OTÀN GBẸZAN TỌN
N’Ko Mọaleyi sọn Zọnlinzinzin hẹ Nuyọnẹntọ lẹ Mẹ
AFỌNNU de wẹ to Brookings, to Dakota du Sud to États-Unis d’Amérique bọ aimẹ fá taun. Ehe flinnu mi dọ osin agó lẹ na jẹ jijà ji to madẹnmẹ. Ṣigba, e sọgan paṣa we nado sè dọ to azán enẹ gbè, míwu omẹ delẹ to sisọsisọ to zínhọ he mẹ nuhe yè na yí do hú miyọ́n de ma tin te. Mí ṣite to otò he mẹ kanlin lẹ nọ nùsin te de kọ̀n, yèdọ otò he mẹ osin fifá te jẹ obá de mẹ! Mì gbọ ma pìntàn ṣie pẹẹde na mì na mì nido mọnukunnujẹ nuhe zọ́n bọ mí do tin to finẹ mẹ.
OVU WHENU ṢIE TO WHẸNDO MẸ
Tavẹ Alfred po papa ṣie po
N’yin jiji to 7 mars 1936, podọ yẹn wẹ yin pòdevi to ovi ẹnẹ he mẹjitọ ṣie lẹ ji lẹ mẹ. Mí nọ nọ̀ ogle pẹvi de mẹ to whèzẹtẹn-waji Dakota du Sud tọn. Glezọ́n yin azọ́n titengbe de na whẹndo mítọn, amọ́ e ma yin enẹ wẹ yin azọ́n titengbe hugan lọ gba. Mẹjitọ ṣie lẹ ko yí baptẹm taidi Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to 1934. Yé ko klan yede do wiwe hlan Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn Jehovah, enẹwutu ojlo Jiwheyẹwhe tọn wiwà wẹ tin to otẹn tintan mẹ na yé. Baba ṣie Clarence po tavẹ ṣie Alfred po sẹ̀n taidi devizọnwatọ pipli tọn (he nọ yin yiylọdọ anadenanutọ to pipli mẹho lẹ tọn mẹ todin) to agun pẹvi mítọn mẹ to Conde to Dakota du Sud.
Opli Klistiani tọn lẹ yìyì podọ yìyì sọn whédegbè jẹ whédegbè nado dọ todido jiawu sọgodo tọn he tin to Biblu mẹ na gbẹtọ lẹ yin nuwiwa gbesisọ tọn de to whẹndo mítọn mẹ. Apajlẹ mẹjitọ ṣie lẹ tọn po azọ́nplọnmẹ he yé na mí po yinuwa do míwu ovi lẹ ji taun to aliho dagbe mẹ. Yẹn po nọviyọnnu ṣie Dorothy po lẹzun wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn to whenue mí tindo owhe ṣidopo. To 1943, n’jẹ azọ́nwa ji to Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn, ehe ṣẹṣẹ yin adà yọyọ de to tito opli mítọn lẹ tọn mẹ.
Gbehosọnalitọ bibasi to 1952
Plidopọ lẹ tin to otẹn titengbe de mẹ na mí to whẹndo mítọn mẹ. Mẹmẹsunnu Grant Suiter wẹ yin hodọtọ jonọ to plidopọ de ji to 1949 to Sioux Falls to Dakota du Sud. N’gbẹ́ gán flin hodidọ etọn he hosọ etọn yin, “E Ko Sẹpọ Hugan Lehe Mì Lẹn Do!” E zinnudeji dọ Klistiani he ko klan yede do wiwe lẹpo dona yí gbẹzan yetọn blebu do dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn he ko yin didoai lọ tọn. Ehe whàn mi nado klan dee do wiwe hlan Jehovah. To plidopọ lẹdo tọn he bọdego whenu to Brookings, n’mọ dee to zínhọ fifá he hó n’dọ to bẹjẹeji lọ mẹ bo to ote nado yí baptẹm. Gàngbá he mẹ osin te de wẹ yin yiyizan taidi “osindò” baptẹm tọn he mẹ mí omẹ ẹnẹ lẹ yí baptẹm te to 12 novembre 1949.
Enẹgodo, n’ze yanwle gbehosọnalitọ bibasi tọn donukọnna dee. N’bẹ gbehosọnalitọ bibasi jẹeji to 1er janvier 1952 to whenue n’tindo owhe 15. Biblu dọmọ: “Mẹhe nọ zinzọnlin hẹ nuyọnẹntọ na yọnnuin,” podọ nuyọnẹntọ susu tin to whẹndo ṣie mẹ he nọgodona nudide ṣie nado basi gbehosọnalitọ. (Howh. 13:20) Tavẹ ṣie Julius he tindo owhe 60 lẹzun gbehosọnalitọ-gbẹ́ ṣie. Mahopọnna dọ mí ma to haji, mí duvivi ojlẹ ayajẹ tọn susu to lizọnyizọn lọ mẹ. N’mọ nuyọnẹn họakuẹ susu yí sọn numimọ he e ko tindo to gbẹ̀mẹ lẹ mẹ. E ma dẹn bọ Dorothy lọsu lẹzun gbehosọnalitọ.
NUGOPỌNTỌ LẸDO TỌN LẸ DO OJLO HIA MI
To jọja whenu ṣie blebu mẹ, mẹjitọ ṣie lẹ nọ ylọ nugopọntọ lẹdo tọn susu lẹ po asi yetọn lẹ po nado wá nọ owhé mítọn gbè. Asu po asi po de he gọalọna mi taun wẹ Jesse po Lynn Cantwell po. Tulinamẹ yetọn yin dopo to nuhe whàn mi nado lẹzun gbehosọnalitọ lẹ mẹ. Ojlo nujọnu tọn he yé dohia mi whàn mi taun nado ze yanwle yẹwhehọluduta tọn lẹ donukọnna dee. Eyin yé to agun lẹ dlapọn to lẹdo mítọn mẹ, yé nọ basi oylọna mi to whedelẹnu nado hodo yé yì kunnudegbe. Lehe enẹ nọ hẹn ayajẹ wá na mi bo nọ hẹn mi lodo do sọ!
Enẹgodo, Bud Miller po asi etọn Joan po wẹ lẹzun nugopọntọ lẹdo tọn yọyọ mítọn. N’ko tindo owhe 18 to whenẹnu bo ko to pipehẹ whẹho awhànzọ́n pinplọn tọn. To tintan whenu, n’mọdọ fihe pipli he nọ basi oylọ namẹ biọ awhàn mẹ to lẹdo ṣie mẹ ze yinkọ ṣie do ma sọgbe hẹ tudohomẹnamẹ Jesu tọn na hodotọ etọn lẹ nado nọ kada na tonudidọ. Podọ, n’jlo na dọyẹwheho wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn. (Joh. 15:19) Enẹwutu, n’biọ to pipli lọ si nado ze yinkọ ṣie dai taidi lizọnyizọnwatọ de.
E yinuwado ji e taun nado mọdọ Mẹmẹsunnu Miller desọn ojlo mẹ bo hodo mi yì pipli lọ nukọn nado dọho hẹ yé. To paa mẹ, e ma nọ kuwinyan bo masọ nọ yawu dibu. Mimọ gbẹtọ gbigbọnọ ewọ nkọ to apá ṣie na mi jide taun! Taidi kọdetọn hodọdopọ enẹ tọn, to vivọnu ojlẹ alunlun tọn 1954 tọn, pipli lọ kẹalọyi dọ lizọnyizọnwatọ de wẹ n’yin. Ehe hùn dotẹnmẹ dote na mi nado jẹ yanwle yẹwhehọluduta tọn devo kọ̀n.
N’yin hagbẹ Bẹtẹli tọn yọyọ de bo to mọto glemẹ tọn de pá
To ojlẹ enẹlẹ gblamẹ wẹ n’mọ oylọ-basinamẹ yí nado wá sẹ̀n to Bẹtẹli, yèdọ to fie nọ yin yiylọdọ Ogle Watchtower tọn to Staten Island to New York. N’tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado sẹ̀n to finẹ na nudi owhe atọ̀n. Ehe zọ́n bọ n’tindo numimọ jiawu susu, na n’dukosọ hẹ nuyọnẹntọ susu bosọ wazọ́n hẹ yé.
SINSẸ̀NZỌN BẸTẸLI TỌN
N’to WBBR hẹ Mẹmẹsunnu Franz
Ogle Staten Island tọn mẹ wẹ azọ́nwatẹn ladio WBBR tọn te. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wẹ wazọ́n to azọ́nwatẹn ladio tọn lọ sọn 1924 jẹ 1957. Hagbẹ whẹndo Bẹtẹli tọn 15 yì 20 poun wẹ yin azọ́ndena do ogle lọ mẹ. Suhugan mítọn wẹ yin jọja bo masọ tindo numimọ sọmọ. Ṣigba, mẹmẹsunnu mẹyiamisisadode mẹhomẹ de he nọ yin Eldon Woodworth tin hẹ mí. Na nugbo tọn, e do ede hia taidi nuyọnẹntọ de. Ojlo he e nọ dohia to mí mẹ taidi otọ́ de yidogọna gbigbọnọ-yinyin mítọn. To whedelẹnu, eyin mapenọ-yinyin mẹdelẹ tọn jlo na hẹn nuhahun wá, Mẹmẹsunnu Woodworth nọ dọ dọ, “Nuhe Jehovah to wiwà mahopọnna mapenọ-yinyin mẹhe ewọ to yiyizan lẹ tọn jiawu taun.”
Harry Peterson hunzo taun to lizọnyizọn lọ mẹ
Lẹblanulọkẹyi vonọtaun de wẹ e yin na mí nado wazọ́n hẹ Mẹmẹsunnu Frederick W. Franz lọsu ga. Nuyọnẹn etọn po oyọnẹn vonọtaun Owe-wiwe lẹ tọn he e tindo po nọ yinuwado mímẹpo ji to aliho dagbe mẹ, podọ e nọ do ojlo nujọnu tọn hia to dopodopo mítọn mẹ. Harry Peterson wẹ yin nudàtọ mítọn; e nọ bọawuna mí nado ylọ ẹ po yinkọ whẹndo tọn etọn enẹ po hugan nado zan yinkọ pẹvi etọn he yin Papargyropoulos. Ewọ lọsu yin dopo to mẹyiamisisadode lẹ mẹ podọ e tindo zohunhun nujọnu tọn na lizọnyizọn lọ. Mẹmẹsunnu Peterson nọ wazọ́n etọn to Bẹtẹli ganji, amọ́ e ma nọ dovọ́na lizọnyizọn lọ gbede. E nọ do linlinnamẹwe mítọn kanweko susu lẹ gbonu to sunmẹsunmẹ. E sọ tindo nukunnumọjẹnumẹ Owe-wiwe lẹ tọn taun, bo nọ na gblọndo kanbiọ mítọn susu tọn.
ALEMIMỌYI SỌN MẸMẸYỌNNU NUYỌNẸNTỌ LẸ DÈ
Nuhe nọ yin awuwlena to ogle lọ mẹ lẹ nọ yin bibẹdo onú kleunkleun delẹ mẹ nado yin hihla dai. Atin-sinsẹ́n po omá po owhe dopo tọn he nudi nuhẹnnú 45 000 na hẹn wẹ nọ yin hihla dai na whẹndo Bẹtẹli tọn blebu. Po enẹ po, n’tindo lẹblanulọkẹyi nado wazọ́n hẹ Etta Huth, yèdọ mẹmẹyọnnu he yin nuyọnẹntọ taun de. Ewọ wẹ nọ basi tito nuhe na yin bibẹdo númẹ lẹpo tọn. To ojlẹ he mẹ nulẹ na yin bibẹdo númẹ te, mẹmẹyọnnu lẹdo lọ tọn lẹ nọ wá gọalọ, podọ Etta wẹ nọ basi tito azọ́n yetọn tọn. Dile etlẹ yindọ Etta nọ yí adà tangan de wà to tito nulẹ bibẹdo númẹ tọn lọ mẹ, e nọ dovivẹnu nado ze apajlẹ dagbe dai gbọn sisi nina mẹmẹsunnu he to anadenanu to ogle lọ mẹ lẹ dali. N’nọ pọ́n ẹn hlan taidi apajlẹ dagbe taliai tọn na tatọ́-yinyin to yẹwhehọluduta-liho.
Yẹn po Angela po gọna Etta Huth
Angela Romano yin dopo to mẹmẹyọnnu jọja he nọ wá gọalọ nado bẹ nulẹ do númẹ lẹ mẹ. Etta ko gọalọna ẹn to whenue e wá nugbo lọ mẹ. Enẹwutu, dile n’to sinsẹ̀n to Bẹtẹli, n’dukosọ hẹ nuyọnẹntọ devo he n’ko zinzọnlin hẹ na owhe 58 todin. Yẹn po Angie po wlealọ to avril 1958, podọ mí ko duvivi lẹblanulọkẹyi sinsẹ̀nzọn tọn susu dopọ. To owhe lẹ gblamẹ, nugbonọ-yinyin mlẹnmlẹn Angie tọn hlan Jehovah ko hẹn alọwle mítọn lodo taun. N’sọgan ganjẹ e go mlẹnmlẹn mahopọnna avùnnukundiọsọmẹnu depope he mí to pipehẹ.
AZỌ́NDENAMẸ MẸDEHLAN TỌN PO AZỌ́N NUGOPỌNTỌ TỌN PO
To whenue azọ́nwatẹn WBBR tọn to Staten Island yin sisà to 1957, n’sẹ̀n to Bẹtẹli Brooklyn tọn na ojlẹ kleun de. Enẹgodo, yẹn po Angie po wlealọ bọ n’tọ́n sọn Bẹtẹli, podọ mí basi gbehosọnalitọ to Staten Island na nudi owhe atọ̀n. Na ojlẹ de, n’tlẹ wazọ́n hẹ mẹhe họ̀ azọ́nwatẹn ladio tọn lọ lẹ, he wá do yinkọ WPOW na ẹn.
Yẹn po Angie po magbe nado hẹn gbẹzan mítọn bọawu nado sọgan to gbesisọ mẹ nado yì sẹ̀n to fidepope he yè do hudo mítọn te. Taidi kọdetọn de, to bẹjẹeji 1961 tọn, mí to gbesisọ mẹ nado kẹalọyi azọ́ndenamẹ de taidi gbehosọnalitọ titengbe lẹ to Falls City to Nebraska. Ojlẹ vude to enẹgodo, mí yin oylọ-basina nado yì Wehọmẹ Lizọnyizọn Ahọluduta tọn, he yin azọ́nplọnmẹ osun dopo tọn to whenẹnu, to South Lansing to New York. Mí duvivi wehọmẹ lọ tọn bosọ to nukundo nado yí azọ́nplọnmẹ mítọn zan to whenue mí na lẹkọyi Nebraska. Ṣigba, nupaṣamẹ wẹ e yin na mí to whenue mí mọ azọ́ndenamẹ yọyọ mítọn yí—yèdọ mẹdehlan to Cambodge! Otò whanpẹnọ ehe to Hùwaji-whèzẹtẹn Asie tọn yin lẹdo he yọ́npọ́n de, fie mí nọ sè nudidọ po owán dagbedagbe lẹ po te, ehe gbọnvona nuhe mí ko mọ pọ́n lẹpo. Mí to jejeji nado hẹn wẹndagbe lọ gbayipe to finẹ.
Ṣigba, ninọmẹ tonudidọ tọn diọ bọ mí to dandannu glọ nado sẹtẹn yì Hùwaji Vietnam tọn. E blawu dọ to owhe awe gblamẹ, n’bẹ azọ̀n sinsinyẹn delẹ bọ e yin bibiọ to mí si nado yawu lẹkọyi whé. E biọ ojlẹ vude to asi e nado gọ̀ jẹgangan, ṣigba tlolo he n’mọ dee mẹ, mí gọ̀ biọ sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ.
Yẹn po Angela po to 1975, jẹnukọnna hokansemẹ televiziọn ji tọn de
To mars 1965, mí tindo lẹblanulọkẹyi nado jẹ agun lẹ dlapọn ji taidi nugopọntọ lẹdo tọn. Na owhe 33, yẹn po Angie po duvivi nukunpipedo azọ́n lẹdo po agbegbe po tọn go tọn, ehe nọ bẹ azọ́n susu he awuwiwlena plidopọ lẹ po anadidena yé po nọ biọ lẹ hẹn. Ojlofọndotenamẹnu wẹ plidopọ lẹ ko nọ saba yin na mi, enẹwutu ayajẹnu daho wẹ e yin na mi nado gọalọ to tito-bibasina nujijọ enẹlẹ mẹ. Mí nọ lẹdo New York City tọn mẹ na owhe delẹ, podọ plidopọ susu yin bibasi to Yankee Stadium.
KỌLILẸ YÌ BẸTẸLI PODỌ WEHỌMẸ YẸWHEHỌLUDUTA TỌN LẸ
Dile e ko yin do na mẹsusu he ko nọ sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn vonọtaun de mẹ lẹ, azọ́ndenamẹ dagbe he bẹ avùnnukundiọsọmẹnu hẹn lẹ to tepọn yẹn po Angie po. Di apajlẹ, to 1995, e yin bibiọ to asi e nado plọnmẹ to Wehọmẹ Azọ́nplọnmẹ Devizọnwiwa tọn. To owhe atọ̀n godo, mí yin oylọ-basina nado wá Bẹtẹli. Ayajẹnu daho wẹ e yin nado lẹkọwa fie n’bẹ sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn vonọtaun te to owhe 40 linlán die. Na ojlẹ de, n’wazọ́n to Azọ́nwatẹn Sinsẹ̀nzọn tọn bosọ yin nuplọnmẹtọ to wehọmẹ yẹwhehọluduta tọn voovo lẹ. To 2007, Hagbẹ Anademẹtọ lọ ze wehọmẹ he nọ yin bibasi to Bẹtẹli lẹ do anademẹ Azọ́nwatẹn Wehọmẹ Yẹwhehọluduta Tọn lẹ tọn yọyọ lọ tọn glọ podọ n’ko tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado yin anadenanutọ azọ́nwatẹn enẹ tọn na owhe delẹ.
Vọjlado titengbe susu wẹ mí ko mọ to agọe gando nuplọnmẹ yẹwhehọluduta tọn go. Wehọmẹ Mẹho Agun Tọn lẹ tọn yin didoai to 2008. To owhe awe he bọdego lẹ gblamẹ, mẹho agun tọn 12 000 linlán wẹ mọ nuplọnmẹ yí to Patterson po Bẹtẹli Brooklyn tọn po. Wehọmẹ enẹ to yinyin bibasi to ofi voovo devo lẹ, ehe nọ yin nukunpedego gbọn nuplọnmẹtọ he mọ azọ́nplọnmẹ yí lẹ dali. To 2010, Wehọmẹ Azọ́nplọnmẹ Devizọnwiwa tọn yin didiọ zun Wehọmẹ Biblu Pinplọn Tọn Na Mẹmẹsunnu Tlẹnnọ lẹ, podọ wehọmẹ yọyọ de yin didoai, enẹ wẹ Wehọmẹ Biblu Pinplọn Tọn Na Alọwlemẹ lẹ.
Bẹsọn owhe sinsẹ̀nzọn tọn 2015 tọn mẹ, wehọmẹ awe enẹlẹ yin kinkọndopọ bo lẹzun Wehọmẹ Wẹndagbe-Jlatọ Ahọluduta lọ Tọn lẹ tọn. Alọwlemẹ lẹ kavi mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu tlẹnnọ lẹ po wẹ sọgan yì wehọmẹ enẹ. Lẹdo aihọn pé, homẹ mẹsusu tọn wẹ hùn nado sè dọ wehọmẹ ehe na nọ yin bibasi to alahọ susu mẹ. Ayajẹnu daho wẹ e yin nado mọdọ dotẹnmẹ susu ko hundote nado mọ nuplọnmẹ yẹwhehọluduta tọn yí, podọ e vivi na mi taun dọ n’ko penugo nado dọho hẹ mẹsusu he ze yede jo na azọ́nplọnmẹ ehe.
Eyin n’lẹnnupọndo gbẹzan ṣie ji sọn ojlẹ he jẹnukọnna baptẹm ṣie to otò he mẹ kanlin lẹ nọ nùsin te lọ mẹ jẹ egbé, n’nọ dopẹna Jehovah na nuyọnẹntọ he gọalọna mi to ali nugbo tọn lọ ji lẹ. Delẹ to yé mẹ ma yin ogbẹ́ ṣie kavi wá sọn aṣa dopolọ mẹ hẹ mi. Ṣigba, gbẹtọ gbigbọnọ lẹ wẹ yé yin to ahun mẹ. Owanyi sisosiso yetọn na Jehovah nọ sọawuhia hezeheze to nuyiwa po walọyizan yetọn po mẹ. To titobasinanu etọn mẹ, nuyọnẹntọ susu tin he mí sọgan zinzọnlin hẹ. Yẹn ko wàmọ bo ko sọ mọaleyi nugbonugbo.
E nọ vivi na mi nado dọho hẹ wehọmẹvi he wá sọn ofi voovo lẹ