n to ajijimẹ, bo nọ to sisẹ́ “di asisunọ [he] to tintọ́n sọn abò etọn mẹ ja.” Taidi lẹngbọhọtọ de, Davidi yọ́n lehe avivọ nọ sinyẹn sọ to zánmẹ. (Gẹnẹsisi 31:40) E flin lehe yozò owhè tọn nọ yawu hẹn agbasa etọn po aigba he lẹdo e po hlá yozò do. E họnwun dọ, “gbejizọnlin” azán dopodopo tọn sọn whèzẹtẹn yì whèyihọ ma nọ hẹn agbọ́pé owhè gba kakatimọ e tin taidi “gbẹtọ asuka de,” he wleawufo nado vọ́ gbejizọnlin lọ basi.
g95-F 8/11 7 huk. 2
Anazọ́nwatọ He Yè Wọn Hugan to Ojlẹ Mítọn Mẹ
Alọnuzọ́n Mẹdatọ lọ tọn lẹ wẹ lẹdo mí pé, podọ eyin mí nọ hẹn pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn na anazọ́n etọn lẹ siso deji, mí na yọ́n ewọ dogọ. To ninọmẹ de mẹ, Jesu dọna devi etọn lẹ nado yí sọwhiwhe do pọ́n vounvoun danji tọn he nọ wú to lẹdo Galili tọn mẹ lẹ. E dọna yé dọmọ: “Mì plọnnu sọn vounvoun danji tọn lẹ dè, lehe yé nọ whẹ́n do; yé ma nọ do magbọjẹ na yede, mọjanwẹ yé ma nọ gbẹ̀n sekan; ṣigba yẹn dọna mì dọ Sọlomọni lọsu to gigo etọn lẹpo mẹ ma tlẹ yin aṣọ́dona di dopo to ehelẹ mẹ.” (Matiu 6:28, 29) Vounvoun danji tọn tata de sin whanpẹ gán flinnu mí dọ Jiwheyẹwhe ma na dovọ́na nuhudo gbẹtọvi lẹ tọn.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
Lẹndai Jehovah Tọn Na Mọ Hẹndi!
5 Nudida lẹ dohia dọ Jehovah gbọn owanyi dali ze dogbó lẹ dai. E ze osẹ́n jọwamọ tọn po walọ dagbe tọn lẹ po dai nado hẹn ẹn diun dọ nulẹpo to azọ́nwa to kọndopọ mẹ. (Salm. 19:7-9) Enẹwutu, nuhe to wẹkẹ lọ mẹ lẹpo wẹ tindo otẹn tangan de bo nọ wanu sọgbe hẹ adà yetọn to lẹndai Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Jehovah ze nujinọtedo lẹ dai gando lehe nudida etọn lẹ dona nọ wazọ́n to kọndopọ mẹ do go. Gbọnmọ dali, osẹ́n nudọnwado tọn nọ hẹn jẹhọn he lẹdo mí lẹ nado gbọṣi lẹdo aigba tọn mẹ, nọ hẹn agbówhẹn ohù tọn nado fọ́n yiaga podọ nado wá odò, bosọ nọ yidogọna titojininọ nulẹ tọn he nọ hẹn ogbẹ̀ yọnbasi to aigba ji. Nudida lẹpo he bẹ gbẹtọvi lẹ hẹn nọ sẹtẹn bo nọ yinuwa sọgbe hẹ dogbó enẹlẹ. E họnwun dọ, titojininọ nudida lẹ tọn dohia dọ Jiwheyẹwhe tindo lẹndai de na aigba podọ na gbẹtọvi lẹ. To lizọnyizọn mítọn mẹ, be mí sọgan nọ dọ̀n ayidonugo gbẹtọ lẹ tọn wá Mẹhe hẹn titojininọ jiawu enẹ yọnbasi ji ya?—Osọ. 4:11.
AWUWIWLENA LIZỌNYIZỌN KUNNUDEGBE TỌN
ijwfq 45
Naegbọn Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ Ma Nọ Basi Hùnwhẹ Tenu-Núdùdù Oklunọ Tọn to Aliho Dopolọ mẹ hẹ Sinsẹ̀n He Pò Lẹ?
Mí nọ hodo nuhe Biblu dọ lẹ pẹkipẹki to whenue mí jlo na basi hùnwhẹ Tenu-Núdùdù Oklunọ tọn, ehe sọ nọ yin yiylọdọ “Tenu-Núdùdù Godo tọn,” kavi hùnwhẹ Oflin okú Jesu tọn. (1 Kọlintinu lẹ 11:20) Amọ́, susu nuyise sinsẹ̀n he pò lẹ tọn po aṣa he yé nọ hodo to hùnwhẹ ehe whenu lẹ po ma sinai do nuhe Biblu dọ ji.
Lẹndai etọn
Lẹndai he wutu Tenu-Núdùdù Oklunọ tọn do nọ yin bibasi wẹ nado flin Jesu bo do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia na avọ́sinsan he e basi do ota mítọn mẹ. (Matiu 20:28; 1 Kọlintinu lẹ 11:24) Hùnwhẹ ehe ma yin aṣa kavi nuwiwa sinsẹ̀n tọn de he nọ zọ́n bọ yè nọ mọ nukundagbe Jiwheyẹwhe tọn kavi jona ylando tọn. Nuhe Biblu plọnmẹ wẹ yindọ yise tintindo to Jesu mẹ kẹdẹ wẹ sọgan hẹn jona ylando tọn yọnbasi, e ma yin gbọn nuwiwa sinsẹ̀n tọn de dali gba.—Lomunu lẹ 3:25; 1 Johanu 2:1, 2.
Whla nẹmu wẹ e na nọ yin bibasi?
Jesu degbena devi etọn lẹ nado nọ basi hùnwhẹ Tenu-Núdùdù Oklunọ tọn, amọ́ e ma dọ whla nẹmu he e na nọ yin bibasi taun. (Luku 22:19) Mẹdelẹ lẹndọ e dona nọ yin bibasi to sunmẹsunmẹ bọ mẹdevo lẹ nọ basi i to sẹmẹsẹmẹ, egbesọegbesọ, whlasusu to azán dopodopo ji kavi to whedepopenu he yé mọdọ e sọgbe nado wàmọ. Ṣigba, nudọnamẹ he ji mí dona lẹnnupọndo delẹ die.
Jesu ze hùnwhẹ Tenu-Núdùdù Oklunọ tọn dai to azán he gbè Ju le nọ dù hùnwhẹ Juwayi tọn, podọ azán enẹ dopolọ gbè wẹ ewọ wá kú. (Matiu 26:1, 2) Ehe ma yin kosọ de poun. Owe-wiwe lẹ yí avọ́sinsan Jesu tọn jlẹdo avọ́sinsan lẹngbọvu Juwayi tọn go. (1 Kọlintinu lẹ 5:7, 8) Hùnwhẹ Juwayi tọn nọ yin bibasi whladopo to owhe dopo mẹ. (Eksọdusi 12:1-6; Levitiku 23:5) Mọdopolọ, Klistiani dowhenu tọn lẹ nọ basi hùnwhẹ Oflin okú Jesu tọn whladopo to owhe dopo mẹ, a podọ apajlẹ he yin zizedai to Biblu mẹ enẹ wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ hodo.
Azán po gànmẹ po
Apajlẹ he Jesu zedai gọalọna mí nado yọ́n whla nẹmu he hùnwhẹ Oflin tọn lọ dona nọ yin bibasi gọna azán po ogàn he mẹ e na nọ yin bibasi te po. E ze hùnwhẹ lọ dai to họyiyi owhè tọn godo to azán 14tọ osun Nisan owhe 33 W.M., sọgbe hẹ sunzanhiawe osun Biblu tọn lẹ tọn. (Matiu 26:18-20, 26) To egbehe lọsu, azán enẹ dopolọ gbè wẹ mí nọ basi hùnwhẹ Oflin tọn lọ to whemẹwhemẹ, sọgbe hẹ apajlẹ he Klistiani dowhenu tọn lẹ zedai.
Dile etlẹ yindọ vendredi wẹ azán 14tọ Nisan tọn lọ jẹ do to owhe 33 W.M., e sọgan nọ jẹ do azán devo depope ji to whemẹwhemẹ. Nado yọ́n azán he ji Nisan 14tọ lọ na jẹ do to owhe dopodopo mẹ, mí nọ hia azán lẹ sọgbe hẹ aliho he mẹ e nọ yin hihia te to ojlẹ Jesu tọn mẹ, bo ma nọ hodo sunzanhiawe he Ju lẹ nọ yizan to egbezangbe.
Akla po ovẹn po
To whenue Jesu to hùnwhẹ yọyọ ehe zedai, akla madotọ́n po ovẹn vẹẹ he pò sọn núdùdù hùnwhẹ Juwayi tọn lọ tọn mẹ po wẹ e yizan. (Matiu 26:26-28) Mí nọ hodo apajlẹ etọn, bo nọ zan akla he mẹ otọ́n kavi nuwhẹ́nkun devo depope ma tin te, gọna ovẹn vẹẹ akú, e ma yin osin ovẹn-sinsẹ́n tọn kavi ovẹn flusọ́ he mẹ yè yí onú vivi kavi nuwhẹ́nkun de do gba.
Sinsẹ̀n delẹ nọ zan akla he yè yí otọ́n kavi nuwhẹ́nkun devo de do hẹn fọ́n lẹ, ṣigba to Biblu mẹ, otọ́n nọ saba yin yiyizan nado dlẹnalọdo ylando kavi hẹnflu. (Luku 12:1; 1 Kọlintinu lẹ 5:6-8; Galatianu lẹ 5:7-9) Enẹwutu, akla he mẹ otọ́n kavi nudevo depope ma tin te wẹ sọgan yin yiyizan taidi ohia he sọgbe hẹ agbasa Klisti tọn he ma tindo ylando depope. (1 Pita 2:22) Aṣa devo he ma sọgbe hẹ Biblu wẹ nado yí osin ovẹn-sinsẹ́n tọn he ma vẹsin zan do otẹn ovẹn jọnun tọn mẹ. Sinsẹ̀n delẹ nọ zan yẹhiadonu mọnkọtọn, na yé ko gbọn nuṣiwa dali dosẹ́n gando ahàn sinsinyẹn nùnù go to whenue Biblu ma dosẹ́n etọn wutu.—1 Timoti 5:23.
Yẹhiadonu lẹ wẹ, e ma yin agbasa po ohùn jọnun po
Akla madotọ́n po ovẹn vẹẹ he nọ yin yiyizan to hùnwhẹ Oflin tọn whenu po yin yẹhiadonu lẹ he nọtena agbasa po ohùn Klisti tọn po. Yé ma nọ diọ zun agbasa po ohùn jọnun etọn po to azọ́njiawu-liho, dile mẹdelẹ nọ lẹn do gba. Gbadopọnna whẹwhinwhẹ́n Owe-wiwe tọn he wutu mí do dọ mọ lẹ.
Eyin ohùn etọn titi wẹ Jesu biọ to devi etọn lẹ si nado nù, be e to didọna yé nado gbàsẹ́n he Jiwheyẹwhe do gando ohùn dùdù go niyẹn. (Gẹnẹsisi 9:4; Owalọ lẹ 15:28, 29) Ehe ma ka yọnbasi, na Jesu ma na degbena mẹdevo lẹ nado gbàsẹ́n Jiwheyẹwhe tọn gando nuhọakuẹ-yinyin ohùn tọn go gbede.—Johanu 8:28, 29.
Eyin apọsteli lẹ ko nù ohùn jọnun Jesu tọn dai wẹ, ewọ ma na ko dọ dọ ohùn emitọn “na yin kinkọndai,” bo gbọnmọ dali dohia dọ avọ́sinsan etọn gbẹ́ pò to nukọn ja.—Matiu 26:28.
Avọ́sinsan Jesu tọn yin bibasi “whladopo podọ kakadoi.” (Heblu lẹ 9:25, 26) Ṣigba, eyin akla po ovẹn po lọ nọ diọ zun agbasa po ohùn jọnun etọn po to Tenu-Núdùdù Oklunọ tọn lọ whenu wẹ, e dohia dọ mẹhe nọ dù yẹhiadonu lọ lẹ na to avọ́sinsan lọ vọ́ basi mapote niyẹn.
Jesu dọmọ: “Mì nọ wà ehe to oflin ṣie mẹ;” e ma dọ “to yíyí mi do sanvọ́ mẹ.”—1 Kọlintinu lẹ 11:24.
Mẹhe yise dọ akla po ovẹn po lọ nọ lẹzun agbasa po ohùn jọnun Jesu tọn po lẹ nọ ze nuyise yetọn sinai do nuhe wefọ Biblu tọn delẹ dọ ji. Di apajlẹ, lẹdogbedevomẹ Biblu tọn susu basi kandai nuhe Jesu dọ gando ovẹn lọ go tọn dọmọ: “Ehe wẹ ohùn ṣie.” (Matiu 26:28) Ṣigba, nuhe dọ Jesu te sọgan sọ yin lilẹdogbedevomẹ dọ: “Ehe nọtena ohùn ṣie,” kavi “Ehe zẹẹmẹdo ohùn ṣie.” Hogbe yẹhiadonu tọn lẹ wẹ Jesu to yiyizan nado plọnnumẹ dile e nọ saba wà do.—Matiu 13:34, 35.
Mẹnu lẹ wẹ nọ dù akla lọ bo nọ nù ovẹn lọ?
Eyin Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ basi Tenu-Núdùdù Oklunọ tọn, omẹ sọha kleun de wẹ nọ dù akla lọ bosọ nọ nù ovẹn lọ. Naegbọn e do yinmọ?
Jesu kọ̀n ohùn etọn dai nado ze “alẹnu yọyọ de” dai, ehe diọtẹnna alẹnu he ko tin to Jehovah Jiwheyẹwhe po akọta Islaeli hohowhenu tọn po ṣẹnṣẹn. (Heblu lẹ 8:10-13) Mẹhe tin to alẹnu yọyọ enẹ mẹ lẹ wẹ nọ dù akla lọ bo nọ nù ovẹn lọ. Ehe ma gando Klistiani lẹpo go, kakatimọ e bẹ “mẹhe ko yin yiylọ” to aliho vonọtaun de mẹ gbọn Jiwheyẹwhe dali lẹ kẹdẹ hẹn. (Heblu lẹ 9:15; Luku 22:20) Omẹ enẹlẹ na dugán hẹ Klisti to olọn mẹ, podọ Biblu dọ dọ gbẹtọ 144000 poun wẹ mọ lẹblanulọkẹyi enẹ yí.—Luku 22:28-30; Osọhia 5:9, 10; 14:1, 3.
To vogbingbọn mẹ na “lẹngbọpa pẹvi” he mọ oylọ nado dugán hẹ Klisti, suhugan mítọn wẹ to nukundo nado yin apadewhe “gbẹtọ susugege de” tọn he na duvivi ogbẹ̀ madopodo tọn to aigba ji. (Luku 12:32; Osọhia 7:9, 10) Dile etlẹ yindọ mí mẹhe tindo todido nado nọgbẹ̀ to aigba ji lẹ ma nọ dù akla lọ bo masọ nọ nù ovẹn lọ to Oflin whenu, mílọsu nọ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia na avọ́sinsan he Jesu basi do ota mítọn mẹ lọ.—1 Johanu 2:2.
25-31 MARS
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | SALMU LẸ 22
Dọdai Delẹ He Gando Okú Jesu Tọn Go
Yé Mọ Mẹsia Lọ!
16 E na taidi dọ Jiwheyẹwhe gbẹ́ Mẹsia lọ dai. (Hia Psalm 22:1.) Malku dọna mí dọ “to gànhiho ṣinẹnẹtọ mẹ, [nudi ogàn atọ̀n whèjai tọn] Jesu dawhá po ogbè lélé po dọmọ: ‘Eli Eli lama sabaktani?’ he lẹdogbedevomẹ etọn yin: ‘Jiwheyẹwhe ṣie, Jiwheyẹwhe ṣie, naegbọn hiẹ do gbẹ́ mi dai?’” (Malku 15:34) Jesu ma hẹn yise bu to Otọ́ olọn mẹ tọn etọn mẹ gba. Jiwheyẹwhe jo Jesu do alọ kẹntọ etọn lẹ tọn mẹ gbọn hihọ́ Etọn didesẹ dali, na tenọgli Klisti tọn nido sọgan yin whiwhlepọn to gigọ́ mẹ. Jesu hẹn Psalm 22:1 di to whenue e dawhá.
Yé Mọ Mẹsia Lọ!
13 Davidi dọ dọdai dọ Mẹsia lọ na yin ṣinṣanko. (Hia Psalm 22:7, 8.) Jesu yin ṣinṣanko to whenue e to yaji to yatin ji, na Matiu dọmọ: “Mẹhe juwajei lẹ jẹ zunzun in ji, bo nọ to ota yetọn mimí bo nọ to didọmọ: ‘Hiẹ he jlo na họ́ tẹmpli lọ liai bo vọ́ ẹ gbá to azán atọ̀n gblamẹ, whlẹn dewe! Eyin hiẹ yin visunnu Jiwheyẹwhe tọn, jẹte sọn yatin lọ ji!’” Mọdopolọ, yẹwhenọgán lẹ, wekantọ lẹ po sunnu mẹho lẹ po sọ yí i do davlẹ bo dọmọ: “E whlẹn mẹdevo lẹ gán; e ma sọgan whlẹn ede gán! Ewọ wẹ Ahọlu Islaeli tọn; gbọ e ni jẹte sọn yatin ji todin, mí nasọ yí i sè. Ewọ ko dejido Jiwheyẹwhe go; gbọ E ni whlẹn ẹn gán todin eyin E tindo ojlo to ewọ mẹ, na e dọ dọ, ‘Visunnu Jiwheyẹwhe tọn wẹ yẹn.’” (Mat. 27:39-43) Ṣogan, Jesu doakọnna yajiji ehe lẹpo bo ma kẹnù. Apajlẹ dagbe nankọ die e zedai na mí!
Yé Mọ Mẹsia Lọ!
14 Yè na de ovò nado yí awù Mẹsia lọ tọn. Psalm-kantọ lọ wlan dọmọ: “Yé má avọ̀ ṣie to yede ṣẹnṣẹn, bosọ do ovò awù ṣie ji.” (Ps. 22:18) Nuhe jọ lọ pẹpẹ niyẹn, na “to whenuena [awhànfuntọ Lomu tọn lẹ] ko whè [Jesu] do núgo, yé má awugbó etọn lẹ gbọn ovò dide dali.”—Mat. 27:35; hia Johanu 19:23, 24.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
Sisi Didohia Na Opli Wiwe Mítọn Lẹ
7 Aliho nujọnu tọn lẹ tin he mẹ mí sọgan nọ do sisi hia na opli mítọn lẹ te. Dopo wẹ nado nọ tin to finẹ nado ji ohàn Ahọluduta lọ tọn lẹ. Susu ohàn ehelẹ tọn yin pipà taidi odẹ̀ lẹ podọ na enẹwutu yé dona nọ yin jiji po sisi po. To hoyidọ sọn Psalm 22 mẹ, apọsteli Paulu wlan gando Jesu go dọmọ: “Yẹn na dọho oyín towe tọn hlan mẹmẹsunnu ṣie lẹ, to ṣẹnṣẹn agun tọn wẹ yẹn na jihàn pipà tọn hlan we.” (Heblu lẹ 2:12) Enẹwutu, mí dona yí do do aṣa nado nọ tin to aisinsin whẹpo azinponọ na do basi homẹbibiọ ohàn bẹjẹeji tọn podọ nado nọ ze ayidonugo do zẹẹmẹ hogbe lọ lẹ tọn ji dile mí to hànji. Na hànjiji mítọn ni nọ do numọtolanmẹ dopolọ hia taidi psalm-kàntọ lọ tọn he wlan dọmọ: “Yẹn na yí ayiha ṣie lẹpo pete do dopẹna OKLUNỌ, to plito tenọglinọ lẹ tọn mẹ, podọ to agun gbẹtọ lẹ tọn mẹ.” (Psalm 111:1) Mọwẹ, ohàn pipà tọn lẹ jiji hlan Jehovah yin whẹwhinwhẹ́n dagbe dopo he wutu mí dona nọ yawu wá opli mítọn lẹ bosọ nọte kakajẹ vivọnu.
Mì Pà Jehovah “to Agun Mẹ”
Dile e te do to hohowhenu, tito lẹ tin to egbehe ga na yisenọ lẹ dopodopo nido nọ basi ogbeyí yise yetọn tọn “to agun mẹ.” Dopo to dotẹnmẹ he hundote na mẹlẹpo mẹ wẹ gblọndo nina na kanbiọ he yin kinkanbiọ mẹplidopọ lẹ to opli agun tọn lẹ ji. Ma yí nukunpẹvi do pọ́n dagbe he ehe sọgan wà na mí gbede blo. Di apajlẹ, gblọndo he nọ do lehe mí sọgan dùto kavi dapana nuhahun lẹ gbọn hia lẹ nọ hẹn gbemima mẹmẹsunnu mítọn lẹ tọn lodo nado hodo nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ. Gblọndo he nọ basi zẹẹmẹ wefọ Biblu heyin dide ṣigba bo ma yin hoyidọ sọn e mẹ lẹ tọn kavi he bẹ nudọnamẹ he yin mimọ to dodinnanu mẹdetiti tọn mẹ hẹn lẹ sọgan na tuli mẹdevo lẹ nado wleawuna aṣa nupinplọn tọn dagbe de.
AWUWIWLENA LIZỌNYIZỌN KUNNUDEGBE TỌN
Kudeji Dọ A Ko Mọ Nugbo Lọ
14 Dọdai Biblu tọn lẹ yin adà titengbe de to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ, he nọ gọalọna mí nado wleawuna yise he lodo to Jehovah mẹ. Dọdai tẹlẹ wẹ ko hẹn yise towe lodo? A sọgan donù dọdai he dọhodo “azán godo tọn lẹ” ji lẹ go. (2 Tim. 3:1-5; Mat. 24:3, 7) Ṣigba, dọdai devo he ko mọ hẹndi tẹlẹ wẹ sọgan hẹn yise towe lodo? Di apajlẹ, be a gán basi zẹẹmẹ lehe dọdai he tin to Daniẹli weta 2 mẹ kavi Daniẹli weta 11 mẹ lẹ ko mọ hẹndi bosọ zindonukọn nado to hẹndi mọ do tọn ya? Eyin yise towe yin zize sinai gligli do Biblu ji, e ma na wá whàngo. Lẹnnupọndo apajlẹ mẹmẹsunnu mítọn he jiya homẹkẹn sinsinyẹn tọn to Allemagne to Wẹkẹ-Whàn II whenu lẹ tọn ji. Mahopọnna dọ yé ma mọnukunnujẹ dọdai Biblu tọn he gando azán godo tọn lẹ go mẹ to gigọ́ mẹ, yé tindo yise dolido to Ohó Jiwheyẹwhe tọn mẹ.
15 To gandudu Nazi Allemagne tọn glọ, mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn fọtọ́n susu lẹ po wẹ yin didohlan opá yasanamẹ tọn lẹ mẹ. Hitler po Nukọntọ ponọ Nazi tọn lẹ tọn he nọ yin Heinrich Himmler po gbẹwanna Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Mẹmẹyọnnu de flindọ, Himmler dọna pipli mẹmẹyọnnu mítọn lẹ tọn he to opá yasanamẹ tọn de mẹ dọmọ: “Jehovah mìtọn sọgan dugán to olọn mẹ, amọ́ to aigba ji fi, míwlẹ wẹ paṣẹ! Mí na pọ́n mẹhe agbọ́ na yawu pé to mìlẹ po mílẹ po mẹ!” Etẹwẹ gọalọna omẹ Jehovah tọn lẹ nado hẹn nugbonọ-yinyin yetọn go?
16 Biblu Plọntọ enẹlẹ yọnẹn dọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn ko jẹ gandu ji sọn 1914. Nukundiọsọmẹ sinsinyẹn he yé pehẹ ma paṣa yé. Ṣigba, omẹ Jehovah tọn lẹ kudeji dọ gandudu gbẹtọvi tọn depope ma gán glọnalina lẹndai Jiwheyẹwhe tọn nado mọ hẹndi. Hitler ma sọgan sukúndona sinsẹ̀n-bibasi nugbo lọ kavi ze gandudu de dai he na dohuhlọn hú Gandudu Jiwheyẹwhe tọn. Mẹmẹsunnu mítọn lẹ kudeji dọ gandudu Hitler tọn na wá vivọnu to aliho de kavi devo mẹ.
17 Nujikudo enẹ he mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu enẹlẹ po tindo ma yin nuṣiwa. To ojlẹ vude godo, gandudu Nazi tọn jai, podọ Heinrich Himmler he dọ dai dọ “to aigba ji fi, míwlẹ wẹ paṣẹ” wá họ̀njẹgbé nado whlẹn ogbẹ̀ ede tọn. Dile e to hinhọ̀n, e dukosọna Mẹmẹsunnu Lübke, yèdọ gàntọ hoho de he e yọnẹn. Po flumẹjijẹ sinsinyẹn po, Himmler kanse Mẹmẹsunnu Lübke dọmọ: “Biblu Plọntọ e! Etẹwẹ na jọ bọdego din?” Mẹmẹsunnu Lübke dọna Himmler dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ko yọnẹn sọn ojlẹ dindẹn die dọ gandudu Nazi tọn na jai bọ yé na yin tuntundote. Todin, onú wá tẹ̀bẹ́ na Himmler, mẹhe ma nọ bàhópò dai gando Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ go. Ojlẹ vude to enẹgodo, e hù ede. Etẹwẹ yin nuagokun lọ? Biblu pinplọn mítọn, ehe bẹ dogbigbapọnna dọdai lẹ hẹn, sọgan hẹn yise mítọn to Jiwheyẹwhe mẹ lodo gligli bo nasọ zọ́n bọ mí na gboadọ to ojlẹ whlepọn tọn lẹ mẹ.—2 Pita 1:19-21.
1er-7 AVRIL
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | SALMU LẸ 23-25
“Jehovah Wẹ Lẹngbọhọtọ Ṣie”
“Jehovah Wẹ Lẹngbọhọtọ Ṣie”
Jehovah nọ deanana lẹngbọ etọn lẹ. Eyin lẹngbọ lẹ ma tindo lẹngbọhọtọ de, yé nọ danbú. Mọdopolọ, mí tindo nuhudo alọgọ tọn nado mọ aliho he sọgbe lọ to gbẹ̀mẹ. (Jelemia 10:23) Davidi basi zẹẹmẹ dọ Jehovah nọ deanana omẹ etọn lẹ yì “fie amamú kikọ te” po “agbàdo osin awumiọn tọn [po] mẹ.” E nọ plan yé “gbọn ali dodo tọn ji.” (Wefọ 2 po 3 po) Apajlẹ lẹngbọhọtọ tọn ehe vọ́ jide na mí dọ mí sọgan gboadọ do Jiwheyẹwhe go. Eyin mí nọ hodo anademẹ Jiwheyẹwhe tọn dile e sọawuhia do to Biblu mẹ, mí sọgan doafọna aliho ogbẹ̀ tọn he nọ hẹn pekọ wá namẹ, fakọnamẹ bosọ nọ namẹ hihọ́.
“Jehovah Wẹ Lẹngbọhọtọ Ṣie”
Jehovah nọ basi hihọ́na lẹngbọ etọn lẹ. Eyin lẹngbọhọtọ de ma to apá na lẹngbọ etọn lẹ, yé nọ dibu bo nọ jẹflumẹ. Jehovah na tuli omẹ etọn lẹ dọ yé ni gboadọ, etlẹ yin to whenue yé to “zọnlinzin gbọn agbàdo zinvlu gọ́ngọ́n tọn ṣẹnṣẹn”—enẹ wẹ ninọmẹ he taidi zinvlu gọ́ngọ́n tọn to gbẹzan yetọn mẹ lẹ. (Wefọ 4) Jehovah nọ họ́ omẹ etọn lẹ bosọ to gbesisọ mẹ to whepoponu nado gọalọna yé. E sọgan na omẹ etọn lẹ nuyọnẹn po huhlọn he yé tindo nuhudo etọn nado pehẹ whlepọn lẹ po.—Filippinu lẹ 4:13; Jakọbu 1:2-5.
“Jehovah Wẹ Lẹngbọhọtọ Ṣie”
Jehovah nọ na núdùdù lẹngbọ etọn lẹ. Lẹngbọ lẹ nọ ganjẹ lẹngbọhọtọ yetọn go nado dín núdùdù na yé. Mí tindo nuhudo gbigbọmẹ tọn he Jiwheyẹwhe kẹdẹ wẹ sọgan na mí. (Matiu 5:3) Mí dopẹ́ dọ Jehovah nọ gbọn alọtútlú dali wleawuna tafo he bẹ núdùdù dojó susu hẹn na devizọnwatọ etọn lẹ. (Wefọ 5) Biblu po owe mítọn lẹ po, taidi dehe hia a te ehe yin asisa núdùdù gbigbọmẹ tọn he nọ hẹn pekọ wá na nuhudo mítọn nado yọ́n zẹẹmẹ ogbẹ̀ tọn po lẹndai Jiwheyẹwhe tọn na mí po.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
Yí Ahun Towe Lẹpo Do Yiwanna Dodowiwa
JEHOVAH nọ yí Ohó po gbigbọ wiwe etọn po zan nado deanana omẹ etọn lẹ gbọn “ali dodo tọn” ji. (Ps. 23:3) Ṣigba, na mí yin mapenọ wutu, mí nọ wá zẹ̀ sọn ali enẹ ji. E nọ biọ vivẹnudido vẹkuvẹku nado lẹkọ do nuhe sọgbe wiwà kọ̀n. Etẹwẹ na gọalọna mí nado tindo kọdetọn dagbe? Taidi Jesu, mí dona yiwanna nuhe sọgbe wiwà.—Hia Psalm 45:7.
2 Etẹwẹ “ali dodo tọn” ehe nọtena? Hogbe Heblu tọn he yin lilẹdo “ali” tofi dlẹnalọdo ali bibó he ji afọzọ̀ntọ lẹ sọgan gbọn. E nọtena aliho gbẹninọ tọn he sọgbe hẹ nujinọtedo dodo Jehovah tọn lẹ. To Heblugbe po Glẹkigbe po mẹ, hogbe lọ “dodowiwa” nọ dlẹnalọdo ‘nuhe sọgbe wiwà,’ bosọ bẹ nunọwhinnusẹ́n walọ dagbe tọn lẹ hihodo pẹkipẹki hẹn. To whenuena e yindọ “fininọ dodo tọn” wẹ Jehovah, homẹ nọ hùn sinsẹ̀n-basitọ etọn lẹ nado lẹhlan ewọ dè nado sọgan yọ́n aliho walọ dagbe tọn he yé dona hodo.—Jel. 50:7.
3 Mí sọgan hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn to gigọ́ mẹ, kiki eyin mí nọ dovivẹnu ahundopo tọn nado nọgbẹ̀ sọgbe hẹ nujinọtedo dodo etọn lẹ. (Deut. 32:4) Mí nọ bẹ ehe wiwà jẹeji gbọn nuhe go mí pé lẹpo pinplọn gando Jehovah Jiwheyẹwhe go to Ohó etọn Biblu mẹ dali. Dile mí to nuplọn gando Jehovah go bo to dindọnsẹpọ ẹ egbesọegbesọ do, mọ wẹ mí na yiwanna dodowiwa etọn do niyẹn. (Jak. 4:8) Mí sọ dona nọ kẹalọyi anademẹ Ohó gbọdo Jiwheyẹwhe tọn to whenue mí jlo na basi nudide titengbe gbẹ̀mẹ tọn lẹ.
8-14 AVRIL
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | SALMU LẸ 26-28
Nuhe Gọalọna Davidi Nado Hẹn Tenọgli Go
Zinzọnlin to Tenọgli Mẹ
8 Davidi hodẹ̀ dọmọ: “Dindona mi, OKLUNỌ E, na a ni mọdòna mi; whlé homẹ ṣie po ayiha ṣie po pọ́n.” (Psalm 26:2) Hogbe Heblu tọn heyin lilẹdo “homẹ” to wefọ ehe mẹ nọtena linlẹn po numọtolanmẹ sisosiso lẹ po. Podọ ayiha kavi ahun yẹhiadonu tọn wẹ nuhe mẹde yin to ohò ede tọn mẹ—yèdọ mẹwhinwhàn etọn, numọtolanmẹ etọn lẹ po nuyọnẹn etọn po. To whenuena Davidi biọ to Jehovah si nado dindona ewọ, nuhe biọ e te wẹ yindọ linlẹn po numọtolanmẹ sisosiso etọn lẹ po ni yin gbigbejepọn bo yin dogbapọnna kitokito.
9 Davidi vẹvẹ dọ homẹ etọn po ayiha etọn po ni yin whiwhlepọn. Nawẹ Jehovah nọ whlé nuhe mí yin to homẹ pọ́n gbọn? Davidi jihàn dọmọ: “Yẹn na dona OKLUNỌ, mẹhe nọ na linlẹn mi; homẹ ṣie ga sọ to mẹplọnlọ do ogo e to zánmẹ.” (Psalm 16:7) Etẹwẹ ehe zẹẹmẹdo? E zẹẹmẹdo dọ ayinamẹ Jiwheyẹwhe tọn nọ biọ ohò Davidi tọn mẹ bo nọ gbọṣi finẹ, bosọ nọ jla linlẹn po numọtolanmẹ sisosiso etọn lẹ po do. E sọgan wà nudopolọ na mílọsu eyin mí nọ yí pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn do lẹnnupọn do ayinamẹ he mí mọyi gbọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn, afọzedaitọ etọn lẹ, po titobasinanu etọn po gblamẹ ji bo na ẹn dotẹnmẹ nado gbọṣi ohò mítọn mẹ. Dẹ̀hiho hlan Jehovah to whepoponu nado whlé mí pọ́n to aliho ehe mẹ na gọalọna mí nado zinzọnlin to tenọgli mẹ.
Zinzọnlin to Tenọgli Mẹ
12 Davidi dlẹnalọdo onú devo he gọalọna ẹn nado yin tenọglinọ. E dọmọ: ‘Yẹn ma sinai hẹ mẹvọ́nu lẹ, mọ yẹn ma na biọ họmẹ hodo mẹhe nọ whlá nuhe yé yin lẹ gba. Yẹn ko gbẹwanna agun ylanzọnwatọ lẹ tọn; yẹn ma na sinai hẹ mẹylankan lẹ gba.’ (Psalm 26:4, 5) Do glido, Davidi ma na sinai hẹ mẹylankan lẹ gba. E gbẹwanna ogbẹ́ ylankan lẹ.
13 Míwlẹ lo? Be mí gbẹwanna gbẹdido hẹ mẹvọ́nu lẹ to tito-to-whinnu televiziọn tọn lẹ, video tọn lẹ, sinimọto tọn lẹ, po Internet tọn lẹ po ji, kavi to aliho devo lẹ mẹ ya? Be mí nọ nọla na mẹhe nọ whlá nuhe yé yin lẹ ya? Mẹdelẹ to wehọmẹ kavi to azọ́nwatẹn mítọn sọgan jihọntọn oklọ tọn hẹ mí nado sọgan jẹ yanwle ylankan yetọn lẹ kọ̀n. Be mí jlo na jihọntọn pẹkipẹki hẹ mẹhe ma nọ zinzọnlin to nugbo Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹ wẹ ya? Dile etlẹ yindọ atẹṣitọ lẹ nọ sọalọakọ́n dọ emi to hójọhó dọ, yé sọgan sọ whlá mẹwhinwhàn yetọn nado dọ̀n mí yì sọn sinsẹ̀n-bibasi Jehovah tọn mẹ. Eyin mẹdelẹ tin to agun Klistiani tọn mẹ he nọ zan gbẹzan awe lo? Yelọsu to nuhe yé yin nugbonugbo ze whlá. Jayson, heyin devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn todin, tindo họntọn mọnkọtọn lẹ to whenuena e gbẹ́ yin jọja. E dọ gando yé go dọmọ: “Dopo to yé mẹ dọna mi to gbèdopo dọ: ‘Nuhe wà mí te todin lẹ ma dona dobuna mí gba na mí na ko kú whẹpo aihọn yọyọ lọ nado wá. Mí ma tlẹ na yọnẹn dọ nude gbọ̀ mí go.’ Hodidọ mọnkọtọn fọ́n mi sọn amlọn mẹ. Yẹn ma jlo na kú whẹpo aihọn yọyọ lọ nado wá gba.” Jayson yí nuyọnẹn zan bo sánkanna gbẹdido etọn hẹ omẹ mọnkọtọn lẹ. “Yè klọ mì blo,” wẹ avase he apọsteli Paulu na. “Ogbẹ́ ylankan nọ hẹn walọ dagbe gble.” (1 Kọlintinu lẹ 15:33) Lehe e yin nujọnu dọ mí ni dapana ogbẹ́ ylankan lẹ do sọ!
Zinzọnlin to Tenọgli Mẹ
17 Gòhọ lọ po agbà avọ́sinsan tọn etọn po, wẹ yin ahọnkan sinsẹ̀n-bibasi Jehovah tọn to Islaeli. Davidi do owanyi etọn na otẹn enẹ hia to odẹ̀ mẹ dọmọ: “OKLUNỌ, yẹn yiwanna aisintẹn ohọ̀ towe mẹ tọn, po fie gòhọ gigo towe tọn te po.”—Psalm 26:8.
18 Be mí yiwanna nado nọ pli to fie mí nọ plọnnu gando Jehovah go te lẹ ya? Plitẹnhọ Ahọluduta tọn dopodopo to pọmẹ hẹ tito-to-whinnu nuplọnmẹ gbigbọmẹ tọn gbesisọ tọn etọn lẹ wẹ yin ahọnkan sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn to lẹdo dopodopo mẹ. Humọ, mí tindo plidopọ whemẹwhemẹ tọn lẹ—lẹdo tọn, agbegbe tọn, po azán vonọtaun tọn lẹ po. “Aṣẹdai” kavi nuflinmẹ Jehovah tọn lẹ nọ yin hodọdeji to opli mọnkọtọn lẹ ji. Eyin mí plọn nado “yiwanna yé gbahugbahu,” mí na nọ tin to jejeji nado yì opli lẹ bo nasọ dotoai ganji to whenuena mí tin to finẹ. (Psalm 119:167) Homẹmiọnnamẹnu nankọtọn die nado tin hẹ yisenọ hatọ lẹ he dagbemẹninọ mítọn nọ duahunmẹna podọ he nọ gọalọna mí nado to zọnlinzin to tenọgli mẹ zọnmii!—Heblu lẹ 10:24, 25.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
Jehovah Nọ Whlẹn Ayimajainọ Gán
15 Psalm-kàntọ Davidi jihàn dọmọ: “Whenuena otọ́ ṣie po onọ̀ ṣie po gbẹ́ mi dai, whenẹnu wẹ OKLUNỌ na dealọyí mi.” (Psalm 27:10) Lehe e yin homẹmiọnnamẹnu do sọ nado yọnẹn dọ owanyi Jehovah tọn gbloada zẹ̀ mẹjitọ gbẹtọvi depope tọn go! Dile etlẹ yindọ mẹgbẹdai, nuyiwahẹmẹ agọ̀, kavi kọgbẹmẹgo mẹjitọ de tọn sọgan hẹn awufiẹsa wá, ehe ma nọ yinuwado obá he mẹ Jehovah nọ hò towe pọ́n jẹ ji to aliho depope mẹ gba. (Lomunu lẹ 8:38, 39) Flindọ Jiwheyẹwhe nọ dọ̀n mẹhe e yiwanna lẹ wá ede dè. (Johanu 3:16; 6:44) Mahopọnna lehe gbẹtọ lẹ ko yinuwa hẹ we do, Otọ́ olọn mẹ tọn towe yiwanna we!
15-21 AVRIL
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | SALMU LẸ 29-31
Mẹplọnlọ Yin Dohia Owanyi Jiwheyẹwhe Tọn
it-1-F 863 huk. 10
Nukunmẹ
Zẹẹmẹ voovo wẹ hodidọ lọ “whlá nukunmẹ” nọ tindo, sọgbe hẹ ninọmẹ he mẹ e yin zinzan te. Eyin Jehovah Jiwheyẹwhe whlá nukunmẹ etọn do mẹde, e nọ saba zẹẹmẹdo dọ e masọ nọ do nukundagbe etọn hia mẹlọ kavi masọ nọ yí huhlọn etọn do nọgodona ẹn ba. Ehe gán jọ eyin mẹlọ kavi pipli de vẹtoli, dile e yin do na akọta Islaeli tọn. (Job 34:29; Slm 30:5-8; Isa 54:8; 59:2) To ninọmẹ delẹ mẹ, e gán nọ dohia dọ Jehovah ma yí nudepope wà kavi ma na gblọndo nado do ede hia, na e to tepọn ojlẹ dide etọn wutu. (Slm 13:1-3) To whenue Davidi biọ Jiwheyẹwhe dọ ni ‘lẹ́ nukunmẹ etọn sọn ylando emitọn lẹ ji,’ vivẹ̀ Jiwheyẹwhe wẹ e te dọ ni jo whẹhuhu enẹlẹ na emi kavi dọ ni wọnji yé go.—Slm 51:9; yijlẹdo Slm 10:11 go.
Yí Ayajẹ Do Nọtepọn Jehovah
Aliho he mẹ mẹplọnlọ Jehovah tọn nọ hẹn ale wá na mí te sọgan yin yiyijlẹdo lehe atin-sinsẹ́n de nọ whẹ́n do go. Gando mẹplọnlọ Jiwheyẹwhe tọn go, Biblu dọmọ: “E [nọ] jo sinsẹ́n jijọho gigọ́ dodo tọn hlan yé he yè zan gbọn e dali lẹ.” (Heblu lẹ 12:11) Kẹdẹdile atin-sinsẹ́n nọ yí whenu whẹpo do bia do, mọ wẹ mí tindo nuhudo whenu tọn nado diọ jijọ mítọn sọgbe hẹ nuplọnmẹ Jiwheyẹwhe tọn do niyẹn. Di apajlẹ, eyin nuṣiwa de zọ́n bọ mí dona hẹn lẹblanulọkẹyi delẹ bu to agun mẹ, ojlo mítọn nado nọtepọn Jiwheyẹwhe na glọnalina mí ma nado gbọjọ bo hònúpla. To ninọmẹ mọnkọtọn lẹ mẹ, mí sọgan mọ tulinamẹ yí sọn ohó gbọdo Davidi tọn lẹ mẹ dọmọ: “Na nukunwhiwhe dopo wẹ adi [Jiwheyẹwhe tọn] dẹ̀n; nukundagbe etọn mẹ wẹ ogbẹ̀ te: avi sọgan wá whégbè nado nọ̀hẹmẹ to tenu, ṣigba hàngbe lélé ayajijẹ tọn ja to afọnnu.” (Psalm 30:5) Eyin mí wleawuna gbigbọ teninọ tọn bo hodo ayinamẹ he mí nọ mọyi sọn Ohó po titobasinanu Jiwheyẹwhe tọn po mẹ, ojlẹ “hàngbe lélé ayajijẹ tọn” mítọn na wá.
Etẹwẹ Lẹnvọjọ Nujọnu Tọn Zẹẹmẹdo?
18 Nado dohia dọ emi lẹnvọjọ nugbonugbo, mẹdesẹ sọn agun mẹ de dona nọ wá opli lẹ to gbesisọ mẹ, bosọ nọ hodo ayinamẹ mẹho lẹ tọn nado tindo aṣa dagbe dẹ̀hiho po nupinplọn po tọn. E nasọ nọ dovivẹnu nado dapana ninọmẹ he sisẹ́ ẹ nado ṣinuwa wayi lẹ. Eyin e wazọ́n sinsinyẹn nado vọ́ haṣinṣan etọn hẹ Jehovah jlado, e gán deji dọ Jehovah na jona ẹn mlẹnmlẹn bọ mẹho lẹ na gọ̀ ẹ yí do agun mẹ. Na nugbo tọn, whenue mẹho agun tọn lẹ to nuyiwa hẹ ylanwatọ de, yé nọ gbeje whẹho dopodopo pọ́n sọgbe hẹ ninọmẹ mẹlọ tọn lẹ bo nọ dapana whẹdida aplà.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
Nuagokun lẹ sọn Owe Tintan Psalm lẹ Tọn Mẹ
31:23—Nawẹ goyitọ de nọ yin ahọsu susugege gbọn? Ahọsumẹ he hodọ yè te tofi wẹ yin yasanamẹ. Jehovah nọ domẹplọnlọ dodonọ go taidi ahọsumẹ de na nuhe e ṣiwà to mayọnẹn mẹ lẹ. Na goyitọ ma nọ joagọ sọn aliho ylankan etọn ji wutu, e nọ yin ahọsu susugege gbọn yasanamẹ sinsinyẹn dali.—Howhinwhẹn lẹ 11:31; 1 Pita 4:18.
22-28 AVRIL
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | SALMU LẸ 32-33
Etẹwutu Yè Dona Yigbe Ylando Sinsinyẹn de Tọn?
Lẹblanu Jehovah Tọn Nọ Whlẹn Mí Gán sọn Todido Matindo Mẹ
7 Eyin yè yin whẹgbledo na osẹ́n sinsinyẹn Jiwheyẹwhe tọn lẹ gbigbà wutu, e sọgan vẹawu na mí talala nado yigbena ylando mítọn lẹ, yèdọ etlẹ yin na Jehovah. Etẹwẹ sọgan jọ to ninọmẹ mọnkọtọn lẹ glọ? To Psalm 32 mẹ, Davidi yigbe dọmọ: “Whenuena yẹn nabọẹ, [kakati nado yigbena ylando] ohú ṣie dohó na hùnwinwẹn ṣie wutu to azán popo mẹ. Na okle po ozán po alọ towe [Jehovah tọn] pẹ̀n do oji e: Osìn awutu ṣie tọn sọ di akú alunlun mẹ tọn.” (Wefọ 3, 4) Tintẹnpọn nado ze ylando etọn whla po alọhẹndotena ayihadawhẹnamẹnu whẹgbledo tọn de po hẹn nuṣikọna Davidi ylandonọ. Flumẹjijẹ de huhlọn etọn pò sọmọ bọ e taidi atin he akú do do matin jẹhọn ogbẹ̀-namẹ tọn. Na nugbo tọn, e sọgan ko tindo numimọ nugandomẹgo azọ̀njijẹ apọnmẹ tọn po agbasalanmẹ tọn lẹ po ganji. Depope he e sọgan yin, e hẹn ayajẹ etọn bú. Eyin depope mítọn mọ míde to ninọmẹ dopolọ mẹ, etẹwẹ mí dona basi?
Jiwheyẹwhe He “Wleawu Nado Jona”
8 Davidi he lẹnvọjọ dọmọ: ‘Yẹn yigbe tasinyẹn ṣie tọn hlan we, ylanwiwa ṣie wẹ yẹn masọ yí whlá. Hiẹ sọ jo ylanwiwa ylando ṣie tọn na mi.’ (Psalm 32:5) Hogbe lọ “jo” yin lẹdogbedevomẹ hogbe dowhenu Heblu tọn de he zẹẹmẹdo “ze daga” kavi “nado ze.” Yíyí ì zan tofi zẹẹmẹdo nado ze “whẹhuhu, ylando, po ylanwiwa po” sọyi. Enẹwutu, to yẹhiadonu-liho, Jehovah ze ylando Davidi tọn lẹ daga bo ze yé sọyi. Matin ayihaawe, ehe de agbàn numọtolanmẹ whẹhuhu tọn he Davidi to hinhẹn lọ sẹ̀. (Psalm 32:3) Míwlẹ lọsu sọgan tindo jide gigọ́ to Jiwheyẹwhe mẹ, mẹhe nọ de ylando lẹ sẹ̀ na mẹhe dín jona to dodonu yise avọ́sinsan ofligọ Jesu tọn ji lẹ.—Matiu 20:28.
Gbeyiyi Ylando Tọn He Nọ Hẹn Pọngbọ Wá
To whenuena Davidi ko yigbe ylando tọn godo, e ma joawuna numọtolanmẹ agọ̀ nuvọnọ-yinyin tọn gba. Hodidọ etọn lẹ to psalm he e kàn gando gbeyiyi ylando tọn go do kọgbọ he e mọ gọna gbemima etọn nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe po nugbonọ-yinyin po hia. Di apajlẹ, pọ́n Psalm 32. To wefọ 1 mẹ, mí hia dọmọ: “[Ayajẹnọ] wẹ ewọ tasinyẹn mẹhetọn yin jijona, ylando mẹhetọn yin nuṣinyọndo.” Mahopọnna lehe ylando lọ sinyẹn sọ, kọdetọn ayajẹ tọn yọnbasi eyin mẹlọ yin ahundoponọ to lẹnvọjọ etọn mẹ. Aliho dopo nado do ahundoponọ-yinyin ehe hia wẹ dogbọn alọkikẹyi azọngban gigọ́ na nuyiwa mẹtọn lẹ, dile Davidi wà do dali. (2 Samuẹli 12:13) E ma to tintẹnpọn nado dín whẹjijọ na ede to Jehovah nukọn kavi dovivẹnu nado sisẹ́ whẹgbledomẹ lọ do mẹdevo lẹ ji. Wefọ 5 dọmọ: “Yẹn yigbe tasinyẹn ṣie tọn hlan we, ylanwiwa ṣie wẹ yẹn ma sọ yí whlá. Yẹn dọmọ, yẹn na yigbe oylan hoho ṣie tọn hlan OKLUNỌ: Hiẹ sọ jo ylanwiwa ylando ṣie tọn na mi.” Gbeyiyi nujọnu tọn nọ hẹn kọgbọ wá, bọ mẹde ma nado yin yasana gbọn ayihadawhẹnamẹnu etọn dali na ylando he ko wayi lẹ.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
Nuagokun lẹ sọn Owe Tintan Psalm lẹ Tọn Mẹ
33:6—Etẹwẹ yin “gbigbọ” onù Jehovah tọn mẹ tọn lọ? Gbigbọ ehe wẹ gbigbọ wiwe kavi huhlọn-yido-wazọ́n Jiwheyẹwhe tọn, he e yizan nado dá olọn yinukundomọ lẹ. (Gẹnẹsisi 1:1, 2) E yin yiylọdọ gbigbọ onù etọn mẹ tọn na e sọgan yin didohlan nado yì wazọn to fidindẹn, taidi gbọfufu huhlọnnọ de.
29 AVRIL–5 MAI
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | SALMU LẸ 34-35
“Nọ Pà Jehovah to Whelẹponu”
Mì Gbọ Mí Ni Nọpọ́ bo Hẹn Oyín Jehovah Tọn Klo
11 “Yẹn na nọ dona OKLUNỌ whepoponu; pipà etọn nasọ tin to onù ṣie mẹ to whepoponu.” (Psalm 34:1) Taidi mẹhe họ̀njẹgbé, Davidi dona ko tindo ahunmẹdunamẹnu agbasa tọn susu, ṣigba dile hogbe ehelẹ dohia do, e ma dike bọ nuhudo etọn egbesọegbesọ tọn lẹ yitẹn to gbemima etọn nado pà Jehovah si. Apajlẹ dagbe nankọ die nado hodo eyin mí wá pannukọn ninọmẹ sinsinyẹn lẹ! Vlavo to wehọmẹ, azọ́nmẹ, hẹ Klistiani hatọ lẹ, kavi to lizọnyizọn gbangba tọn mẹ, ojlo mítọn tintan wẹ dona yin nado pà Jehovah. Lẹnnupọndo whẹwhinwhẹ́n susugege he mí tindo nado wàmọ lẹ ji! Di apajlẹ, nuhe mí sọgan mọ bo duvivi etọn to azọ́n jiawu nudida Jehovah tọn lẹ mẹ ma tindo dogbó. Sọ pọ́n nuhe e ko wadotana gbọn adà aigba ji titobasinanu etọn tọn gblamẹ! Jehovah ko yí gbẹtọvi nugbonọ lẹ zan to aliho jiawu mẹ to egbezangbe mahopọnna mapenọ-yinyin yetọn. Nawẹ azọ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ klo sọ yijlẹdo gbẹtọvi he aihọn nọ sẹ̀n lẹ tọn go? Be hiẹ ma kọngbedopọ hẹ Davidi ya, mẹhe wlan dọmọ: “OKLUNỌ E, to yẹwhe lẹpo mẹ ehe taidi hiẹ de ma tin; mọ azọ́n he di azọ́n towe de ma tin”?—Psalm 86:8.
Mì Gbọ Mí Ni Nọpọ́ bo Hẹn Oyín Jehovah Tọn Klo
13 “Ayiha ṣie na nọ doawagun to OKLUNỌ mẹ: whiwhẹnọ lẹ na sè, homẹ yetọn nasọ hùn.” (Psalm 34:2) Tofi, Davidi ma doawagun to nuwadotana mẹdetiti tọn depope mẹ. Di apajlẹ, e ma yigo gando lehe e klọ ahọlu Gati tọn do go gba. E yọnẹn dọ Jehovah wẹ basi hihọ́na emi to Gati podọ alọgọ Jehovah tọn wẹ zọ́n bọ emi do họ̀ngán. (Howhinwhẹn lẹ 21:1) Enẹwutu, Davidi doawagun to Jehovah mẹ, e ma yin to edetiti mẹ gba. Na ehe wutu, whiwhẹnọ kavi homẹmimiọnnọ lẹ yin dindọn wá Jehovah dè. Jesu lọsu pagigona oyín Jehovah tọn, podọ ehe dọ̀n whiwhẹnọ he nọ kẹalọyi oplọn lẹ wá Jiwheyẹwhe dè. To egbehe, homẹmimiọnnọ lẹ sọn akọta lẹpo mẹ nọ yin dindọn wá agun akọjọpli Klistiani yiamisisadode lẹ tọn mẹ, ehe Jesu yin Ota etọn. (Kọlọsinu lẹ 1:18) Ahun homẹmimiọnnọ ehelẹ tọn nọ yin whinwhàn eyin yé sè bọ devizọnwatọ whiwhẹnọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ to gigopana oyín etọn podọ eyin yé sè owẹ̀n Biblu tọn he gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn nọ gọalọna yé nado mọnukunnujẹemẹ.—Johanu 6:44; Owalọ lẹ 16:14.
Mì Gbọ Mí Ni Nọpọ́ bo Hẹn Oyín Jehovah Tọn Klo
15 “Yẹn dín OKLUNỌ, e siọ mi, bosọ de mi sọn nuhiha ṣie lẹpo mẹ.” (Psalm 34:4) Numimọ ehe yin nujọnu na Davidi. Enẹwutu, e zindonukọn dọmọ: “Dawe oyanọ he dawhá ylọ ẹ, OKLUNỌ segbè etọn, bosọ whlẹn ẹn sọn tukla etọn lẹpo mẹ.” (Psalm 34:6) To whenuena mí pli hẹ yisenọ hatọ lẹ, mí nọ tindo dotẹnmẹ hundote susu nado dọ numimọ lẹ gando lehe Jehovah ko gọalọna mí nado doakọnna ninọmẹ sinsinyẹn lẹ do go. Ehe nọ hẹn yise yisenọ hatọ mítọn lẹ tọn lodo, kẹdẹdile hodidọ Davidi tọn lẹ hẹn yise godonọnamẹtọ etọn lẹ tọn lodo do. To whẹho Davidi tọn mẹ, gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ “pọ́n [Jehovah], hinhọ́n sọ họ́n do yé ji: nukunmẹ yetọn ma na yin flusọ́ [kavi mọ winyan] gbede.” (Psalm 34:5) Dile etlẹ yindọ yé to hinhọ̀nna Ahọlu Sauli, winyan ma hù yé. Yé deji dọ Jiwheyẹwhe to godo na Davidi, podọ nukunmẹ yetọn lẹ họ́n. To aliho dopolọ mẹ, jlodotọ yọyọ lẹ gọna mẹhe ko yin Klistiani nugbo sọn ojlẹ dindẹn die lẹ nọ lẹhlan Jehovah dè na alọgọ. Na yelọsu ko duvivi alọgọ etọn tọn tlọlọ wutu, nukunmẹ yetọn he to sisẹ́ nọ do gbemima yetọn nado gbọṣi nugbonọ-yinyin mẹ hia.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
Nuagokun lẹ sọn Owe Tintan Psalm lẹ Tọn Mẹ
35:19—Etẹwẹ obiọ Davidi tọn dọ mẹhe gbẹwanna ẹn lẹ ni ma whènukun do e blo zẹẹmẹdo? Eyin kẹntọ Davidi tọn lẹ whènukun, enẹ na dohia dọ yé to awuvivi mọ, na ayiha gigẹdẹ he yé to kinkàn sọta Davidi lẹ to kọdetọn dagbe tindo wutu. Davidi biọ dọ ehe ni ma jọ blo.
AWUWIWLENA LIZỌNYIZỌN KUNNUDEGBE TỌN
ijwfq 59
Etẹwutu Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ Ma Nọ Nọ Dù Owhe Delẹ?
Whẹpo Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ do nọ magbe dọ e sọgbe dọ yé ni dù owhe tangan de kavi lala, yé nọ dindona to Biblu mẹ whẹ́. E họnwun dọ owhe po hùnwhẹ whedudu tọn delẹ po jẹagọdo nuplọnmẹ Biblu tọn lẹ. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ gbẹ́ nado doalọ to hùnwhẹ he ma sọgbe lẹ mẹ. Na nuhe dù owhe devo lẹ, Kunnudetọ dopodopo wẹ nọ basi nudide etọn titi bo nọ dovivẹnu “nado hẹn ayihadawhẹnamẹnu wiwe de go to Jiwheyẹwhe po gbẹtọ po nukọn.”—Owalọ lẹ 24:16.
Nado yọnẹn eyin vlavo yé gán dù owhe de kavi lala, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ kàn kanbiọ he bọdego ehelẹ nkọ sè yede.
Be owhe lọ sinai do nuplọnmẹ he ma wá sọn Owe-wiwe mẹ lẹ ji wẹ ya?
Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn: “‘Mì tọ́n sọn ṣẹnṣẹn yetọn bo klan mìde dovo,’ wẹ Jehovah dọ, ‘mì sọ doalọ onú mawé go ba blo.’”—2 Kọlintinu lẹ 6:15-17.
Nado klan yede dovo mlẹnmlẹn sọn nuplọnmẹ he yin hinhẹnflu to gbigbọ-liho kavi he jẹagọdo nue Biblu dọ lẹ mẹ, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma nọ doalọ to hùnwhẹ he bẹ nuhe bọdego ehelẹ hẹn lẹ mẹ:
Hùnwhẹ he sinai do yise tintindo to yẹwhe devo lẹ mẹ po sinsẹ̀n-bibasi hlan yé po ji. Jesu dọmọ: “‘Jehovah Jiwheyẹwhe towe wẹ hiẹ dona nọ sẹ̀n, podọ ewọ kẹdẹ wẹ hiẹ dona nọ wà sinsẹ̀nzọn wiwe hlan.’” (Matiu 4:10) Sọgbe hẹ avase Jesu tọn enẹ, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma nọ dù owhe Noẹli tọn, Paaki tọn, kavi owhe 1er mai tọn, na hùnwhẹ ehelẹ wá sọn sinsẹ̀n-bibasi na yẹwhe lalo lẹ mẹ bo ma sinai do sinsẹ̀n-bibasi na Jehovah ji. Gbọnvona enẹ, Kunnudetọ lẹ ma nọ doalọ to hùnwhẹ whedudu tọn taidi dehe bọdego ehelẹ mẹ:
Whedudu he sinai do otàngblo kavi nuyise tadagbe tọn ji lẹ. Biblu dọ dọ mẹhe “nọ tẹ́ tafo na yẹwhe Tadagbe tọn” lẹ “tin to mẹhe gbẹkọ Jehovah go lẹ mẹ.” (Isaia 65:11)
Whedudu he sinai do linlẹn alindọn jọmaku tọn ji lẹ. Biblu dọ to aliho he họnwun mẹ dọ alindọn sọgan kú. (Ezekiẹli 18:4)
Hùnwhẹ whedudu tọn he do kanṣiṣa hẹ afinyọnnuwiwa lẹ. Biblu dọmọ: “Mẹdepope he yin dọṣẹdọtọ, mẹdepope he yin bojlẹtọ, mẹdepope he yin fákantọ, owọ́ntọ de, mẹdepope he yin aṣẹtúndomẹtọ, mẹdepope he nọ kannubiọ sọn afinyọnnọ de kavi mẹhe nọ mọnú namẹ de dè, kavi mẹdepope he nọ kannubiọ sọn oṣiọ lẹ dè . . . osùnú de wẹ . . . ehelẹ yin na Jehovah.” (Deutelonomi 18:10-12)
Hùnwhẹ sinsẹ̀n-bibasi tọn he yin nùdego to Osẹ́n Mose tọn mẹ lẹ, ehe avọ́sinsan Jesu tọn ko hẹn doalọte. Biblu dọmọ: “Klisti wẹ opodo Osẹ́n lọ tọn.” (Lomunu lẹ 10:4) Klistiani lẹ gbẹ́ nọ mọaleyi sọn nunọwhinnusẹ́n kavi anademẹ he Osẹ́n he Jiwheyẹwhe na akọta Islaeli hohowhenu tọn gbọn Mose gblamẹ lọ bẹhẹn lẹ mẹ. Ṣigba, Klistiani lẹ ma nọ basi hùnwhẹ he go Osẹ́n lọ donù lẹ, titengbe hùnwhẹ delẹ he lẹndai yetọn wẹ nado jlá ali do na Mẹsia he ja lọ, mẹhe Klistiani lẹ yise dọ e ko wá. Biblu dọmọ: “Oyẹ̀ nuhe ja lẹ tọn wẹ onú ehelẹ yin, ṣigba onú jọnun lọ yin Klisti tọn.” (Kolosinu lẹ 2:17) To whenuena e yindọ hùnwhẹ he go Osẹ́n lọ donù lẹ ko jẹ lẹndai yetọn kọ̀n, podọ na delẹ to hùnwhẹ enẹlẹ mẹ ko yin ṣiṣaka to egbehe po aṣa he jẹagọdo Owe-wiwe lẹ po wutu, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma nọ doalọ to hùnwhẹ whedudu tọn mọnkọ lẹ mẹ.
Be owhe lọ do kanṣiṣa hẹ bẹwlu sinsẹ̀n tọn wẹ ya?
Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn: “Kọndopọ tẹwẹ yisenọ de tindo hẹ mayisenọ de? Podọ kọndopọ tẹwẹ tẹmpli Jiwheyẹwhe tọn tindo hẹ boṣiọ lẹ?”—2 Kọlintinu lẹ 6:15-17.
Nugbo wẹ dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ wà nulẹpo nado nọ jijọho mẹ hẹ kọmẹnu yetọn lẹ podọ nado na sisi jlọjẹ he mẹdopodopo tindo nado yise to nue jlo e mẹ, etomọṣo Kunnudetọ lẹ nọ dapana hùnwhẹ whedudu tọn he nọ hẹn bẹwlu sinsẹ̀n tọn wá lẹ to aliho he bọdego ehelẹ mẹ.
Hùnwhẹ delẹ he nọ pagigona omẹ nukundeji sinsẹ̀n tọn de kavi nuwiwa pọmẹ tọn delẹ he tẹnmẹ mẹhe wá sọn sinsẹ̀n voovo mẹ lẹ nọ doalọ to aṣa sinsẹ̀n-bibasi tọn dopolọ mẹ te. Whenue Jiwheyẹwhe deanana akọta hohowhenu tọn etọn yì aigba yọyọ de ji, fie mẹhe nọ nọ̀ finẹ dai lẹ nọ doalọ to sinsẹ̀n-bibasi wunmẹ devo lẹ mẹ te, e dọna omẹ etọn lẹ dọmọ: “Hiẹ ma dona basi alẹnu de hẹ yé kavi hẹ yẹwhe yetọn lẹ. . . . Eyin hiẹ na sẹ̀n yẹwhe yetọn lẹ, e họnwun dọ ehe na yin omọ̀ de na we.” (Eksọdusi 23:32, 33) Enẹwutu, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma nọ doalọ to hùnwhẹ whedudu tọn he bọdego ehelẹ nkọ mẹ.
Owhe delẹ he nọ bẹ aṣa sinsẹ̀n-bibasi tọn he Biblu jẹagọdo lẹ hẹn. Jesu dọna nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ dọmọ: “Mìwlẹ ko hẹn ohó Jiwheyẹwhe tọn zun ovọ́, na aṣa mìtọn wutu.” E sọ dọ gando yé go dọ yé to sinsẹ̀n basi do jẹhọn mẹ wẹ, na “gbedide gbẹtọ tọn lẹ wẹ yé nọ plọnmẹ taidi nuplọnmẹ lẹ.” (Matiu 15:6, 9) Na Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ yọ́n nujọnu-yinyin avase ehe tọn wutu, yé ma nọ doalọ to owhe kavi hùnwhẹ sinsẹ̀n lẹ tọn susu mẹ.
Be whedudu lọ nọ pagigona gbẹtọvi de kavi titobasinanu de, ohia kavi asia otò tọn de wẹ ya?
Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn: “Nuhe Jehovah dọ die: “Mẹhodẹ̀do wẹ mẹlọ he dejido gbẹtọvi tata lẹ go, he ganjẹ huhlọn gbẹtọvi tọn go, bọ ahun etọn sọ lẹ́ sọn Jehovah dè.’”—Jelemia 17:5. Hùnwhẹ delẹ he nọ gbògbéna gandutọ de kavi mẹhe diyin de. Biblu dọmọ: “Na dagbe mìtọn titi wutu, mì sọ ze jidide mìtọn do gbẹtọvi tata mẹ ba blo, mẹhe ma yin nudevo hú gbọfufu tata he nọ tọ́n sọn awọntinslo etọn titi lẹ mẹ. Naegbọn ewọ nado yin hihia gọ́ nude?” (Isaia 2:22) Enẹwutu wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma nọ kọnawudopọ to jijizan ahọlu kavi ahọsi de tọn dùdù mẹ.
Hùnwhẹ asia otò tọn. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ ma nọ doalọ to hùnwhẹ Azán Dedovo Na Asia Otò Tọn lẹ mẹ. Etẹwutu? Na Biblu dọmọ: “Mì họ́ mìde sọta boṣiọ lẹ.” (1 Johanu 5:21) To egbehe, mẹdelẹ ma nọ mọ asia di boṣiọ—kavi di ohia sinsẹ̀n-bibasi tọn de—etomọṣo, whenuho-kantọ Carlton J. H. Hayes wlan dọmọ: “Asia wẹ yin ohia tangan yise to gbigbọ wanyina otò po akọ̀ mẹtọn po mẹ tọn bosọ yin nuyizan tàji sinsẹ̀n-bibasi tọn de.”
Owhe kavi hùnwhẹ he nọ ze mẹwiwe de daga lẹ. Etẹwẹ jọ to whenue dawe budisi Jiwheyẹwhe tọ́ de jẹklo to apọsteli Pita nukọn? Biblu dọmọ: “Pita jlọ ẹ ṣite bo dọmọ: ‘Fọ́n; gbẹtọ tata de wẹ yẹnlọsu ga.’” (Owalọ lẹ 10:25, 26) To whenuena e yindọ Pita kavi apọsteli devo depope ma kẹalọyi dọ yè ni gbògbéna yé kavi na yé sisi vonọtaun de, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ lọsu ma nọ doalọ to nuwiwa gbégbigbò na mẹwiwe lẹ tọn lẹ mẹ, taidi hùnwhẹ he bọdego ehelẹ:
Azán Mẹwiwe Lẹpo Tọn (La Toussaint). Owe lọ New Catholic Encyclopedia basi zẹẹmẹ dọ “whedudu de wẹ nado doyẹyigona mẹwiwe lẹpo . . . Asisa he mẹ hùnwhẹ ehe wá sọn ma yin yinyọnẹn.”—
Whedudu Notre-Dame de Guadalupe Tọn. Hùnwhẹ ehe nọ gbògbéna “Hihọ́tọ wiwe Mexique tọn,” he mẹdelẹ yise dọ Malia, onọ̀ Jesu tọn wẹ. Linlin lẹ dọ dọ Malia sọawuhia glesi de to azọ́njiawu-liho to owhe 1531.—Sọgbe hẹ owe lọ The Greenwood Encyclopedia of Latino Literature.
Hùnwhẹ Oyín Didonamẹ Tọn. Owe de dọ dọ hùnwhẹ enẹ yin “azán he gbè yé nọ dùwhe na mẹwiwe he oyín etọn yin didona ovi de, vlavo to baptẹm etọn whenu kavi to gbeegbe e whlé to ṣọṣi lọ nukọn nado tẹdo nuyise etọn lẹ go te.” E yidogọ dọ “wheduzan enẹ sọ nọ bẹ nuwiwa sinsẹ̀n-bibasi tọn titengbe de hẹn.”—Sọgbe hẹ owe lọ Celebrating Life Customs Around the World—From Baby Showers to Funerals.
Hùnwhẹ pipli tonudidọ tọn lẹ kavi ogbẹ́ nuwadopọ tọn paa devo lẹ tọn. Biblu dọmọ: “E pọnte nado dín fibẹtado to Jehovah mẹ hú nado dejido gbẹtọvi lẹ go.” (Salmu lẹ 118:8, 9) Nado dohia dọ yé ma nọ dejido gbẹtọvi lẹ go, ṣigba do Jiwheyẹwhe go dọ ewọ wẹ na vọ́ nuhe gble to aihọn lọ mẹ lẹpo jlado, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ gbẹ́ nado kọnawudopọ to hùnwhẹ Azán Dedovo Na Jọja lẹ kavi Azán Dedovo Na Yọnnu lẹ tọn mẹ, yèdọ nuwiwa delẹ he nọ nọgodona tito tonudidọ tọn lẹ kavi nuwadopọ tọn lẹ. Whẹwhinwhẹ́n ehe dopolọ wutu wẹ yé ma nọ doalọ to hùnwhẹ Azán Dedovo Mẹdekannujẹ sọn Kanlinmọgbenu Tọn kavi hùnwhẹ mọnkọtọn devo lẹ mẹ. Kakatimọ, yé nọ deji dọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn wẹ na de nuhahun akọ̀ ṣinṣinyan tọn gọna mawadodo wunmẹ lẹpo sẹ̀.—Lomunu lẹ 2:11; 8:21.
Be hùnwhẹ whedudu tọn lọ nọ ze akọta, hẹnnu kavi ogbè de daga bo nọ doyẹyigona ẹn hú devo lẹ wẹ ya?
Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn: “Jiwheyẹwhe ma yin mẹnukuntahopọntọ gba, ṣigba to akọta lẹpo mẹ, mẹhe nọ dibusi i bo nọ wà dodo wẹ e nọ kẹalọyi.”—Owalọ lẹ 10:34, 35.
Dile etlẹ yindọ Kunnudetọ Jehovah tọn susu lẹ nọ yọ́n pinpẹn otò he mẹ yé tlọ́n tọn, yé nọ dapana hùnwhẹ he nọ ze akọta, hẹnnu kavi ogbè de daga hú devo lẹ, taidi nuwiwa he bọdego ehelẹ:
Hùnwhẹ he nọ pagigona awhànpa otò de tọn lẹ. Jesu ma na tuli hodotọ etọn lẹ nado nọ funawhàn, kakatimọ e dọna yé dọmọ: “Mì zindonukọn nado nọ yiwanna kẹntọ mìtọn lẹ bo nọ hodẹ̀ na mẹhe to homẹkẹndo mì lẹ.” (Matiu 5:44)
Whedudu nado flin whenuho otò tọn kavi gbeegbe otò de jẹ ede si. Jesu dọ gando hodotọ etọn lẹ go dọmọ: “Yé ma yin apadewhe aihọn tọn, kẹdẹdile yẹn ma yin apadewhe aihọn tọn do.” (Johanu 17:16) Dile etlẹ yindọ homẹ yetọn nọ hùn nado yọ́n otàn otò de tọn, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ nọ̀ kada bo ma nọ do mahẹ to hùnwhẹ he bọdego ehelẹ mẹ:
Hùnwhẹ Gbeegbe Otò de Jẹ Ede Si Tọn. To otò susu mẹ, “azán hùnwhẹ otò tọn de wẹ e nọ yin nado flin gbeegbe otò de jẹ edekannu sọn otò he pasẹ deji dai de glọ.”—Sọgbe hẹ owe lọ Merriam-Webster’s Unabridged Dictionary.
Be hùnwhẹ whedudu tọn lọ nọ bẹ walọyizan he zẹ̀pá kavi fẹnnuwiwa tọn lẹ hẹn wẹ ya?
Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn: “Ojlẹ he juwayi ko pé na mì nado ko wazọ́n ojlo akọta lẹ tọn to whenuena mì to zọnlinzin to walọ gblezọn tasinsinyẹn tọn lẹ, ojlo zogbe lẹ, ahànnu-zẹjlẹgo, agọ́-gànyìn, ahàn-gbẹdido po boṣiọ-sinsẹ̀n he ylan lẹ po mẹ.”—1 Pita 4:3.
To kọndopọ mẹ hẹ anademẹ enẹ, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ dapana hùnwhẹ he nọ bẹ ahànnu-zẹjlẹgo po agọ́-gànyìn po hẹn lẹ. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ duvivi nuwiwa pọmẹ tọn lẹ tọn hẹ họntọn yetọn lẹ, podọ yé sọgan de nado nù ahàn sinsinyẹn, amọ́ do jlẹkaji. Yé nọ wá nue go yé pé lẹpo nado setonuna ayinamẹ Biblu tọn lọ dọ: “Vlavo mì to dùdù kavi to nùnù wẹo kavi nudevo depope he mì to wiwà, mì nọ wà nulẹpo na gigo Jiwheyẹwhe tọn.”—1 Kọlintinu lẹ 10:31.